Browsed by
Tag: terasa

Giga akce pergola, část sedmnáctá – finále

Giga akce pergola, část sedmnáctá – finále

Comments 3 comments

Tak, a hotovo…. snad…. pravděpodobně poslední článek z této naší mega série, která Vás na blogu provázela skoro celý rok. Něco, co vypadalo jako práce na měsíc či dva, byla nakonec akce od dubna do října/listopadu. Neskutečné. Když  znovu vidím všechny ty fotky od začátku do konce, tak mě znovu bolí celé tělo.

Ale stálo to rozhodně za to. To, co na začátku před lety bylo jen jako zídka ke grilu je nakonec super posezení na terase. Celý plán se nám za tu dobu mnohokrát změnil, včetně například změny podlahy z dlažby na dřevo, ale nelitujem ničeho. Z terasy se stal opravdu takový druhý obývák a zóna klidu, když je původní obývák zabraný hračkami a dětmi :).

A teď k tomu, co jsme od toho čekali, co to splnilo a co ne :).

Původní důvod toho všeho bylo, abychom mohli grilovat i v době, kdy venku prší a fouká. Toto je splněno úspěšně, jen je potřeba při rozjezdu grilu mít otevřené okno, jinak se pergola zbytečně zakouří. Takže toto ✅

Další důvod byl, abychom mohli na terase nechat věci i přes zimu, nemusel jsem vše zakrývat a třeba i v zimě jsem mohl na terase grilovat. Toto opět ✅

Ale, stále řeším, co budu dělat, až napadne 60cm sněhu :). Což sice za poslední roky nenapadlo, ale předpokládám, že když je teď pergola zavřená, určitě se to stane. Mám několik nápadů, jak budu sníh dostávat dolů (od hrabel, po rozpouštění vodou a spoustu dalších). Takže uvidíme. Každopádně, do 60cm to má střecha zvládnout unést, takže zatím ✅, a až tu bude sněhová apokalypsa, tak možná ❌ 🙂

Další věc, kterou jsme od toho čekali bylo prodloužení sezóny na terase. To je stoprocentně splněno, ačkoli, má to také své limity. Jde stále jen o zasklenou pergolu a nikolik zimní zahradu. Takže, když svítí, je tam klidně +10C oproti venku a na podzim je to super posezení přes den, jakmile ale slunce zapadne, teplota v pergole se rychle snižuje a přibližuje venkovní teplotě (s cca rozdílem 4C). Takže říjen/listopad už bylo posezení příjemné spiš tak do 5h odpoledne, ale k večeru už se moc nedalo. Ale například přes den, kdy svítilo, to tam bylo super. Po obědě si tam na chvili sednou do 30C byl luxus. Takže ✅

Aby to ale teplotu udrželo i k večeru, a nebo třeba teď  v zimě, už by to muselo být zatepleno mnohem více. Jednak by to chtělo klasicky zateplenou základovou desku, jednak dvou-skla, a jednak asi pevnou střechu a ne plachtu. Myslím, že nemá cenu mít jen jednu z těchto tří věcí, takže buď vše a mít zimní zahradu, ale v nákladu tak 1M-1,5M, a nebo mít “jen” zasklenou terasu za cca 500k CZK. Takže za ty peníze podle mě super ✅, ale kdo chce víc, určitě jděte tou dražší cestou, ať nejste zklamaní.

V co jsem tak trochu doufal bylo, že i v zimě tam bude rozumná teplota na fungování, ale s tím v případě jedoduchého zasklení nepočítejte  ❌. Jak svítí málo, tak je tam většinu času už teplota stejná jako venku, max 2-3C rozdíl. Co je ale super, tak tam nefouká, a tím pádem je to stále o dost příjemnější, než stát venku. Už jsem tam griloval i při 5C a je pořád obrovský rozdíl stát tam v zavřené pergole při 5C a pak si otevřít dveře a stoupnout si třeba ven. Pocitově opravdu velký.

Další věc, na kterou nás ale i upozorňovali a věděli jsme o ní, je srážení vody na střeše pergoly. Když jsou příliš velké teplotní rozdíly mezi vnitřkem a venkem, vetšinou ráno nebo třeba teď jak byl na střeše už sníh co taje, tak začne zevniř na střeše kondenzovat voda, která pak pomalu sem tam někde kape. Není to nic hrozného, je to pár kapek a dřevu by to vadit nemělo, ale je to nepříjemné. Řešení je větrat a srovnávat teploty.

A to je z takových plusů a mínusů asi vše. Defakto není nic, co by nás nějak extra nepříjemně překvapilo, jen v některých věcech jsme doufali v lepší výsledek, ale věděli jsme, že to tak nebude 🙂  (hlavně to udržení teploty). Celkově ale super.

 

Jediné, co teď ještě řešíme, a za co nemůže zasklení/terasa, ale původní zatahovací pergola je, že se nám vrací voda skrz zataženou pergolu dovnitř v místě dojezdu plachty. Je to trochu složitější na vysvětlení, ale hrana dojezdu je jednak málo zajetá za gumovou lamelou, a navíc na hraně této pergoly chybí přesah plachty (stačil by 0,5cm) tak, aby se kapky vody nevracely zpět po spodní straně lamely dovnitř. Výsledkem je, že nám u oken ve dvou místech kape voda, nejvíce teď, jak taje sníh.

