Browsed by
Tag: barák

Vyhodnocení sbírky a malé překvapení

Vyhodnocení sbírky a malé překvapení

Comments 5 comments

Ahoj všem a díky všem, kdo nás podpořili!

Je to zhruba měsíc, co jsme udělali naší každoroční blogovou sbírku, a tak je čas udělat vyhodnocení. Máme radost, že se stále najdou čtenáři, kteří fungování blogu i naši snahu  podporují. Letos se vybralo sice podstatně méně, než v předchozích letech, ale přesto máme z darů velkou radost. Znamená to pro nás, že má stále smysl blog dělat, že se stále najdou lidé, pro které má svou hodnotu a že má stále smysl do blogu investovat náš čas.

Tento rok jsme celkem vybrali 10664,-. Maximální donate byl 1200 kč, průměrný pak 426 kč a medián rovněž necelých 400 kč.

Ještě jednou moc děkujeme.

A nyní k našemu překvapení. Abychom udělali radost pro změnu my vám, rádi bychom vylosovali jednoho z našich dárců a darovali mu jednu z Netio chytrých zásuvek, které jsme zde na blogu dříve testovali. Výherce vybereme pomocí automatického losování. Do losování zařadíme všechny, co nás podpořili darem na bankovní účet nebo jsou aktuálně našimi aktivními dárci na Patreonu.

Výherce dostane jednu ze tří chytrých zásuvek od firmy Netio. Sami je momentálně nevyužíváme, jelikož máme většinu zařízení na technologii zigbee. Proto jsme se rozhodli, že je postupně mezi vás rozdáme. Výherce tohoto losování bude mít získá jednu tři zásuvek s protokolem MQTT, REST API, nebo Modbus TCP dle jeho výběru. Další dva kousky si necháme na další příležitosti a je možné, že do dalších losování dáme i jiné hračky, které my již nevyužijeme. Ať Vám můžeme Vaší podporu nějak oplatit.

 

Losování proběhne pomocí externí služby, které každé 2 minuty po dobu následujících sedmi dnů bude náhodně losovat mezi účastníky a přidělovat jim průběžně jeden bod. Ten, kdo bude mít na konci nejvíce bodů, vyhraje (je to celkem sranda sledovat, snad si to taky užijete :)) ). Odpočítávání losování začíná časem zveřejnění tohoto článku. Vše je online na internetu a vše probíhá již bez našeho zásahu, aby bylo vše plně transparentní.

Link s loterií: https://randomizer.uk/r/73189-NLBtmGQeFT_CcOr4n6J9WPvY0igdaz

Po vylosování se pokusím oslovit výherce (případně bude potřeba nám napsat na mail, pokud nedohledám Váš účet na blogu) a ten si bude moci vybrat, o který ze tří protokolů má zájem. V případě, že výherce o zařízení nebude mít zájem nebo se nám ho do týdne nepovede kontaktovat, uděláme losování nové.

Zaslání výhry pak můžeme udělat dvěmi způsoby. Výherce mi může poslat adresu a my mu balíček pošleme zásilkovnou. Pokud by si ale přál zachovat anonymitu, pošle nám jím vytvořený zásilkovnový kód, takže nám nebude muset sdělovat adresu. My výhru zabalíme a s tímto kódem pošleme neznámo kam.

Tak vítězem loterie je Libor S., velká gratulace.

Výhra s hodně solidním s hodně solidním náskokem :). Píšu zprávu a domluvíme se na dalším postupu.

UPDATE: Libor se své výhry zřekl ve prospěch druhého vítěze. Kontaktuji proto Tomase Pe. z Patreonu.

 

A tady je ještě pro pořádek seznam účastníků loterie.

Aktivní Patroni:

patron – Jan Č.
patron – Tomáš Pe.
patron – Jozef V.
patron – Milan P.
patron – Tomáš N.
patron – Josef K.
patron – Roman M.
patron – Martin F.
patron – Martin P.
patron – Tomáš B.
patron – Pavel F.
patron – Maxik
patron – Dušan Z.
patron – Tomáš Po.
patron – David H.
patron – Libor S.
patron – David P.

Donate přes bankovní účet:

donate – Radka F.
donate – Vladiczek
donate – Jiří K.
donate – Petr L.
donate – Matěj L.
donate – Jiří H.
donate – David P.
donate – Michal B.
donate – Lukas A.
donate – Robb
donate – Daniel B.
donate – Cyklonit
donate – Pavel Š.
donate – Vit K.
donate – Jan F.
donate – Michal K.
donate – Petr P.
donate – Richard M.
donate – Zdeněk Š
donate – Dušan Z.
donate – smotek7
donate – Lukas K.
donate – Ladislav K.
donate – Juraj Z.

Krásné vánoce!

Krásné vánoce!

Comments 0 Comment

Krásné a veselé vánoce všem našim čtenářům!

Po roce zase vánoce :). Další rok uběhl, další hromadu práce jsme udělali a spoustu plánů do budoucna zosnovali :). Je až neuvěřitelné, jak se v baráku člověk fakt nemá šanci nudit. Jedno uděláte a už víte, které další dvě věci na Vás dále čekají :).

Proto jako každý rok nejen všem čtenářům, ale také sám sobě přeji, aby se nám toho v příštím roce povedlo co nejvíce dotáhnout, aby nám to všem co nejlépe šlo a hlavně, aby nás to stále bavilo.

Zároveň chci poděkovat všem pravidelným čtenářům a hlavně přispěvatelům za to, že blog i fórum je, jaké je, že si zde navzájem všichni pomáháme a že díky tomu nejsem na všechny ty chytré serepetičky sám :).

