Času je stále málo, ale o toto se s Vámi prostě musím podělit :). Jestli si totiž chcete udělat do 2022 radost, tak mám novou hračku, která z Vašeho grilu udělá i super-udírnu :). Trocha naohýbaného železa, a přitom kolik radosti to dokáže udělat. Pojďme na to.
Výrobek přesně pasuje do KamadoJoe grilů, ale nejde přitom o žáné originální příslušenství. Naopak, jde o české know-how a vlastní výrobek grilovacího guru PipMastera. Toho jsem zde už několikrát zmiňoval a tenhle pán prostě grilovat umí :). Díky němu a jeho videím mám Kamado Joe gril a nyní mám i tuhle super věc (prodává ji kdyžtak na svém eshopu: https://www.pipmaster.cz/Zavesny-stojan-classic-d400.htm. A ne, není to placená reklama, tvrdě jsem si to zaplatil a nelituji toho 🙂 )
Funkce stojanu je naprosto primitivní, Dáte ho do grilu a pověsíte na něj maso. Hotovo :). Pak už stačí jen správně nakonfigurovat gril a dobroty jsou hotové.
Na samotné konfiguraci také není nic složitého. Grill klasicky naplníme uhlím, ale navíc do něj dáme několik kusů nějakého voňavého dřeva. Já používám vyschlou třešeň. Rozděláte oheň, ale jen lehce, protože udit se bude při 65-70C, takže nechcete, aby se Vám gril na začátku zbytečně moc přehřál. Přidáme tepelné deflektory (ty keramické desky pod stojanem) a počkáme, než gril dosáhne této stabilní teploty.
Pak už jen zavěsíme maso, zapícháme sondy, zavřeme a čekáme :). Na masu chceme dosáhnout vnitřní teploty cca 60C-63C, což je považované za bezpečnou teplotu. Podle velikosti masa se udit bude cca 12h-24h, s tím že na konci, když se k teplotě 60C blížíme, zvedám teplotu grilu na cca 90C, abychom těch 63C dosáhli rychleji a maso se už dál nevysušovalo.
Po samotném uzení je potřeba maso nechat ještě vychladnout a trochu vyvětrat, což zatím dělám v samo-domo Ikea boxu a tyčích z Karcheru :)). Na to si budu muset ještě časem něco vymyslet, ale zatím to stačí. Takto vyvěšené maso pak nechám 24h odpočívat v technické místnosti, která pak ještě nejméně týden nádherně voní.
Po 24 hodinách je pak maso připraveno k degustaci, což většinou první den znamená, že ho jak snídám, tak svačím, tak večeřím :). Maso má opravdu luxusní chuť i vůni a přitom je o řád zdravější, než nějaké kupované uzené z obchodu.
Zatím mám za sebou dvě uzení, s tím že poprvé jsem udil (dle doporučení z internetu) krkovici, bok a žebra, ale celkově to bylo strašně moc mastné. Osobně tučné a mastné zas tak moc nepotřebuji, takže jako druhé kolo jsem pak už vzal méně tučné kousky. A to konkrétně plecko, kýtu a hovězí falešnou svíčkovou.
Maso samotné jsem bral pokaždé v Makru, kde je super výběr a jsem s ním spokojený.
Co se týká přípravy masa na uzení, tak je dobré ho nechat uležet alespoň 30 dnů v lednici. Maso je dobré naložit do soli. Já použil dle doporučení rychlo-sůl Pragandu, 20g/kilo masa, ale vedou se kolem toho různé spory kvůli dusitanům, takže někdo nakládá do klasické soli. Dál jsem pak zkusil některé masa naložit s česnekem, některá s kořením. První várku jsem balil jen do potravinářské fólie, ale celkově to nebylo ono. Jednak se k masu stejně dostane nějaké množství vzduchu, navíc práce s tím je to dost špinavá.
A tak jsme pořídili ještě vakuovačku. Tenhle typ Maxxo VMProfi vychází cenově nejlépe a zároveň má samá dobrá hodnocení. A musím říct, že i já jsem s tím spokojen. Práce je o dost jednodušší než maso balit jen do fólie, navíc to vypadá profi a jde o čistou práci. Skladování v ledničce je pak taky o dost jednodušší, protože se pod to nemusí dávat žádný tác a nic se od toho nezašpiní.
Druhou várku jsem opět zatím udil hned po cca sedmi dnech, abych otestoval i uzené hovězí. Druhá půlka várky aktuálně stále odpočívá v lednici, abych vyzkoušel, jestli bude nějaký výrazný rozdíl po cca 30ti dnech.
Co se týká skladování, legenda praví, že takto uzené maso by mělo vydržet dlouhou dobu. Myslím, že to není úplně pravda, protože nám vydrží vždy maximálně týden a pak nám dojde :)))).
Doufám, že se Vám dnešní článek líbil a že pro Vás bude inspirací, co si koupit v roce 2022. Vy, co už keramický gril máte, tak pro Vás je tento doplněk myslím must-have. Pro Vás ostatní, kteří o keramickém grilu třeba zatím jen přemýšlíte, jsem třeba pomohl najít ten poslední argument, proč tento gril koupit. Gril mám už skoro rok, a stále nelituju ani jeden den. Gril je prostě boží a každé další příslušenství tomu dává nový level :).
PS:
Poznámka pod čarou, pokud se Vám náš blog líbí, běží aktuálně sbírka na provoz webu. Blog navštěvuje velké množství lidí a hosting a další výdaje kolem blogu už nejsou úplně malé. Budu proto rád, když nás podpoříte a pomůžete nám s náklady na provoz. Zatím se nám letos sešlo opravdu jen pár dárců, kterým tímto ještě jednou moc děkujeme, každá další pomoc se ale počítá. Díky.
Přispět můžete na účet 1012036013/3030, QR kód na platbu je zde:
Jak jste si určitě všimli, je tu poslední dobou trochu více klid, než bylo dříve obvyklé. Důvodů, proč to tak je, je bohužel více, a když se vše potká dohromady, je z toho ticho na blogu :-).
Tím hlavním důvodem je nyní práce, která mi bere většinu času. Pracovně se aktuálně nabízí takové příležitosti, které by byl téměř hřích nevyužít. A proto nyní 200% mého volného času spotřebovávám tímto směrem. Druhým důvodem, neméně důležitým, je fakt, že dům je už ve stavu plně obyvatelném, takže není aktuálně takový tlak na to něco nutně dodělávat. “Naštěstí” ale není vše stále hotovo, takže příští rok rozhodně pokračování bude. Třetím důvodem jsou pak naši dva malí sabotéři, kteří si rovněž berou porci svého času a hlavně náš dům zaplňují neustálým rámusem a eliminují jakýkoli klid na psaní.
Suma sumárum, není čas cokoli budovat, a ani čas na to, to případně sepisovat. Dobrá zpráva ale je, že pracovní cyklus pravděpodobně opět skončí a pak zas bude několik týdnů/měsíců čas na budování, stejně jako to bylo letos na jaře. I na příští jaro už máme vymyšleno spoustu věcí, které chceme kolem domu či doma dodělat a o kterých toho opět půjde hodně psát. Navíc tou dobou budou už satánci moci opět běhat venku a trochu více se unavit, takže budou snad i dříve odpadávat do postele a lépe a déle spát (fingers crossed :)).
