Browsed by
Tag: náklady

Roční náklady v pasivním domě

Roční náklady v pasivním domě

Už v domě bydlíme nějaký pátek, tak můžu z dostupných statistiky udělat nějakou sumarizaci. První rok v pasivu prý nelze dělat závěry, protože zdi jsou ještě mokré ze všech stavebních procesů, takže je o něco vyšší spotřeba. V našem případě ani druhý rok nebyl úplně ideální, protože nám cca půl roku přes zimu běžely doma težební rigy na kryptoměny, takže jsme celou zimu naopak větrali, abychom se toho tepla zbavili :).

Ale težbu jsem loni v dubnu/květnu ukončil a od té doby běží dům v téměř normální režimu, ze kterého se už nějaká ta čísla dají vyčíst. Téměř normální píšu proto, že náš dům používáme asi trochu jinak, než většina běžných obyvatel.

Před tím, než se pustím do samotných čísel, definujme tedy náš způsob využití domu:

  • V domě jsme 24h/7dnů v týdnu. Oba pracujeme z domova, z toho vyplývá nonstop využití domu. Tzn doma si vaříme obědy, chodíme na záchod, svítíme,…
  • Jelikož oba pracujeme v IT, tak nám doma běží většinu dne 2 výkonné PC, což se na spotřebě rovněž projeví a zároveň to přes zimu vytápí pracovnu.
  • Krom toho nám ještě v technické beží nonstop pracovní server s konstantní spotřebou 300W.
  • Krom nás dvou s námi doma bydlí ještě náš tříletý syn, což znamená více vody na koupání :).
  • Dům v zimě vytápíme na 23C-24C namísto “doporučených” 21C, jelikož je mé drahé polovičce stále zima 🙂

Teď trochu k domu samotnému:

  • dům je pasivní, postavený z VPC šíře 17.5cm, izolace EPS 28cm.
  • dům je s podkrovím, dolní plocha je 150m2, horní 100m2
  • dům je orientován na jih, kde jsou velké prosklenné plochy
  • dům je vytápěn tepelným čerpadlem (Acond, 3.6kw) napojený na slinky tepelný kolektor (hadice 400m na ploše cca 35mx2m)
  • tepelným čerpadlem se vytápí TUV i dům samotný, vaří se elektřinou
  • v obyváku máme interiérové peletové kamna o výkonu 1-6kw, které používáme spíše pro atmosféru než na hlavní topení.
  • na zalévání zahrady využíváme vodu z podružného vodoměru, studnu nemáme, jen retenční nádrž na dešťovku.

TL&DR (Too long; Didn’t read) aneb chci vědět čísla hned.

Pro ty z Vás, co nechtějí prohrabovat hromady grafů a čísel níže, tady jsou celková čísla.

  • spotřeba vody pro dva dospělé a jednoho tříletého je 114m3 z řádu za 9120Kč (koupání, vaření, praní, mytí)
  • spotřeba vody na zahradě (tráva a záhony) je cca 40m3 z dešťovky a 40m3 z řádu za cca 1600Kč
  • spotřeba domu (TUV, vytápění, vaření, běžný chod) je 6.5MWh ročně za 16.000Kč
  • z toho dělá samotné TUV a vytápění 3.1MWh ročně za 7750Kč
  • jelikož pracujeme z domu, tak provoz pracovních PC a serveru samotného je 2.7MWh za 7000kč
  • celková spotřeba domu je tedy 9.2MWh za 23.000Kč

Shrnuto podtrženo, trvale obývaný pasivní dům o s plochou 250m2 (užitná cca 200m2) má roční náklad 16000Kč za elektřinu a 9000Kč za vodu, tzn necelé 2100Kč měsíčně.

Pokud byste v domě nebyli nonstop, ušetříte určitě na vodě a elektřině za denní vaření, takže by byl náklad ještě nižší. Naopak, pokud z domu pracujete, je nutné připočíst ještě elekřinu za trvale běžící PC a další stroje. V našem případě je celkový měsíční náklad na provoz domu 2700Kč měsíčně.