Díky Vám všem je celý tento blog jaký je, takové malé útočiště pro geeky všech věkových kategorií 🙂

Vánoční vodnická sbírka

Jako každý, rok, i tento bude společně s Vánočním přáním probíhat už pravidelná vodnická sbírka.  Stejně jako roky minulé, cílem sbírky je primárně pokrýt všechny náklady na provoz blogu a pokud bude něco přes, tak si za to koupím nějakou další chytrou kravinu do domu, o které Vám pak určitě napíšu 🙂

Samotné vybrané peníze budou použity zase na hosting, domény, notifikační emaily, pluginy do WordPressu a další věci kolem blogu. Detailní rozpis toho, co co stojí, je případně k nahlédnutí zde.

Stejně jako v minulých letech, každý dárce získá speciální roli zde na blogu a fóru, která jednak opravňuje přístup do VIP sekce článků či návodů (zatim jsou tam tuším jeden nebo dva, ale určitě budou přibývat), ale také aby se mohl těšit nejen úctě ostatních, a například třeba i prioritnímu odpovídání ode mne či ostatních (A jednou za to třeba bude i něco víc, kdo ví 🙂 ).

Abych Vám Váš dobrý skutek co nejvíce usnadnil, tady máte QR kód na bankovní platbu, stačí zadat částku. Bankovní účet na donate je u AirBank, číslo účtu 1012036013/3030. Pro SK čtenáře: IBAN CZ9730300000001012036013, BIC AIRACZPP).

Dále můžete využít službu Patreon, která bude měsíční příspěvek posílat za Vás. A milovníci kryptoměn mohou využít BTC peněženku bc1ql36zrs6gczm7zlfwdtqdc20jdx900l6wkxqdfv nebo ETH( či jiná EVM sit) peněženku 0x0cd55dc93d1223de593612515a4f49a2f4970e64.

Pod článkem budu jako každý rok uveřejňovat seznam dárců ve formátu Jméno+První písmeno příjmení. Pokud chcete uvést raději přezdívku nebo zůstat anonymní, napište mi to prosím do poznámky u platby.

Díky všem, kdo nás podporujete!

Donators (díky!): Radka F., Vladiczek, Jiří K., Petr L., Matěj L., Jiří H., David P., Michal B., Lukas A., Robb, Daniel B., Cyklonit, Pavel Š,Vit K., Jan F., Michal K., Petr P., Richard M., Zdeněk Š, Dušan Z., smotek7, Lukas K., Juraj Ž.

Dodateční donaters: Dalibor K.

PS: Doplnil jsem všechny donators do článku a dle mailu/jména Vám nastavil i role. Pár z Vás se mi ale nepodařilo dohledat. Pokud nemáte roli Donator, napište mi prosím na [email protected] jaký máte nick a já Vám to doplním. Díky moc všem!

Giga akce pergola, část sedmnáctá – finále

Giga akce pergola, část sedmnáctá – finále

Comments 3 comments

Tak, a hotovo…. snad…. pravděpodobně poslední článek z této naší mega série, která Vás na blogu provázela skoro celý rok. Něco, co vypadalo jako práce na měsíc či dva, byla nakonec akce od dubna do října/listopadu. Neskutečné. Když  znovu vidím všechny ty fotky od začátku do konce, tak mě znovu bolí celé tělo.

Ale stálo to rozhodně za to. To, co na začátku před lety bylo jen jako zídka ke grilu je nakonec super posezení na terase. Celý plán se nám za tu dobu mnohokrát změnil, včetně například změny podlahy z dlažby na dřevo, ale nelitujem ničeho. Z terasy se stal opravdu takový druhý obývák a zóna klidu, když je původní obývák zabraný hračkami a dětmi :).

A teď k tomu, co jsme od toho čekali, co to splnilo a co ne :).

Původní důvod toho všeho bylo, abychom mohli grilovat i v době, kdy venku prší a fouká. Toto je splněno úspěšně, jen je potřeba při rozjezdu grilu mít otevřené okno, jinak se pergola zbytečně zakouří. Takže toto ✅

Další důvod byl, abychom mohli na terase nechat věci i přes zimu, nemusel jsem vše zakrývat a třeba i v zimě jsem mohl na terase grilovat. Toto opět ✅

Ale, stále řeším, co budu dělat, až napadne 60cm sněhu :). Což sice za poslední roky nenapadlo, ale předpokládám, že když je teď pergola zavřená, určitě se to stane. Mám několik nápadů, jak budu sníh dostávat dolů (od hrabel, po rozpouštění vodou a spoustu dalších). Takže uvidíme. Každopádně, do 60cm to má střecha zvládnout unést, takže zatím ✅, a až tu bude sněhová apokalypsa, tak možná ❌ 🙂

Další věc, kterou jsme od toho čekali bylo prodloužení sezóny na terase. To je stoprocentně splněno, ačkoli, má to také své limity. Jde stále jen o zasklenou pergolu a nikolik zimní zahradu. Takže, když svítí, je tam klidně +10C oproti venku a na podzim je to super posezení přes den, jakmile ale slunce zapadne, teplota v pergole se rychle snižuje a přibližuje venkovní teplotě (s cca rozdílem 4C). Takže říjen/listopad už bylo posezení příjemné spiš tak do 5h odpoledne, ale k večeru už se moc nedalo. Ale například přes den, kdy svítilo, to tam bylo super. Po obědě si tam na chvili sednou do 30C byl luxus. Takže ✅

Aby to ale teplotu udrželo i k večeru, a nebo třeba teď  v zimě, už by to muselo být zatepleno mnohem více. Jednak by to chtělo klasicky zateplenou základovou desku, jednak dvou-skla, a jednak asi pevnou střechu a ne plachtu. Myslím, že nemá cenu mít jen jednu z těchto tří věcí, takže buď vše a mít zimní zahradu, ale v nákladu tak 1M-1,5M, a nebo mít “jen” zasklenou terasu za cca 500k CZK. Takže za ty peníze podle mě super ✅, ale kdo chce víc, určitě jděte tou dražší cestou, ať nejste zklamaní.