Jak si totiž můžete všimnou na fotce se stromečkem, tak i ten musel být kvůli našemu týmu přizpůsoben situaci. Takže v rámci anti-vandal úprav je mnohem menší než loni, aby měl vetší stabilitu, a je obehnán bezpečnostní zátarasou v dostatečném perimetru. Protože u nás doma není aktuálně v bezpečí v podstatě vůbec nic 🙂 Možná ten sob na zahradě, ale i ten by občas nejradši hodil kopýtka na ramena 🙂
Podpořte nás
I letos, stejně jako každý rok, chceme vyhlásit sbírku na provoz našeho blogu. Narozdíl od minulých dvou let ale nebudu znovu rozepisovat náklady, jelikož se platí stále přesně to stejné :). Stále hostujeme na Azure, stále posíláme emaily přes Amazon, stále používáme stejné pluginy do WordPressu či fóra WPForo. Zvídavé čtenáře proto odkáži na minulý článek na blogu, kde je rekapitulace nákladů blogu. Ve zkratce, náklady na blog jsou stále plus-mínus 12.500Kč ročně.
Stejně jako v minulých letech věřím, že náš blog pomáhá obrovské spoustě lidí, a že se najde alespoň pár takových, co něco pošlou jako podporu na jeho provoz. Letos náš blog navštívilo celkem 151.987 unikátních lidí, kteří na našem blogu strávili dohromady více než 900 dnů čistého času.
Budeme moc rádi, pokud se nás i letos rozhodnete podpořit a nějaký finační dar nám pošlete. Stejně jako v předešlých letech budeme uvádět seznam křestních jmen přispěvatelů a na závěr uděláme finální vyučtování. V případě, že si nebudete přát být uvedeni, stačí do poznámky platby napsat “anonymní”, případně poslat dar pomocí kryptoměn, kde můžete platbu provést zcela incognito.
Tak jako minulý rok, i letos můžete peníze zasílat na náš AirBank účet 1012036013/3030, kam můžete nasměrovat jak jednorázovou částku, tak třeba opakující se měsíční platbu. (Pro SK čtenáře: IBAN CZ9730300000001012036013, BIC AIRACZPP) Dále můžete využít službu Patreon, která bude měsíční příspěvek posílat za Vás. A milovníci kryptoměn mohou využít BTC peněženku bc1ql36zrs6gczm7zlfwdtqdc20jdx900l6wkxqdfv.
QR kód na bankovní převod
Děkujeme
Na závěr chci poděkovat všem, kdo se rozhodnou přispět, stejně jako všem těm, kteří nám posílají drobné příspěvky každý měsíc skrz službu Patreon. Na oplátku slibujeme, že i příští rok budeme dál psát články, jen co se pracovní tempo trochu zklidní a venkovní teploty zase dovolí další budování (a pokud bude čas, přes svátky bych zkusil vyrobit článek o mém novém hobby, uzení masa v mém keramickém grilu, to je totiž něco, co musíte vidět 🙂 ).
Hezké vánoce všem.
Dárci:
Jindra K., Dalibor K., Tomáš T., Libor S., Miroslav M, Jakub K., Peter M.,Jan S., Matej L., Vit K.,Juraj Ž,Jiří K, Peter P., Jozef H., Richard M., Petr L., Jiří K.,David K., Marian L.,Michal K., Dusan Z., Petr P.
Tak tu máme po roce další 11.11 akci. Kdyby mi to letos nebylo připomenuto, asi bych to úplně zmeškal ;-). Když už ale slevy dnes máme, bylo by škoda je nevyužít a tak jsem se hecl a aktualizoval náš několikaletý nákupní seznam o další rok :).
Věřím, že by opět mohl pomoci spousty z Vás nakoupit za dobré ceny věci, které se Vám budou hodit na Váš dům, k Vašemu PC, ale taky pro Vaše děti nebo psí radosti :).
Jako vždy, nové věci za poslední rok jsou v seznamu červeně, věci z předchozích let pak obyčejnou černou. Tak hurá do toho 🙂
SLEVA: Očividně prodat kočár je horší než postavit celý dům, takže je potřeba přitvrdit. Dáme kočár za 7000kč (místo původních 9,5tis a místo pořizovací ceny někde kolem 15tis). Ta věc prostě musí z domu 🙂
Jak by vám vysvětlila moje drahá žena, děti jsou radost. Pejsek je radost. Když se to ale dá dohromady, tak dvě a půl radosti je víc než dost a proto jsme se rozhodli, že tři a půl radosti se nestane nikdy :). A jelikož od narození Dvojky už uplynul skoro rok, tak některé věci už fakt potřebuju dostat z domu. Dnešní post je proto telemarketing pro začínající rodiče a ti ostatní si to mohou buď nostalgicky připomenout, nebo to vzít jako varování :).
Takže dneska si pro vás Horst Fuchst připravil na prodej několik věcí, které mu v určitém smyslu zachránily nervy i manželství. Dovolím si dokonce tvrdit, že pro ty, co všechny ty radosti teprve čekají, jsou tyto věci téměř nutnou výbavou k přežití.
Začnu zostra.
Kočár jsme koupili za 19tis. na veletrhu v Brně, přenecháme ho za 7tis 9.5tis, ačkoli je pořád téměř jako nový. Je to Patron Terix 4 (2v1) 20edition a byl vyrobený jako prémiový výrobek české firmy Patron ke 20. výročí založení společnosti. Vyrobeno bylo pouze 50 kusů. Krom naprosto úžasných vlastností jde také o raritní sběratelský kousek, který při dalším prodeji zaručeně prodáte za milióny :). Kočárek jsme používali u obou dětí v součtu cca 1,5 roku.
Kupovali jsme ho na doporučení, jelikož jsme potřebovali rukojeť přizpůsobitelnou jak malé výšce mojí ženy (165 cm), tak mojí (200 cm). Rukojeť je jednak vysouvací, ale také polohovatelná, takže opravdu vyhoví nárokům každého.
Dál bylo super odpružení kočárku, a to hned za dvou důvodů. Zaprvé, mimino v něm bylo vždycky bylo jako v bavlnce, i sebevětší nerovnosti v lese nebo v poli kočárek dokázal bravurně vyrovnávat. A zadruhé, houpal tak parádně, že se v něm dala vždycky uhoupat i naše věčně nespokojená Jednička. Asi je to díky pružině, která má jemný chod, ale poměrně velký rozptyl. Navíc je v tunerské červené barvě, což kočárku dále přidává na hodnotě :).
Když jsme kočár kupovali, mojí ženě se moc nezamlouvala barva ani materiál. Ale pak zpětně i ona uznala, že to byl best kauf ever. Černá ekokůže vhodně doplňuje ostatní sportovní prvky a jako celek vyvolává dojem luxusního m-paketu :). Vypadá prostě dobře a parádně se udržuje, takže i když nám třeba pes obtiskl někam packy, stačilo vzít hadřík, jedním tahem setřít a bylo hotovo. Navíc musím říct, že korba i sporťák vypadá pořád jako nový, nikde žádný škrábanec nebo prasklina, nic. Na kočáru je taky spousta reflexních prvků, takže taky super.
