Browsed by
Tag: dum

Máme výročí, je to rok

Máme výročí, je to rok

Když jsem před pár dny psal článek o tom, jak není čas na nic, zjistili jsme, že je to dnes vlastně přesně rok, co jsme se nastěhovali.

Mám pocit, že když jsme se stěhovali, byly plány na to, že za rok bydlení doděláme všechny ty drobnosti, které jsme už nestihli před nastěhováním. Ooo jak jsme se pletli :).

Barák má tu kouzelnou vlastnost, že dokud v něm nebydlíte, práce jsou sice náročné, ale neustále jdou kupředu a jde vidět pokrok. Ale v okamžiku, kdy se nastěhujete, jde najedou všechno strašně pomalu (a co víc, občas mají nehotové věci tendenci stát se normálem, třeba žárovky v objímkách místo světel :)) ).

Důvodů, proč to tak je, je víc. Především pak ale fakt, že je najednou miliarda malých věcí, co by ještě chtěly dodělat. I když byl barák fuška, ty věci kolem domu a uvnitř je makačka (fyzická i finanční) mnohem větší.

Někdo teď psal na fóru krásnou hlášku o stavbě domu: “S bližícím se světlem na konci tunelu začíná taky prosvítat dno hypotečního úvěru”. To je naprosto přesné. Pro nás to znamenalo i to, že z mého dočasného zaměstnání stavebního dělníka jsem se musel přepnout zpět do pozice programátora, abychom měli dodělávky vůbec z čeho zaplatit.

Finančně je začátek stavby o drobných, ještě hrubá stavba je vlastně záležitost pár peněz (cca 400.000 i se střechou). Ale čím víc se člověk blíží konci, tím je všechno dražší. Na začátku jsme vše počítali v desetitisících (cihly, lepidla, překlady, železa,…), zatímco na konci už ve stotisících (rekuperace, elektrika, žaluzie, Loxone, kuchyně, …).

A když dům dostavíte, během zvelebování okolí domu i interiéru se to moc nezlepší. Zámkovka, plot, brána, zahradní boudy, výhledově pergola, nějaké posezení, světla ven, světla dovnitř, skříně a skříňky….

Nechci si tu nějak stěžovat, spíš to píšu jako osvětu těm, co jsou teprv na začátku stavby. Nenechte se uchlácholit tím, že jste postavili celý dům i se střechou a máte pořád spoustu peněz v bance na hypotéce. Bude hůř :).

Krom peněz je druhý zmiňovaný důvod i čas. Když stavíte dům, dělá se (většinou) jedna věc a v kuse. Začne se, dělá se, dokončí se a jde se dál. To u interiéru moc neplatí. Člověk lítá od jednoho druhého, a nic není pořádně vidět.

Mít bezednou peněženku, spousta věcí či prací se dá koupit nebo zaplatit. Bohužel, nikde jsem jí nesehnal. Takže se snažíme všechny nákupy optimalizovat a co jde, dělat sami (police do boudy, teréní úpravy,..). A taky to jde, jen pomaleji.

Přes léto je člověk alespoň venku na vzduchu a udržuje si trochu kondici. S nástupem zimy se pak přesunem dovnitř a budeme zvelebovat vnitřek. A za rok můžeme zase zhodnotit, kam jsme se opět posunuli.

Ze zvědavosti jsem koukal na poslední tři roky zpátky touto dobou. Když to vidím, byla to hromada práce, asi bych do toho teď hned znovu jít nechtěl 🙂 Jestli vůbec kdy… 🙂

PS: Trochu jsem nám k tomu výročí vylepšil design blogu, snad se bude líbit :). Pokud byste narazili na nějaké chyby ve fontech/rozložení, dejte vědět.

S časem na draka

S časem na draka

Dneska při zalévání zahrady mi došlo, jak dávno už to je, co jsem psal nějaký ten článek na blog (nepočítám P2P sumarizace). Konkrétně na konci května, když jsme rozjížděli trávníky kolem domu.

