Browsed by
Category: Loxone

Články zabývající se Loxone problematikou

Pokus s Patreonem – podpořte nás

Pokus s Patreonem – podpořte nás

Po sérii pěti článků o zámkové dlažbě tu máme malou odbočku. Tentokrát se týká provozu našeho blogu a Vašeho případného zapojení 🙂

Po tom, co jsme psali o poděkování za víno, které nám dorazilo minulý týden, jsem dostal dalších několik mailů s díky a příslibem tekutého moku. Kromě toho dorazilo také několik podnětů, jak by se dala taková podpora lépe realizovat.

Read More Read More

Elektroměrový ráj, díl druhý

Elektroměrový ráj, díl druhý

Tak jsem dneska dodělal zbytek elektroměrů. A co Vám budu vyprávět, je to paráda 😉

Užitečnost a funkčnost původní instalace jsme ověřili už několikrát, naposledy pak o víkendu, kdy si I. nebyla jistá, jestli vypla varnou desku s připravovaným jídlem pro malého. A samozřejmě si na to vzpoměla ve chvíli, kdy jsme byli už daleko od domova.

Zatímco postaru bychom se museli buď okamžitě otočit a jet zpátky, případně se stresovali po zbytek výletu, tentokrát stačilo jen mrknout na spotřebu varné desky a byl klid ;-).

Drobná nevýhoda 22 ks elektroměrů je, že potřebují 22 vstupů :). A ačkoli se Quido zatím stále drží, zbývá na něm už posledních 20 vstupů. A pak mne čeká další nákup ;-). Na druhou stranu, za tu cenu je to pecka. Kupovat to od Loxonu, tak si sakra rozmyslím každý elektroměr.

Zároveň si musím znovu pochválit tiskárnu na štítky. Díky ní mám všechno pěkně popsané a parádně se v tom orientuje. Jediné na co jsem nepřišel a co asi ta moje neumí je, aby se dal nastavit určitý rozměr a natisknout sérii štítků v kuse oddělených čárou (jako je to o patro níž na jističích, když to dělal p. Hruban). Ale co, stála jen 700, tak má holt omezení.

Pro elektroměry jsem v Loxone configu už vyhradil samostatnou stránku, a i tak je tam docela tlačka :)).

Ještě chci udělat ukazatel “celková známá spotřeba”, abych krom celkové spotřeby domu viděl,kolik jsou spotřebiče co jsou monitorované a kolik ty ostatní. Kdyby mi náhodou někde něco utíkalo, tak ať o tom vím.

A poslední novinka, dorazil mi multimetr z Aliexpressu. Za 29USD (~700Kc), automatické nastavení rozsahů, měří od základních věcí po teplotu, tranzistory, diody, kondenzátory, frekvence a kdo ví co ještě. U nás cena tak 1800Kč +.

Testoval jsem ho zatím jen dneska, ale přijde mi fakt supr (až na tu “lososovou” barvu ochraného krytu. Dalo by se říct, že je dost ošklivá 😉 ). Ale jinak měří supr, rozsahy zvládá měnit pěkně a rychle, teploměr funguje taky parádně.

Bugfix na kritickou chybu v Quido-Loxone můstku

Bugfix na kritickou chybu v Quido-Loxone můstku

Jak jsem už avizoval v Loxone hospodě, můj program pro spojení Quida a Loxone měl (ačkoli u Vás ještě má 😉 ) v sobě kritickou chybu.

Kritická je z toho pohledu, že když na ni dojde, dokáže sežrat 100% CPU Loxonu, přestanou fungovat všechny vstupy/výstupy a ještě to pekelně zpomalí celý Loxone systém. Být to od korporátu, budou tvrdit, že je to jen glitch, žádný velký problém 😉

Naštěst (ačkoli během fixování spíš bohužel) se chyba objeví tak jednou za měsíc a to jen když pořádně nakládáte Loxonu i Quidu, do toho si hrajete se síťovou kabeláží a občas zrestartujete router.

To je asi i důvod, proč mi to nikdo kupoduvi neomlátil o hlavu. Fix byl jednoduchý, stačilo restartnout Loxone a zase to fakt dlouho fungovalo. Nevýhoda byla, že každý pokus o opravu chyby znamenal upravit Loxone program a čekat.

Ale nakonec se podařilo. Chyba byla způsobená tím, že když se rozpadlo spojení mezi Loxone a Quidem, tak jsou tam opravné mechanismy co spojení opět navážou a získají aktuální data pro vstupy.

Jenže, v určité situaci se navázání spojení nepovedlo a namísto toho, aby se vynulovaly pointery na spojení, zůstaly plné. No, a pak už následoval kolotoč, kdy se neustále dokola spojovalo-ověřovalo-posílalo-spojovalo-ověřovalo-posílalo-…. a to pořád.

Naštěstí, stačilo přidat quido_udp_stream_read = NULL;, aby se spojení správně znova navázalo. A od té doby běhá vše jak má.

Testuju to u sebe momentálně cca 3 týdny, simuloval jsem mu výpadky a vše ok. Tak doufám, že to bylo ono 🙂

Kde stažení je aktualizace v Dropboxu tam, kde byl i původní program. Že je to správná verze poznáte tak, že v hlaviččce je Verze 25.1.2017 (v10).