Zadní kola jsou nafukovací, přední jsou gumová a otočná s aretací. Obojí na polochromovaných plastových discích. Co víc si přát. Navíc, krom rychlé závodní jízdy na okruhu kolečka umožňují i solidní průjezd terénem :).
Další, co bych vyzdvihl, jsou rozměry a to jak ve složeném, tak rozloženém stavu. Ve složeném stavu má podvozek 65x65x35 cm, což je jeden z těch menších. Spolu s korbou nám vlezl i do kufru trojkového bmw, takže je opravdu skladný 🙂 Korba je naopak zase jedna z těch největších, vnitřní délka má krásných 77 cm. Bohužel, na naše děti to bylo stejně málo, nevím, po kom jsou tak dlouhé.
Brzda je ruční, je z boku na rukojeti. Sice nejsou brzdy keramické, ale jsou uvnitř náboje kola a brzdí obsotjně. Na drifting to sice neni, ale kočár z kopce to udrží. Košík má dvě kapsy, jednu velkou otevřenou, druhou přední menší, ale na zip.
Ke kočáru jsme vzali celkem bohatou výbavu, takže k nákupu dostanete krom korby i sportovní verzi a dále zvyšovací nástavec na korbu, nánožník na korbu, nánožník na sporťák (oboje ekokůže), pláštěnku velkou použitelnou na korbu i na sporťák, pláštěnku malou na korbu, zimní rukavice na rukojeť, krásnou tašku a stínící síťku proti sluníčku. A pokud si produkt objednáte do 30 minut, Horst Fuchs vám k tomu dá ještě držák na láhev nebo kafíčko 🙂
Pojďme dál. Jako další tu máme naprosto raritní a již ojedinělý kousek, který Vám zachrí nemálo nervů a hádek.
Pokud kočár je sběratelský kousek, tak toto je “ultra-rare gem”, jak by řekli něktěří crypto-degeni (nevíte co to je? neřešte :)). Zkrátka, je to fakt něco, co už dnes neseženete a na co se případně stojí fronta delší než na banány. Těhle houpáků bylo vyrobeno jen pár těsně před tím, než museli fabriku zavřít kvůli rozzuřeným biomatkám. Je to totiž věc, která dokáže uspat a uklidnit jakékoli dítě bez jejich přičinění a to si ony nemohly nechat líbít :). V době, kdy jsme houpák sháněli, tak na internetu kolovalo obrovské množství postů o tom, jak kdokoli kdo toto používá, tak páchá vlastně to nejhorší zvěrstvo na světě. Protože správný rodiž má přece trpět. A ne si to takto ulehčovat 🙂
Proto jsme museli tenhle houpák celkem komplikavaně nechat dovézt z Německa, jelikož se u nás vůbec neprodával. Jednička nám totiž ve svojí rané vývojové fázi dávala dost zabrat (ne že by se to s věkem nějak extra zlepšovalo :)) Dávali jsme ho na něj nejdřív v kočáře, pak v cestovní tašce, hnízdu, prostě v tom, co bylo po ruce a taky podle toho, do čeho se nám v té době vlezl.
Funguje poměrně spolehlivě a nahradí manuální sílu nutnou pro houpání kočáru. Přenecháme ho za 2tis Kč.
A máme tu poslední položku našeho blešího trhu.
Znáte ten vtip o sloníkovi? Manželka ho miluje, děti si s ním hrají… Tak to tenhle náš sloník splňuje dokonale, jen na rozdíl od vtipu se ho nebudete chtít zbavit. Je to totiž nejlepší zábava pro mimino, co jsme měli.
Tenhle kolotoč Fisher price se už taky neprodává a je to vážně škoda. Oba naše potomky totiž vždycky dokázal zabavit na dlouhou dobu právě v tom blbém věku, kdy už začnou vnímat, ale sami ještě nic neumí a jejich jediná zábava tudíž je terorirozovat rodiče.
Dá se postavit na zem a přitom je stabilní, takže ho na sebe mimino nemá šanci převrhnout. Otáčení se dá vypnout, dá se regulovat hlasitost, hraje dva druhy melodií – jedny jsou veselé a druhé uklidňující (zřejmě pro vyčerpané rodiče, protože prťata nám u toho nikdy neusnuly).
Jakmile dítě povyroste a začne se mu líbit na břiše, vyhraje si se zrcátkem a kuličkou, kterou se dá kolotoč zapnout. No a když se dítě přepne do sebedestrukčního režimu a začne na sebe kolotoč začne strhávat, dá se sundat horní točící mechanismus (tady pak dává smysl ta funkce vypnutí točení kvůli úspoře baterek) a hračky se připevní ke spodnímu stojanu, takže si za ně může dál tahat, žužlat a prohlížet si je.
Sloníka můžete mít hned zítra doma a to za neuvěřitelných 700 Kč (pořizovací cenu jsem radši vytěsnil, ale mám pocit, že to bylo někde kolem 15 stovek).
A tím končíme dnešní teleshoping. Pokud máte zájem, piště na komentářů nebo rovnou na [email protected] a domluvíme se. Vše je možné vyzvednou osobně (Brno venkov), kolotoč lze poslat bezproblému, houpák trochu slozitěji a kočár asi nakonec taky, jen nevím jak složitě. Určitě by ale bylo lepší vše vidět, navíc nevím, kolik by pak vyšlo poštovné u těch větších kousků.
Poznámka pod čarou. Pro ty, co dočetli až sem a vtip o sloníkovi neznají, tak tady ho máte celý a ZDARMA 🙂
Potkají se dva kamarádi.
– Jak se máš? Dlouho jsem tě neviděl
– Výborně, člověče, pořídil jsem si slona.
– Slona? Co s ním?
– To je ti báječná věc. O krmení se nemusím starat, spase mi trávník, takže ho mám jak golfový hřiště, umeje mi auto, děti si ním hrají, manželka ho miluje. No fakt skvělý.
– To zní dobře. Na kolik přijde takovej slon?
– Tak většinou kolem třiceti tisíc, ale že jsi to ty, prodám ti ho za dvacet.
– Fajn, domluveno
Potkají se po pár týdnech
– Teda ty jsi mi dal! Trávník zdupanej, stromy olámaný, všude samý hovno, rozsednul mi auto, děti se ho bojej a manželka se se mnou chce rozvést!
– Nepěkně mluvíš o sloníkovi, takhle ho neprodáš…
Zaujal Vás nadpis článku? Pořádný clickbait co :). Ale, ona je to vlastně pravda. Za 5min telefonování se mi to dnes povedlo a říkal jsem si, že by se to mohlo hodit i někomu dalšímu.
Dnes ráno jsem v poště našel nabídku od EONu, že mají nějaký supr čupr nový tarif a že dostanu 3000kč na řemeslníka nebo co. Nic moc zajímavé, ale říkám si, že se mi zřejmě zas blíží konec smlouvy, když začínají spamovat :). A tak že se podívám, co vlastně teda nabízí, co jsem měl podepsáno do teď a co nabízí konkurence.