Když jsme stavěli a každý den psali report, těšili jsme se, kolik času bude po dostavění. Jenže my jsme dostavěli, nastěhovali se, a ono se to nezlešilo, ale spíš zhoršilo :).

Určitý (a asi dost významný) podíl na tom má náš malý sabotér, to je fakt. Za chvilku mu bude jeden rok (frčí to) a místo toho, aby se to s časem zlepšovalo, spíš se to zhoršuje.

Do toho se neustále snažíme zvelebovat a dodělávat barák a pomalu a jistě také postupujeme na koupené zahradě. Už máme vykáceno tak 80% náletů. Pak přijde fáze pálení a pak druhé kolo likvidace pařezů a kořenů.

Protože všechno není jen o práci, tak jsme si koupili gril, to je k domu základ :). Plynový, z Mountfieldu za pár peněz a je fakt supr. Ale po čase se nám zachtělo i masa s vůní dřeva/kouře, tak jsme přes inzerát vyšmelili  ještě nevhodný svatební dar Webra (pořád nechápu, jak tenhle dar mohl být nevhodný :))

A tak koukám na pořady se Zdendou, koupil jsem si i jeho knížky, griluju na grilu, co on, a snažím se vyrobit jídla alespoň z poloviy tak dobré, co on vyrábí. Občas se to povede víc, občas mín a občas to letí i do koše.

Ale to je holt proces učení. Ale musím říct, že poslední dobou se to už víc daří než nedaří. U toho grilování jsem už i přemýšlel, že bych založil sekci Gril, kam budu fotit a dávat jídla co vyrobím.

Aby člověk věděl, co se mu povedlo a co mu chutnalo a aby, když pak neví coby, tak neřešil hnusné klobásy, ale jen šáhl do archivu a něco vylosoval :).

A když už jsme tak pěkně grilovali, došla řada na venkovní posezení. Plastový nábytek ze stavby byl přeci jen trochu nechutný,  tak jsme ho vyměnili za hliníkový ARO nábytek z Makra v akci. Na to, že židle byly za 350kč jsou fakt supr.

K tomu jsme kupili slunečník, za týden pak druhý, protože ten první měl smrtelou nehodu, když jej I. nechala otevřený a naklopený proti větru. Kupodivu jsem ho ale zvládl v OBI vrátit s tím, že je to velmi nekvalitní výrobek, že to taky mohlo zabít moje díte, že by to vůbec neměli prodávat a že si myslím, že by mi měli rovnou vrátit peníze, protože žádný podobný slunečník už nechci ani vidět. No, a kupodivu očividně na smlouvání je to dítě dobré. Tak jsme koupili druhý slunečník, namísto 4000Kč už stál ale 10.000kč. Ale aspoň už hlavní komponenty nemá z plastu ale z kovu. A zatím drží :).

Taky jsme za tu dobu zvládli osadit naši hromadu s hlínou cuketama, každý den je zalévat, pak průběžně sklízet a grilovat, až nakonec téměř všem rostlinám otrhat skoro všechny listy, jelikož chytly nějakou plíseň.

K tomu stále řešíme naše zahradní boudy, kde jsme se zasekli na mrtvém bodě kvůli dodavatelům oken a dveří. Když jsme ho tenkrát vybrali a libovali si, jak jsme domluvili dobrou cenu, tak nějak jsme netušili, že je pán v dost velkých sr**** a že penězi z jedné zakázky lepí peníze za zakázky minulé. A tak nám místo po 6ti týdnech dodal okna po 10ti, jenže bez dveří, které tvořily velkou část ceny. A tak čekáme.

Každý týden jsem mu volal, každý týden nová výmluva. Až to došlo do bodu, kdy prohlásil, že firmu položil a končí. Naštěstí pro nás měl ale už profily a materiál na dveře koupené, takže je prý dal spřátelené firmě, co dělá okna, na dodělání a že prý za dva až tři týdny už to opravdu bude.