V co jsem tak trochu doufal bylo, že i v zimě tam bude rozumná teplota na fungování, ale s tím v případě jedoduchého zasklení nepočítejte  ❌. Jak svítí málo, tak je tam většinu času už teplota stejná jako venku, max 2-3C rozdíl. Co je ale super, tak tam nefouká, a tím pádem je to stále o dost příjemnější, než stát venku. Už jsem tam griloval i při 5C a je pořád obrovský rozdíl stát tam v zavřené pergole při 5C a pak si otevřít dveře a stoupnout si třeba ven. Pocitově opravdu velký.

Další věc, na kterou nás ale i upozorňovali a věděli jsme o ní, je srážení vody na střeše pergoly. Když jsou příliš velké teplotní rozdíly mezi vnitřkem a venkem, vetšinou ráno nebo třeba teď jak byl na střeše už sníh co taje, tak začne zevniř na střeše kondenzovat voda, která pak pomalu sem tam někde kape. Není to nic hrozného, je to pár kapek a dřevu by to vadit nemělo, ale je to nepříjemné. Řešení je větrat a srovnávat teploty.

A to je z takových plusů a mínusů asi vše. Defakto není nic, co by nás nějak extra nepříjemně překvapilo, jen v některých věcech jsme doufali v lepší výsledek, ale věděli jsme, že to tak nebude 🙂  (hlavně to udržení teploty). Celkově ale super.

 

Jediné, co teď ještě řešíme, a za co nemůže zasklení/terasa, ale původní zatahovací pergola je, že se nám vrací voda skrz zataženou pergolu dovnitř v místě dojezdu plachty. Je to trochu složitější na vysvětlení, ale hrana dojezdu je jednak málo zajetá za gumovou lamelou, a navíc na hraně této pergoly chybí přesah plachty (stačil by 0,5cm) tak, aby se kapky vody nevracely zpět po spodní straně lamely dovnitř. Výsledkem je, že nám u oken ve dvou místech kape voda, nejvíce teď, jak taje sníh.

 

Řešení je snad více, jednak se pokusím po roztátí sněhu nastavit dojezdovou polohu plachty o cca 0,5cm-1cm dále za těsnící lamely, a pokud to nepomůže, tak zkusím z boku koncové lišty plachty nalepit nějakou okapničku. A tím se to snad pořeší, uvidíme. Ale to už jsou jen maličkosti, doufám, že jiné trable s pergolou už nebudou 🙂

A tím se s Vámi pravděpodobně loučíme v rámci této série. Pokud máte k pergole/terase jakékoli dotazy nebo Vás zajímají ještě nějaké naše zkušenosti, klidně se ptejte v komentářích pod článkem, rádi zodpovíme vše, ať kdyžtak víte, do čeho jdete 🙂

 

 

Giga akce pergola, část šestnáctá – obklad

Giga akce pergola, část šestnáctá – obklad

Comments 2 comments

Tak pojďme pomalu uzavřít tuto roční blogovou sérii :).  Naštěstí po kopání, o kterém jsem psal minule, toho už nebylo tolik a vlastně jsme skoro hotoví. Poslední velká věc byla obložení zdi pergoly, aby nám tam nestrašilo ztracené bednění.

Takto vypadal výchozí stav. Dlouho jsme přemýšleli, čím zeď obložit. Můj původní plán obložit ji dřevem jsme ale nakonec zavrhli. Jednak kvůli pracnosti, jednak kvůli ceně. A hlavně, většina zdi bude ve finále stejně schovaná za stolky/grilem, takže nemělo smysl na to zas pálit tolik energie. A tak jsme se nakonec rozhodli pro betonovou imitaci kamene.

Prošli jsme si na internetu hobby markety po Brně a nakonec jsme se rozhodli pro BauMax. Samotný nákup byl sice trochu psycho, jelikož na obchod o rozloze menšího státu připadají asi tak 2 prodavači, kteří navic dělají i skladníky, takže jsme na vydání čekali asi hodinu, ale nakonec to pán zvládl.

Cihličky se lepí na flexibilní lepidlo aplikované hřebínkem, takže žádná extra věda. Nejhorší byla asi příprava rohových cihliček, kdy bylo potřeba vše zařezávat. Pak už šla samotná aplikace raz dva. Natáhnout, naskládat cihličky, pořádně zamáčknout, a znovu.

Cihličky jsem jel od shora dolů, abych pak dořezy dělal dole u podlahy, kde je můžu částečně zastrčit ještě za prkna. Nevím, zda se to tak dělá, ale nám to šlo díky tomu celé fakt dobře. Jediný zádrhel nastal asi metr od konce, kdy nám samozřejmě došlo lepidlo, a tak musela I. vyrazit pro druhý pytel, mezitím, co já jsem dodělával, co ještě šlo.

Celá akce trvala tak 3 hodiny a bylo hotovo, pokud nepočítám všechno to před-řezávání den předtím. Celkově se s tím dělalo fajn a výsledek myslím vypadá fakt dobře. Cihličky jsme nechali myslím den dva zaschnout, a pak vše poklidili. Výsledek pak vypadal takto

A to je pro dnes vše. Na příště dám ještě dohromady finální článek se zhodnocením celé pergoly, co jsme od ní čekali a jaká je realita, a co nás zatím ještě trápí a co musím dořešit 🙂

 

Giga akce pergola, část patnáctá – zase kopání

Giga akce pergola, část patnáctá – zase kopání

Comments 2 comments

No, tak pergolu jsme dosklili, a už už to vypadalo, že si vydechneme. Jenže díky všem těm deštům jsme si uvědomili, že hotovo bohužel nemáme. A to proto, že ta naše zídka za grilem nebyla pořádně odizolovaná. A tak je potřeba ji ještě celou zaizolovat,a ideálně rovnou i pořešit svod dešťovky z pergoly.

