Vodnický blog – Page 54 – Vodnické příhody, projekty a vše ostatní. Teď hlavně o stavbě domu a programování

To zdeleguješ a je to…

July 28, 2015 L Comments 1 comment

“V Úterý jen necháme přeházet brigádníky tu hlínu a bude to.” Cho cho, další naivní plán do naší sbírky ;-).

Plán na dnešek byl jednoduchý, je potřeba přeteleportovat hlínu kolem základů dovnitř a spolu s hlínou, co už uvnitř je, ji rozhrnout a uhutnit. Vypadalo to snadně, původně jsme si říkali, že to necháme udělat brigoše (dva) a my budeme koukat/odpočívat/dělat jiné věci kolem.

Ráno jsme se tohodle plánu ještě drželi, takže jsem nejdřív pořešil různé drobnosti kolem a pak se vydal vrátit palety ze ztraceného bednění.

První změna plánu nastala cestou zpět, kdy se mi na palubce i na obrazovce auta ukázala ikonka motoru spolu s hláškou “Výkon motoru omezen, můžete dojet, ale navštivtě Váš BMW servis”.

Takovýhle animačky většinou neznamenají nic dobrého, takže jsem rovnou i s vlekem místo na pozemek odbočil směrem k mému servisu (opravdu výhoda mít servis hned za kopcem od baráku ;-)). Bohužel chyba něvěstila nic pěkného a po podrobnější analýze se vítězem stalo vysokotlaké benzinové čerpadlo. To je čerpadlo, které je za běžným čerpadlem (které většině aut stačí) a které má za úkol cpát benzín co pod možná nejvyšším tlakem do vstřikovačů, které pak benzín ve formě aerosolu (mám pocit, že to takto říkal) cpou do motoru, takže benzín rychleji, veseleji a ekonomičtěji vzplane a teleportuje báwu o nějaký ten kus dál.

Ačkoli báwa jede na cca 50% výkonu, museli jsme ho nakonec odstavit, protože hrozilo riziko uvolňování bordelu z čerpadla do benzinového okruhu a tím ucpání vstřiků, což by byl průser na entou. Jelikož je náš servis fakt dobrý a za rozumné peníze, je využíván čím dál tím více lidma a čekačka se začíná prodlužovat. Na řadu se tak dostane až v pondělí, takže do té doby jsme nemobilní a i náš výlet na sever Čech bude realizován jinou formou transportu, nejspíš ECčkem (doufám, že šílení poláci se už ponaučili).

Ale vraťmě se k naší budovatelské akci. Na pozemek jsem se dopravil s omezovačem na motoru (protože mne na analýzu vzali až v půl páté). Protože přehazování hlíny neprobíhalo rychlostně podle plánu, zapojili sme se společně s Ivou také my. Iva se statečně ujala nejprve hrábí a pak lopaty a já začal hráběma rovnat hlínu z hromad po celých základech.

Bohužel ani ve čtyrech to nebyl žádný fofr a nakonec jsme hlínu do základů přemisťovali ve čtyřech až do půl páté. Ke konci to už bylo fakt s vypětím sil, ale když se brigošové pořádně popohnali, tak i ke konci se z nich dal nějaký ten výkon docela vytlačit ;-).

Bohužel jsme dneska nestihli hutnění, protože s báwou už jsme nechtěli moc jezdit. Bohužel vzhledem k technickým potížím i naší cestě na sever se tak budování desky odkládá téměř o týden, na druhou stranu si aspoň trochu odpočineme. Příští týden v pondělí nás pak čeká navážka štěřkodrtě, kterou vyplníme zbylý prostor základové desky.

Jak jsem zkrotil anakondu ;-)

July 27, 2015 L Comments 0 Comment

Dnešek měl být poklidný den. V klidu ráno vstát, na poledne domluvit beton, odpoledne v klidu zalít a zbytek dne si trochu odpočinout…. Zase vedle.

Vstali jsme v klidu ráno před sedmou, protože se už budíme automaticky. Pořešili jsme pracovní záležitosti a v půl osmé jsem se vydal vrátit bourací kladivo z víkendu.