Být to kdokoli cizí, ani bych nespoléhal na to, že to ještě někdy uvidíme. Ale on je to známý od našeho tesaře, na kterého je fakt spolehnutí a který za něj stále plus-mínus ručí. Takže stále věříme, že to dopadne.

A tak čas běží, ale k blogu jsme se nějak nedostali. Asi i proto, že toho v danou chvíli nebylo zas tak moc co napsat, nebo už to bylo zase příliš dávno a tak se o tom nějak psát nechtělo. Ale mrzí mne to, chybí mi to :).

Věřím, že s příchodem zimy to bude lepší. Mám naplánovanou hromadu věcí na výrobu z Arduina, spoustu dodělků doma, nějaké dekorace a hromadu a hromadu dalších věci. A o tom všem půjde psát, případně vymyslím i něco dalšího, s čím se tady na blogu exhibovat :).

Takže nebojte, nezanevřeli jsme na to, jen nestíhame a nějak teď nejsou témata. Ale slibujem, něco vymyslíme, už se na tom pracuje 🙂

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Už je to nějaký pátek, co jsme dokončili srovnání terénu kolem domu. Nechali jsme to nějakou dobu uležet, párkrát ještě dosypali nějaké nerovnosti a pustili se do sadby trávy.

Založení trávníku je příšerná věda. Každý na to má své zaručené postupy, na googlu je tisíce postupů, které si všemožně protiřečí, a ve finále člověk neví, co a jak.

 

Po tom, co jsme trávu zaseli, jsme se logicky pustili do demolice sloupků :). Naštěstí to nebylo zas tak hrozné, takže hlína a semena utrpěla jen drobný psychický otřes.

A takhle teď vypadá náš plot bez sloupků. Ze začátku to byl dost nezvyk :). Ale řešení je to samozřejmě dočasné. Sloupky nakonec uděláme z železných jeklů a jako výplň budou dřevěné plaňky.

Sloupky se nakonec vešly všechny do jednoho kontejneru, který nám ale od té doby stále leží u pozemku :). Očividně o něj dopravce zatím nemá zájem.

Cca týden od vysetí jsme poprvé objevili pár výhonků trávy. Nutno říct, že hustota rozhodně neodpovídala hustotě setí 🙂

Těžko říct, v čem všem byl problém. Jestli v nekvalitě semen z Mountfieldu, nebo, jak jsme se později dozvěděli, že během klíčení údajně nesmí semeno ani na chvilku vyschnout.

Chvíli jsme ještě počkali, ale protože to vypadalo na spoustu mrtvých míst, udělali jsme výsev znovu. A tentokrát jsme opravdu poctivě zalévali klidně i 5x denně jakmile byla hlína trochu suchá (už řeším automatickou závlahu z Aliexpressu 🙂 )

A výsledek se dostavil. O dva týdny později už bylo trávy víc, ale bohužel i plevele. Stále máme místa, kde je trávy poskromnu, ale je to mnohem lepší než napoprvé.

Jsou místa, kde se nám vysypalo víc semen a vypadá to tam fakt krásně :). Ale to bychom potřebovali tak 100x víc semene než máme. Údajně se ale tráva množí kořeny, takže stačí vytrvat a postupně se všude rozleze.

A o pár dalších dnů později už vypadal trávník takto. Tráva se opravdu postupně rozrůstá a začíná to vypadat líp a líp.

Další postup teď bude takový, že budeme sekat a sekat, abychom postupně vyhubili veškerý plevel a zůstala jen tráva. Údajně pokud se tráva seká hodně často, tak se plevel nevysemení a postupně zmizí. Tak uvidíme.

A tím se postupně dostáváme k našemu novému čtyřkolovému mazlíčkovi. Narozdíl od ostatních mazlíčků na kolech má ale jen 1,6kW motor :). Vybírali jsme ho fakt dlouho. Vybrat totiž sekačku za rozumné peníze je peklo.

