Když cesta je cíl
Dnešní článek nebude ani o domě, ani bitcoinu, ani zahrádce a ani Arduinu. Teda, vlastně bude, trochu, okrajově, protože ono to všechno tak nějak souvisí.
Impulzem pro tenhle článek byla zřejmě internetová diskuze, kde si zase někdo stěžoval na to, že by chtěl podnikat, ale nemůže, protože…
V kontrastu s tím je totiž moje aktuální práce na CoinScoreru. Je to stále na úrovni hobby projektu, na kterém dělám, když je čas. Nemá to zatím pevný cíl a to, co začalo jako aplikace na evidenci obchodu v krypto světě, se postupně vyvíjí v něco mnohem sofistikovanějšího a složitějšího. A o tom to totiž v podnikání většinou přesně je.
Existuje pár argumentů, které se v těch diskuzích o ne/podnikání melou pořád dokola:
Já bych něco dělal, ale nevím co…
Často slýchám, že by dotyčný chtěl něco dělat, ale neví do čeho se pustit. Že by chtěl podnikat, budovat, ale není v čem. Na toto je strašně jednoduchá rada. Zamyslete se, co vám chybí nebo co vás štve a zkuste to vyřešit. Pokud to totiž vadí či chybí vám, je dost vysoká šance, že to chybí i někomu dalšímu.
A nemusí to být rovnou návrh nového elektrického supersportu. Můžou to být naprosté drobnosti, něco, co dělám rád a jde mi to. Třeba tvorba vánočních dekorací a jejich prodej na fleru, sousedská výpomoc na stavbě domu, sekání trávníku, prostě cokoli.
Ono totiž strašně často vůbec nejde o to, do čeho se pustíte, ale o to, že jste začali. Že hodíte za hlavu všechny myšlenky, proč to nemůže fungovat. I kdyby to nakonec nedopadlo. Za celou naši podnikatelskou kariéru se nám nespočetněkrát stalo, že jsme se pustili do něčeho, co vlastně nakonec třeba ani nikam nevedlo. Ale nasměrovalo nás to novým směrem, který byl někdy ve finále o dost lepší, než ten původní, a který by nás na začátku vůbec nenapadl.
Prvním příkladem je to, kdy jsme založili s.r.o. a rozhodli se dělat systémy na míru pro zákazníky. A i když nám to peníze vydělávalo, nebylo to to pravé. Ale nasměrovalo nás to k vlastnímu software, který nám výrobu těch systémů velmi usnadnil. Ten jsme nakonec začali prodávat celosvětově a systémy na míru úplně vypustili. Nebýt toho, že jsme se pustili do zakázkové výroby, nikdy bychom tento náš software nevyrobili.
Druhý příklad pak třeba naše koketování s kryptoměnama. Začali jsme těžbou, což nás dovedlo k obchodování na burze. Odtud přišela myšlenka na SW na evidenci obchodů, který se postupně dodnes rozšiřuje o další funkce, kde zkoušíme různé nápady. A i když to dnes ještě není komerční aplikace, díky téhle cestě nakonec poslední týdny dělám na programátorské komponentě na zobrazování a analýzu obchodních dat, kde už teď vím, že i kdyby aplikace nedopadla, tato komponenta půjde prodávat.
Prostě takové to “všechno zlé je k něčemu dobré”, ale v podobě “každá cesta je k něčemu dobrá”.
A takto je to vlastně skoro pořád. Kdykoli se do něčeho pouštíme, jdeme do toho naplno s konkrétním cílem, ale většinou nás to odkloní někam úplně jinam. Je důležité se do čehokoli pustit a cestou umět případně přehodnotit cíle a vydat se novým směrem.
Každý to nemá tak snadné jako ajťáci…
Argument, který většinou slyším v zápětí je, že “my v IT to máme děsně snadné, ale jinde je to o dost těžší!”. Nemyslím si, naopak. V případě programování se musí člověk fakt dlouho učit, než něco dokáže. Sice není potřeba velký vstupní kapitál, ale časové nároky jsou obrovské.
Pojďme na to odjinud a vezměme obor naopak úplně nejjednodušší – úklid domácností a firem. V téhle oblasti je spousta peněz a obrovský poptávka v kontrastu se strašně malou nabídkou těchto služeb. Vstup do tohohle byznysu je bez jakýchkoli nákladů a lze začít kdykoli ihned.
Paní na úklid máme už řadu let, jak na firemní prostory, tak domácí. Vyzkoušeli jsme firmy i jednotlivce, takže mám vcelku přehled. Většinou to chodí tak, že veškeré prostředky i nástroje používají ty, co mají lidé doma. Některé firmy mají své vysavače, občas i čistící prostředky, ale většina preferuje vybavení majitelů.
Spousta lidí si chce nechat uklízet jen o víkendech, kdy jsou doma a mohou na to dohlídnout. To se dá přetavit ve výhodu, protože lze začít a vyzkoušet si to klidně i při zaměstnání. Většinou stačí pracovat alespoň trochu dobře a zanedlouho máte od každého zákazníka doporučení na další tři známé. My takto doporučili už nespočet lidí.
