Browsed by
Tag: firma

Špatné zprávy

Špatné zprávy


Je to již nějaký ten pátek, co jsem naposledy napsal příspěvek sem na náš blog. Důvodem bylo, že se pořád nic nedělo a stále jsme jen čekali. Dnes bohužel již známe výsledek a nutno říci, že není pozitivní.

První špatnou zprávou je, že se nám nepodařilo otevřít bankovní účet v USA z ČR. Ačkoli jsme narazili na velmi ochotnou slečnu v CitiBank, tak ani ona nám zřízení účtu nedokázala zařídit. Neustále jsme čekali na různá vyjádření od bankéřů v USA a stále se nic nedělo. Dnes nám slečna napsala, že otevření bohužel nepovolili a tudíž nám nemůže pomoci. Údajně by bylo řešením otevřít si speciální korporátní verzi účtu, která, jak jsem pochopil, funguje jako nadnárodní bankovní účet pro několik poboček po celém světě. Jak už je ale podle popisu asi zřejmé, nejedná se o levnou záležitost a počáteční cena vychází někde kolem 4000 Kč / měsíčně.

Druhou špatnou zprávou je kontejner, respektive zboží, které kontejnerem mělo jet. V Pákistánu byly nějaké problémy ve výrobě, tudíž ani v půlce listopadu není zboží vyrobeno. Výroba se měla vyřešit jiným dodavatelem v Thajsku, bohužel tuto variantu před několika týdny zmařily záplavy. Kontejner by měl podle všech dostupných informací od firmy, se kterou spolupracujeme, být v lednu.

Jenže už je to další odložení a my tomu přestáváme věřit. Bohužel nevidíme do celého procesu a nevíme, jestli jsou skutečně nějaké výrazné problémy v Pákistánu, nebo jde o něco jiného. V ostatních oblastech nám spolupráce s firmou XY funguje dobře, takže zde by problém být neměl. Finančně by pro ně jeden kontejner také neměl být výrazným problémem, a co se týče jejich důvěry v nás, řešíme i spoustu jiných projektů bez větších problémů. Takže těžko říct, bohužel nezbývá, než čekat.

Pro nás z toho v současnosti vyplývá několik závěrů.

Zaprvé bankovní účet. Ten pro teď odkládáme až do doby, kdy kontejner skutečně vypluje, nebo dokud ho nebudeme potřebovat na náš druhý projekt (nebo nějaký další v budoucnu). Až bude potřeba, uděláme si výlet do USA, kde ho osobně otevřeme. Momentálně nevidím jiný způsob, jak účet otevřít. Zkusili jsme kontaktovat snad všechny banky v Nevadě a s žádnou jsme se nedostali tak blízko, jako se CitiBank. Takže další pokusy na dálku nám připadají jako plýtvání času.

Zadruhé kontejner. Začínáme pomalu vymýšlet nějaké další zboží, které bychom zkusili prodávat úplně na vlastní pěst. Nevíme ještě jestli začít v ČR, nebo rovnou zkusit USA. Nevýhoda začátku v USA je, že nebude mít vzorky všeho zboží na nafocení, takže si stejně do ČR budeme muset něco poslat. A když už to tu bude, proč to nezkusit i prodat, že jo ;-). Bohužel zatím nevíme do čeho se pustit, ale na tom pracujeme ;-). Zároveň u toho ale máme spoustu naší další práce, takže uvidíme kdy a jak se k tomu dostaneme.

A zatřetí tento blog. Trochu mne mrzí, že se celá akce a tudíž i psaní zastavilo. Většinu času momentálně pracuji na jiném mém projektu, který mne poslední dva roky s většími či menšími úspěchy živí. Zvažuji, že bych i o tom začal psát. Za pár měsíců nás čeká vydání druhé verze, od které si hodně slibujeme. Spolu s vydáním nás čeká i propagace, marketing a řada dalších věcí, o kterých by mohlo být zajímavé psát.

Ale o tom když tak zase příště.

Bankovní účet – pokračování

Bankovní účet – pokračování


Máme za sebou další týden a rád bych se podělil o naše nové zkušenost se zakládáním USA společnosti. Tentokrát to bude o založení bankovního účtu. Dalo by se říct, že ze všech kroků, které je potřeba provést při zakládání firmy, je pro nás tento zatím nejvíc obtížný a frustrující.

