Browsed by
Tag: bazen

Giga akce pergola, část osmá – podlaha u bazénu

Giga akce pergola, část osmá – podlaha u bazénu

Mezitím, co jsme čekali na dodávku prken na terasu, jsem se pustil do dokončení podlahy kolem bazénu. Jak jsem psal dřív, tou dobou jsem měl připravené obrubníky, nahrubo srovnaný terén a připravený odvod vody.

Původní plán byl, že vybetonuju dno pod sprchou a pod zbytkem pak nechám štěrk. Jelikož jsem tu měl ale nějaký cement navíc, rozhodl jsem se udělat pokus a udělal jsem hustší cementové mlíko, které jsem pak roztáhl na celou plochu.

Výsledek vcelku uspokojující, akorát jsem si pak uvědomil, že vlastně nebude mít kudy odtékat voda, která tam případně naprší skrz podlahu. Tak jsem tam vyvrtal pár děr, ať to může vsakovat 🙂

Co se týká prostoru pro sprchu, tak tam jsem udělal cca 1-2cm tlustou vrstu betonu vyspádovanou k odtoku.

Poslední kousek mi pak samozřejmě nevyšel, tak jsem byl u souseda ob pár domů, který mě zachraňoval a půjčil mi ještě trochu cementu, ze kterého sem po domácku z písku z pískoviště udělal beton a tím to dodělal :). Tímto mu ještě jednou velký dík.

Na takto připravenou podlahu jsem pak do betonových lůžek položil a vyrovnal různé zbytky a odřezky z dlažby a obrubníků, na kterých pak bude položen rošt podlahy.

S roštem to pak vypadalo takto (bohužel tam nejsou zapomenuté zdvojené podklady v místech, kde se budou prkna napojovat, ty jsem tam dodělával až později).

Samotnou betonovou vanu pod sprchou jsem pak ještě natřel bazénovou barvou, aby voda co nejvíce odtékala odtokem a nevsakovala se do betonu (možná zbytečné, ale ať je to pořádně).

A pak už se šlo na pokládku. V tu dobu jsem to ještě nevěděl, ale oproti Garapě se s WPC prknama dělalo jedna radost. Vše je přesně rovné, nic se nekroutí, vše sedí, a tak, jak se to přišroubuje, tak už to zůstane 🙂

Pokládal jsem to tuším dva dny, a to hlavně proto, že bylo takové vedro, že to nešlo dělat v kuse :). Jinak ale práce opravdu pěkná a rychlá.

Trochu si to chtělo vyhrát se zakulacením kolem bazénu, ale taky žádná extra věda. Obkreslit zauklacení na místě, a pak vyříznout.

Řezal jsem to bruskou z lidlu, asi by to šlo i přimočarkou. Ale tou bruskou to šlo pěkně.

A tady už pohled na hotovo po tom, co jsem to celé opláchl od zbytků hoblin a bordelu.

Jak jsem psal, tohle byla fajn práce. Šlo to pěkně, žádné komplikace, vše jak má být 🙂

PS: Podlahu u bazénu hodnotí 10 body z 10 všechny děti v domácnosti 🙂

Giga akce pergola, část čtvrtá – podlaha u bazénu

Giga akce pergola, část čtvrtá – podlaha u bazénu

A jsme tu zas, s naším never-ending příběhem plným zvratů, nečekaných událostí a hlavně blbých nápadů, jak si přidělávat další a další práci :).

Už jsem psal, že jsme si přidělali práci tím, že jsme se rozhodli, že terasu srovnáme a dáme tam dřevěnou podlahu. Ale to Horste ještě není vše, my to dneska ještě vylepšíme. Protože víte co? Když už budeme dělat dřevěnou podlahu v pergole, tak by to chtělo udělat i podlahu kolem bazénu. A víte co, když už tam budeme dělat podlahu kolem bazénu, tak by to tam chtělo i sprchu!.

Pacienti. Fakt.

Nechápu, proč na terase nemohl kdysi zůstat ten slunečník a nemohli jsme ř9ct “Jo, je to super, není potřeba dělat něco jiného”. Né, nemohli. Protože pacienti :).

A tak jsem začal zas kopat. A tentokrát to bylo extra vydatné. Protože kolem bazénu bylo opravdové hadí hnízdo. To máte hadice na filtraci, na závlahu, rozvdody vody po zahradě, vývod hadic z boxu s ventily na závlahu, chráničky s kabely z domu. To byl zas nápad šetřit místem a dát to tam s tím, že to přece ničemu nebude vadit.

Takže vše nanovo. Přes den kopat, večer po šichtě pít. Ani ten pes tomu nemohl věřit 🙂

A tak  jsem opatrně kopal a kopal, čistil to ručně kolem chrániček a připravoval výkopy. Plán byl jednoduchý. Za prvé, podlaha kolem bazénu. Za druhé, udělat betonovou vanu pod sprchou. Tu jsme chtěli napojit na svod vody ze střechy pergoly, aby voda ze sprchování nezůstávala na podlaze nebo nepodmáčela hlínu kolem bazénu.

Došlo dokonce i na nějakou tu přeložku vedení :). Naštěstí jen jedna trubka, ta bude zároveň sloužit jako přívod vody pro sprchu.

Na to, že to byla akce “když už děláme podlahu, tak udělejme i toto” se to samozřejmě zas zvrhlo do velké samostatné akce, která si pár dnů/týdnů nakonec vzala.

Došlo i na bednění sloupku na sprchu, které jsem ztloukl ze zbytků OSB desek po odbednění pasů pod skly (pár prken šlo dobrovolně, tak jelo podruhé :)) ).

Po výkopech došlo na další oprášení znalostí. Usazování obrubníků. Další oblíbená činnost. Srovnávat a usazovat kusy betonu o nemalé váze ve 30C vedrech. I love it. So many sweet memories….

A takto probíhala simulace kýženého výsledku. Kolem bazénu jsme nakonec naplánovali WPC prkna, aby jim tolik nevadila chlorovaná voda. Prkna budou na profilech, které budou ležet na podložkách položených na zbytkách dlažby. Takový byl původní plán, který se samozřejme pak ještě změnil.

Obrubníky z jedné strany, a ručně vyrobené, aby to lícovalo s boxy na závlahu a plánovanou sprchou. Nic velkého, proč si prostě jen ještě trochu nepřidělat práci, že?

