Forum
Teplo se v betonové podlaze šíří i nahoru i dolů, takže kde ta hadice bude je celkem jedno, stejně se to bude muset přehřát celé (všechna hmota).
Podívej se na betonové budovy, které jsou aktivované celé pomocí hadic s teplonosným médiem. Ať je to základ, nebo sloup, nebo stropní panel, musí se nejdříve aktivovat všechna hmota a pak to začne topit nebo chladit do prostoru, který je ohraničený obálkou budovy.
V Rakousku třeba přes léto takto aktivují obrovské veřejné budovy přes léto a pak jim to větší část zimy pěkně hřeje. A funguje to lépe než jakékoliv pokusy v 90-tých letech, kdy stavěli pod RD obrovské akumulační tanky (stovky m3), které v létě natápěli soláry a v zimě z toho vytápěli.
A je úplně jedno kde ta hadice v tom betonu je.
Pokud mas loznici pod lehkym stropem, tak bych asi o klimosce uvazoval. To teplo se tam tak jako tak bohužel dostane (vlastní zkušenost 🙁 )
Jenže lehký strop se jinak chová v pasivu a jinak v nízkoenergetickém domě, popř normálním domě.
Na to je potřeba brát ohled. Průvzdušnost v tom hraje velkou roli.
Lehky strop porad bude lehky strop. Nezavisle na množství izolace se to bude chovat jako drevostavba. Konkretne tam mame 50cm izolace a teplo se tam proste casem dostane (stavba pasiv dle NZU)
Tak v tom případě bych se zeptal :
a) jaká je barva střešní krytiny?
b) jak je řešeno větrání půdního prostoru (je přirozené nebo nucené)?
c) ta izolace v stropní části je foukaná nebo skládaná z pásů?
d) jaká je skladba stropu ze strany interiéru?
Protože to jsou všechno faktory, které ovlivňují jak se ten lehký strop v tom pasivu chová a jaký je pod ním výsledný komfort.
Zkušenosti L s chováním dobře izolovanýho domu z VPC můžu jen potvrdit.
U izolace lehkýho stropu má zásadní vliv na fázový posun teplotního kmitu typ použitý izolace, viz obrázek.
Velký význam mají tepelně akumulační schopnosti izolačních materiálů. Čím větší měrná tepelná kapacita a objemová hmotnost, tím lépe stabilizovaná teplota i v létě. Je evidentní, že pouze lehké tepelné izolace ve střechách nad obytným podkrovím (jen minerální vata, případně nadkrokevní PUR/PIR desky) neumí zajistit komfortní bydlení po celý rok.
Tady jsem našel článek k fázovýmu posunu teplotního kmitu, sice je to k dřevostavbám, ale i tak zajímavý:
https://stavba.tzb-info.cz/tepelne-izolace/16228-fazovy-posun-teplotniho-kmitu
@kobra23 Je pravda ze antracitova stresni krytina tomu moc nepomaha 🙂
Ale aby to nevyznelo zase prilis dramaticky - porad jsme na letnich teplotách, o kterych se sousedum bydlicim vesmes ve slabe olepenym ytongu muze jenom zdat.
Zdravím všechny, obnovuji diskuzi. Jak hodnotíte klima v pasivním domě z VPC po letošním extrémním létě?
Jelikož já při teplotách nad 22 přestávám fungovat, tak docela vážně uvažuju o stropním teplovodním topení, kterým se dá v létě chladit.
Tak nad 22 doma budeš mít natuty, tak to směle do toho stropu. Ne-li rovnou do klimatizace
uvažuju o stropním teplovodním topení, kterým se dá v létě chladit.
Topí se podlahou, chladí se stropem. Jakákoli kombinace obojího ať ve stropě nebo v podlaze se sice dělá, ale je to blbost, kde správně funguje jen jedno.
pokud chapu vymeniky ktere jste zminili, tak nenapadlo nekoho vyzkouset vymenik z auta v topeni? na vrakaci urcite nejaky jde sehnat. Trubky k tomu vedou, velikosti jsou ruzne, ale resitelne to je ne? Nebo v autobusech... Kdyz jsem byl mlady a delal zesilovac ve tride A, tak jsem nad tim premyslel ze by to mohlo chladit. Tady by to mohlo fungovat stejne. Otazka jaky je tam pressure-drop. Mam sehnat informace?
@kobra23 proč si to myslíš?
Hádám protože teplo z topení stoupá vzhůru, chlad z chlazení klesá, tak aby se to v místnosti promíchalo? V zimě studená podlaha a teplo u stropu asi nebude ideální. Stejně jako není příjemné chlazení podlahou v létě
@aleq není pravda, že teplo stoupá vzhůru. Teplý vzduch stoupá vzhůru. Ale drtivá většina tepla se nešíří prouděním vzduchu, ale sáláním. Navíc v pasivním domě se topí tak nepatrnými výkony, že je pocitově vcelku jedno, ze které strany teplo jde - strop má při běžícím topení teplotu nějakých 24 stupňů, to opravdu není nic, co by pálilo lebku (analogicky si lidi stěžují, že ani s podlahovkou nemají v pasivním domě pocit teplé podlahy, protože to prostě topí tak malinko, že to není poznat) a odspodu nejde chlad, protože podlaha je zaizolovaná a ohřátá sáláním stropu. Daleko větší vliv na pocit tepla od nohou má podlahová krytina. To není teorie, byla jsem v několika barákách, kde stropní topení mají, abych si to osahala.
Podlahové chlazení je míň komfortní, protože se na té chladné podlaze přímo stojí. Ale taky to jde, je to vlastně podobná situace, jako v nějakém starším neizolovaném baráku, kde jde v létě příjemný chlad od podlahy, která má přímo styk se zeminou.
Můžeš tu fyziku trochu upřesnit? Jak jsem psala výš, nemyslím si, že je to něco proti fyzikálním principům.
@kobra23: jak jsem psala výš, to je omyl. Teplo se šíří třemi způsoby: vedením, prouděním a sáláním. U velkoplošného topení (ať už podlahového, stěnového nebo stropního) převažuje složka sálání. Tedy tepelné záření. A to se šíří všemi směry stejně.
Teplý vzduch stoupá nahoru, to ano, ale tato složka je téměř zanedbatelná.
