Vodnický blog

…. tak můžeme říct, že máme vlastně hotovo :)).

Bohužel jsem se k článkům nedostal průběžně, ale už týden a půl zase naplno makám kolem domu. Opět mi to letos přišlo vhod, protože jsem potřeboval vypnout a vypadnout ze své klasické rutiny. Zatímco loni to bylo kvůli práci, letos kvůli tomu všemu, co se děje na Ukrajině.

A tak, jen co alespoň trochu vysvitlo sluníčko, pustili jsme se raději do manuální práce. Začali jsme s naší plánovanou boudou na zahradní nářadí, ale jak už to bývá, vždy něco závisí na něčem dalším a nakonec z toho opět byla akce kulový blesk.

Jako první jsme řešili, jakou boudu do rohu zahrady udělat. Její účel byl vcelku jasně definovaný, potřebovali jsme něco, kam dáme veškeré pracovní nástroje, různá hnojiva, kelímky a květináče a prostě vše, co souvisí ze zahradou. Nyní to bylo v jiné boudě před domem, ale tu jsme potřebovali vyklidit, aby se do ní zas přesunuly věci z třetí boudy před barákem :). Nějak se nám za ty roky obě boudy naplnili k prasknutí.

Nakonec jsme vybrali jen obyčejnou plechovou boudu Chester od Rojaplastu za 8200Kč. Není to sice žádná hitparáda, ale za ty peníze dobré. Nějaký větší domek bohužel díky omezenému místu nepřipadal v úvahu, a různé dřevěné domky v této velikosti za 30-40 tisíc nám přišly dost hardcore. Takže zatím jsme vzali tento, a pokud by se časem rozpadl, asi si postavím nějakou dřevoboudu sám.

S vědomím toho, že tam jednou možná bude stát něco jiného, rozhodl jsem se udělat tomu pořádné základy (teda, nejsou do nezámrzné hloubky, jen cca 30cm, ale na tyhle potřeby to stačí). Jinak jde prý boudu položit jen na zem a prostě jí nějak přichytit, případně položit na palety a k těm přišroubovat.

Tak jsem si aspoň zas připomněl zednickou práci. Musím říct, že tahání ztraceného bednění mi fakt nechybí. Je to pořád ten stejný opruz, jen s tím rozdílem, že teď už ten jeden těžký kus navíc ještě stojí 50Kč. To mě teda fakt překvapilo. Nechtěl bych teď stavět nějaké větší základy nebo plot.

Poté, co jsem dodělal základy, měla nastat první pracovní odbočka. A to těžba další hlíny kvůli truhlíkům. Jak jsme psali na blogu, máme jak truhlíky kolem domu, tak i velké vysoké záhony. A samozřejmě (ale s tím jsme počítali), si hlína za ten rok-dva trochu sedla. A tak veškerá odtěžená černá hlína putovala do nich. Stejně tak byl ještě plán odtěžit pěknou hnědnou hlínu zevnitř základů boudy a vrátit tam ošklivou hlínu, kameny, písek a další bordel, který se nám tu za ty roky nashromáždil.

“So far, so good”. Zatím vše podle plánu. Hlínu jsem odtěžil, rozvozil všude, kde byla potřeba, a zpátky jsem navozil a vysypal všechny možné kýble s jílovicí, s kameny, hnusnou hlínou s plevelem atd. No, byla z toho taková bahenní lázeň, ale základy to vyplnilo pěkně.

Původně jsme jako podlahu do boudy zvažovali buď nějakou dlažbu, možná zbytek kamenů/štěrku. Nakonec jsem při úklidu jiné části pozemku narazil na zapomenuté panely do naší betonové zdi. A světe div se, rozměrově se tam hodily téměř přesně.

Stačilo bahýnko jen trochu urovnat, panely tam vyklopit, trochu poskákat, lehce flexičkou seříznout na délku a voiala…. podlaha je hotová, můžem se pustit do boudy.

 

Musím říct, že bouda od začátku vyvolávala hodně rozporuplné emoce. Vizuálně vypadala dobře, ale po rozbalení jsme byli trochu v šoku z plechů, ze kterých se bouda měla složit. Byl to takový papír-plech, a fakt jsem se bál, zda to vůbec bude držet pohromadě.

Pokud Vás zajímá, proč je v pozadí otevřená kopule na bazén, tak to je další pracovní odbočka v rámci akce kulový blesk, kdy když už jsme kopali a plnili truhlíky/záhony, tak jsem rovnou vykopal i hlínu kolem bazénu, kde bude kačírek z kamenů. Ale o tom někdy jindy).

Ale teď zpět k boudě. Začali jsme teda stavět. Návod říkal, že prý práce pro dva lidi na dvě hodiny. LOL. Slušné trololo. Dvě hodiny mi trvalo, než jsem dal dohromady jen ten blbý podstavec na boudu, protože ten návod, to je fakt síla. Očividně návody nejsou Polská silná stránka.

Stejně jako základy, i jen smontovat stěny dohromady si vzalo další dvě-tři hodiny. V tomto stavu, který vidíte na fotce jsme se fakt báli, že ta bouda nebyl dobrý nápad. Stěny vůbec nedržely pohromadě, stačil lehký vítr a bouda se div nezbortila vlastní vahou.

Ale co hůř, ta bouda je fáááákt malá. Ale jakože nejen malá šířkou/délkou, ale hlavně výškou. Ta bouda je tak malá, že když jsem vedle ní stál, mohl jsem do ní koukat ze shora :))). Tohle jsme nějak na netu neřešili, protože podle obrázku vypadala docela velká. Ne, není velká….

Abych si v boudě mohl aspoň stoupnout a nemlátil se tam furt o hlavu, rozhodli jsme se, že boudu podezdíme ještě jedním patrem ztraceného bednění. Sice bude při vchodu do boudy schod, ale získáme tím uvnitř něco málo přes 2m na výšku. Takže navrtat vybetonované ztracené bednění, dát tam turba, aby se druhé patro ZB chytlo a další den zdění.

Takže další den betonování, ale takto zpětně musím říct, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Díky tomu je bouda opravdu dobře použitelná i pro mě a navíc se i zvýšila její skladovací kapacita :).

Ze zbývajícího betonu jsem udělal mini-podlahu ve venkovní části boudy, kam budeme dávat kýble a další věci. A když už tam byl čerstvý beton, udělali jsme si tam památku :).

Další den minulého týdne pak padl na kompletaci boudy a její střechy. Polští inženýři si totiž libují ve šroubcích s matičkami, takže se celá bouda skládá asi tak z miliónu těchto šroubků a to včetně střechy. Celá stavba boudy tak není nic jiného, než spojování tisíce různě velkých (spíš malých) plechů miliónem šroubků a to tak, že spoustu z nich nemůžete dělat v jednom člověku :).

Na druhou stranu co je nutné pochválit, tak v okamžiku, kdy se na boudu namontovaly horní tvrdší plechy, navíc se udělal kříž, do kterého se pak chytla střecha, tak se celá bouda opravdu hodně zpevnila, takže už nepůsobila tak subtilně. A tím pro dnešek skončím, protože na boudě v této chvíli zbývalo ještě hromada práce :).