Bednění byla zase taková impro-show, ale splnilo to účel :). Vybednit, zatížit a vylít (tentokrát už ručně namíchaným) betonem 🙂

A tady výsledek. Obrubníky kolem budoucí podlahy kolem bazénu byly hotovy a já se mohl vrátit zpět k podlaze pergoly. Ale o tom zas příště 🙂

 

Tuning bazénu

Tuning bazénu

Tak jo, pojďme hned na další budovatelskou akci. Už souběžně se stavbou zahradní boudy jsme začli připravovat výkop kolem bazénu na obsypání kamínkama.

Trávník až k bazénu je fakt blbý nápad, krom toho, že se to seká to neuvěřitelně špatně, tak v případě zakrytí bazénu kopulí je to úplné peklo.

Posekat to pořádně nejde, a trávě se ve fóliovém skleníku daří mimořádně, dobře, takže po čase se v bazénu krom Vás s Váma koupe také několik metrů vysoký plevel :).

Celkově na tom nebylo nic světoborného, ale na to jaká je to vlastně blbost, tak to o dost zlepšilo jak vizuální, tak praktickou stránku bazénu :).

Do vykopaného výkopu kolem bazénu jsem koupil nejprve plastový obrubník, na dno položil mulčovací tkanou fólii, aby nám skrz kameny neprorůstala tráva. Tu jsem zatížil zbytkama kamenů, co zbyly z místa, kde je teď bouda, a pak jsme celý výkop vysypali kamínkama.

Zároveň jsem připravil i betonové patky na uchycení krytu na bazén. Doteď to bylo přichyceno jen do země a zrovna dvakrát to nedrželo 🙂

Kryt je do patky přichycený turbošroubem s podložkou a drží to jak čert :).

A takto pro zatím finále. Cesta k bazénu je zatím udělaná ze zbytku modřínového dřeva, které jsme měli na vyvýšené záhony. Vstup k bazénu je pak v plánu ještě úplně předělat a udělat tam dlažbu, která bude napojená na terasu, stejně tak tam udělat solární sprchu. Ale to je v plánu až na další rok.

Venkovní rozvaděč, díl druhý

Venkovní rozvaděč, díl druhý

Práce na venkovním rozvaděči pokročily a je zas čas vše sepsat. Minule jsem skončil u rozvaděče s přivedenými kabely, takže logickým dalším krokem bylo jeho vybavení. Rozkreslil jsem si finálně, co kde povede a jak se to bude ovládat a potvrdil si tak podezření, že rozvaděče budou potřeba dva. V jednom bude silnoproud a v druhém pak slaboproudé chytré zařízení.

Takže opět na otočku do Elkovu, dokoupit rozvaděč a pár dalších jističů a hurá na to. Nejprve jsem vyndal všechny kabely, přichytil druhý rozvaděč a opět udělal díru mezi rozvaděčem a lištou.

A pak přišlo na řadu první testovací osazení rozvaděče komponentami. Chvilku jsem si hrál s tím, jak rozložit jističe, Netio 4PZ a 24V zdroj a nakonec vyhrálo toto rozložení. Zleva na jističích vstup 3F a 1F a pak už jednotlivé okruhy (bazén, gril, závlaha, pergola, …). Určitě by stačily jen hlavní jističe, ale líbí se mi možnost si nepoužívané věci vypnout a nemuset shazovat vše.

Zajímavou částí pak bylo definitivní rozhodnutí, kudy a jak kabely v rozvaděči povedu, a první zkracování kabelů. Tady končila veškerá sranda, protože špatně promyšlený tah mohl způsobit lokální katastrofu a nutnost kabely nastavovat. V tomto je stoprocentně lepší mít v rozvaděči horní řadu wago svorek, kde se kabely ukončí a z nich pak už propojovat logiku rozvaděče samostatnými kabely. Na to ale v tomhle venkovním rozvaděči prostor nebyl (a větší jsem ho fakt dělat nechtěl), takže bylo potřeba jít na první dobrou.

První zádrhel pak byl, když jsem zjistil, že jsem si natáhl špatný kabel ke grilu (jen 1.5 průřez místo 2.5). A protože tam bude zapojený horkovzdušný fukar (1800w) a k tomu třeba rožeň a kdo ví co ještě, chtělo to předělat. Bohužel, druhý problém byl, že jsem už neměl v kuse 12m CYKY 3×2,5, zato jsem měl dva krát deset metrů. A protože byl víkend a opravdu jsem už nechtěl nikam jet ani čekat, rozhodl jsem se kabel spojit.

Vynesl jsem si ven původní pájku a pěkně kabel po kabelu pocínoval a spojil. Každý kabel jsem samostatně zaizoloval a pak ještě celý svazek. A to jak stahovacíma bužírkami tak pak elektrikářskou páskou a nakonec celé ještě stříbrnou izolepou. Blbé je, že je spoj uvnitř chráničky a špatně přístupný. Pokud by to do budoucna dělalo problémy, vyndám ho a nahradím kabelem v kuse.

Naštěstí to byl jediný zádrhel a zbytek propojení rozvaděče už proběhlo bez problému. Kabely jsem se snažil v rozvaděči tahat kulturně do pravých úhlů, ale občas to byl solidní opruz :). Myslím ale, že se to vcelku povedlo. Jak kabely, tak jističe jsem průbežně popisoval pomocí osvědčené popisovačky Brother, která už odvedla spoustu práce (sice na kabelech jedu systémem vlaječka a né trubička, ale toto mi naštěstí tak moc nevadí).

Co se týká propojení a automatizace rozvaděče, tak zatím je tam chytrým prvkem jen Netio 4PZ. To má dva výstupy 16A měřené a dva výstupy klasické. Na jednom měřeném výstupu mám bazénové čerpadlo, na druhé pak přehodím ještě zásuvku ke grilu. A to z toho důvodu, abych ji mohl zapínat/vypínat dle potřeby. Na dvou klasických výstupech je pak zapojený motor nahoru/dolů na stahování pergoly. Na jednom ze vstupů Netia pak bude tlačítko na rychlé spuštění bazénového čerpadla kvůli ručnímu zapínání čištění bazénu.

