Browsed by
Tag: dum

Vánoce 2021

Vánoce 2021

Comments 2 comments

Zdravím všechny čtenáře a přátelé našeho blogu.

Jak jste si určitě všimli, je tu poslední dobou trochu více klid, než bylo dříve obvyklé. Důvodů, proč to tak je, je bohužel více, a když se vše potká dohromady, je z toho ticho na blogu :-).

 

Tím hlavním důvodem je nyní práce, která mi bere většinu času. Pracovně se aktuálně nabízí takové příležitosti, které by byl téměř hřích nevyužít. A proto nyní 200% mého volného času spotřebovávám tímto směrem. Druhým důvodem, neméně důležitým, je fakt, že dům je už ve stavu plně obyvatelném, takže není aktuálně takový tlak na to něco nutně dodělávat. “Naštěstí” ale není vše stále hotovo, takže příští rok rozhodně pokračování bude. Třetím důvodem jsou pak naši dva malí sabotéři, kteří si rovněž berou porci svého času a hlavně náš dům zaplňují neustálým rámusem a eliminují jakýkoli klid na psaní.

Suma sumárum, není čas cokoli budovat, a ani čas na to, to případně sepisovat. Dobrá zpráva ale je, že pracovní cyklus pravděpodobně opět skončí a pak zas bude několik týdnů/měsíců čas na budování, stejně jako to bylo letos na jaře. I na příští jaro už máme vymyšleno spoustu věcí, které chceme kolem domu či doma dodělat a o kterých toho opět půjde hodně psát. Navíc tou dobou budou už satánci moci opět běhat venku a trochu více se unavit, takže budou snad i dříve odpadávat do postele a lépe a déle spát (fingers crossed :)).

Jak si totiž můžete všimnou na fotce se stromečkem, tak i ten musel být kvůli našemu týmu přizpůsoben situaci. Takže v rámci anti-vandal úprav je mnohem menší než loni, aby měl vetší stabilitu, a je obehnán bezpečnostní zátarasou v dostatečném perimetru. Protože u nás doma není aktuálně v bezpečí v podstatě vůbec nic 🙂 Možná ten sob na zahradě, ale i ten by občas nejradši hodil kopýtka na ramena 🙂

Podpořte nás

I letos, stejně jako každý rok, chceme vyhlásit sbírku na provoz našeho blogu. Narozdíl od minulých dvou let ale nebudu znovu rozepisovat náklady, jelikož se platí stále přesně to stejné :). Stále hostujeme na Azure, stále posíláme emaily přes Amazon, stále používáme stejné pluginy do WordPressu či fóra WPForo. Zvídavé čtenáře proto odkáži na minulý článek na blogu, kde je rekapitulace nákladů blogu. Ve zkratce, náklady na blog jsou stále plus-mínus 12.500Kč ročně.

Stejně jako v minulých letech věřím, že náš blog pomáhá obrovské spoustě lidí, a že se najde alespoň pár takových, co něco pošlou jako podporu na jeho provoz. Letos náš blog navštívilo celkem 151.987 unikátních lidí, kteří na našem blogu strávili dohromady více než 900 dnů čistého času.

Budeme moc rádi, pokud se nás i letos rozhodnete podpořit a nějaký finační dar nám pošlete. Stejně jako v předešlých letech budeme uvádět seznam křestních jmen přispěvatelů a na závěr uděláme finální vyučtování. V případě, že si nebudete přát být uvedeni, stačí do poznámky platby napsat “anonymní”, případně poslat dar pomocí kryptoměn, kde můžete platbu provést zcela incognito.

Tak jako minulý rok, i letos můžete peníze zasílat na náš AirBank účet 1012036013/3030, kam můžete nasměrovat jak jednorázovou částku, tak třeba opakující se měsíční platbu. (Pro SK čtenáře: IBAN CZ9730300000001012036013, BIC AIRACZPP) Dále můžete využít službu Patreon, která bude měsíční příspěvek posílat za Vás. A milovníci kryptoměn mohou využít BTC peněženku bc1ql36zrs6gczm7zlfwdtqdc20jdx900l6wkxqdfv.

QR kód na bankovní převod

Děkujeme

Na závěr chci poděkovat všem, kdo se rozhodnou přispět, stejně jako všem těm, kteří nám posílají drobné příspěvky každý měsíc skrz službu Patreon. Na oplátku slibujeme, že i příští rok budeme dál psát články, jen co se pracovní tempo trochu zklidní a venkovní teploty zase dovolí další budování (a pokud bude čas, přes svátky bych zkusil vyrobit článek o mém novém hobby, uzení masa v mém keramickém grilu, to je totiž něco, co musíte vidět 🙂 ).

Hezké vánoce všem.

Dárci:

Jindra K., Dalibor K., Tomáš T., Libor S., Miroslav M, Jakub K., Peter M.,Jan S., Matej L., Vit K.,Juraj Ž,Jiří K, Peter P., Jozef H., Richard M., Petr L., Jiří K.,David K., Marian L.,Michal K., Dusan Z., Petr P.

Děkujeme všem!

Kabely znovu a lépe

Kabely znovu a lépe

Comments 6 comments

Dnešní článek bude spíš poučení pro ostatní, aby neudělali stejnou chybu, jako já minule. Jak jsem v minulém článku psal, tahal jsem kabely a jeden mi nevycházel. Tak jsem ho pečlivě napájel, zaizoloval a strčil do chráničky. Tak nějak jsem tušil, že to není úplně nejlepší řešení, ale nebral jsem to jako “no-go” řešení, tzn. něco, co se fakt dělat nemá.