A tak hurá do Prodomy a Deku pro nopky, polystyrény, hydroizolace a další materiál z dob naší stavby, ve zkratce vše, co jsem už dávno vytěsnil z hlavy. Takže pěkně nastudovat, jak se taková hydroizolace správně dělá a šup si to celé pěkně zopakovat.

Aby toho nebylo málo, tak krom samotného typu práce jsem si tam musel střihnout i pěkný časový maraton. Končil týden, kdy nám dodali skla, a od přištího úterý mělo zase pršet a pršet několik dnů v kuse. Takže plán zněl jasně, v pátek začít a ideálně v neděli mít komplet hotovo, ať nám zeď nenavlhne a my ji můžeme obložit. Přesně tak to mám rád.

A tak jsem začal v pátek kopat a kopat a kopat, až jsem vykopal metr hlubokou a cca 4 metry dlouhou díru. Samotné kopání bylo v této půlce ještě ok. Krom jedné chráničky s elektrikou a svodu vody z pergoly toho tam mnoho nebylo a šlo to celkem dobře. Navíc stávající systém svedení vody z okapů jsem rovnou rozebíral. Tu 5cm širokou trubku, kterou jsem tam původně dal, jsme totiž nakonec vyhodnotili jako nevyhovující s tím, že tam dáme 10cm, a navíc svedení vody z pergoly asi úplně předěláme (ale o tom později). Takže jsem prostě kopal, kopal a rozebíral.

V pátek odpoledne jsem si střihnul ještě cestu do Ptáčka, abych nakoupil všemožné KG trubky a kolena s tím, že o víkendu pak vše dorazím. V pátek odpoledne pak dorazila ještě pozvánka na dětskou narozeninovou oslavu v sobotu, což nám sice trochu nabouralo plány, ale nic, s čím si neporadíme. Prostě tu díru vykopu v pátek, i kdybych měl padnout, v sobotu dopoledne pak párty, a po obědě rychle zpět k izolaci.

Jak řekli, tak udělali, jen se trochu přepočítali se svými silami. Kopání druhé půlky byl neskutečný oser, protože tam byl i existující svod vody do retenčky, napojení drenážek od plotu a horší kamenitá půda, navíc nebylo už pořádně kam házet vykopanou hlínu. Takže jsem se s tím výkopem v pátek mordoval až do sedmi večer. Slavnostě jsem tu díru dodělal, ale byl jsem úplně kaput. Zbývala ale pořád půlka soboty a celá neděle, to přece musí stačit 🙂

Sobotní ráno se neslo v duchu KG trubek. Není nad montáž trubek při východu slunce, to je aspoň ta pravá stavební romantika. Venku kosa jak kráva, ale vy víte, že to prostě musíte stihnout před tím, než pojedete na tu dětskou oslavu, protože pak už žádné chybějící díly nikde nekoupíte. A pokud by Vám něco chybělo, nedoděláte zbytek, a v úterý už bude lít jako z konve a vyplaví Vám to celý výkop. Není nad zdravou motivaci.

Oslavu jsme v sobotu sfoukli podle plánu a pak rychle zpět. Bohužel nemám žádnou fotku ze samotného nátěru/aplikace hydroizolace, tak jen pár slov. Bylo to černé tuhé hovno, co se nedalo vůbec natírat tak, jak jsem si to myslel, ale místo toho jsem to tahal špachtlí na zeď a I. mi to pomáhala pak roztírat štětcem. Nakonec to naštěstí nebyl vůbec takový oser, jak to vypadalo, takže za hoďku dvě bylo hotovo.

Po nátěru jsem tomu dal hoďku dvě na zaschnutí, a začal s montáží nopky a drenážní trubky. V mezičase, co to schlo, jsme si s I. zopákli i dovednosti s obalováním drenážky geotextílí, což je něco, co by měl rozhodně každý manželský pár umět :))).

Lehce krizovým okamžikem pak bylo spojení všech trubek do stávající “šachty”, která už tak měla několik odboček. Nově jsem pak improvizovaně připojil obě drenážní trubky do jedné díry (stylem co nejde silou, jde větší silou) a pak pořádně objel stříbrnou izolepou, aby se tam nedostávala žádná hlína, a dál připravil další dvě odbočky na svod vody z levé a pravé části pergoly. Takové lego-puzzle pro pokročilé.

Zbytek pak už šel dobře. Stačilo si refreshnout know-how o zapojování trubek, to, že fakt není dobré si to simulovat na první dobrou s těsněním, protože i když to namažete indulonou, tak se to pak fakt blbě vyndavá. Lepší cesta samozřejmě je si to poskládat celé bez gumiček, pokrátít, a pak v klidu zapojit, ale jo, je potřeba jít vždycky cestou největší bolesti. Aspoň si to budu pamatovat pro příště. (Počkat, co? Jaké příště? Už ne, už žádné příště, nikdy nikdy nikdy. Prosím, už ne…)

Pak proběhla rychlo-zkouška správného spádu, kontrola všech spojů, a začalo zakopávání.  Zaházet to už přece bude sranda, to už v neděli dám. Jen to tam nahrnu a bude to. Jó jó. Takže v sobotu leháro, padla v devět večer a já opět padl mrtvý do postele.