Cestou zpátky jsem no-stress zavolal do betonárky, jestli by ještě šlo na odpoledne domluvit čerpadlo s mixem. Že je to sice trochu narychlo, ale že by se nám to hodilo. Týpek na to, že prý neví, ale zkusí a mám zavolat za 15min.

Za 15min, stále v klidu, volám, a on na to, že když já narychlo, tak i on, a že mi stáhnul pumpu, co zrovna jela kolem, a že tam na mně už čeká, a že teda kdy už už budeme zalívat.

No, trošku čára přes rozpočet. Bylo potřeba udělat ještě pár věcí, tak říkam, že jestli chvíli počká. Týpek na to, že klidně, ale ať to není ve dvanáct. Říkam ok, kolem desáte se ozvu (bylo cca 8:00).

Urychleně jsme vyrazili směr pozemek a Prodoma stavebniny, tam koupili expanzní pěnu, pak rychle zadělat díry v tvárnicích, připojit vlek, rychle na pilu pro dřevo a latě, kdyby nějaká tvárnice rupla, tak abychom ji mohli obednit, a zase rychle zpět na pozemek.

Cestou (v cca 9:00) mi opět volají z betonárky, že teda co bude s tím betonem, že čekají a jestli už můžou, že sem to chtěl narychlo.

Takže spolu s vozíkem a prknama zrychlujeme ještě víc, mažeme na pozemek kde finálně počítáme beton, s projektantem konzultujeme třídu betonu, objednáváme beton a spouštímě akci. Něco málo před 10h nám už na pozemku stojí připravená pumpa.

S obsluhou pumpy se snažím domluvit jak to provedeme, ale očividně nemá naladíno, protože je pondělí a je hnusně a asi fakt nesnáší svou práci. Na každý dotaz zavrčí, nebo je zticha úplně. Po chvíli doráží první (a dneska i jediný) mix. Následuje domluva s řidičem mixu, ten už je příjemnější, tak já že to potřebujeme naředit, jelikož to poslali moc tuhé (jinak by se tam těch 8,5 kubíků nevlezlo). Jak později zjišťujeme, týpek to s ředením trochu přepálil a z betonu dělá super-tekuté bláto.

Řidič pumpy se mezitím uklidnil, takže mi i vyhověl a na pumpu nasazuje zpomalovací náhubek a domlouváme se na směru a stylu vyplňování tvárnic.

Po chvíli jdeme pomalu na to. Tentokrát žádný závozník, takže jsem musel hadici obsluhovat sám. Týpek spouští pumpu, ze které začíná obrovským proudem téct místo betonu jen šedá voda. Obsluha pumpy jen suše konstatuje, že “to naředil moc” a “že to bude dost blbý”.

Po dalších cca 20 sekundách začínám chápat hloubku jeho prohlášení, protože to z hadice teče naprosto všude, jen ne dovnitř do tvárnic. Konec hadice je široký cca 35cm, zatímco vnitřek tvárnice 20cm. Je tedy potřeba balancovat a volit “menší zlo” a větší proud směrovat dovnitř.

Ačkoli je pumpa puštěná na minimální výkon a hadici mi drží jen kousek nad tvárnicema, stejně to cáká všude. K tomu je celkem boj hadici držet nad bedněním, protože při každém pohybu ramena pumpy začne hadice dost házet a stříkat beton všude kolem.

Když už jsem aspoň trochu přišel na to, jak hadici držet, přichází další problém, a to zapomenuté dvě díry v tvárnicích. Stejnou rychlostí, jakou beton seshora leju, vytéká dole ven. Díky konzistenci betonu “Tekutost voda plus” je jakákoli drobná díra problém, natož díra 8x4cm.

V duchu přísloví “co nejde silou, jde větší silou” tam cpu stále víc a víc betonu, až se díra ucpe (protože beton venku už neměl kam téct). Tím byl problém vyřešen a mohlo se pokračovat (akorát sme to pak museli očistit, což byla dost pakárna).

A aby toho nebylo málo, tak k tomu všemu ještě rameno nedosáhlo na úplně nejzadnější stěnu, takže sem se za hadici musel pověsit a stahovat ji nad tvárnice vší silou.