Jak mne ale upozornil jeden ze čtenářů, je to obecně blbý nápad. I když to může být spájeno sebelépe, tak v případě zkratu by se cín mohl roztavit a spojení přerušit. Což v případě nuláku či země může vést k nepěkným koncům. Zde cituji celé info:

Spojení ochranných vodičů nesmí být provedeny pájením.
Spoje ochranných vodičů musí být přístupné, aby mohly být zkontrolovány a přezkoušeny. Výjimkou z tohoto pravidla jsou:

– zalité spoje,
– zapouzdřené spoje,
– spoje v kovových instalačních trubkách a lištách, kanálech a v přípojnicových systémech,
– spoje, které jsou částí zařízení, vyhovující normám pro tato zařízení,
– spoje provedené svařením nebo pájením na tvrdo,
– spoje provedené stlačovacím nástrojem.

A tak jsem při další cestě do Brna zajel pro chybějící CYKY kabel, abych dal vše do pořádku. Co mne překvapilo, tak prý je aktuálně nedostatek také CYKY kabelů, protože Covid. Prý není guma na izolace a navíc se před cca měsícem nějak skokově zdražovalo, tak všichni vykoupili veškeré skladové zásoby. Jako náhradu za klasický CYKY 3×2,5 měli nějakou rakouskou variantu, která má snad dvojnásobnou izolaci. Naštěstí ve chráničce ještě místo bylo, takže o něco širší kabel nebyl problém.

Při vytahování a výměně kabelu jsem si opět ověřil pravidlo, že když se to nedělá natřikrát, není to pořádně. Poté, co jsem kabely vyndal a zpět zandal, tak sem zjistil, že mi tam jeden chybí :)). Takže sem si to dal pak ještě jednou, aby to bylo opravdu pořádně :)).

Spojení kabelů jsem udělal tak, jak se má, tzn. přístupné v šachtě a chráněné v krabičce. Úplně ideální by to bylo ještě s průchodkami do krabičky, ale ty jsem neměl, a když vidím, jak drží některé prozatímní spoje bez krabiček jinde, tak toto musí být dostatečné :)).

Když už jsem byl v rozebírání, tak jsem ještě malinko předelal venkovní rozvaděč. Konkrétně větev s napájením příslušenství u grilů. Nakonec jsem větev prohnal přes Netio relé, takže je lze z Loxone zásuvky zapnout/vypnout. Občas při větších bouřkách, které jsou teď docela časté, bude lepší tyhle věci vypnout, tak nebudu muset chodit do rozvaděče.

Venkovní rozvaděč, díl druhý

Venkovní rozvaděč, díl druhý

Comments 17 comments

Práce na venkovním rozvaděči pokročily a je zas čas vše sepsat. Minule jsem skončil u rozvaděče s přivedenými kabely, takže logickým dalším krokem bylo jeho vybavení. Rozkreslil jsem si finálně, co kde povede a jak se to bude ovládat a potvrdil si tak podezření, že rozvaděče budou potřeba dva. V jednom bude silnoproud a v druhém pak slaboproudé chytré zařízení.

Takže opět na otočku do Elkovu, dokoupit rozvaděč a pár dalších jističů a hurá na to. Nejprve jsem vyndal všechny kabely, přichytil druhý rozvaděč a opět udělal díru mezi rozvaděčem a lištou.

A pak přišlo na řadu první testovací osazení rozvaděče komponentami. Chvilku jsem si hrál s tím, jak rozložit jističe, Netio 4PZ a 24V zdroj a nakonec vyhrálo toto rozložení. Zleva na jističích vstup 3F a 1F a pak už jednotlivé okruhy (bazén, gril, závlaha, pergola, …). Určitě by stačily jen hlavní jističe, ale líbí se mi možnost si nepoužívané věci vypnout a nemuset shazovat vše.

Zajímavou částí pak bylo definitivní rozhodnutí, kudy a jak kabely v rozvaděči povedu, a první zkracování kabelů. Tady končila veškerá sranda, protože špatně promyšlený tah mohl způsobit lokální katastrofu a nutnost kabely nastavovat. V tomto je stoprocentně lepší mít v rozvaděči horní řadu wago svorek, kde se kabely ukončí a z nich pak už propojovat logiku rozvaděče samostatnými kabely. Na to ale v tomhle venkovním rozvaděči prostor nebyl (a větší jsem ho fakt dělat nechtěl), takže bylo potřeba jít na první dobrou.

První zádrhel pak byl, když jsem zjistil, že jsem si natáhl špatný kabel ke grilu (jen 1.5 průřez místo 2.5). A protože tam bude zapojený horkovzdušný fukar (1800w) a k tomu třeba rožeň a kdo ví co ještě, chtělo to předělat. Bohužel, druhý problém byl, že jsem už neměl v kuse 12m CYKY 3×2,5, zato jsem měl dva krát deset metrů. A protože byl víkend a opravdu jsem už nechtěl nikam jet ani čekat, rozhodl jsem se kabel spojit.

Vynesl jsem si ven původní pájku a pěkně kabel po kabelu pocínoval a spojil. Každý kabel jsem samostatně zaizoloval a pak ještě celý svazek. A to jak stahovacíma bužírkami tak pak elektrikářskou páskou a nakonec celé ještě stříbrnou izolepou. Blbé je, že je spoj uvnitř chráničky a špatně přístupný. Pokud by to do budoucna dělalo problémy, vyndám ho a nahradím kabelem v kuse.