 

A toto už je neděle půl desáté ráno. Pln sil (no, zas tak pln ne, spíš pln odporu a PTSD) jsem se pustil do zasypávání. A šlo to fakt pomalu a blbě.

Ve tři hodiny byl stav takovýto. Spoustu zaházeno, ale co jsem si nepřipouštěl, i spousta zbývající hlíny, i když to tak nevypadalo. Dál ale nemělo smysl házet, protože bylo potřeba tam ještě nacpat ten polystyren a zatáhnout to, aby ZBčka netahala vlhkost ani nad zemí.

Jako byl jsem fakt KO a už už jsem se na to chtěl vykašlat (no, spíš fakt vysrat), ale hecl jsem to. Když ten blbej polystyren ještě zvládnu nalepit, v pondělí už to “jen” natáhnu a zahrnu zbytek a hotovo, stihnu to celé. To dám.

A tak jsem lepil. Pěkně na hřebínek, jen lepidlem, žádné kotvení a jiné kraviny. Šlo to kupodivu fakt dobře a za dvě hodiny hotovo.

Čas na fotce ukazuje 18:15, tou dobou bylo nalepeno a hotovo, a já přemýšlel, zda si dát konečně na chvilku pauzu, nebo ještě hecnout i tu hlínu. Bolelo mě fakt úplně všechno. Asi je načase si přiznat, že už jsou ty moje kosti asi fakt lehce starý a že už nejsou pro každou takovou kravinu :).

No, nakonec jsme to hecnuli. Píšu “jsme”, protože I. se mě asi zželelo a pomohla mi házet. Z posledních sil jsme tak přeházeli veškerou hlínu zpět do výkopu, celé to zarovnali a zbývající hlínu pak dali do kýblů, které jsem pár dnů na to odvozil k sousedce a tím se hlíny definitivně zbavil.

V pondělí jsem pak ještě polystyrén natáhl do lepidla a perlinky, aby to něco vydrželo. To už byla taková radostná práce, kterou jsem dělal odpoledne po práci bez časového presu.

A tím bylo hotovo. Sice ne stále hotovo, ale alespoň další část. Pokračování přítě :).

 

 

 

 

Giga akce pergola, část třináctá – montáž konstrukce zasklení

Giga akce pergola, část třináctá – montáž konstrukce zasklení

Comments 0 Comment

Další důležitý den nastal. Dorazila parta z Nenoxu na montáž konstrukce zasklení.

Celá montáž bude rozdělena na dvě fáze. Během té první chlapi postaví konstrukce jak na posuvná skla, tak trojúhelníkové konstrukce na fixní zasklení.

Když dorazili, dovezli mraky různých profilů, ze kterých až tady na místě začli postupně budovat celou konstrukci. Vcelku řehole, dělat všechno až tady na kozách, místo si to připravit na dílně. Jenže tím, že je to komplet atyp, tak jakákoli příprava na dílně by mohla znamenat pár milimetrů chybu a vše by se muselo dělat znova. A tak chudáci řezali a makali v 30C tady u nás.

Jako první začínali s tím nejjednodušším, a tím byla konstrukce oken nad zídkou. Postupně do otvoru vestavěli svou konstrukci. Dolní kolejnici, která ponese skla, horní kolejnici, která je bude přidržovat proti vypadnutí, a boční konstrukci proti průvanu.

Práce na jedničku, ale díky jednoduchosti tady ještě nebylo tolik vidět, jak moc šikovní jsou. To se ukázalo až o několik hodin později.

Jako další udělali kolejnice a dorážecí profily do velkého otvoru směrem na sever. Ty byly vlastně hodně podobné tomu, co dělali předtím, jen ve větším.

Pak se pustili do složitějšího prvku v šikmině. Tam nejprve vybudovali rovnou konstrukci, ve které budou jezdit posuvná skla. Poté se pustili do trojúhelníkové konstrukce. A tady teda fakt klobou dolů.

Celý ten patvar dokázali udělat úplně přesně, kdy na sebe všechny hliníkové konstrukce krásně doléhají. Co se mi ale líbí nejvíc je to, že to dokázali napasovat na naši poměrně složitou konstrukci pergoly tak, že to vypadá, že to takto mělo být odjakživa. A to bez jakýchkoli řečí, že něco nejde, nepůjde, že je něco problém…

Všechny prvky měli do detailu rozkreslené a popsané v technických nákresech, prostě žádná matla-show.

Celá konstrukce je udělaná opravdu moc pěkně a je vidět, že to nebylo nijak odfláknuto. Vše na sobě sedí, lícuje, rozestupy šroubů jsou rovněž pěkne pravidelné, no prostě autistův ráj 🙂

A tady mám pak fotku z výroby druhého trojůhelníku. Takto na kozách, za pomoci digitální vodováhy a digitálního úhelníku to dávají dohromady. Opravdu klobouček.

Jako, už jsem se na kozách a venku něco nařezal, většinou hlavně dřevo, ale toto fakt obdiv. Je vidět, že to není jejich první pergola :).

A tímto pro dnes hotovo. Konstrukce jsou komplet hotové ze všech stran, trojúhelníková okna zaměřena a nám nezbývá, než další týden vydržet, než vše zpracují a přijedou skla namontovat. Těšíme se moc!