Loxone – tipy&triky – jak získat UUID kteréhokoli prvku

Loxone – tipy&triky – jak získat UUID kteréhokoli prvku

Dneska (vlastně před chvilkou, a rovnou to píšu, protože jsem z toho fakt nadšen) se mi povedlu vskutku parádní kousek…. (a jestli mi někdo řekne, že jste to znali, nebo že to je někde popsáno, tak budu fakt naštvanej 😉 ).

Řešil jsem, jak propojit dohromady Roombu, MQTT, NodeRed, mé vlastní RoombaWalls a do toho Loxone. Cílem je, aby si Roomba uměla sama rozsvítit v dané místnosti a uměla si i sama zapnout virtuální zdi v okamžiku, kdy jsou potřeba.

Na rozsvěcení jsem se stále snažil zprovoznit Websockets (marně), Node-lox-mqtt-gateway (marně), případně pak nějak jednoduše přes virtuální HTTP vstupy/výstupy (lze, ale dost opruzoidně).

Až jsem se rozhodl trochu “blíž” podívat na Loxone webovou aplikaci, abych se podíval, jak vlastně oni komunikují s Loxonem. A tady jsem oběvil (alespoň pro mne) zlatý grál ;-).

Ačkoli v dokumentaci píší, že musíte definovat virtuální vstupy/výstupy pro komunikaci s venkem, není tomu tak úplně pravda. Stejně tak není pravda, že přes HTTP požadavek nelze zapnout napřímo dané světlo, aniž by člověk simuloval HW vstup Loxonu.

Je to totiž o tom, že každý prvek v LoxConfigu má vlastní Uuid. Tenhle Uuid zřejmě nejde zjistit v Loxone configu, teoreticky by asi šlo najít ho v Loxone programu v XML souboru, ale mnohem snáž to jde právě přes jejich web aplikaci.

Stačí otevřít aplikaci v Chrome, přes developer tools (F12) se podívat do záložky “Console” a zmáčknout tlačítko dle potřeby (nebo třeba kliknout na žaluzie, nebo cokoli jiného. A hle. Máte kompletní URL adresu s požadavkem, UUIDem tak, abyste daný příkaz mohli vykonat i odkudkoli jinde.

Tohle jsou třeba žaluzie. A není potřeba žádný debilní virtuální vstup navíc, není potřeba nic donastavovat v LoxConfigu a není potřeba se ani prosit na naprosto nekompetentní Loxone podpoře, kde jen tak mimochodem o adrese /jdev/sps/io nemají ani tušení, jelikož znají jen /dev/sps/io, pomocí které šahají jen na fyzické vstupy/výstupy HW, což je ale k programování dost nešikovné.

A takhle vypadá primitivní NodeRED program na rozsvícení světla. To šedé vlevo je prvek “Inject”, který generuje msg se zprávou “status”:”on”

A takhle pak vypadá HTTP request, pomocí kterého se posílá zpráva on/off do loxonu

A to je vše. A takto tím pádem jde ovládat cokoli uvnitř Loxone, aniž by se museloy na vše dělat virtuální vstupy tak, jak to doporučují EXPERTI z Loxone podpory.

PS: Jen tak mimochodem, NodeRED je masakr. Pokud by v Loxonu vytáhli hlavy ze svých pr*** a nabídli by NodeRED nativně jako nadstavbu, neměli by jejich systém naprosto konkurenci.

Díky kombinaci UUID bloků v LoxoneConfigu a programovacím možnostem NodeRED jdou efektivně naprogramovat věci, které by byly jinak nemožné (viz rozsvěcení místností dle průjezdy Roomby, ovládání virtuální zdí roomby jen když roomba jede,….)

Aktualizace můstku Quido-Loxone

Aktualizace můstku Quido-Loxone

Nějak jsem úplně zapoměl veřejně oznámit novou aktualizaci na můj program pro propojení Quida (Papoucha) a Loxone. Díky tomu ale můžu po několika týdnech testování s klidným svědomím říct, že opravdu funguje vše jak má a nemusíte se případně bát aktualizovat :-).

Ovládání relátek na Quidovi

Nová verze obsahuje několik novinek. Tou první, hlavní, je možnost ovládat relátka na Quidovi. Relátka lze ovládat na všech modulech Quida, které relátka mají. Tzn jak na modulu 100/3, tak až po modul 2/32. Vše v ethernet verzi.

Drobná komplikace během vývoje nastala v omezení Loxonu zpracovávat operace asynchroně. Jelikož toto Loxone (PicoC) neumí, nelze zároveň poslouchat sockety a zároveň je odesílat. Z toho vyplívá, že v okamžiku spínání relé nemusí dorazit info o uvolnění tlačítka, což mělo za důsledek dost náhodné chování žaluzií 😉

Z tohoto důvodu je potřeba použít zvlášť komponentu “Loxone program” pro vstupy a zvlášť pro výstupy.  PicoC jako takový je stejný, jen se v hlavičce programu nastaví, zda obsluhuje vstupy nebo výstupy. Pokud vstupy nebo výstupy nepotřebujete, stačí použít jen jeden program takový, který potřebujete.

Relátka se ovládají přes připravené Loxone bloky. Na každý vzorec lze připojit až 4 vstupy pro relé a ty jsou pak napojeny na jeden společný Loxone program, který z nastavených hodnot relé sepne nebo rozepne.