Naštěstí to byl jediný zádrhel a zbytek propojení rozvaděče už proběhlo bez problému. Kabely jsem se snažil v rozvaděči tahat kulturně do pravých úhlů, ale občas to byl solidní opruz :). Myslím ale, že se to vcelku povedlo. Jak kabely, tak jističe jsem průbežně popisoval pomocí osvědčené popisovačky Brother, která už odvedla spoustu práce (sice na kabelech jedu systémem vlaječka a né trubička, ale toto mi naštěstí tak moc nevadí).

Co se týká propojení a automatizace rozvaděče, tak zatím je tam chytrým prvkem jen Netio 4PZ. To má dva výstupy 16A měřené a dva výstupy klasické. Na jednom měřeném výstupu mám bazénové čerpadlo, na druhé pak přehodím ještě zásuvku ke grilu. A to z toho důvodu, abych ji mohl zapínat/vypínat dle potřeby. Na dvou klasických výstupech je pak zapojený motor nahoru/dolů na stahování pergoly. Na jednom ze vstupů Netia pak bude tlačítko na rychlé spuštění bazénového čerpadla kvůli ručnímu zapínání čištění bazénu.

Druhý vstup pak zatím zůstane volný, ale ono se pro něj nějaké využití časem určitě najde. Samotný Netio pak budu ovládat skrz Modbus TCP přímo z Loxone, o tom sepíšu příště samostatný článek, a to včetně logiky, pomocí které v případě svitu slunce jednou za čas cykluju vodu v solárním kolektoru. Do rozvaděče časem přestěhuju ještě i ovládání ventilů závlahy, které momentálně jede na dvou samostatných ESP8266 modulech zavřených v krabici umístěné přímo v šachtě spolu s ventily (dost mne překvapuje, že to přežilo tři sezony včetně mrazu 🙂 ). A úplně výhledově pak možná i nějaké zahradní osvětlení, měření teploty bazénu atd.

Takhle vypadalo moje “pracoviště” před rozvaděčem. Strávil jsem u zapojování téměř celý den a fakt mě z toho bolelo úplně všechno :). Foto je těsně před úklidem, kdy pak už následovalo jen zakrytování rozvaděče a zasypání všech zbývajících výkopů.

 

Výzva pak byla ještě narvat všechny kabely a rezervní chráničky do lišty, ale i to se nakonec i s pomocí ohlého roxoru povedlo. Ten jeden kabel, co je ve chráničce, je dočasné napájení zdroje pro závlahu, které se pak komplet přesune do pravého rozvaděče.

A takto vypadá finální zakrytovaný rozvaděč (vpravo nahoře nelze zakrytovat kvůli většímu zdroji). Po kompletaci rozvaděče jsem ještě udělal dočasné zásuvky u čerpadla a grilu. Ty budou později uchyceny přímo na zídce, která kolem grilu vznikne.

A to je pro dnes zase vše. Příště dám ještě dohromady článek o ovládání Netia a jeho integraci v Loxone pro řízení pergoly a bazénu.

Zabezpečení bazénu

Zabezpečení bazénu

Comments 14 comments

Už loni jsem tu na blogu otevřel diskuzi na téma zabezpečení bazénu před prckama či zvěřinou :). Můj původní plán bylo použít ochranou sít, kterou bych natáhl přes celý bazén a pomocí několika patek našponoval tak, že by unesla naše miláčky.

Konkrétně jsem měl vyhlídlou firmu Řezáč, kterou znám i z volejbalu :), a která dělá i bezpečnostní sítě na stavby. Mají hromadu různých rozměrů, různých tlouštěk provazu a velikosti ok. Bohužel, plány jsem nakonec musel změnit.

Důvod je ten, že zatímco potomek číslo jedna začal lézt a především pak chodit v cca roce a půl, kdy už měl trochu rozumu a byl i trochu větší, tak naše číslo dva plazí/leze už od šesti měsíců a nyní se už začíná i stavět. A to je problém. Sítě totiž nemají až tak malé oka, takže pokud by náhodou do bazénu přepadla dvojka, stejně by mu ruce projely sítí, a pokud by se síť trochu prověsila, mohl by se stejně utopit.

No, takže jsme zvažovali další alternativy a nakonec nám z toho vylezlo kompletní zastřešení bazénu. Na trhu jsou tyto kopulovité zastřešení primárně asi dvě (původně s Mountfieldem tři). Jedno je hodně levné, dělá se na některé typy levných bazénů, a co se konstrukce týká, asi to moc nevydrží. Další pak dělá Mountfield, ale i ten od toho upouští, protože zřejmě za pár peněz hodně muziky prostě nejde. A pak je tu česká firma (www.teply-bazen.cz), co to přímo vyrábí, a tam jsme to vzali my.

Cena teda už lidová úplně není, ale je to tím, že je to z kvalitnějšího materiálu. Tyče už jsou robustnější, plachta vypadá dobře a otvírací mechanismus je rovněž fajn. My brali na 3.6m bazén kopuli 4.20m a možná to chtělo i tu větší, protože takto se tam nevejdou schůdky. Cena pak za ten náš kryt byla 17.900,- kč.

Díky ceně jsme i chvíli váhali, ale nakonec jsme do toho šli. Krom toho, že už nemusíme řešit, zda zrovna venku do bazénu někdo nespadne, tak by to mělo i výrazně pomoct s teplotou vody v chladnějších dnech na začátku a konci léta a snad i s čistotou vody, kdy letos z bazénu neustále tahám mrtvé mouchy. Další výhoda je, že je v kopuli fakt jak ve skleníku, takže tam budeme moct jedničku nechat hrát i když třeba nebude takové teplo. On ten bazén miluje a hlavně, unaví se a pak lépe spí. A to se ani penězi vyvážit nedá :).

