Závěr týdne byl ve znamení stavební boudy. Bylo potřeba nějakou sehnat, pak sehnat dopravce co ji přiveze a to celé zvládnout v době kdy neprší, aby se dalo na pozemek vjet.
Začalo to sháněním, což v době stavební sezóny není vůbec žádná sranda. Inzerátů je málo a když už tam nějaké jsou, tak je s nimi většinou nějaký problém. Velká část inzerátu je dávno neaktuální, další část nabízí boudy co jsou ve stádiu rozkladu za cenu 10.000 – 12.000 kč. Případně pak inzeráty, kam když zavoláte, tak Vám řeknou, že inzerovaná bouda za 3000kč vlastně už není za 3000 kč, protože si to jejích tatínek rozmyslel a že je teda za 6000 kč,a když jim řeknete, že ji teda vezmete za těch 6000kč, tak Vám řeknou, že ji vlastně prodat stejně nechtěji. No napřesdržku.
Takže člověk googlí, sbazaruje, bazošuje, hyperinzercuje, až nakonec najde jednu dvě boudy co vypadají dobře a nejsou příliš daleko. Se vzdáleností je totiž druhý problém, taková bouda musí jet na větším náklaďáku a ten když jede, tak něco žere. I po smlouvání vycházela cena na 25kč/km, je nutno započíst cestu tam i zpět a ještě vyjejtí/dojetí do firmy. Bouda tudíž musí být ve vhodné vzdálenosti s vhodnou cenou, aby to ve finále mělo celé vhodný poměr cena výkon ;-).
A takovou jsme i našli, železná bouda z V3S (vejtřasky ;-)), v rozumném stavu, kousek za Vyškovem. Bouda za 6000kč, doprava za 1500kč. S týpkem jsem měl několik telefonátů, vypadal v pohodě, na dotaz jak se to dá odvézt ovětil, že ideálně nákladní auto s rukou, že si to nazvedne a hotovo.
Sehnal jsem teda nákladní auto s rukou, domluvil cenu a mohlo se jet……. je to podezřelé žejo, žádná komplikace. Nene, nebojte se, komplikací si ještě užijeme, čtěte dále….
Ano mohlo by se jet, v pátek kdy jsme byli domluveni, jenže celou noc a celé dopoledne pršelo. Na to volal majitel boudy, že je bouda na zahradě a je tam bahno a nedá se tam jet. Takže super, odvolat náklaďák. A když už byl odvolán, začalo pařit sluníčko, horko 35C a za 2h bylo sucho. Takže další telefonát, že už to jde, na to já telefonát dopravci že můžeme. Na to on, že musí něco dorozvézt a že v cca 14h může vyrazit.
Tak jsme jeli zkontrolovat i náš pozemek, jestli tam nejsou nějaké stavební problémy kvůli rekonstrukce silnice a že pak vyrazíme. Volám dopravci ve 14h, on že má ještě další rovážku a že v 15h. Tak jsme chvíli čekali. Čekání nám však zpříjemil původní majitel boudy dalším telefonátem, že prý jestli máme lešenářské trubky, minimálně 2.5m dlouhé na podložení boudy. No jasně, běžně vozím v baworáku 2 trubky přes celé auto, takže jsme vůbec najednou nemuseli shánět půjčovnu, kde nám je půjčí.
Ale zadařilo se, trubky jsme sehnali, do auta jsme je tak tak taky nacpali a byli připraveni vyjet. Takže volám dopravci znovu a on, že v 15h pořád ne, že vlastně ještě něco musí zařídit a že v 16h, ale stopro. Takže jsme se zajeli zatím najíst do nedaleké restaruace a pak vyrazili do Vyškova napřed. Na 16h jsme tam byli a tak voláme zase. A tentokrát změna, už to nezvedal vůbec.
Když jsme projížděli vesnicí, kde měla bouda být, narazili jsme tam na jiné auto s rukou. Za zeptání člověk nic nedá, tak jsem tam došel, jestli nám to neodvezou oni. Poptali se co potřebuju, říkám “jen naložit, odvézt a vyložit” a oni že jo, není problém. To ještě nevěděli (a ani my) co nás čeká.
Dodělali si práci co měli a za cca 20min jsme se potkali u majitele boudy. Mezi tím se mi ozval původní dopravce, že se omlouvá ale má dnes strašný frmol. Domluvili jsme se, že nevadí, že to odveze místní dopravce a nemusí to už hrotit. V dobrém jsme se rozloučili a my se vydali k boudě.