Druhý vstup pak zatím zůstane volný, ale ono se pro něj nějaké využití časem určitě najde. Samotný Netio pak budu ovládat skrz Modbus TCP přímo z Loxone, o tom sepíšu příště samostatný článek, a to včetně logiky, pomocí které v případě svitu slunce jednou za čas cykluju vodu v solárním kolektoru. Do rozvaděče časem přestěhuju ještě i ovládání ventilů závlahy, které momentálně jede na dvou samostatných ESP8266 modulech zavřených v krabici umístěné přímo v šachtě spolu s ventily (dost mne překvapuje, že to přežilo tři sezony včetně mrazu 🙂 ). A úplně výhledově pak možná i nějaké zahradní osvětlení, měření teploty bazénu atd.

Takhle vypadalo moje “pracoviště” před rozvaděčem. Strávil jsem u zapojování téměř celý den a fakt mě z toho bolelo úplně všechno :). Foto je těsně před úklidem, kdy pak už následovalo jen zakrytování rozvaděče a zasypání všech zbývajících výkopů.

 

Výzva pak byla ještě narvat všechny kabely a rezervní chráničky do lišty, ale i to se nakonec i s pomocí ohlého roxoru povedlo. Ten jeden kabel, co je ve chráničce, je dočasné napájení zdroje pro závlahu, které se pak komplet přesune do pravého rozvaděče.

A takto vypadá finální zakrytovaný rozvaděč (vpravo nahoře nelze zakrytovat kvůli většímu zdroji). Po kompletaci rozvaděče jsem ještě udělal dočasné zásuvky u čerpadla a grilu. Ty budou později uchyceny přímo na zídce, která kolem grilu vznikne.

A to je pro dnes zase vše. Příště dám ještě dohromady článek o ovládání Netia a jeho integraci v Loxone pro řízení pergoly a bazénu.

Venkovní rozvaděč

Venkovní rozvaděč

Měla to být jen malá akce, “jen” předělat elektriku na bazén, aby se nám na terase už neválela prodlužka na elektriku. Nic velkého, ne? A klasika, zase je z toho několikadenní akce, kdy se vlastně předělává úplně vše, protože nejde udělat jedna věc, aniž by se udělala věc druhá.

Když už se totiž bude kopat chránička na elektriku, bylo by dobré hodit do země i trubky na vodu mezi bazénem a čerpadlem. A když už se bude hýbat s vodou, bylo by fajn posunout solár na jiné místo, kde později vyroste zídka, takže solár nebude vidět. A když už se tam bude pak dělat zídka, tak by to tam chtělo připravit i elektriku, protože z druhé strany budou grily.

No a když už se dělá elektrika, měla by se rovnou udělat i příprava elektriky na vířivku, kterou máme dlouhodobě rovněž v plánu. No a když se už tahají všechny ty chráničky, tak natáhnem i jednu k bazénu, aby šlo když tak udělat osvětlení a teploměr do Loxone. No a když už se teda dělá tohle všechno, tak by stálo za to předělat i ovládání závlahy a dát ji do rozvaděče a k tomu pak asi dalších milion věcí.

A takhle je to vždycky. Člověk začne nějakou blbostí a je z toho megaakce na čtrnáct dnů. Jenže dělat to postupně, budem jak naše státní instituce, co udělají novou silnici a chodník a pak ho stokrát rozkopou. A to by mi teda asi jeblo úplně.

A tak jsem začal kopat, plánovat a narychlo vymýšlet, co všechno tam bude. Samozřejmě se to neobešlo bez několika incidentů. Zaprvé, mé oblíbené přísloví říká, že když se něco nedělá natřikrát, tak se to nedělá pořádně. Takže první část výkopu jsem si vyhrabal třikrát, protože nejprve tam chyběla jedna chránička a pak jsme přidali ještě druhou, která vede k bazénu na teploměr a osvětlení (nebo třeba protiproud či elektropatronu :)))) ).

Bohužel, druhý incident byl o něco bolestivější. Očividně si někdo při tahání závlahy (já) ušetřil trochu práce a neudělal všechny odbočky do pravého úhlu, takže při kopání jednoho z napojujících se tunelů metra pro krtky jsem vzal pěkně načisto i trávníkovou závlahu. Chvilku mi trvalo přijít na to, co tam vlastně tahle trubka dělá, ale nakonec se ukázalo, že je to opravdu tryska na západní trávník :).

Naštěstí to nebylo nic, co by nespravila jedna spojka :). Sice se to tam nedělalo zrovna nejlépe, ale šlo to.

Další část výkopových prací šla už dobře a u další trysky jsem pak už ryl o něco opatrněji :). Navíc ta už byla správně kolmo od zdi a druhé trysky, takže žádný problém nenastal.

Když byly hotové výkopové práce, pustil jsem se pomalu do přípravy rozvaděče a přívodu kabelů k němu. To se ukázalo taky jako dost velký oříšek, protože dostat čtyři chráničky nějak trochu vzhledně do rozvaděče není jen tak. Měl jsem v plánu sehnat lištu 8x8cm, ale to se mi bohužel nepovedlo. Nakonec jsem to vyřešil lištou 10x4cm, do které chráničky vstupují postupně pod sebou. Chtělo si to s tím trochu pohrát, ale šlo to.

Kabelů do rozvaděče vede klasicky více než je zdrávo, ale já to asi ani jinak neumím 🙂

 

Jestli máte pocit, že tolik kabelů se do rozvaděče spolu s logikou nemůže vejít, tak máte pravdu. Rozvaděče budou dva, bohužel zatím mám jen jeden :). V jednom bude silnoproudá část, v druhém pak slaboproudá, kde bude pravděpodobně i wifi hotspot.

Plán na další dny je tak jasný. Musím si rozkreslit, kolik relátek, jističů, zdrojů a jiných věcí v rozvaděči bude a nějak to celé rozplánovat a pak hlavně zrealizovat.

 

Zabezpečení bazénu

Zabezpečení bazénu

Už loni jsem tu na blogu otevřel diskuzi na téma zabezpečení bazénu před prckama či zvěřinou :). Můj původní plán bylo použít ochranou sít, kterou bych natáhl přes celý bazén a pomocí několika patek našponoval tak, že by unesla naše miláčky.

Konkrétně jsem měl vyhlídlou firmu Řezáč, kterou znám i z volejbalu :), a která dělá i bezpečnostní sítě na stavby. Mají hromadu různých rozměrů, různých tlouštěk provazu a velikosti ok. Bohužel, plány jsem nakonec musel změnit.

Důvod je ten, že zatímco potomek číslo jedna začal lézt a především pak chodit v cca roce a půl, kdy už měl trochu rozumu a byl i trochu větší, tak naše číslo dva plazí/leze už od šesti měsíců a nyní se už začíná i stavět. A to je problém. Sítě totiž nemají až tak malé oka, takže pokud by náhodou do bazénu přepadla dvojka, stejně by mu ruce projely sítí, a pokud by se síť trochu prověsila, mohl by se stejně utopit.

No, takže jsme zvažovali další alternativy a nakonec nám z toho vylezlo kompletní zastřešení bazénu. Na trhu jsou tyto kopulovité zastřešení primárně asi dvě (původně s Mountfieldem tři). Jedno je hodně levné, dělá se na některé typy levných bazénů, a co se konstrukce týká, asi to moc nevydrží. Další pak dělá Mountfield, ale i ten od toho upouští, protože zřejmě za pár peněz hodně muziky prostě nejde. A pak je tu česká firma (www.teply-bazen.cz), co to přímo vyrábí, a tam jsme to vzali my.

Cena teda už lidová úplně není, ale je to tím, že je to z kvalitnějšího materiálu. Tyče už jsou robustnější, plachta vypadá dobře a otvírací mechanismus je rovněž fajn. My brali na 3.6m bazén kopuli 4.20m a možná to chtělo i tu větší, protože takto se tam nevejdou schůdky. Cena pak za ten náš kryt byla 17.900,- kč.

Díky ceně jsme i chvíli váhali, ale nakonec jsme do toho šli. Krom toho, že už nemusíme řešit, zda zrovna venku do bazénu někdo nespadne, tak by to mělo i výrazně pomoct s teplotou vody v chladnějších dnech na začátku a konci léta a snad i s čistotou vody, kdy letos z bazénu neustále tahám mrtvé mouchy. Další výhoda je, že je v kopuli fakt jak ve skleníku, takže tam budeme moct jedničku nechat hrát i když třeba nebude takové teplo. On ten bazén miluje a hlavně, unaví se a pak lépe spí. A to se ani penězi vyvážit nedá :).

Další benefit, který jsme ale otestovali až dnes při sestavení, je, že když se kopule uzavře, tak z bazénu jde menší randál, než když je otevřený :)). Plachta trochu i tlumí to, co se v bazénu děje. Ale chce to opatrně, pod plachtou může být docela horko, takže to si budem nechávat asi jen na nejhorší případy :).

Sestavení krytu bylo vcelku jednoduché, tyče se do sebe zapojují jako ve stanu, jen jsou o něco vetší :). Celá tyč se pak uchytí do ohybného mechanismu a na tyče se pak pomocí suchých zipů přichytí plachta. Zipy drží suprově, trocha práce byla s vycentrováním plachty, ale nic hrozného.

Celé sestavení jsem dělal vedle bazénu. Kryt váží cca 25kg, takže pak není problém ho přenést. Uchycení do země je realizováno dvěma velkými hroty (součást balení), kterými se chytnou ohybné klouby a pak vepředu jen pomocí gumicuku do kotvy do země, která je taky součástí balení. V obou případech je doporučováno do země zakopat ztracené bednění a přivrtat oka do ZB. To budu v budoucnu taky dělat, protože tráva pod kopulí předpokládám postupně chcípne, a já pak okolo bazénu udělám kruh z kačírku, aby se to i lépe sekalo. Zatím mám přichyceno jen do země.

 

Bazén lze úplně otevřít a plachtu tak nechat složenou na jedné straně bazénu (lze na obě strany), případně lze otevřít jen částečně, ale pak je potřeba zafixovat pomocí delšího gumicuku nebo provázku (viz první obrázek). Bazén se totiž po částečném otevření začne ihned sám úplně otvírat.

Zatím s krytem spokojenost, materiál i zpracování dobré. Mám ho ale cca 10 hodin, takže na nějaké větší soudy je zatím brzo. Každopádně plachta by měla vydržet minimálně 5 let, spíš víc. Pokud by se s ní něco stalo, měla by jít koupit i samostatně za cca 8tis.

Finalizace plotů

Finalizace plotů

Posledních pár dnů nedělám skoro nic jiného, než lítám kolem domu a dodělávám a dodělávám. Přijde mi, že to tak máme každý rok. Na jaře, namotivovaní po zimě, si stanovíme, co všechno bychom chtěli dodělat, a tak se do toho po hlavě pustíme.

Dva tři měsíce pak makáme jak fretky, pohneme s hromadou věcí a pak přijdou letní vedra. To se už nikomu nic moc dělat nechce, takže tempo prací se pomalu zpomalí, najednou je tu podzim, to člověk sklidí úrodu, postupně vše zazimuje a je tu zas sníh. A další rok znova :).

No, zatím jsme ve fázi “fretka”. Po akci vysoké záhony jsem plynule přešel k velkému úklidu kolem domu včetně dlažby, kdy na úklid pak navazovalo konečně dodání naší branky. A když už byla branka, bylo na čase dorazit i ostatní ploty.

Takže jsem začal osvěžením si dovednost natírání prken :). To je fakt práce, co mi chybět nebude.

Co se samotné branky týče, bohužel to dodavatel lehce zvrzal a nosná železná konstrukce byla udělaná opačně (zvenku), takže namísto vsazení prken do branky by byla prkna až jakoby před brankou. Což nevypadalo nic moc, takže to znamenalo udělat prkna dvojitě tak, aby zevnitř byla vcelku jako nosná část a zepředu vyplnila prostor mezi kovovými vzpěrami.

Tady to jde vidět. Ty horizontální profily měly být zevnitř a ne z venku. Co už no. Dalších 10 týdnů na předělání se mi fakt čekat nechtělo, tak jsem to holt vyřešil tím zdvojením.

Další akce bylo dodělání plotu vpravo od branky. Na plot jsem použil prkna, co nám tu zbyla z první verze plotu. To byl ten, který jsem nechal řemeslníky udělat dvojitě, protože má milovaná žena to tak chtěla, a pak jsem to záhy celé sundával a předělával, protože má milovaná žena neviděla skrz ten dvojitý plot ven :))). No, tak aspoň jsme upotřebili všechny plaňky.