Další benefit, který jsme ale otestovali až dnes při sestavení, je, že když se kopule uzavře, tak z bazénu jde menší randál, než když je otevřený :)). Plachta trochu i tlumí to, co se v bazénu děje. Ale chce to opatrně, pod plachtou může být docela horko, takže to si budem nechávat asi jen na nejhorší případy :).

Sestavení krytu bylo vcelku jednoduché, tyče se do sebe zapojují jako ve stanu, jen jsou o něco vetší :). Celá tyč se pak uchytí do ohybného mechanismu a na tyče se pak pomocí suchých zipů přichytí plachta. Zipy drží suprově, trocha práce byla s vycentrováním plachty, ale nic hrozného.

Celé sestavení jsem dělal vedle bazénu. Kryt váží cca 25kg, takže pak není problém ho přenést. Uchycení do země je realizováno dvěma velkými hroty (součást balení), kterými se chytnou ohybné klouby a pak vepředu jen pomocí gumicuku do kotvy do země, která je taky součástí balení. V obou případech je doporučováno do země zakopat ztracené bednění a přivrtat oka do ZB. To budu v budoucnu taky dělat, protože tráva pod kopulí předpokládám postupně chcípne, a já pak okolo bazénu udělám kruh z kačírku, aby se to i lépe sekalo. Zatím mám přichyceno jen do země.

 

Bazén lze úplně otevřít a plachtu tak nechat složenou na jedné straně bazénu (lze na obě strany), případně lze otevřít jen částečně, ale pak je potřeba zafixovat pomocí delšího gumicuku nebo provázku (viz první obrázek). Bazén se totiž po částečném otevření začne ihned sám úplně otvírat.

Zatím s krytem spokojenost, materiál i zpracování dobré. Mám ho ale cca 10 hodin, takže na nějaké větší soudy je zatím brzo. Každopádně plachta by měla vydržet minimálně 5 let, spíš víc. Pokud by se s ní něco stalo, měla by jít koupit i samostatně za cca 8tis.

Finalizace plotů

Finalizace plotů

Comments 5 comments

Posledních pár dnů nedělám skoro nic jiného, než lítám kolem domu a dodělávám a dodělávám. Přijde mi, že to tak máme každý rok. Na jaře, namotivovaní po zimě, si stanovíme, co všechno bychom chtěli dodělat, a tak se do toho po hlavě pustíme.

Dva tři měsíce pak makáme jak fretky, pohneme s hromadou věcí a pak přijdou letní vedra. To se už nikomu nic moc dělat nechce, takže tempo prací se pomalu zpomalí, najednou je tu podzim, to člověk sklidí úrodu, postupně vše zazimuje a je tu zas sníh. A další rok znova :).

No, zatím jsme ve fázi “fretka”. Po akci vysoké záhony jsem plynule přešel k velkému úklidu kolem domu včetně dlažby, kdy na úklid pak navazovalo konečně dodání naší branky. A když už byla branka, bylo na čase dorazit i ostatní ploty.

Takže jsem začal osvěžením si dovednost natírání prken :). To je fakt práce, co mi chybět nebude.

Co se samotné branky týče, bohužel to dodavatel lehce zvrzal a nosná železná konstrukce byla udělaná opačně (zvenku), takže namísto vsazení prken do branky by byla prkna až jakoby před brankou. Což nevypadalo nic moc, takže to znamenalo udělat prkna dvojitě tak, aby zevnitř byla vcelku jako nosná část a zepředu vyplnila prostor mezi kovovými vzpěrami.

Tady to jde vidět. Ty horizontální profily měly být zevnitř a ne z venku. Co už no. Dalších 10 týdnů na předělání se mi fakt čekat nechtělo, tak jsem to holt vyřešil tím zdvojením.

Další akce bylo dodělání plotu vpravo od branky. Na plot jsem použil prkna, co nám tu zbyla z první verze plotu. To byl ten, který jsem nechal řemeslníky udělat dvojitě, protože má milovaná žena to tak chtěla, a pak jsem to záhy celé sundával a předělával, protože má milovaná žena neviděla skrz ten dvojitý plot ven :))). No, tak aspoň jsme upotřebili všechny plaňky.

Další dodělávka byl plot vzadu na konci zahrady. Byl původně vynechaný, aby si mohl náš prcek hrát/povídat s dětma odvedle, což už poslední dobou moc nefungovalo. Navíc jsme už potřebovali trochu více soukromí.

Se soukromím pak souvisí ještě další akce. Bohužel, plot je sice fajn, ale pokud sousedé tráví spoustu času přímo za ním, svou funkci moc neplní. A tak jsme přemýšleli, jak si na terase dopřát trochu více soukromí, aniž bychom byli stále pod drobnohledem. Původně jsem hledal různé sítě, ale vše vypadá ošklivě. Navíc dát si zelenou plachtu na dřevěný plot nám přišlo fakt ujeté.

Nakonec jsme narazili na “umělý živý plot”. Zní to dost absurdně, ale po zkouknutí několika videí na youtube to zas tak špatně nevypadalo. Co už bylo horší, tak ceny, za které jsme to nejprve našli. Cena 2000kč / m2 je fakt absurdně vysoká.

Nakonec se nám povedlo první várku sehnat na kraji Brna ve firmě, kde už likvidovali zásoby s tím, že to dále prodávat právě kvůli ceně nebudou. Výhoda byla, že nás prvních 12m2 vyšlo “jen” na 600kč/m2, nevýhoda pak to, že jsme potřebovali ještě dalších 8 m2 toho stejného nebo hodně podobného.

Ty už jsme nakonec na internetu sehnali za 1000kč/m2, což už není tak pěkný, ale furt lepší než 2k. Co je ovšem pozitivní, tak ten pocit soukromí je prostě parádní. Najednou nemáme pocit, že nemůžeme ani vyjít na terasu aniž bychom byli sledováni.