Giga akce pergola, část dvanáctá – dokončení prací

Giga akce pergola, část dvanáctá – dokončení prací

Comments 0 Comment

Od pokládky podlahy pár dnů, my jsme si aspoň trochu odpočinuli a tak jsme mohli pokračovat. S blížícím se termínem montáže bylo potřeba ještě dodělat chybějící dlažbu vedoucí k pergole, trochu poklidit a hlavně, nastěhovat gril a nábytek zpět do pergoly 🙂

Bohužel z toho nemám příliš mnoho fotek, ale vypadalo to asi tak, že jsem navozil zbytky jemného štěrku do děr, srovnal vše vodováhou, nanosil dlažbu a pak do ní mlátil palicí tak dlouho, než z toho byl rovný chodník 🙂

Samozřejmě bychom to nebyli my, kdybychom si cestou ještě nepřidělali trochu práci nějakým novým výmyslem. Tím výmyslem bylo rozšíření chodníku kolem pergoly vedoucím k bazénu. Důvod byl prostý, když už se tam courá, ať se nemusí courat přes prkna a nedělá se tam bordel, ale ať jde pěkně pergola obejít.

A tak jsem se pustil do kopání, vožení štěrku a hlavně, bouchání do dlažby 🙂

Dalším restem na seznamu pak byly parapety na zídky. S pergoláři jsme se dohodli, že připravíme železné parapety, skrz které oni nakotví okna. Díky tomu se nebude muset pak vymýšlet nic složitého až po instalaci, ale bude to celé pěkně v kuse.

Zároveň s tím jsme nechali rovnou ještě oplechovat přechod mezi domem a pergolou, aby do pergoly po hraně domu v případě velkých dešťů přestalo zatékat. Samozřejmě tímto naším počinem deště definitivně ustaly, takže funkčnost jsme v praxi zatím neměli možnost ověřit.

A poslední pak už bylo jen příjemné stěhování věcí zpět do pergoly. Po letech (teda měsících, ale bylo to jak po letech) jsem se shledal se svým grilem. Na jaře jsem ho dal ke svému pěkně ostříhanému brestu, na který jsem během celého roku neměl čas….

Pokud ho tam náhodou nevidíte, dám vám malou nápovědu :). Takhle tam ten chudák trpěl a čekal, až si na něj vzpomenu…

Na každý nábytek, který jsme do pergoly vraceli, jsme dali zespodu nové filcové podložky, aby se podlaha co nejméně odřela. Navíc jsem si na stěhování udělal nové transportní zařízení ze zbytků Garapy 🙂

A takto pak už vypadá náš nový obývák po nastěhování naší gaučové sestavy.

A takto můj grilovací koutek. Ten budu ještě postupně časem vylepšovat, ale už teď se tu griluje skvěle

Příští rok pak udělám obložení zdi za grilem. Nejspíš také nějakým dřevem, k tomu nějaké osvětlení a jine serepetičky. Ale na to už letos není ani síla, ani budget 🙂

Giga akce pergola, část jedenáctá – terasová podlaha

Giga akce pergola, část jedenáctá – terasová podlaha

Comments 2 comments

Tak jdeme na to, po týdnech příprav, potu a krve tu je další milník. Pokládka naší nové dřevěné podlahy. Pln sil, odhodlání a nadšení jsem se do toho pouštěl. Pamatuji si to, jako by to bylo včera 🙂

Pokoska, to je základ. Dokonce i nový a jemnější kotouč jsem na ni kupoval, stejně tak nový úhelník, nástroj na vedení vrtáku, vyškově nastavitelný vrták a kdo ví co dalšího. Lepší být připraven, než překvapen….. a stejně mě to nakonec celé zaskočilo 🙂

Podlahu jsme se rozhodli (čti I. to tak chtěla, ale já neprotestoval) rozhodli uchytit pomocí skrytého kování. Bylo to o fous dražší, ale tak moc ve finále už ne. Kování se montuje ke spodní hraně prkna, a pak zastrčí za prkno předchozí. Bohužel, ani prodejce ani výrobce vám už neřekne, jak se má udělat díl první nebo poslední :).

Realita je, že první je pak potřeba stejně na pár místech prošroubovat komplte, jinak se zvedá. A poslední je lepší něčím skrýt, protože to reálně není jak ukončit. Nevadí. Zbytek vypadá opravdu pěkně a naštěstí jsem si to celé vyzkoušel, než se do toho pustil. A ukončení bude pod grilem/skříňkama, takže naštěstí no big deal.

Další realitou je, že vsechna železa pro první řadu je potřeba flexou zkrátit právě o přesah, který se jinak strká pod předešlé prkno. Ale s tím se už dá poradit. Vyrobil jsem si na železa úchyt, kam jsem ho vždy nacvakl, a pak už bylo řezání snadné. Stejně tak je potřeba řezat železa v okamžiku, kdy člověk zacvakává užší prkna kvůli různým vyklenkům ve zdi apod.

Než jsem začal se samotnou finální pokládkou, bylo potřeba si rozplánovat, které prkno kam půjde. Jak už jsem psal, ačkoli většinu prken, co jsem bral měla být A kvalita a jen pár AB (tzn že jedna strana super a druha horší), realita byla taková, že AB byla i vetšina tvrdě zaplacených A a pár z nich bylo dokonce BB (proto jsem nakonec namísto jen 20ks, co nedodali, bral 25ks s tím, že co zbyde se použije na nějakou poličku nebo něco).

Krom problémů s kvalitou je lehce potíž i v tom, že garapa může a má spoustu různých barev a struktur. Zřejmě záleží na stáří stromu, stejně tak kusu, ze kterého se prkno řeže. Některé mají takový slimákovitý vizuál, zatímco jiné jsou krásně hladké. Některé jsou světlé, některé až tmavě červené. A tak jsme prkna rozhazovali tak, aby tam kde budou nejvíce vidět, byla ta nejhezčí, ty tmavě červené pod grilem a stoly a slimáci pod sedačkou :).

Pravdou ale je, že toto řešíte stejně jen při instalaci. Stačí týden dva, a celá podlaha se Vám vizuálně slije do jedné velké dřevěné (ale fakt stále moc pěkné) podlahy, takže by to vlastne asi bylo jedno. Ale když to člověk dělá, vidí každou šmouhu.