No, byl to boj až do konce :-). Naštěstí se povedlo, akorát beton z pumpy přestal téct cca poslední tři metry bednění. Původně jsme se lekli, že budeme muset dokupovat, nakonec bylo betonu dost, jen už nebyl schopný projet pumpou.

Zbytek betonu nám z pumpy vyklopil na roh pozemku, odkud sme ho pěkně po staru v teplejch transportovali do zbývajících tvárnic.

Dál pak už následovalo jen očištění tvárnic, ubrání nebo přidání tak, aby bylo všude zhruba stejně a začištění kolem pasů z venku (kvůli budoucí izolaci). A tím bylo hotovo.

Kolem jedné jsme měli vybetonováno, očištěno i zbaleno a tím nám pro dnešek padla. Zítra se pak s brigádníky pustíme s vyplněním prostory desky okolní hlínou a jejím hutněním.

Třetí šár ztraceného bednění a ležatá kanalizace

July 27, 2015 I Comments 0 Comment

Příspěvěk ze včerejška můžeme bohužel zveřejnit až dnes, protože včera večer se nám polámal notebook a byla nutná kompletní reinstalace.

Tak tedy včera v devět ráno jsme se sešli na pozemku s brigádníky a projektantem. Zatímco brigádníci kutali další metro pro krtky, my s projektantem se pustili do sestavování ležaté kanalizace. Ačkoli jsme si mysleli, že všechny trubky, kolena, redukce a odbočky máme nakoupené, opak se ukázal být pravdou, a tak jsme v průběhu museli ještě dvakrát vydat do naštěstí docela blízkých stavebnin pro chybějící komponenty. Třešničkou na dortu pak byla zcela chybějící trubka na vodu, kterou ve stavebninách pro jistotu vůbec neměli a pro kterou nám naštěstí zajel do Bauhausu náš obětavý kamarád, kterému tímto ještě jednou moc děkujeme 🙂

Brigádníci mezitím stihli vést inteligentní konverzaci o tom, že když na jedné straně pasu ústí dvě prostupky, na druhém klidně může být jen jedna, a jelikož druhou ani po třetím kopnutí nenašli, prohlásili věc za hotovou a opíraje se o lopatu se pustili do odpočívání. Musela jsem je tedy poučit, že když jsou na jedné straně dvě trubky, tak na druhé straně jsou zcela logicky opět dvě. To vyústilo v další kopnutí do země a opět jejich prohlášení, že druhá tam není. Následkem toho přišlo mé už ne úplně přátelské doporučení, že mají víc kopat a míň kecat, protože jsem je tam vlastnoručně pokládala a jsem si tedy stoprocentně jistá, že jsou tam dvě. Při dalším kopnutí odkryli otvor druhé prostupky, což s debilním úsměvem korunovali prohlášením “Ona se tam ta druhá schovávala.” To už na mě bylo trochu moc, takže jsem se odporoučela chystat vodorovné roxory do druhého šáru.

L s projektantem zatím položil kanalizaci a i vodovodní trubku a nachystal prostupy pro elektriku a internet. Všechno vedení pak brigádníci podsypali a zasypali pískem, bohužel ovšem selhal hlavní fotograf (já), takže z této fáze máme bohužel fotky už jen hotového díla. (Pozorný čtenář si jistě všimne, že na fotce je už zalité bednění betonem, to proto, že i tuhle fotku jsem pořídila až dnes 🙂 )

Následovalo vázání podélných roxorů a skládání třetího šáru ztraceného bednění. Práce pěkně odsýpala, nejspíš hlavně díky tomu, že L nad brigádníky stál a celou dobu je komandoval, protože jinak jedou jen na půl plynu.

Nakonec už jsme chtěli jen zapěnovat vzniklé mezery mezi tvárnicema a u kanalizačních trubek, bohužel se ukázalo, že jsme koupili místo vysokoexpanzní pěny pěnu na lepení cihel, která se ne vždy udržela na správném místě a tudíž jsme další den ještě museli koupit tu správnou a před betonováním díry ještě zalepit.

A na závěr ještě video z uplynulého dne.

Druhý šár ztraceného bednění a výkopy na vodu a kanalizaci

July 25, 2015 I Comments 2 comments

Jelikož dnes byla sobota, přispali jsme si a vstávali až v 7.30. Nástup na pozemek byl s brigádníkama domluvený na 9 h. Plán byl dneska jasný – vysekat ztvrdlou maltu z míchačky, kterou jsme ve 12 museli vrátit, pomocí vypůjčeného monster-kanga udělat výkopy na vodu a kanalizaci a udělat druhý šár ztraceného bednění.

Míchačku jsme čistili cca 3 hodiny čistého času. Bohužel jsme se ve čtvrtek nějak nedomluvili s brigádníkama a oni v domnění, že budeme ve zdění pokračovat, do ní jen napustili trochu vody. My pak v domnění, že je vymytá a očištěná, zvesela odjeli domů, abychom pak následující den zjistili, že v ní ztvrdla asi třetina kolečka malty. Škoda slov, víckrát už se nám to nestane 🙂 Naštěstí ale vydané úsilí přineslo své ovoce a na 12 jsme byli v půjčovně s očištěnou míchačkou jak na koni. Vtipná chvíle nastala, když si ji přebírali zpět a brblali, že je míchačka od betonu. Zvenku na ní zůstala asi jedna čajová lžička přischlé malty. Kdyby tak věděli, co všechno u nás zažila, byli by rádi, že se jím vůbec vrátila v jednom kuse 🙂

2015-07-25 10.53.26

Co se týká výkopů s kangem, tak když jsme ho včera půjčovali, L pronesl větu, že to s ním bude brnkačka, že se to jen zavrtá do země, část hlíny se odloupne jak rýčem a že to bude sranda. Já na to, že to chci teda vidět, že to bude určitě zase masakr. A taky, že byl 🙂

Výkop dal klukům teda dost zabrat. Kango sice fungovalo mnohem líp než předchozí verze 1.0 Krumpáč – rýč, ale i tak to byla makačka. O to víc, že celou dobu ho obsluhoval pouze jeden brigádník, který na začátku neprozřetelně pronesl větu, že s kangem už dělal a že to umí. Myslím, že málokdy něčeho tak litoval, a můžeme jen doufat, že se zítra opět dostaví 🙂 Nakonec se jim povedl udělat pouze jeden výkop, druhý je tam zítra ještě čeká.

L zatím navrtával betonové pasy a zatloukal roxory, dořezával a vyřezával tvárnice a pokládal vodorovné roxory. Ty jsem svazovala drátem a v mezičase dělala podržtašku.

V dokončených úsecích pak brigádníci v pauzičkách mezi kopáním navlékali tvárnice na roxory a usazovali je do druhé řady ztraceného bednění. Navléct 25kg tvárnici na roxor o výšce 1,1 m je opět prácička k pohledání, myslím, že těch 80 kč na hodinu mají opravdu zasloužené. Po tom, co brigádníci totálně odpadli a prohlásili, že dneska padla, jsme ještě pár tvárnic dodělávali sami a i tak to pro nás bylo víc než dost. Voilá, druhý šár je na světě 🙂

A tady ještě dnešní timelapse video, na které se už určitě všichni těšíte 🙂

První šár ztraceného bednění

July 24, 2015 L Comments 7 comments

Původně jich bylo 180. 180 kusů tvárnic na první šár (řadu). Založením rohů jsme ve středu 23 kusů zpracovali a zbývalo 157. Po celodenním včerejším maratonu jsme to zúžili na 60 kousků. A dneska jsme to pak dotáhli celé.

Na poslední stěně obýváku jsme odpočítávali od 20ti a s každou další jsme se pomalu blížili vítězství.

Po zdolání i jižní stěny zbývaly ještě dořezy. To jsou takový ty různě dlouhý místa, který zbydou někde uprostřed, když délka daného úseku není přesně dělitelná 50cm. A to si piště že zbydou, většinou jak napotvoru jen o pár cm, aby bylo řezání ještě veselejší.

