Tepelné čerpadlo, dějství čtvrté

Tepelné čerpadlo, dějství čtvrté

normal-470

Tak mám za sebou další schůzku s ACONDem. A všechno je jinak.

První velkou změnou je komplet změna kotelny. Původní plán byl, že budeme mít tepelné čerpadlo, napojené do akumulační nádrže, do které budou napojeny také naše peletové kamna přes teplovodní výměník.

Ačkoli funkčně je to řešení fakt husté, je to celé strašně překombinované. Je potřeba několik ventilů, oběhových čerpadel, složitá akumulačka s několika šneky. K tomu problémy v létě, kdy stačí ohřívat jen teplou vodu a ne vytápět.

I když jsem napojení kamen do akumulačky opravdu chtěl, pod náporem argumentů jsem povolil. Opravdu to celý systém dost komplikovalo a vzhledem k nízkým tepelným ztrátám domu to celé ani nevycházelo moc ekonomicky.

Po domluvě projektanta a pana H. z ACONDu je nakonec nové schéma mnohem jednodušší. Žádné napojení kamen na akumulačku, žádná akumulačka. Tím odpadá spoustu nákladů a složitostí v kotelně.

Celé zapojení tak bude následné. Tepelné čerpadlo bude napojené přímo na podlahové vytápění a přes ventil do boileru na ohřev teplé vody. Primárně se bude nahřívat boiler, když se nahřeje, přepne se vytápění do podlahovky. Když se i ta nahřeje, tepelné čerpadlo se vypne. Když teplota boileru nebo podlahovky klesne pod stanovenou mez, čerpadlo se zapne a začne znovu nahřívat.

Původní rozpočet na kotelnu (krom čerpadla) byl kolem 80.000 kč, nyní, po zjednodušení, to vypadá tak 30.000 kč. Zároveň se zlevňují i peletková kamna, protože už nemusejí mít teplovodní výměník.

Tohle všechno jsme měli ujasněno ještě před samotnou schůzkou, na schůzce jsme pak už dolaďovali hlavně umístění jednotlivých technologických prvků. Protože máme relativně velkou špajz (protože je spojená s prostorem pod schody), rozhodli jsme se boiler umístit tam. Přece jen naše technická není zas tak velká a tenhle tah rozhodně ocení.

PIC00002965-00

Na zdi jsem rozkreslil kde bude čerpadlo, kde bude boiler i rekuperace (ta bude nejspíš od firmy Stiebel-eltron, model LWS 370, ale o tom zas příště). Krom toho jsme s řešili i možnost napojení jejich tepelného čerpadla na inteligentní dům Loxone.

Běžně totiž napojují čerpadlo na jeden centrální termostat, který řídí celou teplotu domu. Jelikož ale máme Loxone a díky SEDTRONICu také měření teploty/vlhkosti v každé místnosti, chceme ovládat čerpadlo z Loxonu a trochu “po svém”.

miniserver

Ani to však není problém, namísto termostatu půjde na vstup čerpadla napojit Loxone, takže budeme moci čerpadlo ovládat na základě dat z celého domu. Ještě dolaďujeme, jestli uděláme i všechny ventily na podlahovku ovládané jednotlivě přes loxone, nebo budeme mít jednu teplotu na celý dům. Uvidíme, kam se příště doberem 🙂

 

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

22 thoughts on “Tepelné čerpadlo, dějství čtvrté

  1. Zdravím,
    mohl bych Vás požádat o vypsání zařízení, která máte v technické místnosti plus kolik v ní zabírají místa? Případně jestli z toho je nějaká abnormalita, která se normálně nevyskytuje? Potřebuji se ujistit, zda se do té naší (dle mě) malinké technické místnosti všechna obdobná zařízení vejdou. V tomto článku jste psal o boileru ve spíži, tak ten si musím připočítat.
    Předem vám moc děkuji.

