Jelikož jsem slíbil, že budeme uveřejňovat i nějaká čísla a postupy, jak co řešíme, sepsal jsem následující článek. Jedná se vlastně o takovou příručku jak porovnat jednotlivé sklady mezi sebou.

Pokud si budete chtít sklady mezi sebou porovnat, doporučuji následující jednoduchý postup. Stanovte si nějaký “průměrný” výrobek, který chcete prodávat. Určete si jeho průměrnou váhu, průměrné rozměry, průměrnou cenu. Pak je potřeba ještě zjistit, kolik Vás bude stát clo, kolik broker (ten co Vám clo v USA vyřídí), kolik doprava, případně další jednorázové náklady. Ty pak sečtěte, vydělte počtem výrobků a výsledek přičtěte k nákupní ceně Vaše průměrného produktu. Tím máte stanovenou docela přesnou pořizovací cenu, Pak si ještě stanovte, za kolik chcete produkt prodávat. V dalších krocích pak tyto dvě čísla (nákup a prodej) využijete jak pro porovnání skladů, tak k zjištění jestli je zvolená cena nastavená dobře. Občas možná budete koukat, co Vám vyjde a co Vás ani nenapadlo ;-).

Druhým krokem je tvorba tabulky skladů. Do té nasázejte všechny poplatky u skladů podle toho, jak Vám co chtějí naúčtovat. Skončíte s tabulkou, která bude vypadat například takto:

A když už máte pěkně sepsané sklady a definovaný výrobek, zbývá si spočítat, kolik za ten průměrný výrobek budete skladu platit. A ideálně to porovnat s různými variantami rychlosti prodeje (jak jsem psal už dříve, varianta optimista až po variantu průser ;-)). S trochou odhodlání a několika hodin bojů s Excelem se doberete tabulky, která vám bude vyhazovat například následující výsledky. Náš ukázkový výrobek nakoupíme za $10 a prodáme za $20, je velký 0,2 kubických stop a máme jich na skladě 1000.

Varianta, že vše prodáte za 2 měsíce vypadá například takto:

Když se s prodejem budete loudat a bude Vám to trvat 12 měsíců, bude vypadat takto:

Jak můžete vidět, jsou skladová centra, jako například FulfillUsa, které lákají levnými cenami, ale přitom z Vás sedřou kůži. Ono sice $1.0 za položku vypadá na webu moc pěkně, ale když k tomu přičtete $8 manipulační poplatek, je to dost vysoká cena. Vhodná volba fulfillment centra vám může v našem ukázkovém případě ušetřit až 250.000 Kč, což rozhodně není k zahození.

Druhá věc, která jde z tabulek dobře vidět je cena za samotné uskladnění. Hlavní příjem firem je ze zpracování objednávek, díky tomu skladové poplatky nejsou likvidační. Když vezmu opět náš ukázkový příklad, je rozdíl finálního zisku v případě XpertFulfillu nějakých 33 tisíc. Není to úplně málo, ale není to ani nějak moc. Takže i když se nebude nějaký ten měsíc prodávat, pořád se to dá zvládnout.

Kromě skladování a vyřízení objednávky nabízejí sklady řadu dalších služeb. Některé jsou zdarma, jiné placené. Například vyložení kontejneru a přijmutí na sklad. Většina firem si nechá tuto službu zaplatit $25 za člověka-hodinu. Xperti to mají zahrnuté již v ceně, takže je to zdarma.

Oproti tomu mají ale Xperti platbu nejen za využitý sklad, ale také za počet unikátních položek na skladu, neboli SKU (stockkeeping unit). Tomuto poplatku se říká “bin allocation”, přeložené nejspíš jako alokace košíku. V základním programu Vám daji 20 položek zdarma. V poznámce pod textem je, že když máte výrobky správně označeny, mohou část poplatků odpustit. Konzultoval jsem to s nimi, a za našich 110 unikátních výrobků budeme pravděpodobně platit jen $50. Věcí co jednotlivé firmy dokážou zpoplatnit, je spousty, proto dávejte při výběru skladu pozor i na tyto faktory.

Rozhodnutí o výběru skladu není vůbec snadné a vždy je potřeba zvážit spoustu faktorů. Pokud budete prodávat jeden výrobek v menších množstvích, na kterém budete mít marži stovky dolarů, budou závěry z tabulky určitě jiné, než když budete prodávat tisíce výrobků s marží pár dolarů.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