Díky všem radám od příbuzenstva a sousedů jsme věděli, že musí mít motor  Briggs & Stratton, že by měl mít nastavitelný podvozek jednou páčkou, že by měl mít větší zadní kolečka než přední, atd, atd. A do toho jsme pak zase my věděli, že do toho nechceme dát moc peněz 🙂

Nakonec se nám povedlo najít sekačku MCCULLOCH M46-125, která se běžně prodávala za cca 8500,- a my ji máme za 6 990,-. S tím už se dalo pracovat 🙂

A tak jsme ji dneska zkusili. No co Vám budu povídat, seká tak dobře, že ani nevíte, že seká :)))). Nene, problém bude asi spíš v tom, že naše tráva zatím není moc vysokého vzrůstu a tak se posekal jen přerostlý plevel, kterého tam zatím ale moc nebylo.

Holt budem muset ještě chvilku počkat. Ale stejně mám tak nějak pocit, že se ještě nasekám až až 🙂

Hlínovánie

Hlínovánie

Tak máme rozvezeno. Teda alespoň prozatím 🙂

Včera jsme dorovnali zbytek zahrady do požadované výšky. Vypadá to fakt pěkně, akorát to vydrží tak do prvního deště :). Pak se to začne celé propadat a pojedeme znovu.

Jenže to se holt nedá nic dělat. Alespoň že máme pořád dost hlíny, takže můžeme další dva roky dosypávat a dosypávat. Ale jinak co se týká naší hromady, tak se nám docela dost brutálně zmenšila.

Těžbu jsme začli vést už i kolem hromady, aby se tam pak dalo všude dostat a aby soused mohl udělat plot. Na dorovnání  k plotu pak padne další spousta hlíny a jak se bude vše propadat, budeme dál odzadu těžit.

No a když bylo pro teď natěženo, mohli jsme se pustit do úklidu všudepřítomné hlíny. Naštěstí není hlína, kterou by naše wapka nepokořila, takže po cca hodině čištění jsme měli zase pěknou čistou dlažbu :).

Foto bohužel nemám, protože jsme byli tak hrrr do práce, že jsme rovnou celou dlažbu posypali pískem 🙂 Ježdění s koštětem už začínám mít vychytané, takže po chvilce byl písek úplně všude a spáry mezi dlažbou už zase svítily pískově bíle a ne hlínově hnědě 🙂

A tady ještě jedna fotka seshora z našich kaskád. Zase je to o něco radostnější pohled.

A mezi tím, co jsem dělal dělal písek kolem domu, I. se pustila do vysemeňovacích prací. Na nějakém eshopu jsme koupili tuny semen všeho druhu a tak se mohla pustit do utilizace našich kaskád.

Jinak, kaskády jsme rozšířili ještě na jižní stěnu hromady, takže o místo opravdu nouze není. I. už rozplánovala, kde budou cukety, kde melouny, kde rajčata, kde nakonec skončí bylinky i naše omylem koupené 50kg velké dýně 🙂

A aby těch rostlinek nebylo málo, koupili jsme v Lidlu ještě takovéhle pěkné květináče, kde budou bylinky. Ty budeme mít u dveří u kuchyně, abychom je mohli rovnou používat na vaření.

A poslední novinka na závěr, chlapi tesaři dodělali i druhou mini-budku u domu. Jsem fakt rád, že jsme se pustili i do té první (větší). Protože původně jsme plánovali jen tuhle, ale ta je opravdu dobrá tak maximálně na kompoty a brambory 🙂

Bouda je postavená víceméně ze zbytků toho, co zůstalo z velké boudy. Takže proč toho nevyužít :). Navíc na ty brambory, jablka a další věci přes zimu to bude určitě dobrý.