Automaticky generované pakety

Druhá novinka je kompletní předělání vnitřností programu tak, abych už nemusel generovat ručně pakety, ale aby si program vše dělal sám. Na jednu stranu to ulehčí konfiguraci, na druhou stranu to dost zkomplikovalo SW. Bohužel, jelikož se každé relé spíná vždy jiným příkazem, nebylo zbytí. Jinak bych musel generovat až 40 paketů pro každého uživatele zvlášť, a to by mi mrdlo.

Díky tomu se ale i hodně zjednodušilo nastavení celého programu. Stačí zadat jen IP a port pro Loxone a pro Quida, nastavit režim programu (0/1 vstupy/výstupy) a hotovo.

Paměťová i procesorová optimalizace programu

Třetí novinka je, že je celý Loxone program zkomprimovaný. Jelikož už byl díky všem rozšířením a komentářům opravdu dlouhý, napsal jsem si komprimátor tak, aby z kódu zmizely všechny zbytečné komentáře a dlouhé názvy a program tak v Loxonu nezabíral zbytečně pamět (a i parser PicoC má tím pádem méně práce), takže program celkově méně zatěžuje Loxone.

Vypnutí zbytečných výstupů do logu

Poslední novinkou je pak odstranění některých výpisů do logu Loxone configu. Ty jsem tam měl z doby ladění a zůstaly i u některých z Vás. Bohužel, když se tam nechaly nějakou dobu, dokázaly pár MB dat v logu udělat. Pokud by se to týkalo i Vás, můžete logy promazat přes FTP přímo v Loxonu.

A to je vše

Tím končí soupis změn z aktuální verze. Pro ty z Vás, kteří si už program koupili, tak je aktualizace dostupná ve sdílené Dropbox složce tak jako dřív. Je aktualizovaný jak program, tak Loxone projekt, kde ve dvou záložkách najdete schéma pro vstupy a výstupy.

Pokud ještě program nemáte, ale čekali jste třeba právě na výstupy, neváhejte se mi ozvat na email [email protected]. Cena zůstává stále stejná, ačkoli je program opět o několik řádů vylepšený 😉

PS: Zároveň jsem aktualizoval i návod na původní stránce o Papouchovi – https://www.vodnici.net/2016/10/loxone-propojeni-s-modulem-quido-od-papoucha/

 

 

NodeRED – Propojení všeho se vším, od Arduina po Loxone

NodeRED – Propojení všeho se vším, od Arduina po Loxone

Jak jsem psal v předchozím článku, MQTT i NodeRed instaluji na Ubuntu linuxu. Jde ale rozběhat třeba i na Raspberry Pi  nebo Turrisu (OpenWRT).

Instalace NodeRED je relativně jednoduchá. Do ubuntu jsem musel nejprve doinstalovat aplikaci npm (což jsem zjistil, že je balíčkovací služba pro javascript) a následně pak pomocí npm aplikace nainstalovat NodeRED.

sudo apt-get install npm
sudo npm install -g --unsafe-perm node-red

Po samo-doinstalování obrovského množství dalších navazujícíh balíků měl začít fungovat příkaz `node-red`. Ale prdlajs. Takže další postup pak byl:

sudo apt-get install nodejs-legacy
node -v
##v4.2.6
sudo apt-get install npm
npm -v
##3.5.2
sudo npm install -g --unsafe-perm node-red node-red-admin

Dál bylo potřeba otevřít firewall port 1880, který node-red používá pro komunikaci

sudo ufw allow 1880
##Rules updated
##Rules updated (v6)

A pak už node-red konečně naběhl.

node-red
Welcome to Node-RED
===================
9 Dec 15:41:14 - [info] Node-RED version: v0.15.2
9 Dec 15:41:14 - [info] Node.js version: v4.2.6
9 Dec 15:41:14 - [info] Linux 4.4.0-53-generic x64 LE
9 Dec 15:41:14 - [info] Loading palette nodes
9 Dec 15:41:14 - [warn] ------------------------------------------------------
9 Dec 15:41:14 - [warn] [rpi-gpio] Info : Ignoring Raspberry Pi specific node
9 Dec 15:41:14 - [warn] ------------------------------------------------------
9 Dec 15:41:14 - [info] Settings file : /home/dev/.node-red/settings.js
9 Dec 15:41:14 - [info] User directory : /home/dev/.node-red
9 Dec 15:41:14 - [info] Flows file : /home/dev/.node-red/flows_home-server.json
9 Dec 15:41:14 - [info] Creating new flow file
9 Dec 15:41:14 - [info] Server now running at http://127.0.0.1:1880/
9 Dec 15:41:14 - [info] Starting flows
9 Dec 15:41:14 - [info] Started flows

Další krok je nastavení, aby se NodeRED spouštěl sám po startu. To už nebudu popisovat, protože bych jen kopíroval návod, podle kterého jsem postupoval. Ten jde najít v tomto super článku (bod 3 a dál).

Použití NodeRED

Tak jo, nainstalované to je, co teď s tím dál ;-). Vraťme se k naší ukázce z minulého článku o MQTT. V levym okně máme příkaz na poslání zprávy přes kanál(topic) hello/world. V pravém okně nahoře je pak příjemce této zprávy, abychom viděli, že vše funguje.