Tak, jak jde v Americe všechno snadno po internetu nebo telefonu, tak založení účtu nejde vůbec. Naše snažení (tenkrát ještě naplněné optimismem) začalo u Americké pobočky firmy CitiBank. Konkrétně u pana Roberta Arnala. Kontakt na něj jsme dostali ze stránek Johnovy firmy IncParadise. Ze začátku šlo vše dobře. Poslali jsme email s žádostí o založení účtu, kde jsme popsali, co a jak bychom potřebovali a jaký typ účtu jsme si vybrali.

Poté, co se pan Robert Arnal vrátil z dovolené, nás kontaktoval mailem, že se mu máme telefonicky ozvat. Den na to jsme mu volali, bohužel jsme ho nezastihli a tak jsme ho emailem požádali o přesnou dobu, kdy mu máme zavolat. On sám nás ještě ten den zkusil kontaktovat, bohužel v tu dobu jsme už nebyli online, a proto nám zanechal na telefonu vzkaz. Stále vypadalo vše ok. Bohužel od té doby jsme jej nezastihli. Zkoušeli jsme mu psát znovu email i nechat vzkaz na záznamníku. Bohužel bez úspěchu. Volali jsme i jeho podřízeným, které uvedl na svém záznamníku. Ti nám řekli, že pan Arnal je momentálně zaneprázdněn, ale určitě se ozve. Neozval.

Nevíme, jestli jsme ho vyplašili nějakou špatnou formulací v emailu nebo na záznamníku, nebo jestli nám jen nedokázal pomoct a aby nás neurazil, raději se nám výhýbá. To se už asi nedozvíme. Toto naše snažení trvalo cca 3 týdny, vždy jsme měli dva až tři dny rozestup mezi kontaktem, abychom na něj příliš netlačili (jedna z pouček z Johnova blogu).

Mezitím jsme zkusili kontaktovat i jiné banky, například Nevada State Bank, Bank of America a Chase Bank. Z některých se nám ozvali a omluvili, že založení na dálku není možné, z některých se nám ani neozvali. V tu chvíli jsme začali tušit, že založení účtu bude výzva.

Do včerejška jsme měli v rukávu stále schované jedno eso, a tím bylo Company Secretary Johnovy firmy IncParadise (český popis služby zde). Kontaktovali jsme tedy slečnu Rochelle, která nám asistovala se založením naší firmy, že bychom rádi využili jejich služeb a nechali si účet založit skrze ně. Bohužel, její odpověď nás příliš nepotěšila. Účet za nás založit nemohou, jen nám můžou poskytnout telefonický kontakt na další banku, a to Wells Fargo. Jelikož si nejsme jisti, zda jsme pana Roberta ze CitiBank nevystrašili naší angličtinou nebo naší bankovní terminologií, raději jsme zatím volání do další banky odložili.

Posledním naším záchytným bodem byl John sám. Zkusil jsme ho kontaktovat, jestli nejde založení banky provést nějakou další cestou, případně jestli existují další možnosti. Po zhruba hodině jsme dostali odpověd i s nabídkou probrání možností přes Skype. John nám potvrdil, že většina bank v USA je nyní velmi paranoidních a zakládání účtu je občas výzva i pro samotné USA občany. Díky konzultaci s Johnem jsme došli k tomu, že nejlepší na založení USA účtu je prostě do USA jet. Druhou možností, která Johna při našem rozhovoru napadla je založit si účet v Čechách, případně využít nějaký stávající CZ účet. Přiznám se, že do té doby mě tahle alternativa vůbec nenapadla, přitom to zní geniálně jednoduše.

Dnes jsme proto oslovili ČSOB, CitiBank a HSBC. Výsledek nás velmi mile překvapil a vypadá to, že náš problém bude elegantně vyřešen.

Pro založení účtu v ČSOB je zapotřebí originální zakládací listina společnosti, úřední překlad této listiny a apostila firmy. Spousta dokladů, ale říkali jsme si: Lepší něco, než nic. Poté jsme kontaktovali českou CitiBank a HSBC. Obě společnosti nám nabídly stejnou službu, a to možnost založení účtu nejen v České Republice, ale také založení Amerického účtu!.

To mne velmi nadchlo, že i česká pobočka CitiBank je natolik pružná, že nám dokáže toto založení zařídit. Celý trik spočívá v tom, že si u nich založí moje česká firma účet, tím budu já i CZ firma ověřená. Na základě toho nám pak česká pobočka banky dokáže zařídit založení účtu amerického. Prosté a jednoduché, jsem opravdu velmi nadšený. Momentálně mi v emailu leží od každé z bank formulář, který je potřeba vyplnit a na základě kterého budu mít příští týden s bankéři schůzku. Uvidíme jak vše půjde, ale rozhodně mne to zase naplnilo trochou optimismu.