Za čas už máte síť lidí takovou, že to jednoho člověka v klidu uživí. Dělat to měsíc, dva, tři a cestou zjišťovat, co lidé vlastně chtějí, jak to chodí a co by se dalo dělat dál. Zanedlouho budete moct svůj bysnys rozšířit, přibrat k sobě dalšího člověka a uklízet ve dvou. Časem třeba přidat doplňkové služby na čistění sedaček, koberců, žaluzií a kdo ví co. A zase to dělat nějaký čas, klidně na půjčeném vybavení. A zkoumat možnosti. A třeba se ukáže, že je nedostatek půjčoven a že namísto úklidu je bysnys v půjčování úklidové techniky. A takhle ta cesta může vést kamkoli. A jediné, co stačilo, je začít.
Úklid určitě není pro každého, tak ještě jeden příklad. Kdybych měl já čas, rozjel bych si nějaký mobilní fastfood. Zní to pitomě, ale fakt mě to láká a jsou v tom obrovské peníze. Sehnat starý karavan, do něj malou kuchyn a o víkendech s ním někam vyrazit. Aby takový projekt měl úspěch, stačí neprodávat ten odpad, co má každý. Žádný párek v rohlíku, smažený langoš nebo nedejbože smažák v housce, ale nějakou grilovanou specialitu.
Třeba trhané maso v bulce. Příprava je snadná, dá se toho udělat kotel a pak to na míste jen přihřát, naládovat do čerstvé bagety, přidat čerstvou zeleninku a prodat i s nějakou domácí omáčkou za 150kč. Naprosto v klidu. Vidím to u nás v Brně na trzích. Něco podobného tam už chvíli funguje. A i když je to fastfood s cenama restaruace, jídlo mají vyprodáno většinou pár hodin po otvíračce.
Výrobní náklady na takovou porci nejsou vysoké, takže si o víkendech lze vydělat slušné peníze, kvůli kterým jiní sedí celý týden v nenáviděném zaměstnání. Určitě to neznamená, že bude mít člověk tyhle peníze hned. Naopak, zase je to cesta. Je potřeba s něčím začít, vyzkoušet, chvíli to dělat a třeba zjistit, že v dané lokalitě mnohem víc frčí něco jiného. Nějaká jiná domácí specialita a tak zkusit to.
A zase na tom dělat, zlepšovat se, získávat zákazníky. A třeba to povede někam dál. Třeba do kamenné restaurace, třeba ke koupi pojízdné restaurace a cestě přes celou zem (pokud se vám tenhle nápad líbí a neviděli jste film Chef, tak vřele doporučuju).
Asi ale chápete podstatu. Stačí prostě začít a na tu cestu se vydat. A cíl se najde sám.
Když já nemám tolik času…
Posledním argumentem pak bývá nedostatek času, povinnosti, hypotéky, děti.
Už jsem to trochu nakousl, prostě, vždy to nějak jde. Samozřejmě záleží na životní fázi, ve které se zrovna člověk nachází. Je rozdíl, když je člověku 20-25let, je na vejšce a má spoustu času a je bez závazků. Stejně tak po škole, bez dětí, v pronájmu se dá riskovat mnohem víc, než v bytě/domě na hypotéku a se dvěma dětma.
Já ale taky neříkám, že mají lidé hned hromadně opouštět zaměstnání, protože je baví vyšívat. Naopak, chce to začít pomalu, postupně. O víkendech, po večerech, prostě, když to jde. Přestat mrhat časem a zkusit si spočítat, kolik času sežerou všechny ty fejsíčky, televize, gamesení, kávičky a hospody. Co je vyměnit za večerní pracovní seance a třeba i s partnerem zkusit zkompletovat první vánoční věnce jako svůj první rodinný byznys. A o víkendech do toho zapojit děti, což krom zvýšení pracovní síly prospěje i budování jejich charakteru a posilování rodinných pout.
Zkrátka, vždycky to nějak jde, pořád je to o tom samém. Začít a pustit se do toho.
PS: Je samozřejmě taky možné, že tou cestou zjistíte, že podnikání není pro Vás. Ale že třeba díky kontaktům, co jste cestou získali, najdete mnohem lepší zaměstnání, než jste měli na začátku. I to se může stát a pár případů znám. A není na tom nic špatného. Důležitá je ta cesta. Třeba to zaměstnání pak jednou povede zas někam dál.
Vše co jsi napsal je pravda, mám to vyzkoušeno a funguje to, ale dnešní generace lidí, kterým je 18-25 let nechce trávit tolik času prací.
Plat chtějí samozřejmě královský, ale věnovat práci průměrně 168 měsíčně už je moc. A o nějaké druhé práci nechtějí ani slyšet.
Přitom všude kolem je tolik příležitostí a oni je ani nevidí.
Podstatné je opravdu “začít” … vlastně cokoli a je naprosto šumák o co jde. Pamatujete si někdo třeba přípravu na zkoušky? Jakmile jsem se začal učit tak už nebyl problém. Lidská mysl ale strašně ráda hledá “mimo” činnosti na ubíjení času. TV, FB, brouzdaliště po netu nebo prohlížení e-shopů ( dříve se chodilo do obchoďáků – říkali tomu “chrám nákupu” neskutečný marketing ! ).
Stačí jeden důvod proč “to” udělat místo tisíců důvodů proč to nejde, no a v tom je podstata všeho.
Souhlasím, nejdůležitější je začít. Až to člověk dokončí, tak se diví, proč se toho bál, když na tom nic není/nebylo.
Dobrý a výstižný článek. Mám jen pocit že na tomto webu/blogu to moc lidem nepomůže 🙂 alespoň mám ten pocit, že tady těch lidí, který pořád brečí že něco nejde, moc není.
