Browsed by
Category: Akce barák

Vánoční soutěž o 5ks Yubico FIDO U2F Security Key zdarma!

Vánoční soutěž o 5ks Yubico FIDO U2F Security Key zdarma!

Jak někteří z Vás vědí, řešil jsem posledních pár dnů vylepšení zabezpečení svých účtů na internetu. Postupně jsem se prokousal řadou recenzí a blogpostů, až jsem se rozhodl zakoupit si YubiKey 5NFC . Jde o nejnovější verzi YubiKey, které podporuje všechny nové formáty (včetne FIDO2) a navíc s podporou NFC, takže lze klíč používat například také v kombinaci s mobilním telefonem.

Tokeny jsem objednal od české firmy https://yubikey.cz/ , která je výhradním dovozcem YubiKey pro Českou Republiku (recenze YubiKey 5NFC bude, až tokeny dorazí). Kromě samotné objednávky se mi však podařilo získat 5ks Yubico FIDO U2F tokenů zdarma pro náš blog.

Yubico FIDO U2F token, který můžete vyhrát

Jedná se o typ U2F tokenů, které jsou v oblasti webové autentizace (pomocí HW, nikoli SW, kde vládne OTP) momentálně asi nejrozšířenejší. Můžete si pomocí nich zabezpečit například Váš Google účet, účty od MS, nebo třeba přístup do krypto burz (Bitmex či Bitfinex) a spoustu dalších služeb. Kompletní přehled služeb, které U2F zabezpečení využívají, můžete nalézet zde http://www.dongleauth.info/.

Co se specifikace týče, jedná se o předchozí verzi tokenu Yubico FIDO2 U2F. Rozdíl v nich je, že starší token podporuje jen U2F, zatímco novější pak FIDO2 protokol. Což ale zatím vůbec nevadí, jelikož většina služeb podporuje stejně starší FIDO U2F).  Bohužel https://www.yubico.com/ již tento token stáhla ze stránek, takže nelze odkázat na přesný typ. Recenzi však můžete nalézet třeba na tomto blogu.

SOUTĚŽ

Tak, a teď k samotné soutěži. Abych se vyhnul nějakému losování, bude se jednat o tipovací soutěž. Jelikož jsem YubiKey sháněl kvůli kryptoměnám, bude soutěž z tohoto prostředí a protože se nám blíží Vánoce, tak to s nimi spojíme.

  • Takže, otázka zní. Jaká bude cena Bitcoinu v USD dne 24.12.2018 v 20:00 našeho času?
  • Vaše tipy zadávejte zde do Goole formuláře.  
  • Hlasovat lze do 18.12.2018 do 20:00

Pravidla soutěže.

  • Aktuální cenu bitcoinu budu brát dle serveru https://coinmarketcap.com/
  • Za “náš” čas považuji čas UTC+1.
  • Hlasovat lze přesně týden do 18.12.2018 do 20:00.
  • Výherci budou vyhlášení dne 25.12.2018.
  • Každý může hlasovat jen jednou, ale může svou odpověď neomezeně měnit až do termínu uzávěrky.
  • Hlasuje se pomocí služby Google Form.
  • Vaše odpověď vám přijde také na email, spolu s odkazem, kde můžete svuj tip upravit či upřesnit.
  • Výhrává pět výherců, kteří budou nejblíže ceně, která bude v tento den a čas.
  • V rámci soutěže potřebuji Váš email, abych mohl kontaktovat výherce.
  • Vaše emaily nebudou zařazeny do žádné jiné databáze, nebudou předány třetím osobám a nebude na ně zasláno nic jiného. Po skončení soutěže budou emaily smazány.
  • Soutěž dělám skutečně jen jako bonus pro mé čtenáře, pořádám ji sám za sebe a nejsem za ni nijak placen.
  • YubiKey FIDO U2F věnovala do soutěže firma Three s.r.o. , provozovatel webu https://yubikey.cz/.
  • Tokeny by měly dorazit během příštího týdne.
  • Samotné rozesílání pak proběhne během Svátků podle toho, jak rychle se s výhercem dokážu spojit a jak budou fungovat pošty.
  • Posílat je pak budu v klasické obálce, aby mne to nestálo balík :).
  • Pro jistotu si vyhrazuji právo soutěž upravit/změnit v případech, kdy by to bylo nezbytně nutné.
  • Přidáno 2018/12/12: Jsem schopný to poslat je v rámci ČR. Opravdu nezvládnu posílat do zahraničí (především kvůli nákladům).

PS:

Těším se na odpovědi. Taková malá sonda do víry v Bitcoin. Po uzavření soutěže zkusím nějak všechny tipy zveřejnit 🙂

Zigbee brána pomocí Raspbery PI

Zigbee brána pomocí Raspbery PI

Tak, úvod o Zigbee spolu s důvody, proč je tak úžasný, máme za sebou z minula  a dneska se pojďme podívat na samotné rozchození.

Co budem potřebovat

Na provoz vlastní Zigbee brány budete potřebovat buď Raspberry (doporučuju RaspPI novější než v1. Na té to sice běží, ale dost pomalu). A nebo nějaký NAS nebo linuxový stroj, kde Vám pojede například Docker.

Dále pak komponenty na výrobu Zigbee brány:

A případně nějaká čidla na vyzkoušení

Já jsem se nakonec vydal cestou Raspberry 3 B+ , protože se mi nepovedla Zigbee USB rozchodit pod ESXI (ten ho chybně identifikoval jako USB drive a celý tuhnul). Zatím mi na Raspberry běží jen zigbee2mqtt, ale výhledově ho chci zkusit rozchodit spolu s Loxberry.

Flashnutí CC2531 USB snifferu

Jako první krok je potřeba stáhnout Flash Programmer (verzi 1, nikoli v2). Je nutná registrace, která je ale zdarma. Dále pak nainstalovat CC Debugger driver (zatím jen instalujte, nic nezapojujte do PC).

Nyní propojte všechny tři zakoupené komponenty z prvního seznamu mezi sebou (CC Debugger – Downloader Cable — USB Sniffer). Z USB Snifferu je potřeba vyndat chráničku, která je na pinech nastrčená. Měli byste získat celek, který má na obou koncích USB koncovku.

Propojku na USB sniffer připojte tak, že červená linka na kabelech je na straně, kde není USB zásuvka.

Nyní připojte USB kabel z CC Debugeru a ověřte, že zařízení vidíte ve správci zařízení. Mně tento krok sám o sobe nefungoval a bylo potřeba ještě ručně nainstalovat driver ze souboru swrc212a.zip z podsložky cebal\win_64bit_x64.

Pokud ve správci zařízení vidíte CC Debugger, připojte i USB Sniffer. Takže budete mít oba USB porty zapojené.

Nyní na CC Debugeru zmáčněte tlačítko Reset, čímž by se měla kontrolka rozsvítit zeleně.

Spusťte aplikaci Flash Programmer, kde byste v horním seznamu měli vidět CC Debuger zařízení. Pokud nevidíte, znamená to, že Vám nefunguje výše zmíněný driver. Zkontrolujte ho a případně nainstalujte.

Stáhněte custom firmware pro USB Sniffer https://raw.githubusercontent.com/Koenkk/Z-Stack-firmware/master/coordinator/CC2531/bin/CC2531ZNP-Prod.hex (přes klik pravým tlačitkem a save as).

V aplikaci zvolte custom firmware a vyberte soubor stažený v předchozím kroku.

Odškrtněte “Retain IEEE address when reprogramming the chip” a stiskněte “Perform flash”.

Počkejte, než se USB sniffer zase rozsvítí zeleně. Tím poznáte, že je přeprogramování hotovo.

Aplikaci můžete ukončit a sniffer vyndat z Vašeho PC:

Pokud používáte Linux, nebo se chcete podívat na původní návod, tak ten je k dispozici zde: https://github.com/Koenkk/zigbee2mqtt/wiki/Getting-started

Instalace na Raspberry

Tady je postup vcelku primitivní a funguje přesně jak je popsáno zde: https://github.com/Koenkk/zigbee2mqtt/wiki/Running-the-bridge

Jako první krok odpojte CC Debugger a Downloader kabel a připojte USB Sniffer do Raspberry. Pak zjistěte, zda Vaše Raspberry vidí USB Sniffer. To zjistíte tak, že ve složce /dev uvidíte ttyACM0. Takže zkuste například

ls -l /dev/ttyACM0

Pro samotnou instalaci postupně spusťte kroky popsané na výše zmíněné stránce. Tzn:

sudo curl -sL https://deb.nodesource.com/setup_8.x | sudo -E bash -
sudo apt-get install -y nodejs git make g++ gcc
sudo git clone https://github.com/Koenkk/zigbee2mqtt.git /opt/zigbee2mqtt
sudo chown -R pi:pi /opt/zigbee2mqtt
cd /opt/zigbee2mqtt
npm install

Pokud se něco nepovede, zkuste zkontrolovat verze npm a verzi node dle popisu v gihubu. Mně vše fungovalo napoprvé.

Když budete mít nainstalováno, je potřeba ještě zigbee2mqtt nakonfigurovat. To se dělá v souboru /opt/zigbee2mqtt/data/configuration.yaml.

Konfiguraci proveďtě pomocí nástroje nano:

nano /opt/zigbee2mqtt/data/configuration.yaml

upravte MQTT bránu dle Vašeho nastavení a soubor uložte (CTRL+O a ukončete pomocí pomocí CTRL+X).