S boudou nyní čekáme na dodávku plechu na střechu. Až dorazí, dodělají chlapi střechu minibudky a zaklopí vnitřní stěny (do té doby zase vycpeme stěny vatou).  Pak už jen dořešit okna/dveře a bude to.

Je to hlína

Je to hlína

Máme za sebou další dva dny hlíny. Nabrat-odvézt-vysypat-zarovnat-nabrat-odvézet-vysypat-zarovnat-….. Mně se o tom už i zdá. Ale pozitivní je, že se to blíží ke konci.

Nejprve fotka seshora. Vlevo jde vidět, jak zase ubyl náš kopec hlíny a jak je už i před kopcem pěkně urovnaná zem. Nakonec jsme zbourali i část teras na východě, abychom zvětšili trochu plochu za chodníkem.

V bourání  a vození usilovně pomáhá jak I., tak náš pes. Ten přišel na to, že na zarovnané terase se fakt dobře leží a opaluje. Takže nám teď dozoruje veškerou práci z vrchu 🙂

Takhle to vypadá zarovnané z blízka. Ty pruhy písku jsou kalibrační pruhy, kvůli měření správného stoupání. Musíme se postupně od chodníku dostat na výšku u stromu, takže stoupáme cca 2cm na 1m. Čáry jsou po 1.5m a pomocí nich vím, kam dávat lať při kontrole s laserem.

Bez laseru je skoro nemožné udělat nějakou větší rovnou plochu. Původně jsem to měl po třech metrech, ale to bylo tak křivé,že se to nedalo 🙂

Na zítřek a víkend nám pak zbývá dojet tyhle dva pruhy až k plotu, pak nějak zpacifikovat ten bordel v rohu a dorovnat i zbytek pozemku směrem nahoru.

Jelikož tady zatím dorovnáváme jen první vrstvu a místama to bylo fakt křívé, předpokládám, že už někdy v sobotu to bude celé propadlé a začneme navážet druhou várku.

Mezitím pak ještě rozjíždímě akci greenfield na jižní straně pozemku, kde už jsme 3x dováželi hlínu a povrch se tam zdá být docela pevný. Takže jsme dneska hlínu ještě prosypali pískem, znovu pohrabali, aby se to trochu zamíchalo, a nasadili trávu (spolu s hnojivem).

Večer jsem to pak poprvé celé zaléval a jestli vím něco fakt jistě, tak že další akce se jmenuje “automatické zavlažování”. Protože stát tam půl hodiny 2x denně, na to fakt nemám nervy. Takže jen co doděláme hlínu, začnu řešit to.

Hanging gardens of Babylon

Hanging gardens of Babylon

Včera a dneska jsme si dali kondiční dny. Po ranních chvilkách programování a povinností jsme ze sebe udělali zahradníky/horníky/kopáče a až do večera kutali naši hromadu.

Když jsme včera začínali, vypadalo to jako na této fotce nahoře. Hromada hlíny na jednom místě a spoustu místa kolem domu, kam bylo potřeba hlínu dosypat.

Dneska, když jsme s rozvážením pokračovali, smrskla se nám kolem poledne hlína na něco takového. Jelikož vespod je hlína mokrá a tuhá, postupně jsme urýpávali z celé hromady tak, aby hlína průběžně schla (jde to vidět hlavně na výšce vykukujícího domu za hromadou).

A někdy po poledni se mi zrodil nápad kutat poněkud organizovaněji :). A tak jsem po zbytek dne krom rozvážení a kutání ještě vyráběl terasovité schody, ze kterých budeme mít dočasnou zahrádku do doby, než se hromady zbavíme nadobro (počítám jednu až dvě sezóny).

Po těchto dvou dnech totiž už vím, že hlíny opravdu nemáme nějaký extra přebytek a hlavně, že je dobré ji nechat i na další rok na dorovnávání. Na to, že jsme teď kolem domu dosypávali jen cca 5cm, tak jsme ukutali ohromné množství hlíny (a mraky koleček). Krom okolí domu jsme navezli jen pár koleček za dům, kde jsme začli už také rovnat terén.

