Browsed by
Author: dalibor

Jak na úspory energií když rekonstruujete “dům po babičce”.

Jak na úspory energií když rekonstruujete “dům po babičce”.

Comments 8 comments

Dnes tu máme další guest post od našeho věrného čtenáře a občasného přispěvatele Dalibora. Opět mu patří velký dík, že článek sepsal a podělil se o své zkušenosti a měření ve FVE. A nyní už k jeho článku…

V následujících řádcích uvedu bez skrupulí a kudrlinek, které provázejí většinu informací o této “radosti” ( problematice ) v článcích na internetových médiích v jejichž závěru se dočtěte že se : ” jedná se o placenou inzerci” .

Rovněž prohlašuji, že článek byl i s gramatickými chybami napsán výhradně uvedeným autorem ( mnou osobně ) bez jakéhokoli užití AI.

Takže k věci, respektive k domu. Jedná se o kompletní přestavbu bývalého mlýna na rodinný dům rozmařilých rozměrů daných původním půdorysem, který zůstal zachován i ve “3D”. Základy mlýna pocházejí z 16-tého století a poslední velká přestavba proběhla v roce 1848. V rámci rekonstrukce byla zcela zbořena a obnovena cca 1/2 plochy 1NP domu řekněme že obytná část, tj pokoje dvou dětí, ložnice a meditárna-tělocvična. Nová základová deska a stavební materiál “Poroterm 50 cm s polystyrenovou výplní” . Hlavní část, obyvák-kuchyň zůstala v původních zdech tj. 80-110 cm převážně cihel a občas i kamenů případně toho co stavitelé našli u cesty.

Po zhruba o 160% navýšenému původnímu rozpočtu na rekonstrukci “domu po babičce”, samozřejmě bez jakékoli státní podpory 🙁 , vzniklo prostorově rozmařilé bydlení pro čtyřčlennou rodinu s následujícími parametry:

1NP – přízemí ( každá místnost vyjma meditárny, WC, koupelny a šatny  je vybavena podestou – patrem kam vedou samostatné schody ) 

kuchyně-obyvák ( Mlýnice )  88 m2 / 396 m3  /  vytápěné na  23 C

2 x dětské pokoje  21 m2 / 74 m3  / vytápěné na  22 C

ložnice  21 m2 / 74 m3 / vytápěné na  20 C

šatna,koupelna,WC  21 m2 / 77 m3 / vytápěné na  18-24 C

meditárna-tělocvična 29,5 m2 / 74 m3  / vytápěné na  18 C

PP – suterén

relax-sauna  28 m2 / 86 m3  / vytápěné na  17 C

prádelna-dílna  16 m2 / 49 m3  / vytápěné na  18 C

sklad, WC  12,5 m2 / 38 m3 / vytápěné na  16 C

Celkem tedy : 258 m2 / 942 m3 ( schválně uvádím i ty kubíky m3 ).

Střecha izolovaná dvousložkovou neexpanzivní foukanou pěnou izolace tl. 18-22 cm. Takže hrubá stavba asi takto:

Součástí domu je bazének dotápěný TČ, dílna a malý prostor pro hosty, což si také něco z celkové spotřeby elektřiny cucne, nebudu se rozepisovat o podrobnostech tak jen bazének je přes sezónu 1,2 MWh což stejně z 80 % dodá FVE.

V roce 2020 první fáze FVE, v roce 2021 doplnění FVE – výsledek : 9,98 kWp / 21,6 kWh baterie/ 3 x 5 kWA  technika Victron/Pilontech

V roce 2022, před topnou sezónou, instalace TČ NIBE výkon 12 kW- nedostatek prostoru v TM znamenal pouze vyrovnávací anuloid nádrž 100l, v topném systému dalších cca 270 l. Tloušťka podlah typicky 12 cm anhydrit a beton.

V celém domě je pouze podlahové topení. Ohřev TV 120 l boileru kombinace plyn/3f spirála 3 kW.

Investice do FVE a TČ po odečtení dotací s DPH : 738.756,- Kč

Instalace Loxone v roce 2013-2014

Tak a pojďme konečně k datům spotřeby. Do roku 2021 se pohybovala spotřeba energií v domě takto ( průměr za tři roky zpětně):

Plyn : 37,8 MWh ( vytápění + ohřev TV + sporák)  /  Elektřina : 12,9 MWh

Nákladově cca : 88.000,- Kč … kdeže ty loňské sněhy jsou … 🙁

 

Výsledky a kvalifikovaná “předpověď počasí” na poslední dva měsíce 2023 vypadají následovně :

Takže za rok 2023 bude “dům po babičce” na spotřebě :

Plyn : 2,6 MWh ( ohřev TV + sporák)  /  Elektřina : 13,7  MWh ( vytápění + vše ostaní) 

Nákladově cca : 39.000,- Kč

Jenže, a to je ta “blbá nálada nebo zpráva chcete-li “,  to bylo za starých cen které …. ” 🙁  newer seen again 🙁 ”

V tuto chvíli až v roce 2024 naskočí férové ceny za elektřinu ( plyn férově od půli tohoto roku ) počítám s náklady na energie : 115.000,- Kč / rok.