Detailnější grafy a rozpisy jednotlivých spotřeb, včetně spotřeby například ledničky, varné desky, rekuperace,…. najdete níže.

Spotřeba vody

Tady musím rovnou říct, že přístě už bych řešil i studnu.  Ačkoli se každý večer jen sprchujeme (a to myslím ještě docela rozumně), vody spotřebujeme celkove docela dost.

Spotřeba 9-11 m3 vody měsíčně na sprchování, praní a mytí nádobí. Celkem loni 114 m3 za rok

Co se týká venkovní spotřeby, bohužel ještě stále nemám napojený vodoměr na statistiky. Spotřeba vody na automatickou závlahu trávníku a záhonů z vodovodního řadu činila 40m3, nedokážu přesně říct, kolik pak bylo z deštovky, ale tipuji tak dalších 40m3.

Spotřeba elektřiny

Jak pravidelní čtenáři jistě vědí, mám v domě elektroměry téměř na každém okruhu (článek1, článek2), takže se jde velmi pěkně podívat, co přesně kolik žere. A protože už data sbírám nějaký rok, mohu se s nima i podělit.

Začnu celkovou spotřebou domu za celou dobu provozu domu, která ale, jak jsem psal, zahrnuje i provoz nonstop běžícího serveru a dvou pracovních PC běžících každý den a především, na začátku roku 2018 i provoz několika těžebních strojů s nemalou spotřebou 🙂

Jak jde vidět na tomto detailnějším grafu, tak rigy (těžební stroje) jsem postupně zprovozňoval od prosince 2017 a bežely do dubna 2018. Proto bylo možné udělat statistiky na web až teď, kdy už mám za sebou více než 12 měsíců nezkreslených dat. Proto se budeme primárně koukat na data od cca června 2018 do teď, kdy už dům běží v onom “běžném” provozu.

Spotřeba se pohybuje od 478KWh za měsíc v červenci do 1.2MWh v prosinci. Celkově tedy 6MWh za tento rok (leden-srpen) a 3.2MWh za loňšký rok (září-prosinec), takže celkem 9.2MWh za posledních 12 měsíců. Při celkové ceně za elektřinu cca 2.50kč (tarif D57d, 1.2Kč samotná elektřina, k tomu distribuce a sluneční ekoteroristi) to dělá 23.000kč ročně za celý dům.

Takto vypadá část výpisu elektroměrů

Nyní se pojďme podívat, kolik by ale byla spotřeba, nebýt pracovního serveru a dvou pracovních PC běžících celý den.

Elektřina server

Začneme serverem, který má spotřebu konstantní. Co je na něm zajímavé, je změna napájecího zdroje. Jelikož mi zbyl jeden kvalitní zdroj z rigů, přešel jsem z obyčejného Silver na Platinum zdroj EVGA.

Pouhou touto změnou jsem stáhl spotřebu denně z 7.4KWh na cca 6KWh.

Takto vypadá pak měšíční graf. Měsíční úspora z cca 220KWh na 180KWh. Tzn cca 40KWh měsíčně, což je cca 100kč měsíčně. Ročně pak úspora 1200kč. Další pokles v březnu 2019 pak byly nějaké další HW změny za úspornější komponenty. U serveru, běžícím 24/7 je znát každá drobná úspora.

Roční spotřeba serveru tedy 2.3MWh loni, letos díky úsporám očekávám cca 1.8MWh, v řeči peněz tedy původně 5750Kč ročně, nově pak 4500Kč za rok.

Elektřina pracovní PC

Dalším velkým žroutem elektřiny jsou pracovní PC.  Můj pracovní PC je cca 640KWh ročně a grafy vypadají nějak takto:

Druhý pracovní PC má spotřebu o něco nižší, cca 270KWh ročně. Celkem tedy 0.9MWh, tzn 2250Kč ročně.

Elektřina dům

A tím se dostáváme k “jádru” domu. Nyní už víme, kolik spotřebuje celý dům (9.2MWh – 23.000kč) a kolik spotřebují pracovní počítače celkem (2.7MWh – 7000kč).