 

Řešení je snad více, jednak se pokusím po roztátí sněhu nastavit dojezdovou polohu plachty o cca 0,5cm-1cm dále za těsnící lamely, a pokud to nepomůže, tak zkusím z boku koncové lišty plachty nalepit nějakou okapničku. A tím se to snad pořeší, uvidíme. Ale to už jsou jen maličkosti, doufám, že jiné trable s pergolou už nebudou 🙂

A tím se s Vámi pravděpodobně loučíme v rámci této série. Pokud máte k pergole/terase jakékoli dotazy nebo Vás zajímají ještě nějaké naše zkušenosti, klidně se ptejte v komentářích pod článkem, rádi zodpovíme vše, ať kdyžtak víte, do čeho jdete 🙂

 

 

Giga akce pergola, část šestnáctá – obklad

Giga akce pergola, část šestnáctá – obklad

Comments 2 comments

Tak pojďme pomalu uzavřít tuto roční blogovou sérii :).  Naštěstí po kopání, o kterém jsem psal minule, toho už nebylo tolik a vlastně jsme skoro hotoví. Poslední velká věc byla obložení zdi pergoly, aby nám tam nestrašilo ztracené bednění.

Takto vypadal výchozí stav. Dlouho jsme přemýšleli, čím zeď obložit. Můj původní plán obložit ji dřevem jsme ale nakonec zavrhli. Jednak kvůli pracnosti, jednak kvůli ceně. A hlavně, většina zdi bude ve finále stejně schovaná za stolky/grilem, takže nemělo smysl na to zas pálit tolik energie. A tak jsme se nakonec rozhodli pro betonovou imitaci kamene.

Prošli jsme si na internetu hobby markety po Brně a nakonec jsme se rozhodli pro BauMax. Samotný nákup byl sice trochu psycho, jelikož na obchod o rozloze menšího státu připadají asi tak 2 prodavači, kteří navic dělají i skladníky, takže jsme na vydání čekali asi hodinu, ale nakonec to pán zvládl.

Cihličky se lepí na flexibilní lepidlo aplikované hřebínkem, takže žádná extra věda. Nejhorší byla asi příprava rohových cihliček, kdy bylo potřeba vše zařezávat. Pak už šla samotná aplikace raz dva. Natáhnout, naskládat cihličky, pořádně zamáčknout, a znovu.

Cihličky jsem jel od shora dolů, abych pak dořezy dělal dole u podlahy, kde je můžu částečně zastrčit ještě za prkna. Nevím, zda se to tak dělá, ale nám to šlo díky tomu celé fakt dobře. Jediný zádrhel nastal asi metr od konce, kdy nám samozřejmě došlo lepidlo, a tak musela I. vyrazit pro druhý pytel, mezitím, co já jsem dodělával, co ještě šlo.

Celá akce trvala tak 3 hodiny a bylo hotovo, pokud nepočítám všechno to před-řezávání den předtím. Celkově se s tím dělalo fajn a výsledek myslím vypadá fakt dobře. Cihličky jsme nechali myslím den dva zaschnout, a pak vše poklidili. Výsledek pak vypadal takto

A to je pro dnes vše. Na příště dám ještě dohromady finální článek se zhodnocením celé pergoly, co jsme od ní čekali a jaká je realita, a co nás zatím ještě trápí a co musím dořešit 🙂

 

Giga akce pergola, část čtrnáctá – montáž skel do pergoly

Giga akce pergola, část čtrnáctá – montáž skel do pergoly

Comments 2 comments

Tak čas nám trochu pokročil, a můžeme pokračovat v popisu naší letošní stavební etudy.  Náš poslední článek o montáži konstrukce se odehrál dne 28.8., o 14 dní později, tzn 10.9. pak dorazily skla. Bohužel, jak jsme zjistili, stále ne kompletní, z čehož zas vznikla epizoda sama pro sebe.

Jak už jsem psal, po necelých a dlouhých 14 dnech čekání se nám z Nenoxu ozvali, že konečně jsou hotová skla. Byli jsme nadšeni. Ačkoli měla být pergola hotová na konci prázdnin/začátkem září, tak se skla z nějakého důvodu protáhla a dorazila až v říjnu. Stane se, teď už bude vše růžové.

Chlapi dojeli, zas stejná parta jako minule, a vše šlo jak na drátkách. Začli s přípravou a montáží posuvných systémů, do kterých pak postupně nasazovali skla. Jak během dne postupovali, vše začalo vypadat opravdu suprově.

Práce jim šla od ruky, a jak se postupně pergola zavírala, začala se měnit v takové naše větší soukromé akvárko :).

Když nasadili poslední velké kusy, vypadalo to božsky. Lepší už by to nemohlo být.

No, jenže bohužel, mohlo. Jak se ukázalo, chlapi nedovezli ta malá, trojúhelníková skla. A bylo po radosti. Že se prý ozvou, až to bude, že snad nejpozději do týdne. No, dost to radost pokazilo, ale co už, pergola byla super, a přece takový kousek skla chvíli vadit nebude.

Pohodička na terásce už tak nabrala úplně jiné grády. To posezení bylo boží už tenkrát, i když tam ještě horem profukovalo. A na ty skla? Počkáme, týden nás přece už nezabije.