Další dodělávka byl plot vzadu na konci zahrady. Byl původně vynechaný, aby si mohl náš prcek hrát/povídat s dětma odvedle, což už poslední dobou moc nefungovalo. Navíc jsme už potřebovali trochu více soukromí.

Se soukromím pak souvisí ještě další akce. Bohužel, plot je sice fajn, ale pokud sousedé tráví spoustu času přímo za ním, svou funkci moc neplní. A tak jsme přemýšleli, jak si na terase dopřát trochu více soukromí, aniž bychom byli stále pod drobnohledem. Původně jsem hledal různé sítě, ale vše vypadá ošklivě. Navíc dát si zelenou plachtu na dřevěný plot nám přišlo fakt ujeté.

Nakonec jsme narazili na “umělý živý plot”. Zní to dost absurdně, ale po zkouknutí několika videí na youtube to zas tak špatně nevypadalo. Co už bylo horší, tak ceny, za které jsme to nejprve našli. Cena 2000kč / m2 je fakt absurdně vysoká.

Nakonec se nám povedlo první várku sehnat na kraji Brna ve firmě, kde už likvidovali zásoby s tím, že to dále prodávat právě kvůli ceně nebudou. Výhoda byla, že nás prvních 12m2 vyšlo “jen” na 600kč/m2, nevýhoda pak to, že jsme potřebovali ještě dalších 8 m2 toho stejného nebo hodně podobného.

Ty už jsme nakonec na internetu sehnali za 1000kč/m2, což už není tak pěkný, ale furt lepší než 2k. Co je ovšem pozitivní, tak ten pocit soukromí je prostě parádní. Najednou nemáme pocit, že nemůžeme ani vyjít na terasu aniž bychom byli sledováni.

Na fotce jde vidět, že se jedná o panely 50×50 cm, ty je potřeba ještě učesat, aby přechody nebyly vidět. Tam, kde jsme to už udělali, to vypadá jako celistvá vrstva. Vybrali jsme dekor túje.

Navíc, z druhé strany pozemku nám letos díky dešťům krásně poporostl náš pan Brest, takže odsud už máme také komplet soukromí. Brest musím nyní trochu více zastříhnout jak z boku, tak i nahoře zarovnat, ale celkově opět supr. Co mě pobavilo, tak soused ob tři pozemky si mi postěžoval, že jak nám to vyrostlo, tak už k nám teď nevidí :))). Tak to mne skutečně potěšilo :).

Jako další mám nyní naplánované natření celého spodního plotu dvěma vrstvami bílé barvy a tím i tuto akci ukončit. Tím bude celý plot hotov. Jako další pak půjde na řadu bazén. Ten jsem už  dneska odzimoval.

Kupodivu po sundání zazimovací plachty přišlo příjemné překvapení. Čekali jsme, že voda přes podzim-zimu-jaro zezelenala, ale kupodivu tam nebyla ani stopa po řasách a voda zůstala celkem čirá. Takže jsem tam nalil Savo a pustil filtraci, ale čeká mne tam spousta práce.

Jednak potřebuju zabudovat do země hadice s přívodem/odvodem vody, pak přesunout ohřevný solár za grily, kde bude časem ještě zídka a kde bude pak schovaná veškerá technologie. K tomu mne čeká venkovní rozvaděč pro bazén spolu se závlahou, abych neměl čerpadlo napojené do zásuvky v domě, kterou pak přes Loxone spínám a tím bazén ovládám :)).

No, takže práce ještě hromada. Každou dokončenou věcí se ale více a více blížím do stavu, kdy budu moct říct, že mám na domě hotovo :))

Třetí zazimování bazénu

Třetí zazimování bazénu

Proč třetí? Protože Mountfield bazén. Protože s tímhle bazénem je prostě všechno problém, nic nejde jednoduše a všechno se musí vždy pokazit.

První zazimování jsem udělal tak, jak jsem viděl na promo fotkách tohodle satanistického výrobku. Tzn. natažená vypnutá plachta, obvodové lanko utažené na krev kolem bazénu. Jenže, první zádrhel je skimmer. Ten tam proste překáží, takže se to absolutně vypnout nedá. Druhý zádrhel je, že i když jsem skimmer obložil dřevem tak, abych ho lankem nezničil a i když sem plachtu vypl tak, že mi málem praskly svaly na prstech, tak stejně když začlo mohutně pršet, celá plachta se propla, lanko se vytáhlo nahoru po okraj a uvnitř bazénu vznikl nový bazén. Co mne zaujalo na této promo-fotce nahoře, tak to vypadá, že plachta leží na vode napuštěného bazénu. JENŽE, dle návodu se má voda vypustit až po spodní trysku. Já mám vypuštěno jen pod skimmer a stejně je to dost daleko od hrany bazénu.

Dobře, počkal jsem až přestalo pršet, bazén uvnitř bazénu jsem postupně zlikvidoval a plachtu celou rozebral. Další plán byl velký gymnastický balón. Slyšel jsem o to, že to funguje, dávalo mi to smysl. Vzal jsem tedy svůj balón velkého rozměru, nafoukl a zkusil opět bazén zaplachtovat.

Jako nevím, možná jsou na tom ostatní bazény jinak a ten náš je z kopce, ale balón uprostřed prostě nedrží. Pod tlakem vypnuté plachty si jezdí po bazénu a jako na potvoru vždy skončí v rohu, kde je naprosto k prdu, protože na většině bazénu se vytvoří stejně propadlina, u které už tuším, co by se dělo při dalším dešti. Takže balón ne (a ani dva balóny kdybyste chtěli vědět, i to jsme zkusili 🙂 ). Další nápad byla obrovská matračka srolovaná tak, aby tvořila jakousi bublinu nad bazénem. Ale to jsme nakonec ani nerealizovali, protože by to stejně nejspíš nefungovalo.

Takže další nápad (ještě stále během druhéhu cyklu zazimování) byly schůdky uprostřed bazénu, které by tvořily stojnu stanu a tím pádem by plachta byla vypnutá a voda stékala. Brilantní nápad!

Po prvním slejváku bylo jasné, že na tomhle bazénu nefunguje nic, natož nějaký stan. Plachta se opět vesele propnula podél celého bazénu, zatímco uprostřed se rýsovaly schůdky. Takže nám vznikl další bazén uprostřed bazénu, navíc s mohylou míru uprostřed.

