Roční náklady v pasivním domě

Roční náklady v pasivním domě

Už v domě bydlíme nějaký pátek, tak můžu z dostupných statistiky udělat nějakou sumarizaci. První rok v pasivu prý nelze dělat závěry, protože zdi jsou ještě mokré ze všech stavebních procesů, takže je o něco vyšší spotřeba. V našem případě ani druhý rok nebyl úplně ideální, protože nám cca půl roku přes zimu běžely doma težební rigy na kryptoměny, takže jsme celou zimu naopak větrali, abychom se toho tepla zbavili :).

Ale težbu jsem loni v dubnu/květnu ukončil a od té doby běží dům v téměř normální režimu, ze kterého se už nějaká ta čísla dají vyčíst. Téměř normální píšu proto, že náš dům používáme asi trochu jinak, než většina běžných obyvatel.

Před tím, než se pustím do samotných čísel, definujme tedy náš způsob využití domu:

  • V domě jsme 24h/7dnů v týdnu. Oba pracujeme z domova, z toho vyplývá nonstop využití domu. Tzn doma si vaříme obědy, chodíme na záchod, svítíme,…
  • Jelikož oba pracujeme v IT, tak nám doma běží většinu dne 2 výkonné PC, což se na spotřebě rovněž projeví a zároveň to přes zimu vytápí pracovnu.
  • Krom toho nám ještě v technické beží nonstop pracovní server s konstantní spotřebou 300W.
  • Krom nás dvou s námi doma bydlí ještě náš tříletý syn, což znamená více vody na koupání :).
  • Dům v zimě vytápíme na 23C-24C namísto “doporučených” 21C, jelikož je mé drahé polovičce stále zima 🙂

Teď trochu k domu samotnému:

  • dům je pasivní, postavený z VPC šíře 17.5cm, izolace EPS 28cm.
  • dům je s podkrovím, dolní plocha je 150m2, horní 100m2
  • dům je orientován na jih, kde jsou velké prosklenné plochy
  • dům je vytápěn tepelným čerpadlem (Acond, 3.6kw) napojený na slinky tepelný kolektor (hadice 400m na ploše cca 35mx2m)
  • tepelným čerpadlem se vytápí TUV i dům samotný, vaří se elektřinou
  • v obyváku máme interiérové peletové kamna o výkonu 1-6kw, které používáme spíše pro atmosféru než na hlavní topení.
  • na zalévání zahrady využíváme vodu z podružného vodoměru, studnu nemáme, jen retenční nádrž na dešťovku.

TL&DR (Too long; Didn’t read) aneb chci vědět čísla hned.

Pro ty z Vás, co nechtějí prohrabovat hromady grafů a čísel níže, tady jsou celková čísla.

  • spotřeba vody pro dva dospělé a jednoho tříletého je 114m3 z řádu za 9120Kč (koupání, vaření, praní, mytí)
  • spotřeba vody na zahradě (tráva a záhony) je cca 40m3 z dešťovky a 40m3 z řádu za cca 1600Kč
  • spotřeba domu (TUV, vytápění, vaření, běžný chod) je 6.5MWh ročně za 16.000Kč
  • z toho dělá samotné TUV a vytápění 3.1MWh ročně za 7750Kč
  • jelikož pracujeme z domu, tak provoz pracovních PC a serveru samotného je 2.7MWh za 7000kč
  • celková spotřeba domu je tedy 9.2MWh za 23.000Kč

Shrnuto podtrženo, trvale obývaný pasivní dům o s plochou 250m2 (užitná cca 200m2) má roční náklad 16000Kč za elektřinu a 9000Kč za vodu, tzn necelé 2100Kč měsíčně.

Pokud byste v domě nebyli nonstop, ušetříte určitě na vodě a elektřině za denní vaření, takže by byl náklad ještě nižší. Naopak, pokud z domu pracujete, je nutné připočíst ještě elekřinu za trvale běžící PC a další stroje. V našem případě je celkový měsíční náklad na provoz domu 2700Kč měsíčně.

Detailnější grafy a rozpisy jednotlivých spotřeb, včetně spotřeby například ledničky, varné desky, rekuperace,…. najdete níže.