Zklamání ? Nas……t ? Zoufalství ? Ani tak ne! Kdybych totiž neinstaloval do rekonstrukce “domu po babičce” zmíněnou FVE Victron a TČ NIBE tak by spotřeba plynu pro vytápění a ohřev TV byla smělých : 37,3 MWh a k tomu bych přidal a cucnul si ze sítě dalších 12,9 MWh.

Předpokládám že platba za bydlení v roce 2024 bez investic by dosáhla pěkných zhruba  190.000,- Kč ročně.

Z toho tedy plyne : roční úspora za “férové ceny” plynu a elektřiny zhruba 75.000,- a návratnost investice do FVE a TČ zhruba 10 let a to se držím dost střízlivě při zemi.

Optimistický odhad, který počítá s avizovaným nárůstem cen za distribuci bude kolem 7 roků.

 

Takže na závěr . “Česko, aneb život k nezaplacení” a speciálně jak na snížení spotřeby energií ?

 

Hydroponie pro každého řízená Loxone

Hydroponie pro každého řízená Loxone

Comments 19 comments

…. tak teda, když ti to v těch trubkách roste dej to příště do celého skleníku ať se s tím nemusím zalévat !

Možná budou pro někoho motivací  slova mojí manželky, když “to” uviděla. Pro mne byla před rokem motivace vyzkoušet, jestli je hydroponie systému NFT tj. pěstování v periodicky tekoucím vodním roztoku vůbec k něčemu a funkční. No a protože jsem měl “nějaký volný” miniserver rozhodl jsem se pro jeho poněkud netradiční využití ovšem s tou podmínkou, že s ním “uřídím celou ptákovinu”. Na internetu najdete sousty článků a ještě více reklam s cílem prodat pěstírnu za “+” 15 tisíc. Základ najdete třeba tady.  Můj první pokus stál na trubkách a čerpadle 1.270,- Kč a místo miniserveru můžete klidně použít časovač ke spínání stromečku co se někde každému nudí v šufleti.  Na fóru pak :” Hydroponie s Loxone ? ” .

První informace jak vybudovat hydroponii v jedné větě zní  takto  :

” Vezmi šedou trubku 110 mm, do ní vyvrtej s odstupem 250 mm otvory v jedné řadě průměr 68 mm do nich dej pěstební košíčky, jeden konec zacpi zátkou s otvorem pro 1/4″ trubku na druhý dej spojku 110 mm do ní  vlep přepadovou přepážku s odpadními a odtokovým otvorem, pokračuj zátkou-přechodkou na 40 mm trubku, tu strč do nádrže ve které bude čerpalo a 1/4″ PE trubkou to zaveď na druhý konec, čerpadlo roztoku dej na časovač, nalej vodu s živným roztokem, pH 5,9 nalaď regulátorem, dej tam předpěstované rostlinky a jen se dívej jak to roste.”

Nechci se tady zabývat hydroponií z pohledu “lodyh” toho najdete na netu mraky celkem pěkně ve videu od GARDENIX  ostatní si najdete i jinde jenže … nikdo vám neřekne všechno,  jen kousek pravdy a pak chce prodat řešení.

V první informaci je to co najdete všude  a teď to podstatné v druhé informaci :

” Spád trubky udělej 2-3 mm / 1 m ), nedělej delší sekce trubky v jednom sklonu více jak 4 m, spočítej si objem jedné trubky zaplněné na 85%, vynásob to počtem trubek obsluhovaných jedním čerpadlem (prostě jednu sadu  hydroponie ), vynásob to 2-3x a to je objem tvé nádrže, před odtok do nádrže dej vnitřní přepadovou přepážku, na časovači čerpadla nastav poměr “čerpá / pauza” 2,5 :1.” 

Jednoduché že ? takže asi takto vypadají přepážky :

Nádrž, ve které je vložena ještě přepadová komora, aby čidla pH, TDS a teploty byla v každém stavu cyklu čerpadla  hydroponie zaplněna vypadá takto:

Jen pozor přepad nesmí končit pod hladinou, ale musí volně po zakrytí poklopem padá voda do komory aby se kapalina provzdušnila. Druhý konec pak vypadá takto:

Vřele doporučuji dát tam ty kohouty, abyste mohli regulovat přítok do každé trubky zvlášť, taky je možné dát záložní paralelní čerpadlo z nádrže protože když se jedno zastaví nepřijdete na to hned a lodyhy vám takovou věc neodpustí, manželka prohlásí že “ten krám nefunguje” a máte po p… ( po pátkách samo zřejmě )!