    1. Zdravim, co mame v TM rad napisu, ale merit se mi to opravdu nechce ,na to neni uplne cas. Na to doporucuju postahovat technicke listy vyrobku, ktere budete mit vy, a podle toho si rozmery pozjistit.

      Jinak v TM mame:
      – tepelne cerpadlo
      -rekuperace
      – rozvadec
      – skrin na server (netypicke, pro me pouziti).
      – dal pak zmekcovac vody
      – rozvody vody
      – rozvadec vody na podlahove vytapeni
      – a pak hromada regalu a polic

      jak jste psal, boiler mame ve spizi, ale vetsinou se dava do TM

  2. Dobrý den,
    zajímalo by mě jak ste se svým rozhodnutím vynechat akumulační nádrž a vodu rovnou hnát z čerpadla do podlahy spokojen? Není tím čerpadlo víc zatěžováno když musí spínat častěji?
    Díky
    M.

    1. Bohuzel nemuzu srovnavat s jinym systemem, stejne tak nejsem expert abych dokazal posoudit vuci jinemu reseni. Ale za nas jako uzivatele nam prijde reseni dobre.

      Z toho co laicky chapu, tak podlahovka v pasivnim dome ma takovou setrvacnost, ze se chova prave jako akumulacni nadrz. Rozhodne se nejedna o nejake caste spinani, naopak, vyhrat dum o 1C je otazka tak 5h, stejne tka kdyz se podlahovka vypne ,tak dum chladne treba o 0.1C za hodinu.

  3. Neexistují někde nějaké technické specifikace a označení modelu tohodle čerpadla – na webu výrobce nic není? Je možné jej třeba ovládat přes nějaký modul i přes internet (bez využití loxone)?

    1. bouzel netusim, proc vyrobce stale nema info o tomto cerpadle. Pripadne pokud je nekde ma, ja to netusim. Nas model byl jeden z prvnich, proto jsme na nej meli i zavadeci slevu.

      Ano, da se ovladat pres internet, pres webove rozhrani, pres modbus (jak jde videt v ostatnich clancich)

  4. Dobrý den.
    Řeším teď ten samý případ u sebe na pasivu. Rád bych se zeptal jak jste dopadl z regulací, jestli jste zůstal “jen” u regulace přes jeden centrální termostat nebo jste to změnil i na regullaci přes ventily. Já zatím jsem dospěl k tomu, že budu řídit spínání čerpadla přes místnost kde mne to asi nejvíce zajímá a je největší, tj. obývák. Tzn. přes blok Inteligentní regulace pokojové teploty v obýváku. Nastavím zpětnou na TČ na nějakou “vhodnou” teplotu ( zatím i v největších mrazech ideální 28C) a budu přes loxone čerpadlo spínat. Bohužel nemohu regulovat přes loxone teplotu vody. Přijde mi škoda, že blok nemá vstup venkovní teploty ( nebo předpovědi, kterou mu dokážu poslat), aby event dokázal více předvídat, což by se u podlahovky slušelo. O sluneční záření ani nemluvím, tam to asi řeší jen automatické zatažení venkovních žaluzii i když je to škoda, když se ví , že třeba bude svítit sluníčko ( to mu lze z předpvědi poslat taky) a zbytečne by pak nemusel natápět, ale to už je možná odemne už moc překombinované…

    Přeji pěkný den

    1. Ve finale je to uplne jinak. Ridime jen dle jedne teploty, ktera se pocita jako prumer vsech mistnosti krom obyvaku. Duvod je prosty, kdyz merite dle mistnosti, ktera se nejrychleji ohreje, je regulace k prdu. Obyvak se pri slunecnim zimnim dnu vyhreje klidne na 30C, takze se pak zbytek domu netopil.

      Ohledne ventilu, mam je sice nainstalovane, ale zatim jedou vsechny otevrene. Dum ma takovou setrvacnost, ze nema cenu vymyslet nic sloziteho. Kdyz ted zatopite/vypnete, mate zmeni za 24h. Navic ve VPC se teplo stejne prenasi celym domem.

      takze sem se na inteligetni regulaci vykaslal, z loxone posilam jen prumernou vnitrni a prumernou venkovni (mam cidlo sever/jih) a v prostredi acondu mam nastavenou jednu teplotu, podle ktere se TC ridi.