Už delší dobu občas sleduju SkautskouEnergii. Mají docela pěkné ceny na webu a už minule jsem je použil jako vyjednávací páku. A zdá se, že tentokrát je už EON monitoruje taky a moc dobře ví, co to znamená, když jim Skautskou energii zmíníte :)).
No, takže mrkl jsem na novou nabídku EONu oproti stávající a nic moc hitparáda. Aktuálně jsem platil 1604 Kč za NT a 2107Kč za VT. Nabídka pak slibovala 1547Kč za NT a 1872 Kč za VT….. Jasně, sleva tam je, ale on to EON bude umět určitě líp. Stačí se trošičku posnažit.
Takže pěkně hotline, haló haló dobrý den, mám od Vás nabídku, jako pěkný, ale mám ji také od Skautské energie a věřím, že tam budete pod pultem mít i nějaké neveřejné nabídky, kdy je dokážete dorovnat, ne? 🙂
Po podobném úvodu většinou přichází kolečko, kdy mi někdo vysvětli že to nejde, že je to “best offer”, ale že mi dá 100kč slevu když něco, já jim vysvětlím, že “když něco” nebude, a že tu slevu chci násobně vyšší. Chvilku se přeme, pak si zavoláme občas i s dalšíma lidmi a nakonec to nějak klapne. Ale tentokrát ne.
Tentokrát to šlo až podezřele dobře. Na zaklínadlo o Skautech už očividně mají připravený “workflow” a než s Vámi ztrácet čas, rovnou přeskočí k bodu “je to otravný zákazník, radši mu tu slevu dejte” a rovnou se vytasí s cenou úplně náhodou o 2kč levnější než mají Skautové :).
Takže po cca 3 minutách hovoru jsem měl už na papíře napsanou nabídku na 1287kč v NT a 1557kč ve VT. Říkám super, ale jestli mi to můžou poslat ještě oficiálně, ať si to zkontroluju. Opět žádný problém, za další dvě minuty už mám smlouvu v mailu, kterou stačí jen odkliknout a je vyřízeno.
Žádný háček jsem ve smlouvě nenašel, fixace opět na dva roky a já mám zas pokoj. Kéž by to takto šlo vždycky. Možná, že kdybych se hádal nebo hledal dál, tak bych to ještě trochu srazil, celé mi to přišlo fakt moc easy. Ale zas tak moc času jsem tomu věnovat nechtěl a odcházet od EONu jsme taky úplně nechtěli, protože máme u nich ještě nějaké to pojištění na spotřebiče. Takže takto jsem spokojen.
Takže pokud jste u EONu také (ale vlastně i kdekoli jinde), tak to zkuste také. Kouzelné abrakadabra slovo zní “Skauti” :).
PS: Tarif máme D57d, aktuální spotřeba cca 10MW (ne, už žádné rigy, jen barák, server a pracovní komp).
PS2: Ne, nemám z toho žádný affiliate, jen mi to přišlo zajímavé i pro ostatní, že jedním telefonátem ušetříte 5000-7000Kč / rok 🙂
PS3: Všechny ceny jsou BEZ DPH. Tzn finálová cena 1287kč v NT a 1557kč ve VT je bez taky bez dph.
Dnešní článek bude spíš poučení pro ostatní, aby neudělali stejnou chybu, jako já minule. Jak jsem v minulém článku psal, tahal jsem kabely a jeden mi nevycházel. Tak jsem ho pečlivě napájel, zaizoloval a strčil do chráničky. Tak nějak jsem tušil, že to není úplně nejlepší řešení, ale nebral jsem to jako “no-go” řešení, tzn. něco, co se fakt dělat nemá.
Jak mne ale upozornil jeden ze čtenářů, je to obecně blbý nápad. I když to může být spájeno sebelépe, tak v případě zkratu by se cín mohl roztavit a spojení přerušit. Což v případě nuláku či země může vést k nepěkným koncům. Zde cituji celé info:
Spojení ochranných vodičů nesmí být provedeny pájením.
Spoje ochranných vodičů musí být přístupné, aby mohly být zkontrolovány a přezkoušeny. Výjimkou z tohoto pravidla jsou:
– zalité spoje,
– zapouzdřené spoje,
– spoje v kovových instalačních trubkách a lištách, kanálech a v přípojnicových systémech,
– spoje, které jsou částí zařízení, vyhovující normám pro tato zařízení,
– spoje provedené svařením nebo pájením na tvrdo,
– spoje provedené stlačovacím nástrojem.
A tak jsem při další cestě do Brna zajel pro chybějící CYKY kabel, abych dal vše do pořádku. Co mne překvapilo, tak prý je aktuálně nedostatek také CYKY kabelů, protože Covid. Prý není guma na izolace a navíc se před cca měsícem nějak skokově zdražovalo, tak všichni vykoupili veškeré skladové zásoby. Jako náhradu za klasický CYKY 3×2,5 měli nějakou rakouskou variantu, která má snad dvojnásobnou izolaci. Naštěstí ve chráničce ještě místo bylo, takže o něco širší kabel nebyl problém.
Při vytahování a výměně kabelu jsem si opět ověřil pravidlo, že když se to nedělá natřikrát, není to pořádně. Poté, co jsem kabely vyndal a zpět zandal, tak sem zjistil, že mi tam jeden chybí :)). Takže sem si to dal pak ještě jednou, aby to bylo opravdu pořádně :)).
Spojení kabelů jsem udělal tak, jak se má, tzn. přístupné v šachtě a chráněné v krabičce. Úplně ideální by to bylo ještě s průchodkami do krabičky, ale ty jsem neměl, a když vidím, jak drží některé prozatímní spoje bez krabiček jinde, tak toto musí být dostatečné :)).
Když už jsem byl v rozebírání, tak jsem ještě malinko předelal venkovní rozvaděč. Konkrétně větev s napájením příslušenství u grilů. Nakonec jsem větev prohnal přes Netio relé, takže je lze z Loxone zásuvky zapnout/vypnout. Občas při větších bouřkách, které jsou teď docela časté, bude lepší tyhle věci vypnout, tak nebudu muset chodit do rozvaděče.
Práce na venkovním rozvaděči pokročily a je zas čas vše sepsat. Minule jsem skončil u rozvaděče s přivedenými kabely, takže logickým dalším krokem bylo jeho vybavení. Rozkreslil jsem si finálně, co kde povede a jak se to bude ovládat a potvrdil si tak podezření, že rozvaděče budou potřeba dva. V jednom bude silnoproud a v druhém pak slaboproudé chytré zařízení.
Takže opět na otočku do Elkovu, dokoupit rozvaděč a pár dalších jističů a hurá na to. Nejprve jsem vyndal všechny kabely, přichytil druhý rozvaděč a opět udělal díru mezi rozvaděčem a lištou.