Tak a tady pokud nasadíte stromečkový časovač můžete skončit. Ještě si koupíte pH a TDS měřák, pH regulátor ( kyselina fosforečná 60%) a pěstební roztoky např. URBAN Jungle  no a to je vše.

A nebo ! …. si s tím ještě trochu pohrajete…

Jaké parametry měřím a posílám do MS1  :

  • pH ( 0-10V analog vstup )
  • TDS nasycenost roztoku živinami ( 0-10V analog vstup )
  • teplota roztoku ( 0-10V analog vstup )

Co spínat z MS1:

  • čerpadlo roztoku ( 230 V relé )
  • LED osvětlení  pěstírny ( 230 V relé )
  • cirkulaci vzduchu v pěstírně = větráky mám dva ( 230 V relé )
  • dopouštění vody do nádrže mg. ventil ( 230 V relé )
  • peristaltické čerpadlo dávkování pH regulátoru ( 12 V relé )
  • růstový roztok Jungle A ( 12 V relé )
  • růstový roztok Jungle M ( 12 V relé )
  • růstový roztok Jungle B ( 12 V relé )

Což může vypadat třeba takto :

No a protože v pěstírně – skleníku mám i jiné řízení doporučuji ještě ovládat větrání ( 3 x okna motory ) podle teploty a vlhkosti vzduchu v pěstírně takže:  měřit teplotu vzduchu, vlhkost a intenzitu světla což provozuji přes starší instalaci a ESP32 modul takto:

Dále mám ještě krabičku a tři tlačítka na ruční spouštění cirkulačního čerpadla roztoku,  LED světla a impulzu dopouštění  10l  vody. Na analogových výstupech MS1 dva voltmetry 0-10V co mi ukazují  pH a TDS hodnoty …. je to v podstatě zbytečné, když  už to máte na mobilu v App, ale pro manželku to vyvolává dojem, že se ta p……. dá ovládat ( ptákovina samozřejmě !! ) .

Výsledek v jednotlivých fázích potom :

 

Pokud se týče Loxplánu, tak vůbec nebyla legrace nastavit regulaci pH protože regulátor ( kyselinu fosforečnou 60% )  můžete jen přidávat do roztoku. Princip je, že přepadová nádoba co jsou v ní čidla je předřazena hlavní nádobě, kam se teprve dopouští jednak voda tak regulátor tak i složky Jungle A-M-B. Jinak by to nefungovalo na celý obsah roztoku. Navíc dávku ( čas chodu ) peristaltického čerpadla musíte brzdit čím více se blížíte nastavené kýžené hodnotě . To by mělo být pH 5,9.

Loxplán neodpovídá zdaleka dvou dnům pokusů:

 

Další téma je dávkování jednotlivých složek JUNGLE roztoků a to tak, aby byla v nádrži správná koncentrace ( nastaveno 1200 jednotek ) a také podle toho v jaké fázi se pěstírna ( lodyhy )  nacházejí. To jsou režimy dávkování  RŮST / KVĚT / PLOD. Přepínané ručně v App ale na příští rok chystám kameru ( zatím je jen pro přehled a záznam ) s analýzou obrazu, tím budu vyhodnocovat fázi růstu a následně míchání poměru jednotlivých složek JUNGLE 🙂 . To teprve bude ta správná automatizace !

Zatím to vypadá takto :

V App jsou jednak hodnoty čidel, tak historie pH, TDS, teplot vlhkosti , doplňování vody atd… nějak takto:

Co se všechno dá v té p……. ( ptákovině !!! ) pěstovat  ?

Saláty, okurky, rajčata, papriky … zatím:

Aby se měly lodyhy typu okurky a rajčata po čem plazit vzhůru k LED panelům s růstovými světly mají tam natahány u stropu ocelová lanka a k mim připoutané provázky. Pro papriky pak slouží plůtek s bambusovými tyčkami.

Zbývá dodat že všechny rostliny na fotkách jsou samozřejmě pěstovány v pěstebníku se stejným roztokem JUNGLE ale v koncentracích zcela jiných….

Co dodat  ( ?) … to prostě ” musí bavit” a navíc, když odjedete na dovču stará se vám o lodyhy Loxone … jaké jsou s tím spojeny výhody ?

  • nediskutuje o tom co “by se mělo sadit do skelníku”
  • nevyjadřuje se ke způsobu zalévání rostlin
  • nenadává že se o skleník nestaráte
  • prostě se to toho ne…. !!!!!

Video na YouTube je zde:

Na závěr děkuji všem co to dočetli až k tomuto řádku. Pokud bude zájem dám další článek nejen o HW hydroponie ale taky o tom čeho se vyvarovat při pěstování .