Jinak jak píšeš. “Život je otázkou priorit” Když něco chceš tak si čas vždycky najdeš. To platí o času i penězích. Když se na to reálně každý koukne tak zjistí, že toho v životě vlastně ani moc nepotřebuje.
Je pravda, ze tady na blogu je soustredeno asi vetsi procento tech, kteri jsou odhodlani se do neceho pustit, nebo se uz pustili.
Na druhou stranu, stale si myslim, ze treba spousta lidi cte blog jako “motivacni medium”, ale sama se do niceho jeste nepustila. Tak treba tem to pomuze ;-).
No a pak jsou tu ti mimo blog, kterym budu tenhle clanek posilat vzdy, kdyz budou nekoho na internetu presvedcovat, ze neco nejde 😉
Obcas tento blog ctu, predevsim kvuli P2P, ostatni me vicemene nezajima. Okrajove stale jeste patrim do kritizovane generace, mam kolem 30ti a absolutne s clankem nesouhlasim. Mladsi generace to ma tezsi, po revoluci bylo jednoduche najit diru na trhu, nebylo tu nic a stacilo kopirovat zapad. Dnes aby clovek uspel vyzaduje to vice hledat, vice umet a vice makat. Vetsina lidi dele studuje a pripravuje se na zivot, to take bere hodne casu. Dale tu jsou mnoha dalsi omezeni jimiz stat a EU znesnadnuje podnikani, takze se vytvari pro podnikani nevhodne prostredi. Pokud bereme podnikani ve stylu prodej, remeslo, hospody, atp., kde je pro vstup nizky narok na vzdelani, muze clovek konkurovat jen cenou a nebo modnim pojetim, ktere ma obvykle kratky polocas rozpadu, vyraznejsi diry na trhu nejsou, navic tomuto v soucasnosti nahravala i expanzni faze ekonomiky, pockejte na krizi… Pokud se budeme bavit o podnikani, kde je pro vstup nutna vyssi kvalifikace, IT, technologie apod., clovek musi konkurovat znalostmi, nebo napadem, oboji je vzacne a ne kazdy je toho schopen a pokud nevymysli neco jako mlady, tak bude muset cekat az bude mit co nabidnout trhu jako odbornik s praxi, tedy ne jako 25ti lete ucho, co ma par skolnich znalosti a obcas se necemu venuje. Zkratka prah pro vstup k uspesnemu podnikani je vyse nez drive a proto se tomu nemuze nikdo divit. Je lepsi remcajici zamestnanec, ktery si stezuje na to, ze by rad podnikal, ale nevi co by, nez zadluzeny radoby podnikatel s exekuceme. A myslenky autora jsou opravdu mimo, prodej programove komponenty? Neni uz rok 2005, vse uz je davno na githubu zdarma a nebo se to da poskladat z oss veci. Priste vice sebereflexe, az bude mit autor vice nez ojete bmw a upraveny typovy dum s hypo na vesnici, coz jsou veci na ktere dosahne pomalu delnik z fabriky tak bych to bral vazne. Je podnikani a podnikani, podnikat pro zivotni styl zamestnance je blbost, absolutne zde chybi kompenzace rizika. Tedy rada pro autora, prestat kafrat, prestat zebrat s patreonem, prestat psat o lopateni na zahrade a vratit se k p2p reportum, cryptu a investovani, tedy tam kde ma autor potencial. At se dari…
Dekuji za komentar. Lepsi post jsem si pod clanek vlastne nemohl prat ;-).
Komentar otvira hned nekolik zajimavych temat a hlavne srovnani predtim-ted, ktere si uz ocividne dnes nikdo neuvedomuje.
S.r.o. jsme zakladali v roce 2006, predtim jsme meli nejaky cas zivnostensky list. Nevim, jak si presne prestavujete tamni dobu, ale rozhodne se nejednalo o zlatou horecku, kde penize strikali odevsud (mozna pro par vyvolenych). Naopak, vse bylo o dost tezsi nez dnes.
Tenkrat neexistovali slova jako startup, freelancer, inkubator,… opet, naopak. Tenkrat, two-man show firma musela delat, ze je velka, jinak se s ni nikdo nebavil. Kdyz jsme meli jeste zivnostensky list, tak s jednotlivcem nedelal vubec nikdo, protoze to bylo podezerele. Dnes v dobe freelancingu je to naopak vyhoda. Clovek muze prodavat sam sebe na projekty do velkych korporaci ci mezinarodnich projektu, to tenkrat vubec nepripadalo v uvahu.
Stejne tak startup. Tenkrat to byla proste mala firma, ktera si to musela vse vydrit. Az pozdeji prisli inkubatory ala JIC, kde novym projektum pomahali s rozjezdem (sami jsme vyuzili prvni vlnu JICu s nasim produktem Skipper). A bylo to nebe a dudy. Najednou se mel clovek na koho obratit, mel kde konzultovat. To drive roznez vubec nebylo obvykle. Stejne tak na internetu nebylo tak obrovske mnozstvi zdroju o vsem jako dnes, vse si musel clovek sam proslapat.
Co se tyka EU a Statnich regulaci, ktere udajne znesnadnuji podnikani. Opravdu bych Vam pral budovat globalni projekt tenkrat. To si nedokazete predstavit. Vse bylo problem, nebyli jsme v EU, vse se slozite resilo. Na platby tu byl jen PayPal s tenkrat nehoraznymi cross-border poplatky, ne jako dnes, ze si clovek muze vybrat s desitek ruznych bran a prijimat platby z celeho sveta za par %%. Ano, par klacku nam stat pod nohy nyni nahazel, jako treba kontrolni hlaseni, pro nekoho registracni poklady a dalsi komplikace. Jenze, za to muze posledni vlada a nezbyva nez doufat, ze se to treba casem zmeni.