V pravo dole pak nasloucháme nové zprávě “bye/world”. Jak jde vidět z následujících screenshotů, při poslání zprávy na “hello/world” se tato zpráva ukáže i na “bye/world”. Jak to?

Protože NodeRED ;-). Jako první jsem pro otestování funkčnosti NodeRED a jeho napojení na MQTT udělal jednoduché přeposlání přijaté zprávy z jednoho kanálu na druhý.

A takhle to vypadá v NodeRED. Vlevo je MQTT consumer, nastavený tak, aby naslouchal topic hello/world

V pravo pak MQTT publisher, který přijatou zprávu pošle po kanálu (topicu) bye/world.

Dole pak mám ještě debug výstup, který zobrazuje přijaté zprávy.

A co loxone, jde to propojit?

No jasně! ;-). Pro testování jsem použil zatím jen REST Api loxone, ale NodeRED podporuje i websockets, navíc jsou pro Loxone už naprogramované přímo rozšíření pro NodeRED (viz dále).

Nyní nám ale pro jednoduchý test stačí RestAPI. Upravíme diagram tak, aby po přijetí jakékoli zprávy v topicu hello/world se nám rozsvítilo (nebo zhaslo) světlo v pracovně. To je cool ne? 😉

Samotné nastavení HTTP požadavku vypadá nějak takto. Nic složitého, jen se zavolá HTTP GET na adrese /dev/sps/io/WebApiTest/PulseDown.

Co se týká URL adresy, tak Loxone dokumentace stojí za starou bačkoru. Podle návodu by měla být adresa /prikaz/control/hodnota, coz ale /dev/sps/io/INPUT/PRIKAZ rozhodne není.

Touto url říkáme, že chceme na virtuální vstup “WebApiTest” poslat Impuls Down-Up. V Loxonu tak musíme tento virtuální vstup vytvořit a propojit se světlem.

A to je všechno. Nyní, kdykoli se objeví zpráva, světlo se přepne. Naprostá paráda. Nevím jak vy ostatní, ale já jsem nadšen. Těch možností, k čemu se to využít, je totiž neomezeně. Díky kombinaci NodeRED+Loxone tak jde do Loxonu dostat spoustu nových dat, od Arduino senzorů, dat z externích databází až po informace z Twitteru, Email nebo cokoli jiného vás jen napadne.

Co dál

NodeRED má obrovskou komunitu a kromě základních bloků (Nodes) má parádní knihovn dalších rozšíření – http://flows.nodered.org/. Jsou tam například i bloky na komunikaci s Modbus, KNX nebo Loxone.

Nyní to chce pořádně vyzkoušet a pohrát si s tím víc. V základu mám ověřeno, že vše funguje. Nyní zkusím zprovoznit nad Arduinem nějaký ten senzor a přes MQTT-NodeRed ho posílat do Loxonu. A uvidíme, jak to bude šlapat. Co jsem zatím testoval, tak problémy žádné, ale běží mi to jen chvilku.

Pokud ale vše pojede opravdu jak má a bude to 100% stabilní, vidím v tom obrovský potenciál. Navíc v případě, že by Loxone pokračoval se svými gestapáckými manýry a ještě více uzavíral jeho systém, tak se takto dá udělat kompletní rozšíření a defakto z architektury “Loxone je ten hlavní” udělat “NodeRED je ten hlavní” a Loxone mít jen jako podružný systém.

Použité linky

forumlink
Link na diskuzní fórum o Loxonu a Arduinu

Quido na steroidech

Quido na steroidech

Tak tu máme první velkou aktualizaci SW pro Papouchova Quida. Jak jsem v předchozích článcích, původně bylo implementováno vše jen pro vstupy, ale výstupy jsem neřešil. A protože už je zájem i o výstupy, nedalo se nic dělat a hurá k parodii na C jazyk nazývanou PicoC :).

Bohužel z mého odhadu, že to bude fik fik za hoďku hotové nakonec dost sešlo. První problém byl, že ovládat jednotlivé relé znamená mít spoustu dalších různých řídících paketů, což by obnášelo spoustu manuálního generování. Takže nezbylo než se zanořit ještě hloubš do dokumentace a napsat si vlastní generátor a podepisovač paketů.

Výhoda je, že už nemusím připravovat pro nové uživatele pakety ručně, nevýhoda byla, že to vzalo hromadu času. Krom samotné implementace to hlavně chtělo zavést už i nějaké testování, protože lazení v Loxone program editoru je naprosté peklo (jako třeba proč nefunguje ani blbá klávesa PageUp-PageDown je mi záhadou).

Takže jsem si rozběhal projekt ve Visual Studiu, namockoval Loxone metody tak, aby nic nedělali, ale program šel zkompilovat a pustil se do rozšiřování. Kromě samotného podepisování, které je plné bitových operací, to chtělo ještě nějaké parsery na vyčtení dat z IP adresy, výpočty bitů pro stavy relé a hromadu dalších věcí, které už nabouchat jen od boku není úplně bezpečné.

Takže krom toho, že to jde kompilovat ve VS, čímž eliminuju zdlouhavý proces přes Loxone, tak jsem tam udělal ještě sadu spousty testů, které všechny tyhle metody před nasazením do Loxonu otestují.

Co se začíná ukazovat jako dost komplikace je fakt, že celý progam musí být jen v jednom souboru. Žádné pěkné oddělení, žádné objekty, žádná struktura. Pěkně všechno pod sebou, navíc ideálně v globálních proměných osekaných na dřeň, aby to žralo co nejméně paměti.

Takže je to ošklivý špagety kód. Navíc ručně optimalizovaný tak, aby se nikde nealokovala žádná pamět, ale používal se sdílený buffer, aby to žralo co nejméně procesoru a hlavně to nepadalo a prošlo to i tím příšerným PicoC interpretem.

Když bylo vše naprogramováno, přišlo na řadu první testování v reálném prostředí. Bohužel to hned odhalilo druhý velký problém. Ukázalo se, že moje myšlenka se sdíleným kódem pro vstupy i výstupy je mimo a že to takto nepůjde.

Problém totiž je, že PicoC neumí asynchroní čtení ze streamu. Takže stream buď čte, ale pak je program blokován čekáním a čtením, nebo nečte, a pak se pakety zkrátka nezpracují.

Původně jsem to měl tak, že se vždy jen zjistilo, jestli jsou nová data, když ne, zjistilo se, jestli je na vstupech nějaká změna. A když ne, znova se zjistili data, …..

Jenže, v okamžiku, kdy se zjišťovali vstupy, tak se třeba nenačetlo, že člověk pustil tlačítko žaluzie, a tak žaluzie sjížděla vesele dál. Nebo nezaregistroval stistknutí, nebo otevření okna,… Protože když nečetl, paket zůstal nevyslyšen.

A bohužel, toto nijak vyřešit nejde. Pročetl jsem dokumentaci, pročetl diskuze, a je to prostě tak. Takže jediné řešení jsou dvě smyčky. Jedna co načítá data z Papoucha, druhý co načítá vstupy z Loxonu.

A když dvě smyčky, tak dva Loxone programy. Takže pokud někdo budete chtít využít obě funkce, je nutné použít dva samostatné bloky. Když jen jednu z nich, druhý se použít nemusí.

A aby se program dobře nastavoval i distribuoval, je to udělané tak, že je program jeden a ten stejný a jen pomocí přepínače se nastavuje, jestli se má chovat jako Relé můstek nebo můstek pro Vstupy.

Celé nastavení programu tak nyní vypadá takto

char * c_remote_listen_address = "/dev/udp/192.168.1.254/10001";
char * c_remote_write_address = "/dev/udp/192.168.1.254/10002";
//pocet rele
unsigned int c_relays_count = 3;
//automaticky refreshnout stav vstupu pro pripad, ze se ztratil UDP paket s notifikaci (treba otevrene okno)
unsigned int c_auto_refresh_every_sec = 60;
//jak casto se detekuji vstupy kvuli rele. Cim mene, tim vice se bude zatezovat miniserver
unsigned int c_relay_check_period_msec = 100;
//rezim 0-INPUTS [digitalni vstupy], 1-OUTPUTS [rele]
unsigned int quido_bridge_mode = 1;

Jak je vidět, zmizelo nastavení paketů, to se dělá dynamicky. Jediné co je potřeba, je správně zadat IP adresu a počet relé, které Quido má (při větším čísle než kolik jich je k dispozici pak nefunguje žádné!). Jako poslední nastavení Nově pak jsou nastavení rezimu INPUTS a OUTPUTS a konstanta, která určuje, jak často se mají vstupy kontrolovat.

To je totiž další vykutálenost Loxonu. Namísto, aby se dalo říct “čekej, než se vstup změní”, tak se musí dělat “už se změnilo?”,”už?”,”už?”,… A čim častěji se ptá, tím víc to žere prostředky. A když se taková smyčka pustí bez uspání, žere 100% procesoru.

Takže jsem jako výchozí nastavil 100ms. Pokud by to bylo někomu málo, může si to vytunit, ale s rizikem, že to bude žrát více prostředků Loxonu. Imho si myslím, že 100ms je dostatečný fofr.

Co se týká blokového zapojení v Loxone configu, tak k tomu můžu říct jen jediné. Loxone programátoři by se nad sebou měli zamyslet a dodělat logické chybějící bloky. Nehápu, proč když Loxone nabízí Binární dekodér, nemá i logický protikus binární kodér. Nechápu, proč když se zeptám na podpoře, tak jim přijde logická odpověd “použijte vzorec”. A nechápu, proč když už doprd… mám použít vzorec, tak proč vzorec nemá aspoň osm vstupů, ale jen čtyři, takže to práci pekelně komplikuje.

Ale ok. Jedno přísloví říká, že na všechno je potřeba se koukat ne jako na problém, ale jako na příležitost, a tak jsem se té příležitosti chopil a poskládal to ze vzorců.

Samotné využití a napojení na reálný dům je pak už hodně jednoduché. Na vstupy vzorce se přivede 0 nebo 1 a vzorce spolu s programem dle toho zapnout dané relé. Pokud na vstup přivedete cokoli víc než 1, výsledek je random a nejspíš se nestane vůbec nic. Je to proto, že ve vzorci převádím binární 0 a 1 na číslo a třeba taková 2 v tom udělá dost brajgl :).

Níže je video ukázka jak to funguje, především pak rychlost. Podle mě je suprová ;-). Nedokážu si předtavit, že byste dokázali klikat rychleji, než kolik můstek zvládá Quida (Papoucha) ovládat.