Spotřeba vody

Tady musím rovnou říct, že přístě už bych řešil i studnu.  Ačkoli se každý večer jen sprchujeme (a to myslím ještě docela rozumně), vody spotřebujeme celkove docela dost.

Spotřeba 9-11 m3 vody měsíčně na sprchování, praní a mytí nádobí. Celkem loni 114 m3 za rok

Co se týká venkovní spotřeby, bohužel ještě stále nemám napojený vodoměr na statistiky. Spotřeba vody na automatickou závlahu trávníku a záhonů z vodovodního řadu činila 40m3, nedokážu přesně říct, kolik pak bylo z deštovky, ale tipuji tak dalších 40m3.

Spotřeba elektřiny

Jak pravidelní čtenáři jistě vědí, mám v domě elektroměry téměř na každém okruhu (článek1, článek2), takže se jde velmi pěkně podívat, co přesně kolik žere. A protože už data sbírám nějaký rok, mohu se s nima i podělit.

Začnu celkovou spotřebou domu za celou dobu provozu domu, která ale, jak jsem psal, zahrnuje i provoz nonstop běžícího serveru a dvou pracovních PC běžících každý den a především, na začátku roku 2018 i provoz několika těžebních strojů s nemalou spotřebou 🙂

Jak jde vidět na tomto detailnějším grafu, tak rigy (těžební stroje) jsem postupně zprovozňoval od prosince 2017 a bežely do dubna 2018. Proto bylo možné udělat statistiky na web až teď, kdy už mám za sebou více než 12 měsíců nezkreslených dat. Proto se budeme primárně koukat na data od cca června 2018 do teď, kdy už dům běží v onom “běžném” provozu.

Spotřeba se pohybuje od 478KWh za měsíc v červenci do 1.2MWh v prosinci. Celkově tedy 6MWh za tento rok (leden-srpen) a 3.2MWh za loňšký rok (září-prosinec), takže celkem 9.2MWh za posledních 12 měsíců. Při celkové ceně za elektřinu cca 2.50kč (tarif D57d, 1.2Kč samotná elektřina, k tomu distribuce a sluneční ekoteroristi) to dělá 23.000kč ročně za celý dům.

Takto vypadá část výpisu elektroměrů

Nyní se pojďme podívat, kolik by ale byla spotřeba, nebýt pracovního serveru a dvou pracovních PC běžících celý den.

Elektřina server

Začneme serverem, který má spotřebu konstantní. Co je na něm zajímavé, je změna napájecího zdroje. Jelikož mi zbyl jeden kvalitní zdroj z rigů, přešel jsem z obyčejného Silver na Platinum zdroj EVGA.

Pouhou touto změnou jsem stáhl spotřebu denně z 7.4KWh na cca 6KWh.

Takto vypadá pak měšíční graf. Měsíční úspora z cca 220KWh na 180KWh. Tzn cca 40KWh měsíčně, což je cca 100kč měsíčně. Ročně pak úspora 1200kč. Další pokles v březnu 2019 pak byly nějaké další HW změny za úspornější komponenty. U serveru, běžícím 24/7 je znát každá drobná úspora.

Roční spotřeba serveru tedy 2.3MWh loni, letos díky úsporám očekávám cca 1.8MWh, v řeči peněz tedy původně 5750Kč ročně, nově pak 4500Kč za rok.

Elektřina pracovní PC

Dalším velkým žroutem elektřiny jsou pracovní PC.  Můj pracovní PC je cca 640KWh ročně a grafy vypadají nějak takto:

Druhý pracovní PC má spotřebu o něco nižší, cca 270KWh ročně. Celkem tedy 0.9MWh, tzn 2250Kč ročně.

Elektřina dům

A tím se dostáváme k “jádru” domu. Nyní už víme, kolik spotřebuje celý dům (9.2MWh – 23.000kč) a kolik spotřebují pracovní počítače celkem (2.7MWh – 7000kč).

Tím pádem na samotný dům připadá 6.5MWh za 16.000kč.

Největší část spotřeby pak tvoří určitě tepelné čerpadlo, které nám celoročně ohřívá vodu a přes zimu vytápí dům podlahovým topením.