Na fotce jde vidět, že se jedná o panely 50×50 cm, ty je potřeba ještě učesat, aby přechody nebyly vidět. Tam, kde jsme to už udělali, to vypadá jako celistvá vrstva. Vybrali jsme dekor túje.

Navíc, z druhé strany pozemku nám letos díky dešťům krásně poporostl náš pan Brest, takže odsud už máme také komplet soukromí. Brest musím nyní trochu více zastříhnout jak z boku, tak i nahoře zarovnat, ale celkově opět supr. Co mě pobavilo, tak soused ob tři pozemky si mi postěžoval, že jak nám to vyrostlo, tak už k nám teď nevidí :))). Tak to mne skutečně potěšilo :).

Jako další mám nyní naplánované natření celého spodního plotu dvěma vrstvami bílé barvy a tím i tuto akci ukončit. Tím bude celý plot hotov. Jako další pak půjde na řadu bazén. Ten jsem už  dneska odzimoval.

Kupodivu po sundání zazimovací plachty přišlo příjemné překvapení. Čekali jsme, že voda přes podzim-zimu-jaro zezelenala, ale kupodivu tam nebyla ani stopa po řasách a voda zůstala celkem čirá. Takže jsem tam nalil Savo a pustil filtraci, ale čeká mne tam spousta práce.

Jednak potřebuju zabudovat do země hadice s přívodem/odvodem vody, pak přesunout ohřevný solár za grily, kde bude časem ještě zídka a kde bude pak schovaná veškerá technologie. K tomu mne čeká venkovní rozvaděč pro bazén spolu se závlahou, abych neměl čerpadlo napojené do zásuvky v domě, kterou pak přes Loxone spínám a tím bazén ovládám :)).

No, takže práce ještě hromada. Každou dokončenou věcí se ale více a více blížím do stavu, kdy budu moct říct, že mám na domě hotovo :))

Netio PowerDIN 4PZ

Netio PowerDIN 4PZ

Comments 1 comment

Tak dneska tu mám představení nové hračky. Dostal jsem ji zase od firmy Netio, od které jsem dříve dostal chytré zásuvky na otestování. Tentokrát jde o jejich nový kompaktní chytrý prvek na Din lištu PowerDIN 4PZ, který ale umí opět všechny naše oblíbené protokoly 🙂

Když jsem byl osloven, jestli bych produkt nechtěl k otestování a k něčemu se mi nehodil, měl jsem vcelku jasno…… bazén :). Letos je v plánu dodělat ovládání našeho bazénu, zakopat všechny hadice a přepojit čerpadlo z prodlužky na venkovní rozvaděč.

Takže malý prvek, který dám do rozvaděče na DIN lištu se hodil naprosto přesně. Co se týká jeho vybavení, je opět naprosto parádní. Má 2x výstup 16A s integrovaným elektroměrem, dále pak 2x výstup jako NO/NC relé, 2x digitální vstup, Lan a WIFI. Takže spínání čerpadla, k tomu možnost spínání druhého zařízení, vstupy pak budou použity jeden pro rychlé spuštění čerpadla při čistění bazénu a druhý zatím zůstane asi nevyužit, ale můžu na něj dát třeba vodoměr, abych věděl, kolik vody jsem profiltroval :)). K tomu pak rovnou díky integrovanému elektroměru získám měření spotřeby čerpadla bazénu. Ideální.

 

Vše jde ovládat jak přes Modbus/TCP, tak přes MQTT nebo XML HTTP REST. Takže integraci lze udělat buď přes NodeRED, nebo napřímo z Loxone přes Modbus.  Koupit lze PowerDIN už nyní na jejich eshopu za 6189 bez dph (7489 s dph).

Zatím mi tu leží v krabici, takže není moc co víc fotit. Věřím ale, že už konečně venku roztaje sníh a začne být i trochu pěkně, takže půjde odzimovat bazén a pustit se do všech potřebných prací :). Další články snad už soon :).

Vysoké záhony, finalizace

Vysoké záhony, finalizace

Comments 19 comments

Jsem strašně pozadu v článcích, je toho tolik, co jsme zas budovali a dělali, ale nějak teď vůbec nestíhám psát. Takže dneska narychlo post o finalizaci vysokých záhonů (předešlý článek zde).

To, co vypadalo už jen jako easy práce, se nakonec ještě dost zvrhlo. Nejprve bylo potřeba zarovnat a vykopat veškeré chodníčky mezi záhony, čímž jsem ještě solidně doplnil hlínu do záhonů. Na srovnanou zem jsem pak nastříhal a položil tkanou fólii tak, aby byla i pod truhlíkama, kde jsem ji zahnul a vytvořil z ní jakousi kapsu na kameny. Tím bude držet hlínu ze shora a zároveň to bude snad pod dřevem trochu větrat.

První dva vozíky kamení jsme si vzali od známého, který se jich potřeboval zbavit. Bohužel, kameny byly nakonec ošklivější, než jsme čekali, a navíc promíchané s hlínou a jiným bordelem. Takže bylo potřeba je postupně “vyklepat” tak, aby většina nečistot zůstala v kýblu a na chodníky šly jen kameny.

I tak to ale vizuálně nebylo nic moc, takže jsme se nakonec rozhodli použít je jen jako spodní vrstvu a nahoru dát kameny nové a čisté. Zároveň jsme si i ujasnili, jakou velikost potřebujeme, protože po těch starších a větších se nechodilo úplně pohodlně.