Momentálně probíhá testování v mém domě, kdy se jednak testuje původní část na vstupy pomocí žaluzií a stavů oken. Výstupy pak testuju jen napojenou diodou v rozvaděči, protože jsem takto narychlo neměl žádný siloproud, co bych tam zapojil a přepojovat rozvaděč se mi nechtělo.

Pokud půjde všechno jak má, tak novou verzi pustím do světa do konce týdne. Odvážným majitelům předchozí verze klidně poskytnu dříve, ale jen na vlastní riziko :).

Zas nějaké ty novoty nebo co

Zas nějaké ty novoty nebo co

Dnešní post bude o novince tady na blogu. Ačkoli jsem se tomu dlouho bránil, dnešní diskuze s jedním z přispívajících čtenářů mě zlomila :-).

Budeme mít fórum

chrome_2016-11-23_22-19-05

Rovnou z kraje chci ale říct, že bych rád, aby to bylo spíš jakási “komunitní wiki”, než klasické diskuzní fórum “otázka-odpověď”.

Je totiž pravda, že poslední dobou se díky hromadě příspěvků od vás skrývá pod články leckdy víc užitečných informací, než v článku samotném. A je taky pravda, že jakmile je tam více směrů diskuze, tak je v tom chaos, a nejhorší je, že se v tom skoro vůbec nedá hledat.

Zatímco když bychom techničtější diskuze přesunuli tam, můžeme udělat každému topicu vlastní vlákno, krásně v tom hledat a hlavně se k tomu pak kdykoli vracet.

Jak se tam dostat

Adresa je https://www.vodnici.net/community/ , odkaz je pak v levém menu na stránce “Diskuzní fórum”.

A co ta komunitnost?

To je dobře, že se ptáte ;-). Jak jsem psal, rád bych, aby se zapojili všichni, které Loxone, Arduino, stavba domu, investování nebo cokoli jiného kolem tohoto blogu baví.

Bylo by fajn, kdyby z toho vzniklo místo, kam budeme společně dávat linky na hračičky, které jsme zrovna objevili, seznamy blogů, které se zabývají tématem, co zrovna někdo z nás řeší, nebo kontextové linky na Aliexpress, co kdo zrovna na barák objednal.

Zkrátka místo, kam když to vložíte, tak to tam kdykoli v budoucnu najdete. Zároveň Vám tam k tomu ale budou moci ostatní poslat i svoje linky a zkušenosti, takže win-win.

Dám příklad, měření spotřeby. Díky dotazu v jednom z předchozích článku máme krásný list linků, jak tento problém vyřešit. A až komponenty dorazí, přibude i návod, jak na to. A to jen díky tomu, že se sešlo více zkušeností od více lidí na jednom místě.

A takto bych si to nějak představal. Zkrátka nejen tam dotazy dávat, ale hlavně sdílet a diskutovat zkušenosti vlastní.

Kdo, co, jak

A protože bych to rád komunitní, nabízím moderátorský přístup komukoli, kdo se bude chtít na fóru podílet.

Když totiž píšu komunitní fórum, myslím to například i tak, že pokud někdo založí hlavní topic na nějaké téma, tam krom diskuze pod tímto topicem bude možné společně udržovat první post tak, aby obsahoval všechny dosud nasbírané informace.

Takže namísto nutnosti pročítat pak dlouhé vlákno bude vždy všechno pohromadě. Věřím, že si to tu nebudeme navzájem mazat, ale že to dokážeme společně upravovat a rozšiřovat.

Další věc, co bych rád, tak překlopit naše technické diskuze (očištěné o nerelevantní posty) na fórum, aby se v tom dalo hledat.

Pokud bych to dělal sám, tak to mám na měsíc. Pokud by se nás do toho ale pustilo víc, každý překlopíme jeden článek s diskuzí na fórum, bylo by to hned. Na fóru založit topic, naházet tam ty zajímavé části a ideálně pod článek do diskuze napsat, že je článek převeden. Já pak hodím link i přímo do článku, ať to ostatní lépe najdou.

Jak by to mohlo vypadat je k vidění tady. Jsou tam všechny linky ohledně měření spotřeby.

A klidně se pak může zapojit někdo další, kdo z takto surových napastovaných dat udělá nějaký jeden učesanější post. A i kdyby ne, pořád se v tom bude na fóru dát hledat lépe než pod článkama.

A jak to napojit na blog

Když jsem dneska promýšlel, jak to celé zrealizovat, vymyslel jsem zhruba toto:

  • pro každý technický článek založím na fóru samostaný link na dané téma (případně pokud už bude existovat, budem pokračovat v diskuzi)
  • na konci každého takového článku bude link na fórum
  • ideálně pak, abychom technické věci/nápady/linky řešili na fóru, zatímco obecné věci pod článkem
  • nechci to ale nějak vynucovat, věřím, že se zvládnem domluvit 😉 )

Jaký obsah na fórum dávat

Pro začátek bych zavedl pravidlo, že tam dávejte cokoli. Ať jsou to vlastní postřehy, seznam linků, nápady a v rozumné míře i dotazy. Klidně ať je to reklama na komerční produkt, nebo třeba Váš produkt, nebo linky na Aliexpres, cokoli.

Dokud to bude užitečné pro všechny, tak proč ne. Když tam bude hodně komerčních věcí, uděláme tomu samostatnou sekci, když hodně linků, tak taky.