Řezali jsme to tou větší flexou kotoučem speciálně na betonové tvárnice za 800 kč. Jde to tím jedna radost, jak rožhavený nůž do másla. Problém je, že ta obrovská potvora (flexa) by tím kotoučem projela čímkoli, včetně lidských nohou a rukou. Mám z ní dost respekt ;-).

Celou první řadu jsme tedy nakonec zvládli za dva dny. Z toho včera jsme měli na pozemku tři brigádníky, kteří nám dost pomohli s řadou činností.

To hlavní, co měli na starost, bylo roznosení všech tvárnic na všechny šáry podél všech výkopů. Tady si chlapci dost mákli, jelikož to bylo cca 400 kusů a každá váží oněch 25kg.

Dál nám dost pomohli s nařezáním roxorů do bednění, kterých bylo 180 kusů, pomáhali nám s míchačkou a trochu i kopali.

Kopání jsem ale odpískal, protože byli moc pomalí ;-). Hlína byla moc tvrdá, takže jsem dneska raději půjčil zbíječku a o víkendu se do toho pustíme znovu.

Celkově to s brigádníkama šlo celkem rychle, jen se musí pořád kontrolovat, úkolovat a hlavně hlídat, aby se zbytečně nezakecali. Dva ze tří byli fakt dříči a pomohli hodně. Ten třetí byl údajně na stavbě poprvé a navíc trošku línej. Podle mě ho dost překvapilo, jak moc musí makat.

Dneska jsme pak už budovali sami jen za pomoci kámoše, který se staral především o míchačku a dodávky malty.

Na zítra máme naplánováno navrtání všech roxorů do bednění, vložení horizontálních i vertikálních roxorů do prvního šáru, brigádníci pak budou skládat druhý a třetí šár a my dál prokládat roxorama.

Taky jsme dneska poprvé měli sebou naši bílou opici. Díky tomu, že je hotový plot, můžeme jí tam nechat navolno puštěnou. U boudy má hozenou deku a vodu, takže se tam spokojeně opaluje nebo chladí ve stínu.

A nakonec zase timelapse. Tentokrát jsou to dva dny lidské dřiny shrnuté ve 5 minutách :-).

Založení rohů ztraceného bednění

July 22, 2015 L Comments 2 comments

Tak dnešek byl přesně tak, jak jsem psal včera. Myslel jsem si, jak si u založní pár rohů odpočinem a nakonec to byla slušná makačka.

Na pozemku jsme dneska začínali vcelku pozdě, až ve dvě ;-). Ráno jsme ještě řešili dokončení vyjmutí z půdního fondu a aktivaci hypotéky, abychom mohli začít čerpat v momentě, kdy nám dojdou úspory naše (naštěstí úspory zatím ještě jsou, takže minimálně základovou desku snad zvládnem z našeho). V poledne jsme pak byli ješte v servisu s tažným a vlekem, takže už nám zase vše svítí a bliká, jak má.

Založení rohů samo o sobě je mnohem větší drbačka, než jak se může zdát a než jak to vypadá na našem timelapsu. Tady patří velký dík projektantovi, který nám se založením dneska trpělivě pomáhal, ačkoli my sme minimálně ze začátku spíš škodili ;-).

Bylo potřeba ve všech rozích desky tvárnice nejprve vycentrovat tak, aby byly budoucí základové pasy přesně pod nosnými zdmi a aby byly v pravých úhlech. To obnášelo spoustu popostrkování tvárnic tam a zpátky, přeměřování vzdáleností a úhlopříček.

Když bylo zaměřeno, bylo potřeba tyto rohy vyzdít a uložit do správných výšek, aby finální deska byla rovná a né nějaký šišojd ;-).

Ze začátku nám (především mně) ukládání tvárnic vůbec nešlo, ale po stavebním mentoringu od projektanta už to začalo i docela jít (ale na jídlo bych si tím vydělal s odřenýma ušima).

Ke konci už ukládání docela frčelo, ale stejně nám celý proces od začátku zaměření po uložení poslední cihly na maltu trval cca 5 hodin. A to nám ještě u míchačky zdatně sekundoval kamarád, bez něj by to trvalo ještě dýl.

