Browsed by
Category: Americká firma

Nová hračka z AliExpresu – šuplera

Nová hračka z AliExpresu – šuplera

Už ani nevím proč, ale něco jsme potřebovali tenkrát asi změřit a tak sme dostali nápad na další nákup na AliExpresu ;-).

2016-03-14 16.59.52

A tak jsme si za úžasných $11.50 pořídili další hračku, digitální šupleru. Protože jsme ji chtěli opravdu na měření, tak jsme nebrali úplně ty nejlevnější. Ty levnější kusy měly plastova “klepeta” a chyběl digitální display.

2016-03-14 17.00.23

Další výhoda téhle dražší bylo, že už ji dodávají i s krabičkou. To mám vždycky radši, než když se to pak někde jen tak válí. Ta co dorazila vypadá hodně dobře a dokonce i měří přesně ;-). Kdyby někdo chtěl, link na tu co máme my je tady.

chrome_2016-03-14_17-07-48

Co se číňanům musí nechat,tak umí vyrobit fakt kde co za ceny od $1. Například i takovou šuplera, sice celou z plastu, ale jen za $0.80 ;-). Případně pak seznam všech možný variant i cen tady zde.

 

Bednění věnce v druhém patře

Bednění věnce v druhém patře

Poslední dva pracovní dny (tzn úterý a dneska, tj čtvrtek. pondělí a středa měl zedník volno, tak jsme řešili spoustu jiného) jsme bednili horní věnec a připravovali ho na vylití betonem.

2015-09-10 11.28.02

Je to celkem drbačka, ale docela to jde. Rovné plochy jsou snadné – OSB desky na půl, na hřebíček nebo na roxor usadit a jde se dál. Později až se do bednění vloží roxory, tak se ještě sváže bednění vázacím drátem nebo chytne ještě dřevem naštorc.

2015-09-10 17.58.07

Šikmé plochy jsou pak trochu geometrická výzva, ale když jsme přišli na to jak přenášet sklon na desku, šlo to také. Je potřeba si nejdřív nakreslit sklon na desku a ten pak posunout o šířku cihly, aby deska správně dosedla. Pak změřit délku sklonu a stejný úhel nakreslit i tam. Pak už jen vzít mafla, uřezat a modlit se, že to správně zapadne ;-).

2015-09-10 11.28.05

Dneska jsme dodělali obednění celého věnce, zbývá udělat jen bednění seshora, aby beton za šikminou a vikýřem nevytekl. Ale to uděláme až po tom, co do bednění vložíme roxory, aby se nám tam roxory dávaly co nejlépe.

2015-09-10 17.57.04

Taky jsem dneska od čtyř měli na baráku naše oblíbené brigoše, kteří tentokrát pomáhali s nošením zbylých cihel z horního patra dolů na paletu. Cihel zbylo relativně dost, odhadem tak tři palety nejméně. Ale úplně se o ně nebojím, buď skončí jako plot, nebo jako terasa, gril, udírna nebo cokoli jiného 😉

2015-09-10 17.56.48

Zítra ráno vyzvedávám třmínky, přes den navážeme armovací mini-koše a vložíme do bednění. Zároveň zítra začínáme se schodama, které bychom chtěli během zítřka a pondělka dodělat, aby v úterý mohl dojet další mix. Tentokrát to máme vymyšleno tak, že dojede mix s dopravníkem, který je o dost levnější než mix+pumpa, tak uvidíme.

eur4-mix-8x4-mb-dopravnik-16-5m_1414160080_orig

Jinak co se jiných novinek týče, tak o víkendu jsme si koupili nový aku-šroubovák. Původně jsem vůbec aku věci kupovat nechtěl, ale po konzultaci se zedníkem, který má aku 7 let a baterky stále jedou jsem změnil názor. Akorát je potřeba koupit aku né za 1000kč, ale za 4000kč a pak by snad měla vydržet. Vybrali jsme nakonec od metabo, váhou i velkostí prcek, ale silou víc než většina velkých. Krouťák má 34Nm, což je hodnota, který utáhne i dost velké vruty ve dřevě nebo turbošrouby přímo do cihly a zároveň váží i s baterkou necelé kilo. Docela mazlík ;-).