A pak přišlo na řadu první testovací osazení rozvaděče komponentami. Chvilku jsem si hrál s tím, jak rozložit jističe, Netio 4PZ a 24V zdroj a nakonec vyhrálo toto rozložení. Zleva na jističích vstup 3F a 1F a pak už jednotlivé okruhy (bazén, gril, závlaha, pergola, …). Určitě by stačily jen hlavní jističe, ale líbí se mi možnost si nepoužívané věci vypnout a nemuset shazovat vše.
Zajímavou částí pak bylo definitivní rozhodnutí, kudy a jak kabely v rozvaděči povedu, a první zkracování kabelů. Tady končila veškerá sranda, protože špatně promyšlený tah mohl způsobit lokální katastrofu a nutnost kabely nastavovat. V tomto je stoprocentně lepší mít v rozvaděči horní řadu wago svorek, kde se kabely ukončí a z nich pak už propojovat logiku rozvaděče samostatnými kabely. Na to ale v tomhle venkovním rozvaděči prostor nebyl (a větší jsem ho fakt dělat nechtěl), takže bylo potřeba jít na první dobrou.
První zádrhel pak byl, když jsem zjistil, že jsem si natáhl špatný kabel ke grilu (jen 1.5 průřez místo 2.5). A protože tam bude zapojený horkovzdušný fukar (1800w) a k tomu třeba rožeň a kdo ví co ještě, chtělo to předělat. Bohužel, druhý problém byl, že jsem už neměl v kuse 12m CYKY 3×2,5, zato jsem měl dva krát deset metrů. A protože byl víkend a opravdu jsem už nechtěl nikam jet ani čekat, rozhodl jsem se kabel spojit.
Vynesl jsem si ven původní pájku a pěkně kabel po kabelu pocínoval a spojil. Každý kabel jsem samostatně zaizoloval a pak ještě celý svazek. A to jak stahovacíma bužírkami tak pak elektrikářskou páskou a nakonec celé ještě stříbrnou izolepou. Blbé je, že je spoj uvnitř chráničky a špatně přístupný. Pokud by to do budoucna dělalo problémy, vyndám ho a nahradím kabelem v kuse.
Naštěstí to byl jediný zádrhel a zbytek propojení rozvaděče už proběhlo bez problému. Kabely jsem se snažil v rozvaděči tahat kulturně do pravých úhlů, ale občas to byl solidní opruz :). Myslím ale, že se to vcelku povedlo. Jak kabely, tak jističe jsem průbežně popisoval pomocí osvědčené popisovačky Brother, která už odvedla spoustu práce (sice na kabelech jedu systémem vlaječka a né trubička, ale toto mi naštěstí tak moc nevadí).
Co se týká propojení a automatizace rozvaděče, tak zatím je tam chytrým prvkem jen Netio 4PZ. To má dva výstupy 16A měřené a dva výstupy klasické. Na jednom měřeném výstupu mám bazénové čerpadlo, na druhé pak přehodím ještě zásuvku ke grilu. A to z toho důvodu, abych ji mohl zapínat/vypínat dle potřeby. Na dvou klasických výstupech je pak zapojený motor nahoru/dolů na stahování pergoly. Na jednom ze vstupů Netia pak bude tlačítko na rychlé spuštění bazénového čerpadla kvůli ručnímu zapínání čištění bazénu.
Druhý vstup pak zatím zůstane volný, ale ono se pro něj nějaké využití časem určitě najde. Samotný Netio pak budu ovládat skrz Modbus TCP přímo z Loxone, o tom sepíšu příště samostatný článek, a to včetně logiky, pomocí které v případě svitu slunce jednou za čas cykluju vodu v solárním kolektoru. Do rozvaděče časem přestěhuju ještě i ovládání ventilů závlahy, které momentálně jede na dvou samostatných ESP8266 modulech zavřených v krabici umístěné přímo v šachtě spolu s ventily (dost mne překvapuje, že to přežilo tři sezony včetně mrazu 🙂 ). A úplně výhledově pak možná i nějaké zahradní osvětlení, měření teploty bazénu atd.
Takhle vypadalo moje “pracoviště” před rozvaděčem. Strávil jsem u zapojování téměř celý den a fakt mě z toho bolelo úplně všechno :). Foto je těsně před úklidem, kdy pak už následovalo jen zakrytování rozvaděče a zasypání všech zbývajících výkopů.
Výzva pak byla ještě narvat všechny kabely a rezervní chráničky do lišty, ale i to se nakonec i s pomocí ohlého roxoru povedlo. Ten jeden kabel, co je ve chráničce, je dočasné napájení zdroje pro závlahu, které se pak komplet přesune do pravého rozvaděče.
A takto vypadá finální zakrytovaný rozvaděč (vpravo nahoře nelze zakrytovat kvůli většímu zdroji). Po kompletaci rozvaděče jsem ještě udělal dočasné zásuvky u čerpadla a grilu. Ty budou později uchyceny přímo na zídce, která kolem grilu vznikne.
A to je pro dnes zase vše. Příště dám ještě dohromady článek o ovládání Netia a jeho integraci v Loxone pro řízení pergoly a bazénu.
Měla to být jen malá akce, “jen” předělat elektriku na bazén, aby se nám na terase už neválela prodlužka na elektriku. Nic velkého, ne? A klasika, zase je z toho několikadenní akce, kdy se vlastně předělává úplně vše, protože nejde udělat jedna věc, aniž by se udělala věc druhá.
Když už se totiž bude kopat chránička na elektriku, bylo by dobré hodit do země i trubky na vodu mezi bazénem a čerpadlem. A když už se bude hýbat s vodou, bylo by fajn posunout solár na jiné místo, kde později vyroste zídka, takže solár nebude vidět. A když už se tam bude pak dělat zídka, tak by to tam chtělo připravit i elektriku, protože z druhé strany budou grily.
No a když už se dělá elektrika, měla by se rovnou udělat i příprava elektriky na vířivku, kterou máme dlouhodobě rovněž v plánu. No a když se už tahají všechny ty chráničky, tak natáhnem i jednu k bazénu, aby šlo když tak udělat osvětlení a teploměr do Loxone. No a když už se teda dělá tohle všechno, tak by stálo za to předělat i ovládání závlahy a dát ji do rozvaděče a k tomu pak asi dalších milion věcí.
A takhle je to vždycky. Člověk začne nějakou blbostí a je z toho megaakce na čtrnáct dnů. Jenže dělat to postupně, budem jak naše státní instituce, co udělají novou silnici a chodník a pak ho stokrát rozkopou. A to by mi teda asi jeblo úplně.
A tak jsem začal kopat, plánovat a narychlo vymýšlet, co všechno tam bude. Samozřejmě se to neobešlo bez několika incidentů. Zaprvé, mé oblíbené přísloví říká, že když se něco nedělá natřikrát, tak se to nedělá pořádně. Takže první část výkopu jsem si vyhrabal třikrát, protože nejprve tam chyběla jedna chránička a pak jsme přidali ještě druhou, která vede k bazénu na teploměr a osvětlení (nebo třeba protiproud či elektropatronu :)))) ).