Zítra nám na pozemek dojdou brigádníci, co budou roznášet cihly podél pasů, míchat a vozit maltu a já budu nadále pilovat své zednické schopnosti. “Propojení” jednotlivých rohů by už mělo být mnohem snazší, protože za pomoci provázku budu rovnat jednu cihlu za druhou. Nebo to zase dopadne tak, jak vždycky a domů zase polezem po čtyřech.

A samozřejmě ještě timelapse video 😉

Fotky plotu ze včerejška

July 22, 2015 L Comments 0 Comment

Tak tady jen narychlo fotky našeho plotu, co jsme včera nezvládli už vyfotit. Miss Plot 2015 sice asi nevyhraje, ale pro naši momentálně potřebu bohatě stačí.

Dodávka ztraceného bednění a stavba plotu

July 21, 2015 L Comments 0 Comment

Urcitě jste již slyšeli o garden-fitness – místo utrácení nehorázných peněz za zvedání cizích závaží chodíte na svou zahradu a makáte na svém, takže ve finále místo díry v peněžence máte vlastní jahody a brambory.

Od té doby, co máme stavební povolení, tak jsem objevil do té dobe nepoznaný construction-fitness. Oproti němu je garden-fitness procházka růžovým sadem.

Každé ráno vylézám z postele po čtyřech s vidinou, že si možná ten den trochu odpočinu, a každý večer se pak většinou už od dveří domova plazím do postele totálně vysílen a s pocitem, že už to nemůže být horší.

Tak třeba dneska, plán vypadal jednoduše. Párkrát za den pokropit základové pasy, nechat přivézt ztracené bednění a dodělat už jen maličkost na plotě – napnout na něj pletivo.

A opět to byl jeden z těch dnů, kdy se to celé zvrtlo v insta-peklo a od rána jsme kmitali až do večera, kolem osmé dorazili domů a jsme rádi že jsme rádi.

Ráno začalo fakt pozitivně. V Zapě (betonárka) nám vrátili nějaké peníze. To je akt, který mám fakt rád a dokáže mi zvednout náladu. Zálohu jsem dával 40.000 na beton + pumpu, ale díky tomu, že bagrista neví, co má za lopatu, tak bylo nakonec o 3+ kubíku méně a vrátili nám něco málo přes 4000 Kč.

Pak jsem byl v servisu s tažnym zařízením, protože stávající konektory dosloužili a jezdit rychlostí blesku s vlekem co nesvítí – nebliká není úplně bezpečné. Tam už mě úplně nepotěšili, protože to není oprava na chvilku a musejí věci objednat a zítra to snad dají za cca hoďku dohromady.

Ze servisu jsme pak mazali na pozemek, kde jsme vyhlíželi dopravce FeroBetonu, co nám vezl tvárnice ztraceného bednění. Po trochu komplikovanější domluvě dorazil náklaďák i s vlekem a s nákladem 13 palet ZB (jen pro info, každá paleta vážila tunu – 40 tvárnic x 25kg jedna).

Nějak jsem počítal, že složení bude otázka 20min jako u předchozích dodávek. Nenapadlo mne, že tím, že jedna paleta váží tunu, to bude sundávat po jednom. Navíc neměl závozníka, takže jsem tam celkem intenzivně pomáhal (nasazoval a vysazoval takový pseudo-vozík zavěšený na hydraulickém rameni, vylézal a slézal z korby, koordinoval kam to má složit).

Aby to neměl navíc řidič až tak jednoduché, nechali jsme si ZB složit podél celého pozemku, aby se tvárnice nemusely stěhovat příliš daleko. Po cca dvou hodinách pak měl hotovo a my se pomalu chystali na plot.

Sloupky jsme měli připravené z minula, navíc od včerejška ještě zalité zbytkem betonu z pasů. Začali jsme natahovat pletivo, což ovšem nešlo zas tak rychle. Až někdo zase bude tvrdit, že lesnické pletivo je fajn, tak mu dejte přes držku. Oka na tom nedrží. protože nejsou provázaná, vypnout to téměř nejde, protože to není za co chytit a tvar to nedrží vůbec, protože je to z nějakého super měkkého drátu.

Když jsme po dalších 2h (možná i víc) dobojovali pletivo na pevných částech plotu (kůlech), začala výzva s přichycením pletiva na zeď souseda a s vymyšlením dočasné brány.