Tím pádem na samotný dům připadá 6.5MWh za 16.000kč.

Největší část spotřeby pak tvoří určitě tepelné čerpadlo, které nám celoročně ohřívá vodu a přes zimu vytápí dům podlahovým topením.

Na grafu vlevo jde vidět rozložení vytápění v jednotlivých měsících. Dle očekávání prosinec-leden se topí nejvíce, v létě je pak na ohřev vody spotřebováno nejméně. Rok 2018 je spotřebou nižší, jelikož se topilo pomocí těžebních počítačů. Celková spotřeba za vytápění a ohřev vody za 12 měsíců je pak 3.1MWh, tzn 7700Kč.

Jak jde vidět, vytápění a ohřev TUV dělá 50% celé spotřeby elekřiny v domě. Zbývá už jen 3.4MWh za rok na ostatní spotřebiče. Tato spotřeba už se dělí vcelku rovnoměrně mezi vše ostatní.

Z toho mi i jasně vyplývá, že pokud řešit nový dům, automaticky řešit i tepelné čerpadlo. Pokud vezmu, že tepelné čerpadlo má COP nějakých 3.6 (faktor mezi potřebnou a vydanou energií), tak pokud bych topil elektrokotlem, budu mít 3.6x vyšší spotřebu energie. Tzn namísto 7700Kč ročně bych platil 28000Kč. To je 20.000Kč ročně rozdíl. Za pět let je to 100.000Kč za které se dá tepelné čerpadlo sehnat a to neberu pořizovací cenu elektrokotle. (v ceně neřeším ostatní komponenty ala bojler, expanzka,…, které musíte mít i pro elektrokotel). Tzn za méně než pět let máte investici zpět a pak už jen šetříte nemalé peníze.

Spotřeba chytrých technologií

Další část spotřeby činí chytré technologie. Není to už tolik, ale určitě se to bude hodit pro ty, co plánují například chytrý dům Loxone, rekuperaci a další “chytré” věci, které něco málo neustále konzumují.

Spotřeba rekuperace

Nonstop běžící rekuperace dělá cca 240KWh ročně, tzn 600Kč ročně za přísun čerstvého vzduchu.

Nonstop běžící chytré prvky Loxone, miniserver, relátka, zdroje,… dělají cca 300KWh ročně, tzn 750kč za chytrý rozvaděč.

Elektronika v domě

A tím se dostáváme k poslednímu zbytku žroutů v domě. Po odečtění serveru, pracovních PC, vytápění nám zbývá 3.4MWh za rok. Od toho ještě odečteme chytrý rozvaděč a rekuperaci a jsme na 2.9MWh za rok.

Tuto spotřebu již dělají klasické spotřebiče jako je pračka, sušička, varná deska, elektrická trouba, televize atd. Zde už bude záležet na každém, jak moc co využívá. My například více vaříme, ale na televizi moc nekoukáme (maximálne tlapková patrola večer pro prcka 🙂 ).

Elektroměr pračka

 

Elektroměr sušička

 

Elektroměr varná deska

 

Elektroměr trouba

 

Elektroměr lednička

 

Elektroměr myčka

 

Elektroměr špajz – mrazák

 

A to je z těch hlavních spotřebičů asi vše. Jak ale vidíte, většina ostatních spotřebičů už jsou jen zlomky spotřeby, většinu stejně spolkne vytápění i v případě tepelného čerpadla.

Krom elektrické energie a vody je pro provoz potřeba také sem-tam nějaký filtr do rekuperace, nebo jiný spotřebák. Ale to se vše dá řešit i levnou cestou, kdy namísto koupě drahých filtrů lze koupit jen filtrační tkaninu za setinu cenu a tu si sám nastříhat, atd.

Pokud by Vás k domu a jeho nákladům něco zajímalo, ptejte se pod článkem. Co budeme vědět, to zodpovíme 🙂

Dodatek 1:

Na základě žádosti přidávám graf teplot v obyváku. Bohužel, po oddálení není úplně přehledný, ale snad bude stačit. Ještě dodám, že toto čidlo je v obyváku uprostřed místnosti u stropu, takže ukazuje o něco vyšší teploty než co bude u země.