      Mozna to do budoucna nejak vic rozsirim, ale zaitm nam to takto perfektne vyhovuje

      1. Dobrý den,
        tak k první části jsme asi dospěli k podobnému způsobu. Nejchladnější je obývák, resp. místnosti ostatní v patře se vytopí rychleji, takže regulace dle obýváku bude asi ok.

        Mohl byste ještě rozebrat toto:
        “takze sem se na inteligetni regulaci vykaslal, z loxone posilam jen prumernou vnitrni a prumernou venkovni (mam cidlo sever/jih) a v prostredi acondu mam nastavenou jednu teplotu, podle ktere se TC ridi. ”

        Takže zbytek vyřídí SW v Acondu na základě hodnot z loxone? Tj. už žádný blok loxone do toho nemícháte?

        Děkuji

        1. ad loxone+acond. presne tak.

          s acondem jsem vyvinul Modbusove rozhrani, kdy muzu vsecno co maji na webovem rozhrani ovladat z loxonu.

          Puvodne sem myslel, ze TC prepnu to manualu a budu si ridit primo teplotu topne vody, prepinat tricest mezi mistnosti a TUV, atd.

          Ale jejich Automaticka regulace funguje paradne, takze ji jen rikam kolik je venku, kolik je vevnitr. Dokonce i cilovou teplotu uvnitr nastavuju zatim rucne pres webove rozhrani, ackoli i to by slo ridit z loxonu (jen na to spis nebyl cas).

          Acond ma jeste rezim Ekviterm, kdy se TC snazi dle ruznych hodnot a statistik lepe vyuzit teplo. Za nas ale muzu rict, ze automatika, ktera se ridi aktualni hodnotou je lepsi. Ekviterm sice sezere treba o 10% mene energie, jenze pak byla studena dlazba nebo v noci zima, protoze TC sice spravne setrilo, ale na ukor komfortu.

          Pokud by ani automatika ani ekviterm nevyhovoval, porad je cesta napsat si rizeni sam a ovladat teplotu topne vody. Ale po zkusenostech co mam to asi delat vubec nebudu.

          Edit: V noci zima proto, ze I. vstava k malemu krmit, takze to bylo neprijemne. Kdybychom spali, tak to je ok.

  5. Lze bez modbusu nějak ještě ovladat čerpadlo? Krom stavu zapnout/ vypnout? Například tam posílat ty teploty z loxone namísto senzorů TČ?

    1. jestli se bavime o Acondu, tak ano. Maji Modbus over TCP, takze se to prpopoji klasickym LAN kabelem a pak ovlada pres modbus aktory

  6. Ahoj,
    modbus TCB – super! Líbí se mi myšlenka že mohu použít buď jejich regulaci, nebo řídit ručně z loxonu, případně nějakou kombinaci obojího. Předpokládám, že také nebude problém topný systém rozšířit i o vytápění bazénu (3cest ventil+výměník; a z loxone říct teď topím bazén, chci tuto teplotu topný vody?).

    Článek je rok a půl starý … máš nějaké nové poznatky? Můžeš prosím znovu krátce zhodnotit dlouhodobé zkušenosti s tím čerpadlem a firmou acond? Díky Aleš

    1. Ahoj, kratke zhodnoceni sem uz delal na spouste mist na blogu a hlavne foru, kde je velka diskuze o TC.

      Takze fakt jen kratce. Spokojenost stale velika, i po roce kdykoli zavolam, tak ochota pomoct. Ovladani pres Loxone mozne je, stejne tak to prepinani. Modul na bazen maji primo v jejich aplikaci uz pripraven. Bud nechas ridit vse jejich SW a jen pres modbus vycitas data, nebo das jejich SW do rezimu manual a pak ridis co chces sam.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *