Browsed by
Tag: dum

Dobrou chuť aneb Kamado Joetisserie

Dobrou chuť aneb Kamado Joetisserie

Comments 14 comments

Tak dneska se musím poděli o novou hračku, kterou jsem si koupil předčasně k narozeninám, které mam za měsíc :).

Za měsíc to bude už 2 roky, co mám Kamado Joe grill, a stále jsem z něj nadšený jako první den. Ten gril je prostě neskutečný a opravdu se to nedá srovnávat s žádným jiným grilem. Je tak dobrý, že mi už 2 roky stojí můj plynový Broil King zazimovaný a přikrytý, protože není nejmenší důvod na něm něco grilovat (kdybyste ho někdo chtěli, určitě se domluvíme :)) ).

A jelikož mě baví na Kamadu zkoušet neustále nové věci, rozhodl jsem se koupit si Kamado JoeTisserie, neboli elektrický rožeň. Jenže to hlavní kouzlo není v tom rožni, ale v příslušenství, a to konkrétně speciálním Kamado košíku.

Stejně jako všechno ostatní, i košík je promyšlený do posledního detailu. Díky tomu ho jednak lze nandat i vyndat během rožnění, jelikož se uchytává do obdélníkové konstrukce pomocí masivního háku, ale hlavně, je konfigurovatelná jeho velikost.

Podle toho, co chcete rožnit, si uděláte buď velký košík, kam můžete dát zeleninu, maso a cokoli dohromady a ono se to krásně mezi sebou promíchá, promastí a ogriluje, a nebo naopak pomocí rovných desek uchytit třeba žebra nebo rybu tak, že se rožní přímo nad ohněm a neponičí se.

Dlouho jsem na tyhle dvě věci koukal, ale co si budeme, cena mě dlouho odrazovala. Rožeň za 9490,- a košík za 6250,- není věru málo. Ale bylo mi jasné, že to za to stojí. Ale dlouho jsem odolával.

Než jsem opět na slovenském eshopu HouseGarden, kde jsem kupoval i samotný Kamado Joe, nenašel aktuální akci na set rožeň + košík “jen” za 539€, tzn. 12600,-. To už je vcelku solidní sleva, a tak nebylo co dál řešit :).

V úterý jsem objednal a v čtvrtek dorazil :). Co mne trochu překvapilo, byla velikost balení. Čekal jsem všechno, ale tak velkou bednu ne :).

Musím říct, že i po rozbalení mne velikost nepřestala fascinovat. Ono je to vlastně jasné, jak to musí být veliké, ale až když to člověk drží v ruce, tak to docení.

Následovalo rozbalování, sestavování a testování. Jedním slovem boží.

Opět naprosto precizní balení, ale hlavně zpracování. Vše domyšlené do posledního detailu.

Parádně polohovatelné stěny mřížky, super uchycení na držák na rožni, i parádní usazení prstence na grilu.

Snad jediná výtka, která mne trochu mrzí, že s vloženým dílem nejde gril nijak docvaknout. Samozřejmě víko vahou drží, ale takové to “cvak” tak chybí :). Je to blbost, ale být ještě toto dořešeno, nebylo by co vytknout.

Na dnešek pak byl naplánovaný první testovací běh. A rovnou pěkně naostro na sobotní oběd pro celou rodinu. Kdyby se to nepovedlo, bylo by doma asi hodně smutku.

Jako první jsme nakonec vybrali kuřecí paličky s brambory a zeleninou. Žádné velké sra…. drbání s tím, paličky omýt, do oleje, okořenit a šup do košíku. Brambory a zeleninu jen omýt a rovněž šup do košíku.

Příprava max. 20 minut a už se frajeři točili nad ohněm. Teplotu jsem z návodů/videí okoukal na 160-180C na sondě a cca 220 na víku (tady vlastně ještě jedna výtka, sonda se musí jen podstrčit pod prstencem a nechat viset).

Po hodině a půl točení byl v košíku hotový oběd. Easy peasy.

Pak už jen vysypat z košíku a “vypnout” gril. Jelikož to nemá onu zmíněnou záklapovou capku, tak jsem prostě sundal prstenec a gril zacvakl bez něj, aby se oheň udusil.

A výsledek? Geniální. 20min přípravy, hodina a půl samo točení, a luxusní oběd hotov. Dobrou chuť 🙂

PS: Zamálo, že už to teď potřebujete taky 🙂

Světla, Zigbee a NodeRED

Světla, Zigbee a NodeRED

Comments 17 comments

Ještě jsem to zatím nepsal, ale přes zimu jsem konečně dořešil veškerá světla v domě. Dlouhé roky odkládání a nechuti to řešit jsem nakonec hecl, a udělal vše najednou. Hlavní důvod, proč se mi to nechtělo řešit a na čem se to vždy zaseklo byla svítivost. Aby to nesvítilo ani málo ani moc, aby to mělo správný odstín atd. A tak jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem všude koupil Zigbee regulovatelná světla, která jsou buď plno barevná, nebo alespoň regulace jasu a bílé.

Světla jsou namontovaná a tak přichází ta na řadu SW část. A tady momentálně trochu klopýtám, a tak jsme si říkal, že z toho udělám postupně sérii článků na téma “Jaké všechny způsoby jsou a co z toho nakonec vyleze :)”.

