Tu bohužel z PENB nevyčteš.

Na to potřebuješ, aby ti někdo tyto ztráty vypočetl (z podkladů, které máš v PENB uvedeny). Závisí to na lokalitě, plochách, parametrech prostupu tepla jednotlivými materiály atd. Ten kdo ti navrhnul plynový kotel to už musel podle něčeho spočítat...

Je to docela monstr výpočet, ale jsou na to na netu kalkulačky. Např tady.

Jinak podle PENB máš nyní navržen plynový kotel 23,1kW. TČ by mělo mít stejný výkon. Ale je to strašně vysoké číslo, ty se budeš podle mě pohybovt kolem 6 kW.

Ahoj, taky mě zajímalo to samé a taky jsem zjistil to samé 🙁

Bohužel tepelné ztráty se počítají jinak než PENB. Naštěstí téměř identicky dům co budu mít již stojí tak mi prozradili že mám TZ 3,2kW.  

Toto mi přímo psal člověk co mi dělal PENB: Ono z výpočtu dne TNI (to jsem dělal pro NZÚ) to zcela přesně určit právě nejde.

@radek - no ten navržený plynový kotel je ústřel a podle mě, ten co kotel počítal tak to počítal vokenní metodou 🙂 kouknul z okna a napsal číslo; na ten monstr výpočet na tzb jsem koukal, ale vůbec nevím co tam naklikat ...

co konkrétně řeším je, zda mi bude stačit 6kW čerpadlo nebo mám jít do 8kW ... zatím uvažuju TČ Nibe, a to ve verzi voda/voda i vzduch/voda

Na tepelne ztraty potrebujes opravdu hafo vypoctu, ve kterych se zohlednuji krom cihly a zatepleni take rozmery a pozice oken, ruzne detaily prechodu materialu (treba mezi cihlou a osb deskou v parotesu,...).

Mozna se zkusit obratit na nekoho, aby ti to spocital jen pro potreby toho vytapeni, ze by se tam dalo pocitat s nejakyma konstantama a nebyl by to cely projekt pro zelenou.

Ahoj, celkové tepelné ztráty objektu by měl umět z Protechu (software pro stavební fyziku a dimenzování otopných soustav) vytáhnout energetik, který PENB počítal - Ing. Švadleňák. Záleží, na jaké moduly Protechu má licenci. 

Tepelné ztráty jednotlivých místností pak jsou důležité pro dimenzování otopných soustav - jednotlivých okruhů podlahového vytápění nebo radiátorů. 

Tak výkonný plynový kotel se do objektů dává kvůli ohřevu teplé vody. Většinou má plynový kotel průtočnou přípravu teplé vody, nebo jen malý zásobník. Proto potřebuje velký výkon, aby dokázal vodu rychle dohřát. Pokud je ale navržen ještě přímotopný nebo kombinovaný ohřívač vody, není tak výkonný zdroj nutný.

TČ není nutné navrhovat na 100% TZ, protože ty se počítají při výpočtové zimní teplotě (většinou -15°C nebo -13°C), ke které dojde pár dní v roce. Na tyto špičky se pak využívá bivalentní zdroj (většinou elektrická topná spirála).

To L: Podrobnost výpočtu pro PENB a ztráty je podobná. Dá se samozřejmě počítat podrobně za pomoci bodových a lineráních tepelných mostů, ale vyplatí se to až u pasivních domů s TZ okolo 3 kW.

no, měl jsem ambice si to spočítat sám, ale tečou mi nervy, už jsem psal tomu, co mi dělal PENB, tak uvidím. Kdybyste někdo věděli o někom, kdo by to uměl za rozumný peníz spočítat, asi bych byl vděčný ... 🙂

potřebuju to opravdu jen pro vytápění TČ, na zelenou si nesáhnu

A neni to skoda si na zelenou nesahnout? 🙂

No jestli se nepletu tak bych musel mit rekuperaci. 

Pro B v NZU bys musel mít rekuperaci.

Díval jsem se na ten PENB ještě jednou. Na str. 3 protokolu je celková měrná ztráta prostuprem 154,2 W/K. Když to přenásobíš rozdílem vnitřních (20°C) a vnějších (-13°C) návrhových teplot, tak dostaneš ztráty prostupem 33x154,2=5088,6W.

To je ale za předpokladu, že se uvažuje jedna vytápěná zóna včetně suterénu a garáže na 20°C. Pokud by se měl suterén a garáž uvažovat jako zóny s redukovanou vnitřní teplotou, tak by se musely měrné ztráty jejich konstrukcí vynásobit tímto jiným rozdílem teplot (tedy 29 místo 33). Celkové ztráty by pak vycházely menší.

Kdybys chtěl vyšší vnitřní teplotu, tepelné ztráty budou opět vyšší - analogicky si umíš dopočítat.

Pro určení celkové tepelné ztráty pak musíš ještě započítat ztrátu větráním, která se spočte dle vzorce - viz  http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/tzb-fbi/6.html

Když se dosadí násobnost výměny vzduchu 0,3h-1 (0,5h-1 je podle mě zbytečně moc, stejně nikdo v zimě tak intenzivně okny nevětrá), pak ztráta větráním je 1300x0,3x902,9x33/3600=3228 W. Samozřejmě by šlo snížit větrání sklepa a garáže a ztráty by opět klesly.

Celkem tedy 8,3 kW.

Nech si nacenit celkové instalační náklady na variantu s výkonem čerpadla 6 a 8 kW a sám se rozhodni, co bude pro Tebe lepší. 