Nebo jo? Jasně, že jo. Protože přesně ten týden, kdy nám skla nedodali, se počasí rozhodlo, že celému Česku předvede, jak se asi cítil Noe na své arše. Všude se začalo řešit počasí a to, kolik metrů vody srážek bude… A my věděli, že jsme v hajzlu. Skla samozřejmě urychlit nešla a to, že nám to v pergole vše vypláchne byl náš problém.

A tak jsem se rozhodl, že si holt jako vždy budem muset poradit sami a že to zaplachtujeme.  A tak jsem vzal pevné igelity, uchytil je na latě,  které jsem dal na střechu a zatížil dřevěnými trámy. Spuštěné igelity jsme pak nejprve takto “decentně” uchytili na skla. Vždyť bude přeci jen hodně pršet ne?

No tak určitě, jak se blížil víkend, tak se postupně krom zhoršujících srážkových předpovědí začaly zhoršovat i předpovědi povětrnostní, a hlavně nám začal i vítr přímo testovat naše provizorní “zasklení”. A my věděli znova, že jsme v hajzlu 🙂

A tak jsme s každým dnem vylepšovali a zdokonalovali uchycení plachet, protože když se do toho začal opírat větší a větší vítr, bylo vždy jasné, že té lepicí pásky je tam stále málo. Tak trochu to přípomínalo všechny ty survival hry, kdy člověk několik dnů buduje obranu proti nadcházející zimě/noci/příšerám, protože ví, že pak už s tím nic nenadělá a monstra ho prostě sežerou.

Finální stav pak vypadal nějak takto. Krom uchycení igelitů zvenku byly igelity uchycené i vnitřním systémem, který je co nejvíce napínal a stahoval dolů, kde byly přivázané k prknům. Tento systém se nakonec ukázal jako fakt top, protože to, co se pak v noci v pátek a v sobotu u nás dělo, to tu (naštěstí) moc často nemíváme. Vítr v noci dosahoval až 20m/s, stromy se tu kolem nás lámaly a vyvracely, poplachové sirény houkaly téměř nonstop, jenom naše igelity se smály 🙂 Fakt jsme nevěřili, že to vydrží, ale vydržely.

Dva dny po tomto masakru pak přišel další den D. Montáž trojúhelníků. A to už bude pergola opravdu hotovo, že jo? ŽE JO?….. nene, bohužel, ani tím to neskončilo :). Ale o tom zase příště 🙂

 

Giga akce pergola, část třináctá – montáž konstrukce zasklení

Giga akce pergola, část třináctá – montáž konstrukce zasklení

Comments 0 Comment

Další důležitý den nastal. Dorazila parta z Nenoxu na montáž konstrukce zasklení.

Celá montáž bude rozdělena na dvě fáze. Během té první chlapi postaví konstrukce jak na posuvná skla, tak trojúhelníkové konstrukce na fixní zasklení.

Když dorazili, dovezli mraky různých profilů, ze kterých až tady na místě začli postupně budovat celou konstrukci. Vcelku řehole, dělat všechno až tady na kozách, místo si to připravit na dílně. Jenže tím, že je to komplet atyp, tak jakákoli příprava na dílně by mohla znamenat pár milimetrů chybu a vše by se muselo dělat znova. A tak chudáci řezali a makali v 30C tady u nás.

Jako první začínali s tím nejjednodušším, a tím byla konstrukce oken nad zídkou. Postupně do otvoru vestavěli svou konstrukci. Dolní kolejnici, která ponese skla, horní kolejnici, která je bude přidržovat proti vypadnutí, a boční konstrukci proti průvanu.

Práce na jedničku, ale díky jednoduchosti tady ještě nebylo tolik vidět, jak moc šikovní jsou. To se ukázalo až o několik hodin později.

Jako další udělali kolejnice a dorážecí profily do velkého otvoru směrem na sever. Ty byly vlastně hodně podobné tomu, co dělali předtím, jen ve větším.

Pak se pustili do složitějšího prvku v šikmině. Tam nejprve vybudovali rovnou konstrukci, ve které budou jezdit posuvná skla. Poté se pustili do trojúhelníkové konstrukce. A tady teda fakt klobou dolů.

Celý ten patvar dokázali udělat úplně přesně, kdy na sebe všechny hliníkové konstrukce krásně doléhají. Co se mi ale líbí nejvíc je to, že to dokázali napasovat na naši poměrně složitou konstrukci pergoly tak, že to vypadá, že to takto mělo být odjakživa. A to bez jakýchkoli řečí, že něco nejde, nepůjde, že je něco problém…

Všechny prvky měli do detailu rozkreslené a popsané v technických nákresech, prostě žádná matla-show.

Celá konstrukce je udělaná opravdu moc pěkně a je vidět, že to nebylo nijak odfláknuto. Vše na sobě sedí, lícuje, rozestupy šroubů jsou rovněž pěkne pravidelné, no prostě autistův ráj 🙂

A tady mám pak fotku z výroby druhého trojůhelníku. Takto na kozách, za pomoci digitální vodováhy a digitálního úhelníku to dávají dohromady. Opravdu klobouček.

Jako, už jsem se na kozách a venku něco nařezal, většinou hlavně dřevo, ale toto fakt obdiv. Je vidět, že to není jejich první pergola :).

A tímto pro dnes hotovo. Konstrukce jsou komplet hotové ze všech stran, trojúhelníková okna zaměřena a nám nezbývá, než další týden vydržet, než vše zpracují a přijedou skla namontovat. Těšíme se moc!