Můj momentální use-case, který se na světla snažím napojit je, že každá místnost bude mít většinou 3 režimy. Plné svícení žlutou barvou na běžné používání, plné svícení bílou barvou když je potřeba extra světlo, a tlumené noční svícení žlutou barvou na noc. A ovládat tuto kombinaci chci ideálně dvěma tlačítky na zdi, s tím že nechci žádné multi-kliky a jiná zvěrstva, která Loxone nabízí.

Moje vize je, že první, hlavní a podsvícené tlačítko v místnosti rozsvítí vždy výchozí režim a druhý klik vždy zhasne. Zatímco druhé tlačítko bude sloužit v prvním kliku k rozsvícení nočního režimu, druhým klikem k přepnutí na bílý, třetí pak klidně na žlutý a čtvrtý na vypnuto například (to mi je celkem jedno). Ale důležité je, aby první tlačítko vždy zhaslo světla, pokud svítí jakýkoli režim. A tady je s Loxone problém (alespoň v mé v8 verzi, ale dle dokumentace se to asi ani v dalších verzích nezměnilo).

Co bych potřeboval, aby (+) vstup fungoval tak jak funguje, ale S2 vstup měl možnost zadat, že když je režim 0, tak zapni režim S2, ale když svítí jakýkoli režim, tak S2 přepne světlo do režimu 0, tzn. ho vypne. A to samozřejmě nejde. A tak jsem začal vymýšlet.

První, vcelku logická úvaha byla, vyčítat výstup AQs a když je výstup 0, tak pošli signál na S2 a když je nenulový, pošli na vstup R.

Tzn. něco takového. Jenže, toto nefunguje. Problém je, že zatímco S2 vstup se spíná až se sestupnou hranou, tak R se spíná se vzestupnou hranou. Takže v okamžiku, kdy člověk namáčkne tlačítko, tak v případě rozsvíceného režimu správně uvede prvek Ovládání osvětlení do vypnutého stavu, jenže při uvolnění kliku ho pak rovnou i zpátky zapne. Jen proto, že se S2 chová jinak než R a nelze to nastavit (v mé v8 verzi, nevím jak dále, klidně piště, jestli už je to někde fixnuto). Další problém jsou pak nevzhledné čáry v diagramu, kdy s nimi nelze jakkoli hýbat, ale to už je možná v dalších verzích opraveno, to jsem nezkoušel.

Každopádně zpět k problému. Jednoduchým řešením tohoto problému by bylo mít buď možnost přepnout Sx nebo R, aby fungovaly nastejno. To jsem nikde nenašel, že by šlo. Druhým řešením by byl prvek, který by konvertoval vzestupnou hranu na vzestupnou, tzn. něco, co by vyslalo impulz poté, co je vstupní impulz ukončen. Bohužel, to se mi rovněž nepovedlo najít, ačkoli mi to připadá jako běžný usecase a možná jsme něco přehlédl (a proto sem i psal post na fórum, ale zatím bez odpovědi).

A tak jsem došel k tomuto řešení. Vychází z předchozí úvahy, jen řeší problém přenesení již změněného stavu znovu na začátek tím, že do cesty vkládá ještě prvek “zpoždění vstupu a výstupu”, takže poté, co člověk přepne, tak ještě 1-2s je na výstupu původní stav, takže to během kliku nezpůsobí vypnutí a zapnutí zároveň. Nevýhoda tohoto řešení je, že pokud člověk podrží tlačítko déle než nastavené zpoždění, tak se cyklus opět provede, a naopak pokud klikne na tlačítko 2x za sebou rychleji než je teoo zpoždění, tak se nic nestane. Tzn nelze rozsvítit a hned zhasnout.

Oba případy sice nejsou nic častého, ale není to zrovna elegantní řešení. Navíc to znamená mít v každé místnosti toto diagramové monstrum, což se mi taky ještě úplně moc nepozdává. Bohužel, zatím sem na nic lepšího nepřišel. Teoretické možnosti jsou buď napsat si logiku bokem v NodeRED, ale to moc nechci. Toto mi přijde, že by mělo byt komplet na straně Loxone.

A tím pro dnešek skončím. Pokud jste něco podobného řešili, ať už způsob ovládání více režimů nějak více tlačítky, nebo problém s ovládáním osvětlení, dejte prosím vědět. Stejně tak, pokud novější verze LoxConfigu něco z toho nějak řeší lépe. Sám pak dám v dalším článku vědět, jak jsem to vyřešil, stejně tak bude ještě článek o tom, jak jsem nakonec vymyslel přenos režimů z Ovládání osvětlení do NodeRED a Zigbee. To má asi taky mraky různých řešení, tak mě bude zajímat, jak jste to řešili ostatní :).

Akce zeď

Akce zeď

Comments 8 comments

Když napršelo a uschlo, pustil jsem se do zdění. Zvažoval jsem několik různých postupů, včetně vylití betonu celého výkopu, ale vše bylo naprd. Výkopy potřebuju dělat postupně, abych z dalšího výkopu rovnou zahazoval už hotový výkop předchozí, nechci platit pumpu a beton kvůli čtyřem metrům, takže nakonec vyhrálo bednění.

To jsem zakládal do betonu umíchaného z pytlů a dál pak už jen skládal ztracené bednění. Než bude hotové vše kolem terasy, nechám bednění duté a až ve finále pak objednám beton spolu s čerpadlem a napustím to všechno najednou.