Na grafu vlevo jde vidět rozložení vytápění v jednotlivých měsících. Dle očekávání prosinec-leden se topí nejvíce, v létě je pak na ohřev vody spotřebováno nejméně. Rok 2018 je spotřebou nižší, jelikož se topilo pomocí těžebních počítačů. Celková spotřeba za vytápění a ohřev vody za 12 měsíců je pak 3.1MWh, tzn 7700Kč.

Jak jde vidět, vytápění a ohřev TUV dělá 50% celé spotřeby elekřiny v domě. Zbývá už jen 3.4MWh za rok na ostatní spotřebiče. Tato spotřeba už se dělí vcelku rovnoměrně mezi vše ostatní.

Z toho mi i jasně vyplývá, že pokud řešit nový dům, automaticky řešit i tepelné čerpadlo. Pokud vezmu, že tepelné čerpadlo má COP nějakých 3.6 (faktor mezi potřebnou a vydanou energií), tak pokud bych topil elektrokotlem, budu mít 3.6x vyšší spotřebu energie. Tzn namísto 7700Kč ročně bych platil 28000Kč. To je 20.000Kč ročně rozdíl. Za pět let je to 100.000Kč za které se dá tepelné čerpadlo sehnat a to neberu pořizovací cenu elektrokotle. (v ceně neřeším ostatní komponenty ala bojler, expanzka,…, které musíte mít i pro elektrokotel). Tzn za méně než pět let máte investici zpět a pak už jen šetříte nemalé peníze.

Spotřeba chytrých technologií

Další část spotřeby činí chytré technologie. Není to už tolik, ale určitě se to bude hodit pro ty, co plánují například chytrý dům Loxone, rekuperaci a další “chytré” věci, které něco málo neustále konzumují.

Spotřeba rekuperace

Nonstop běžící rekuperace dělá cca 240KWh ročně, tzn 600Kč ročně za přísun čerstvého vzduchu.

Nonstop běžící chytré prvky Loxone, miniserver, relátka, zdroje,… dělají cca 300KWh ročně, tzn 750kč za chytrý rozvaděč.

Elektronika v domě

A tím se dostáváme k poslednímu zbytku žroutů v domě. Po odečtění serveru, pracovních PC, vytápění nám zbývá 3.4MWh za rok. Od toho ještě odečteme chytrý rozvaděč a rekuperaci a jsme na 2.9MWh za rok.

Tuto spotřebu již dělají klasické spotřebiče jako je pračka, sušička, varná deska, elektrická trouba, televize atd. Zde už bude záležet na každém, jak moc co využívá. My například více vaříme, ale na televizi moc nekoukáme (maximálne tlapková patrola večer pro prcka 🙂 ).

Elektroměr pračka

 

Elektroměr sušička

 

Elektroměr varná deska

 

Elektroměr trouba

 

Elektroměr lednička

 

Elektroměr myčka

 

Elektroměr špajz – mrazák

 

A to je z těch hlavních spotřebičů asi vše. Jak ale vidíte, většina ostatních spotřebičů už jsou jen zlomky spotřeby, většinu stejně spolkne vytápění i v případě tepelného čerpadla.

Krom elektrické energie a vody je pro provoz potřeba také sem-tam nějaký filtr do rekuperace, nebo jiný spotřebák. Ale to se vše dá řešit i levnou cestou, kdy namísto koupě drahých filtrů lze koupit jen filtrační tkaninu za setinu cenu a tu si sám nastříhat, atd.

Pokud by Vás k domu a jeho nákladům něco zajímalo, ptejte se pod článkem. Co budeme vědět, to zodpovíme 🙂

Dodatek 1:

Na základě žádosti přidávám graf teplot v obyváku. Bohužel, po oddálení není úplně přehledný, ale snad bude stačit. Ještě dodám, že toto čidlo je v obyváku uprostřed místnosti u stropu, takže ukazuje o něco vyšší teploty než co bude u země.

Tak ještě čidlo teploty v pracovně, kde je čidlo v úrovni vypínačů. Jde vidět, že teplota je o cca 1.5C – 2C nižší.

Dodatek 2:

Na základě diskuze na Facebooku přikládám naši fakturu za elekřinu. Ano, opravdu máme celkovou cenu 2,5 (konkrétně tedy 2,57kč za Kwh) včetně jističů a dalších nákladů. Prosím, nepiště mi tedy, že neumím/špatně uvádím cenu elektřiny.