2015-09-05 17.54.35

A druhá akce, co ještě stojí za zmínku, o víkendu jsme udělali druhé kolo odvozu odpadků z pozemku. Ačkoli to na začátku vypadalo jen na trochu, bylo toho nakonec zase plný vozík. Většina byla jako minule plast a igelity z balení palet, pak nějaké papíry od cementu a jeden pytel komunálu. Tentokrát jsme to hodili do Asy, takže máme i doklad o ekologické likvidaci, kdyby ho chtěli (jakože ho asi chtít budou….).

No a to je asi tak všecho. Ještě video z dvou posledních dnů:

Úklid naši nové zahradní chatky ;-)

Úklid naši nové zahradní chatky ;-)

Ačkoli jsme se dostali domu včera někdy těsně před půlnocí úplně zničení, dneska jsme museli vstávat a pokračovat v budovatelském tempu.

První na řadě bylo vrácení zapůjčených trubek z lešení. I když se mi povedlo trubku trochu narovnat, rozhodně už nebyla v kondici jako dřív. Dlouho jsme přemýšleli co s tím a jak jim to vrátit, aby co nejméně prskali (byl tam plán zatajit to, sehnat trubku jinde a podobně). Nakonec jsem vsadil na smutný oči a manipulaci, jelikož tam byla taková starší milá paní ;-).

Když jsem za paní dorazil, s úsměvem ji říkám, že je jedu vrátit. A že akorát jedna z trubek měla politování hodnou událost a je “trochu” ohnutá. Paní naštěstí byla milá a říká, že to nevadí, že to jsou stejně staré zbytky co tam zbyli a že zbytek jim už rozkradli. Takže to dopadlo dobře, trubky (zřejmě je tam mají jen už na železo) jsme vrátili, za půjčení včetne ohybu zaplatili 60kč.

Pak jsme zajeli nakoupit nové rukavice, pytle na odpadky, smetáček a další výbavu na vyklizení/vyčištění boudy. Ačkoli původní majitel prohlašoval, že ji vyklidil, opak byl pravdou.

V boudě byl mimořádný bordel, vrstva prachu tak 5cm, všude pavučiny a dokonce i ostnatý drát. Naprosto nechápeme, jak ji mohl jako stavební boudu používat, protože podle stavu prachu a pavučin tam nikdo nebyl tak 50let. Ve skřínkách a uložných prostorech boudy jsme našli spoustu oblečení a jiného bordelu, který tam podle jeho vzhledu musel být opravdu tak 30 let.

Nakonec jsme naplnili 3 obrovské pytle bordelem, ale bouda je vyklizená a už se těší na stavební materiál 😉

Dnešní průzkum cizích baráků

Dnešní průzkum cizích baráků

Dneska jsme se jeli podívat na nějaké další rozestavěné a podobné domy kvůli inspiraci. Hodně teď řešíme střešní vikýře.  Zatím sice vůbec netušíme jaké je cenové rozpětí, ale chtěli jsme vidět, jak se to vlastně dá řešit. Rámcovou cenu vikýřu budeme snad vědět v pondělí. Chceme se zastavit ve stavební firmě zabývající se střechama, kterou někdo doporučoval na internetu jako levnou a kvalitní.

Na internetu jsme našli hrubou stavbu domu, která vypadá hodně podobně tomu, co také chceme stavět. Po cca hodině hledaní jsme ji konečně našli a trochu jim ji prohlídly a změřily ;-).

Barák už bohužel měl okna a dveře, takže se nedalo dostat i dovnitř. Na druhou stranu jsme se díky tomu mohli inspirovat i v oknech, které měli taky moc pěkné a pokud to půjde, nějak to zkusíme dát i k nám.

Co nám ale určitě pomohlo, bylo vidět ten vikýř. Pokud to jen trochu půjde, uděláme ho taky tak. Jednak je větší, vypadá to i líp a třeba by to mohlo být i levnější a jednodušší na vyrobení.

A tady několik fotek:

A tady pár fotek z internetu, které jsme našli původně (ještě bez oken):

Pomalu se blížíme, aneb čtvrtá verze domu

Pomalu se blížíme, aneb čtvrtá verze domu

Tak jsme od včerejšího odpoledne až do noci zase ladili dům. Na základě našich předchozích připomínek upravil architekt návrh a poslal nám další verzi. V ní jsme toho zase trochu poupravovali a poslali zpět. Výsledkem byl projekt z dnešního rána, který už byl připprave na první zatěžkávací zkoušku na stavebním úřadu.