Giga akce pergola, část dvanáctá – dokončení prací

Giga akce pergola, část dvanáctá – dokončení prací

Comments 0 Comment

Od pokládky podlahy pár dnů, my jsme si aspoň trochu odpočinuli a tak jsme mohli pokračovat. S blížícím se termínem montáže bylo potřeba ještě dodělat chybějící dlažbu vedoucí k pergole, trochu poklidit a hlavně, nastěhovat gril a nábytek zpět do pergoly 🙂

Bohužel z toho nemám příliš mnoho fotek, ale vypadalo to asi tak, že jsem navozil zbytky jemného štěrku do děr, srovnal vše vodováhou, nanosil dlažbu a pak do ní mlátil palicí tak dlouho, než z toho byl rovný chodník 🙂

Samozřejmě bychom to nebyli my, kdybychom si cestou ještě nepřidělali trochu práci nějakým novým výmyslem. Tím výmyslem bylo rozšíření chodníku kolem pergoly vedoucím k bazénu. Důvod byl prostý, když už se tam courá, ať se nemusí courat přes prkna a nedělá se tam bordel, ale ať jde pěkně pergola obejít.

A tak jsem se pustil do kopání, vožení štěrku a hlavně, bouchání do dlažby 🙂

Dalším restem na seznamu pak byly parapety na zídky. S pergoláři jsme se dohodli, že připravíme železné parapety, skrz které oni nakotví okna. Díky tomu se nebude muset pak vymýšlet nic složitého až po instalaci, ale bude to celé pěkně v kuse.

Zároveň s tím jsme nechali rovnou ještě oplechovat přechod mezi domem a pergolou, aby do pergoly po hraně domu v případě velkých dešťů přestalo zatékat. Samozřejmě tímto naším počinem deště definitivně ustaly, takže funkčnost jsme v praxi zatím neměli možnost ověřit.

A poslední pak už bylo jen příjemné stěhování věcí zpět do pergoly. Po letech (teda měsících, ale bylo to jak po letech) jsem se shledal se svým grilem. Na jaře jsem ho dal ke svému pěkně ostříhanému brestu, na který jsem během celého roku neměl čas….

Pokud ho tam náhodou nevidíte, dám vám malou nápovědu :). Takhle tam ten chudák trpěl a čekal, až si na něj vzpomenu…

Na každý nábytek, který jsme do pergoly vraceli, jsme dali zespodu nové filcové podložky, aby se podlaha co nejméně odřela. Navíc jsem si na stěhování udělal nové transportní zařízení ze zbytků Garapy 🙂

A takto pak už vypadá náš nový obývák po nastěhování naší gaučové sestavy.

A takto můj grilovací koutek. Ten budu ještě postupně časem vylepšovat, ale už teď se tu griluje skvěle

Příští rok pak udělám obložení zdi za grilem. Nejspíš také nějakým dřevem, k tomu nějaké osvětlení a jine serepetičky. Ale na to už letos není ani síla, ani budget 🙂

Giga akce pergola, část jedenáctá – terasová podlaha

Giga akce pergola, část jedenáctá – terasová podlaha

Comments 2 comments

Tak jdeme na to, po týdnech příprav, potu a krve tu je další milník. Pokládka naší nové dřevěné podlahy. Pln sil, odhodlání a nadšení jsem se do toho pouštěl. Pamatuji si to, jako by to bylo včera 🙂

Pokoska, to je základ. Dokonce i nový a jemnější kotouč jsem na ni kupoval, stejně tak nový úhelník, nástroj na vedení vrtáku, vyškově nastavitelný vrták a kdo ví co dalšího. Lepší být připraven, než překvapen….. a stejně mě to nakonec celé zaskočilo 🙂

Podlahu jsme se rozhodli (čti I. to tak chtěla, ale já neprotestoval) rozhodli uchytit pomocí skrytého kování. Bylo to o fous dražší, ale tak moc ve finále už ne. Kování se montuje ke spodní hraně prkna, a pak zastrčí za prkno předchozí. Bohužel, ani prodejce ani výrobce vám už neřekne, jak se má udělat díl první nebo poslední :).

Realita je, že první je pak potřeba stejně na pár místech prošroubovat komplte, jinak se zvedá. A poslední je lepší něčím skrýt, protože to reálně není jak ukončit. Nevadí. Zbytek vypadá opravdu pěkně a naštěstí jsem si to celé vyzkoušel, než se do toho pustil. A ukončení bude pod grilem/skříňkama, takže naštěstí no big deal.

Další realitou je, že vsechna železa pro první řadu je potřeba flexou zkrátit právě o přesah, který se jinak strká pod předešlé prkno. Ale s tím se už dá poradit. Vyrobil jsem si na železa úchyt, kam jsem ho vždy nacvakl, a pak už bylo řezání snadné. Stejně tak je potřeba řezat železa v okamžiku, kdy člověk zacvakává užší prkna kvůli různým vyklenkům ve zdi apod.

Než jsem začal se samotnou finální pokládkou, bylo potřeba si rozplánovat, které prkno kam půjde. Jak už jsem psal, ačkoli většinu prken, co jsem bral měla být A kvalita a jen pár AB (tzn že jedna strana super a druha horší), realita byla taková, že AB byla i vetšina tvrdě zaplacených A a pár z nich bylo dokonce BB (proto jsem nakonec namísto jen 20ks, co nedodali, bral 25ks s tím, že co zbyde se použije na nějakou poličku nebo něco).

Krom problémů s kvalitou je lehce potíž i v tom, že garapa může a má spoustu různých barev a struktur. Zřejmě záleží na stáří stromu, stejně tak kusu, ze kterého se prkno řeže. Některé mají takový slimákovitý vizuál, zatímco jiné jsou krásně hladké. Některé jsou světlé, některé až tmavě červené. A tak jsme prkna rozhazovali tak, aby tam kde budou nejvíce vidět, byla ta nejhezčí, ty tmavě červené pod grilem a stoly a slimáci pod sedačkou :).

Pravdou ale je, že toto řešíte stejně jen při instalaci. Stačí týden dva, a celá podlaha se Vám vizuálně slije do jedné velké dřevěné (ale fakt stále moc pěkné) podlahy, takže by to vlastne asi bylo jedno. Ale když to člověk dělá, vidí každou šmouhu.

Málem bych zapoměl, ještě před úplnou samotnou instalací mě vlastně zdržela ještě jedna věc. Dávný pozdrav od flákačů fasádníků, kteří se vysrali na dotažení fasády až úplně dolů. Kdysi jsme to pořešili tak, že se francouzská okna dole oplechovala, ale plechy šly spolu s dlažbou pryč a dávná tajemství opět vyplavala na povrch.

A tak nezbylo než lepidlo a fasádu dodělat, a pak pod okna vložit ještě dřevo tak, aby byl detail dokonalý. A tak jsem jeden den zapravil všechny čtyři rohy, odpoledne po zaschnutí lepidla na to nanesl fasádní barvu co nám tu zbyla, a další den se mohlo pokládat.

Bílá barva je bohužel o fous bělejší než už zašedlá fasáda, ale to věřím, že se časem srovná. Navíc část bude i zakrytá sedačkama, takže to nebude tolik vidět.

Takto vypadá detail u dveří dnes. Já jsem s výsledkem spokojen :). Když byly detaily opraveny, pustil jsem se už opravdu do pokládky.

Bohužel, jak to bývá, tak první řada není nikdy sranda a nebyla ani tady. Abych skryl poslední řadu pod grilem, bylo potřeba začít řadou u domu, která měla reálně tři různé šířky (jednu tam, kde sousedí s dlažbou, druhá s domem a třetí s výklenkem na francouzské okno). Bylo proto potřeba připravit mraky různých patvarů tak, aby se nakonec další řady srovnaly do jedné roviny.

Tím jsem zabil další den :). Jen jsem meřil, vyřezával, zkracoval, vylepšoval…. Aby to vše do sebe zapadlo, aby tam správně zapadly sloupy od pergoly atd. Opravdu drobná rukodělná práce. Opět jsem to dělal vibrační bruskou, ale narozdíl od WPC to u Garapy bylo občas spíš upalování než řezání. To dřevo je tvrdé jak kámen.

Takto vypadal například upáleno-vyřízlý otvor na prostřední nohu pergoly. Když se řezalo, tak to čoudilo. Navíc každý řez bylo pak potřeba zatřít speciálním voskem, aby se dřevo zatáhlo. A tak jsem řezal a matlal :-).

Samozřejmě ne vše šlo vždy na první pokus. Občas byla díra moc malá, občas moc velká. Naštěstí na první řadu byla potřeba i různých užších prken, takže co se nepovedlo tady, to se dalo použít jinde.

Dlouhé řezy jsem pak dělal na cirkule, která toho měla taky plné zuby. Doslova. Tvrdé dřevo dávalo zabrat veškerému nářadí. Byla to piplačka, ale nakonec jsem první řadu založil a srovnal ji následujícíma dvěma.

Zároveň jsem si pak pod prkna připravil ještě elektriku na podlahové zásuvky, které tam časem chci dodělat. Budou vedle křesla, hlavně kvůli nabíječce na notebook. Abych tu mohl v klidu sedět a psát články, aniž by mi děti neustále vykopávali prodlužovák, který je napojený na vedlejší zeď :).

Jak už jsem psal, samotné kování se chytalo dvěma šrouby ze spodu a pak jedním šroubem k prknu. Na to jsem si koupil od Wolfcraftu strašně šikovné udělátko, kde si nastavíte přesný rozestup mezi šrouby, a ono vás to pak samo vede kam vrtat. Navíc ještě s výškovou zarážkou na vrtáku, takže se to nedá extra pokazit (pokud zrovna I. nepřehodíte vrták, protože děláte něco jiného a ona to pak bezmyšlenkovitě vrtá dál a všimne si až po 4řech dírách :)))) )

Jak jsem postupoval s montáží, postupně jsem si i vybudoval určitý systém práce. Na jedné straně ještě nehotových prken jsem měl pracovní koutek, a druhou jsem postupně montoval.

A tak jsem postupoval rychlostí cca 1 řada za 1 hodinu. Bylo to fakt neskutečně pomalé. A to jsme to pak už s I. zautomatizovali, že jsem ji vždy připravil na délku prkna, ona matlala konce, navrtávala a přišroubovávala kování a já pak prkna umisťoval na finální pozice.

Celé se to ale strašně táhlo. Reálně jsme na pokládce strávili celý týden, a to jsme dělali od rána od osmi většinou do sedmi-osmi večer, občas jsem dodělával ještě později. Krom samotné pracnosti nám to i strašně komplikovala křivost prken (o tom dále).

Takto vypadala podlaha po dvou dnech práce v devět večer. Strašně depresivní to bylo. Naštěstí se nám povedlo další dny pak zrychlit a měli jsme kvótu 8 řad prken denně :).

Tady mám foto ze třetího dne z půl desáté v noci. Stále to byl smutný pohled :). To už jsme ale měli náš systém spolupráce vychytaný.

Já jsem večer/přes den připravoval prkna navíc, na která I. pak ráno začla rovnou připravovat kování. Já mezi tím vyřídil pracovní věci a kolem oběda jsem nastupoval a začal montovat :). Dvousměnný provoz :).

Bohužel, co se nám vychytat nijak nepovedlo a co nás naopak hodně zdržovalo, byla právě ta nerovná prkna. Menším nerovnostem v řádu milimetrů, max půl centimetru, šlo domluvit pomocí svorek a gumové palice. Jakmile ale bylo prkno zkroucené do L nebo do C o centrimetr a víc, bylo zle. Jediná cesta byla ho postupně kotvit a pomalu srovnávat jak svorkou, tak pak kurtnou. A to zdržovalo fakt hodně.

Nevím, jak moc je to u Garapy normální, nebo za to může dodavatel a třeba špatné skladování. Postupně jsme se ale dostali do bodu, kdy přes celou šíři pergoly jsme měli asi 6 kurten a neustále rovnali. Bylo neskutečně sledovat, jak prkno tvré jak beton jde postupně kurtnou ohýbat a rovnat.

Takto nějak pak vypadala montážní plocha. Kurtna kde se podíváš, u těch nejvíce nepoddajných zůstávala kurtna co nejdéle klidně do druhého dne. Navíc každé takto násilím srovnané dřevo bylo pak potřeba kotvit dvakrát tolik železem (skryté kování umožnuje chytit směrem do podkladu 2 vruty), aby prkno vruty svou silou nevyrvalo a nevrátilo se hned zpět.

Samozřejmě se to neudrželo vždy a úplně stoprocentně, takže i když sem si opravdu hrál s řezáním tak, aby na sebe prkna krásně dosedala, po týdnu tam jsou mezery…. Ale to člověk musí vyhodnotit slovy “Je to dřevo, přírodní materiál, tak to pracuje” a povznést se nad to…. ovšem tento myšlenkový posun je pro mě poměrně složitý a stále na něm pracuju :))).

A takto vypadal další večer půl deváté, už jsme byli alespoň za půlkou. Hip hip hurá. V polovině polomrtví z každodenního přídělu tisíce dřepů.

Tím, jak se prkna vzpouzela a jak jsme používali více šroubů, tak nám samozřejmě ty do podkladových hranolů došly. Naštěstí jsme je ale v Brně sehnali za dobré peníze, takže nás to nezastavilo ani o den :)) (jen jsme jedno odpoledne skončili dřív, ale stejně brutálně pršelo). Efektivita především.

Po týdnu práce bylo hotovo. Neskutečné se stalo skutečným, pokořili jsme universum. Zvládli jsme položit celou podlahu.

Totálně vyřízení, kolena a klouby úplně odpálené, cit v palcích u nohou v trapu, ale měli jsme hotovo. Konečně.

Zbývalo ji už jen natřít, a můžeme se stěhovat…

Podlahu jsme natírali až po západu slunce, aby nám barva neschla hned na štětci. Tou dobou bylo pro změnu stále 35C, takže jsme to nechtěli riskovat.

A toto byl náš první ranní pohled na naši novou dřevěnou terasu. Pohled k nezaplacení. Tolik nadávek, tolik problémů, ale dokázali jsme to :). Hotovo.

 

 

Giga akce pergola, část desátá – terasová podlaha

Giga akce pergola, část desátá – terasová podlaha

Comments 0 Comment

Prkna natřená, nezbývalo než navozit zpět pár tun jemného štěrku, srovnat podlahu do finální a exaktní výšky a pustit se do pokládky.

Abychom rovnali opravdu už jen jemný štěrk, bylo potřeba přesít nahrabaný štěrk od hrubšího podkladového, který se tam sem tam dostal. Vyrobil jsem tak improvizované síto z plastového pletiva :). Dvojitá vrstva se ukázala jako ideální a síto fungovalo úplně parádně.

Nabírat pomáhaly opět i obě ratolesti, protože to byla velká sranda, jak to propadává dolu :). Aspoň občas umějí být i užiteční.

Přes den jsme vozili šterk na hrubo, a po setmění jsem pak začal stahovat štěrk do finální výšky pomocí laseru a vodováhy.

Další práce, která šla opravdu dobře. Kéž by to tak bylo vždycky u všeho :).

Další den jsem se pustil do pokládání podkladových hranolů. Pokládal jsem je přímo do štěrku, jelikož bude celá podlaha pod střechou, nedával jsem už žádné terče nebo jiné podložky. Krom finačního aspektu také proto, že by se mi to do skladby podlahy už nevešlo.

Co ještě stojí určitě za zmínku bylo rozpočítávání mezer mezi prkny tak, aby to celé vyšlo. Ne více než 40cm, ideálně aby všechna prkna, co na tom budou položená, byla stejně dlouhá, a aby nebylo zbytečně moc podkladních hranolů, protože to znamená více železa.

Trochu makačka to byla, ale povedlo se. Ale nakonec to vzalo celý jeden den. A to jsem si říkal, že jen šup šup položím prkna a hotovo 🙂

A tím pro dnešek skončíme, protože další článek, který bude o samotné pokládce, bude asi prokletě dlouhý opět plný utrpení :))).

 

Giga akce pergola, část devátá – terasová prkna

Giga akce pergola, část devátá – terasová prkna

Comments 2 comments

Zpátky k prknům. Prkna jsme měli po všech peripetiích doma a byl čas se pustit do natírání. Prkna se měla natřít nejprve jedním nátěrem z obou stran před samotnou pokládkou a pak znovu po položení.

Jelikož 48m2 prken není úplně málo, vymyslel jsem si na mrkna sušírnu :). Vzal jsem zbytky všeho možného, co tu kolem domu nebo v boudách bylo, ať už zbytky latí z plotu, plastohliníkové zbytky ze stříšky nad pergolou nebo různé prokladové prkna co tu zůstaly, nařezal to všechno na jeden rozměr a udělal žebříkovou sušárnu.

Aby sušárna držela, nakotvil jsem ji turbama do zídky. Turba jsou strašně super vynález prostě :).

Pak už stačilo rozjet natírací manufakturu spolu s I. a natřít 2x 48m2 prken. Naštěstí to nebylo tak zlé, ale zapotili jsme se 🙂

Dva plné sušící koše. Krásná práce. 🙂

Když bylo natřeno, čekala nás už téměř poslední velká výzva. Položení podlahy.

Giga akce pergola, část osmá – podlaha u bazénu

Giga akce pergola, část osmá – podlaha u bazénu

Comments 0 Comment

Mezitím, co jsme čekali na dodávku prken na terasu, jsem se pustil do dokončení podlahy kolem bazénu. Jak jsem psal dřív, tou dobou jsem měl připravené obrubníky, nahrubo srovnaný terén a připravený odvod vody.

Původní plán byl, že vybetonuju dno pod sprchou a pod zbytkem pak nechám štěrk. Jelikož jsem tu měl ale nějaký cement navíc, rozhodl jsem se udělat pokus a udělal jsem hustší cementové mlíko, které jsem pak roztáhl na celou plochu.

Výsledek vcelku uspokojující, akorát jsem si pak uvědomil, že vlastně nebude mít kudy odtékat voda, která tam případně naprší skrz podlahu. Tak jsem tam vyvrtal pár děr, ať to může vsakovat 🙂

Co se týká prostoru pro sprchu, tak tam jsem udělal cca 1-2cm tlustou vrstu betonu vyspádovanou k odtoku.

Poslední kousek mi pak samozřejmě nevyšel, tak jsem byl u souseda ob pár domů, který mě zachraňoval a půjčil mi ještě trochu cementu, ze kterého sem po domácku z písku z pískoviště udělal beton a tím to dodělal :). Tímto mu ještě jednou velký dík.

Na takto připravenou podlahu jsem pak do betonových lůžek položil a vyrovnal různé zbytky a odřezky z dlažby a obrubníků, na kterých pak bude položen rošt podlahy.

S roštem to pak vypadalo takto (bohužel tam nejsou zapomenuté zdvojené podklady v místech, kde se budou prkna napojovat, ty jsem tam dodělával až později).

Samotnou betonovou vanu pod sprchou jsem pak ještě natřel bazénovou barvou, aby voda co nejvíce odtékala odtokem a nevsakovala se do betonu (možná zbytečné, ale ať je to pořádně).

A pak už se šlo na pokládku. V tu dobu jsem to ještě nevěděl, ale oproti Garapě se s WPC prknama dělalo jedna radost. Vše je přesně rovné, nic se nekroutí, vše sedí, a tak, jak se to přišroubuje, tak už to zůstane 🙂

Pokládal jsem to tuším dva dny, a to hlavně proto, že bylo takové vedro, že to nešlo dělat v kuse :). Jinak ale práce opravdu pěkná a rychlá.

Trochu si to chtělo vyhrát se zakulacením kolem bazénu, ale taky žádná extra věda. Obkreslit zauklacení na místě, a pak vyříznout.

Řezal jsem to bruskou z lidlu, asi by to šlo i přimočarkou. Ale tou bruskou to šlo pěkně.

A tady už pohled na hotovo po tom, co jsem to celé opláchl od zbytků hoblin a bordelu.

Jak jsem psal, tohle byla fajn práce. Šlo to pěkně, žádné komplikace, vše jak má být 🙂

PS: Podlahu u bazénu hodnotí 10 body z 10 všechny děti v domácnosti 🙂

Giga akce pergola, část sedmá – terasová prkna

Giga akce pergola, část sedmá – terasová prkna

Comments 8 comments

Pergola vyřešená, zbývá dořešit podlahu v pergole. A tak jsme vyrazili obhlídnout typy terasových prken.

Smrk nechceme, tak holt asi sibiřský modřín. Sice je dražší, ale vydží…. hahaha, další naivita. Když jsme se byli na prkna z modřínu podívat, tak samý suk a samá tříska nás úplně nepřesvědčila, že zrovna toto je to, co chceme v naší nové zenové oáze.

A co čert nechtěl, hned vedle modřínu měli tenkrát Garapu. Africké dřevo. Žádné suky, krásně hladké, vizuálně pěkné, cenove odporné :). A měli jsme problém. 1600kc/m2 za prkna byla tuším tenkrát cena, k tomu něco podobného za podkladová prkna, a k tomu nutnost mít speciální nerezové A4 pevné vruty v ceně ne zrovna lidové.

Ale nedalo se nic dělat, ta podlaha bude prostě parádní. A tak jsme začli googlit, duckduckovat, seznamovat, heurekovat a nevím co ještě, protože někde určite budou Garapa prkna výrazně levnější než tahle otřesná cena :).

A byla :). Podařilo se nám sehnat za 1260 Kč/m2. A vše vypadalo růžově, bohužel jen do té doby, než jsme zjistili, že nás ojebali. A bohužel to nebyl první ani poslední problém s nimi.

Dřevo jsme objednali u velkého velkododavatele, v pátek zaplatili a domluvili se, že během dalšího týdne nám dají vědět, kdy doprava přijede. Další týden uběhl a nic, ticho po pěšině. Týden na to jsem jim tedy volal, že kde je problém, a oni že jim odešel jeden ze dvou řidičů a že je to složitejší teď. WTF. Doprava za 3500kč a oni neumí sehnat externí. Uběhl další týden a zase nic.

Sice jsme během toho stále měli co dělat a měli jsme časovou rezervu, ale úplně nechcete někomu poslat 120 tisíc s tím, že Vám pak ani nedá vědět, kdy Vám to doveze. No uběhl další týden a konečně volali, že další týden dojedou. Sláva.

 

Bohužel, tím problémy nekončí. Když dřeva dovezli, zrovna hodně pršelo a my jsme tudíž složenou dodávku s dřevama nechali pohromadě, přikryli plachtou a nechali být.

Někdy den/dva poté jsme to rozebrali, odnosili za dům a začali chystat nátěry. V tuto chvíli jsme bohužel ještě stále netušili, že ná poslali o 20ks prken méně.

Naše blbost bohužel byla, že jsme to nespočítali hned při příjmu zboží. Bohužel jsme už vyšli ze cviku a ztratili ostražitost, že se Vás snaží ojebat každý zleva zprava. Když jsme pak volali do firmy, že podkladová prkna sedí, šrouby dle faktury taky, ale že toho nejdražšího je místo 120ks jen 100ks, dopadlo to tak, jak byste čekali.

Měli jsme si to zkontrolovat hned, řidičovi cestou nic nepřebývalo a ve skladu rovnež nic navíc není (ve skladu zbývalo poslednich 70ks, takze opravdu nepřebývalo). Takže nás okradl někdo mezi skladem a řidičem. Výtečný.

Takže nám chybělo 20prken, v Brně a okolí se tou dobou nedalo sehnat buď nic, anebo za tou dobou už dvojnásobnou cenu cca 2000kč/m2.

Takže jsem si musel půjčit vlek a vesele jet přes půl republiky za těma, co mě ojebali, abych terasu mohl dodělat. Ačkoli se pak obchoďák snažil být nápomocný a nějakou slevu tam vymyslel, stály ve finále prkna stejně jako když sem je objednával poprvé. Tzn. žádná sleva.

Takže jsem vesele vyšpulil dalších 12.000 a ještě milerád poděkoval, jelikož měli posledních 70ks a další dodávka by už rovněž byla prý za úplně jiné peníze.Skvělé.

I po této příhodě vyšel celý nákup cenově dobře, ale je Vám asi jasné, že z toho člověk nejásá, když ho takto ojebou. A to jsme ještě nevěděli, že bude problém další.

Tím dalším problémem se nakonec ukázalo napočítané kování (a nátěrová barva, ale to neřeším, to během pár let snad spotřebujem). Na každé skryté kování mi napočítali zbytečně o 1 šroub více, ok stane se. Ale místo přiznání chyby mi začli cpát, že je to moje chyba, jelikož je to potřeba chytat 3 šrouby.

Prý mi to říkali. Tak určitě. Když jsem se na technologický postup ptal, byl jsem odkázán na technické listy od výrobce, kde je explicitně uvedeno, že se to chytá dvěma šrouby. A to jsem schválně prošel jak CZ tak DE, abych si ujistil, že sem to nepokazil já.

No nic, nakonec teda, že vratku vezmou, že jim to mám poslat. Je to měsíc od poslání, a nic. Už jsem to 2x urgoval, peníze nikdo nevrátil. Napoprvé mi bylo řečeno, že byl dotyčný na dovolený, ale hned to udělá. Uběhl další týden a zase nic.

Takže tolik moje zkušenost s velkým dodavatelem. Cena sice dobrá, ale problémy zleva zprava. A to jsem ještě nezmínil, že některá prkna A kvality byla vcelku dost poškozená. Prý je můžeme vyměnit, když jim je dovezeme. Bohužel jsem spoustu věcí zjistili až při natírání, kdy už fakt nechcete znovu vést pár prken k nim.

Bohužel je to jak s Tescem, když si to necháte dovést, pošlou Vám to, čeho se chtejí zbavit. Když sem pak kupoval druhou várku osobně, už jsem si to tam sám vybral s tím, že některá prkna jsou s vadou. A co myslíte, prkna tam vrátili a prodají je zas nekomu dalšímu.

Název firmy schválně neuvádím, protože nehodlám dělat žádnou reklamu. Křivá prkna jsem nakonec vyřešil, i když občas bylo vybočení až 2cm na té délce, ale stejně pachuť díky zbytečným 12.000,- zůstává.