P.S. a výhru ze soutěžní otázky co to je :

vyhrává :  @_petr_  ! paprika je to a připravte se že kořenů je v trubkách opravdu dost a dost …  pokud máš zájem pošlu vzorce a nastavení do Loxplánu regulace pH

(c) Dalibor 2022

Nudíte se ? aneb co když přebývají střešní latě…

Nudíte se ? aneb co když přebývají střešní latě…

Comments 5 comments

Nudíte se?  Kupte si medvídka mývala ! Něco podobného jsem zažíval během babího léta, chodíce kolem hromádky ( 16 ks ) střešních latí a řešením co z nich vyrobit, když už ” všechno máme” . Nebudu se vypisovat o možnostech řešení, takže rozhodnutí bylo vyrobit květináče a to zejména na větší, vyšší “lodyhy” ( např. palma ) tak, aby byly v designu k domečku.

Výroba je “poměrně” jednoduchá , příprava už o trochu horší. Střešní latě jsou standardně řezané na rozměr 40x60mm a květináče měly být vnějškem 40×40 cm a taky 30×30 cm. Technologicky naprosto jednoduše překládáním vrstev do vazby tak, aby zvenku připomínaly čepovaný spoj.

Postup výroby, pokud je výchozím materiálem hrubá střešní lať, je zhoblování na rozměr 30×55 mm. To je hlavní výchozí materiál na vrstvení jednotlivých pater. Dále nařezání na délku ( pokosová pila se hodí ) 37 cm ( pro rozměr venkovní 40×40 cm ) nebo 27 cm pro 30×30 cm květináče. Větší květináč jsem dělal na 5 pater menší na 4 patra. Spodní dno pak ze stavební překližky 12mm rozměru vnějšku kvetňáku.

Výsledek je, že na jeden květináč 30×30 cm potřebujete 18 hranolů 30×55 mm délky 270 mm. Dva jsou určeny dolů jako podstavce. Pro čtyři kusy to pak vypadá materiálově asi takto:

Následuje montáž lepením jednotlivých pater na spodní desku z překližky. Tady se vyplatí si s tím trochu pohrát a hlavně (!) každé patro po nanesení lepidla důkladně a několikrát poklepat gumovou paličkou. Po sestavení je potřeba uplatnit stahovák ( Lidl ) s rohovými pomocnými stojkami ( taky ze střešních latí samozřejmě ), které jednak zajistí polohu a jednak přesahy mezi hranolky, aby nebylo tolik co brousit:

Nezbytně nutné je nechat schnout alespoň 12 raději 24 hodin takto stažené. Pak nastoupí ruční pásová bruska ( opět Lidl za 800,- Kč ale už jen čekám až konečně klekne abych mohl zdůvodnit Makitu 9404 ) kdy nejdříve nahrubo srovnáte všechny čtyři boky . Následuje horní  frézka s konkávní stopkou 12,5 mm na zaoblení vnějších hran a potom broušení na čisto. Stojí za to si s tím trochu vyhrát.

Pak už jen nátěr venkovní lazurou, odstín vám určí bezpochyby manželka či přítelkyně, s tím se nemusíte trápit .

No a aby “to” aspoň chvíli vydrželo, dal jsem dovnitř fólii tak, aby nebyla přímo na stěnách a mohlo to trochu větrat. Do dna vyvrtány čtyři otvory z čehož vždy dva je odvětrání dna pod fólií a dva jsou propojeny 1/4″ PVC trubkou pro odvedení vody z hlíny :

 

Dno stačí natlačit s přesahem tak 2-3 cm a zahnout podél stěny vzhůru, obvodovou fólii pak vložit dovnitř. Ostatně, až tam nasypete hlínu nebude vidět stejně nic…

Výsledek je, že za zhruba 3 hodiny je hotový jeden květináč samozřejmě pokud se jich dělá víc než jeden-dva. Rozměry se dají přizpůsobit v podstatě čemukoliv, není třeba se starat manželky si už řeknu.

Takže pokud se nudíte … nekupujte si medvídka mývala! Museli byste si s ním totiž hrát, krmit, tahat k veterináři atd. atd. atd.

Ideální je nekupovat do baráku nic, z čeho nejdou na zimu vytáhnout baterky, nebo ještě lépe, jen to co baterky nežere !

P.S. k výrobě stačí stavební překližka a hranolky 30×55 nebo podobné. Pokud není protahovačka tak hranoly ohoblované, pilka pokosová ( ani nemusí být elektrická ), pásová bruska ( v nouzi ani ta ). A hlavně pánové! Můžete zalézt do dílničky či jiného prostoru, ženská bude spokojená, že “něco děláte na baráku” a budete mít svatý klid ( na práci samozřejmě ).

(c) Dalibor 2020