Argument o tom, ze dnes musi clovek umet vice nez drive je opravdu hloupost. Nevim jestli mate prestavu o tom, jakou firmu mame a na jakych projektech delame. Rozhodne nemame hospodu nebo nejakou firmu na preprodej HW/SW. Prodavame celosvetove aplikaci pro vyvojare, ktera je i po cca deseti letech stale jedina sveho druhu. Na jeji vyvoj jsme tenkrat potrebovali naopak hodne velke znalosti, jak v jazyce na vyvoj samotny, tak pak v jazycich a ORM frameworkach, pro ktere je urcena. Pokud Vas to zajima, muzete se podivat na http://www.skipper18.com. Je za tim obrovske mnozstvi prace, spoustu chvil typu “toto uz fakt nepujde”, ktere nakonec vzdy sly a vzdy nas posunuly dal. Ale neni to zadna prochazka ruzovym sadem, kde bez prace clovek dostava miliony.
Podobnych aplikaci, ktere jsou zamereny na specifickou odbornou skupinu, je stale nedostatek. Stale existuje rada oblasti, kde by se dal rozjet krasny projekt. Je to prave jen o tom se rozhlizet kolem sebe. Samozrejme to neni o budovani druheho facebooku, pateho messangeru, atd. Tam clovek vetsinou neuspeje, protoze je potreba kriticka masa lidi. Pokud se ale clovek zameri na nejaky konkretni problem, ktery lidem vyresi, lide za to radi zaplati.
Co se tyka tech komponent, ano, na github je toho spousta, ale porad ne takova spousta. Kvalitni aplikace/komponenty proste zdarma delat nejdou. Uspesne OSS projekty jsou ty, za kterymi stoji velke firmy, ktere je vyuzivaji pro sebe, nebo za kterymi stoji zamestnanci, ktere je udrzuji v ramci sve pracovni doby, protoze komponentu vyuziva pak jejich firma. Druhy model jsou pak placene komponenty, kdy to jednotlivce ci male skupiny dobre uzivi. Opet, pokud se chcete podivat, o ktere me komponente byla rec (a vlastne ani nevim, jeslti ji budu prodavat, nebo ji pouziji jen v dalsi aplikaci) vypada takto?dl=0, ukazte mi komponentu zdarma, ktera toto bude umet ;-). Pro vice obrazku i videi se muzete podivat primo do skupiny https://www.facebook.com/groups/1067816946699292/?ref=bookmarks, kde uvidite, jak muze vypadat v dnesni dobe vytvareni neceho noveho, prace s komunitou. Je tam cela historie CoinScorera, kdy puvodne to byla jen aplikace na sledovani historie obchodu na burze, pak app na vypocet profit/lossu na vice obchodech (budete se divid, ale dodnes tohle moc app neumi a dovolim si tvrdit, ze ta ma ma jeden z lepsich algoritmu jak data ukazovat) a nakonec z toho bude pravdepodobne app na sledovani a programovani strategii pres cele burzy nad vsemi jejich pary najedou, graficke obchodovani, alarmy.
Cela ta cesta jen ukazuje i muj osobni vyvoj v kryptu, Zacinal jsem nekde a cim vice obchoduji nebo s kryptem pracuji, tim vic odhaluju chybejici aplikaci a potencionalni moznosti kde zkusit neco nabidnout. A opet, namisto toho remcani a mrhani casem proste zkousim a vytvarim. Davam to zatim zdarma, testuji na lidech, ukazuji screenshoty. A takove reakce mne pak zase posouvaji dalsim smerem. Proto zatim aplikace neni nijak hotova a je to spis takovy velky sandbox. Ale to mne netrapi, protoze hlavni produkt je Skipper, toto je prave jako ta bokovka, ktera se treba ujme a treba ne.
Ad sebereflexe, asi bych mohl rict to stejne. Nevim, co presne si prestavujete pod “podnikat ve stylu zamestnance”, jestli treba takovy freelancing, tak verim, ze se ti lide maji velmi dobre, maji svou osobni svobodu a mohou si vybirat projekty. Jestli je to narazka na mne, tak ano, nejsme firma o 50ti zamestnancich, ale par lidi mam. Vsechny na externo a jadro firmy ridim z domova. A jsem spokojen. Vyzkousel jsem si vedeni firmy, kancelare, cca 15 zamestnancu. A nebavilo mne to. Takto mam mnohem vetsi svobodu. Pracuji kdyz chci, kdyz nechci, delam na zahrade a pisu o lopate ;-). A vite co, i kdyz sedim na terase, sekam travu nebo sazim rajcata, porad mi firma vydelava penize. Protoze o tom to podnikani je. Vytvorit neco, co pak generuje trvale penize.
Protoze na zacatku se clovek nadre a vydela mene, ale pak si muze dovolit treba 2 roky stavet barak vlastnima rukama (a to ne proto ze nema penize, ale protoze ho proste uz treba prace nebavi a potrebuje pauzu) a firma stale jede a zivi ho. A pak se zase k praci vratit, odpocinut a se spostou novych napadu. Tohle v zamestnani neudelate. Tam jen nosite kazdy den vodu, namisto abyste budoval vodovod (snad tu bajku znate).