Předpokládám, že minimálně o 5cm si všude terén během roku ještě sedne. K tomu dorovnání terénu za domem tak, aby tam bylo mírné stoupání až po výšku jabloně (cca 34cm na vzdálenosti 14m) a najednou zjistíme, že máme hlíny vlastně málo.

Takže dobrá rada na závěr, kvalitní ornice není nikdy dost. Určitě udělejte skrývku a klidně i hlubší a širší než co je zvykem. Pak nedopadnete jako náš soused, co základovku nechal udělat přímo na ornici a teď má za domem jen hnusnou jílovici a řeší, co s tím.

Boudo budko, hloupá nebudeš

Boudo budko, hloupá nebudeš

Tak tu mám další update o naší boudě :). Nezdá se to, ale pořád je na ní docela dost práce.

V týdnu nejprve chlapi dodělali palubky okolo celé boudy a udělali podbití.

Jako další pak vyrobili dočasné dveře včetně petlice na zámek a pustili se do latí na střeše a do rýn (okapů).

Když byly rýny hotové, dodělali střechu. Ta je z tmavě hnědého plechu, který má na sobě vyražené stejné tašky, jako máme na střeše.

Před tím, než chlapi zaklopí deskama vnitřek, je potřeba ještě natahat elektriku. No a když máme ten chytrý dům, tak bouda blbá nebude, žejo 🙂

Takže jsem vyndal zbytky všech kabelů, co mi zbyly z domu, a začal vymýšlet, jak kabely použít tak, abych nemusel nic dokupovat.

Nakonec se docela povedlo. Všechny zásuvky jsou v CYKY 2.5, světla jsou občas v CYKY 1.5 a občas čtyřžilovým kabelu na žaluzie 🙂

CAT5tky mi zbylo celkem hodně, takže tlačítko u dveří má svoji (takže krom vypínače v něm bude pravděpodobně i čidlo teploty 🙂 )

K tomu příprava kabelu na PIR čidlo do jednoho rohu boudy a kameru do druhého rohu boudy.

A samozřejmě svedené všechny kontakty oken a dveří na jedno místo, odkud pak už budou pokračovat CATynou do rozvaděče.

No zkrátka myslím, že na boudu na nářadí poměrně solidní výkon :)).

Boudo budko, zima ti nebude

Boudo budko, zima ti nebude

Dneska jsme si na boudě zopakovali zkušenosti získané při zateplování střechy domu. Po domluvě s tesařema, co nám stavějí boudu, jsme se rozhodli, že boudu zateplíme.

Někdo sice v diskuzi pod minulým článkem tvrdil, že je to zbytečné a fungovat to nebude, ale já myslím že jo :).

Jednak se bude bouda v zimních měsících vyhřívat přes okna a pokud by bylo potřeba mít v boudě tepleji, nebude problém dát na střechu FVE a do boudy infrapanely :). Na druhou stranu pokud bych to teď nezateplil, dodatečně by se to dělalo už dost blbě.

Ráno jsem zajel pro první várku vaty. Ono se to nezdá, ale do stěn padly čtyři role rolí a do stropu tři. Do stěny jsme nakonec dali 80mm a do stropu 140mm (aby to pěkně vycházelo mezi dřevěné hranoly a krokve.

Práci jsme spravedlivě rozdělili mezi všechny členy domácnosti. I. připravovala vatu, měřila, řezala a podávala.

Já vycpával, provázkoval a sponkoval.

Šimon spokojeně spal v kočárku a naše bílá vše dozorovala z pohodlí rozbalené vaty (což mne fakt fascinuje, protože zatímco my z vaty smrkali a kašlali a škrábali se z ní až na zadku, tak ona se v tom rochnila a nevadilo jí to).

Byla to pro všechny sice fuška, ale za cca 6h společné práce bylo hotovo.