Skládaní bednění do výkopu byla solidní makačka. Ale s tím jsem počítal. Garden fitness se po zimě hodí, trochu aspoň zas shodím pupek :). Trochu nevýhoda je, že půlka terasy je momentálně staveniště a druhá pulka pak grilovací základna a posezení.

Souběžně s dalšími šáry ztraceného bednění jsem začal budovat i svody vody. Pomocí HT trubek jsem rozvedl svod postupně k oběma nohám, kde byla už zeď připravená, u třetí pak budu svod dělat, až budu mít vyzděno tam.

Zbýval poslední problém. Jak napojit obyčejnou díru v noze na svod. Toto sem řešil fakt hodně dlouho a nakonec jsem zvolil variantu pomocí odtokových kanálků.

Ty jsem usadil před nohu pergoly, obednil pomocí zbytků prken a zalil do betonu. Prostřední noha byla trochu komplikovanější, musel jsem připravit nejen vsak, ale ještě protáhnout trubku k další noze. Ale nakonec i to se mi povedlo obednit.

Po vytvrdnutí jsem pak druhý den začal připravovat propojení mezi nohou a kanálkem.

Použil jsem chráničky na elektriku co mi tu zbyly z nějaké jiné akce, přichyceno je to turbama do betonové patky, aby se to nehlo, vyspádované a zatmelené. Podle prvních testů to vypadá, že to 99% vody správně odvede do kanálku. Udělal jsem tomu i horní krytku, aby se do toho nedostával zbytečně nějaký bordel.

Samotný beton mám pak v plánu ještě nějak naimpregnovat nebo nastříkat asfaltovou izolací, aby vlhkost zbytečně nesál do sebe.

A tím se konečně dostáváme do stavu, ve kterém se nyní mé akce na domě nachází :). Po čtyřech hodinách psaní všech článků od “Až se Léto zeptá” po teď :). A mně snad už zatvrdlo lepidlo v položeném šáru ztraceného bednění a můžu jít pokračovat.

Doufám, že se k dalším updatům už dostanu dříve než zase za pár měsíců :).

 

Naše zahrada

Naše zahrada

Comments 5 comments

Tenhle post bude spíš taková směsice fotek z naší zahrady. Kde jsme co vylepšili, nebo jak vypadá náš brest 🙂

Jako první, náš brest. Letos jsem ho ostříhal hned z kraje jara, a pak na něj nějak nevyzbyl čas. Takže sem ho stříhal až teď. To se bohužel ukázalo jako chyba, protože když už se hodně rozroste do boku, tak uvnitř mu přestanou růst listy. A když se pak ostříhá, je dost holý. Nemám o něj strach, že by nedorostl, ale je to škoda. Takže poučení pro příště, stříhat rozhodně častěji.

Jinak co se týká jeho vzrůstu, je impozantní. Zaléváme ho už jen trochu, a on si stejně vesele roste dál. Jednou za čas ho stříhám i z pozemku sousedky na výšku našeho společného plotu, aby se nám nevymlkl úplně.

Vylepšní druhé, k akci terasa (já vím, stále napínám a stále jsem to nesepsal) jsem potřeboval roxory a protože železo je dneska rovněž drahé, rozhodl jsem se místo kupování dalšího železa koupit rovnou nové tyčky k rajčatům.

Koupili jsme je nakonec u místního výrobce, a musím říct, že jsou super. Rajčata v nich drží skvěle. Díky tomu už nemusíme používat vyvazovací kleště, které jsou sice samy o sobě super, ale na podzim je vždy opruz ostříhat všechny pásky a likvidovat je, protože je to plast a to v záhonech/kompostu nechcete.

Jen jsou teda tyčky trochu dražší sranda. Ta 240cm vysoká byla za 120kč, 220cm pak 1+0kč. Pán nam říkal, že se mu vstupní materiál oproti loňsku zdražil dvojnásobně. Bohužel mi neřekl, za kolik je prodával původně. Ale dle jeho vyhýbavé odpovědi asi o dost levněji.

Ještě nám pár tyček chybí, ty budem brát nejspíš přístí týden. Pár tyček k rajčatům a pak 140cm tyčky k paprikám. Ty vycházejí tuším na 50kč, tak to už nebude tak hrozné.

A jako poslední změna, migrace dřeva co jsem měl před domem do dřevníku. Dřevník už vypadá zase trochu víc jako opravdový dřevník a ne jako sklad zbytkového řeziva 🙂

A to je ze změn na zahradě vše 🙂

 

Fotovoltaika, ano či ne?

Fotovoltaika, ano či ne?

Comments 69 comments

Dnešní post je taková sumarizace mého dnešního intenzivního průzkumu, kdy jsem zvažoval, zda se nakonec do FVE pustit či nikoli. Zda se FVE vyplatí nebo ne. Hned na úvod říkám, že je v tom strašně moc faktorů, které to všechno ovlivňují. Počínaje reálnou spotřebou domu, výrobcem komponent FVE, zda člověk dostane dotaci či nikoli, zda svépomocí či ne a hlavně, jaké máte aktuální podmínky u svého dodavatele.