Málem bych zapoměl, ještě před úplnou samotnou instalací mě vlastně zdržela ještě jedna věc. Dávný pozdrav od flákačů fasádníků, kteří se vysrali na dotažení fasády až úplně dolů. Kdysi jsme to pořešili tak, že se francouzská okna dole oplechovala, ale plechy šly spolu s dlažbou pryč a dávná tajemství opět vyplavala na povrch.

A tak nezbylo než lepidlo a fasádu dodělat, a pak pod okna vložit ještě dřevo tak, aby byl detail dokonalý. A tak jsem jeden den zapravil všechny čtyři rohy, odpoledne po zaschnutí lepidla na to nanesl fasádní barvu co nám tu zbyla, a další den se mohlo pokládat.

Bílá barva je bohužel o fous bělejší než už zašedlá fasáda, ale to věřím, že se časem srovná. Navíc část bude i zakrytá sedačkama, takže to nebude tolik vidět.

Takto vypadá detail u dveří dnes. Já jsem s výsledkem spokojen :). Když byly detaily opraveny, pustil jsem se už opravdu do pokládky.

Bohužel, jak to bývá, tak první řada není nikdy sranda a nebyla ani tady. Abych skryl poslední řadu pod grilem, bylo potřeba začít řadou u domu, která měla reálně tři různé šířky (jednu tam, kde sousedí s dlažbou, druhá s domem a třetí s výklenkem na francouzské okno). Bylo proto potřeba připravit mraky různých patvarů tak, aby se nakonec další řady srovnaly do jedné roviny.

Tím jsem zabil další den :). Jen jsem meřil, vyřezával, zkracoval, vylepšoval…. Aby to vše do sebe zapadlo, aby tam správně zapadly sloupy od pergoly atd. Opravdu drobná rukodělná práce. Opět jsem to dělal vibrační bruskou, ale narozdíl od WPC to u Garapy bylo občas spíš upalování než řezání. To dřevo je tvrdé jak kámen.

Takto vypadal například upáleno-vyřízlý otvor na prostřední nohu pergoly. Když se řezalo, tak to čoudilo. Navíc každý řez bylo pak potřeba zatřít speciálním voskem, aby se dřevo zatáhlo. A tak jsem řezal a matlal :-).

Samozřejmě ne vše šlo vždy na první pokus. Občas byla díra moc malá, občas moc velká. Naštěstí na první řadu byla potřeba i různých užších prken, takže co se nepovedlo tady, to se dalo použít jinde.

Dlouhé řezy jsem pak dělal na cirkule, která toho měla taky plné zuby. Doslova. Tvrdé dřevo dávalo zabrat veškerému nářadí. Byla to piplačka, ale nakonec jsem první řadu založil a srovnal ji následujícíma dvěma.

Zároveň jsem si pak pod prkna připravil ještě elektriku na podlahové zásuvky, které tam časem chci dodělat. Budou vedle křesla, hlavně kvůli nabíječce na notebook. Abych tu mohl v klidu sedět a psát články, aniž by mi děti neustále vykopávali prodlužovák, který je napojený na vedlejší zeď :).

Jak už jsem psal, samotné kování se chytalo dvěma šrouby ze spodu a pak jedním šroubem k prknu. Na to jsem si koupil od Wolfcraftu strašně šikovné udělátko, kde si nastavíte přesný rozestup mezi šrouby, a ono vás to pak samo vede kam vrtat. Navíc ještě s výškovou zarážkou na vrtáku, takže se to nedá extra pokazit (pokud zrovna I. nepřehodíte vrták, protože děláte něco jiného a ona to pak bezmyšlenkovitě vrtá dál a všimne si až po 4řech dírách :)))) )

Jak jsem postupoval s montáží, postupně jsem si i vybudoval určitý systém práce. Na jedné straně ještě nehotových prken jsem měl pracovní koutek, a druhou jsem postupně montoval.

A tak jsem postupoval rychlostí cca 1 řada za 1 hodinu. Bylo to fakt neskutečně pomalé. A to jsme to pak už s I. zautomatizovali, že jsem ji vždy připravil na délku prkna, ona matlala konce, navrtávala a přišroubovávala kování a já pak prkna umisťoval na finální pozice.

Celé se to ale strašně táhlo. Reálně jsme na pokládce strávili celý týden, a to jsme dělali od rána od osmi většinou do sedmi-osmi večer, občas jsem dodělával ještě později. Krom samotné pracnosti nám to i strašně komplikovala křivost prken (o tom dále).

Takto vypadala podlaha po dvou dnech práce v devět večer. Strašně depresivní to bylo. Naštěstí se nám povedlo další dny pak zrychlit a měli jsme kvótu 8 řad prken denně :).

Tady mám foto ze třetího dne z půl desáté v noci. Stále to byl smutný pohled :). To už jsme ale měli náš systém spolupráce vychytaný.

Já jsem večer/přes den připravoval prkna navíc, na která I. pak ráno začla rovnou připravovat kování. Já mezi tím vyřídil pracovní věci a kolem oběda jsem nastupoval a začal montovat :). Dvousměnný provoz :).

Bohužel, co se nám vychytat nijak nepovedlo a co nás naopak hodně zdržovalo, byla právě ta nerovná prkna. Menším nerovnostem v řádu milimetrů, max půl centimetru, šlo domluvit pomocí svorek a gumové palice. Jakmile ale bylo prkno zkroucené do L nebo do C o centrimetr a víc, bylo zle. Jediná cesta byla ho postupně kotvit a pomalu srovnávat jak svorkou, tak pak kurtnou. A to zdržovalo fakt hodně.