Bohužel, druhý incident byl o něco bolestivější. Očividně si někdo při tahání závlahy (já) ušetřil trochu práce a neudělal všechny odbočky do pravého úhlu, takže při kopání jednoho z napojujících se tunelů metra pro krtky jsem vzal pěkně načisto i trávníkovou závlahu. Chvilku mi trvalo přijít na to, co tam vlastně tahle trubka dělá, ale nakonec se ukázalo, že je to opravdu tryska na západní trávník :).
Naštěstí to nebylo nic, co by nespravila jedna spojka :). Sice se to tam nedělalo zrovna nejlépe, ale šlo to.
Další část výkopových prací šla už dobře a u další trysky jsem pak už ryl o něco opatrněji :). Navíc ta už byla správně kolmo od zdi a druhé trysky, takže žádný problém nenastal.
Když byly hotové výkopové práce, pustil jsem se pomalu do přípravy rozvaděče a přívodu kabelů k němu. To se ukázalo taky jako dost velký oříšek, protože dostat čtyři chráničky nějak trochu vzhledně do rozvaděče není jen tak. Měl jsem v plánu sehnat lištu 8x8cm, ale to se mi bohužel nepovedlo. Nakonec jsem to vyřešil lištou 10x4cm, do které chráničky vstupují postupně pod sebou. Chtělo si to s tím trochu pohrát, ale šlo to.
Kabelů do rozvaděče vede klasicky více než je zdrávo, ale já to asi ani jinak neumím 🙂
Jestli máte pocit, že tolik kabelů se do rozvaděče spolu s logikou nemůže vejít, tak máte pravdu. Rozvaděče budou dva, bohužel zatím mám jen jeden :). V jednom bude silnoproudá část, v druhém pak slaboproudá, kde bude pravděpodobně i wifi hotspot.
Plán na další dny je tak jasný. Musím si rozkreslit, kolik relátek, jističů, zdrojů a jiných věcí v rozvaděči bude a nějak to celé rozplánovat a pak hlavně zrealizovat.
Už loni jsem tu na blogu otevřel diskuzi na téma zabezpečení bazénu před prckama či zvěřinou :). Můj původní plán bylo použít ochranou sít, kterou bych natáhl přes celý bazén a pomocí několika patek našponoval tak, že by unesla naše miláčky.
Konkrétně jsem měl vyhlídlou firmu Řezáč, kterou znám i z volejbalu :), a která dělá i bezpečnostní sítě na stavby. Mají hromadu různých rozměrů, různých tlouštěk provazu a velikosti ok. Bohužel, plány jsem nakonec musel změnit.
Důvod je ten, že zatímco potomek číslo jedna začal lézt a především pak chodit v cca roce a půl, kdy už měl trochu rozumu a byl i trochu větší, tak naše číslo dva plazí/leze už od šesti měsíců a nyní se už začíná i stavět. A to je problém. Sítě totiž nemají až tak malé oka, takže pokud by náhodou do bazénu přepadla dvojka, stejně by mu ruce projely sítí, a pokud by se síť trochu prověsila, mohl by se stejně utopit.
No, takže jsme zvažovali další alternativy a nakonec nám z toho vylezlo kompletní zastřešení bazénu. Na trhu jsou tyto kopulovité zastřešení primárně asi dvě (původně s Mountfieldem tři). Jedno je hodně levné, dělá se na některé typy levných bazénů, a co se konstrukce týká, asi to moc nevydrží. Další pak dělá Mountfield, ale i ten od toho upouští, protože zřejmě za pár peněz hodně muziky prostě nejde. A pak je tu česká firma (www.teply-bazen.cz), co to přímo vyrábí, a tam jsme to vzali my.
Cena teda už lidová úplně není, ale je to tím, že je to z kvalitnějšího materiálu. Tyče už jsou robustnější, plachta vypadá dobře a otvírací mechanismus je rovněž fajn. My brali na 3.6m bazén kopuli 4.20m a možná to chtělo i tu větší, protože takto se tam nevejdou schůdky. Cena pak za ten náš kryt byla 17.900,- kč.
Díky ceně jsme i chvíli váhali, ale nakonec jsme do toho šli. Krom toho, že už nemusíme řešit, zda zrovna venku do bazénu někdo nespadne, tak by to mělo i výrazně pomoct s teplotou vody v chladnějších dnech na začátku a konci léta a snad i s čistotou vody, kdy letos z bazénu neustále tahám mrtvé mouchy. Další výhoda je, že je v kopuli fakt jak ve skleníku, takže tam budeme moct jedničku nechat hrát i když třeba nebude takové teplo. On ten bazén miluje a hlavně, unaví se a pak lépe spí. A to se ani penězi vyvážit nedá :).
Další benefit, který jsme ale otestovali až dnes při sestavení, je, že když se kopule uzavře, tak z bazénu jde menší randál, než když je otevřený :)). Plachta trochu i tlumí to, co se v bazénu děje. Ale chce to opatrně, pod plachtou může být docela horko, takže to si budem nechávat asi jen na nejhorší případy :).
Sestavení krytu bylo vcelku jednoduché, tyče se do sebe zapojují jako ve stanu, jen jsou o něco vetší :). Celá tyč se pak uchytí do ohybného mechanismu a na tyče se pak pomocí suchých zipů přichytí plachta. Zipy drží suprově, trocha práce byla s vycentrováním plachty, ale nic hrozného.
Celé sestavení jsem dělal vedle bazénu. Kryt váží cca 25kg, takže pak není problém ho přenést. Uchycení do země je realizováno dvěma velkými hroty (součást balení), kterými se chytnou ohybné klouby a pak vepředu jen pomocí gumicuku do kotvy do země, která je taky součástí balení. V obou případech je doporučováno do země zakopat ztracené bednění a přivrtat oka do ZB. To budu v budoucnu taky dělat, protože tráva pod kopulí předpokládám postupně chcípne, a já pak okolo bazénu udělám kruh z kačírku, aby se to i lépe sekalo. Zatím mám přichyceno jen do země.
Bazén lze úplně otevřít a plachtu tak nechat složenou na jedné straně bazénu (lze na obě strany), případně lze otevřít jen částečně, ale pak je potřeba zafixovat pomocí delšího gumicuku nebo provázku (viz první obrázek). Bazén se totiž po částečném otevření začne ihned sám úplně otvírat.
Zatím s krytem spokojenost, materiál i zpracování dobré. Mám ho ale cca 10 hodin, takže na nějaké větší soudy je zatím brzo. Každopádně plachta by měla vydržet minimálně 5 let, spíš víc. Pokud by se s ní něco stalo, měla by jít koupit i samostatně za cca 8tis.
Včera v hospodě na našem tradičním srazu lidí kolem blogu padlo několik dotazů kolem grilu, který jsem si nedávno pořídil. A protože jsem na dnešek měl naplánovaný skoro již tradiční roastbeef ala PipMaster, tak jsem si říkal, že dám dohromady svou recenzi na gril.