Závěrem chci ještě jednou poděkovat Johnovi za jeho včerejší konzultaci a hlavně jeho čas. O to víc si toho vážím poté, co jsem se dnes na jeho blogu dočetl, že mu žádostí o pomoc chodí tisíce a maily už ani nestíhá číst.

Zpoždění kontejneru

Zpoždění kontejneru

Tak jsem se dnes dozvěděli, že kontejner nebude. Naštěstí ne vůbec, ale nebude v půlce října tak, jak měl být. Údajně jsou nějaké problémy u výrobce a ten bude schopný jej připravit až na půlku listopadu. Tím jsme přišli o vánoční sezónu. I kdyby kontejner v půlce listopadu byl připraven a vše ostatní šlo jak má, tak kontejner dorazí někdy kolem 20. prosince, spíš později. Původně nás to celkem mrzelo, ale tak jako na všem, i na tomto jsme si nakonec našli pozitivní stránky.

Jednou z věcí je, že máme o měsíc více času na přípravy. Už začínáme plnit eshop, pracujeme na SEO textech a vše dáváme dohromady. Kdyby kontejner vyšel jak měl, měly by stránky cca měsíc na to, aby se zaindexovaly a vše se rozjelo. Takhle máme o měsíc více, takže si můžeme vše s trochu větším klidem připravit.

Druhou výhodou je právě zmíněná nevýhoda – nestihneme vánoční sezónu. Bylo by fajn stihnout s prodejem celou vánoční sezónu, kdy lidé kupují všechno a všude. Na druhou stranu, pokud bychom někde něco přehlédli, nefungovalo by například zasílání zboží, špatně by fungovalo placení nebo cokoli jiného, mohlo by to mít i fatální následky. Takhle začneme v lednu, kdy bude zájem určitě menší, ale alespoň si to v klidu vyzkoušíme v menším množství a na další vánoce již budeme připraveni.

Dopravci – závěr

Dopravci – závěr

Ještě v pátek večer minulý týden jsme obdrželi další mail od firmy DB Schenker. DB Schenker poptal dalšího rejdaře a našli nového, díky kterému celková cena klesla na $5500. Bohužel jsem díky prvotnímu nedorozumnění, vzniklému naší neznalostí pojmů, poptal cenu jen z přístavu, nikoli z fabriky. V době, kdy jsme poptávali dopravu u této firmy, jsme ještě neměli úplně jasno ve zkratkách parit, a v jednom mailu jsem napsal FOB (free on board) namísto EXW (ex works).

Slečně z DB Schenkeru jsem se omluvil a chybu objasnil. Slečna nám slíbila zjištění cen dopravy z fabriky do přístavu během následujících několika dnů. Ačkoli jsem měl na DB Schenker názor už vcelku vyhraněný, během této komunikace si u mne firma DB Schenker vcelku polepšila. Slečna byla ochotná, odpovídala velmi rychle a nic nebylo problém. Možná toho měla ten předchozí týden skutečně jen moc a nestíhala.

Dalších pár dnů se ohledně dopravy nedělo nic. Včera nám přišlo nacenění dopravy z fabriky do přístavu. Bohužel částka zrovna moc příznivá není, jedná se o $965. Tím se ze zlevněné ceny $5500 za přepravu stává cena $6500. Tím je cena ještě o $500 dražší než přeprava s firmou K+N. Očividně se pod $6000 prostě nedostaneme, takže nezbývá, než se s tím smířit.

Dalším krokem je konzultace a schválení ceny firmou XY. Část dopravy do USA hradí oni, proclení v USA a cestu do finální destinace v Michiganu pak my. Doufám, že v tomto kroku již nebudou žádné další překvapení nebo problémy, dopravu bych už skutečně měl rád uzavřenou.

Dopravci díl další

Dopravci díl další

Náš boj s dopravci pokračuje. Vše dnes začalo cenovou nabídkou z firmy DB Schenker. Když už nám nabídka konečně přišla, nestačili jsme se divit výsledné ceně. Dopravu nám nacenili na 6000 USD oproti 3000 USD, které si firma účtuje při dopravě do ČR.

Začali jsme tedy ověřovat, o kolik je to vlastně do ameriky dál než do ČR. Výchozí přístav je v Pákistánu, Karachi. Cílová destinace v případě České republiky je Německo, Hamburk. V případě USA je to New York. Čekal jsem, že to bude jednou tak daleko, ale není to tak úplně pravda. Abychom si to nějak ověřili, našli jsme zajímavou službu www.searates.com.