Nyní zigbee2mqtt spusťte a otestujte, že vše jede.

cd /opt/zigbee2mqtt
npm start

Měli byste vidět něco jako:

2018-12-04 17:12:03 INFO Starting zigbee-shepherd
2018-12-04 17:12:04 INFO zigbee-shepherd started
2018-12-04 17:12:04 INFO Currently 0 devices are joined:
2018-12-04 17:12:04 INFO Connecting to MQTT server at mqtt://mqtt.dum
2018-12-04 17:12:04 INFO zigbee-shepherd ready
2018-12-04 17:12:04 INFO Connected to MQTT server

Automatické spouštění po startu

Pokud chcete, aby se brána spouštěla automaticky při restartu Raspberry, je potřeba ještě zaregistrovat zigbee2mqtt jako service.

sudo nano /etc/systemd/system/zigbee2mqtt.service

Vložit:

[Unit]
Description=zigbee2mqtt
After=network.target

[Service]
ExecStart=/usr/bin/npm start
WorkingDirectory=/opt/zigbee2mqtt
StandardOutput=inherit
StandardError=inherit
Restart=always
User=pi

[Install]
WantedBy=multi-user.target

A opět uložit a ukončit (CTRL+O, CTRL+X).

Nyní službu nahoďtte a podívejte se, že běží

sudo systemctl start zigbee2mqtt
systemctl status zigbee2mqtt.service

a pak ji povolte jako automatickou

# Start zigbee2mqtt
sudo systemctl start zigbee2mqtt

# Show status
systemctl status zigbee2mqtt.service

A tady ještě několik užitečných příkazů, především pak ten poslední, pomocí kterého se můžete podívat na log zigbee2mqtt i když běží na pozadí (hodí se při párování dalších zařízení).

# Stopping zigbee2mqtt
sudo systemctl stop zigbee2mqtt

# Starting zigbee2mqtt
sudo systemctl start zigbee2mqtt

# View the log of zigbee2mqtt
sudo journalctl -u zigbee2mqtt.service -f

Celý návod je opět dostupný zde:https://github.com/Koenkk/zigbee2mqtt/wiki/Running-the-bridge . Stačí následovat krok za krokem.

Při prvním testování doporučuji zigbee2mqtt spustit jen z příkazové řádky (ne jako service). Lépe uvidíte, co se uvnitř děje.

Párování zařízení

Párování samotné je občas vcelku věda. Každé zařízení má totiž vlastní postup, jak vyvolat párovací proces. Zatím mám vyzkoušené jen výše uvedená zařízení, ale ostatní snad už budou podobné.

Na zigbee2mqtt wiki je opět článek o párování, ale ten mi pomohl jen částečně.

Samotný zigbee2mqtt provádí párování cca jednou za minutu. Je proto potřeba se jednak trefit do tohoto časového okna (info o párování vidíte v logu) a udržet párované zařízení online.

V případe Xiaomi teploměru šlo všechno hladce. Stačilo podržet tlačítko teploměru po dobu cca 5 sekund a nacházet se v blízkosti USB sniferu.

V případě Xiaomi cube to byl boj. Co totiž na webu nepíšou je, že zařízení usíná. Je tedy potřeba opravdu trefit párovací okno, nejprve držet párovací tlačítko cca 5sekund, kdy se 3x rozbliká modře dioda. Pak párovací tlačítko pustit a dioda blikne ještě jednou (tím pravděpodobně potvrzuje, že se rozjel párovací proces). A nyní je potřeba cca jednou za sekundu jen krátce zmáčknout tlačítko. Tím kostku udržujete vzhůru. Jakmile se kostka přihlásí v logu zigbee2mqtt, můžete zběsilého mačkání nechat.

A na závěr Ikea žárovka. Tam se pro změnu párování dělá střídavým zapínáním a vypínáním, navíc je potřeba mít USB Zigbee sniffer jen pár cm od žárovky, ideálně úplně na ní.

Na tyhle účely jsem si vyrobil kabel s vypínačem a objímkou, abych mohl žárovku pustit přímo vedle Raspberry. Poté, co žárovku umístíte k Zigbee Snifferu, je potřeba 6x zapnout a vypnout žárovku tak, že ji vždy jen na chviličku zapnete, aby se téměř nestihla rozsvítit a pak na delší dobu vypnete (cca 0.5s zapnout a třeba 1s vypnout). Po těchto šesti ji nechte buď zaplou, nebo dál blikejte.

Závěrem

Jak vidíte, párování není úplně snadné :). Ale s trochou cviku to už jde.

A to je pro dnešek vše. Návod už je docela dlouhý, ale přitom je myslím vcelku snadný. Příště pak bude následovat ukázka, jak z MQTT dostat data přes NodeRED až do Loxone.

PS:

Ještě jen doplním pár vět ohledně diskuze před minulým článkem. Co by se mi opravdu líbilo, je PLC Zigbee na DIN lištu. Aby to bylo zase hloupé a nahraditelné zařízení, stejně jako třeba Quido nebo jiná seriovka. Něco málo jsem našel, ale ceny nejsou moc příjemné. Pokud by někdo věděl, dejte vědět.

Představení Zigbee

Představení Zigbee

Představte si bezdrátovou technologii, kterou lze ovládat světla, zásuvky, přijímat pomocí ní teploty, vlhkosti, kontakty oken a mnoho dalšího. Představte si technologii, kdy se spousta velkých výrobců konečně shodla na jednotném komunikačním formátu. Představte si Zigbee.

Asi takhle nějak by mohla znít reklama na Zigbee, kdyby se ovšem výrobci rozhodli, že chtějí, abyste to věděli. Jenže, věci se mají trošku jinak, a tak to nikdo takto nehlásá.

Spousta výrobců už dnes  totiž Zigbee podporuje, ale už moc nešíří, že to, co používají, je Zigbee. Každý totiž chce nabízet k jeho zařízením jen jeho vlastní bránu. A to proto, že brána pak krom samotného ovládání zařízení odesílá data o tom, jaká zařízení používáte, jak často je používáte, kolik jich máte, kde bydlíte a celkově vás takto šmíruje (a například Xiaomi gateway údajně otevírá na IPv6 protokolu dokonce root přístup pro internet do vašeho domu).

A kdo Zigbee podporuje? Například právě zmíněný Xiaomi, Philips, Osram, Ikea,… a spoustu dalších. Většinou se Vám je ale oficiální cestou nepodaří propojit mezi sebou.

Naštěstí je tu ale pak i ta neoficiální cesta. A to ta, kde si vytvoříte vlastní univerzální bránu.

Díky tomu zařízení nemohou nijak komunikovat s internetem, nikdo Vás tak nešpehuje a vy můžete připojit všechna zařízení do jedné Zigbee sítě. Takto připojená zařízení pak můžete ovládat z nějakého home-automation systému. V našem případě z Loxone.

A co teda Zigbee vlastně je a jak funguje?

Zigbee je komerční protokol, který si výrobci licencují a integrují do svých zařízení. Díky tomu pak můžete jejich světla ovládat dálkovým ovladačem, občas i mobilní aplikací. Proto Ikea může nabízet chytrá světla, Xiomi třeba čidla teploty. A nikdo z nich se nemusí starat o vývoj protokolu ani hardware nutnému k těmto funkcím.

Zigbee je bezdrátová technologie vytvořená tak, aby měla co nejmenší spotřebu. Vzduchem se přenáší jen ID zařízení a pár hodnot. A je na příjemci, aby tyto hodnoty zpracoval.

Navíc, ta zařízení, která jsou nonstop připojeny k elektrické síti, pak většinou fungují také jako opakovače, takže krom příjmu či odesílání informací ještě samy dále šíří Zigbee signál. Díky tomu lze signál dostat kamkoli po domě. Stačí pár chytrých žárovek nebo zásuvek a celý dům máte pokrytý.

A teď trochu negativ. Tím prvním je, že si to musíte zbastlit sami. Neexistuje totiž univerzální brána, která by toto vše uměla. Každý výrobce má bránu uzamčenou jen na vlastní zařízení a ovládat ji lze jen z jeho aplikace.

V praxi to tak znamená, že i když máte v domě vše zigbee, musíte stejně používat deset různých ovladačů nebo aplikací. Geniální, že ? 🙂

Takže je potřeba si koupit USB Zigbee stick, který umí přijímat a vysílat Zigbee a pak někde na RasperyPi, nebo třeba v Dockeru na NASu rozchodit Zigbee2mqtt software, který překládá Zigbee z/do MQTT transportního protokolu. A z něj pak pomocí NodeRED data překládat a posílat do Loxone a zpět z Loxone do MQTT.

Ale, není to nic hrozného. Když víte jak na to, je to vcelku snadné. Jen to chce trochu času a trochu práce :).

V současnosti mám rozběhanou Xiaomi kostku, Xiaomi teploměr s vlhkoměrem a Ikea žárovku se stmíváním.

Zatím mám vše rozchozeno v polních podmínkách na stole, ale postupně budu vše integrovat do domu. Spolu s tím budu i odstraňovat některé technologie z domu pryč.

Tou první jsou DMX Triaky. I když fungují supr, zabírájí v rozvaděči hodně místa a přijde mi zbytečné mixovat více různých technologií. Proto DMX Triaky nahradím chytrými žárovkami.