A tím se dostáváme k dnešku. Opět jsem vodu vylil, plachtu sundal a začal vymýšlet, co s tím teda udělám (protože na internetu jsem hledal a mám z toho pocit, že u všech ostatních se voda bazénu vyhýbá a všechna ta voda pak jde do našeho bazénu, nebo nevím).  V boudě jsem měl ještě pár latí ze stavby truhlíků, tak jsem si je nanosil k bazénu a začal vymýšlet, co s tím.

Nejprve jsem zkusil “mřížku”. Nápad dobrý, ale kulatou plachtu bych na to nedal, navíc by určitě vznikla řada menších jezer. Další pak byla varianta hvězda, což bylo ještě více problematické, protože 6 latí na sobě znamenalo, že to drží jen ta jedna spodní lať, která se raději rovnou prohla a ty ostatní nad tím jen levitují. Třetí nápad bylo stáhnout všechny latě do jednoho místa vedle bazénu, tam to podložit a udělat takovou stříšku. Z předešlých nápadů zatím asi nejlepší nápad, ale kruhovou plachtu bych na to nenacpal a nebo by tam foukalo z boku, kde jsou všechny ty latě.

Problém byl, že jsem měl jen 6 latí a jen jeden pokus na řezání :). Nakonec jsem se vydal čtvrtou cestou, nejpracnější, ale snad i nejbytelnější (protože jestli ne, zavezu ten prokletej bazen hlínou a kompostem a budu tam pěstovat žampiony).Doprostřed bazénu jsem opět usadil schůdky, skrz ně jsem prostrčil dvě prkna a o ně jsem postupně zasekl 12 půl-latí tak, aby to vytvořilo kuželovitou střechu.

Zabil jsem tím 3 hodiny z dnešního odpoledne, ale snad to už konečně bude finální řešení. K latím jsem na obou stranách připevnil malý odřezek, aby se lať na bezénu zachytla jak o prostřední prko, tak kraj bazénu a nikam nemohla spadnout.

Největší legrace byla, když jsem potřeboval na ty dvě prkna umístěná na chůdkách přišroubovat ještě boční prkna, o která bych zachytl i zbývající latě. Jako vlézt do bazénu nepřicházelo v úvahu, protože voda tam má teplotu hluboko pod bodem brazu, tipuju tak -300C :).

Po vzoru akčních hrdinů z Hollywoodské produkce jsem vzal žebřík, ten uchytil na silně nestabilní schůdky s latěmi a jal se šplhat do prostřed bazénu. Jediné, co tomu chybělo byla nějaká akční hudba :). Ačkoli jsem si cestu tam a zpět po žebříku několikrát zopakoval, neutopil jsem sebe a dokonce ani aku-vrtačku, o kterou sem se místama fakt bál :). Po zdárném uchycení bočních prken jsem dodělal zbývající latě a dokončil tak rotundu svatého Vodníka.

Pak už jsme s I. jen natáhli plachtu, rozumě ji vypnuli (tentokrát ne na maximum, aby se neprotrhla skrz prkna) a utáhli stahovací lanko, aby se nám do bazénu nedostala žádná havěť.

Nyní nezbývá než počkat na další slejváky, jak si tahle konstrukce povede. Pokud některý z mých dalších článků bude o tom, jak ideálně pěstovat žampióny, bude Vám asi jasné, co se stalo…..

PS: Můžete se prosím ostatní podělit, jak tyhle shit-bazény zazimováváte? 🙂

PS2: Na příští rok mám pak ještě nápad namísto schůdků a složitého prostrkávání latí dát doprostřed nějakou větší KG trubku, do latí vyřezat zářezy, kterými by se latě na trubku nasadily. Ale uvidíme, pokud se osvědčí schůdky, možná to tak udělám i další rok.

 

Finalizace bazénu a jeho zprovoznění

Finalizace bazénu a jeho zprovoznění

Naposledy jsem psal, kolik radosti mi způsobilo kopání a stavba Mountfield bazénu. Dneska pak ještě pár slov o finalizaci a “zprovoznění” bazénu.

Jelikož je bazén z vetší části zakopán, rozhodl jsem se ho po obvodu obložit polystyrenem. Nedokážu říct, na kolik to pomáhá teplotě bazénu, ale přišlo mi to relativně málo práce na to, že to může mít pozitivní dopad.

Sehnal jsem proto zbytky polystyrenu, které jsem ještě dále nařezal na cca 20-30cm široké pásy, které jsem pak podél celého obvodu zastrkal.

Práce rychlá, čistá a jednoduchá. Asi i proto, že nic z toho nebylo značky Mountfield :))).

Polystyreny jsem pak postupně přitlačoval na bazén a zezadu zasypával hlínou. Nahoru pak přišla rovněž hlína až do výšky terénu.

Původně jsme zvažovali dát nahoru nějaké kamínky nebo kamenný koberec, ale to sme pak zavrhli. Jednak není výkop kolem bazénu pravidelný a pak by to bylo asi zbytečné. Ve hře je teď ještě varianta s dřevěnou konstrukcí kolem bazénu, na kterou by se napínala bezpečnostní síť. Když by se tam udělalo nějaké malé pódium, dalo by se pak k bazénu i jen sednout třeba. Uvidíme.

Einhell GE-CT 18 Li
Einhell GE-CT 18 Li

I kdyby ne, pořídil sem si novou aku strunovku, se kterou se tyhle mini-detaily dělají dobře, takže to kdyžtak jednou za čas posekám ručně. Strunovka je na stejnou baterku jako nůžky na živý plot, takže sem kupoval už bez baterie jen za pár korun (tuším, že stála 1200 Kč).

Další jsem pak řešil schůdky. Jednak aby šly oddělávat kvůli prckovi a pak abych je nemusel řezat, až je pak budu chtít prodat. Nakonec jsem to vymyslel tak, že jsem do země zapustil dvě HT trubky a na schůdky jsem nedal poslední nášlap. Schůdky jsem i s HT trubkama usadil do země a zahrabal.

Díky tomu jdou schůdky snadno vytáhnout a zase vrátit zpět. A mají myslím i o dost lepší stabilitu, protože posledním schůdkem sedí přímo na HT trubce a  téměř půlka schůdků je zapuštěná v zemi. Takže když se po nich leze do bazénu, nehrozí nějaký posun nebo převrhnutí.