Z Karachi do Hamburku je to 6354 námořních mil, z Karachi do USA je to 7936 námořních mil. Rozdíl docela nepatrný.

Další zajímavou informací byla cena dopravy mezi Čínou a Českou Republikou. Vzdálenost je 9900 námořních mil, a cena dopravy do ČR se přitom zvedne jen o $100. Takže v délce vodní cesty to také nebude.

Po dalším telefonátu se slečnou z DB Schenker jsem zjistil, že problém není ani v pozemní přepravě. Ta vychází na $1300 tak, jak jsme předpokládali. Problém je prý v drahých přístavních poplatcích. Na dotaz, proč nám nacenila dopravu přes Kanadu namísto přímo přes New York se mi dostalo odpovědi, že prý jiného rejdaře nesehnala. Tak jsme se domluvili, že poptá ještě znovu přepravu do New Yorku a případně do přístavu Norfolk.

Dále se nám dnes ozvala i firma Kuehne + Nagel, bohužel cena stejná, jen jiné rozložení. Celkově opět $6000. Zatímco firma DB Schenker chce $4700 za moře a $1300 za pevninu, v K+N to mají v poměru $3800 + $2200. Zkoušel jsem i poptávat samostatnou dopravu z NY do MI u externích USA dopravců, ale výsledky se byly od cca $1500 – $2500. Takže bych možná ušetřil maximálně pár set dolarů, ale bylo by s tím mnohem více starostí. Takhle to zajistí jedna firma komplet. Odpověď na otázku, proč to DB Schenker dokáže po pevnině převézt jen za $1300 je prostá. Jedná se zřejmě o nějaký dumping vynahrazený cenou po moři. Samostatně se cena totiž získat nedá.

Možná při dalším kontejneru zkusíme fušovat spedičním firmám do řemesla a zajistíme si rejdaře sami, ale zatím se na to moc necítíme ;-). Nyní zůstává otázka, s kým to nakonec podepíšem. Finální rozhodnutí má firma XY a my čekáme na jejich vyjádření. Ještě by nám měla přijít cenová nabídka z DHL, ale podle všeho budou o dost dražší než ostatní dvě firmy.

Při hledání jsme našli i několik dalších užitečných služeb. Tady je jejich seznam:

Vyhledání dopravců na dopravu kontejneru z bodu A do bodu B.

Například na přepravu kontejneru po moři z našeho Karachi do USA – New York je tam několik dalších společností, některé z nich mají i české zastoupení.

Zde je několik z nich:

Systém na zadávání poptávek po přepravě

Nabídky a poptávky. Zatím ještě nevíme jak přesně to funguje, to musíme teprve pozjistit.

Služba na měření pozemní vzdálenosti

Dále jsme našli službu, která Vám změří vzdálenost mezi kterýmikoli dvěma městy na zemi. Užitečné na zjištění vzdálenosti mezi New Yorkem a Michigenem.

Nečekaný problém – dopravci

Nečekaný problém – dopravci

Dalších několik dnů za námi a je zase načase sepsat nějaké shrnutí. Bohužel jsme se prozatím zas tak moc neposunuli.

Našim hlavním problémem jsou teď dopravci. Firma DB Schenker se nakonec moc nepředvedla a stále nemáme slibované ceny. Nejprve se nedělo nic, takže jsem začal urgovat. To jsem se dozvěděl, že by sice dokázali zajistit přepravu do New Yorku, ale zatím nevědí co s dopravou do Michigenu. Když se ani pak nic nedělo, napsal jsem do XpertFulfillmentu, jestli nemají nějakého smluvního dopravce a brokera. Dostal jsem téměř okamžitou odpověd spolu s kontaktem na člověka z Michigenu, který pracuje pro firmu Kuehne + Nagel. Kontaktoval jsem je, zjistil že to není problém dovézt a že mi to nacení. Na to mi navrhli, že by mohli zařídit i dopravu po moři.

To jsem nejprve odmítl v domnění, že firma DB Schenker má již domluvenou alespoň námořní část přepravy. Druhým důvodem byly dobré zkušenosti firmy XY s touto firmou. Opět jsem tedy kontaktoval firmu DB Schenker s tím, že USA si zajistím sám a kolik teda bude stát doprava jen do NY. No, očividně jsem je opět zaskočil, že už po dvou týdnech bych chtěl vědět to, co mi potvrdili že mají. Zjistil jsem, že mají zatím jen dopravu k přístavu NY, nikoli přímo DO přístavu. Takže nevědí kolik budou poplatky za přístav, poplatky za uskladnění kontejneru a že vlastně zatím ani nevědí, kdy to vědět budou.