Krom toho bylo ještě potřeba zpevnit boky chodníku tam, kde je brest, aby se nám mulč nesypal do kamenů.  Koupil jsem na to nějaký zpevněný plastový obrubník v místní ProDomě, který tam zřejme ležel už tak 10 let, jelikož většina zámků praskala jen když se na ně člověk podíval. Ale nakonec jsem to nějak dohromady dal, z jedné strany dosypal hlínu/mulč a z druhé strany začal dosypávat kameny.

Tady už jde vidět chodníček ve finální stavu. Nové kameny jsme vzali s menší frakcí a celkově jsou o dost hezčí. Pravděpodobně se po nějaké době taky trochu zašpiní, ale jelikož by se tam už moc hlíny dostávat nemělo, vydrží snad aspoň chvíli pěkné.

A když byly hotové záhony, zbývalo už jen nakoupit rostlinky (letos jsme vlastní předpěstování vzdali) a nastěhovat je do jejich nových domovů 🙂

A tady už je finální výsledek. Ten záhon vlevo nevypadá esteticky nic moc, ale jsou to rajčata obsypaná trávou, aby tam nerostl plevel. Uprostřed máme česnek, který rostl v původním záhonu a nám ho bylo líto ho poslat na kompost, tak jsme ho jen tak ze srandy přesadili. A on to kupodivu přežil. S ním tam bydlí saláty, na které nám ale zase útočí slimáci a ožírají ho ze všech stran, svi*ě jedny. A v posledním truhlíku jsou papriky. Tento truhlík byl původně zamýšlený na jahody, ale ty jsme naopak už teď přesazovat nechtěli, protože už začínají kvést. Takže jsme je nakonec prohodili s paprikama, tak proto ta fólie. Už jsme ale přemýšleli nad tím, že estiticky je to ještě někde jinde, než to mulčování trávou, takže možná pak příští rok uděláme fólie všude a bude to 🙂

Ještě nás čeká truhlíky v létě natřít, jelikož na patinu si úplně nepotrpíme a naopak bychom chtěli, aby si truhlíky zachovaly tento pěkný nový vzhled. Ale o tom zase někdy příště 🙂

Rychlá akce – oprava dlažby

Rychlá akce – oprava dlažby

Comments 6 comments

Když jsme dělali dlažbu kolem domu, tak jsme tušili, že se pravděpodobně někde trochu zvlní. Terén byl o dost hlíny navýšený a my nechtěli čekat dva roky v bahně, než si to pořádně sedne. Takže jsme s houpáním a opravami byli smířeni.

No, a letos přišla na řadu první oprava. Dlažba se nám propadla trochu víc, než jsme čekali, v nejhlubším místě to bylo cca 10cm. Zřejmě za to ale trochu můžeme i my sami :). Krom toho, že to je v místě, kde je navážka, tak tam byl ještě výkop na registr a navíc tam vytéká voda, co stéká z pergoly. Takže na průser zaděláno.

A protože za šest dnů mám narozeniny, a protože jsou to kulaté čtyčicátiny (fuj hnus… 🙂 ), tak sem si nadělil i pěkný dárek. A aby ten dárek měl na terase kde parkovat a byl pěkně na rovině, musel jsem se do opravy dlažby pustit prioritně hned :). Takže jsem se otočil vozejkem k místnímu prodejci štěrku, vzal půl kubíku na opravu a pustil se do toho.

Teda, měl to být půlkubík, ale borec mi tam vysypal lopatu z nakladače, řekl “je to asi víc, neva?” a já jel opatrně domu s mírně přetíženým vozíkem :))). Naštěstí je to k nám asi 900 metrů. takže se to dalo :).

Základem bylo si pro jistotu celou dlažbu nafotit, aby se ze skládání pak nestalo puzzle pro pokročilé. Takže pěkně na snímkovat každou část, pak pro jistotu ještě video a ještě několik fotek z vetší dálky. A opravdu se to pak i v jednu chvíli hodilo, kdy jsem se zakecal a omylem dvě dlažební kostky přehodil. A už bylo vymalováno :)).

A pak jsme se pustili do rozebírání. Prvních pár kousků šlo hůř, ale pak už to šlo raz dva. Dlažbu jsme si vedle skládali ve stejném pořadí, aby nám pak skládání šlo rychle a nemuseli jsme furt lovit ve fotkách. To se ukázalo taky jako dobrý plán, protože fotka sice pomohla, ale orientace v nich byla o dost horší, než když to má člověk pěkně připraveno hned vedle.

Další částí akce bylo propojení svodu vody z pergoly s retenční nádrži. Natáhl jsem tam jen obyčejnou hadici, protože jsem to zas nechtěl rozebírat nějak víc celé. Ono té vody není zas tak moc, takže by to mělo stačit, a zbytek se klidně může vsáknout do trávníku. Důležité je, že už tam nebude stát kaluž vody, když jsou delší deště. Snad to bude stačit. Kdyby ne, musel bych udělat pak větší akci a kopnout tam nějaké KG/HT trubky.

No a pak už zbývala jen ta drobnost, dosypat štěrk, trochu ho zhutnit vlastní vahou a pak se pustit zpět do skládání :). Plán byl stihnout to celé za jeden den a povedlo se. Od rána do teď, ale je hotovo. Práci s palicí ocenili nejvíce pak moje karpální tunely, kdy jsem jsi v půlce bral i své ortézy, ale ani to moc nepomohlo. Nárazy palicí prostě nejsou nic pro ně. Ale dodělat jsem to prostě musel, takže karpál nekarpál, bušil sem do toho jak hluchej do vrat :).