PS: Hypoteku mam, proc ne, penize za 1.8% jsou zadarmo. Radeji si pujcim a vlastni penize investuji, nez sedet na penezich v bance 😉
PS2: Dum neni rozhodne typovy, navrhovali jsme si ho sami 😉
PS3: P2P je fajn, ale krypto ma mnohem vetsi potencial
PS4: Verte, ze ke kryptu a investovani se vracet nemusim, delam v nem kazdy den ;-). Ale je to dobry napad, asi napisu par clanku o tom, co vsechno se chysta a co bude dalsi velky projekt 😉
PS5: Zkuste si trochu vic verit a neco zkusit vybudovat. Neni to zas tak slozite a pocit zadostiucineni je rozhodne lepsi, nez u remcajiciho zamestnance 😉
Mluvite o specifickem zamereni podnikani, myslim ze diskuze a otazka, kterou clanek otevira je obecna. Mluvite o globalnim produktu, ale opet, nemusim prece zacinat s globalni vizi. To co byla vase volba nemusi byt volba jinych.
Drivejsi doba, 89-05 byla jednodussi, bylo vice prilezitosti a vice der na lokalnim trhu. Jak jsem psal, stacilo vyjet za hranice, inspirovat se, nebo navazat kontakty a jen z tohoto se dalo vybudovat uspesne podnikani. Sam mam ve svem okoli nekolik lidi, kteri zacali jen kvuli malemu naskoku kvuli navsteve zahranici. Zase, bavme se o podnikani obecne, zakladem jsou lokalni male podniky autodilny, hospody, farmy, drobne sluzby. Toto podnikani ma nizsi vstupni prah, ale trh je vetsinou jiz nasycen. Vybudovat v techto oborech podnik dnes je tezsi nez drive.
Ja vim co delate a vim co je vasim produktem. ORM editor pro PHPko, vyspela prostredi jako Visual studio toto maji jiz dlouho vestavene, neni treba zadnych dodatecnych produktu. Proste delate produkt mirici na male vyvojare, tedy prostredi lokalnich podniku. Vasi vyhodou je ze muzete prodavat globalne a naklady mate poplatne CR.
Pokud chcete prijit s podnikem s vyssim potencialem, biotech, fintech, ML, je to mnohem narocnejsi a musite neco umet. Na to nestaci umet trochu cpp a zacit kodit a prodavat. Ale v techto oborech byl ten prah vzdy celkem vysoko.
Vase odpoved na otazku proc mladi nepodnikaji je v nedostatku prilezitosti oproti minulosti, ve vysokem prahu pro vstup do oboru s vyssim potencialem. A druha odpoved jste vy. Riskujete, nesete rizika, drete a stejne se nemate o tolik lepe nez liny zamestnanec. V mych ocich je na tom ten zamestnanec vlastne lepe nez vy pomer rizika a usili vs. vynosu ma lepsi nez vy. Sorry, ale tak to je, proc by mlady podnikal kdyz stejne bude mit to co vy?
Vim ze o me nic nevite, ja mel to stesti, ze jsem se ucastnil pre-crypto boomu. Tezil jsem jeste v dobe kdyz stacil lepsi PC. Tezil jsem do roku 2015 s ruznyma asicama. Zaroven jsem mel to stesti, ze jsem nepotreboval nutne penize, mel jsem slusne placenou praci a hodne jsem toho v cryptu nechaval. Pri narustu v roce 2017 jsem jiz byl nervozni, bylo v tom mraky penez a ja zacal prodavat. Tenkrat jsem udelal zivotni kseft, postupne vse odprodal a stal se investorem/rentierem. Mam hodne assetu v p2p, akciich, neco crypto a pronajimam par bytu. Ano jsem jen spekulant co mel stesti. Jinak bych byl namezni freelance programatorska mlaticka. Nepovazuji se za podnikatele, ackoli firmou zastituji sve aktivity.
Proto rikam, ze je hodnotnejsi fungujici zamestnanec nez nefunkcni podnikatel. Vas clanek je tendenci, pozastavujete se nad tim ze lide nepodnikaji a hledaji vymluvy a ze podnikat je samospasne. Proto rikam, podivejte se na sebe, mate to co muze mit zamestnanec jenze s rizikem a drinou a divite se ze zamestnanci to take nechteji, dle meho delaji dobre. Cekaji proste na kasastyk, ktery mozna neprijde cely zivot. Vy nabizite drinu, pot, riziko, trochu svobody a za to normalni zivot zamestnance.
Mam rad vase clanky o p2p, investicich, cryptu, to povazuji za urcity prinos. Vas dum a zahrada me nezajima. A tento clanek me prisel jako blbost, proto jsem reagoval. Prominte, vim a vazim si toho ze to delate ve svem volnem case a zadarmo, ale mejte soudnost. Povazuji vas za inteligentniho cloveka. Vystupte ze sve bubliny, podivejte se na svuj zivot z odstupu a pak se nad tim znovu zamyslete. Zamestnanec neni liny blbec, jen clovek co si umi spocitat RRR a cekajici na prilezitost. Podnikatel vaseho typu je clovek, ktery si to bud neumi spocitat a nebo je hodne odolny. A pak je tu par podnikatelu, kteri presli urcitou barierou a maji obrovske majetky, ale kolik jich je jak je pravdepodobne ze jim budete?
Zrejme se shodneme, ze se neshodneme. Vy vidite svet nejak, ja ho vidim nejak.