Faktura je za loňský rok, jelikož za letošek ji ještě nemáme. Cena obsahuje také náklady na provoz težebních rigů, takže celková výše neodpovídá aktuální letošní spotřebě.

Jak lze vidět zde, základní sazba ve vysokém tarifu je 1.41kč za KWh a 1.20Kč, respo 1.16Kč v nízkém tarifu. Bohužel, díky všem dalším poplatkům je to v součtu uváděných 2.57Kč

Dodatek 3:

Na základě žádosti přikládám graf toho, kdy jede kompresor v tepelném čerpadle a kdy ohřívá teplou vodu a kdy dům. Je to za celý rok, ale jde z toho vidět, jak kdy čerpadlo najíždí na vytápění domu (vlevo ohřev teplé vody, v pravo celkové vytápění)

Dále pak přikládám ještě graf průměrného SCOP faktoru čerpadla. Je to počítáno z aktuálního výkonu, takže tam jsou i peaky, ale v průměru to dává pěkný přehled o efektivitě TČ.

Dodatek 4:

Přidávám další graf, aktuální spotřeba domu během celého dne. Tento graf je užitečný při plánování FVE. Jde vidět, že “klidová” spotřeba domu je cca 400W (z toho 300W je server) a že do cca 3Kw je většina běžné spotřeby. Nad 3Kw jsou pak už jen občasné špičky. Tím pádem 3.6kw FVE bude dostatečná a případné špičky se pokryjí ze sítě.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

35 thoughts on “Roční náklady v pasivním domě

  1. Zajímavé by bylo ještě podívat se u tepelného čerpadla, kolik jde na ohřev TUV a kolik na vytápění. Škoda, že to není tak snadné.

    Ještě u rekuperace. 600 Kč za elektřinu. A další náklady? Vejdete se celkově do tisícovky z rok? Byli s ní nějaké starosti?

    1. Pro zajímavost mohu hodit moje údaje, nějakých 110m2 ve dvou patrech, TČ vzduch-voda NIBE, topíme na 21-22°C, 2 osoby, vaření od zimy téměř denně, 2x pracovní noťas skoro denně, pračka, sušička.

      Údaje jsou postupně po měsících, bohužel nemám zatím separé elektroměr pro TČ:

      1. celková spotřeba ele za měsíc
      2. TČ – dodané teplo topení/chlazení za měsíc
      3. TČ – dodané teplo pro ohřev TUV za měsíc

      prosinec 18 483 kWh 754 kWh 181 kWh
      leden 19 605 kWh 909 kWh 186 kWh
      únor 19 416 kWh 549 kWh 158 kWh
      březen 19 351 kWh 461 kWh 177 kWh
      duben 19 285 kWh 381 kWh 148 kWh
      květen 19 303 kWh 380 kWh 164 kWh
      červen 19 209 kWh 25 kWh 131 kWh
      červenec 19 252 kWh 59 kWh 132 kWh
      srpen 19 216 kWh 35 kWh 112 kWh

    2. Děkuji za graf. Tak to mě trochu překvapilo. Myslel jsem, že v pasivním domě je větší náklad na energii za ohřev TUV. Podle grafu to ale vypadá, že čerpadlo přece jen víc jede v režimu vytápění. Mohl by jste, prosím, uvést konkrétní čísla, kolik KWh bylo pro vytápění a kolik KWh pro TUV?

      1. bohuzel, takova cisla samostatne nemam.

        Eviduje se jen kdy se topi TUV a kdy Topeni, ale nelze z toho uz zpetne vypocitat konkretni ciselne hodnoty.

        V tomto je bohuzel Loxone uz dost omezeny.

      2. Teoreticky je to ale odvoditelne z grafu spotreby, staci vzit mesice, kdy se netopi. Z toho lze vzit cisla o spotrebe energie na ohrev TUV.

        Ohrev vody je v celem roce cca stejny, takze to pak staci odecist od celkove spotreby.

