Včera jsme se pustili do natírání palubek. Nakonec jsme si natírání připravili přímo v boudě, abychom nikde nic nezaprasili. Pod latě jsem dal ještě i zbylý mirelon, takže snad ani podlaha v boudě nebude moc zašpiněná.

Samotné natírání neni ani tak náročné fyzicky, jako časově. Ze začátku mi jedna palubka trvala věčnost. Pak jsem přišel na systém, jak ji natřít o něco rychleji a bez neustálého zvedání se a popocházení.

A pak jse se do palubek s I. pustili oba. To už bylo úplně super. Každý jsme dělali jednu půlku, takže se nebylo potřeba přemisťovat a bylo to raz dva.

Teda, raz dva na palubku krát bambilión kusů :).

Co je nešikovné, tak se musí každá natřít minimálně 2x :). Včera jsme udělali jednu vrstvu a pak palubky vyskládali kolem domu, aby uschly.

Dneska jsme se pustili do druhé vrstvy. Bohuže to vypadá, že každou chvíli začne pršet, což by byl pro čerstvý nátěr dost průser. A protože se do boudy na zem vejde jen třetina, nastal čas na tuning 🙂

Původně jsem měl plán vystavět více pater z cihel, ale nakonec parádně posloužily stěny boudy. Chvilku sice zabralo najít správnou výšku a délky pro každou lať, ale povedlo se.

Získaná zkušenost z přípravy latí je, že je fakt blbost nechat čerstvě natřené palubky v místě, kde nahoře člověk připravuje latě. Kupodivu z latí padá prach a piliny a je pak potřeba palubky očistit :)). Naštěstí tam tou dobou bylo jen cca 5ks, takže žádná katastrofa.

Z důvodu bordelu jsme pak vyskládali nejdřív horní patro, pak prostřední a nakonec spodek.

Jsem rád, že těch palubek není ještě víc, protože 4 patra bych tam asi nedostal a dělat to celé na 2x by všechno ještě víc zdrželo. Takhle tam může nátěr vesele schnout až do doby, kdy chlapi dorazí pokračovat na boudě.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