Triak stojí cca 800kč, chytrá žárovka 300kč. I když vyjde žárovka o něco dráž, ušetřím místo v rozvaděči a trochu ho zjednoduším. Takže snadná volba (pokud by někdo mé triaky chtěl, mám 3ks, z toho jeden používaný, dva zatím nezapojeny. Nechám je za 600kč za ks).

Další, co zjednoduším, budou zásuvky. OSRAM SmartPlug vypadá moc pěkně a lze ho zapojit kamkoli. Narozdíl od komplikovaného zapojování více okruhů v rámci místnosti a relátek v rozvaděči zařízení jen píchnu do hloupé zásuvky a je z ní chytrá zásuvka.

Využiju to všude tam, kde se zapínají drobné spotřebiče. Například zvlhčovačka vzduchu v ložnicích, zabiják komárů, nebo třeba vánoční osvětlení.

Co se týká čidel, tak teploměry mám pod vypínači na 1-wire a ty tam i nechám. Tam, kde ale teploměry nemám, využiju Xiaomi čidla. Například na půdě, v zahradní boudě a jinde, kde mne zajímá jaká je teplota, ale nemám tam nataženo dost kabelů, nebo by už 1-wire byl zbytečně dlouhý.

Tahle lednička za 3,000USD údajně už Zigbee podporuje (Samsung)

Věřím, že zařízeních bude do budoucna přibývat a třeba se objeví i složitejší spotřebiče, jako třeba trouba nebo lednička, která bude přes Zigbee ukazovat své stavy a půjde tím třeba i nějak ovládat. Zatím to vypadá, že výrobci Zigbee docela věří a stále přibývají jak další produkty, tak noví výrobci, kteří Zigbee podporují.

Oficiální prohlášení Loxone o Zigbee z roku 2015.

Je jen škoda, že Loxone jakožto technologie chytrého domu už delší dobu úmyslně ignoruje veškeré nové technologie jako je IoT, MQTT, Zigbe,… jen proto, aby mohlo prodávat svůj předražený LoxoneAir a tím tak zákazníky drželo ve své moci.

A to bude v dnešním představení vše. Jak vidíte, Zigbee vypadá jako nadějná technologie, nad kterou lze postavit nekritické systémy v domě a zároveň ušetřit nějaké to místo v rozdvaděči.

Článek o konfiguraci a rozchození Zigbee očekávejte záhy 🙂

PS: Pro ty co Vás to zaujalo, zatím si objednejte tyto věci na AliExpressu.

Pro výrobu Zigbee brány:

Čidla na vyzkoušení

 

Výběr výškově nastavitelného stolu

Výběr výškově nastavitelného stolu

Dnešní článek je pokračováním toho ze soboty o tom, jak jsme se rozhodli pracovat ve stoje. Důvody tohoto rozhodnutí jsem zeširoka popisoval v minulém článku, takže jen ve zkratce. Bolest zad, bolest karpálu a ochabování svalů :).

Dneska se rovnou z kraje pustím do popisu toho, čím jsme prošli během výběru vhodného stolu. Jako asi všichni neznalí jsme nejprve googlili “polohovací stůl”, pak “elektrický stůl”, pak “výškově nastavitelný stůl”.

A našli jsme toho spoustu, ale, nic, co by úplně vyhovovalo našim představám. Buď byla cena hodně vysoko, nebo byla cena rozumná, ale kvalita dost pokulhávala.

Vybrat polohovatelný stůl totiž není úplně přímočaré. Jak jsme průběžně zjišťovali, stoly se liší několika atributama:

  • počet segmentů u nohy: Noha stolu je složena buď ze dvou, nebo ze tří částí. Ty levnější, složené jen ze dvou, mají dvě nevýhody. Nižší výška výsuvu a horší stabilita. Takže, chtěli jsme třísegmentovou.¨
  • motorizace: dělají se i výškově nastavitelné stoly s kličkou. Takže při každé změně to máte ještě s fitnessem. Jenže, vyruší Vás to od rozdělané práce a to fakt nechceme. Takže s motorem.
  • počet motorů: Nejlevnší varianty stolů mívají jen jeden motor, který je šílenou hřídeli rozvedený do obou nohou. To rozhodně ne, chceme, aby každá noha měla vlastní motor.
  • ovládání: základní modely stolu mají jen tlačítko nahoru a dolů, takže pokaždé musíte štelovat správnou pozici. To není něco, čím bych se chtěl zdržovat. Proto volíme variantu s paměťmi, kam lze uložit 2 a více poloh.
  • výrobce motorů: Motory do stolů dělá několik firem, jak českých, tak evropských a čínských. Do stolu hledáme kvalitní motor, který bude dlouho dobře sloužit, bude tichý a nebude nijak nepříjemně vrzat.
  • rozměr: Pro I. chceme 180cm široký stůl s ergonomickým vykrojením, pro sebe pak chci rohový 180x180cm stůl se zaoblením ve středu stolu.
  • servis: Jelikož se jedná o pracovní nástroj, musí být dostupný servis. Není možné, aby v případě, kdy by se stůl zasekl, já musel čekat měsíc a více na nový díl. U stolu denně pracuji a musí být stále funkční
  • záruka: Stůl kupuji na dalších deset a více let. Proto krom záruky samotné potřebuji i pozáruční servis. Nechci koupit stůl jako spotřební zboží s tím, že ho za čas vyhodím a koupim znovu další.
  • cena: A samozřejmě je důležitá i cena. Rozhodně nechci nejlevnější krám, ale chci stůl s dobrým poměrem cena výkon.

Tak to máme, co hledáme. A teď, co jsme postupně našli.

Kategorie Ikea

Úplně nejlevnější stůl je zřejmě ten z Ikei. Nutno říct, že cena odpovída kvalitě i designu. Stůl vypadá jak z hororového prostředí psychiatrických léčeben 50 let minulého století a jeho stabilita je stejná jako stabilita chovanců těchto léčeben. A to vše za bratru 12.000 Kč s DPH.

Stůl navíc nemá paměť na uložení poloh, musíte si ho po Ikeovsku složit sami a v případě potřeby jakéhokoli servisu nebo náhradních dílů máte smůlu.

Kategorie Spotřebák

Další kategorie jsou stoly ze všech OfficeDepotů, AJProduktů, B2B partnerů a dalších společností zásobujících firmy vším od toaletního papíru po ponky, odpadkové koše a bezpečnostní gumáky.

Ceny bez daně jsou podobné cenám s daní u Ikey. Takže se pohybujeme cca 10-14.000 bez DPH. Designově (dle katalogu) vypadají lépe, jenže nemáte možnost se na stůl nikde podívat. K tomu Vás opět čeká instalace samo-domo, opět chybějící servis a nulová informace o výrobku.

Zkoušel jsem s B2B komunikovat a chtěl jsem vyzjistit, kdo je jejich dodavatelem stolu a jak řeší pozáruční servis. Dodavatele mi nesdělili, prý neví, ale někdo mimo ČR. Na dotaz ohledně náhradních dílů mi bylo sděleno, že na stůl je záruka 5 let. Po záruce hotovo, firma pak již nic nenabízí.

Tak tudy také ne, abych po pár letech stůl za 15.000 kč vyhodil, to fakt ne.

Navíc, stoly jsou opět jen v hodně základním vybavení, občas jen dvousegmentové nohy, bez paměti výškového nastavení.

Kategorie Velkovýroba

Do další kategorie patří firmy, co stoly vyrábí ve velkém měřítku. Tady je to už s kvalitou i designem lepší, ale zase je horší cena (jak ukážu v dalších odstavcích). Do této kategorie bezesporu patří firma Hobis a jejich stoly MotionErgo.

Na první pohled vypadají ceny dobře, bohužel jen do chvíle, než rozkódujete jejich značení. MSE 2 znamená, že se jedná o stůl jen s dvouma segmentama. To znamena nižší výsuv (max 120cm) a horší stabilita.

Takže potřebujete MSE 3, aby byl stůl 3 segmentový. Dále je důležité písmeno M, to značí, jestli má stůl jen základní ovládání, nebo ovládání s pamětí (Memory).

Poslední číslo 1800 značí šírku stolu. Pro I. tedy potřebujeme MSE 3M 1800. A tím se najednou dostáváme z jejich “od 12.000 kč bez dph” na 17.500 Kč bez DPH,  jelikož ten nejlevnější je jen 1.2m široký stoleček bez paměti a s dovusegmentovou nohou.

Spolu s Hobisem by se dali zmínit i další prodejci či výrobci, jako ErgoProdukt (cena 18.000 bez DPH), Exner (divize Hobisu, cena 19.000 bez DPH) a pravděpodobně i další.

Kategorie OneManShow (ne, není to Kazma)

Další kategorií je trochu specifická kategorie výrobce stolů p. Kříže a jeho firmy sit2stand. Stoly vyrábí sám a je pravděpodobně průkopníkem těchto stolů v ČR. Bohužel, jeho web nemá žádné kontaktní údaje a nemá žádný showroom, kde by se na stoly dalo podívat.

Jeho stoly jsou třísegmentové, s kvalitními motory a dobrým ovládáním. Bohužel, jeho cena 25.000 Kč bez DPH je vysoko nad konkurencí, která nabízí srovnatelně kvalitní stoly a kterou jsme nakonec zvolili i my.