Rozhodování to opravdu není snadné, protože kdo ví, co bude za půl roku/rok. Někdo tvrdí, že elektřina půjde na 10kč (protože se tak aktuálně i obchoduje na futures), někdo že moc výš jít nemůže, protože by to zruinovalo střední třídu i průmysl. To, že se něco obchoduje na futures za nějakou cenu může být důležité, ale nemusí. Futures jsou spekulace, na trzích je strach a panika, a tak jsou futures kontrakty drahé. To, že to střední třídu může dost potrápit je pravda, ale třeba budou kompenzace, nebo třeba stát využije svého 70% vlastnictví v EONu a ceny nějak zastropuje. Kdo ví. Toto tu ale řešit nechci :).

Chci řešit to, co aktuálně můžu ovlivnit a co si mohu ověřit. Konfigurace našeho domu je lehce atypická. 10MW roční spotřeba, z toho cca 400W spotřeba je nonstop server a HW v domě. K tomu jsme v domě nonstop, takže většinu dne zde beží můj pracovní PC a občas i I. PC (když zrovna nehlídá naše dvě ratolesti). Výchozí podmínky tudíž téměř ideální. V době, kdy svítí, pracujeme, pereme, vaříme, v době, kdy nesvítí, jen běží server a ostatní HW.

Navíc naše smlouva s EONem končí až za rok, do té doby máme cenu 1.20 kč/KW.

A tak jsem z grafů v Loxone poptal FVE na míru.

Výrobce Victron, 3x 5KW měniče (protože 3×3 by sice šlo, ale je to na krev, muselo by se asi dost hýbat rozvaděčem a už by to člověka dost svazovalo, kdy co může a nemůže použít), 7KW na střechu s tím, že se pak rozšíří na 10KW, 5x LiFePO 2000C baterie k tomu.

Nabídka, co dorazila, byla myslím vzhledem k aktualním cenám více než slušná. Většina komponent (co si dokážu ověřit) za nižší internetové ceny, k tomu super dodací termíny. Vyřízení dotace, projekt, instalace, nastavení a další věci kolem vychází cca 70k kč, dotace pak 200k kč, takže rovněž super. Celková cena 466.000kč + 200.000kč dotace, tzn celkem 666.000 (ďábelská cena, což… 🙂 ).

Nabídku mám od firmy http://force-energy.cz/, zprostředkováno díky Daliborovi, za což mu patří můj dík.

Je to jen o návratnosti?

Je i není. FVE nechci kupovat jen proto, že se to “vyplatí”. Těch důvodů je o dost více včetně alespoň částečné nezávislosti na dodávkách energií, záloze celého domu v případě výpadku energie a třeba i trochu snížení závislosti na fosilních palivech. Ale zároveň do toho dnes vstupuje dost nejistá doba, kdy investice do FVE nejsou zrovna drobné a pokud to není nutné a ziskové, je myslím lepší s takto velkou investicí počkat.

A teď, vyplatí se tedy?

A nebo jinak, je návratnost rozumná a dává smysl si to pořídit hned teď? A tady začaly mé dnešní velké počty, kdy sem měl v ruce už finální cenu FVE a bylo potřeba rozhodnout, zda do toho jít, nebo ne.

Dá se předpokládat, že FVE pokryje cca 65% roční spotřeby. Tak pojďme na konkrétní čísla našeho domu…. (budu vycházet z uzavřeného posledního období).

Naše aktuální spotřeba za loňský rok je díky úpravě smlouvy dvojí. Část roku za 2.1kč v VT a 1.6kč v NT, a pak 1.6kč ve VT a 1.28kč v NT. Konkrétní čísla:

Shrnutí: 17612kč za dodávky elektřiny, 12 367kč za dopravu, eko poplatky a další.

Pokud vezmu celkovou spotřebu a rozpočítám to, vychází mí, že 78% spotřeby mám v nízkém tarifu a 22% ve vysokém.

Nejprve vezmeme to nejhorší, že je elektřina za 10kč

Vezměme tento modelový příklad, že bude VT i NT stát 10kč. To znamená, že by se elektřina zdražila následovně:

  • 1.6 kč/kw – 8700Kč – 6.2x => 54000,-
  • 2.1 kč/kw – 2400Kč – 4.7x => 11280.-
  • 1.2 kč/kw – 4000Kč – 8.3x => 33200,-
  • 1.6 kč/kw – 1100Kč – 6.2x => 6800.-

Celkem by to tedy vyšlo na 105.220kč + 12.376 za dopravu a ostatní, tzn celkem 117.000kč za rok namísto 30.000kč, tzn cca 4x zdražení.

Pokud budeme počítat s 65% pokrytím FVE, jsme na 76k ročně ušetřených, 41k kč ročně k zaplacení. Tím pádem návratnost FVE 6 let. Ok, to by šlo.

Ale je to opravdu tak? Žil jsem v domění, že je dnes elektřina drahá. Ale je to tak doopravdy?

A tak sem si otevřel EON a podíval se do ceníku:

Na tepelné čerpadlo mám tarif D57d. Takže pokud bych aktuálně uzavřel smlouvu, byla by elekřina za 7.95kč v VT a 7.70kč v NT. Můžeme spekulovat, zda opravdu cena elektřiny dále poroste či nikoli, nevím. Ale použijme tato čísla jako fix na další 2 roky.

Celková roční částka by tedy byla cca 81.500 + 12.376 = ~94.000 Kč. Opět, pokud vezmu pokrytí 65%, tak 61.000 kč pokryje FVE, 33.000 se bude nakupovat.

Při 61.000 kč úspoře jsme tím pádem na 7.5 letech návratnosti.  Ale, je to opravdu tak?