Máme vycpanou střechu i stěny. Navíc střechu jsme udělali tak, aby se zaklopila šikmá část a ve vyšší části zůstaly rovné latě (pozednice?) přiznané. Díky tomu tam budem moct zastrčit třeba lyže.

Co zbylo si necháme na druhou boudu, co bude u baráku. To už bude jen taková mini budka 2x2m a bude to takový slepenec ze zbytků :).

Zítra by měli chlapi dodělat palubky a pokud už budou plechy, tak i střechu. Poté se pustí do druhé boudy u domu.

Zároveň jsem s nima domluvil, že jejich klempíř udělá i plechy pod francouzská okna, kde to díky zmatlaným výškám od oknařů nevycházelo k dlažbě. A poslední věc, dokonce mi vyřeší i můj problém se schodama na půdu, takže si budu moct odškrtnout hned několik poserů najednou 🙂

Sušírna palubek s.r.o.

Sušírna palubek s.r.o.

Včera jsme se pustili do natírání palubek. Nakonec jsme si natírání připravili přímo v boudě, abychom nikde nic nezaprasili. Pod latě jsem dal ještě i zbylý mirelon, takže snad ani podlaha v boudě nebude moc zašpiněná.

Samotné natírání neni ani tak náročné fyzicky, jako časově. Ze začátku mi jedna palubka trvala věčnost. Pak jsem přišel na systém, jak ji natřít o něco rychleji a bez neustálého zvedání se a popocházení.

A pak jse se do palubek s I. pustili oba. To už bylo úplně super. Každý jsme dělali jednu půlku, takže se nebylo potřeba přemisťovat a bylo to raz dva.

Teda, raz dva na palubku krát bambilión kusů :).

Co je nešikovné, tak se musí každá natřít minimálně 2x :). Včera jsme udělali jednu vrstvu a pak palubky vyskládali kolem domu, aby uschly.

Dneska jsme se pustili do druhé vrstvy. Bohuže to vypadá, že každou chvíli začne pršet, což by byl pro čerstvý nátěr dost průser. A protože se do boudy na zem vejde jen třetina, nastal čas na tuning 🙂

Původně jsem měl plán vystavět více pater z cihel, ale nakonec parádně posloužily stěny boudy. Chvilku sice zabralo najít správnou výšku a délky pro každou lať, ale povedlo se.

Získaná zkušenost z přípravy latí je, že je fakt blbost nechat čerstvě natřené palubky v místě, kde nahoře člověk připravuje latě. Kupodivu z latí padá prach a piliny a je pak potřeba palubky očistit :)). Naštěstí tam tou dobou bylo jen cca 5ks, takže žádná katastrofa.

Z důvodu bordelu jsme pak vyskládali nejdřív horní patro, pak prostřední a nakonec spodek.

Jsem rád, že těch palubek není ještě víc, protože 4 patra bych tam asi nedostal a dělat to celé na 2x by všechno ještě víc zdrželo. Takhle tam může nátěr vesele schnout až do doby, kdy chlapi dorazí pokračovat na boudě.

Boudo budko, kdo v tobě….

Boudo budko, kdo v tobě….

Tak jak jsem slíbil, další článek bude pozitivní a bude o naší nové boudě. Ačkoli zatím ještě není úplně hotová, už teď nám dělá radost.

Náš dům je malý. Podle mne, ať bychom postavili cokoli, stejně by se nám tam všechno nikdy nevešlo :). Z tohodle pohledu je garáž fakt výhoda. Jenže za ty prachy je ten úložný prostor dost drahý.

A tak jsme to vymysleli jinak. Rozhodli jsme se už při koupi pozemku, že v rohu postavíme boudu na všechny ty věci, co se nám domu nevejdou nebo co domu nepatří (nářadí, kola na auto, kola na ježdění, wapku, sekačku, nějaký stavební matroš,….)