Plot k sousedovi jsme nakonec vyřešili dvěma hmoždinkama v jeho bednění a plotem omotaným kolem latě, co nám zbyla z laviček. Další výzva pak byla brána.

Protože nejsme troškaři, udělali jsme si sloupy na bránu tak 5m široké. Což se nám ovšem dost vymstilo, když sme tam natáhli to měkké pletivo, jehož jediná tendence je ležet na zemi místo strašit kolemjdoucí zloděje.

Vymýšlením a prototypováním brány jsme zabili nejméně další dvě hodiny. Rozdal sem několik bludišťáků za podnětné nápady jak to vyřešit, nakonec však zvítezila stará dobrá síla (a když to nešlo normální silou, šlo to ještě větší silou).

Konec pletiva jsme nejprve zbavili svislých drátů (což byla super-jebačka), a těmi pak napevno přichytili pletivo k další lati. Na sloupek (do akátu, takže to šlo taky moc dobře) jsem pak přišrouboval dvacítky vruty, za které se celý sloupek o něco větší silou zavěsí, čímž se celé pletivo pořádně napne (dalo by se říct skoro ztopoří) a začne vypadat jako plot a né jako ochablý…. pletivo.

A tím jsme se probojovali do sedmé večer a s pocitem super-zabezpečeného pozemku se vydali domů. Bohužel nemáme fotky z plotu, ty doplníme zítra. Timelapse frčel ale zase celý den, takže aspoň z dálky to naše utrpení sledovat jde ;-).

Tak jsme se vylili – základové pasy

July 20, 2015 I Comments 4 comments

Dnešní den byl poměrně výživný. Od 7 hodin ráno jsme se nezastavili a naplánovali si jednu akci navazující na druhou. Trošku jsme trnuli, jestli to všechno dáme. Dali. A teď, na konci dne, jsme padli. Takže pěkně postupně.

Akce 1 – Složení železa na pozemku

Dnes v 11 nám měli na pozemek dopravit veškeré železo, které budeme na stavbu potřebovat. Roxory velikosti 6, 8 a 10 a kari sítě na základovou desku a na strop. Dopravce nám ale v 7.30 zavolal, že už je na cestě a za 15 minut bude na pozemku. Takže jsme vystřelili jak rakety a za 20 minut už bylo železo složené.

Akce 2 – Domluvení betonu na druhou hodinu

Z pozemku jsme pak pokračovali do blízké cementárny, kde jsme si na druhou hodinu dohodli dovezení betonu na vylití základových pasů. Cestou zpět na pozemek jsme se stavili ve stavebninách a koupili ještě 3m dlouhou 20cm tlustou kanalizační trubky na chybějící prostupy. Báwa se opět činil, ale tuto trubku už celou nepozřel, takže jsme pár kilometrů jeli s otevřeným kufrem.

Akce 3 – Natření spojek zemnícího pásku

Zemnící pásek jsme měli hotový, chybělo jen dotáhnout spojky a natřít je asfaltovogumovým lakem. Snadno dostupná místa jsme natřeli štětcem, hůře dostupná jsme zastříkli lakem ve spreji.

Akce 4 – Připojení elektrického rozvaděče do sítě

Od desíti hodit jsme nervózně čekali na technika z E-ONu, protože na další akce jsme potřebovali elektriku. V průběhu čekání kolem nás projelo asi 5 E-OŇáckých aut, které jsme zastavovali, že jedou k nám. Oni, že k nám nejedou, že řeší v ulici poruchu. Pak se konečně objevil “náš” technik, který rozvaděč napojil, ale bylo nám to k prdu, protože díky poruše v celé ulici nešel proud. Tak jsme se v mezičase zvesela pustili do následující akce.

Akce 5 – Vyznačení výšky vylití pasů

V této fázi nám už asistoval náš projektant za nivelákem. My s latí a sprejem běhali v pasech a vyznačovali výšku zalití betonem. Vyměřené body jsme pak spojili do přímek.