Jste dlouhodobí klienti? Dobře pro Vás

A tady to začíná být teprve zajímavé. Napadlo mě prostě do EONu zavolat a zkusit si vyhandlovat cenu za elektřinu dle aktuálního ceníku.

Narazil jsem na ochotnou operátorku, takže na moji hru “coby kdyby” přistoupila a tak jsem se dostal k cenám, jaké bych dostal, kdyby mi fixace končila dnes, a ne až za rok.

A tyto ceny mě opravdu hodně překvapily. Díky tomu, že jsem u EONu už dlouho a že mám dlouhodobě sjednaný tarif Eon Trend, tak jsem i dnes s cenama někde úplně jinde.

Aktuální ceny, za které se dá u EONu uzavřít smlouva na 24 měsíců totiž jsou: VT 4029 a NT 3066. (tady to na stránkách EON ukazuje dokonce ještě o fous nižší cenu:)

Wow. Jasně, není to 1.2kč co mám ted, ale 3kč? V této době, kdy se řeší, že elektřina se kupuje za 10kč? Ono to asi nebude tak horké.

A tak jsem se poptal na důvody. No, je to snadné, EON podporuje své dlouhodobé zákazníky a pokud máte uzavřené smlouvy z dřívějška, jedete za 40% ceny (tzn za 60% slevu) oproti běžnému ceníku, který máte, když k EONu přejdete teď.

No, musím řict, že mě to hodně překvapilo, jenže, taky to dost rozbilo všechna čísla na fotovoltaiku.

Při těchto cenách to znamená, že:

  • 1.6 kč/kw – 8700Kč – 1.9x => 16500,-
  • 2.1 kč/kw – 2400Kč – 1.4x => 3300.-
  • 1.2 kč/kw – 4000Kč – 2.5x => 10000,-
  • 1.6 kč/kw – 1100Kč – 1.9x => 2100.-

Suma sumárum, 32000kč za silovou složku, k tomu 12.367kč a máme to celkem 44.000kč ročně.

Pokud vezmeme, že FVE udělá 65%, tak 28.900 kč pokryje FVE, 15.100Kč se bude nakupovat.

A návratnost? 15.9 roku….. a to je špatně.

Suma sumárum?

No, a tím se dostáváme k finálnímu rozhodnutí. Je jasné, že elektřina může dále růst. Je taky jasné, že nelze predikovat budoucí ceny z aktuální cen. Ale…

Pokud budeme uvažovat aktuální dobu návratnosti 16 let a optimální dobu návratnosti při 10kč, kdy to zdecimuje celou ČR, tak stejně průměrná doba je 12 let. A to mi přijde strašně moc.

Protože pokud nevíme, jak a zda se bude elektřina zdražovat, tak taky nevíme, zda se nebudou komponenty zlevňovat. Z toho, co jsem koukal, tak většina Victron komponent je na dvojnásobku ceny, co byly cca před rokem. Pokud toto “FOMO” (neboli přehnaný zájem) opadne, v kombinaci se zlepšením situace v dopravě z číny a nějakým zlepšením situace na geopolitické úrovni, je možné že elektřina třeba i zůstane tam, kde je, a panely zlevní.

V můj prospěch hraje to, že mám ještě rok fix na staré ceny a mám ten luxus počkat. K tomu se aktuálně nechci vydávat z takto velké částky, když se neví, co bude dál. K tomu fakt, že peníze lze stále lépe zhodnotit, než v případě FVE.

Na základě všech těchto propočtů a poznatků jsem se proto rozhodl pro teď nákup FVE odložit, zkusit si “zatočit” další prodloužení a pak se uvidí, zda RRR (risk-reward-ratio) nákupu FVE dávat smysl.

PS: A zda si máte koupit FVE vy? Tak to už si musí vyhodnotit každý sám. Jak vidíte v článku, těch faktorů je spousta. Myslím, že není rozhodně špatně koupit FVE už teď, ale nemyslím, že by bylo špatně, FVE teď nekoupit.

PS2: Dejte určitě vědět Váš úhel pohledu. Já nad tím dnes bádal celý den opravdu intenzivně a třeba jsem ještě něco opoměl  :).

 

Akce truhlík

Akce truhlík

Comments 3 comments

Tak další významnou akcí v rámci mého jarního budovatelského maratonu byla akce truhlík. Protože truhlíků není nikdy dost, a protože z budovatelské akce “terasa” bylo opět hodně hlíny, rozhodl jsem se ještě pár vysokých truhlíků před domem dodělat.

Truhlíky jsou napojené na již existující, které máme u severní zdi. Technologie výroby je opět stejná jako předtím, tzn konstrukce z latí, výplň boků z polystyrénů, uvnitř udělaná vana z igelitu, která je ale upřostřed dole vždy otevřená kvůli spojení se zemí a odtoku přebytečné vody.

Při této akci jsem si poprvé vyzkoušel inflací “vylepšené” ceny ve stavebnictví. Trochu mě překvapilo, že latě stojí asi tak dvakrát tolik, než když jsem je kupoval naposledy, ale co se dalo dělat. K tomu jako bonus jich byla většina neuveřitelně křivých, což sem teda fakt odmítal za tyhle prachy, takže jsem si tam alespoň přeskládal půlku hromady a vybral ty rovnější.