        Tzn kdyz vemu, ze v lete je to cca 50KWh/mesic, tak za rok je to 600KWh. Pokud celkova spotreba je cca 3MWh, tak samotne vytapeni dela 2.4MWh

    3. Mám stejné čerpadlo jako L. Domeček bungalov 132m2 užitná podlahová plocha. 2 dospělý jedno mimino. Topíme na 23.5-24C. Žádný jiný zdroj tepla nemáme, krom běžných spotřebičů. Od sprna 2018 do srpna 2019 mi elektroměr pro tč ukázal 1.7MWh. Když se dívám do statistik, tak na ohřev vody (mimo topnou sezónu) se spotřebuje od 1.9-2.7kWh/den. Chtěl bych statistiky dodělat separé, abych viděl, co dělá zima se spotřebou TUV. Dělá to tedy za rok cca 0.9 MWh na TUV. Topení je tedy u nás méně než polovina spotřeby tč. Teplota vody 45C jednou týdně 60C. 45C nám stačí. Nemám cirkulaci tuv, ale mám krátké trubky.
      V únoru se mi povolilo těsnění na primárním okruhu, musel jsem tedy čekat na servis asi 5dní z toho 2 dny víkend. Byly menší mrazy -5-6C a el. kotel jel většinu dne. Ikdyž má elektrokotel papírově 4kW, a ty opravdu bral, zdálo se mi, že je zima a že to nestíhá. Tč bylo výkonější, jakoby tvrdší zdroj, za mnohem méně peněz…. nechápu. Za mrazivé měsíce jsem měl kolem 300kWh/měsíc. Celková spotřeba 5,1MWh/rok. Bohužel nemám tak dobrý tarif jako L.
      Kdybyste někdo měl nějakou zajímavou podpultovku, tak se ozvěte. okr Znojmo.

  2. Diky za statistiky, myslim si ze se to muze budoucim stavitelum hodit. Neuvazujes o FVE? Jsem taky v IT, taky pracuji z domova a premyslim, jestli by ta navratnost nebyla pri te celodenni spotrebe lepsi nez u “ostatnich domacnosti”.

    1. Jojo, zvazuju. Diky serveru a PC je pravidelnejsi odber hlavne pres den, kdy se energie vyuzije.

      Hlavni duvod pro FVE jsou ale baterie. Obcas nam tu vypadava elektrina a diky FVE s baterkou si udelam takovou jednu velkou UPS na cely dum.

      Uz jsem to zjistoval a za cca 160-170k + dotace se da sehnat kvalitni 1-fazova FVE s bateriemi, vyko 3.6kw a baterka tusim 4kw.

      1. Pokud půjdeš do FVE ať už s NZU nebo bez, neměl by si pak kvůli NZU co máš na barák, přepočítávat a posílat na fond nové parametry domu, nezjišoval si to?

          1. No někde jsem zaslech/přečetl, že pokud se změní parametry domu – pochopil jsem jakkoliv, musí se to hlásit na NZÚ. Tak jsem se jen ptal. Možná je to úplná blbost.

            1. Aha, no osobne si to vykladam tak, ze pokud bych menil tepelne cerpadlo, okna, zatepleni, nebo neco, na co se vazala dotace, tak ano.

              Ale pokud napriklad pridam pergolu, proc jim psat? Stejne tak, kdyz pridam FVE, nijak jsem parametry nezmenil.

              Ale mozna se pletu 😉

    2. Pridal jsem jeste dalsi obrazek (dodatek 4 na konci), kde jde videt aktualni spotreba celeho domu v prubehu nekolika tydnu. Krasne se z toho pak urcuje potrebny vykon FVE

  3. mne by zajímala plocha pro závlahy na těch spotřebovaných 80 m3. Je jasné, že něco jiného je závlaha trávníků a něco jiného záhony, ale aspoň pro orientaci.
    díky
    P.S. a díky za ty údaje hlavně za to, že nejsou reklamou, ale realitou. Zajímavé by byl doplnit kolik byla cena za stavbu v Kč / m3 obestavěné plochy domu bez garáže, pergoly zahradních domečků atd… čistě jen barák

    1. Te travy je dle mereni v ikatastru 250m3, zahonu tak 40m3

      Ohledne ceny stavby, nedokazu rict a ani to nedokazu takto vypreparovat. Ale ta cena je tak strasne idividualni, ze je zbytecne to uvadet.