Co se týká přístupu k bazénu, to jsem prozatímně vyřešil geotextílií. Ve stavebninách jsem koupil geošku s gramáží 500g/m2, což už je takový solidní koberec. Tu jsem pak dal přeloženou na dvakrát před celý bazén ke schůdkum i sprše. Díky dvojité tloušťce se bahno nedostává na povrch geotextílie a zároveň je to příjemné na chození (bohužel teď dost pršelo a pes nám to dost vylepšil 🙂 ).

Původně jsem zvažoval rozšířit dlažbu, ale protože zase nevíme na jak dlouho to je a jak bude případně vypadat konstrukce, je to pro teď ideální řešení.

K bazénu jsme udělali i dočasnou sprchu, tam je to ale úplně “žaves” řešení. Vzal jsem nejlevnější zahradní sprchu za 200kč a 3/4” hadici, tu jsem obehnal kolem soláru a napojil na sprchu. Sprcha je přidělaná k noze pergole. Dole pod sprchou jsem pak přidal pár dlaždic, aby voda nestříkala na zem.

Úplně designové řešení to není, ale nechtělo se mi teď kupovat solární sprchu za 5000 kč, když nevím, jak to tady pak bude vypadat a jakou pak budu potřebovat. Jako celek to teď funguje a až se bude řešit nějaký větší bazén s dlažbou kolem, tak se dořeší i toto.

Jako poslední pak přišlo na řadu “nastartování” chemie v bazénu. Načítal jsem kolem toho dost a názorů je spousta. Koupil jsem 4v1 pásky na měření Ph, Alkality, chloru a stability. Tim jsem si potvrdil, že naše tvrdá voda je opravdu tvrdá a má vysoké Ph a Alkalitu.

Taky jsem se dočetl, že pokud bych chtěl Alkalitu a Ph srazit komerčně prodávanými výrobky, tak se buď nedoplatím, nebo se mi to vůbec nepovede. A tím jsem se dostal k diskuzím ohledně kyseliny chlorovodíkové (solné, 31% roztok).  Zde se opět názory dost lišily a občas někdo radil i kyselinu sírovou, ale ta už mi přišla zase moc cool.

Zkusil jsem teda dle rad nalít 3litry kyseliny chlorovodíkové do bazénu (na 10m3). Když jsem to do bazénu lil, zajímavě se z toho kouřilo. Až pak sem se dočetl, že to prý chce raději i ochranné brýle a rukavice :). Tak příště.

Po nalití jsem pustil čerpadlo a nechal vodu pořádně promíchat. Alkalita i Ph opravdu výrazně spadlo, bohužel ne pod některými zmiňovanou hodnotu 4. Tím padem pak postupně alkalita spolu s Ph zase vyrostla, ale už jen na horní doporučenou hranici. A protože jsem už nechtěl do bazénu lít další kyseliny, nechal jsem to pro teď tak.

Co se týká chlorových tablet, na doporučení předchozího majitele používáme Mountfild tablety 5v1, které jsem koupil ještě před tím, než jsem prožil všechny ty pěkné chvíle s jejich bazénem. Takže předpokládám, že příště i ty tablety koupím raději někde jinde, protože v jejich výrobky už zrovna moc důvěru nemám :).

Bazénové orgie

Bazénové orgie

Tak bazén nám už stojí, voda se filtruje a ohřívá, ale zatím je stále nevyzkoušený. Stihli jsme ho dodělat docela těsně před tím, než přišlo tohle hnusné počasí a tak zatím stále s testováním vyčkáváme.

Pojďme ale zrekapitulovat samotnou stavbu a s odstupem času i popsat dojmy, které z bazénu Azuro od Mountfieldu mám. S odstupem píšu hlavně proto, že psát to rovnou, tak by to byl asi nejsprostší článek na blogu ever.

Po tom, co jsme výkop zarovnali pomocí lopaty a laseru, navezl jsem dle instrukcí v manuálu do bazénu písek a začal ho srovnávat. Dle návodu si máte písek navozit cca 15cm od kraje, pak sestavit bazén, dorovnat rovinu a připravit oblé hrany po celém obvodu.

V návodu se to čte fakt dobře, ale realita je opravdu jinde. Zaprvé, 15cm je málo, takže se Vám bude dostávat písek do lišty, která má bazén držet. Zadruhé, natlačit lištu na plech bazénu je místama mission impossible. Když ale dojedete celý kolečko a dokončíte první sérii nadávek, zjistíte, že to je teprv začátek.

Ačkoli natlačíte bazén do vodících lišt, kruhu nedosáhnete ani za zlatý prase (nebo zlatýho Béďu Trávníčka). Plech je měkký, plasty dost tvárné a srovnávání naprosto naprd. Postupně formujete tvar bazénu ze šišouida do elipsoida, když to někde srovnáte, tak další operací si to zase rozbijete. A do toho si průběžně totálně rozbíjíte urovnaný písek (a vězte, že slovo rozbíjíte v žádné z těch situací fakt nepoužíváte).

Nakonec najdete nějaký taký kompromis, co vypadá vcelku jako kruh a s tím se smíříte. A pokud máte více trpělivosti, dáte tomu třeba dalších deset hodin a na konci to bude vypadat zase stejně jako předtím 🙂

Pak přijde na řadu budování oblé hranu po obvodu. Navozíte si písek, nastudujete návod a začnete dělat zaoblený 20x20cm trojúhelník, který ale nemáte jak změřit, protože písek je už na místě. Takže to všelijak měříte a snažíte se. Hlavně proto, že fólie je přeci přesně vyrobená a protože spojovací lem fólie musí ležet přesně uprostřed toho Vašeho násypu.

A tak se s tím jebete dalších několik hodin. V hlavě se Vám během toho honí všechny ty hodiny a dny na pískovištích, kdy konečně zúročujete pracně nabyté zkušenosti stavby pískových hradů. A tak to uděláte fakt precizně. Protože víte co, aby ta fólie seděla.

Když máte hotovo, s velkou slávou vyndáte fólii, roztáhnete ji na slunko aby se nahřála, protože se s tím prý pak lépe pracuje.  Mezi tím ještě na písek položíte geotextilii, což je z celého procesu asi nejmenší opruz. Jenže, než se ale fólie nahřeje a vy ji stihnete položit, slunce zaleze, začne být kosa a vy to zase všechno pěkně složíte s tím, že zítra je taky den.