Nářadí na výrobu opět stejné, metabo pokoska a dvakrát metabo aku vrtačka. Já vlastně už skoro jinak ani nic jiného nepoužívám :).

Krom jednoduchého a stejného truhlíku jsem si ale vymyslel i ukončení truhlíků formou schodů. Jako nápad to znělo dobře, realizace teda byla už o něco větší opruz. Jako první jsem si nařezal a připravil všechny díly.

Zkusil jsem to i udat I. jako puzzle ala Ikea k vlastnímu dostavění, ale moc se to s úspěchem nesetkalo, takže sem si to pak poskládal sám :).

Byl to opruz, ale už v té konstrukci to vypadalo dobře. Takže sem věřil, že to za to bude stát.

Další krok pak výplň polystyrenem. Opět v duchu likvidace všech zbytků v domě. Takže jsem z boudy vyhrabal všechny zbytky polystyrenů a začal řezat a pěchovat tak, aby to tam nějak pasovalo.

Další fáze akce závlaha. Rozšířit závlahu z existujících truhlíků i do těchto nových. Naštěstí jsem si nechal u původních truhlíků vytaženou původní hadici ven, takže se to napojovalo vcelku snadno.

Když pak byly hotové rozvody vody, přišla na řady folie. Uchycená k horní konstrukci pomocí sponkovačky přes stříbrnou izolepu na igelitu, aby se igelit netrhal. Rovněž už osvědčený postup z dřívějška.

A další akce pak obložení dřevem. Opět v duchu likvidace zbytků, takže jsem z boudy vytahal všechny hoblovaná prkna, co mi zbyla, a začal vymýšlet, jak to z toho polepím. Samozřejmě mi to nevycházelo. A jako na potvoru místní dřevař, od kterého jsem prkna bral, změnil dodavatele a tento rozměr už neměl. Neúspěch nepřipadal v úvahu!

Nakonec se mi povedlo to nějak polepit. Horní obložení je udělané ze zbytků plotu, boční obložení pak ze zbytků obložení z ostatních truhlíků. Ale i tak mi pár metrů chybělo.

Nedalo se nic dělat, bylo potřeba najít tajné zdroje. Naštěstí měl stejnou šířku prken i dřevník, který jsem vyráběl nějaký ten rok zpátky 🙂 Pro dobro lidstva tak musel dřevník obětovat několik bočních planěk, místo kterých dostal o 1cm užší. Na dřevníku to nejde nijak vidět ale truhlíky byly zachráněny.

No, a tím byly truhlíky hotové. Už zbývalo je jen naplnit hlínou a osázet kytkama (tyto truhlíky byly vyjímečně naplánované tak, že tam poroste něco, co se nedá sežrat :))) )

S plněním hlíny mi vydatně pomáhali (rozuměj škodili) naši dva skřítkové. Krom toho, že jsem vozil plné kolečko směrem k truhlíkům, tak jsem pak pokaždé dělal taxikáře směrem od truhlíků. Ale bavilo je to fakt hodně 🙂

Když byla hlína navozena, ještě bylo potřeba rozvést vodu v kaskádě. To se teda dělalo fakt blbě, ale než dělat pět odboček z hlanvího rozvodu, udělal jsem pomocí kolínek vyschodovaný rozvod v kaskádě.

A takto vypadá kaskáda dneska. Ještě nemám dořešenou závlahu jednotlivých kytek v kaskádě. Tam to nejspíš nepůjde pomocí kapkové hadice (kytky jsou moc natěsno), takže použiju asi nějaké externí kapkovače.

A to je pro teď z akce truhlíky vše. Ovšem, stále to nebyly poslední truhlíky u nás na pozemku. Už teď jsou naplánované nějaké další, ale ty asi zase až za rok 🙂

Dokrášlení zdi

Dokrášlení zdi

Comments 0 Comment

Další proběhlá akce, kde jsem se letos realizoval, byla “naše” sousedova severní zeď. Cca dvě třetiny jsem měl natažené a natřené už z loňska a do zbytku jsem se pustil letos.

V natahování zdi už začínám byt taky poměrně skilled. Když bude krize tuhá a neuživím se jako ajťák, tak můžu jít dělat zedničinu 🙂

Krom samotného natažení a natření zdi to obnášelo i větší úklidovou akci. Jak postupujeme s finalizacema kolem domu, postupně nám mizí všechny “dočasné” skladovací prostory na bordel a tak nezbývá než vše buď zpracovat, nebo zlikvidovat.

Po natažení a zaschnutí pak ještě dvě vrstvy nátěru a bylo hotovo. Další položka na seznamu finalizací hotová.

 

Tuning bazénu

Tuning bazénu

Comments 5 comments

Tak jo, pojďme hned na další budovatelskou akci. Už souběžně se stavbou zahradní boudy jsme začli připravovat výkop kolem bazénu na obsypání kamínkama.

Trávník až k bazénu je fakt blbý nápad, krom toho, že se to seká to neuvěřitelně špatně, tak v případě zakrytí bazénu kopulí je to úplné peklo.

Posekat to pořádně nejde, a trávě se ve fóliovém skleníku daří mimořádně, dobře, takže po čase se v bazénu krom Vás s Váma koupe také několik metrů vysoký plevel :).

Celkově na tom nebylo nic světoborného, ale na to jaká je to vlastně blbost, tak to o dost zlepšilo jak vizuální, tak praktickou stránku bazénu :).