Nejprve pár slov, co je to vlastně za gril. Jde o keramický gril, vcelku mohutný, těžký tuším 150kg. Celé “vajíčko” grilu je z keramiky, kdy navíc ještě uvnitř jsou další keramické vložky. To proto, aby měl gril co největší tepelnou akumulaci. Nejznámějším představitelem těchto grilů jsou u nás asi GreenEgg, neboli zelené vejce. Osobně jsem GreenEgg nevlastnil, takže nemohu psát, co přesně má KamadoJoe navíc či ne, ale z toho co jsem studoval na webu, tak mi přijde, že Kamado Joe je za lepší peníze, navíc lépe vybavený s více drobnými vylepšeními, které dělají život s grilem krásnější :).
Keramických grilů je na trhu samozřejmě více a dají se pořídit i levnější, například v Makru. Ten rozdíl je na hlavně ve výbavě, možná i v množství či typu keramiky. Například Kamado Joe má opravdu velmi dobře zpracovaný pant a otvírací mechanismus. I když víko musí vážit 10+ kg, při otvírání to vůbec nepocítíte. Jde otevřít krásně skoro jedním prstem. Navíc pant umožňuje si víko nechat otevřené v jakékoli poloze a pak ho zase krásně ladně dovřít.
K tomu má KamadoJoe super těsnění, pomocí kterého víko opravdu dotáhnete a pomocí mechanismu docvaknete tak, že nebude utíkat žádné teplo. Vše opět velmi snadno ovladatelné. V porovnání třeba právě s Makro grilem, který víko neumí držet v automatické poloze a musíte s váhou bojovat, navíc při dovření pak jen víko “dosedne” na spodní část, není ale nijak přitažené a utěsněné (s Makro grilem mohu trochu porovnávat, protože jsem na něj původně několikrát osobně koukal 🙂 ).
Další obrovský rozdíl Kamada oproti těm levnějším, třeba Makro grilu, je pak vnitřní výbava grilu. V případě Makro grilu dostanete sice keramický gril, ale dovnitř pak jen jeden rošt v jedné poloze. Nic víc. A další příslušenství k tomu myslím nemají. U Kamada dostanete příslušenství hned několik a bude Vám i chvíli trvat, než přijdete na to co je na co nejlepší (sám někde stále tápu). V základu krom dvou nerezových roštů dostanete také “držák příslušenství”, který má 3 polohy, kde lze různé rošty přichytit. Krom roštů, kterých je celá řada (v základu dostanete dva nerezové, lze dokoupit pak litinový tál, litinový rošt (oba již mám) nebo třeba nerezovou misku, kamený půlrošt a další (ty nemám). Krom roštu pak lze do držáku uchytit ještě speciální nástavec (je součástí balení), který umožní do grilu vložit například vok pánev.
Dále pak dostanete ještě dva tepelné štíty, které rovněž lze umístit na speciální nástavec a pomocí kterých lze libovolně (v libovolné výšce a tím pádem intenzitě) vytvořit přímou či nepřímou grilovací zónu.
V neposlední řadě pak dostanete k řadě III ještě slo-roller, což je takový speciální nástavec nad ohniště s uzavřeným vrškem naprojektovaný tak, aby oheň nešel přímo na grilované maso, ale pouze ho horký vzduch “obtékal” a rovnoměrně ho griloval. Opět spousta magie a věc, se kterou je potřeba se naučit pracovat. Dnes jsem ho zkoušel poprvé na roastbeef, maso se udělalo nádherně, ale chce to maso nejprve ze začátku zatáhnout nad přímým ohněm, protože se jinak nevytvoří taková ta krásná kůrčička :).
Jak vidíte, příslušenství je opravdu hromada a to se dá ještě další hromada dokoupit. Osobně mám zatím dokoupeny jen půlměsíc litinového roštu na steaky a pak půlměsíc litinového tálu na zeleninu nebo třeba hermelíny.
Pojďme ale k samotnému grilování a k tomu, jestli a proč je teda gril vlastně lepší než třeba klasický kotlíkový Weber. Za sebe můžu s klidným svědomím říct, že prostě je. Důvodů je opravdu hodně, zaprvé opravdu ta keramická masa dělá strašně moc. Jakmile ji nahřejete, tak stupně drží bez kolísání, takže je mnohem snazší udržovat konkrétní teplotu v grilu. Mám gril zatim 1 měsíc, ale už stihlo být i celkem hnusně a i když fouká studený vítr, gril se uvnitř neochlazuje tak jako klasické kotlíkové grily. Díky tomu jste uvnitř schopni dosáhnout vysoké teploty na steaky, nebo držet konstantní nízkou teplotu na trhané maso.
Druhý důvod je pak hloubka grilu. Díky tomu, že je gril o dost větší a hlubší, tak máte (resp. můžete mít ale i nemusíte) oheň dál od masa. Navíc i díky možnosti vložit keramické tepelné štíty je pak o dost snazší mít dvě různé tepelné zóny, kde například steak nejprve zatáhnete a pak ve druhé zóně pomalu doděláte. Samozřejmě toto jde i v kotlíkovém, prostě shrabete uhlí na jednu stranu. Ale tady máte možnost tepelné štíty za pochodu přidávat či odebírat a neustále tak měnit styl grilování.
A tím se dostávám ke třetí vlastnosti, která ale možná ne všem bude vyhovovat. A to je ta variabilita. Tenhle gril (alespoň mě to tak přijde) není určen k tomu, aby měl jeden rošt a na tom se dělalo celou dobu. Je to gril, se kterým je potřeba si více hrát. Díky všem těm nástavcům a polohám můžete během grilování několikrát přestavět gril, nejprve dělat maso napřímo, pak nepřímo, k tomu přidat zeleninu, pak dát zeleninu třeba na vysoký nástavec výš a dodělat na tálu vajíčka, atd. Není to ale něco, co bude chtít každý, pokud potřebujete něco narychlo ogrilovat a jít od toho, tak tento gril pro takové lidi prostě není. Na to je super plyn. Pustíte, uvaříte, vypnete. Toto je spíš opravdu pro ty, co rádi grilují, co tomu dají čas, co si s tím pohrají. A bohužel, občas i musejí pohrát.
Čímž se dostáváme k první nevýhodě oproti Weber grillu, který jsem měl (a zatím ještě mám). Kamado Joe Classic III je totiž v průměru menší než Weber master touch. Kamado Joe Classic III má průměr jen 46cm, zatímco Weber má 57cm. A občas to opravdu poznáte, že toho místa na Kamadu není až tak moc. Chce to lépe plánovat a trochu více natěsno umisťovat grilované objekty :). Řešením by samozřejme mohl byt Kamado Big Joe III, který má 62cm, ale to už je opravdu velká potvora, navíc za skoro jednou tak vyšší cenu.
Rozměr Classicu je prostě škoda, chtělo to pár centimetrů navíc a bylo by to optimální. Na druhou stranu, není to opravdu nic, co by se nedalo vyřešit. Zatím cokoli jsem griloval, tak jsem tam nějak nacpal. Ale je prostě fakt, že na Weberu jsem mohl místem plýtvat :).
