Papiere na to asi nevlastnis, takze zakladna otazka je, ci mas revizaka, ktory to potom kladne zreviduje.

Posted by: @zefe

Papiere na to asi nevlastnis, takze zakladna otazka je, ci mas revizaka, ktory to potom kladne zreviduje.

i kdyby mi to dělala firma, tak revizáka vezmu cizího, aby revize byla objektivní. Znám spousty případů, kdy realizátor je zároveň i revizák, ten pak potvrdí i co není úplně v pořádku, jen aby dostal zaplaceno.

@kudykam pokud to uděláš opravdu, jak se má, uděláš poctivě uzemnění, propojíš s HOP, dodržíš oddálení od antén apod (pokud nemáš kovovou střechu),  tak v tom problém nevidím, že si to chceš udělat sám. Navíc když máš projekt a je dobře, tak asi není co pokazit. Věřím, že s hromosvodem budeš řešit i přepěťové ochrany, aby to mělo smysl.

@petrp Ved v pohode, sikovny clovek si cokolvek nastuduje a spravi.

Ale na urcite veci treba podla zakona osvedcenie. Takze zalezi na revizakovi, ci akceptuje svojpomoc.

Ja som to vyriesil tak, ze som si spravil osvedcenie kvoli vlastnemu baraku 😀 

Realizator =  revizak je asi taka blbost, ako stavebny dozor od stavebnej firmy 🤣 

Na přepětové ochrany sem se trochu koukal, ale moc se v tom neorientuji. Logicky by se měla dávat ochrana tam kde může vstoupit zbytkové napětí z blesku ne? tzn třeba na antenní kabel.

Jedna přepěťovka to nezachrání. Měl by si mít vytvořený celý systém. Pak je důležitá HOP (Hlavní ochranná přípojnice) kde právě připojíš zemnící pásku z hromosvodu s pospojením všěch kovových "věcí" co se mají pospojit + zde připojíš i všechny přepěťové ochrany a vodič PE (PEN). Přepěťovka pak funguje trošku jako zenerova dioda, vyrovná potenciál , na který je dimenzovaná, mezi živou a neživou částí a vlastně celá instalace se společně " zhoupne " na tomto rozdílu. Těžko se to popisuje.

Stejně ale platí, že při přímém zásahu nejsi 100% chráněný, ale určitě to nějaké škody bude eliminovat.

Přepěťovky a jejich fungování / umístění atd. jsou myslím docela dobře popsány na webu SALTEK

Sekce příručky - napájecí sítě NN

Někdo znalý kdo mi mi zodpověděl následující dotazy?

1. Jak vést svody jímacích tyčí od hřebene dolů k vyvedenému zemnicímu pásku, který je v patě sloupku stání pro auta. Je nutné jej vést až na konec střechy, zde ukotvit okap a pak stočit pod převis střechy, vést zpět k sloupku  a pak dolů? Nebo existuje lepší řešení?

    

   

    

2. Na verandě bych chtěl vést svody přisvorkované k zavětrovací plechové liště po krajích verandy na konec ke žlabu okapu, odtud dolů po stěně k zemnicímu pásku. Je možné to takto vést? Je lepší přisvorkovat z horní strany plechu nebo ze spodní (okapové) strany. 2. řešení by bylo možná estetičtější.

    

   

   1. Jak je vidět na fotce na zdi je kamera. Asi pul metru od hrany domu. Asi bude lepší vést tedy svod za hranou tedy z přední strany domu, aby byla dodržená bezpečná vzdálenost S, že?

       

      

3. Podobný problém mám na dalším rohu domu, kde je opět kamera, ale tentokrát je vedle i okapový svod a moc místa tam již není na vedení svodu. Navíc z druhé strany zdi za rohem je další kamera. Bylo by lepší v tomto případě použít HVI vodič?
   