A takhle to vypadá opravené. Zlepšení o 100% je patrné :). Ještě by to chtělo přejet žehličkou (vibrační deskou), ale na to teď kašlu. Uvidíme, jestli se to za čas ještě znova nepohoupne, ale snad už je terén dostatečně pevný. Každopádně zítra nebo pozítří tam přibude nový obyvatel. Fota rozhodně budou :)))

Akce vysoké záhony

Akce vysoké záhony

Comments 16 comments

Vysokých záhonů a truhlíků není nikdy dost :). A tak letos došlo i na naše záhony, pro které se rovněž naplánovala modernizace. Výchozí stav totiž nebyl nijak oku lahodný, navíc skrz něj neustále běhal pes, a to především v období, kdy tam bylo nejvíc bahna :).

Krom toho nám na zahradě stále strašila hromada hlíny, jejíž pradávný původ sahá až do období skrývky ornice před stavbou domu a naposledy byla ještě trochu zvětšena kopáním bazénu :).

Foto mám bohužel jen starší z minulého roku

A tak bylo rozhodnuto, budou vyvýšené záhony. Jenže počasí bylo furt hnusné a sadební sezóna se blížila. Nakonec jsme využili minulého týdne, kdy bylo konečně pěkně, a celou věc zrealizovali. A tak se můžu konečně pochlubit 🙂

Poučen z předchozích truhlíků jsem už nechtěl jít cestou konstrukce a obložení dřevem. Je to sice levnější, ale i po natření to už po dvou letech nevypadá nic moc. Původně jsem chtěl vzít masivní fošny ze smrku a udělat to z toho, ale nakonec jsem smrk kompletně zavrhl a udělal to z modřínu. V nákladech je dřevo cca 2x – 2.5x dražší, ale zase se nemusí kupovat žádná impregnace nebo barva a dřevo by mělo vydržet tak, jak je, deset let a víc.

Nakonec jsem teda záhony vymyslel tak, že jsou z fošen 4m x 25cm x 5cm, posazené jsou na dlažebních kostkách, sešroubované k sobě a vždy v půlce délky ještě spojené mezi sebou. Vše řezáno pokoskou metabo, která byla opravdu super kup. I s takovouto fošnou si poradila jak nic, řezy krásně rovné a pravoúhlé. Truhlíky mají rozměr 4m na délku, 1,5m na šířku a 0,5m na výšku. Chodníčky jsme udělali půlmetrové, aby se mezi truhlíky dalo pohodlně projít.

Takto vypadala příprava na truhlíky. Nechtěl jsem prkna usazovat přímo na hlínu, takže budou sedět takto na dlažbě. Dlažba srovnaná vodováhou do roviny a každá dlažba zabouchána do podloží palicí, aby opravdu držela.

A takto pak vypadá usazený záhon. Chodníčky, stejně tak jako mezery mezi dlažebními kostkami pod fošnami bude vysypán kamínky, aby dřevo mohlo zespodu trochu dýchat a větrat.

Zevnitř truhlíků pak nopka, kterou jsme ještě podél celého obvodu zatížili nařezanými starými trámy, aby se hlína nevysypávala pod samotný truhlík a aby nopka dole držela. Na dno truhlíky jsme ještě pokládali síť proti krtkům a hrabošům, protože představa, že z truhlíků budeme nějakou takovou havěť vyhánět, byla víc než děsivá.

Drobná odbočka během budování truhlíků bylo řezání kamenné dlažby kolem jabloně a komposterů. Když jsme to loni dělali, s nějakým pravým úhlem jsme se zas tak moc nezdržovali. A taky to tak teď vypadalo :). Takže bylo potřeba vše komplet fiknout, aby se tam záhon pěkně vešel.

Po seříznutí ještě kameny srovnat, odházet trochu hlíny a připravit další dlažbu na usazení. A takhle pořád dokola, než byly všechny čtyři truhlíky hotové 🙂

Trochu opruz bylo neustálé házení hlíny tam a zpátky. Pro každý truhlík bylo potřeba vždy nejprve srovnat dno a udělat prostor na chodník a usazení, takže přeházet někam na stranu, pak zas naházet zpět, aby se dal udělat další truhlík. Od druhého truhlíku dál už to bylo lepší, to šla veškerá přebytečná hlína do prvního hotového.

Tady mám jednu svou realizační fotku, aby bylo vidět, že jsem se na tom opravdu podílel :))).

Jako poslední jsem si nechal první truhlík. Díky třešni, co tam roste, bylo potřeba vymyslet truhlík tak, aby byl zarovnaný s ostatníma, ale zároveň objel třešeň samotnou. I když nám tam překáží a je planá, pořád ji nechceme zlikvidovat úplně. Takže jsme ji prknama objeli :).

A myslím, že výsledek se docela povedl. Spodní část má tři prkna vedle sebe, čímž jsem získal prostor pro kmen, a z venku pak nejde nic téměř poznat. Mezeru kolem kmenu jsem pak přetáhl ještě nopkou, aby se tudy hlína nemohla vysypávat ven.

Když byly hotové truhlíky, bylo potřeba je naplnit palivem :). Do každého jsme dali jednak větve z prořezání obou stromů (a vzhledem k čistce třešně toho nebylo zrovna málo :)) a rovnou jsem pak udělal i vertikutaci trávy, protože z toho je vždycky také hromada bioodpadu.

A pak přišla má nejoblíbenější zábava. Transport hlíny v kolečkách z hromady do truhlíků. Jeden den jsem vozil od rána do večera, druhý den pak už jen cca půl dne.

Ale, zadařilo se. Truhlíky jsou naplněné a hromada je pryč.