Akce 6 – Dokončení prostupů na vodu a elektřinu

Proud už naskočil, a tak jsme mohli přeříznout kanalizační trubku flexou a nařezat roxory na ukotvení prostupů. Vydlabali jsme v pasech díry a do nich uložili trubky na obou koncích zaslepené igelitem. Nad ně jsme do oblouku zatloukli roxory, aby nám při zalívání nevyplavaly.

Akce 7 – Prostupy na kanalizaci

Z polystyrenu jsme vytvořili 15×15 cm bloky, které jsme v místě kanalizačních prostupů vložili do pasů a ukotvili je roxory. Pro jistotu jsme je ještě zatížili kameny.

Akce 8 – Vylití základových pasů

Ač se zdálo neuvěřitelné, vše jsme stihli dokonce s předstihem, a tak mohl mix s pumpou dorazit už v 1 hodinu. S pumpou práce pěkně odsýpala, technik pumpu vedl a my ho následovali s hráběmi a latí do T a beton zarovnávali. Vše šlo jak po másle, na místě vydržely všechny prostupy i polystyreny. Po hodině a půl nebylo co řešit, pumpa nás sice vyšla na 8 tisíc, ale byly to dobře investované peníze.

Do pasů nakonec padlo 15 kubíků betonu namísto plánovaných 18. Naštěstí jel beton ve třech várkách, a tak obsluha pumpy mohla před objednáním poslední várky přepočítat chybějící množství. Místo 6 jsme tak nakonec objednali jen 3,2 kubíku. I tak nám ještě docela dost betonu zbylo a teď jsou z něj bobky na pozemku. Vrtalo nám hlavou, jakto, že je rozdíl mezi předpokládaným a skutečným množstvím tak velký. Odhalili jsme ho záhy, bagrista nám totiž tvrdil, že pasy kope 60cm lopatou. Když jsme ji přeměřili, zjistili jsme, že lopata je pouze 53,5 cm široká 🙂 No nic, dopadlo to dobře, ale důvěřuj, ale prověřuj 🙂

Akce 9 – Zabetonování sloupků plotu

Jelikož betonu zbylo požehnaně, aspoň malou část jsme upotřebili na zabetonování sloupků našeho provizorního plotu. Jestli před tím držely docela pevně, tak teď už se ani nehnout. Ale rozvozit ho v kolečku a rozházet lopatou i v tomto malém množství byla docela makačka. Betonovat pásy úplně ručně, to fakt můžou dělat jen totální blázni 🙂

Akce 10 – Kropení betonu

Tahle fáze už byla nejpříjemnější. Jelikož sluníčko pražilo, už zhruba po třech hodinách se v betonu začali objevovat praskliny. Dvakrát jsme ho tedy kropili vodou z hadice, nejdřív po 3 hodinách a pak jsme se na pozemku otočili ještě v 8 večer a znovu beton pokropili. Při té příležitosti jsme se dali do řeči se sousedem, který už postavil několik baráků, a ten nám řekl, že takhle pěkné pasy, jako ty naše, ještě nikdy neviděl 🙂 Což nasadilo korunu dnešnímu už tak poměrně úspěšnému dni.

A tady je video, kde je vidět, co všechno se dělo.

Prostupy

July 19, 2015 L Comments 0 Comment

Dnešní den na pozemku byl spíš odpočinkový (tzn byli jsme tam jen půl dne a domu jsme šli po dvou, nikoli po čtyřech 😉 ).

Na zítřejší betonování bylo ještě potřeba připravit prostupy na vodu a kanalizaci. Za dnešek jsme udělali jen tu jednodušší část, tu složitější budeme dělat zítra dopoledne společně s projektantem.

Dál pak bylo potřeba všech 80 metrů pasů pořádně očistit, aby v nich nebyla žádná napadaná hlína a beton se lil na pevné podloží.

Na zítra nás pak čeká slušný maraton, kdy ráno doděláme prostupy, v 10h přijde elektrikář zapojit náš rozvaděč, v 11h přijede kamion se železem (tuším něco kolem 2tun na celý barák) a ve 14h přijedou dvě míchačky betonu vše zalít. Tak uvidíme, snad vše klapne.

A ještě jedna fotka z pozemku s duhou 😉