Do vykopaného výkopu kolem bazénu jsem koupil nejprve plastový obrubník, na dno položil mulčovací tkanou fólii, aby nám skrz kameny neprorůstala tráva. Tu jsem zatížil zbytkama kamenů, co zbyly z místa, kde je teď bouda, a pak jsme celý výkop vysypali kamínkama.

Zároveň jsem připravil i betonové patky na uchycení krytu na bazén. Doteď to bylo přichyceno jen do země a zrovna dvakrát to nedrželo 🙂

Kryt je do patky přichycený turbošroubem s podložkou a drží to jak čert :).

A takto pro zatím finále. Cesta k bazénu je zatím udělaná ze zbytku modřínového dřeva, které jsme měli na vyvýšené záhony. Vstup k bazénu je pak v plánu ještě úplně předělat a udělat tam dlažbu, která bude napojená na terasu, stejně tak tam udělat solární sprchu. Ale to je v plánu až na další rok.

A když se pak zeptá léto… :)

A když se pak zeptá léto… :)

Comments 4 comments

No, tak musím říct, že tentokrát jsem to časově nějak vůbec nezvládl :). Poslední článek “Když se jaro zeptá” končí sestavením boudy a od té doby na blogu ticho. Rozhodně je jednodušší blogovat a stavět dům, než blogovat, dodělávat dům, bydlet v něm se dvěma dětma a ještě u toho pracovat :).

Naštěstí ale, kdyby se léto opravdu zeptalo, tak práce kolem domu máme hotové mraky. A protože je zrovna příšerné vedro, já mám technologickou přestávku na své úplně nové akci “terasa”, děti mají neštovice, čili výlety ani žádné dětské dny se u nás tento rok nekonají, hecl jsem se a rozhodl vše dopsat. Uvidíme, zda se zadaří :).

Tak naposledy jsme skončili tímto obrázkem, tak zde budem i pokračovat. I po čase musím říct, že tahle bouda za pár korun je pořád dobrá. Asi i tím, že je přichycená k betonu, tak je pevná a i bouřky co tu byly, s ní nic neudělaly.

Abychom navýšili kapacitu boudy na maximum, bylo rozhodnuto do ní udělat co nejvíce polic. Použil jsem tak všechny možné latě, staré OSB desky nebo lamino desky a zbouchal tam ze zbytků policový systém. Sice by nevyhrál soutěž krásy, ale svůj učel plní na jedničku.

Na samotné realizaci asi nebylo nic extra přeborného, opět známá sestava metabo aku vrtačka a metabo pokoska :).

Co bych asi jen vyzdvihl je systém na uchycení všech možných lopat, rýčů a ostatního nářadí. Fakt mi vadilo, jak se to ve staré boudě válelo vše na sobe a strašně špatně se k tomu dostávalo. Takže jsem udělal dvojitý systém uchycení, kam jde zasunout dle výšky vše možné, a je v tom konečně pořádek.

A to je k boudě asi tak všechno. Pak už jsme jen dodělali dveře, nějaké krytky a mohlo se stěhovat 🙂

Dneska už máme v boudě nastěhované vše, co souvisí se zahradou. Konečně nemusíme pro každou blbinu chodit před dům do boudy, ale je to pohromadě. Navíc se tím uvolnila bouda před domem, kam se pravděpodobně budou stěhovat zas některé věci z technické a špajzu, aby se doma udělalo místo na technologie pro fotovoltaiku. Taková akce kulový blesk 🙂

 

Když se jaro zeptá…..

Když se jaro zeptá…..

Comments 9 comments

…. tak můžeme říct, že máme vlastně hotovo :)).

Bohužel jsem se k článkům nedostal průběžně, ale už týden a půl zase naplno makám kolem domu. Opět mi to letos přišlo vhod, protože jsem potřeboval vypnout a vypadnout ze své klasické rutiny. Zatímco loni to bylo kvůli práci, letos kvůli tomu všemu, co se děje na Ukrajině.

A tak, jen co alespoň trochu vysvitlo sluníčko, pustili jsme se raději do manuální práce. Začali jsme s naší plánovanou boudou na zahradní nářadí, ale jak už to bývá, vždy něco závisí na něčem dalším a nakonec z toho opět byla akce kulový blesk.

Jako první jsme řešili, jakou boudu do rohu zahrady udělat. Její účel byl vcelku jasně definovaný, potřebovali jsme něco, kam dáme veškeré pracovní nástroje, různá hnojiva, kelímky a květináče a prostě vše, co souvisí ze zahradou. Nyní to bylo v jiné boudě před domem, ale tu jsme potřebovali vyklidit, aby se do ní zas přesunuly věci z třetí boudy před barákem :). Nějak se nám za ty roky obě boudy naplnili k prasknutí.

Nakonec jsme vybrali jen obyčejnou plechovou boudu Chester od Rojaplastu za 8200Kč. Není to sice žádná hitparáda, ale za ty peníze dobré. Nějaký větší domek bohužel díky omezenému místu nepřipadal v úvahu, a různé dřevěné domky v této velikosti za 30-40 tisíc nám přišly dost hardcore. Takže zatím jsme vzali tento, a pokud by se časem rozpadl, asi si postavím nějakou dřevoboudu sám.