Classic Joe III
Classic Joe II
Jako pátou věc bych vyzdvihl stabilitu a provedení držáku na celý gril. Důvod, proč jsem kupoval rovnou verzi III a ne II byl právě ten podstavec. Zatímco ve verzi dva působí strašně subtilně a nestabilně, tak verze tři je dotažená k dokonalosti. Když už kupujete takovýto gril, který navíc váží 150kg, tak ho fakt nechcete mít na podstavci ze čtyř ohnutých roxorů :). Ne, dělám si legraci, samozřejmě, že je to asi kvalitní stojan, ale prostě není pěkný. Ani to uchycení samotné keramiky nevypadá moc profesionálně. Tomuhle grilu prostě sluší podstavec z verze III (ten vlevo). Gril má velmi kvalitní kolečka, jejich dobrou aretaci a stojan je opravdu pevný. Když už s grilem jezdíte (a já ho teda zatím stále přemisťuju), tak se nemusíte bát, že se vám z něj gril vysype.
Jako šestý bod bych vyzvedl iKamad, což je z mého pohledu neuvěřitelně super věc, kterou ale Kamado tým dokázal neuvěřitelně zmršit. Takže je to něco, co opravdu milujete, ale zároveň fakt nesnášíte (možná něco jako Loxone :))). Tahle hračka dokáže Vaše grilování dostat na nový level. Poté, co ji do grilu nainstalujete (dokupuje se samostatně a nahrazuje klasická dvířka na vzduch+popel), z Vašeho grilu se stane iGril. Opravdu.
Kromě toho, že pomocí mobilu budete moci sledovat teplotu právě grilovaného masa, umí něco mnohem zásadnějšího. Umožňuje regulaci vzduchu, který do grilu přichází. Díky tomu Vám nejprve pomůže roztopit gril tím, že pustí naplno větráček, a vy tak namísto 15ti minut čekání na roztopení grilu máte za 5 minut hotovo. Dále Vám pak ale také pomůže udržovat teplotu v grilu během celého procesu. Nastavíte si, kolik chcete mít teplotu uvnitř grilu, přichytíte druhou sondu na rošt grilu a iKamand bude sám přidávat či uzavírat vzduch přicházející do grilu, takže teplota bude krásně oscilovat kolem nastavené hodnoty.
Dělá to tak, že buď úplně vypne větráček, takže do grilu nemá pak kudy jít vzduch, nebo postupně přidává na otáčkách, tím fouká vzduch pod hořící uhlí a pomalu oheň rozjíží. Zní to perfektně, že? A když to funguje a když to celé zprovozníte, tak i opravdu je.
Jenže, a tady se dostáváme k tomu, proč by inženýři z Kamado zasloužili vyrazit. Tak zaprvé, iKamand je wifi-only. Tzn. žádný bluetooth, ale musíte ho napárovat na vlastní wifi síť. Už to samo o sobě nemám moc rád, jenže, je to o dost horší. Po 3 hodinách neúspěšného připojování jsem začal procházet diskuzní fóra a dočetl se, že iKamand má problémy s 5Ghz wifi, takže musíte použit 2.4Ghz. OK. Jenže, tím to nekončí. iKamand krom toho nezvládá hesla delší než 10 znaků. Ouujééé… A bude to ještě horší. Tyto hesla totiž nesmějí být z ničeho jiného, než malých písmen a číslic.
To je co? Jakmile totiž heslo obsahuje cokoli jiného, milý iKamand se k wifi nepřipojí, a tím pádem se k němu nepřipojíte vy. Protože připojení jde přes centrální cloud server a ne napřímo. Peklo na zemi. Takže mu budete muset ideálně vytvořit izolovanou wifi sít, která bude mít heslo tak slabé, že ho hackne i pětiletý syn Vašeho souseda. A to přátelé stále není vše. Když už Vám bude vše fungovat, tak se jednoho krásného víkendu stane, že během Vašeho grilování spadne soudruhům v iKamandu cloud server a vám aplikace začne ukazovat nesmyslné teploty, což způsobí vypnutí větráčku a tím si málem zkazíte zrovna grilovanou pochoutku. Takže vy, kteří během grilování uděláte několikrát reinstalaci, stále nevěříte vlastním očím, až nakonec iKamand rozběháte alespoň v manuálním režimu, kdy jste schopni pouštět a vypínat větráček a maso nějak doděláte. Nářez. Jen proto, že se někdo rozhodl, že wifi a cloud jsou cool.
Naštěstí se toto stalo zatím jen jednou a jinak vše běží jak má. Jak vidíte, je to fakt kontroverzní věc. Na jednu stranu Vám to pomůže klidně s 12h grilováním trhaného masa, navíc díky přesnému dávkování vzduchu máte i mnohem menší spotřebu uhlí, bohužel na straně druhé to rozchození a případný výpadek byl opravdu k nasrání. Celý iKamand je, jak jsem psal, volitelná součást. Nemusíte si ho kupovat, ale za sebe, koupil bych si ho zas, i když vím, že bych zas trpěl :).
Jako šestý, poslední pak vyzdvihnu samotné grilování v Kamadu. Je to možná placebo, ale prostě nám z grilu chutná ještě více než z Weberu. Když člověk udělá něco na plynu, je to super, je to rychlé, ale postrádá to tu “vůni”. Je to prostě jak ze sporáku. Oproti tomu, když člověk griluje na uhlí, tak je maso provoněno a je to jiné. A Kamado to pak posunuje ještě dál. Asi i díky tomu, že maso není v přímém kontaktu s ohněm a je výš, v kombinaci s hermeticky uzavřeným vnitřním prostorem, je maso celkově mnohem více “navoněno”, přitom ale není absolutně vůbec připálené, což oceňuje hlavně I. Zatím používám ještě své původní Makro uhlí, ale mám v plánu otestovat i přímo Kamado uhlí, které jsem ke grilu dostal. Navíc se doporučuje ke grilování dávat do Kamada ještě dva-tři špalíky třeba třešňového dřeva pro ještě lepší vůní. I bez toho je maso opravdu krásně voňavé a jsem zvědav, jaké bude při přidání dřeva.
Tak, a to bude pro dnešek asi vše. Věcí, které se o tomhle grilu dají říct, by bylo asi mnohem víc. Na spoustu z nich si teď ani nevzpomenu, ale jsou to ty drobnosti, co vám během grilování dělají radost, protože Vám usnadňují práci. Naříklad ty malé háčky, o které se zaseknou rošty tak, aby nepadaly a držely, nebo ten malý popelník uvnitř grilu, díky kterému snadno vyndáte popel a nemusíte ho vymetat, nebo třeba čárky na horním přívodu vzduchu, abyste si snadno udělali svůj systém a zapamatovali si, do jaké cca polohy přívod vzduchu při různých fázích grilování dát.
Jsou to drobnosti, ale je jich na tom grilu opravdu hodně. Nebýt těch problémů s iKamandem, byla by to pecka. Takto je to jen menší pecka s menším černým puntíkem. Je to škoda, celý gril je odladěný do posledního detailu, ale software iKamandu vypadá, jak by to dodával indický tým se šibeničným termínem 🙂
PS: Gril jsem si zakoupil za běžnou cenu nabízenou na internetu a za to, že gril zrecenzuji jsem dostal podpalovač a dva pytle uhlí na vyzkoušenou. Tudíž všechny informace, které zde píšu, vycházejí z mých reálných zkušeností a opravdu nejde o marketingový článek :).