Kategorie Designovka a Nesmyslná cena

Ještě před tím, než se dostaneme k našemu vítězi, zastavím se na chvilku v jedné trochu atypické kategorii. Tím jsou designové stoly, ale občas jen obyčejné stoly od designových dodavatelů. Stoly jsou technologicky leckdy dost zaostalé, ale díky fancy prezentaci a navoněnému jménu prodejce předražené až hrůza. Nebudu zde uvádět žádné konkrétní případy, ale stačí chvilku hledat, abyste nalezli. Většinou je poznáte tak, že cenovka ukazuje daleko za 30.000, občas i 50.000, ale přitom jsou obyčejné dvousegmentové, bez lepšího ovládání a s noname motory.

Kategorie samostatná podnož

Úplně poslední variantou vhodnou ke zmínění byl nápad pořídit samostatné nohy s motory a nějak to vymyslet. Bohužel, samostatné nohy nejsou vše, jelikož je potřeba ještě konstrukce, co je pak drží u stolu.

A když jsme pak obepsali výrobce nohou či konstrucí, zjistili jsme, že nic neušetříme, spíš naopak. Buď výrobci vůbec koncovým odběratelům nedodávají, nebo za ceny, co se naprosto nevyplatí (například samostatná podnož od firmy ALUPRESS za 12.500 Kč bez DPH). K tomu nutné připočíst cenu za ovládání, cenu za materiál nutný k přichycení stolu, cenu za pracovní desku, olaminování,…

Kategorie Kvalita za dobré peníze

A tím se dostáváme k závěru tam, kde jsme stoly nakonec koupili my. Jedná se o firmu dvou českých nadšenců, kteří mají vlastní showroom, vlastní portfolio stolů jak do kanceláří, tak do výroby, nebo taky pro děti. Stoly skládají z kvalitních motorů a za rozumné peníze – VNS aneb nastavstul.cz

Nabízí dva modely stolů, my jsme zvolili ten levnější, pojmenovaný SimpleLine. Za cena 14.800 Kč bez DPH dostanete kompletní 180cm široký stůl s třísegmentovýma nohama, dvěmi kvalitními německými motory a pamětí na polohy.

Navíc, oproti ostatním nám stůl dovezou již složený, takže nebudem muset bojovat se složením (a obvzlášť u toho rohového 180×180 by to byla asi lahůdka). K tomu nabízí záruční i pozáruční servis, kdy jsou ochotni přijet a promazat či seštelovat stůl, kdykoli bude nějak zlobit.

Jak vidíte, rozhodování zase nebylo tak složité :). Podpořit dva začínající podnikatele, kteří milují co dělají, navíc nabízí víc než ostatní a za super peníze, to bylo celkem lehké rozhodnutí 🙂

Kategorie rohový stůl

Závěrem ještě zmínka o rohovém stolu. Hned z kraje říkám, že jestli nemusíte, nechtějte ho. Je to celkově o dost dražší, protože potřebuje 3 nohy. Bohužel, pokud máte 1.95m jako já, nic moc jiného Vám asi nezbude. U klasického rovného stolu totiž nemám kam dát nohy pod stolem a ruce na stole :). Takže bych musel mít buď hloubku stolu 1m+, a nebo holt ten rohový.

K tomu fakt, že mám na stole tři monitory a hlavně, jsem na rohový stůl zvyklý, tak sem ho chtěl i teď. Ale, něco to stojí.

Jestli jsou ceny u klasických stolů mezi výrobci rozdílné, u rohových to platí obzvlášť. Výběr je ještě menší a ceny ještě více šílené. Naštěstí, i v případě rohového stolu jsme se domluvili s lidma z nastavstul.cz.

Co mne zaujalo, tak nastavstul.cz dělá i výškově nastavitelné ponky. Tak, třeba jednou do dílny… 🙂

Říkali, že mají rádi výzvy a jsou zvyklí i na atypické úpravy stolů. Tak jsem jim dal výzvu :). 180×180 cm v kuse, se zaobleným rohem k sezení. A i toho se zhostili pěkně.

Stůl bude za 25.400 Kč bez DPH, zatímco když jsem se ptal v Hobisu, stůl byl za 32.000 bez DPH. Takže, cena super, a ještě ho dovezou už složený a pomůžou mi ho donést až na místo.

Anebo prckovi jeho vlastní výškově nastavitelný stůl. I tam mi to dává dost smysl. Uvidíme….

Závěrem

A to bude pro dnes vše. Nezbývá, než počkat na dodání. Mají toho prý teď před Vánocema víc, ale do Svátků by to ještě měli zvládnout. Další článek tak bude zřejmě s fotkou se stromečkem a velkou mašlí přes stoly :).

 

 

Stáním ke zdraví

Stáním ke zdraví

Jak asi víte, pracujeme s I. oba z domu. Máme útulnou kancelář, v ní každý svůj útulný kout s útulným stolem a útulným křeslem. A takhle spolu pracujeme už nějakou tu dekádu, předtím každý zvlášť, ale stylem práce dost podobně.

Ráno vstaneme, v sedě se nasnídáme, přesuneme se do pracovny, v sedě pracujeme až do oběda. Pak se přesuneme na oběd, ať už doma nebo do restaurace. A pak zase v sedě pracujeme až do odpoledne či večera. Sem tam nějaká procházka, volleybal, výlet, kdysi ještě posilka. Ale, v poměru s tím, kolik toho nasedíme to není žádný zázrak.

Kdysi dávno, ještě na VŠ, jsme měli doplňkový předmět o zdraví a ergonomii. Když nás zkoušeli, dostali jsme otázku, “Co dělat jako prevenci proti karpálnímu tunelu”. Shodně jsme s kamarádem tenkrát odpověděli “prostě si ruku protřepeme, ne?”. Kolokvium nám to zajistilo a my z toho měli hlavně legraci.

Jenže jak tak člověk celý život sedí u počítače, ruce má stále ve stejné poloze, přišel karpál opět na scénu, a sním i další problémy. Tentokrát ovšem ne jako bubák z učebnic, ale jako reálná bolest součanosti.

V průběhu času jsme samozřejmě zkoušeli různé gymnastické míče, lepší křesla, různé polohy, podložky pod ruce, … Jenže, nic z toho extra nepomohlo, jediné co pomohlo byly 2 roky stavby domu. To se zlepšila jak kondice, tak zmizely všechny syndromy ze sedavé práce. Jeneže, dům je hotov, já opět sedím za stolem a je to tu opět.

A tak jsem se to rozhodl znovu řešit. Začal načítat spoustu materiálů, co dalšího se s tím dá dělat, až jsem narazil na práci ve stoje. Nejdřív jsem byl dost skeptický. Pracovat ve stoje? To bude opruz. Navíc, co to jako pomůže. Přeci to musí jít řešit nějak jinak. Lepší křeslo, lepší stůl,…

Jenže, čím víc jsem o tom četl, tím víc to vypadalo jako to, co hledám. Všichni, kdo to kdy zkusili, už nechtějí jinak. Všichni se shodují, že je po čase přestalo trápit vše, co se dnes přisuzuje sedavému zaměstnání. Od bolesti zad, hlavy, karpálu, špatnému držení těla, problémům s trávením a obezitou, problémům se zrakem,  hemeroidům a určitě mnoho dalšího. Zní to až neuvěřitelně, že? Jenže, těch blogů, kde se to takto popisuje, není málo. A tak jsme se i my rozhodli to zkusit. Pracovat jak v sedě, tak i ve stoje.

Takto vypadalo testování u nás. Ten všudepřítomný bordel prosím ignorujte 🙂

Zkusit si to totiž může doma každý. Stačí pár krabic. Nevypadá to moc pěkně, ale hodně rychle si uděláte představu, do čeho jdete. A toto doporučuju opravdu všem.

Testoval jsem to jeden den a věděl jsem, že je to to, co chci. Jenže, krabice nejsou řešení. Potřebujete stůl, který se bude dát velmi rychle přepnout z polohy v sedě do polohy ve stoje.

Určitě nechcete točit kličkou, nechcete ani pokaždé hledat tu správnou polohu. Chcete stůl, kam si uložíte polohy a pak se jedním klikem přepnete z jedné polohy do druhé.

Celé to totiž není o tom, že jen stojíte. To také není dobře. Je to o tom, že chvíli stojíte, chvíli sedíte. Ze začátku stojíte méně než sedíte a jak si tělo zvyká, postupně poměr upravujete. Není to o tom stát povině x hodin denně, ale polohy střídat.

Naše tělo údajně po cca půl až hodině sezení upadne do (zjednodušeně řečeno) hybernačního režimu, kdy přestane spalovat a vlastně spí. Stačí si ale na 20minut stoupnout, procesy restartovat a pak zase sednout. Díky tomu je tělo stále v pozoru.

Další výhodou práce ve stoje je, že jsou zatěžovány úplně jiné svaly než při sezení, takže vlastně i trochu posilujete. Navíc, při správném stolu vás ještě práce ve stoje nutí stát správně rovně, takže namísto klasického IT hrbení budete stát vzpřímeně.

Zkrátka, jak vidítě, výhod je mraky. A tak jsem se pustil do hledání dostupných výrobků a začal řešit, co si pořídíme. A o tom je další článek.