Vy jste se tam, kde jste, dostal defakto diky stastnemu vsupu do krypta, pak hodl, pak prodej. Ted pravdepodobne investujete Vase penize, nedokazu posoudit jak uspesne.
Ja jsem tam kde jsem proto, ze jsem cely zivot podnikal, mam za sebou radu projektu a do krypta vstoupil az v 2017 (ackoli platby jsme prijimali tusim od 2015, ale to se hned smenovalo za fiat).
Tvrdite, ze v bubline ziju ja, ja si zase myslim, ze v bubline zijete vy. Realita je vsak takova, ze kazdy mame svoji bublinu a je jen otazka, kam az ta bublina saha.
Oba Vase prispevky maji urazlivy a pohrdavy ton, ackoli ja Vam odpovidam slusne. Vystupujete z pozice moci a penez, ktere ale, jak jste sam napsal, mate spise diky stastne nahode, nez tvrde drine. Je to stejne, jako kdyz lide podedi miliony a pak maji pocit, ze jsou lepsi nez ostatni. Nejsou, a vetsinou dopadnou spatne.
Diky nasemu nastroji jsem se potkal na ceske scene s radou investoru a rada do nas chtela investovat. Chtela abychom meli velke kancelare, chtela abychom vse urychlili o milion procen a hlavne nam chtela do vseho mluvit. A bylo to hodne podobne. Ackoli se v oboru nevyzvnali, velmi casto meli patent na rozum. Velka cest vyjimkam a hlavne tem, se kterymi nyni spolupracujeme.
Ano, rada zamestnancu voli snazsi cestu. Teple misto v zamestnani, po praci volno. Jenze, prace je vetsinou nenaplnuje, po case vyhori, nesnasi sebe, svuj zivot, svoji praci. A v hospodach pak breci, jak se podnikatele maji, ze maji volno kdy chteji. Take ziji v bublinach a o tom byl tento clanek.
Resite dva extremy, sluzby s lokalnim dosahem versus fintech/biotech. Neresite to uprostred, kde je spousta zajimavych projektu, ale ne se ziskem miliard. Navic, nezohlednujete ani fakt, ze business neni jen o penezich, muze to byt i o radosti. Firmu mame z domova, protoze jsem diky tomu s rodinou, muzu si pro radost delat na zahrade ci kolem domu, nemusim se stresovat. Nikdo mi do toho nekeca, ja se nehodim za penezma a diky tomu jsem o dost stastnejsi.
Kdybych chtel, muzu do korporatu za opravdu nemalo penez, ale nechci. Obas mne premlouvaji opravdu az s absurdnima podminkama . Ale, proc travit cely svuj zivot cestou do/z prace a pak v nejake velke betonove krabici v brne, kdyz muzu na projektech co chci venku na terase na zahrade.
Jo, a jeste na okraj. Libi se mi, jak presne vite, kolik mame penez. Ale, jsem rad za takovou zpetnou vazbu.
Vite, ono totiz neni vse jen o aktualni spotrebe penez. Proc kupovat noveho baworaka, kdyz ten stary ma ve finale mnohem lepsi sestivalcovy 3l motor, nez ty dnesni. Proc vyhazovat zbytecne penize, kdyz mohou mezitim pracovat jinde. To stejne hypoteka, proc mit vse splaceno, kdyz sousede (a ocividne i ctenari) tak strasne radi vidi bankovni zastavni pravo v katastru nemovitosti 😉
No, takze asi tak 😉
Ano urcite mi pomohla nahoda a souhra okolnosti, pravdepodobne, kazdy kdo se dostal k necemu “vyjimecnemu” bude mit ve svem zivote par bodu, kde nahoda a stesti hodne pomohlo. Zrejme take budete mit za sebou par rozhodnuti, kde vam stesti pomohlo. A samozrejme to plati i naopak, ze mel clovek smulu.
Sve investice povazuji za konzervativnejsi a dlouhodobe neocekavam ze prekrocim 10%p.a., tedy tak nejak se motam kolem tech 10%p.a., proto obcas navstivim i vas blog pro urcite srovnani a inspiraci.
Jenze to je prave to co se zamestnance dokaze posunout k podnikani (vidina opravdu velkych penez), ne to co v clanku navrhujete. Prominte, jestli muj nazor zni urazlive, ale vas nazor v clanku je lichy. Zkuste si udelat nejakou rozvahu, uklizeci firma? Fler? Karavan s jidlem? Mluvite o lokalnim podnikani kde je priserna konkurence a proste se to nevyplati. Uvedomte si, ze tak jako funguje financni trh, funguje i ten pracovni a konverze k podnikani. Mam malo penez v praci, zkusim najit lepsi, nejde to vys, zkusim zmenit obor, misto. Podnikani bude pripadat v uvahu az kdyz bude prinos znacne prevazovat rizika. Vy nastinujete koncepty ze kterych trci jen spousta prace, malo penez a rizika. A evidentne se divite, proc to nechce nikdo delat. Je to jasne, nevyplati se to, trh vam na to odpovida sam.
Kolik muzete chtit jako uklizecka? 200-300CZK/hod? Riziko nezaplaceni, rozbiti neceho -> pojisteni? Dane, hledani zakazniku, cas spojeny s provozem zivnosti? Kolik vam nakonec zbyde? Tolik kolik ma delnik v tovarne a budete rad. Budete mit zamestance? Kolik na jednom cloveku udelate? Mozna tak kdyz sezenete Ukrajince, pak mozna bude nejaky prostor.