      Stavel jsem svepomoci 4 roky zpet. Kdyz dnes slysim ceny, za kolik kdo stavi, tak jsem fakt rad, ze jsme to staveli tenkrat.

      Dnes je cena tak o 50% vyssi v nekterych vecech. navic nejsou lide, neni material, neda se poradne smlouvat, protoze vsichni chteji stavet a neni poterba davat slevy.

  4. Mohu se zeptat na kolik natapite vodu pomoci TC? A uzitkovou vodu pak jeste dotapite v bojleru? Proc se ptam – zanedlouho budu instalovat tepelne cerpadlo (8 kW) a mam moznost natapet na 40 stupnu s tim, ze v bojleru pak dohreje na potrebnou teplotu elektricka patrona. Nebo bych mohl natapet TC na 45 stupnu, pak by el. patrona bezela mene, ale zase bych musel dat tricestny ventil na smycku podlahoveho topeni. Myslel jsem, ze vyssi teplota by mela smysl diky tomu, ze tepla voda se pouziva po cely rok, zatimco topeni bezi par mesicu v roce, ale ted jsem znejistel… 🙂

    1. 40-41C je naprosto dostatecne. Neni potreba hrat na vetsi teplotu.

      Zalezi pak, kde budete mit cidlo, jestli nahore nebo dole v bojleru. My hrejeme na 40C dolnich, coz hornich muze byt az 45C.

      40C voda staci dostatecne na sprchovani i ostatni akce v domu. A kdyz je potreba, dohreju si vodu patronou v TC (vetsinou kvuli vane, nebo legionele)

  5. Ještě si dovolím upozornit ( z vlastní zkušenosti ), že v bydlení v pasivním době sebou nese i náklady na provoz rekuperace ve formě pravidelné výměny filtrů. Což alespoň u Zehnder je téměř 2000 ročně.

    1. Psal jsem to tu parkrat na blogu i foru. Tyto naklady jsou naprosto zbytecne.

      Staci koupit stejnou tkaninu, kterou prodavaji ve filtrech, ale koupit ji jako metraz. Cena je pak namisto 2000kc rocne nekde na 200kc maximalne, spis jeste mene.

      Tkanina se da v rameccich snadno vymenit, navic lze pouzit i kvalitensi tkaninu za stale zlomek ceny

    1. Tak ale d02 je nejaka uplne zakladni sazba, ktera nezohlednuje vytapeni elektrinou. I s obyc elektropatronou clovek dosahne na lepsi tarif nez d02

  6. Jak se vám povedlo určit COP u TČ? To má Acond nějaký měření výkonu? Mám TČ od PZP a tam jsem na určení COP nepřišel… 🙂

    1. Matematika a realne mereni. Nekde je to tu na foru/blogu i vysvetlene.

      Vylil jsem cely boiler a nechal ho ohrat pomoci elektropatrony. Z ukazatelu, ktere z acondu lezou jsem zjistil teplotu pred/po vymeniku, rychlost ohrevu,spotrebu,….
      Pak to same pro TC, opet z ukazatelu z aconud + elektromeru.

      Tyhle dve hodnoty pak mezi sebou v realtime porovnavat pomoci vzorce. Neni to 100% presne, ale cca 90%-95% to bude, protoze z logiky veci jsou to jen dva druhy ohrati te stejne kapaliny v tom stejnym systemu (elektropatrona je primo v TC a chova se stejne jako bezny chod TC).

      Vypocet pak vypada takto https://www.dropbox.com/s/vkor6736lgqkrf1/2019-09-07_18-54-43.png?dl=0

      Presneji to bohuzel bez dodatecneho HW nejde.