Poznámka: Jelikož je článek už docela dlouhý, nechám popis samotného výběru a porovnání jednotlivých dodavatelů na příště. Pokud by ale někoho už teď zajímalo, koho jsme nakonec vybrali, můžete mrknout sem – http://www.nastavstul.cz/kancelarske-stoly-vyskove-stavitelne/ . Budeme mít jeden rohový a jeden klasický rovný s ergo výřezem.

Dva roky v chytrém domě

Dva roky v chytrém domě

Jsou to dva rouky a fous, co jsme se nastěhovali do našeho domu. Chytrého a pasivního. A protože mám teď díky nemoci trochu času, rozhodl jsem se udělat sumarizaci a popsat naše zkušeností s chytrým domem, zhodnotit, co smysl mělo, co ne, co využíváme a co nikoli.

Hned z kraje řeknu, že chytrý dům je supr. Myslím, že každý, kdo to zkusí, už nebude chtít jinak. Na druhou stranu, je spousta věcí, které člověk musí při stavbě rozhodnout, aniž by věděl, jaké to vlastně bude. Do toho jsou jeho rozhodnutí ovlivňována mnoha směry, jak už cenou, zužujícími se financemi, nebo na druhé straně třeba Loxone partnerem, který Vás bude tlačit někam, kde je to výhodnější víc pro něj, než pro Vás.

Zároveň bych chtěl hned úvodem upozorňit, že zde prezentuju svůj vlastní názor, nikoli názor všech uživatelů chytrých domů. Určitě jsme v mnoha ohledech atypičtí, takže si z toho vemte jen to, co sedí na Vaše podmínky :). Takže, pojdmě na to.

Světla

Obrázek převzat ze stránek Loxone a jejich prezentace světel v domě

Začnu světly, protože to je takové dnešní synonymum chytrých domů. Bohužel. Namísto, aby se upřednostňovaly důležité věci, se na reklamní letáky cpou cool osvícené místnosti v různých barvách, intenzitách světla, světelných scénách atd.

My jsme zjistili, že je to pro nás zbytečné. Měl jsem v domě spoustu dimmerů, které umožňovaly nastavovat různé úrovně osvětlení. Ty jsem pak vyměnil za triaky, které to umí mnohem levněji než Loxone dimmer. A víte co, stejně to vůbec nevyužíváme. Když máme hlavní osvětlení, je tam proto, aby svítilo. Za celou dobu jsme nenašli moc případů, kdy jsme chtěli v obýváku nebo kuchyni ztlumit hlavní světlo.

Jasně, trochu se to hodilo chvíli v pokoji prcka, když jsme tam potřebovali mít jen trochu rozsvíceno, aby ho to nebudilo. Jenže, stejnou službu (a spíše lepší službu) udělá rozsvícené světlo na chodbě, které mu nesvítí přímo v pokoji.

A pak v koupelně. Když jdeme večer do koupelny, nechceme, aby svítilo světlo moc a nevzbudilo malého. Jenže, i to jsme nakonec vyřešili dočasnou slabou žárovkou, než dvěma úrovněma světel.

O barevných scénách nemluvě. Na letáku a v designovém domě to vypadá pěkně. Ale v domě s dětma, kdy potřebujete buď světla spousta, nebo tmu, je to k ničemu. Nemít děti a psa, pořádat párty jako na kolejích, asi bych světelné scény užil. Ale takto, vůbec. A tak moje DMX v rozvaděči zeje prázdnotou.

Je to asi dané i tím, že netrávíme žádný čas večer u televize a obyváku, že po večerech neholdujeme večírkům a návštěvám. Pak by se to asi využilo.

Každopádně, za mne doporučení. Nenechte si vnutit tunu DMX led pásků, ztlumovačů světel a dalších blbostí, co stojí hromadu peněz. Dodělat se to dá vždy a na začátku dost ušetříte, když si uděláte jen přípravu a technologii nenakoupíte. (navíc díky Zigbee technologii to půjde ještě snadněji, ale o tom níže).

Zásuvky

OSRAM Smart+ PLUG

Další oblíbený reklamní tah Loxone a jejich partnerů jsou chytré zásuvky. Udělat vše vypínací. Je to cool, je to super bezpečné, stoprocentně to využijete. Leda prd.

Naštěstí jsme odolali a zásuvek s přímým vypínáním udělali jen pár. Máme je na pračku a sušičku a venkovní zásuvky. Původně nám bylo doporučeno i vše v kuchyni, ideálně i ostatní technologie, v každém pokoji vypínatelný okruh, …

Blbost. Vymyslet systém, kdy se vám bude při odchodu z domu něco vypínat a něco ne je šíleně komplikované. Budete muset rozlišovat zásuvky, řešit jestli můžete zamknout, když zrovna perete, sušíte nebo vaříte.

Pračka se sušičkou nakonec zůstává neustále zapnutá. Stejně většinou nepereme když tu nejsme a když jo, má to nějaký důvod. A tak jsme ze začátku používali dálkové vypínání jen v případech, kdy sušičká pípala a my chtěli v klidu dokoukat film :).

Jak prcek vyrostl, využili jsme to ještě k jedné věci. Prcek s oblibou mačká tlačítka, jelikož ví, že se sušička i pračka rozsvítí. A tak jsme naprogramovali jedno z tlačítek v koupelně, aby oba spotřebiče klikem vyplo či zaplo. Na toto je to supr.

Jenže, toto se dá opět vyřešit jinak. Pomocí Zigbee protokolu se již dělají chytré zásuvky, které za cenu 400kč můžete píchnout do kterékoli jiné zásuvky a udělat ji chytrou. Namísto pracného tahání samostatných kabelů ke každému spotřebiči, samostatných relé v rozvaděči.

Jasně, někde to relé dává smysl (ta pračka je asi lepší na relé v rozvaděči), ale i to se dá připravit chytře. Namísto CYKY 3X2.5 natahejte CYKY 4×2.5. Tím budete mít do každého zásuvkuvého okruhu natažený o drát víc a když bude potřeba, použijete ho v budoucnu na spínání. A není potřeba to na začátek zbytečně hrotit (tenhle nápad není původem můj, ale od jednoho uživatele z diskuzního fóra).

Tlačítka a vypínače

Tady se jedná zase o opačný extrém. Loxone partneři i Loxone samotný se Vás bude snažit přesvědčit, že v domě stačí jen pár tlačítek, protože je přece inteligentní. A když budete potřebovat, máte přece mobilní aplikaci. Zase blbost.

Dám příklad na našich žaluziích. Máme obyváko-jídelno-kuchyň, kde máme 1x východní, 2x jižní a 1x západní žaluzii. Prý stačí jeden ovladač u vchodu do místnosti a tím budu ovládat všechny žaluzie. O zbytek se postará chytrý dům.

Ještě že jsme neposlechli!

Automatika žaluzií jé úžasná věc a nikdy nebudete chtít jinak. Každý den ráno se otevřou všechny žaluzie a funguje to jako budík. K večeru se zatáhnou a večer pak úplně uzavřou. Když je dům v zimním režimu, tak se žaluzie samy přes den vytáhnou, pokud slunce svítí víc než XY luxů. A v létě naopak zatáhou, aby se dům nepřehřál.

A to je opravdu super. Jenže, pak tu máte situace, kdy chcete vyjít na terasu jen jednou žaluzií a ostatní nechat zatáhlé. Nebo potřebujete pustit psa, protože se rozhodl vrátit domů zrovna tímhle oknem. Nebo nastavit jednu žaluzii více otevřenou, aby bylo doma více světla. atd.

Poslechnout Loxone partnera, musel bych na vše brát mobil. Naštěstí, trval jsem na svém. U hlavního vchodu do místnosti jsou dvě žaluziové tlačítka. Jedno ovládá všechny žaluzie. To když chci narychlo vše zatáhnout nebo třeba ráno otevřít, když vstáváme dřív než se dům probudí. A pak druhé tlačítko, které ovládá nejčastěji využívanou žaluzii u HS portálu. A dále pak u každého okna je samostatné tlačítko, které ovládá danou žaluzii.

Nebylo by větší pakárny, než chtít jit nějakým oknem a muset se vrátit na druhou stranu místnosti a tam si to otevřít, případně neustále lovit mobil. A stejně tak to máme v pracovně, kde je rovněž více žaluzíí. Zkrátka, u každých dvěří tlačítko na žaluzie a pak u vchodu do místnosti hlavní tlačítko. Pro nás ideál.

A to stejné je se světly. Nenechte si namluvit, že stačí jedno tlačitko na všechna světla. Že není správné ovládat každé světlo, ale přepínat scény. Že přeci naprogramujete scénu přes více světel a dům udělá vše ostatní.

Že klikem jedete scény, dvouklikem se vracíte, tříklikem vše zhasnete. Je to blbost. Krom toho, že se přepínání po scénách ovládá fakt blbě a stejně nikdy nebudete mít všechny kombinace, tak Vás za to bude chtít ještě Vaše žena zabít.

A nejde jen o scény místo rozsvěcení světel. Jde i o ty dvoukliky, trojkliky, držení nebo rychlé klikání a podobně. Není totiž nic horšího, než když Vaše žena místo trojkliku v noci udělá dvouklik a klik. Takže místo nočního osvícení rozsvítila celou chodbu oběma hlavníma světlama a tím vzbudila tenkrát naší jen měsíc starou ratolest.

To fakt nechcete. Dotáhnětě si raději o jeden FTP kabel k vypínačům více a dejte si tam o tlačiíko víc. Každá běžná funkce, ať je dostupná na jeden klik. Nevymýšlejte žádnou divočinu a hlavně, mějte to v celém domě jednotně.

Okenní kontakty

Další téma, kde se zřejmě s většinou Loxone partnerů neshodnu. Když jsem řekl, že chci každé okno zvlášť, koukal na mne ten můj jako na blázna. Proč potřebuju 15 samostatných informací, stačí přeci vědět, že je nějaké okno otevřené. Zbytek si ověříte vizuálně sami. Blbost.

Zaprvé, chci vědět které okno to je, aniž bych musel obejít celý dům. Co je ale důležitější, když máte info o každém okně zvlášť, dá se s tím dále čarovat. Například, když je léto, sedíte na terase a máte otevřené dveře na terasu, dost naštvě, když se vám po setmění žaluzie zavřou. Navíc, když třeba ani nemáte mobil u sebe :).

Když máte okenní kontakt, každé dveře blokují svou žaluzii a tím ji nedovolí stáhnout. Prosté, jednoduché elegantní. Ale toto Vám Loxone banda neporadí.

Jediné, co oni na tom vidí (když už si to sám vymyslíte), že bude 15 vstupů a tím pádem 2 extensiony. Ale i tam se pletou. Přesně proto jsem totiž tenkrát začal řešit Quido se 100 vstupy. Abych nemusel platit majlant Loxonu.

Elektroměry

Další ukázkou z pohledu Loxone zbytečné technologie jsou prý elektroměry. Proč měřit spotřebu každé místnosti či spotřebiče zvlášť. Vidíte přeci spotřebu celého domu. Nesmysl.

Za cenu 250kč můžete měřit každý okruh a tím hlídat spotřebiče. Odjedete pryč a Vaše žena neví, jestli vypla troubu, desku, žehličku? Namísto vracení se domů se podíváte na elektroměr daného spotřebiče či okruhu. Nevíte, jestli Vám už neodchází mrazák? Podíváte se na jeho průměrnou spotřebu a hned vidíte. Nevíte, kolik žere Váš nový spotřebič (třeba nová zvlhčovačka)? Nevíte, kolik třeba právě sežrala samoočistná procedura trouby, která ji rozehřála na bambilión stupňu a zuhelnatila veškeré nečistoty? Podíváte se na spotřebu dané místnosti (a zjistíte, že se trouba sama vyčistila za cca 5kč).

Jasně, měření se dá udělat ručně pomocí bazmektu za 300 Kč z Bauhausu. Jenže, nemáte srovnání s dřívějším stavem, nevidíte spotřebu na dálku a co si budeme vykládat, je to dost nepohodlné lézt třeba za linku a měřit spotřebu trouby. Takto za pár korun máte klid a přehled. A stačí k tomu elektroměr za pár korun a odpovídající množství vstupů, které opět můžete vyřešit Quidem.

Je pravda, že relé samo o sobě Vám spotřebič v případě zapnutí nevypne. Jenže, to byste museli mít relé na úplně vše v domě. A tohle relé pak bude 5 let ve stavu sepnutém, protože těžko ho budete jen tak z hecu vypínat a zapínat, když Vám to vymaže hodiny na spotřebiči. A co myslíte, když po pěti letech najednou budete potřebovat tohle relé rozpojit. Vsadíte si na to, že se to povede? To je lepší zavolat sousedům, kamarádům nebo rodině, na dálku jim odemkout Váš dům a poprosit je o vypnutí.

Teplotní, vlhkostní a jakákoli jiná čidla

SedTronic 1-wire moduly do vypinacu Unica

Další věcí jsou čidla všeho druhy. Podle Loxone partnera prý zbytečnost a co jsem s ním mluvil naposledy, říkal, že už to lidem prý úplně rozmlouvá. Že prý 20 údajů teplot, vlhkostí a dalších čísel z celého domu je zbytečnost, že se v tom ztrácí a nezajímá ho to.

Opět jsem jiného názoru. Za pár korun lze umístit teplotní senzor pod každý vypínač a co jsme třeba my podcenili, za dalších pár korun lze umístit senzor do každé mísnosti do podlahy (máme jen v koupelně).

Naštěstí díky koupelnovému senzoru, kde je také dlažba, můžeme alespoň odhadovat teploty ostatních podlahových ploch. A díky tomu na jaře a podzim přitápíme v chodbách podlahu. Aby byla příjemná na chůzi bez bačkor (nesnáším bačkory) a přitom to nepřehřívalo místnost. Když klesne teplota podlahy, chvilku ji nahřejeme. Za pár korun, ale komfort maximální.

Stejně tak čidla v místnostech. Jen díky tomu můžete optimalizovaně nastavit otvírání a zavírání žaluzií v zimě. Když nebudete vědět jak moc se místost ohřívá, děláte to naslepo. Ale když máte grafy, lépe se celý barák nastavuje do optimální polohy.

Naopak, je blbost si myslet, že budete regulovat teplotu v každé místnosti v pasivním domě. Pasivní dům se chová jako celek a díky VPC se teplota stejně rozprostře přes celý dům. Jediné okruhy, které využívám na zavření a otevření jsou právě zmíněné chodby, kde je dlažba. A pak v pracovně, kde se přes noc přitápí a přes den, kdy tam běží počítače vůbec netopí, jelikož tam bylo zbytečně horko.

Moje doporučení, nenechte si rozmluvit čidla po domě. I kdybyste se na to podívali jen párkrát za rok, je fajn vidět, na kolik Vám dům vytopilo slunce, jak rychle se dům ochlazuje, když v něm nejste, jak rychle se naopak vytápí tepelným čerpadlem, atd.

Multiroom Audio

Loxone music server

Další super-cool funkce, kterou Vám bude chtít Loxone nacpat. Jejich multiroom hudební server za bambilión je toho důvodem. Sám jsem měl vizi, že si multiroom hudbu udělám a nějakou přípravu na to mám udělanou. Nikdy jsem ale neplánoval na to použít Loxone komponenty.

Realita je ale taková, že to pravěpodobně nikdy nezrealizuju. Je to asi dobré, pokud opět máte tu krásnou designovou vilu, kterou Vám neboří Vaše ratolesti, ale bydlíte v ní sám, maximálně s nějakou milenkou a máte ji na párty. Pak je super si přes celý dům pustit jednu hudbu, udělat si k tomu designové osvětlení a užívat si krásné chvilky.

Bohužel, nevím jak vy, ale u nás to tak není. V obyváku běží prasátko Pepina, žena pracuje většinou bez hudby v kuchyni tak, aby dohlédla na prcka a já si do sluchátek pouštím Linkin Park, abych přebil ten občasný řev a mohl se soustředit na práci. Když je večer, pouštíme potichu cokoli, abychom malého satana nevzbudili. A když je pryč, pracujeme oba v pracovně a hudba nám stačí tam. Je jen málo situací, kdy bych si pustil hudbu přes celý dům.

Regulace a ovládání technologií v domě

Schéma řízení tepelného čerpadla dle vstupů čidel a interního programu

Něco, co je z mého pohledu jedno z největších přínosů chytrého domu, ale zároveň něco, co vlastně Loxone moc nepropaguje a partnerům se do toho moc nechce. Není to totiž sexy, dá to dost práce, není na tom žádná marže a musí se to umět. Ale, výsledek stojí za to.

Díky chytrému domu můžete naprogramovat cokoli. A vytápění je jedno z míst, které z toho může těžit nejvíce.

V každé místnosti máte tepelná čidla, víte, jestli je jaro, léto, podzim nebo zima. Víte, kolik chcete v domě mít stupňů, kolik by měla mít podlaha. A z tohodle všeho pak naše logika posílá řídící signály čerpadlu, aby dělalo přesně to, co chceme a nejelo jen na automatiku. Ovládá oběhová čerpadla podlahovky, když je dlažba studená, předává do něj průměrné teploty z relevantních místností, takže topí jen, když je zima v celém domě a ne jen v jedné místnosti, kde se třeba zrovna vyvětralo, ale jak napotvoru tam bylo vyvedeno čidlo z TČ.

Například v období, kdy ještě nemrzne, ale není už teplo, pak reguluju teplotu ne podle teploty místnosti, ale podlahy. Řídím to tak, že teplota vratné vody do TČ musí být XY. Takže udržuju beton a anhydrid nahřátý tak, aby místnost úplně nevychladla, kdyby se hodně ochladilo, ale zároveň se mi místnost nepřehřeje, když vyleze slunce.

A takových vychytávek se dá vyjmenouvat spousta. A pro každý dům to bude trochu jinak. Ale abyste je mohli realizovat, potřebujete vstupní data. Teploty místností, teploty podlahy, úroveň svítu slunce, větru,…

Takže moje doporučení, nenechte si rozmluvit, že nepotřebujete čidla v každé mísnosti. Čím víc čidel, tím víc souvislostí můžete najít a řídit.

Regulace okolí domu

Další velké uplatnění chytrého domu je regulace technologíí kolem domu. Například závlaha trávníku. Díky čidlům deště dům ví, kdy pršelo a kdy ne a podle toho zalévá trávník. K tomu čidlo množství vody v rentenční nádrži (ještě nemám namontováno, jen nakoupeno) a podle toho zalévá buď z retenčky, nebo z řadu.