A druhý den znovu. Ráno opět vytáhnete, nahřejete, slunce stále svítí, Vám je vedro jako prase a začnete instalovat fólii. Jenže, další zádrhel.

Ačkoli bazén sedí v předem dodaných lištách, jeho obvod je pevně daný připraveným plechem, vy po hodině laborování s plachtou zjistíte, že nejen že nejste schopni dodržet zmiňovaný lem uprostřed Vašeho násypu. Vy nejste schopni ho dodržet ani po obvodu bazénu. Vy totiž zjistíte, že ta plachta, co jste letos koupili, je zřejmě na letošní model bazénu, který zřejmě o něco zvětšili a tak Vám to na ten Váš, 5 let starý bazén, prostě nepasuje. Takže plachtu usadíte tak, aby to alespoň trochu vycházelo a už tak nějak tušíte, že o precizně vypnuté plachtě nebude ani řeč.

 

A tak začnete napouštět vodu, jak ocas lítat po bazénu v ledový vodě s koštětem a vymetat bubliny. Aby to jakože bylo co nejlepší, nejlépe vyrovnané a tak. Jenže, ze dvou míst bazénu se na Vás po celou tu dobu smějí moc pěkné záhyby z toho, jak jste nepasující fólii vypnuli a někde se to prostě muselo ukázat.

 

Jediné, co mne uklidňovalo, že jsme tenhle příšerný, naprosto nestabilní (k tomu se ještě dostanu) bazén koupili i s filtrem, čerpadlem a solárním ohřevem jen za 2000kč a ne za plnou cenu. Bohužel, k tomu bylo potřeba koupit ještě plachtu za 3300 kč, schůdky 1500kč, chemie cca 1500kč. Suma sumárum teda 8300 kč. Koupit to totiž nové, nedejbože teď v sezóně namísto v zimě a dát za to 40.000Kč a víc, tak si dám tu práci, celé to rozeberu a půjdu to narvat Béďovi na prodejnu do zadku.

Vůbec nechápu, jak to může Mountfield propagovat jako nadzemní bazén. Ačkoli je bazén z více jak půlky zapuštěn, tak po i napuštění vodou jde s hranou bazénu hýbat jak kdyby to byl papír. Vůbec si nedokážu představit, jak by tenhle měkký plech udržel napuštěných 10 kubíku vody a do toho dvě dovádějící děti. Budu o to mít strach i v případě zapuštění.

K tomu celá ta bazénová skládačka, to je rovněž jedno velké utrpení. Držící plastové lišty se spojují jakýmisi trubičkami, které ale po zatlačení zalézají náhodně do jedné či druhé lišty, takže není nikdy jasné, jestli třeba nezalezla jen na jednu stranu a tu druhou drží jen pár milimetry. To se samozřejmě odráží na pevnosti takové konstrukce. Ačkoli jsou vodící plastové lišty kruh, jste schopni z nich v extrému udělat osmičku a možná i čtvereček. A tahle lišta je to jediné, co drží bazén nahoře i dole pohromadě. Opravdu uklidňující.

Krom bazénu samotného tu máme ale i několik lahůdek z oblasti příslušenství. Co se týká filtru samotného, tam zatím nedokážu nic vytknout, vypadá to, že funguje. Zato ale čerpadlo. Jasně, je starší, takže má občas problém se roztočit. Ovšem, dle návodu i přímo na Mountfieldu stačí jen klepnout do vrtulky a ono se rozjede. To je opravdu uspokojující, hlavně když filtraci spínám několikrát denně vždy, když svítí dostatek slunce a je nahřátý ohřev.

Ale ok, prostříkal sem to WDčkem, trochu se to zlepšilo a mám v plánu to rozebrat. Co mne ale fakt naštvalo, jen “napojitelnost” jejich příslušenství. Cca půlka vývodů jde vyšroubovat z hadicových spojek a šlo by našroubovat bytelnější bazénové potrubí. Jenže, ne u jejich čerpadla. To je zakončeno “dětskou” koncovkou na naražení hadice a nazdar.

Možná, že vyšší řady čerpadel už od Mountfieldu závit mají, nevím. Holt, jsem koupil alespoň kvalitnější modré bazénové hadice (ne, nebyly z Mountfieldu) a spojil jsem to tím. Ono totiž upřímně, s každým další zážitkem jsem víc a víc přesvědčen, že celý tenhle krám letí příští rok z domu a udělám pořádný bazén.

Jako další “pikanterii” lomeno sviňárnu ze stáje Mounfield bych uvedl jejich opravnou sadu na sluneční ohřev. Pán ohřev prodával s tím, že už byl lepený a že teď teče na dalším místě. A tak sem se stavil v Mounfield servis centru, zda mají nějakou sadu na opravu. Borec, lehce neochotný, mi teda začal hledat, zda mají. Když našel, říká “máme, ale asi to nebudete chtít”.

Tak říkám, proč jako? A on, že je to takhle malinké lepidlo a stojí to 750 kč. No tak to mne pobavilo. Nový ohřev by stál 3000kč a já budu kupovat za 800kč pidi lepidýlko s nejasným výsledkem. Tak se ho ptám, co to jako má být, jestli je to něco speciálního, nebo jen totálně předražené lepidlo. Chvilku lapal po dechu a pak říká, že ano, že je to obyčejné dvousložkové lepidlo. Tak jsem přejel pár metrů a v Bauhausu ho koupil cca 10x tolik za 100kč. A k tomu jsem vzal plastovou lištu na lina (myslím, že je to na to), pomocí které jsem měl v plánu díry zalepit.

 

Lepení šlo dobře, ohřev jsem vypustil, sundal staré záplaty, očistil, zabrousil, vyrobil lepidlo ze dvou složek, nanesl, přitlačil gumu a přichytil svorkami. Po 24 hodinách byl registr jako nový (jen se mi jedna záplata trochu pohnula, takže to není esteticky na jedničku).

A tím jsem měl vše potřebné k zapnutí bazénu. O tom, jak sem do bazénu nalil 3 litry kyseliny, jak jsem ho “zateplil” a udělal z něj aspoň trochu chytrý bazén zase příště :).