Bohužel, příští rok, až si hlína v truhlíkách sedne, budem muset trochu hnědé někde sehnat. Teď to sice vyšlo akorát, ale ze zkušeností s ostatními truhlíky víme, že si to tak 10-15cm sedne určitě. Něco pak zase dosypeme z komposterů, ale zřejmě bude potřeba i nějaká další hlína.

Jako poslední jsem pak včera dodělal závlahu. Odbočky s vodou jsem měl připravené už z dřívějška, takže bylo potřeba jen vykopat nové napojení, občas něčím trochu pohýbat, udělat nové odbočky a přeplánovat kde co v truhlíku bude. Oproti vození koleček lahoda :).

Jako další teď musím dopřipravit chodníky mezi záhony, dát tam fólii proti prorůstání trávy a začít vozit kamínky. Mezi chodníkem a brestem pak dáme ještě plastové obrubníky, aby se nám mulč nemíchal s kameny. To už lze ale dělat průběžně, důležité je, že už můžeme sázet, takže salát už si hoví v novém domečku 🙂

Nejlepší investice – sluchátka potichu

Nejlepší investice – sluchátka potichu

Comments 11 comments

Spoustu let zpět jsem si koupil plyšová mazlivá sluchátka, které je radost používat. Super hrají, jsou opravdu pohodlné a vcelku dobře izolují okolní zvuk. Jsou to DT 770 PRO:

Už přesně nevím, jestli to bylo ještě před prvním potomkem, ale skoro bych tipoval že jo. Měl jsem je tenkrát ještě v kanclu na práci, super se mi v nich programovalo.

Pak přišlo stěhování do baráku, přesídlení z kanceláře do pracovny a pár týdnů na to i narození Jedničky. Sluchátka pořád super, pořád se držela na žebříčku oblíbených věcí hodně vysoko. Občasný pláč a řev sluchátka dobře izolovala a když malý přitvrdil, zavřel jsem si do pracovny dveře. A byl zas klid na práci.

Navíc, Jednička pak šla do školky, což bylo období, kdy byl v domě neuvěřitelný (a takto zpětně i nepředstavitelný) klid. Jenže, pak začaly nemoci, nejdřív občas, pak už byl doma víc než ve školce, no a dorazil to pak covid. A tak se Jednička zas vrátila ze školky na fulltime a byla doma. Byli jsme v očekávání dalšího potomka a tak jsme nechtěli raději nic riskovat. No, a pak se to narodila Dvojka.

A tady začíná zhruba období, kdy má mazlivá a oblíbená sluchátka přestala stíhat. Zaprvé, po více než roce poslouchání hudby v kuse, jsem toho měl už opravdu plné zuby. Občas jsem chtěl pracovat prostě jen v tichu. A tak jsem nosil sluchátka i vypnutá. Jenže, v tomto režimu jejich schopnost vytvářet klid a pohodu lehce pokulhávala.

Po pár dalších měsících už bylo jasné, že Covid tu s námi bude zřejmě napořád (protože jsme Best in Covid, žejo) a že mazlivá sluchátka prostě nestačí (a nestačí už ani zavřené dveře, protože Jednička se fakt nudí a chodí mi do pracovny neustále otvírat a něco vymýšlet, čímž mi sem neustále pouští zvukový blizzard od Dvojky.

V jednom z mnoha okamžiků zoufalství, kdy jsem byl asi po sté vyrušen od práce, mě napadlo se podívat, s jakým největším útlumem se dělají sluchátka do bagrů, lomů nebo pro obsluhu sbíječky. To by možná mohlo stáhnout hluk od Jedničky a Dvojky aspoň na polovinu.

Prošel jsem sluchátek několik párů, od běžných sluchátek proti hluku, přes ochranná sluchátka na střelnici, až jsem skončil u sluchátek “pro použití v extrémně hlučném prostředí”. To myslím naše domácí prostředí vystihuje přesně. Konkrétně se jedná o sluchátka 3M PELTOR X5A s udávaným útlumem 37 dB. Pokud jsem něco nepřehlédl, je to asi to nejvíc, co se dá sehnat :)).

Objednáno, doručeno a pojďme testovat.  První test nedopadl dobře. S nasazenými sluchátky jsem stál vedle Dvojky, co zrovna měla svůj tradiční amok, a k mému zklamání jsem ho furt slyšel. Nutno říct, že asi jen třetinu jeho výkonu, ale i tak to nebylo pořád nic příjemného. Trochu zklamán jsem je šel zkusit do pracovny.

A někde v tomto okamžiku se tahle sluchátka ihned propracovala na přední pozici v žebříčku mých oblíbených věcí. Po nasazení jsem neslyšel nic, co se v domě děje. Naprosté ticho…. až strašidelné. Člověk totiž neslyší ani zvuk stisku vlastní klávesnice. Po nasazení sluchátek jste naprosto sami. Po chvíli Vám bude dokonce i smutno :)). Opravdu. Byl to fakt strašný nezvyk. Například půl hodiny v kuse pracujete a neslyšíte nic, takže si pak už začnete pokládat otázku, jestli žena Jedničku i Dvojku nezabila, nebo se všichni neodstěhovali na jiný kontinent :).

Ale stačí si je na chvilku sundat a hned víte, že je vše při starém :). Když sluchátka poprvé viděl prcek, ptal se, jestli mu do nich pustím nějakou hudbu. Tak jsem mu vysvětlil, že tohle jsou sluchátka, co hudbu nehrají. To jsou sluchátka, která vytváří ticho. Od té doby za mnou občas přijde a ptá se, jestli si může půjčit sluchátka “potichu” :). A tak se jich občas na chvilku vzdám, ale dávám si dobrý pozor, aby mi je někde neztratil 🙂