Kromě trávníku samozřejmě také živý plot, truhlíky, záhony. Každý okruh může mít jiná pravidla, nepršelo dlouho? Zalít brest jednou týdně o něco déle. V záhonech mít třeba rozdílné zalévání dle růstového období. Nebo přidat přímo senzor vlhkosti půdy a zalévat podle toho.

Zkrátka, možnosti jsou obrovské. Jde jen o to si to vymyslet, mít dostatek senzorů a podle nich pak vše řídit.

Variabilita

Další obrovský benefit, který se moc v souvislosti s chytrými domy nezmiňuje. Dům plánujete, když Vám je X, možná ještě nemáte děti a máte nějakou vizi o Vašem životě. Než dům dostavíte, je Vám většinou X+2,  spíš X+3.  3 roky jsou dlouhá doba a hodně se může změnit. Za nějakou dobu najednou budete mít děti. Nejprve malé, pak větší, pak puberťáky. A pak najednou bude v baráku klid, protože konečně šli do světa.

A tohle všechno byste měli zohlednit v době, kdy kreslíte Váš dům na papír, což je nereálné. Nevíte, co bude za technologie, nevíte, jaké budou mít děti potřeby. Můžou to být drobnosti, ale taky zásadní věci. A chytrý dům Vám umožní se tomu přizpůsobovat.

Máte prcka a nechcete rozsvěcet noční osvětlení,? Ok, přenastavíte dům. Chcete jedním kliknutím z  ložnice zhasnou nebo rozsvítit prckovi lampičku, ok, nastavíte to tak. Potřebujete vypínat zásuvky u pračky, protože Vaše ratolesti se rozhodly pračku a sušičku přeprogravat na vesmírnou loď? Není problém. Chcete ratolesti budit žaluziema v jiný čas než Vás? Ok, lze nastavit.

A takových případů je milión. Jak budete postupovat Vašima životníma etapama, tak budete dům uzpůsobovat. A časem třeba konečeně přijde hlasové ovládání, tak ho do domu přidáte. Stejně tak můžete upravit tlačítka, použít k ovládání gyroskopické kostky (ty už mám objednané a hodně se na ně těšíme), atd. atd.

Zigbee

V nějakém dalším článku pak představím technologii Zigbee. Je to bezdrátový protokol, který využávají například čidla od Xiaomi, nebo žárovky a vybavení od Ikea, Philips a mnoho dalších. Díky jednotnému standardu tak není potřeba využívat děravých gateway (bran) od výrobců, ale lze vyrobit vlastní, uzavřenou, která bude se vším jednotně komunikovat.

Přes Zigbee lze například nastavovat jas žárovky, takže stačí ke světlům přivést jen 230V a jas se pak nastaví vzduchem. Stejně tak spínané zásuvky, nebo dodatečné teplotní a vlhkostní čidla.  Nebo bezdrátová a bezdotyková tlačítka na Vašem pracovním stole na rozsvícení světla v místnosti. Opět, variabilita ohromná a bude záležet jen na tom, co člověk bude časem potřebovat.

Závěrem

Jak vidíte, je toho hodně. Dalo by se psát asi ještě další hodiny, ale myslím, že to hlavní jsem vystihl. Samozřejmě, že někdo možná podotkne, že všechno tohle jsou blbiny, bez kterých se dá normálně žít. Dá. Ale my nechceme stát 2 minuty u jednoho okna držíce tlačítko, abychom stáhli žaluzii a pak jít na další okno. Náš čas chceme využít smysluplněji.

V souhrnu jsme s domem opravdu spokojeni. Jsou holt jen věci, co jsme dělali zbytečně, nebo co jsme třeba podcenili. Jsou to ale naštěstí jen maličkosti a většina šla nebo půjde dodělat za pochodu.

Bohužel, stejně jako u ostatních věcí kolem stavby domu platí, že to, co během stavby uděláte za jednu jednotku času, po nastěhování budete dělat nejméně desetkrát déle :). Takže jestli můžu radit, udělejte toho co nejvíc před nastěhováním.

A to už bude opravdu vše. Pokud máte jakékoli jiné postřehy z využívání Vašeho domu, pište je dolu do komentářů!

 

Jak se má náš Brest?

Jak se má náš Brest?

Přijde mi, že náš Brest je tady na blogu asi největší celebrita. Dostáváme neustále tunu dotazů jak roste, jestli roste fakt tak rychle, jak vypadá, jak se o něj staráme.

Rostlinky zasazené na podzim 2017, zde před sestřihem

Takže. Jak roste Jílm Sibiřský ala Brest? Roste skvěle :). Tady jsou fotky z dneška. Fotky jsou jak před prostřihem, tak po prostřihu. Viz popisky

Podzimní výsadba 2017 po sestřihu

Několik postřehů z růstu. To, co je u západní zdi a bylo vysazeno na podzim, tak je už do cca 75cm výšky opravu pěkně “huňaté” a dá se stříhat do pravých úhlů. To, co bylo vysazeno na jaře je zatím trochu řidší.

Tady jsou jarní rostlinky (2018) po sestřihu

Horší je část, která je vysazena na jaře a ještě je blízko zámkové dlažby. Co jsem se bavil se sousedem, tak nejspíš proto, že slunce ohřívá dlažbu a ta víc vysušuje půdu. Takže brest roste pomaleji, protože nemá tolik vody.

Rostlinky z jara u dlažby

No a nejhůř je na tom těch pár rostlinek pod jabloní. Tam se jim nechce vůbec, jelikož jim jabloň stíní.

Na brest jsem si už koupil elektrické nůžky od Einhellu. Jsou Aku a stály kolem 1800kč včetně akumulátoru a dělá se s nimi opravdu dobře. Jsou lehoučké a plot mám sestříhany za cca 10min.

Předpokládám, že letos ty slibované dva metry brest asi nedá. Ale podle mně je to i tím, jak moc ho neustále stříháme a zkracujeme, aby byl dole co nejvíc hustý. Kdyby se nechal růst bez střihu, tak by ty 2m dal, ale byl by hodně tenký.

1 plot = bambilión prkýnek

1 plot = bambilión prkýnek

Tak jsme se pustili do dalšího dobrodružství. Konečně přišla řada na plot, na který se už opravdu těšíme. Už nás totiž fakt točilo, jak každá, kdo jede kolem, na nás čučí. Bohužel, jsme tak nešikovně natočený na silnici, že od příjezdu do vesnice nám vidí za dům na terasu a dokud nepřejedou celý dům, zvládnou čumilové oscanovat dům téměř ze všech stran. A to je něco, co fakt nechceš.

Už loni, když jsme vymýšleli plot, jsme se rozhodli pro dvojité plaňky. Je to super věc. Nejde přes to vidět když se jde/jede kolem, ale přitom přes to fouká vzduch, takže to není tak namáhané. Takže funkční, ale čumilové budou mít útrum. Loni jsme to otestovali na pár prkýnkách a vypadalo to supr. Takže jsme se letos touhle cestou vydali.

Trochu nevýhoda je, že plot spotřebuje téměř 2x tolik prken, než kdyby byl čumil-friendly. Ale jak jsem psal, to nehceš, takže prkna/práci/peníze člověk rád zainvestuje.

Domluvil jsme se s našema tesařema-boudařema-pergolařema, že nám připraví latě a my je natřem. Vypadalo to jako easy nápad. Možná by i byl, kdyby se to nepokazilo (čti: kdybych nebyl vůl).

Prkna dodali už skoro dva měsíce zpět, zrovna když jsem dělal závlahu. Takže sem je dal na polstyreny, přikryl plachtou a nechal být. Po závlaze přišla ale nějaká komplikace v práci, pak dovolená, pak police v boudě, vyklízení bordelu za domem a prodej VPC. A najednou dva měsíce v čudu.

No a co byste řekli. Pod tu plachtu nachcalo. Ne napršelo, ale nachcalo. A ty prkna chytili hipster-patinu ála plíseň. Takže krom toho, že nás čekalo natírání, jsem musel ještě nemalé množství prken zbavovtat plísně. Nakonec to šlo bruskou docela dobře, ale nějaký čas si to vzal a na prknech se to trochu podepsalo. Barvu pak sály o něco víc, takže jsou trochu flekaté. Naštěstí jsou ale flekaté už v základu i ty ostatní, takže jsme to vlastně jen trochu vylepšili.

Samotný natírání byl taky vopruz. Nejdřív jsem zkoušel natírat každé prkno zvlášť. Šlo to supr. Za hodinu bylo skóre tři natřený prkna a jeden nasraný já. Takže tudy ne.

Další pokus byla barvící linka na vleku. Tu jsme postupně s I. pilovali k naprosté dokonalosti, kdy já jsem podával, rovnal, posunoval, odnášel prkna a maloval boky a ona malovala velké plochy.

To šlo dobře. Několik prken najednou, šlo to supr. Jen to pak chtělo vždy rozetřít kapky, co zatekly mezi prkna. Ale když to člověk věděl, nebyl to extra problém.

Natírali jsme to nakonec dva dny. V sobotu první vrstvu, v neděli druhou. Díky horku to schlo opravdu rychle a asi by šlo dát i za jeden den. Ale to už bych tenhle článek nepsal a jen by tu visela černá stuha.

Ten bambilión osm prkýnek vystačil na necelých šest polí plotu. Počítám, že si to natírání s I. ještě pořádně natrénujem. Co se týká množství, tak po cca terasu bude plot dvojitý a druhá půlka pozemku pak už bude jen obyčejný děrovaný, zakončený pravděpodobně dírou v plotě, abychom mohli migrovat se sousedama na návštěvy :).

Další prkna dorazí zase koncem týdne. Takže další víkend bude opět ve znamení natírácí linky.

 

Police do malé boudy

Police do malé boudy

Bylo na čase uklidit malou boudu. Když jsem loni dodělal a trochu zorganizoval velkou boudu, na malou se nějak pozapomělo a postupně se tam jen kupil bordel. Situace začala být dost kritická. Nářadí se tam už nevešlo a přitom v boudě vlastně nic moc užitečného nebylo. Takže při stanovování dalších budovatelských kroků dostala bouda prioritu.

Jako první přišel na řadu úklid. Člověk by nevěřil, co všechno v boudě bylo :). Přes všechen ten bordel jsem vlastně i zapoměl, že bouda není uvnitř ještě ani zaklopená. Takže před samotnýma policema bylo potřeba ještě dodělat vnitřek.

Úplně jsem se se zaklápěním nemazlil, protože stejně všechny stěny překryjou police. Takže bylo jedno, jestli je to v rozích úplně přesné. Díky tomu to šlo fakt rychle 🙂

Police jsem vyrobil z dalších zbytků latí a dřev, které nám ze stavby stále zbývaly. Na tohle se fakt všechen ten bordel hodilo uschovat.

Je fakt výhoda ta velká plocha před domem. Ať děláme cokoli, je tam na to vždycky spousta místa a většinou to ani nikomu moc nepřekáží.

Stejně jako ve velké boudě jsem police vymyslel tak, že budou přichycené zadními rastry ke zdem/trámům a zepředu zpevněné jednou nohou. Systém se z minula osvědčil a tentokrát to šlo už opravdu rychle.

Při uchytávání jsem začal zadníma policema, které jsou uchycené v pravo do trámů stěny a v pravo do nosného trámu boudy.

K těmhle policím jsem pak přichytil boční police, které byly uchycené opět ke zdem/trámům a k tomu k těmto policím. Tam, kde se police trochy vyklaly, jsem přidal ještě zpevňující přední nohy.

 

Celá konstrukce je díky vyztužení nohama fakt bytelná a dá se po ní opět klidně lézt :).

Police jsem udělal ze zbytků prokladů. Opět by to nevyhrálo cenu krásy 2018, zato v kategorii finančně nejůspornějších polic je to horký kandidát :). Celková cena imho tak 1000kč :).

Ale na to, aby tam byly květináče, hnojiva, zahradní nářadí a další věci to bohatě stačí. Na to je i nějaké pěkné OSB desky škoda. Stejně to bude zachvilku celé od hlíny.

Po dodělání boudy jsem se pustil do dalšího kola úklidu. Stále se mi na několika místech povalovaly zbývající desky z podlahy boudy a hromada různých odřezků z prokladové dýhy. Tak jsem se pustil do rozřezávání.

Původní plán, že vše spálím, jsem musel bohužel přehodnotit. Zatímco dýha a dřevo samozřejmě krásně hořelo, ten zelený nesmysl naprosto vůbec. Takže jsem ho nakonec naskládal do vleku a odvezu ho pak spolu s dalším bordelem do ASA sběrného dvora.

 

 

Automatizace závlahy – softwareová část

Automatizace závlahy – softwareová část

V minulém článku jsem popsal kompletní postup sestrojení automatické závlahy z Arduina, nyní tu zrekapituluju tu programovací část.

 

Začneme od NodeRED, takže vlastně trochu z prostředka. Dost se mi osvědčilo mít Wemosy co nejhloupější, stejně tak po Loxonu toho raději moc nechtít. Takže hlavní logiku mám v NodeRED, kde se dobře upravuje i testuje. Diagram ovládání jde vidět na obrázku nahoře. Defakto jen překlad Http volání do MQTT topiců a k tomu troška logiky.

Pro každý ventil mám v NodeRED jednu Http URL adresu, pomocí které ho ovládám. Takže například zapnutí vody z vodovodního řadu vypadá takto: http://nodered.dum/irrigation/input/water?state=on. Pokud zadám tuhle adresu, chytne ho tento node. Veškeré parametry za otazníkem převede do Json objektu a předá dál.  Takže z Http nodu vylézá objekt typu { “state” : “on” }.

Funkce Payload from state je zase vcelku jednoduchá. Jediné, co udělá, je, že ze vstupního objektu vyčte hodnotu “state” a tu pošle dál. Je to proto, že tato hodnota pak vstupuje do MQTT nodu, přes který se hodnota odešlě na MQTT server. Pokud bychom to propojili napřímo, vložil by se celý objekt.

Takže, jak jsem psal, z { “state”:”on” } se stává “on” a to se posílá do MQTT. Konkrétně jako topic “zavlaha/relay/0”. Pro každé relé mám udělaný samostatný topic, který pak wemosy naslouchají a podle toho relé nastavují. O tom dále.

Poslední, co by asi stálo za zmínění v NodeREDu, je hlídač na automatické vypnutí. Jakmile přijde jakýkoli příkaz na závlahu, automaticky se spouští counter, který automaticky vše po 60ti minutách vypne. Je to proto, že z Loxonu povel například nemusí dorazit a tak by se zalévalo donekonečna. Takto, dokud přicházejí povely, coutner se resetuje. A když nic nedorazí, pro jistotu se ještě vše vypne (PS: Je potřeba použít prvek trigger, nikoli delay. Delay se totiž dalším impulzem neresetuje, ale notifikuje pak všechny).

Od NodeREDu se teď posuňme k Loxonu. Opět, v Loxonu žádná magie. Jen hromada virtuálních výstupů, které volají definované HTTP endpointy. A k tomu pár časovačů, které pak dělají samotnou automatizaci.

 

Výstupy mám pak napojené na tlačítka, abych mohl v případě potřeby ovládat závlahu i ručně. A tlačítka jsou pak automatizované pomocí časovačů.

 

A to je celé kouzlo v Loxonu. Jen tupý program, co ukáže tlačítka a v daný čas ho spustí. To by snad Loxone neměl pokazit :)))). Výhledově pak ještě musím dodělat detekci deště a zautomatizovat napojení retenčky. Tam mne čeká ještě čidlo úrovně hladiny vodz. Takže se pak LoxConfig ještě trošku zkomplikuje.

A teď k Arduinu a programu pro Wemos. S ním ještě nejsem úplně spokojený a jestli si najdu čas, chtěl bych celou logiku ještě více zobecnit a zjednodušit. Logika pro relátka vychází z programu, co jsem měl pro ovládání vánočního stromečku. Ono je totiž téměř jedno, co člověk spíná.

Teda, skoro jedno. Původní program totiž fungoval tak, že poslouchal MQTT topic /christmastree/relaystate. Když přišel řetězec typu 0100100 tak podle toho věděl, že má vypnout první relé, zapnout druhé relé, vypnout třetí a čtvrté, zapnout páté,….. To je fajn, když ovládáte světýlka stromečku, ale naprd, když chcete v danou chvíli ovládat jen některá relé.

A tak jsem firmware upravil tak, že krom kompletního stavu umí ještě naslouchat na více různích topicách pro jednotlivá relé, konkrétně /rele-identifikator/rele/0-n. Takže pak jde například zapnout relé 5 tak, že do topicu /rele-identifikator/rele/5 zapíšeme buď 1, nebo “on”.

A podle toho, co za topic dorazí, se pak buď parsuje celý řetězec, nebo jen konkrétní relé. Krom úpravy na různé topicy ale bylo potřeba ještě vyřešit komplikace se dvěma Wemosama. Z pohledu MQTT jsem nechtěl topicy nijak odlišovat, takže bylo potřeba jednotlivé Wemosy naučit, od jakého indexu relátka obsluhují.

Takže, pro každý modul je samostatný ifdef, kde je definovan jeho mqtt client name (protože ten musí být pro každé zařízení unikátní), od kterého indexu relé tento modul obsluhuje, a které digitální výstupy jsou v jakém pořadí použity.

Jenže, to je přesně to,co se mi vůbec nelíbí. Toto bych chtěl předělat do nějaké online konfigurace, aby po prvním najetí šlo přes HTTP tuhle konfiguraci zadat a nemuselo se při flashování nahrávat vše napevno. Něco podobného už má vyřešený Martin Doubek pro svůj Swifitch. Takže mu na to budu muset mrknout a okopčit :))

Cílem je, abych měl jednotný firmware, který budu moct nahrát do jakéhokoli Wemosu a jen mu pak dynamicky nastavil, které výstupy ovládají která relátka, které topicy má poslouchat, atd. Dalším vylepšením pak ještě chci udělat, aby po sepnutí relé zapsal do nějakého dalšího topicu stav po sepnutí. Tzn aby bylo vidět, že akci opravdu provedl. Jestli se k tomu někdy dostanu, tak bych z toho pak udělal nějaký veřejný firmware, co by si každý mohl stáhnout a nahrát do Wemosu, aniž by musel bojovat s programováním.