Ze začátku bych dával vše do pár kategorií a fórum zbytečně nefragmentoval, refaktorizovat budeme později :-).

Bude to fungovat?

Nevím ;-). Pokud bych na to měl být sám, tak ne.

Pokud by to mělo být fórum stylem “všichni se ptají” a nikdo neodpovídá, tak to taky nebude fungovat. Nebude to fungovat ani tehdy, pokud si to někdo bude plést s bezplatnou support linkou.

Jediné jak to může fungovat je, že to přijde zajímavé i Vám ostatním a přidáte se :-).  A tak vykopávám nápad s fórem, je to nasazeno a připraveno. Jestli se to ujme, uvidíme. Když ne, zavřít se to dá vždy, ale jako záložkovač to asi budu používat tak jako tak.

Co na to říkáte?

Co si o tom myslíte? Napadá vás jak něco dělat jinak nebo líp? Máte k tomu nějaký nápad?

Dejte mi vědět. Pokud se Vám to líbí a chcete se přidat, napište, moderátory Vám založím obratem. Pokud se Vám to nelíbí, napište taky. Aspoň budem vědět 😉

Loxone – chytré dveře ještě chytřejší

Loxone – chytré dveře ještě chytřejší

Tak jsem po čase zase trochu vytunil náš dům ;-). Trochu jsem se pustil do našich dveří. Protože jak už jsem tu párkrát psal, jejich elektrozámek mne bohužel dost zklamal.

2016-11-17-20-28-45-1

Za prémiovou cenu zámku jsme od p. Vašíčka do dveří dostali ten nejzákladnější zámek. Takže jsme na nějaké pokročilé věci mohli zapomenout. Bohužel v době objednávání nás nenapadlo, že se dělají různé verze a jeho (zajímavé, že) nenapadlo nám to sdělit.

Raději nám tam dal to nejlevnější, co výrobce poskytuje (KFV AS 3500 A), ačkoli mi pak výrobce potvrdil, že za cenu, která převyšuje ten nejvyšší model. No nic.

Ale zpátky ke dveřím. Základní model umí jen to, že pokud se dveře zavřou, tak se ihned zamknou, a pokud se přivede impulz, tak se otevřou. Odemykání se musí vyvolat impulzem, nikoli klikou. A automatické zamykání se dá zablokovat  jen mechanickým přepínačem. Což je dobré jako dočasné řešení, nikoli k nějaké pokročilejší automatizaci.

2016-11-17-20-28-58

Samo-zamykání je fajn a cool, ale jen do té doby, než v domě bydlíte a přes den ho odemykáte 10x, protože vypustíte psa, protože pošťačka, protože PPL, protože dorazí rozvoz obědů, protože znova vypustíte psa, protože…,protože…, protože. A pokaždé čekáte 10-15sekund, což není moc, ale když pospícháte ven, tak to málo není.

A tak začnete ráno ručně přepínat mechanický přepínač, aby se Vám dveře nezamykaly, a večer na něj zapomenete. Nebo na něj zapomenete, když odjedete někam pryč. A tak zjistíte, že z automatických dveří se staly manuální.

2016-11-17-16-49-48

A tak jsem začal přemýšlet, co by se s tím dalo dělat. Jak to do dveří nahackovat tak, abych jim mohl říct nejen, kdy se mají odemknout, ale i kdy se mají zamknout. První na řadu přišly typické destruktivní nápady.

Zkusím rozebrat zámek a uvidím, jak je to v něm udělané a možná by se zbývající kabely daly nějak donapojit (protože do zámku vede 5žil, ale aktivní jsou jen 3). Nebo, že by se dalo nějak provrtat k tomu mechanickému přepínači z boku dveří a propojit ho s tím kabelem. Nebo, že by se dalo nějaké relátko dovnitř zámku, aby se to nezapínalo.

No spousta nápadů, co smrděla dost velkým rizikem poškození a částkou rovné ceně nového zámku, v horším případě i dveří :-). Takže tudy ne.

2016-11-17-16-30-03

Ale pak jsem dostal lepší nápad. Co když budu dveřím řídit, zda jsou pod proudem nebo ne a budu tak simulovat celé jejich chování. No nápad skvělý, ale měl několik ALE. Dost teď záleželo na zámku, jestli se nechá vmanipulovat do téhle hry, nebo jestli bude protestovat a moje úsilí sabotovat.

Takže, jak by to mělo fungovat a co bych od dveří chtěl:

  • v nočním režimu se budou dveře automaticky zamykat
  • při přechodu mezi denním a nočním režimem se dveře automaticky zamknou
  • v denním režimu se dveře jen zavřou, takže půjdou otevřít klikou
  • v denním režimu půjde dveřím při odchodu říct, aby se zamknuly  (toto je trochu zákeřné)
  • v denním režimu půjdou dveře ovládat elektronicky z venku/mobilem (toto je hodně zákeřné)

2016-11-17-16-30-05

Takže, co tedy dveře budou dělat. Pokud bude denní režim, dveře nebudou zamčené. Takže budou bez proudu. Pokud je budu chtít elektronicky otevřít, přivede se do dveří dočasně proud a zároveň se pošle signál na otevření dveří.  Tady mohl nastat největší kámen úrazu.