U domu s boudou nás přivítal milý týpek co ji prodával, dopravci obhlídli terém a vydali se pro auto. Když autem přijeli (a že to byla pořádná potvora), měli dost problém se protáhnout kolem domu a plotu na zahradu. Jestliže jejich auto bylo široké X cm, tak vjezd byl široký maximálne X + 10cm. A aby to nebylo příliš snadné, museli si tam najet z kolmé silnice.
Naprosto bravurně tam po chvilce s autem zacovali, dojeli k boudě a auto ukotvili.
A pak začal boj. Aby mohli boudu zvednout, bylo potřeba pod ní protáhnout popruhy. A aby tam ty popruhy dostali, museli ji dostat od plotu, kam byla bouda naražená. Vzali jsme teda lešnářskou trubku, protáhli ji pod jedním rohem, uchytili na ruku a začali zvedat. Zatímco bouda zůstala v klidu stát, trubka se omotala kolem boudy jak kdyby byla z papíru.
Následovala cca hodina, kdy jsme se za pomoci hydraulické ruky, dalších trubek a dřevěných hranolů snažili boudu odstrčit od plotu. Když se to povedlo, začalo se s pokusy o zvednutí boudy. Opět boj na hodinu, nakonec zafungoval kříž, který používají na zvedání velkých aut. Z kříže se spustily 4 kurtny (pasy), kterýma se bouda podvázala a začali jsme ji zvedat. Jenže bouda nebyla vyvážená, takže se vždycky zvedala jen jedna strana a hrozilo sesunutí. Takže zase sundat, posunout pasy, zkusit znovu vyvážit a zvednout. A zase nakřivo, takže zase znova.
Po další cca 1 hodině boje se povedlo boudu vyvážit, zvednout, naložit na korbu. Během nakládání to několikrát vypadalo, že se na to vykašlou nebo že to nepůjde. Byl to fakt boj na život a na smrt a týpkové několikrát prohlašovali, že je škoda, že nepřijel ten původní dopravce ;-). Naštěstí to byli fakt borci a byli ochotní, takže se to zvládnulo.
Zbývalo už jen vyjet zpět na silnici a pak se vydat změr náš pozemek. To už ovšem byla skoro tma. Jelikož bouda byla přidržovaná i hydraulickou rukou, museli jsme vymyslet cestu bez tunelů, mostů a nízkých drátů. Nakonec to vzali po dálnici (jeslti se to může těžko říct), ale účel světí prostředky.
V cca 10 večer jsme dorazili na náš pozemek. Protože silnice u pozemku ještě pořád není hotová, museli jsme to projet přes náměstí, jeden zákaz vjezdu a pak další zákaz vjezdu mimo stavební vozidla (to jsme trochu splňovali). Pak bylo ještě potřeba najet na pozemek přes nehotové obrubníky a pořádně nezpevňenou zeminu, kterou tam jen den předtím s velkou slávou naházela firma, protože jinak tam byl výkop jak kráva.
Když překonali i tuhle překážku, začali jsme v cca 10:30 sundavat boudu na finální pozici. Obrovská blikající a hučící věc vzbudila pozornost všech našich sousedů, takže koukali spolu s náma na to jak se 1.5tuny vážící bouda ladně vznáší několik metrů ve vzduchu. Boudu jsme usadili na prkna, dopravci se vyšplhali zpátky na silnici a zbývalo jen zúčtování.
Už podle boje na pozemku původního majitele nám bylo jasné,že tahle doprava nebude za 1500kč palivo + 100kč naložení vyložení. Celá akce nakonec trvala 5h a najeli jsme 60km. Normálně si účtují 1500kč/hod za náklad/výklad a 35kč/km, ale dali nám to jen za 25kč/km a hoďku manipulace odpustili. Takže suma sumárum 5000kč za dopravu.
Je to trochu víc než jsme počítali, na druhou stranu snad máme zlodějo-odolnou boudu v celkoé ceně 11.000kč, což je cena, za kterou jiní tuto boudu jen prodávají, případně cena, za kterou se dá sehnat mini-budka sice nová, ale jen z tenkého plechu a bez podlahy. Navíc za to dobrodružství to rozhodně stálo.
Co ve finále byla obrovská klika, tak že původní dopravce nedojel a narazili jsme na ty místní. Ten původní měl totiž o mnoho menší ruku, vybavenou jen na zvedání palet. Zatímco tyhle měli auto, kterým vytahují jiné kamiony ze škarpy, byli fakt dobří v tom co dělají a hlavně na to měli spoustu vybavení. Kdyby dorazil ten původní, zřejmě by to naložit nezvládl a my zaplatili cestu a bouda zůstala tam kde byla.
PS: Pro úplnost, borci dopravci byli z firmy AutoEuroCar s.r.o., Topolany 99, Vyškov