Vybaveni barevnými půdorysy, vizualizací domu a situací na pozemku jsme se vydali na SÚ. Měli jsme zřejmě kliku, ale ujala se nás milá paní, která s náma vše prošla, vysvětlila co by mohl být problém a co je v pořadku a jak dál postupovat. Kromě jednoho okna na severní stranu šlo všechno úplně hladce. Sama nám potvrdila, že dům je standardní, splňuje co splňovat má, nemá tam žádné nesmyslné výmysly a proto by s ním neměl být žádný problém. Jsme s ní domluveni, že i další fáze budeme konzulovat přímo s ní a že na finální posuzování jí to dáme k jejím rukám. Tak snad se toho někde v procesu neujme nějaká jiná pracovnice s potřebou nas zadřít nebo škodit.

Další fáze teď bude doladění domu s architektem, my si zkusíme ve všech místnostech spočítat nábytek, jestli někde něco nechybí nebo nepřebývá a když bude vše ok, začnou architekti připřavovat projekt na stavební řízení. Nás pak ještě čeká obejít sousedy pro souhlas, s jedním jsme už mluvili a vše bez problému. Oříšek trochu bude souhlas Správy a údržby silnic a Kraje, jelikož kolem nás vede krajská silnice. Ale i toby se mělo dát zvládnout.

A tady ještě aktuální verze:

Dům verze 4

Dům veze 4 druhé patro

Špatné zprávy

Špatné zprávy


Je to již nějaký ten pátek, co jsem naposledy napsal příspěvek sem na náš blog. Důvodem bylo, že se pořád nic nedělo a stále jsme jen čekali. Dnes bohužel již známe výsledek a nutno říci, že není pozitivní.

První špatnou zprávou je, že se nám nepodařilo otevřít bankovní účet v USA z ČR. Ačkoli jsme narazili na velmi ochotnou slečnu v CitiBank, tak ani ona nám zřízení účtu nedokázala zařídit. Neustále jsme čekali na různá vyjádření od bankéřů v USA a stále se nic nedělo. Dnes nám slečna napsala, že otevření bohužel nepovolili a tudíž nám nemůže pomoci. Údajně by bylo řešením otevřít si speciální korporátní verzi účtu, která, jak jsem pochopil, funguje jako nadnárodní bankovní účet pro několik poboček po celém světě. Jak už je ale podle popisu asi zřejmé, nejedná se o levnou záležitost a počáteční cena vychází někde kolem 4000 Kč / měsíčně.

Druhou špatnou zprávou je kontejner, respektive zboží, které kontejnerem mělo jet. V Pákistánu byly nějaké problémy ve výrobě, tudíž ani v půlce listopadu není zboží vyrobeno. Výroba se měla vyřešit jiným dodavatelem v Thajsku, bohužel tuto variantu před několika týdny zmařily záplavy. Kontejner by měl podle všech dostupných informací od firmy, se kterou spolupracujeme, být v lednu.

Jenže už je to další odložení a my tomu přestáváme věřit. Bohužel nevidíme do celého procesu a nevíme, jestli jsou skutečně nějaké výrazné problémy v Pákistánu, nebo jde o něco jiného. V ostatních oblastech nám spolupráce s firmou XY funguje dobře, takže zde by problém být neměl. Finančně by pro ně jeden kontejner také neměl být výrazným problémem, a co se týče jejich důvěry v nás, řešíme i spoustu jiných projektů bez větších problémů. Takže těžko říct, bohužel nezbývá, než čekat.

Pro nás z toho v současnosti vyplývá několik závěrů.

Zaprvé bankovní účet. Ten pro teď odkládáme až do doby, kdy kontejner skutečně vypluje, nebo dokud ho nebudeme potřebovat na náš druhý projekt (nebo nějaký další v budoucnu). Až bude potřeba, uděláme si výlet do USA, kde ho osobně otevřeme. Momentálně nevidím jiný způsob, jak účet otevřít. Zkusili jsme kontaktovat snad všechny banky v Nevadě a s žádnou jsme se nedostali tak blízko, jako se CitiBank. Takže další pokusy na dálku nám připadají jako plýtvání času.

Zadruhé kontejner. Začínáme pomalu vymýšlet nějaké další zboží, které bychom zkusili prodávat úplně na vlastní pěst. Nevíme ještě jestli začít v ČR, nebo rovnou zkusit USA. Nevýhoda začátku v USA je, že nebude mít vzorky všeho zboží na nafocení, takže si stejně do ČR budeme muset něco poslat. A když už to tu bude, proč to nezkusit i prodat, že jo ;-). Bohužel zatím nevíme do čeho se pustit, ale na tom pracujeme ;-). Zároveň u toho ale máme spoustu naší další práce, takže uvidíme kdy a jak se k tomu dostaneme.