Pokud by si totiž dveře po přivedení proudu usmyslely, že se nejprve musí zamknout (protože fázi zamykání minule nestihly udělat, neb byly odpojeny), znamenalo by to, že každému otevření by předcházelo zamčení a odemčení. Naštěstí to dopadlo dobře a pokud se přivede signál i napětí zároveň, rovnou se dveře otevřou (jen jim trvá cca 1sec než nabootují 😉 )

2016-11-17-16-49-57

Abych mohl otestovat myšlenku s odpojováním proudu, přehodil jsem napájení dveří přes jedno ze dvou zbývajícíh relátek Loxonu (a tím se pomalu blížím k nutnosti rozchodit relé na Quidovi od Papoucha ;-))

chrome_2016-11-17_20-48-47

Když jsem nápad otestoval a zjistil, že lze dveře připojovat a odpojovat od proudu bez jakýchkoli následků, začal jsem řešit chování v Loxone.  Z naprosto primitivního modelu “napájení zapnuto/vypnuto” jsem se relativně rychle dostal k docela velkému schématu s komplexním chováním.

loxoneconfig_2016-11-17_20-07-18

Tak jednak, dveře mají ladící přepínač, kdy je lze natvrdo nastavit do nočního režimu. Dál pak časovač, který noční režim (a tím pádem přívod nonstop napětí) zapíná sám.

loxoneconfig_2016-11-17_19-59-52

Dál pak signál na otevření dveří. To je ještě pořád docela easy.

loxoneconfig_2016-11-17_20-02-22

Jenže když je zrovna den, tak krom přivedení signálu otevření je potřeba ještě privést elektriku do dveří, aby se něco začlo dít, tedy aby se dveře zapnuly,

loxoneconfig_2016-11-17_20-04-20

 

Jenže na jak dlouho tam napětí přivést, aby se zas dveře nezačaly rovnou zamykat? Takže to chce zapojit ještě čidlo otevřených/zavřených dveří a po otevření dveří vypnout přívod. Jenže, vlastně ještě ne. Nejdřív se musí zaaretovat zámek (nebo co to tam pak dělá). Takže je potřeba chvíli počkat (konkrétně 5s).

loxoneconfig_2016-11-17_20-06-59

Tak jo, takže odemknutí z venku přes den bychom měli. Jenže, bylo by fajn taky moct přes den zamknout. Třeba při odchodu z domu by se to hodilo. A taky by to bylo fajn moct to udělat z domova, nikoli až když je člověk venku.

loxoneconfig_2016-11-17_20-08-57

Tak jo, takže jsem si nastavil, že když dvoukliknu na tlačítko na dveře, na 5minut se mi aktivuje přívod elektriky, takže když odejdu, tak se dveře zamknou. Super. Jenže…. Co když si vzpomenu, že se potřebuju vrátit, nebo co když si to rozmyslím a nebudu chtít nakonec odejít? To jako dalších 5min se budou dveře pořád zavírat?

loxoneconfig_2016-11-17_20-10-55

Takže ještě úprava. Po tom, co se aktivuje zamykání a dveře se zavřou, počká se na zavření a zamčení a přívod elektriky se opět deaktivuje.

loxoneconfig_2016-11-17_20-12-08

A takhle to nakonec vypadá celé. Na to, že to je jen blbé otevření dveří, je to docela hukot ;-). Ale na druhou stranu, dveře se teď chovají přesně, jak chci.

Jediná šedá oblast nepokrytá diagramem je, když aktivujete dveře na zamčení v době, kdy jsou zavřené. Tím pádem se ihned samy zamkou. Jenže teď, je to bug nebo feature? Na jednu stranu by bylo možná dobré mít to tak, že se dveře zamknou až po otevření a zavření (což lze snadno detekovat). Jenže co když bude chtít někdo zamknout ve chvíli, kdy jsou dveře zavřené?

Například budu třeba pryč, za dveřma bude týpek s nožem a I. bude chtít zamknout.  A bude asi dost nešikovné, když bude muset nejdřív otevřít, toho magora s nožem poprosit, ať odstoupí a počká, pak dveře zavřít, nechat je zamknout a pak teprv magorovi říct, že už je zamčeno a teď se teda už může zkusit dostat dovnitř.

No, takže jsme to nechali tak, že se to zamyká rovnou. Jestli je to dobré nebo ne se uvidí časem (doufám, že na nějakých víc veselých situacích :-)).

Otázka na závěr

chrome_2016-11-17_20-21-21

Na závěr bych měl dotaz na Vás šikovnější v elektřině. Narazil jsem u Energomonitoru na ECT Sondy. Jde o indukční měření spotřeby energie. Sice to není 100% přesné, zato se to dá ale dát na jakýkoli kabel v rozvaděči a tím orientačně měřit spotřebu na jednotlivých okruzích.

Máte někdo přestavu, jestli by to šlo napojit na Loxone, případně klidně s nějakým bastl-udělátkem na arduinu a podobně? Energo monitor k tomu má svojí krabičku, ale to už pak vychází dost draho. Případně, jestli nevíte o nějaké AliExpress alternativě za méně peněz (za toto chtějí 400-1000kč).

Zkoušel jsem hledat, ale jokoby byl energomonitor první s něčím takovým. Našel jsem pár profi kleští na měření, ale něco pro využití v chytrých domech vůbec.

forumlink
Link na diskuzní fórum, kde pokračuje diskuze