S vědomím toho, že tam jednou možná bude stát něco jiného, rozhodl jsem se udělat tomu pořádné základy (teda, nejsou do nezámrzné hloubky, jen cca 30cm, ale na tyhle potřeby to stačí). Jinak jde prý boudu položit jen na zem a prostě jí nějak přichytit, případně položit na palety a k těm přišroubovat.

Tak jsem si aspoň zas připomněl zednickou práci. Musím říct, že tahání ztraceného bednění mi fakt nechybí. Je to pořád ten stejný opruz, jen s tím rozdílem, že teď už ten jeden těžký kus navíc ještě stojí 50Kč. To mě teda fakt překvapilo. Nechtěl bych teď stavět nějaké větší základy nebo plot.

Poté, co jsem dodělal základy, měla nastat první pracovní odbočka. A to těžba další hlíny kvůli truhlíkům. Jak jsme psali na blogu, máme jak truhlíky kolem domu, tak i velké vysoké záhony. A samozřejmě (ale s tím jsme počítali), si hlína za ten rok-dva trochu sedla. A tak veškerá odtěžená černá hlína putovala do nich. Stejně tak byl ještě plán odtěžit pěknou hnědnou hlínu zevnitř základů boudy a vrátit tam ošklivou hlínu, kameny, písek a další bordel, který se nám tu za ty roky nashromáždil.

“So far, so good”. Zatím vše podle plánu. Hlínu jsem odtěžil, rozvozil všude, kde byla potřeba, a zpátky jsem navozil a vysypal všechny možné kýble s jílovicí, s kameny, hnusnou hlínou s plevelem atd. No, byla z toho taková bahenní lázeň, ale základy to vyplnilo pěkně.

Původně jsme jako podlahu do boudy zvažovali buď nějakou dlažbu, možná zbytek kamenů/štěrku. Nakonec jsem při úklidu jiné části pozemku narazil na zapomenuté panely do naší betonové zdi. A světe div se, rozměrově se tam hodily téměř přesně.

Stačilo bahýnko jen trochu urovnat, panely tam vyklopit, trochu poskákat, lehce flexičkou seříznout na délku a voiala…. podlaha je hotová, můžem se pustit do boudy.

 

Musím říct, že bouda od začátku vyvolávala hodně rozporuplné emoce. Vizuálně vypadala dobře, ale po rozbalení jsme byli trochu v šoku z plechů, ze kterých se bouda měla složit. Byl to takový papír-plech, a fakt jsem se bál, zda to vůbec bude držet pohromadě.

Pokud Vás zajímá, proč je v pozadí otevřená kopule na bazén, tak to je další pracovní odbočka v rámci akce kulový blesk, kdy když už jsme kopali a plnili truhlíky/záhony, tak jsem rovnou vykopal i hlínu kolem bazénu, kde bude kačírek z kamenů. Ale o tom někdy jindy).

Ale teď zpět k boudě. Začali jsme teda stavět. Návod říkal, že prý práce pro dva lidi na dvě hodiny. LOL. Slušné trololo. Dvě hodiny mi trvalo, než jsem dal dohromady jen ten blbý podstavec na boudu, protože ten návod, to je fakt síla. Očividně návody nejsou Polská silná stránka.

Stejně jako základy, i jen smontovat stěny dohromady si vzalo další dvě-tři hodiny. V tomto stavu, který vidíte na fotce jsme se fakt báli, že ta bouda nebyl dobrý nápad. Stěny vůbec nedržely pohromadě, stačil lehký vítr a bouda se div nezbortila vlastní vahou.

Ale co hůř, ta bouda je fáááákt malá. Ale jakože nejen malá šířkou/délkou, ale hlavně výškou. Ta bouda je tak malá, že když jsem vedle ní stál, mohl jsem do ní koukat ze shora :))). Tohle jsme nějak na netu neřešili, protože podle obrázku vypadala docela velká. Ne, není velká….

Abych si v boudě mohl aspoň stoupnout a nemlátil se tam furt o hlavu, rozhodli jsme se, že boudu podezdíme ještě jedním patrem ztraceného bednění. Sice bude při vchodu do boudy schod, ale získáme tím uvnitř něco málo přes 2m na výšku. Takže navrtat vybetonované ztracené bednění, dát tam turba, aby se druhé patro ZB chytlo a další den zdění.

Takže další den betonování, ale takto zpětně musím říct, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Díky tomu je bouda opravdu dobře použitelná i pro mě a navíc se i zvýšila její skladovací kapacita :).

Ze zbývajícího betonu jsem udělal mini-podlahu ve venkovní části boudy, kam budeme dávat kýble a další věci. A když už tam byl čerstvý beton, udělali jsme si tam památku :).

Další den minulého týdne pak padl na kompletaci boudy a její střechy. Polští inženýři si totiž libují ve šroubcích s matičkami, takže se celá bouda skládá asi tak z miliónu těchto šroubků a to včetně střechy. Celá stavba boudy tak není nic jiného, než spojování tisíce různě velkých (spíš malých) plechů miliónem šroubků a to tak, že spoustu z nich nemůžete dělat v jednom člověku :).

Na druhou stranu co je nutné pochválit, tak v okamžiku, kdy se na boudu namontovaly horní tvrdší plechy, navíc se udělal kříž, do kterého se pak chytla střecha, tak se celá bouda opravdu hodně zpevnila, takže už nepůsobila tak subtilně. A tím pro dnešek skončím, protože na boudě v této chvíli zbývalo ještě hromada práce :).