Tak ještě čidlo teploty v pracovně, kde je čidlo v úrovni vypínačů. Jde vidět, že teplota je o cca 1.5C – 2C nižší.

Dodatek 2:

Na základě diskuze na Facebooku přikládám naši fakturu za elekřinu. Ano, opravdu máme celkovou cenu 2,5 (konkrétně tedy 2,57kč za Kwh) včetně jističů a dalších nákladů. Prosím, nepiště mi tedy, že neumím/špatně uvádím cenu elektřiny.

Faktura je za loňský rok, jelikož za letošek ji ještě nemáme. Cena obsahuje také náklady na provoz težebních rigů, takže celková výše neodpovídá aktuální letošní spotřebě.

Jak lze vidět zde, základní sazba ve vysokém tarifu je 1.41kč za KWh a 1.20Kč, respo 1.16Kč v nízkém tarifu. Bohužel, díky všem dalším poplatkům je to v součtu uváděných 2.57Kč

Dodatek 3:

Na základě žádosti přikládám graf toho, kdy jede kompresor v tepelném čerpadle a kdy ohřívá teplou vodu a kdy dům. Je to za celý rok, ale jde z toho vidět, jak kdy čerpadlo najíždí na vytápění domu (vlevo ohřev teplé vody, v pravo celkové vytápění)

Dále pak přikládám ještě graf průměrného SCOP faktoru čerpadla. Je to počítáno z aktuálního výkonu, takže tam jsou i peaky, ale v průměru to dává pěkný přehled o efektivitě TČ.

Dodatek 4:

Přidávám další graf, aktuální spotřeba domu během celého dne. Tento graf je užitečný při plánování FVE. Jde vidět, že “klidová” spotřeba domu je cca 400W (z toho 300W je server) a že do cca 3Kw je většina běžné spotřeby. Nad 3Kw jsou pak už jen občasné špičky. Tím pádem 3.6kw FVE bude dostatečná a případné špičky se pokryjí ze sítě.

Rozpočet a časová náročnost hrubé stavby pasivního domu

Rozpočet a časová náročnost hrubé stavby pasivního domu

Hodně lidí si před stavbou domu kladou celkem logickou otázku: Na kolik celá ta sranda vlastně vyjde. Odpověď na ni bohužel zatím nemáme, dokážeme ale poměrně přesně říct, kolik nás stála hrubá stavba. Než ale nahodíme konkrétní rozpočet a vy si začnete ťukat na čelo, že to máme za strašný ranec/strašně málo (vyberte si dle libosti), sluší se připomenout, co to vlastně stavíme a z čeho, jak velké a jestli nám to staví Samo, nebo kdo vlastně 🙂

Takže od začátku:

  • stavíme pasivní dům z vápenopískových cihel (VPC) od Vapisu
  • barák je o dispozici 5+kk bez garáže, má dvě podlaží, první o zastavěné ploše 147 m2, druhé má 95 m2,
  • střecha je sedlová z pálených tašek
  • stavíme svépomocí ve spolupráci s 1 zedníkem/řemeslníkem a vydatné asistence našeho stavebního dozoru, jediná část, na které jsme se nepodíleli, byla střecha (krov a položení tašky)

A teď už tedy shrnutí jednotlivých fází stavby bez základové desky, o té najdete všechno v článku Kolik stojí a trvá základová deska.