A zatřetí tento blog. Trochu mne mrzí, že se celá akce a tudíž i psaní zastavilo. Většinu času momentálně pracuji na jiném mém projektu, který mne poslední dva roky s většími či menšími úspěchy živí. Zvažuji, že bych i o tom začal psát. Za pár měsíců nás čeká vydání druhé verze, od které si hodně slibujeme. Spolu s vydáním nás čeká i propagace, marketing a řada dalších věcí, o kterých by mohlo být zajímavé psát.

Ale o tom když tak zase příště.

Bankovní účet – pokračování

Bankovní účet – pokračování


Máme za sebou další týden a rád bych se podělil o naše nové zkušenost se zakládáním USA společnosti. Tentokrát to bude o založení bankovního účtu. Dalo by se říct, že ze všech kroků, které je potřeba provést při zakládání firmy, je pro nás tento zatím nejvíc obtížný a frustrující.

Tak, jak jde v Americe všechno snadno po internetu nebo telefonu, tak založení účtu nejde vůbec. Naše snažení (tenkrát ještě naplněné optimismem) začalo u Americké pobočky firmy CitiBank. Konkrétně u pana Roberta Arnala. Kontakt na něj jsme dostali ze stránek Johnovy firmy IncParadise. Ze začátku šlo vše dobře. Poslali jsme email s žádostí o založení účtu, kde jsme popsali, co a jak bychom potřebovali a jaký typ účtu jsme si vybrali.

Poté, co se pan Robert Arnal vrátil z dovolené, nás kontaktoval mailem, že se mu máme telefonicky ozvat. Den na to jsme mu volali, bohužel jsme ho nezastihli a tak jsme ho emailem požádali o přesnou dobu, kdy mu máme zavolat. On sám nás ještě ten den zkusil kontaktovat, bohužel v tu dobu jsme už nebyli online, a proto nám zanechal na telefonu vzkaz. Stále vypadalo vše ok. Bohužel od té doby jsme jej nezastihli. Zkoušeli jsme mu psát znovu email i nechat vzkaz na záznamníku. Bohužel bez úspěchu. Volali jsme i jeho podřízeným, které uvedl na svém záznamníku. Ti nám řekli, že pan Arnal je momentálně zaneprázdněn, ale určitě se ozve. Neozval.

Nevíme, jestli jsme ho vyplašili nějakou špatnou formulací v emailu nebo na záznamníku, nebo jestli nám jen nedokázal pomoct a aby nás neurazil, raději se nám výhýbá. To se už asi nedozvíme. Toto naše snažení trvalo cca 3 týdny, vždy jsme měli dva až tři dny rozestup mezi kontaktem, abychom na něj příliš netlačili (jedna z pouček z Johnova blogu).

Mezitím jsme zkusili kontaktovat i jiné banky, například Nevada State Bank, Bank of America a Chase Bank. Z některých se nám ozvali a omluvili, že založení na dálku není možné, z některých se nám ani neozvali. V tu chvíli jsme začali tušit, že založení účtu bude výzva.

Do včerejška jsme měli v rukávu stále schované jedno eso, a tím bylo Company Secretary Johnovy firmy IncParadise (český popis služby zde). Kontaktovali jsme tedy slečnu Rochelle, která nám asistovala se založením naší firmy, že bychom rádi využili jejich služeb a nechali si účet založit skrze ně. Bohužel, její odpověď nás příliš nepotěšila. Účet za nás založit nemohou, jen nám můžou poskytnout telefonický kontakt na další banku, a to Wells Fargo. Jelikož si nejsme jisti, zda jsme pana Roberta ze CitiBank nevystrašili naší angličtinou nebo naší bankovní terminologií, raději jsme zatím volání do další banky odložili.

Posledním naším záchytným bodem byl John sám. Zkusil jsme ho kontaktovat, jestli nejde založení banky provést nějakou další cestou, případně jestli existují další možnosti. Po zhruba hodině jsme dostali odpověd i s nabídkou probrání možností přes Skype. John nám potvrdil, že většina bank v USA je nyní velmi paranoidních a zakládání účtu je občas výzva i pro samotné USA občany. Díky konzultaci s Johnem jsme došli k tomu, že nejlepší na založení USA účtu je prostě do USA jet. Druhou možností, která Johna při našem rozhovoru napadla je založit si účet v Čechách, případně využít nějaký stávající CZ účet. Přiznám se, že do té doby mě tahle alternativa vůbec nenapadla, přitom to zní geniálně jednoduše.

Dnes jsme proto oslovili ČSOB, CitiBank a HSBC. Výsledek nás velmi mile překvapil a vypadá to, že náš problém bude elegantně vyřešen.

Pro založení účtu v ČSOB je zapotřebí originální zakládací listina společnosti, úřední překlad této listiny a apostila firmy. Spousta dokladů, ale říkali jsme si: Lepší něco, než nic. Poté jsme kontaktovali českou CitiBank a HSBC. Obě společnosti nám nabídly stejnou službu, a to možnost založení účtu nejen v České Republice, ale také založení Amerického účtu!.

To mne velmi nadchlo, že i česká pobočka CitiBank je natolik pružná, že nám dokáže toto založení zařídit. Celý trik spočívá v tom, že si u nich založí moje česká firma účet, tím budu já i CZ firma ověřená. Na základě toho nám pak česká pobočka banky dokáže zařídit založení účtu amerického. Prosté a jednoduché, jsem opravdu velmi nadšený. Momentálně mi v emailu leží od každé z bank formulář, který je potřeba vyplnit a na základě kterého budu mít příští týden s bankéři schůzku. Uvidíme jak vše půjde, ale rozhodně mne to zase naplnilo trochou optimismu.

Závěrem chci ještě jednou poděkovat Johnovi za jeho včerejší konzultaci a hlavně jeho čas. O to víc si toho vážím poté, co jsem se dnes na jeho blogu dočetl, že mu žádostí o pomoc chodí tisíce a maily už ani nestíhá číst.

Zpoždění kontejneru

Zpoždění kontejneru

Tak jsem se dnes dozvěděli, že kontejner nebude. Naštěstí ne vůbec, ale nebude v půlce října tak, jak měl být. Údajně jsou nějaké problémy u výrobce a ten bude schopný jej připravit až na půlku listopadu. Tím jsme přišli o vánoční sezónu. I kdyby kontejner v půlce listopadu byl připraven a vše ostatní šlo jak má, tak kontejner dorazí někdy kolem 20. prosince, spíš později. Původně nás to celkem mrzelo, ale tak jako na všem, i na tomto jsme si nakonec našli pozitivní stránky.

Jednou z věcí je, že máme o měsíc více času na přípravy. Už začínáme plnit eshop, pracujeme na SEO textech a vše dáváme dohromady. Kdyby kontejner vyšel jak měl, měly by stránky cca měsíc na to, aby se zaindexovaly a vše se rozjelo. Takhle máme o měsíc více, takže si můžeme vše s trochu větším klidem připravit.

Druhou výhodou je právě zmíněná nevýhoda – nestihneme vánoční sezónu. Bylo by fajn stihnout s prodejem celou vánoční sezónu, kdy lidé kupují všechno a všude. Na druhou stranu, pokud bychom někde něco přehlédli, nefungovalo by například zasílání zboží, špatně by fungovalo placení nebo cokoli jiného, mohlo by to mít i fatální následky. Takhle začneme v lednu, kdy bude zájem určitě menší, ale alespoň si to v klidu vyzkoušíme v menším množství a na další vánoce již budeme připraveni.

Dopravci – závěr

Dopravci – závěr

Ještě v pátek večer minulý týden jsme obdrželi další mail od firmy DB Schenker. DB Schenker poptal dalšího rejdaře a našli nového, díky kterému celková cena klesla na $5500. Bohužel jsem díky prvotnímu nedorozumnění, vzniklému naší neznalostí pojmů, poptal cenu jen z přístavu, nikoli z fabriky. V době, kdy jsme poptávali dopravu u této firmy, jsme ještě neměli úplně jasno ve zkratkách parit, a v jednom mailu jsem napsal FOB (free on board) namísto EXW (ex works).

Slečně z DB Schenkeru jsem se omluvil a chybu objasnil. Slečna nám slíbila zjištění cen dopravy z fabriky do přístavu během následujících několika dnů. Ačkoli jsem měl na DB Schenker názor už vcelku vyhraněný, během této komunikace si u mne firma DB Schenker vcelku polepšila. Slečna byla ochotná, odpovídala velmi rychle a nic nebylo problém. Možná toho měla ten předchozí týden skutečně jen moc a nestíhala.

Dalších pár dnů se ohledně dopravy nedělo nic. Včera nám přišlo nacenění dopravy z fabriky do přístavu. Bohužel částka zrovna moc příznivá není, jedná se o $965. Tím se ze zlevněné ceny $5500 za přepravu stává cena $6500. Tím je cena ještě o $500 dražší než přeprava s firmou K+N. Očividně se pod $6000 prostě nedostaneme, takže nezbývá, než se s tím smířit.

Dalším krokem je konzultace a schválení ceny firmou XY. Část dopravy do USA hradí oni, proclení v USA a cestu do finální destinace v Michiganu pak my. Doufám, že v tomto kroku již nebudou žádné další překvapení nebo problémy, dopravu bych už skutečně měl rád uzavřenou.

Dopravci díl další

Dopravci díl další

Náš boj s dopravci pokračuje. Vše dnes začalo cenovou nabídkou z firmy DB Schenker. Když už nám nabídka konečně přišla, nestačili jsme se divit výsledné ceně. Dopravu nám nacenili na 6000 USD oproti 3000 USD, které si firma účtuje při dopravě do ČR.

Začali jsme tedy ověřovat, o kolik je to vlastně do ameriky dál než do ČR. Výchozí přístav je v Pákistánu, Karachi. Cílová destinace v případě České republiky je Německo, Hamburk. V případě USA je to New York. Čekal jsem, že to bude jednou tak daleko, ale není to tak úplně pravda. Abychom si to nějak ověřili, našli jsme zajímavou službu www.searates.com.

Z Karachi do Hamburku je to 6354 námořních mil, z Karachi do USA je to 7936 námořních mil. Rozdíl docela nepatrný.

Další zajímavou informací byla cena dopravy mezi Čínou a Českou Republikou. Vzdálenost je 9900 námořních mil, a cena dopravy do ČR se přitom zvedne jen o $100. Takže v délce vodní cesty to také nebude.

Po dalším telefonátu se slečnou z DB Schenker jsem zjistil, že problém není ani v pozemní přepravě. Ta vychází na $1300 tak, jak jsme předpokládali. Problém je prý v drahých přístavních poplatcích. Na dotaz, proč nám nacenila dopravu přes Kanadu namísto přímo přes New York se mi dostalo odpovědi, že prý jiného rejdaře nesehnala. Tak jsme se domluvili, že poptá ještě znovu přepravu do New Yorku a případně do přístavu Norfolk.

Dále se nám dnes ozvala i firma Kuehne + Nagel, bohužel cena stejná, jen jiné rozložení. Celkově opět $6000. Zatímco firma DB Schenker chce $4700 za moře a $1300 za pevninu, v K+N to mají v poměru $3800 + $2200. Zkoušel jsem i poptávat samostatnou dopravu z NY do MI u externích USA dopravců, ale výsledky se byly od cca $1500 – $2500. Takže bych možná ušetřil maximálně pár set dolarů, ale bylo by s tím mnohem více starostí. Takhle to zajistí jedna firma komplet. Odpověď na otázku, proč to DB Schenker dokáže po pevnině převézt jen za $1300 je prostá. Jedná se zřejmě o nějaký dumping vynahrazený cenou po moři. Samostatně se cena totiž získat nedá.

Možná při dalším kontejneru zkusíme fušovat spedičním firmám do řemesla a zajistíme si rejdaře sami, ale zatím se na to moc necítíme ;-). Nyní zůstává otázka, s kým to nakonec podepíšem. Finální rozhodnutí má firma XY a my čekáme na jejich vyjádření. Ještě by nám měla přijít cenová nabídka z DHL, ale podle všeho budou o dost dražší než ostatní dvě firmy.

Při hledání jsme našli i několik dalších užitečných služeb. Tady je jejich seznam:

Vyhledání dopravců na dopravu kontejneru z bodu A do bodu B.

Například na přepravu kontejneru po moři z našeho Karachi do USA – New York je tam několik dalších společností, některé z nich mají i české zastoupení.

Zde je několik z nich:

Systém na zadávání poptávek po přepravě

Nabídky a poptávky. Zatím ještě nevíme jak přesně to funguje, to musíme teprve pozjistit.

Služba na měření pozemní vzdálenosti

Dále jsme našli službu, která Vám změří vzdálenost mezi kterýmikoli dvěma městy na zemi. Užitečné na zjištění vzdálenosti mezi New Yorkem a Michigenem.