Karavan s jidlem? Musite splnovat hygienicke normy, za ten placek taky platite mestu, nejde to jen tak si nekam prijet. Opet je to prilis nakladne a lide vam za to jidlo dost nezaplati. Proc prodavaji hot-dogy a trashfood? Hodne zakazniku, strasne levne suroviny a je to jednoduche. Podivejte se na poute co se tam prodava za hnusy a lide to jedi. Dobre jidlo je pro takova mista proste overkill.
Vas zivot a financni situace me nezajimaji, hypo byl typ ktery vysel. Jen slo o to aby jste si uvedomil ze zijite podobne jako zamestnani lide. Rikate ze jste dum stavel aby jste si odpocinul, zamestananec zmeni praci kdyz vyhori. Nemusite prece delat v korporatu, mensi firma vam nabidne remote rezim. Ale opet, tady nejde jen o vas. Jde o myslenky v clanku.
Vy se divite ze zamestanaci nadavaji? A nejdou podnikat? Jsou pohodlni, zkratka jim to za to nestoji a slovo je zdarma. Vetsina zamestnancu se ma vicemene dobre a nepotrebuji vic, nepredrou se a nenesou riziko. Podnikani jim neprinese tolik, aby to za to stalo a vami navrhovane koncepty uz vubec ne. Misto vami navrhovaneho udelaji lepe kdyz se nauci trochu nemecky a zkusi podradnou praci v Rakousku. Vydelaji si vic, bez rizika, neco jim zbyde a az si budou chtit odpocinout? Tak pujdou jednou za dva roky na pracak, ten jim vymeri penize dle prijmu z Rakouska, k tomu rozpusti cast rezerv, kdyz bude treba a pohoda.
Vetsina lidi chce mit stejne cas pro sebe, rodinu, zname a delat co je bavi. Obvykle ovsem lidi bavi veci za ktere jim nikdo nezaplati a navic penize spis spotrebovavaji. Takze se zamestnaji za co nejvice penez s minimem usili, praci nejak preziji a maji klid. Vase reseni proste smrdi praci a nejistym vysledkem a prilis malou vyslednou premii. Zkuste nad prechodem podnikatel/zamestanec premyslet z trzniho pohledu a snad pochopite proc zazivate to co popisujete v clanku a proc vase reseni nebude fungovat.
My si totiz asi nerozumime v zakladni myslence clanku. Ten karavan, fler a dalsi veci nemusi byt jako hlavni zdroj obzivy. A ani sem v nem nenavrhoval masivni opousteni zamestnani.
Navic, ta hlavni myslenka clanku nebyla o tom, aby podnikali vsichni, ale o tom, ze si rada lidi stezuje typem “neco bych podnikal, neco bych delal, ale nevim co”.
To o co mi slo je, aby se lidi nebali pustit i do malych podnikani, privydelku, do cehokoli. Navic, existuje spousta lidi, ktera je v zamestnani proste nestastna/nespokojena.
A pro takove muze byt treba i ten hloupy karavan s dobrym jidlem skvela prace. Vidim to v Brne dnes a denne, staci dobry napad a objizdet komplexy korporatu. Postavit se pred ne, otevrit “kramek” a prodavat dobre jidlo. A o zakazniky neni nouze (nemluvim o prodeji trash food, ale premium food. a samozrejme v lokalitach, kde to ma smysl).
Navic, jak jsem psal, nemusi byt tou hlavni motivaci jen penize. Nekdo proste muze preferovat svobodu a treba praci dva-tri dny v tydnu jako benefit oproti vyssi castce penez. At uz z jakehokoli duvodu.
Vas pohled na vec je tvrde business-oriented, vyzdimat maximum z minima. Muj pohled je v tomto proste jiny, penize proste nemusi byt vzdy to hlavni a muze byt priorita jinde, treba ve zkloubeni zivota s praci.
Tak jak chcete, abych ja uznal to Vase, tak proste musite uznat i to me. Neni jen jedna spravna cesta 😉
A to nas vraci zpet k prekazkam. Pokud budu normalne pracovat, a budu chtit takhle neco delat musim mit aspon ICO jako vedlejsi. Takze obstrukce s urady, kazdy rok danove priznani, v pripade prekroceni urcite castky rocni doplatky SP a ZP, v pripade praci jako remeslo, uklid, apod., urcite pojisteni odpovednosti, nezapominejte ze ne vse muzete takto delat. Oprava zasuvky? Potrebujete 50tku… Voda, plyn? Svarecak… Nakonec zjistite ze muzete tak maximalne uklidit, vymalovat, polozit lino, nebo podlahu. Pozor na prace ve vyskach. Dost mozna budete potrebovat vetsi auto nez mate, to se muze stat i stim uklidem. Vystavovani faktur a nejaka administrativa. Nakonec zjistite ze na 2h placene prace mate 1h neproduktivni.
Na karavan potrebujete zase dost netypickeho vybaveni, zdravotni prukaz, splnit hygienu, zrejme EET, terminal na karty, vyridit si povoleni ze tam muzete stat, pro lepsi jidlo budete mozna potrebovat pripojeni elektriny a vody, coz nemusi vsude jit. Kdyz rikate A, melo by byt zmineno i B.