6kW bude mít plynulejší chod a nebude potřebovat velkou akumulační nádrž. 8kW bude mít nižší provozní náklady, protože bivalentní zdroj se bude zapínat až cca při venkovní teplotě -13°C. 

NIBE ale vyrábí i TČ s plynulým řízením výkonu, takže poznámka s akumulační nádrží bude irelevantní. Tato TČ jsou ale finančně náročnější než běžná bez plynulé regulace. 

Koci, moc díky za pomoc a vlastně i úvod do problematiky, protože pro mě je to španělská vesnice. Sklep vytápěný nebude a co se týče garáže, tam budu určitě udržovat nižší teplotu než bude v bytném prostoru, garáž chci spíše temperovat, tzn třeba na nějakých 12-15°C

V současné době mám naceněná dvě 8kw čerpadla

voda/voda: Tepelné čerpadlo F1245-8 smaltovaný zásobník (umí za peníze dodat i nerez, otázka je, zda to má smysl)

vzduch/voda: TČ Nibe set F2120-8 +VVM320

cenově to vychází velmi podobně; uvažuju, že čerpadlo bych využíval celoročně, tzn v zimě na topení, v létě uvažuju, že bych vyzkoušel chlazení - moc si od toho neslibuju, ale nikde jsem se nedočetl praktické zkušenosti, tak bych to chtěl prubnout. Co jsem zjistil, tak je potřeba dávat pozor na rosný bod a není dobré mít přehnaná očekávání.  Zároveň bych tím chtěl ohřívat i TUV.

Podrobnosti ohledně sklepa a garáže by se musely řešit už dalšími propočty. Musely by se počítat ztráty kontrukcemi z vytápěného do nevytápěného nebo temperovaného prostoru. Energetik, který počítal PENB, to zvládne nejrychleji, protože má už všechno zanesené do Protechu. 

Určitě budeš brát teplo pro TČ z vody? Když použiješ hloubkový vrt s vystrojením nebo solankový zemní registr, bude se jednat o systém země/voda. O systém voda/voda by se jednalo v případě, že bys do TČ čerpal vodu ze studny (rybníka, potoka) a do druhé ji pak ochlazenou vracel. To se moc nedoporučuje vzhledem k nestálo hladiny spodní vody/průtoku potoka/vysychání rybníka. 

Pokud umíš levně udělat plošný zemní registr a máš velkou zahradu, je varianta země/voda lepší. Ale záleží i na typu půdy. V málo zvodnělých půdách musí být primární okruh hodně rozlehlý.

U chlazení záleží, jak to chceš provést. Pokud máš podlahovku, tak bude zřejmě dost nepříjemné mít chladno u nohou. Chladný vzduch se drží dole, k jeho promísení s teplým bude při malém pohybu v domě docházetpomalu. 

Na rosný bod se opravdu musí dávat bacha. Například, pokud budeš mít v létě teplotu 27°C a vlhkost 55%, bude  teplota rosného bodu 17°C: http://www.rosnybod.klusik.cz/index.php?temperature=27&humidity=55&action=computeDewPoint

To limituje výkon tohoto způsobu chlazení.

Skoro se vyplatí, než mít aktivní chlazení, propojit primární a sekundární okruh a pouze nechat kolovat médium - princip dle Dr. Svobody: http://www.eltex-km.cz/clanky/10028-multifunkcni-jednotka-s-tc  a zde:   http://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/7286-nizkonakladovy-pasivni-dum

Já jsem to samozřejmě napsal blbě - je to země/voda ... pořád mluvím o vodě, ale je to země - moje chyba. Zahradu mám opravdu velkou, 450m potrubí se tam ztratí 🙂 ikdyž jsme na kopci, tak vody máme docela dost, i spodní vody jsou dost vysoko, otázkou je, jak dlouho tomu tak bude, obecně jsme v nejsušší oblasti v republice (dle počtu srážek).  Co se půdy samotné týče, tak defakto je to všude jíl,ale podle katastru půda nejvyšší bonity 🙂

k tomu chlazení - neidealizuju si, že bych tím celé léto chladil, ale spíš to chci vyzkoušet, nebo třeba nechat podlahu ochlazovat jen když nikdo nebude doma, aby se dům ""vychladil"" než přijdeme z práce, nevím, vymyšlené to to nemám, ale zajímá mě to ... no a přes den budeme celý den vlastně dole, podkroví bude  "jen na spaní", takže kdybych v létě chladil přes den vrch, tak by "ochlazený" vzduch mohl padat dolů do přízemí ... ale jak říkám, nijak si to neidealizuju, jen si ty věci chci vždycky vyzkoušet, než je budu hodnotit 🙂

Proti letnímu přehřívání bych spíš řešil dobře pasivní stínící prvky, přesahy, dobře dimenzované větrací vrstvy střechy (ideálně tříplášťová větraná konstrukce), světlé omítky fasády, světlá krytina. 

Dobré je taky noční vychlazení, ale když nebudeš mít větrací systém, tak budeš muset větrat manuálně.

To chlazení tvým způsobem bude pouze plus. 

Tepelné zisky jdou taky počítat a letní stabilita jdou taky počítat. Mohl bych předat kontakt na kolegy z oddělení stavební fyziky, a mohl bys to s nimi probrat.

Pokud myslíš to chlazení vážně, tak vybírej spíš z výrobků k tomu určených: http://www.licon.cz/pkwoc-podlahovy-konvektor-s-ventilatorem-pro-topeni-a-chlazeni.html

Ty už mají i parotěsně izolovaný přívod studené vody a záchyt kondenzátu. Navíc ventilátor pro zvýšení výkonu.