To mne už vcelku rozladilo a začal jsem více pátrat po stránkách firmy K+N. Zjistil jsem, že mají dokonce i české zastoupení, že s nimi firma XY už spolupracovala a že podle všeho jsou jedni z největších dopravců. Probral jsem možnosti s firmou XY a dohodli se, že oslovíme tedy i je s dotazem na kompletní přepravu door-to-door (tzn od výrobce z fabriky až do skladu v USA).

Následovalo další kolečko vysvětlování a domlouvání, tentokráte se dvěma zástupci z firmy K+N. Opět jsem vše vysvětlil a dostal slíbeno že se do cca 2 hodin mi potvrdí, zda přepravu budou schopni zajistit. Uběhlo hodin 5 a stále nic ;-). Takže další telefonát. Tentokráte obchoďák ani neskrýval “nadšení” z toho, že mne slyší. Hlasitě si do telefonu povzdechl a bylo jasné, že tuší, kde je problém ;-). Moc se omlouval s tím, že se toho na něj nahrnulo spousty. Ale že prý moje poptávka už byla rozeslána adekvátním lidem a že na tom pracují. Budiž.

Dalším termínem bylo dopoledne následujícího dne, kdy už mi měli dát bližší informace k případné realizaci dopravy. Při domlouvání tohoto termínu mne jejich člověk několikrát ujistil, že se rozhodně nemusím bát a že mě určitě nenechají čekat tak, jako jejich konkurent.

Včera ve 12:01 telefonát (fakt věřím tomu, že měl v kalendáři upomínku a věděl, že zavolat musí 😉 ). Údajně na tom pracují, ozve se mi ještě druhý kolega a do pátku nejpozději mám mít nabídku hotovou. Kolega se pak i za hodinku ozval, dořešili jsme nějaké drobnosti a teď čekám.

Do toho se mi včera v osm veček po několika dnech odmlky ozvala firma DB Schenker. Ceny mají, vlastně měli mít, takže nemají. Ale zítra, zítra učitě budou ;-). Mail vypadá zhruba takto:

…dneska se mi podařilo získat konečně sazby a chtěla jsem Vám poslat komplet cenovou nabídku, ale na poslední chvíli jsem si všimla, že mi nabídli omylem Frankfort v státě Ohio namísto Michigan, i když jsem na ZIP code upozorňovala. Zítra už to s nimi doladím a pošlu….

Je 13:30 a nabídka stále nikde. Už si nejsem úplně jist, zda v případě spolupráce doručí kontejner skutečně tam kam mají :-). Ale zatím je nechávám, jestli mi tu nabídku skutečně pošlou. Kdyby náhodou firma K+N nedopadla, nebo byla o dost dražší, někoho mít v záloze se hodí. Co se týče image firmy, rozhodně moc nezapůsobili.

Uvidíme ale s čím se nakonec vytasí K+N, možná to bude ještě taky zajímavé. Ve prospěch firmy DB Schenker hovoří fakt, že ji má firma XY vyzkoušenou a dlouhodobě s ní spolupracují (bohužel ale jen jako dopravce do Čech), pro K+N fakt, že se očividně v Americe orientují mnohem lépe.

Doufám, že do pátku se mi již skutečně povede dopravu domluvit. Čas se pomalu krátí, za 3-4 týdny nejpozději by mělo být vyrobeno a je potřeba, aby kontejner vyrazil co nejdříve.

Porovnání fulfillment skladů

Porovnání fulfillment skladů

Jelikož jsem slíbil, že budeme uveřejňovat i nějaká čísla a postupy, jak co řešíme, sepsal jsem následující článek. Jedná se vlastně o takovou příručku jak porovnat jednotlivé sklady mezi sebou.

Pokud si budete chtít sklady mezi sebou porovnat, doporučuji následující jednoduchý postup. Stanovte si nějaký “průměrný” výrobek, který chcete prodávat. Určete si jeho průměrnou váhu, průměrné rozměry, průměrnou cenu. Pak je potřeba ještě zjistit, kolik Vás bude stát clo, kolik broker (ten co Vám clo v USA vyřídí), kolik doprava, případně další jednorázové náklady. Ty pak sečtěte, vydělte počtem výrobků a výsledek přičtěte k nákupní ceně Vaše průměrného produktu. Tím máte stanovenou docela přesnou pořizovací cenu, Pak si ještě stanovte, za kolik chcete produkt prodávat. V dalších krocích pak tyto dvě čísla (nákup a prodej) využijete jak pro porovnání skladů, tak k zjištění jestli je zvolená cena nastavená dobře. Občas možná budete koukat, co Vám vyjde a co Vás ani nenapadlo ;-).

Druhým krokem je tvorba tabulky skladů. Do té nasázejte všechny poplatky u skladů podle toho, jak Vám co chtějí naúčtovat. Skončíte s tabulkou, která bude vypadat například takto:

A když už máte pěkně sepsané sklady a definovaný výrobek, zbývá si spočítat, kolik za ten průměrný výrobek budete skladu platit. A ideálně to porovnat s různými variantami rychlosti prodeje (jak jsem psal už dříve, varianta optimista až po variantu průser ;-)). S trochou odhodlání a několika hodin bojů s Excelem se doberete tabulky, která vám bude vyhazovat například následující výsledky. Náš ukázkový výrobek nakoupíme za $10 a prodáme za $20, je velký 0,2 kubických stop a máme jich na skladě 1000.

Varianta, že vše prodáte za 2 měsíce vypadá například takto:

Když se s prodejem budete loudat a bude Vám to trvat 12 měsíců, bude vypadat takto:

Jak můžete vidět, jsou skladová centra, jako například FulfillUsa, které lákají levnými cenami, ale přitom z Vás sedřou kůži. Ono sice $1.0 za položku vypadá na webu moc pěkně, ale když k tomu přičtete $8 manipulační poplatek, je to dost vysoká cena. Vhodná volba fulfillment centra vám může v našem ukázkovém případě ušetřit až 250.000 Kč, což rozhodně není k zahození.

Druhá věc, která jde z tabulek dobře vidět je cena za samotné uskladnění. Hlavní příjem firem je ze zpracování objednávek, díky tomu skladové poplatky nejsou likvidační. Když vezmu opět náš ukázkový příklad, je rozdíl finálního zisku v případě XpertFulfillu nějakých 33 tisíc. Není to úplně málo, ale není to ani nějak moc. Takže i když se nebude nějaký ten měsíc prodávat, pořád se to dá zvládnout.

Kromě skladování a vyřízení objednávky nabízejí sklady řadu dalších služeb. Některé jsou zdarma, jiné placené. Například vyložení kontejneru a přijmutí na sklad. Většina firem si nechá tuto službu zaplatit $25 za člověka-hodinu. Xperti to mají zahrnuté již v ceně, takže je to zdarma.

Oproti tomu mají ale Xperti platbu nejen za využitý sklad, ale také za počet unikátních položek na skladu, neboli SKU (stockkeeping unit). Tomuto poplatku se říká “bin allocation”, přeložené nejspíš jako alokace košíku. V základním programu Vám daji 20 položek zdarma. V poznámce pod textem je, že když máte výrobky správně označeny, mohou část poplatků odpustit. Konzultoval jsem to s nimi, a za našich 110 unikátních výrobků budeme pravděpodobně platit jen $50. Věcí co jednotlivé firmy dokážou zpoplatnit, je spousty, proto dávejte při výběru skladu pozor i na tyto faktory.

Rozhodnutí o výběru skladu není vůbec snadné a vždy je potřeba zvážit spoustu faktorů. Pokud budete prodávat jeden výrobek v menších množstvích, na kterém budete mít marži stovky dolarů, budou závěry z tabulky určitě jiné, než když budete prodávat tisíce výrobků s marží pár dolarů.

Fulfillment sklad

Fulfillment sklad

Tak už to vypadá, že máme dořešený i fulfillment sklad. Po měsíci oťukávání různých firem a domlouvání, na které pobřeží USA náš kontejner dorazí, máme konečně jasno.

Kontejner dopluje na východní pobřeží do přístavu v New Yorku. Sice stále nemáme více informací od firmy DB Schenker ohledně dopravy z přístavu do skladu, ale už i to máme pojištěné alternativou z USA, takže žádná katastrofa. Firma DB Schenker stále slibuje, že info budu mít do druhého dne atd, ale je to již týden a zatím nic.

Vítězným fulfillment centrem se nakonec stala firma XpertFulfillment.com. Od začátku to byl náš favorit pro východní pobřeží, a nakonec jsme si je i vybrali. Důvodů pro výběr bylo hned několik. Každý důvod popíšu trošku víc, ať když někdo budete hledat, víte, co můžete čekat :-).

Dostupnost informací

Jako jedni z mála mají na webu veřejně dostupný a především kompletní ceník jejich služeb. Většina ostatních firem má v lepším případě uvedenou cenu za měsíc, objednávku a položku, ale zbytek se z webu nedozvíte. V horším, a bohužel většinovém případě, nemají ceny uvedeny žádné. Musíte je tedy kontaktovat a čekat, kdo Vám co odpoví zpět. V případě XpertFulfillmentu mají ceny pěkně rozepsané, mají uvedeny i různé varianty při různých odbavených množstvích a hlavě garantují, že krom cen uvedených na webu již žádné další poplatky platit nebudete.

Poplatky

Srovnávat poplatky u jednotlivých fulfillment center nebylo vůbec snadné. Každá firma si účtuje poplatky za něco trošku jiného. Některým platíte skladování za kubické stopy, jiným za čtvereční. Některé firmy mají poplatek za objednávku dle položek, jiné konstatně a jiné například dle váhy. Pak tu jsou do toho ještě fixní měsíční poplatky, poplatky za počet položek a počet unikátních položek. K tomu tu máte dodatečné služby, jako například příjem kontejneru, inventura, přeskládání zboží tak, aby zabíralo méně místa atd.

Kompletní postup jak jsme porovnávali poplatky mezi sklady my jsem připravil zde. Je to vlastně spíš takový návod, jak si může porovnání udělat každý sám.

Umístění skladu

Důvodem pro výběr byla i poloha skladu. Podle toho, kde sklad budete mít, tak rychle budete schopni poslat balíky Vašim zákazníkům. Navíc například Xperti nabízí zasílání nejen do USA, ale také Kanady. Tím se nám ještě o něco zvětšil už tak obrovský trh. Nevýhodou je, že sklad není přímo u nějakého velkého přístavu. Takhle budeme muset kontejner dopravit z přístavu v NewYorku do skladu v Michiganu.

Komunikace a ochota

Tohle považuji za hodně důležitý bod. Pokud se nějaký sklad ani neobtěžuje Vám odpovědět na Vaše dotazy v době, kdy se jim nabízíte, jak asi budou reagovat v době, kdy už jim zaplatíte a budete něco potřebovat.

Jelikož jsme již přesně věděli co v kontejneru bude, kolik toho bude a jakou to bude mít hodnotu, bylo pro nás snadné připravit přesný poptávkový email. Tam jsme uvedli všechny tyto informace spolu s doplňujícími otázkami, na které jsme na webu odpověď nenašli.

V tomhle bodu nejprve Xperti trošku ztratili. Reakce na naši prvotní poptávku jim trvala 3 dny a už jsem je pomalu začínal zatracovat. Dnes ale přišla odpověď, která vše vynahradila. V mailu bylo bod po bodu zodpovězeno skutečně vše, na co jsme se ptali. Na další upřesňující otázky nám pak již odpověděli do půl hodiny. Navíc nám doporučili i přepravní společnost, co nám kontejner případně z kontejneru k nim doveze a brokera, který nám kontejner proclí. Takže komunikace a ochota nakonec na výbornou.

Oproti tomu řada jiných společností se buď neobtěžovala nám odpovědět vůbec, nebo poslali jen obecný email s pdf prezentací, kde nebyly uvedeny ani ceny, natož odpovědi na to co jsme potřebovali vědět.

Online systém

V tomto bodě zatím nemáme moc zkušeností, protože žádná z firem neměla systém veřejně k dispozici. Jeden z požadavků na skladovou firmu byl, aby takový systém vůbec měli a aby nám umožnili do něj nahlédnout před uzavřením smlouvy. Od systému očekáváme zadávání objednávek, automatizovaný import, přehled stavu objednávek, přehled stavu skladu atd. Xperti nám na naši žádost vyhověli a přístupy poslali. Po krátkém prohlédnutí vypadá systém dobře a měl by splňovat vše co potřebujeme. Víc o tomto systému napíšu někdy příště.

A to jsou asi tak všechny hlavní argumenty, podle kterých jsme sklad volili. Kritérií bylo určitě více, ale tyto považuji za nejdůležitější. Teď už jen zbývá doufat, že s nimi bude spolupráce dlouhodobě fungovat. Uvidíme.

Začínáme řešit bankovní účet

Začínáme řešit bankovní účet

Jelikož se nám od pondělka dařilo a vyřešili jsme řadu věcí, mohli jsme se ve středu pustit do zařizování bankovního účtu.

Opět nám v počátečním hledání a řešení banky pomohl web firmy IncParadise (ne, opravdu nejsme placeni ani nijak navázáni na tuto firmu 😉 ). Krom mnoha jiných užitečných informací je na jejich webu i stránka s doporučenými a vyzkoušenými bankami a bankéři.