Nevím, jak moc je to u Garapy normální, nebo za to může dodavatel a třeba špatné skladování. Postupně jsme se ale dostali do bodu, kdy přes celou šíři pergoly jsme měli asi 6 kurten a neustále rovnali. Bylo neskutečně sledovat, jak prkno tvré jak beton jde postupně kurtnou ohýbat a rovnat.

Takto nějak pak vypadala montážní plocha. Kurtna kde se podíváš, u těch nejvíce nepoddajných zůstávala kurtna co nejdéle klidně do druhého dne. Navíc každé takto násilím srovnané dřevo bylo pak potřeba kotvit dvakrát tolik železem (skryté kování umožnuje chytit směrem do podkladu 2 vruty), aby prkno vruty svou silou nevyrvalo a nevrátilo se hned zpět.

Samozřejmě se to neudrželo vždy a úplně stoprocentně, takže i když sem si opravdu hrál s řezáním tak, aby na sebe prkna krásně dosedala, po týdnu tam jsou mezery…. Ale to člověk musí vyhodnotit slovy “Je to dřevo, přírodní materiál, tak to pracuje” a povznést se nad to…. ovšem tento myšlenkový posun je pro mě poměrně složitý a stále na něm pracuju :))).

A takto vypadal další večer půl deváté, už jsme byli alespoň za půlkou. Hip hip hurá. V polovině polomrtví z každodenního přídělu tisíce dřepů.

Tím, jak se prkna vzpouzela a jak jsme používali více šroubů, tak nám samozřejmě ty do podkladových hranolů došly. Naštěstí jsme je ale v Brně sehnali za dobré peníze, takže nás to nezastavilo ani o den :)) (jen jsme jedno odpoledne skončili dřív, ale stejně brutálně pršelo). Efektivita především.

Po týdnu práce bylo hotovo. Neskutečné se stalo skutečným, pokořili jsme universum. Zvládli jsme položit celou podlahu.

Totálně vyřízení, kolena a klouby úplně odpálené, cit v palcích u nohou v trapu, ale měli jsme hotovo. Konečně.

Zbývalo ji už jen natřít, a můžeme se stěhovat…

Podlahu jsme natírali až po západu slunce, aby nám barva neschla hned na štětci. Tou dobou bylo pro změnu stále 35C, takže jsme to nechtěli riskovat.

A toto byl náš první ranní pohled na naši novou dřevěnou terasu. Pohled k nezaplacení. Tolik nadávek, tolik problémů, ale dokázali jsme to :). Hotovo.

 

 

Giga akce pergola, část desátá – terasová podlaha

Giga akce pergola, část desátá – terasová podlaha

Comments 0 Comment

Prkna natřená, nezbývalo než navozit zpět pár tun jemného štěrku, srovnat podlahu do finální a exaktní výšky a pustit se do pokládky.

Abychom rovnali opravdu už jen jemný štěrk, bylo potřeba přesít nahrabaný štěrk od hrubšího podkladového, který se tam sem tam dostal. Vyrobil jsem tak improvizované síto z plastového pletiva :). Dvojitá vrstva se ukázala jako ideální a síto fungovalo úplně parádně.

Nabírat pomáhaly opět i obě ratolesti, protože to byla velká sranda, jak to propadává dolu :). Aspoň občas umějí být i užiteční.

Přes den jsme vozili šterk na hrubo, a po setmění jsem pak začal stahovat štěrk do finální výšky pomocí laseru a vodováhy.

Další práce, která šla opravdu dobře. Kéž by to tak bylo vždycky u všeho :).

Další den jsem se pustil do pokládání podkladových hranolů. Pokládal jsem je přímo do štěrku, jelikož bude celá podlaha pod střechou, nedával jsem už žádné terče nebo jiné podložky. Krom finačního aspektu také proto, že by se mi to do skladby podlahy už nevešlo.

Co ještě stojí určitě za zmínku bylo rozpočítávání mezer mezi prkny tak, aby to celé vyšlo. Ne více než 40cm, ideálně aby všechna prkna, co na tom budou položená, byla stejně dlouhá, a aby nebylo zbytečně moc podkladních hranolů, protože to znamená více železa.

Trochu makačka to byla, ale povedlo se. Ale nakonec to vzalo celý jeden den. A to jsem si říkal, že jen šup šup položím prkna a hotovo 🙂

A tím pro dnešek skončíme, protože další článek, který bude o samotné pokládce, bude asi prokletě dlouhý opět plný utrpení :))).

 

Giga akce pergola, část devátá – terasová prkna

Giga akce pergola, část devátá – terasová prkna

Comments 2 comments

Zpátky k prknům. Prkna jsme měli po všech peripetiích doma a byl čas se pustit do natírání. Prkna se měla natřít nejprve jedním nátěrem z obou stran před samotnou pokládkou a pak znovu po položení.

Jelikož 48m2 prken není úplně málo, vymyslel jsem si na mrkna sušírnu :). Vzal jsem zbytky všeho možného, co tu kolem domu nebo v boudách bylo, ať už zbytky latí z plotu, plastohliníkové zbytky ze stříšky nad pergolou nebo různé prokladové prkna co tu zůstaly, nařezal to všechno na jeden rozměr a udělal žebříkovou sušárnu.

Aby sušárna držela, nakotvil jsem ji turbama do zídky. Turba jsou strašně super vynález prostě :).

Pak už stačilo rozjet natírací manufakturu spolu s I. a natřít 2x 48m2 prken. Naštěstí to nebylo tak zlé, ale zapotili jsme se 🙂

Dva plné sušící koše. Krásná práce. 🙂

Když bylo natřeno, čekala nás už téměř poslední velká výzva. Položení podlahy.