No a protože máme hotovou zámkovku, nadešel čas na boudy (druhá bude v rohu domu, ale na té zatím ještě nedělali).

Bouda bude mít dvě okna a jedny dveře a bude zateplená šestkou vatou, aby se v ní v zimě držela rozumná teplota. K tomu do boudy vede spoustu CATyn kabelů, takže bude prošpikovaná technologiema :)). Na oknech a dveřích magnetické kontakty, k tomu PIR kamera a možná i klasická kamera a nějaká ta siréna :).

Přeci jen tam nebudou úplně levné věci a bouda by mohla vybízet nenechavce k návštěvě víc, než třeba dům. Zatím řeším, jestli vše propojit zpět do domovního rozvaděče, nebo udělat v boudě samostatnou elektroniku (nejspíš nějaké arduino, protože další miniserver/extension se mi moc nechce), co to bude přes ethernet posílat do loxonu k ostatním datům.

Ale zpět k boudě. Založená je na trámech, které jsou položené na ocelových patkách. Je to kvůli vlhkosti, aby se dřevo přímo nedotýkalo země. A jelikož je pod tím dlažba ve spádu, tak jsou pomocí patek trámy i hozené do váhy.

Bouda je stavěná tak, že není nijak napevno spojená se zemí nebo se zdma, u které stojí. To má řadu benefitů včetne toho, že pokud by bylo potřeba, půjde pomocí jeřábu zvednou či posunout.

Nad trámama je pak udělaná podlaha z durelisu, ze kterého jsou pak dělané i zadní stěny. Durelis je údajně takové lepší OSBčko, které je voděodolné, pevnější a přitom levnější.

Když dodělali pódium :), pustili se do stěn. Ty jsou z tuším šestkových trámků udělané tak, aby se daly vycpat vatou. Po vycpání se pak i z druhé strany zavřou pomocí durelisu.

Nejhorší na té naší boudě je ta asymetrie. Prostor, který jsme boudě vyčlenili je šišatý ze všech úhlů :). Jediný pravý úhel je boční stěna vůči zdi souseda, jinak všechno atyp. Díky tomu je o něco větší množství prořezu, ale zase se efektivně využije celý, jinak zbytečný, prostor.

 

Takhle pak vypadají dvě desky boční stěny. Ty jsou prošroubované k podlaze a mezi sebou. Takže drží všechno se vším, nic se nekyklá, nic nevrže, ale je to komplet přenositelné. Takový dřevostavbový mobilheim 🙂

Jednotlive dílce stěny jsou od sebe ještě oddělené pomocí jakési gumové pásky, která slouží jednak jako dilatační spoj, tak jako izolace proti profukování větru.

Bouda bude mít klasickou pultovou střechu, jako krytina bude plech. Střechy rovněž zaizolujem, aby se v létě bouda nepřehřívala a v zimě nemrzla. A když časem bude síla/čas, dám na ni nějakou pokusnou FVE :))

Okna jsme na boudě vymysleli dvě. Jedno větší z boku, kde bude i nějaký ponk a nářadí na práci. A jedno ze předu, které ale bude výš, aby při průchodu kolem boudy do ni nebylo vidět (a hlavně nebyl vidět ten bordel co tam stopro bude).

Uvnitř je naprosto parádně moc místa, takže jsme z boudy fakt nadšení. Doufám, že nikdy nebudeme mít tolik krámů, abych musel znovu řešit, že je nemám už kam dávat  🙂

A tady už má naše bouda střešní latě a fólii. Tím chlapi dneska práce na boudě dokončili a pozastavili, protože se nyní čeká na dodavatele plechu, který ho musí přesně na míru dodat. Pak budou chlapi s pracema pokračovat.

Nás mezitím čeká natření všech palubek, kterýma se bouda obloží. Ale máme na to cca týden, k tomu to můžeme dělat pěkně v suchu uvnitř boudy, takže no stress.

A to je zatím o naší boudě vše. Za týden pokračujem.