Prošli jsme si tedy jejich “nabídku” a zvolili si CitiBank. Konkrétně jejich produkt CitiBusiness® Flexible Checking Account (případně CitiBusiness® Streamlined Checking Account) v kombinaci s CitiBusiness® Online a Business Credit Cards from Citi®.

Pro představu, takto vypadá cenová tabulka produktu Flexible Checking Account:

Bankovní účet bude stát $10, případně $15 dolarů měsíčně, při $5000, případně $10000 na kontě je poplatek odpuštěn. V rámci měsíčního paušálu je k dispozici 25, případě 500 transakcí zdarma. Která banka vám toto dá v ČR, bohužel.

Takže jsme kontaktovali doporučeného bankéře ze CityBank, bohužel má zrovna dovolenou (nic nemůže jít úplně snadno :-)). Přeposlali jsme tedy žádost o účet i jeho kolegovi, na kterého se mají klienti v jeho době nepřítomnosti obracet. Uvidíme co bude dál.

Máme Tax ID

Máme Tax ID

Dalším důležitým milníkem tohoto týdne bylo získání Tax ID. Jak jsem psal v předešlém příspěvku, v pondělí jsme získali poštovní adresu, a tak jsme se mohli vrhnout na vyřizování TaxID, kde je adresa vyžadována.

Ačkoli to ze začátku s Tax ID vypadalo jako celkem neřešitelný problém, všechno nakonec proběhlo docela snadno. Jak už jsme psali v tomto předchozím článku, pro získání Tax ID je potřeba buď SSN, ITIN nebo zavolat telefonicky.

Volili jsme poslední uvedenou možnost. Stáhli jsme si a dopředu si vyplnili potřebný SS-4 formulář a díky Johnovi získali telefonní číslo kam si pro registraci zavolat (1-267-941-1099). Poučeni minulým pokusem, kdy jsme na toto číslo volali 30 minut a nikdo nám to nezvedl, zjistili jsme si, kdy IRS otvírá a volali hned od začátku pracovní doby.

Když nám i tentokrát po 30ti minutách stále hrála v kanceláři hudba z automatického telefonního systému IRS, chtěli jsme to vzdát a zkusit formulář odfaxovat. Nakonec jsme to ještě 10 minut nechali zvonit a na druhém konci se nám ozval ochotný pracovník úřadu.

Když jsme si ujasnili, že skutečně jako cizinci můžeme tuto službu využít a že skutečně není potřeba SSN nebo ITIN, dali jsme se do vyplňování. Zaměstnanec IRS se nás postupně ptal na většinu otázek co jsou ve formuláři, maximálně občas nějakou přeskočil.

Jediným zádrhelem byla jedna z otázek, u které jsme ani při druhém zeptání se nepochopili o co jde. Ale asi to nebylo nic důležitého, pán ochotně otázku přeskočil a jelo se dál ;-). Nakonec nám nadiktoval naše daňové číslo, to jsme mu zopakovali a vše bylo hotovo. Hovor maximálně 10 minut, spíš méně.

Na závěr si dovolím ještě několik doporučení vyřizování IRS.

Zaprvé, určitě si formulář dopředu stáhněte spolu s manuálem, jak jej vyplnit. Občas jsou některé kolonky lehce nejednoznačné (zda vyplnit jméno Vaše nebo firmy, zda tam má být U.S. adresa nebo adresa majitele atd.). Formulář si pak v klidu vyplňte a až pak volejte.

Druhá poznámka je k telefonnímu číslu. Když už na IRS voláte, je lepší mít vyřízenou pevnou U.S. linku. Hned jak se dovoláte, tak první otázka operátora je, jaký je Váš telefon pro případ, že by se spojení přerušilo a on Vám tak mohl zavolat zpět. Toto jsme neměli, protože jsme zatím volali jen přes běžný Skype, kde telefonní číslo v základu není. Operátor nějak nedokázal pochopit, že číslo prostě nemáme a tak jsme mu nadiktovali alespoň číslo našeho českého mobilu.

Třetí poznámka je k volání jako takovému. Když budete volat, počítejte s tím, že minimálně 40 minut Vám hovor díky čekání trvat bude. Rezervujte si na to dostatečné množství času, ať nemusíte třeba po půl hodině, kdy už jste skoro na řadě, hovor přerušit a příště čekat znovu. Krom toho si zvolte i vhodného operátora, aby Vás to nezruinovalo ;-). My jsme doteď využívali základní Skype volání a do budoucna po dohledání všech VoIP U.S. firem a jejich nabídek u něj i zůstaneme. Jen si připlatíme za Nevadské telefonní číslo, takže nám bude možné volat i zpět.