  7. Přidávám k porovnání spotřebu v pasivním domě, kde je topení i ohřev TUV elektrické (v zelené úsporám se jednalo o rekonstrukci-i když totální, zbyl jen sklep, proto nás tak nedrtila primární energie). Podlahová plocha 262m2, řadovka, Brno-Líšeň, 2 patra, orientace J-S (odchylka od jihu 8 stupňů), skoro 50% jižní strany proskleno.
    2 dospělí, 3 děti (4,6,8), spotřeba za 12měsíců:
    Celková spotřeba: 10424 kWh
    TUV: 2686 kWh
    Topení: 3533 kWh
    Rekuperace s TČ (větrání, topení/chlazení): 1135 kWh

    Jsem překvapen spotřebou bojleru, protože skoro každý den se někdo koupe. Sprchování každý den, tam možná hraje nějakou roli tepelný výměník na odpadní vodu, to ale nejsem schopen změřit.
    Topení je elektrické topnými panely v podhledu, faktem je, že na jižní straně v patře za celou nesepnuly. Pokud je jasno, tak i když je pod nulou, dům se přes den docela hodně vyhřeje (když bude zájem připojím grafy jak roste vnitřní teplota, i když je venku pod nulou a topení nejede).
    Máme postavený akumulační krb v obyváku (asi tuna materiálu), když je nálada topíme, spotřeba za tuto zimu 1600Kč. Celkové náklady na topení a TUV jsou tedy (stejný tarif) cca 15458Kč+1600Kč = 17148 Kč, což je o cca 9,5tis.Kč/rok více než autor (asi by to bylo lepší přepočítat na m2), nicméně pořizovací náklady na topení a TUV byly cca 35000Kč (tedy bez toho krbu), návratnost čerpadla a všeho okolo mi vycházela přes 20 let, navíc jsem stavbu (i když svépomocnou) končil finančně jako úplné holátko, takže jsem nakonec ani neměl moc na výběr 🙂
    Kdybych stavěl znova, asi bych do čerpadla šel, ale spíše pro ten pocit, každý si to musí zvážit.
    FVE mám nabídku za 140tis (s odečtením dotace) za 3,6kW s akumulací do vody, ale zase jsem ve stavu, že to moc finančně nevychází, takže to musím brát jako koníček, jenže těch už mám více – motorka, obytňák…

    1. Díky za čísla a statistky.

      Těch 35000kč za TUV i topení je pěkné. Pokud bych Vzal i boiler, podlahovku a další věci, byl bych tak 130.000 si myslím (spíš pocitově, než na základě čísel, už je to dlouho :). Dneska to bude určtitě o něco víc, protože jsem měl dobrou cenu za TČ za první instalaci toho druhu.

      Ohledně FVE, co jsme se bavili s ostrovni-elektrarny.cz, tak říkal, že za tuším 160k nebo 170k (plus dotace), 3,6kw, 1-fáze, ale včetně baterií. A baterie budou za víc než 30k,

  8. Zdravím, a grafy vlhkosti nejsou? 🙂 Jen by mě zajímalo, jak funguje ten fenomén zimního vysoušení domu větráním v realitě… Děkuji. Martin

    1. Nekde asi budou, ale samostatny clanek o tom asi nebude. Je pravda, ze je vlhkost proste nizka a v zime poustime zvlhcovacky vzduchu v loznicich.

  9. Moc díky za zajímavá čísla. Není moc lidí, co to mají takhle hezky změřené.

    Jednu věc mi ale hlava nebere: proč máte tak úsporný dům a k tomu tak neúsporné PC+server.
    Dělám IT celý život a bohatě mi doma stačí jeden macbook 15W, jeden 24″ monitor 35W a jeden wifi router 7W. Nic víc.
    Nebylo by výhodnější koupit jiný hardware a zrušit server, než řešit drahou FVE s baterií?

    1. Urcite ne 🙂 záleží na oboru.

      Na serveru bezi esxi a cca 20 VM stroju co delaji CI na vsech podporovaných platformach naseho produktu, tzn linux, win, osx a v ruznych verzich. K tomu jsou tam docker stroje s vecma na praci i chutru dum, jedna vm na filesharing, jedna vm jako izolovana krypro penezenka a obcas ruzne testovací stroje.

      Pokud bych toto dal vse do cloudu, budu platit 20x tolik. Za 5000 rocne je to zadarmo.

      A co se tyka pracovních pc, komplikuji c++, takze potrebuju jadra a vykon, tzn i7, ted plánuji i9. K tomu 3x monitor na pohodlne kodovani. A holt to neco sezere.

      Na druhou stranu, je to business a vydela to radove vic. Tak proc pouzivat neco usporneho a pomalého, kdyz vykonejsi vec dokaze uspořit hromadu casu 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *