Když jsme dělali dlažbu kolem domu, tak jsme tušili, že se pravděpodobně někde trochu zvlní. Terén byl o dost hlíny navýšený a my nechtěli čekat dva roky v bahně, než si to pořádně sedne. Takže jsme s houpáním a opravami byli smířeni.

No, a letos přišla na řadu první oprava. Dlažba se nám propadla trochu víc, než jsme čekali, v nejhlubším místě to bylo cca 10cm. Zřejmě za to ale trochu můžeme i my sami :). Krom toho, že to je v místě, kde je navážka, tak tam byl ještě výkop na registr a navíc tam vytéká voda, co stéká z pergoly. Takže na průser zaděláno.

A protože za šest dnů mám narozeniny, a protože jsou to kulaté čtyčicátiny (fuj hnus… 🙂 ), tak sem si nadělil i pěkný dárek. A aby ten dárek měl na terase kde parkovat a byl pěkně na rovině, musel jsem se do opravy dlažby pustit prioritně hned :). Takže jsem se otočil vozejkem k místnímu prodejci štěrku, vzal půl kubíku na opravu a pustil se do toho.

Teda, měl to být půlkubík, ale borec mi tam vysypal lopatu z nakladače, řekl “je to asi víc, neva?” a já jel opatrně domu s mírně přetíženým vozíkem :))). Naštěstí je to k nám asi 900 metrů. takže se to dalo :).

Základem bylo si pro jistotu celou dlažbu nafotit, aby se ze skládání pak nestalo puzzle pro pokročilé. Takže pěkně na snímkovat každou část, pak pro jistotu ještě video a ještě několik fotek z vetší dálky. A opravdu se to pak i v jednu chvíli hodilo, kdy jsem se zakecal a omylem dvě dlažební kostky přehodil. A už bylo vymalováno :)).

A pak jsme se pustili do rozebírání. Prvních pár kousků šlo hůř, ale pak už to šlo raz dva. Dlažbu jsme si vedle skládali ve stejném pořadí, aby nám pak skládání šlo rychle a nemuseli jsme furt lovit ve fotkách. To se ukázalo taky jako dobrý plán, protože fotka sice pomohla, ale orientace v nich byla o dost horší, než když to má člověk pěkně připraveno hned vedle.

Další částí akce bylo propojení svodu vody z pergoly s retenční nádrži. Natáhl jsem tam jen obyčejnou hadici, protože jsem to zas nechtěl rozebírat nějak víc celé. Ono té vody není zas tak moc, takže by to mělo stačit, a zbytek se klidně může vsáknout do trávníku. Důležité je, že už tam nebude stát kaluž vody, když jsou delší deště. Snad to bude stačit. Kdyby ne, musel bych udělat pak větší akci a kopnout tam nějaké KG/HT trubky.

No a pak už zbývala jen ta drobnost, dosypat štěrk, trochu ho zhutnit vlastní vahou a pak se pustit zpět do skládání :). Plán byl stihnout to celé za jeden den a povedlo se. Od rána do teď, ale je hotovo. Práci s palicí ocenili nejvíce pak moje karpální tunely, kdy jsem jsi v půlce bral i své ortézy, ale ani to moc nepomohlo. Nárazy palicí prostě nejsou nic pro ně. Ale dodělat jsem to prostě musel, takže karpál nekarpál, bušil sem do toho jak hluchej do vrat :).

A takhle to vypadá opravené. Zlepšení o 100% je patrné :). Ještě by to chtělo přejet žehličkou (vibrační deskou), ale na to teď kašlu. Uvidíme, jestli se to za čas ještě znova nepohoupne, ale snad už je terén dostatečně pevný. Každopádně zítra nebo pozítří tam přibude nový obyvatel. Fota rozhodně budou :)))

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