   

4. Dle projektu je uvedena jímací tyč na vikýři s rovnou střechou. Je možnost tam dát betonovou patku do ní usadit 1m JT a pak vést svody doleva po okapu a dolů k zemnicímu pásku. Nebo by stačil udělat JT z krátkého drátu a nasvorkovat na okap případně závětrnou lištu z boku vikýře? Vzhledem k tomu že je to na kraji domu tak myslím, že i krátký 30cm drát by stačil na pokrytí prostoru s přihlédnutím na valivou kouli. (ať už kategorii III nebo II)

    

   

5. V projektu jsou uvedené další JT2 asi 1-2metry od hřebene směrem k terase. Pokud by se ale uzemnilo kovové zábradlí na terase, tak by tam nemuselo být? Další věc je, že v době realizace hromosvodu a její revize tam ale to zábradlí ještě nebude vyhotoveno. Jak to řešit?

    

   

   

                   

6. V projektu to uvedeno není, ale asi 2,8m od hrany střechy je anténní tyč s anténu , kterou bude třeba ochránit oddálenou jímací tyčí. Kolik musí přesahovat na výšku stávající anténu? Odhadem tak pul metra by mohlo stačit, když bereme v potaz ochranný úhel…?

7. 

Ahoj. Nevím zda nepíšu pozdě. Jestli máš projekt bez údajů které požaduješ, tak je to špatný projekt. Revizní technik musí mít k dispozici dokumentaci (bez ní by revizi dělat neměl) a kontroluje zda je to podle ní OK a změří potřebné hodnoty - nesupluje projektanta. Kdo to dělal by ho nemělo zajímat. 

Vzhledem k tomu že pojišťovnu nezajímá jestli má objekt hromosvod nebo ne, v případě že nebyl potřeba ani v kolaudaci. Pak ani revize není potřeba že? 

Posted by: @kudykam

Vzhledem k tomu že pojišťovnu nezajímá jestli má objekt hromosvod nebo ne, v případě že nebyl potřeba ani v kolaudaci. Pak ani revize není potřeba že? 

O tom jestli je nebo neni potreba hromosvod rozhoduje analyza rizik ktera ma byt soucasti projektu, pokud neni soucasti projektu tak neni jasne jestli ma nebo nema mit dum hromosvod (pak je to vadny projekt pokud teda nejde o neco stareho). Dalsi vec je kvalita urednika na SU a kvalita likvidatora pojistovny. Pokud je vse spatne a az ten likvidator je kvalitni (z hlediska pojistovny) pak ma clovek smulu...

@c64 

Od tohoto roku došlo ke změně zákonu a v současné době všechny nově zkolaudované nemovitosti určené k bývání musí mít hromosvod. Pokud byla stavba povolena bez něj, musí být před kolaudaci doplněn + projekt atd jak jsi psal.

Dále je při větším zásahu do elektroinstalace (tím osobně považuji třeba i instalaci FVE, nebo nové rozvody) mít v objektu HOP/MET, což u starých domů může být celkem problém a dost peněz navíc.  

Mám zkolaudováno v roce 2021 bez hormosvodu, takže to se mě asi netýká.

Posted by: @kudykam

Mám zkolaudováno v roce 2021 bez hormosvodu, takže to se mě asi netýká.

Pro me to je novinka, kolaudoval jsem 2022, zalezi ale kdy byl delanej projekt.

A v projektu mate tu analyzu rizik (vnejsi vlivy) ? melo by to byt soucasti elektro, na zaklade toho se navrhovalo jestli jo/ne hromosvod a pripadne jakej (kolik jimacu, svodicu atd).

V projektu sice hromosvod je (analýza rizik asi provedena vod oka projektantem), ale stavební uřad jej nevyžadoval ke kolaudaci. Pochybuji že by pojišťovna po mě chtěla projekt.

Navíc dle vyjádření pojišťovny při uzavírání smlouvy tvrdili, že jestli je nebo není hromosvod nehraje roli.