Časová osa hrubé stavby

  • Rohy ve spodním patře jsme založili 10.8., zdění včetně příček nám trvalo do 21.8. Zdilo se ve složení L + 1 ks zedník + každý den cca 3 ks helfrů, co nosili cihly, míchali maltu a občas se prostě jen tak flákali.
  • Od 22.8. jsme začali s přípravami stropu, který jsme s velkou slávou, ohňostrojem a betonopádem vylili  28.8. V hlavní roli hráli: L + zedník od rána do noci furt. Ve vedlejších rolích: I skoro furt, 3 helfři příležitostně a při kruciálních okamžicích i náš stavební dozor/projektant/konzultant v jedné osobě
  • 31.8. jsme založili rohy v podkroví, zdili jsme do 4.9., kdy jsme taky položili poslední překlad v horním patře. Na této opět za Sama zaskakoval L se zedníkem, počet helfrů se snížil na jednoho, zato na full-time úvazek.
  • Bednění horního věnce jsme spolu se šalováním schodiště začali budovat 10.9., vylívalo se 15.9. Šalování schodiště vyrobil náš projektant, bednění věnce + kovovou výztuž obstaral L se zedníkem, I + 1 helfr příležitostně asistovali, vylívalo se ve složení L + I + zedník + 2 helfři.
  • 29.9. jsme začali s prácemi na ploché střeše, ta se táhla jak smrad a provázely ji všelijaké komplikace, finální gumová vrstva byla nakonec položená za měsíc 30.10., ale nutno podotknout, že čistého času nám zabrala maximálně 5 dní ve složení L furt, 2,5 dne zedník, 2,5 dne I. Pokládka gumy pak zabrala střechařům dva dny.
  • Tesařské práce na sedlové střeše střechaři zahájili 6.10. a ukončili 9.10. Pak po odpolednách L vyzdíval štít a 20.10. opět nastoupili střechaři a začali s pokládkou střešní folie, latí a tašky. Včetně přichycení rýn měli hotovo 25.10.
  • Položení prken na půdu nám ve složení L + I zabrala jednu osmihodinovou šichtu, konkrétně to bylo 26.10.
  • Komín se zdil tak nějak průběžně, celkově trval asi 2 dny ve složení L+zedník.
  • Ze zateplování střechy se nakonec vyklubal mnohem větší oříšek, než jsme čekali. Začali jsme 19.11. a tři vrstvy vaty společně s rastrem a finálním záklopem osb deskama nám trvaly až do 12.12. Nejelo se nonstop každý den, ale odhadem čistých 14 dní práce to asi bylo. Složení posádky bylo L + zedník + helfr za sníženou taxu (jeho pracovní náplň byla podej kladivo, odnes kladivo).
  • Zdění příček ve druhém patře jsme dali za dva dny ve složení L + zedník + helfr, konalo se od 17.12.

A teď už konečně taky nějaká ta čísla:

Cihly a překlady

  • Na hrubou stavbu jsme použili 15m2 zakládacích cihel Ytong, dělalo to 120 ks.
  • Obvodové + nosné zdi o ploše 257 m2 sežraly 4000 plnohodných cihel (25x25x17,5 cm) a 146 půlek.
  • Příčky v domě tvoří celkovou plochu 66 m2 a je v nich 526 cihel (rozměr 50x25x11,5cm).
  • Všechny cihly dohromady nás přišly na 190 tisíc Kč.
  • K cihlám jsme dostali zdarma část lepidla, dost malty jsme ale museli dokoupit, celkem za cca 11 tis.
  • V domě je 22 překladů od Vapisu a od KM Bety použitých nad okny a dveřmi za celkovou částku 19 tisíc. Dále jsou v domě dva monster železobetonové překlady vyráběné svépomocně, jejich cena je zahrnuta v ceně stropu.
  • Na desku jsme použili penetraci a hydroizolaci za 5 tis.
  • Materiál na komín nás přišel na 28 tis.
  • Cena za práci zedníka a brigošů nakonec byla 67 tis. L + I pracovali s láskou zadarmo (platí pro všechny práce na stavbě).
  • Ostatní materiál použitý při zdění přišel na nějaké 3 tis.
  • Celkem to dělá 323 tis. 

Strop

  • Na strop jsme použili 55 nosníků o délce 150-550 cm za cenu 44 tis.
  • Mezi nosníky jsme umístili 715 miako vložek za 10 tis.
  • Strop jsme vylili 17,5 kubíky za 44,5 tis. (v ceně i doprava a pumpa).
  • Za 3-týdenní půjčení bednění a podpěr na strop jsme zaplatili 20 tis.
  • Náklady na práci zedníka a helfrů činily 18,5 tis. L + I opět bez nároku na odměnu.
  • Ostatní náklady na půjčení techniky a materiál byly 5 tis.
  • Celkem tedy cca 143 tis.

Věnec a schodiště

  • Na šalování jsme použili materiál zhruba za 6 tisíc bez železa (cena za železo bude jako souhrnná suma níže).
  • Do věnce padly 2 kubíky betonu, do schodiště zhruba jeden, další dva jsme vyházeli oknem, celkem byl beton za 11 tisíc.
  • Práce zedníka a brigádníků nás přišla na 8 tisíc.
  • Celkově to dělá 25 tis.

Plochá střecha včetně izolace

  • Na střechu o velikosti 48 m2 jsme použili 3 vrstvy polystyrénů za 24 tis.
  • Na atiku jsme použili dřevo za 2 tis.
  • Ostatní materiál stál necelých 6 tis.
  • Za pomocné práce zedníka na atice a střeše jsme dali 12 tis.
  • Za položení finální gumové vrstvy jsme zaplatili 54 tis. (v ceně práce + gumová folie).
  • Okap pod rovnou střechu přišel na 6 tis.
  • Celkem náklady 104 tis.

Sedlová střecha

  • Na střechu padlo 11 kubíků dřeva za 47 tis.
  • Použilo se 150 m2 folie za 4 tis.
  • Nakoupili jsme 2 tisíce střešních tašek za 83 tis. (ale ne všechny se použily z důvodu zrušení přesahů, tašky za 7 tisíc zbyly na prodej).
  • Za práci střechařů na vytvoření krovu, položení folie, latí a tašky a za nákup a montáž okapů jsme dali celkově 91 tis.
  • Celkem 218 tis.

Zateplení šikmé střechy

  • Střechu jsme zateplili celkem 310 m2 vaty ve 3 vrstvách o tloušťkách 18 cm, 16 cm a 10 cm. Vata nás přišla na 21 tisíc.
  • Na rastr jsme použili 4 kubíky dřeva za 16 tisíc.
  • Záklop jsme provedli ze 120 m2 OSB desek Egger za 16 tisíc.
  • Ostatní materiál nás přišel na 10 tis.
  • Práce zedníka a brigádníka na zateplení střechy byla za 20 tisíc.
  • Tentokrát celkem za 83 tis. 

Ostatní položky v rozpočtu

  • Železo na hrubou stavbu za 13 tis.
  • Stavební dozor za 27 tis.
  • Ostatní blíže neurčený materiál, složení materiálů, půjčovné za nářadí 5 tis.
  • Venkovní kanalizace + chránička na elektřinu včetně výkopu a zahrnutí 12 tis
  • Celkem 57 tis.

Celkem tedy, TATATATÁ… Konec fanfár, přišlo to na úžásných a krásných 953 tisíc korun českých za naši hrubou stavbu (se základovou deskou to dělá 1,162 miliónu kurun českých).

Samozřejmě jsme opět investovali i nějaké peníze do nářadí, sice jsme ještě dali šanci klacku a kameni, ale tím skvělým aku šroubovákem se zkrátka některé věci řeší trošku líp.

Teď v mrazech jedeme jenom takovou light verzi stavění, a to jak z hlediska časového, tak finančního. Blíží se nám totiž akce okna, která bude peněžně dost náročná, a tak se snažíme většinu energie momentálně věnovat našemu zaměstnání, abychom na ně stihli aspoň něco vydělat. Držte nám palce, at se nám daří, pořád platí plán, že v létě chceme bydlet 🙂

A kdo si to chce s náma všechno ještě jednou připomenout, tak tady to máte pěkně od desky až po komín 🙂

PS: Aby byla rekapitulace úplná, tak ještě jedna položka:

  • Vyrobení tohoto článku: 4,5 člověkohodin ve složení L+I, kdy hlavní část dělala I a L. jen lovil čísla z faktur a všech našich tabuelk  😉