Ono delat takhle neco napul znamena delat administrativu jako by to bylo na full… Takze i kdyz to bude neco co vas bavi tak vas bude otravovat prace okolo, ktera zase tak zabavna neni a muze vase nadseni znicit. Ve chvili kdy uz podnikate tak tohle navic uz tolik resit nemusite, protoze uz to musite vsechno stejne mit, umet a pripadne jen neco rozsirite. Zrejme jsem stejne neco opomel, ale vemte si cloveka co vubec nevi ktera bije a vse se musi ucit, zjistovat co a jak. Ono se to nezda, ale prekazek je mraky a nedivim se ze lide hledaji duvod proc to nejde. Podnikat jen tak bokem je mozna ta nejnarocnejsi varianta.
Ano mate svobodu, ale take odpovednost, vyhodi vas z prace? Zivnost musite pozastavit a az pak muzete na pracak. Vse ma sve. Jiste, prace je vsude mraky, jen si vybrat, muzete jezdit s uberem, preprodavat kramy z ciny, hlidat psi, deti, cistit auta, vodit/vozit deti z/do skoly. Vymyslet se da asi milion veci, myslim ze pokud clovek neni idiot tak ho neco napadne s vstupnim nakladem a vstupnim prahem dle svych moznosti, ale pak se stretne s realitou a misto vysnene prace resite blbosti.
Lidi vymysleji strasne kraviny, nekdo tady nabizi myti aut bez vody (bezvody.cz), nekdo tu ma reklamu na pronajem bananovych krabic (bananovekrabice.cz). Neni to reklama, jen ukazka potrefenejch napadu, nechat si poskrabat auto a pronajmout veci ktere vam v obchode radi daji.
Jenze vas pristup nakonec musi byt tvrde business-oriented, protoze jinak zjistite ze se vam to nevyplati. Tady se bavime o vecech, ktere nemaji zase tak vysokou pridanou hodnotu takze tady musite byt jako dravec kdyz jde o penize jinak to budete dotovat. To pak rovnou muzete jit delat dobrovolnika…
Rikate A, ale to B uz neresite, prehlizite a nebo vidite vasim pohledem jako full-time podnikatele, tedy jako ne-prekazku, ale pohledem zamestnance, ktery nepodnikal je to uz horsi. Navic k tomu part-time podnikani, zkuste neco vyrizovat ve chvili kdyz nejste v praci… To je totiz vsude vetsinou zavreno a brat si dovolenou pro jednani s urady apod., je opravdu masochismus.
Ono by se treba hodila uprava legislativy, ze muzete dat fakturu jen na sve jmeno, klidne treba vystavenou pres nejaky statni portal s evidenci trzeb do urcite vyse, treba 200tis/rok., klidne s nejakym napojenym uctem at si stat veme sve dane, automaticky vyresi SP/ZP, ale at nekomunikujete s pojistovana, CSSZ. At vam stat zajistuje urcite pojisteni odpovednosti (za urcity poplatek). At muze byt vas telefon zaroven platebnim terminalem s EET. Ale proboha at je vse online a jednoduche jak to jen muze byt. Vzdyt tady zijeme jako ve stredoveku. Dane platit proste musime, stat nam zajistuje hodne veci, ktere neco stoji, ale ma pozici hodne veci zjednodusit a automatizovat a udelat pro lidi. Proste tim vsim si prochazet kvuli par hodinam prace pro zakaznika mesicne hodne lidi odradi.
Ano, prekazky jsou, ale taky jsou ruzne vyjimky, jako jsou treba prodeje na trzich a dalsi. Souhlasim, ze legislativa by se dala zjednodusit, ale to uz je na jinou diskuzi.
BTW, kdyz uz tu mate clanek o tomto, napiste clanek o tom co vse musite splnovat aby jste mohl podnikat a uvedene veci realizovat. Co a jak zaridit, resit dane… Zjistite, ze nakonec muzete mit blog jen o tomto. Ano je blbost to psat na netu to uz najdete, ale jen precist a vse pochopit jsou hodiny prace.
Jen ciste ze zajmu, co je absurdni korporatni nabidka? Ptam se pro porovnani Praha/Brno.
Konkretni castky rikat uplne nechci, neb to bylo nemelo byt publikovano, ale prace cca 2-3dny v tydnu za 2x nasobny plat nez byl bezny.
Chapu, i tak diky
Divím se, že autor na tento prázdný slovní exhibicionismus vůbec reaguje. Na vodnících mě baví právě ten široký a zdánlivě nesourodý mix, je to radostné čtení. A podepisuji, že i cesta může být cíl, překonané překážky nás dělají lepšími lidmi.
Se zájmem jsem si přečetl celou diskuzi kolem článku, nechci komentovat názorovou diskuzi protože každá diskuze otevírá pole pro zamyšlení. Nejlepší výsledek je když diskutující se zamyslí nikoli nad tím jak více prosadit “svoji pravdu ” ( náhled ) ale právě nad zrcadlem protiargumentů. To je to co nás posouvá dál v modrosti a nikoli v masírování si vlastního Ega ( zápasím s tou svojí potvorou už fakt dost dlouho ).
Jen drobná poznámka:
Překonané překážky jsou zdrojem zkušeností a nikoli moudrosti, to z nás nedělá ( sic !) tzv. “lepší lidi ” = moudřejší.
Znám spousty lidí co překonali neskutečné překážky nicméně moudrost se jaksi nemanifestovala ( neprojevila ).
Moudrost je poznání manifestované reality nezkreslené falešnou perspektivou Ega.
Není ale zkušenost zdrojem moudrosti? 🙂 Někdo možná potřebuje na vše jen více času, možná mu na to ani vyměřený čas nestačí.