Forum
Kluci, co už bydlíte ve VPC. Jak hodnotíte letní potřebu dochlazovat klimatizací? Má cenu se vůbec zaobírat přípravou a instalací třeba do obýváku a ložnic nebo to celé řešíte rekuperací a nějakou formou výměníku v zemi. L. kdysi mluvil o něčem jako "radiátor" v technické. Radek Partika dal do základů vodní registr. Možností bude asi víc. Realizovali jste to někdo?
Zatim muzu rict, ze kdyz se dobre zastnini a pres noc vetra (at uz rekuperaci, nebo treba otevrenyma oknama), tak je klima v baraku dobre.
Prijemny chladek i ve velkych horkach (pak se ale musi zavrit zaluzie i okna, aby tam nesel teply vzduch).
Jakmile se ale teplo do domu dostane, je konec. Vyhnat ho je skoro nemozne a musi se to pres noci postupne chladit.
Já jsem si do země zakopal 2x 100 metrů PE hadice DN32 a v případě, že se mi bude VPC dům přehřívat, tak je připojím na vodní výměník rekuperace.
Plánuji něco podobného. Ještě to musím spočítat, jestli to bude mít nějaký chladící efekt. Mám aconda G4 a chtěl bych jeho primární okruh časem napojit na výměník za rekuperací. Rychleji to bude regenerovat kolektor -> efektivnější TUV.
Výměník je na tom to nejdražší 6-9kkč , potom dva servoventily a pár drobností. Mělo by to nahradit aktivní rekuperaci a její přichlazovací režim. Výhodu vidím v tom, že mohu chlazení plně regulovat (servoventily) a provozní náklady jsou za cenu oběhu čerpadla.
Trochu mě mrzí, že jsem nekoupil RJ s možností vložení teplovodního výměníku.
Muzes poslat odkaz na vymenik? Ja kdyz premyslel nad podobnym resenim, vymeniky ktere jsem nasel byly kolem 25k CZK a to uz bylo moc.
Viz napr: https://www.flachkanalmarkt.de/EW-K-225-Sole-Luft-Waermetauscher
Tohle http://www.elektrodesign.sk/web/sk/product/mkw-160-vodny-chladic
jsem viděl za 8kkč DPH, ale nejsem u pc, kde jsem to našel.
Pak ještě existují kruhové ohřívače
https://www.inkomo-vzduchotechnika.cz/ohrivac-vodni-vok-160-p329-447
Podle mě by se dalo i udělat.
Plánuji něco podobného. Ještě to musím spočítat, jestli to bude mít nějaký chladící efekt.
V nejhorších půdních podmínkách by to mělo dát 10W na 1m. Otázka je pak účinnost výměníku.
Ja jsem to vše zakopal na severní a východní stranu domu, která bude většinou ve stínu do hloubky 1,5 metru a leží to na skále, která je pod celým pozemkem. Účinnost plánuji ještě zvýšit zemním zavlažovacím rozvodem, který bude do místa chladících smyček pouštět vodu z vrtu o teplotě cca 4°C. Tím zvýším tepelnou vodivost okolí a lepší výkon chlazení.
Ale snad to třeba nebude vůbec potřeba, dbám na to, abych měl velkou akumulační schopnost domu. I cihly VPC jsem bral ty plné, bez odlehčovacích kanálků. Jedna cihla 248x200x248 má 23 kg. A na podlahy dám beton místo anhydridu.
Jsem na to zvědavý, na čistý jih mám 5 velkých francouzských oken a na západ vůbec žádné okno ani dveře (jen garážové vrata garáže), takže to odkud hrozí největší přehřívání (západ) vůbec nemusím řešit.
@kobra 23: Jak vysokou betonovou podlahu planujes? My stavime pasiv s pomerne velkou akumulacni silou a setrvacnosti, betonove podlahy (finalni vrstva pod vinylem) mame naplanovane 160mm.
9cm garáž, 7 cm zbytek obytných prostor, pod vším 27 cm tepelné izolace. Všude včetně garáže podlahové topení.
U nas 24cm tepelne izolace. V 16cm betonu teplovodni podlahovka vsude krome garaze (ac je garaz soucasti domu a pasivni obalky).
Podlahovku budeme chytat na kari sit, protoze 16cm beton uz musime armovat. Ted resime, jestli mezi izolaci a beton davat odrazovou vrstvu.
Toto reseni se nam v praci najit nepodarilo, tak jsme zvedavi na setrvacnost 16cm betonove podlahy.
Podlahu (beton) v garazi jeste resime (mam tu na to jine vlakno). Nechci zadnou sterku, jen dostatecne odolny beton (asi prelesteny).
@david Pokud mas loznici pod lehkym stropem, tak bych asi o klimosce uvazoval. To teplo se tam tak jako tak bohužel dostane (vlastní zkušenost 🙁 )
Odrazová vrstva tam nemá žádnou funkci. Musela by tam být vzduchová mezera. Jsou na to studie, které dokazují, že firmy zákazníky instalací odrazové fólie podvádějí. Stačí jen stavební fólie / igelit.
To chytání na kari síť bych si rozmyslel. Nedělá to hadicím dobře pokud nepoužiješ speciální příchytky k tomu určené (drahé), které zabrání kontaktu hadice/roxor. Chytal bych to na izolaci a místo kari sítí použil drátkobeton, nebo plastová vlákna.
Pokud mas loznici pod lehkym stropem, tak bych asi o klimosce uvazoval. To teplo se tam tak jako tak bohužel dostane (vlastní zkušenost 🙁 )
Jenže lehký strop se jinak chová v pasivu a jinak v nízkoenergetickém domě, popř normálním domě.
Na to je potřeba brát ohled. Průvzdušnost v tom hraje velkou roli.
Ok, na odrazovku se vykaslu, alespon usetrim.
Pokud budu podlahovku chystat na izolaci, bude uplne ve spodni casti a nad ni 16cm betonu. Kvuli prohrati a akumulaci jsme uvazovali chyceni na kari tak, aby podlahovka byla cca uprostred.
Pokud mas loznici pod lehkym stropem, tak bych asi o klimosce uvazoval. To teplo se tam tak jako tak bohužel dostane (vlastní zkušenost 🙁 )
Jenže lehký strop se jinak chová v pasivu a jinak v nízkoenergetickém domě, popř normálním domě.
Na to je potřeba brát ohled. Průvzdušnost v tom hraje velkou roli.
Lehky strop porad bude lehky strop. Nezavisle na množství izolace se to bude chovat jako drevostavba. Konkretne tam mame 50cm izolace a teplo se tam proste casem dostane (stavba pasiv dle NZU)
