Vodnický blog

Je neuvěřitelné, jak ten čas strašně letí. Boudu jsme stěhovali ve středu, je neděle a já vlastně ani nevím, co jsme všechno za tu dobu řešili. Samozřejmě klasicky hned několik problémů, nějaké to stěhování a vyklízení, ale když se člověk za sebou ohlédne, tak kde nic tu nic (až na obrovskou díru do komína). Ale popořadě.

Ve čtvrtek dorazili konečně stolaři dodělat naši kuchyň. Přivezli zbývající dvířka a poličky, opravili prohnutou desku v zavěšené kuchyňské skříní a především vyfrézovali otvor pro varnou desku tak, aby byla opravdu zapuštěná a né jen položená na kuchyňském ostrůvku.

Jako další challenge jsem si dal zařídit na Brněnské poště přesměrování (konkrétně změnu ukládací pošty) pro naše soukromé i firemní zásilky. No to byl zase nápad. Jelikož naše pošta nedělala balíky, ale ty pro ni řešila jiná pošta, posílali si mne jeden za druhým a neustále jsem vyplňoval další a další formuláře, které se naprosto neschopné pracovnice snažily naprosto blbě cpát do jejich systému.

Bohužel to došlo tak daleko, že jsem měl najednou v ruce 12 formulářů s tím, že všechny byly špatně, protože žádná z pracovnic pořádně neví, jak se změna ukládací pošty (a související dosílání) mělo nastavit. Výsledkem je, že v systému jsou žádosti o zřízení i zrušení, že se kříží adresy a že nikdo neví, co to udělá.

Bohužel když jsem konečně narazil na někoho, kdo věděl, co dělá, už bylo pozdě, protože systém se z toho zmatku zbláznil, zakázal nové operace i rušení starých a nikdo tak neví, co se teď vlastně stane. Takže jsem to tam pošťačkám nechal s tím, že to prý v pondělí budou řešit dál.

Další výtečná je akce komín. Když jsme komín objednali a pak i když jsme ho zdili, nějak nás (a ani našeho projektanta) nenapadlo řešit tvar sopouchu. Bral jsem to prostě jako fakt a pořád jsem si myslel, že se to na konci nějak obloží, aby to nebylo tak hnusný.

Jenže vizuál nakonec nebyl jediný problém. Tento sopouch je totiž určený pro krbové vložky, které se pak obestaví a celý sopouch tak zmizí. Zatímco pro interiérové kamna slouží sopouch s úhlem 90 stupňů. To by asi tak ještě nevadilo a holt bychom to nějak udělali, ale problém byl, že když dorazil týpek na revizi komínu, zjistil, že sopouch je napevno zazděný v komíně a nemá potřebnou dilatační vatu kolem sebe. V lidštině to znamená, že když by se komín zahřál a trobka se roztáhla, mohla by prasknout komínová tvárnice a nebo hůř vnitřní komínové šamotky (takové trubky uvnitř tvárnic).

Paráda že? A náprava je úplně snadná, vysekat z komínu starý a špatný sopouch, přeplátovat vyřízlý soupouch a o kousek níž udělat nový sopouch, ve správném úhlu a správně trčící ze zdi. Super prácička do hotového obyváku i kuchyně.

V sobotu tak dorazili chlapi z EKO komínů a pustili se do předělávání. Musím říct, že se fakt snažili udělat co nejméně bordelu. Ale stejně to prostě s flexou úplně nejde. Takže zatímco jeden z nich flexoval, druhý přidržoval fólie, já jsem asistoval s vysavačem a chytal co nevíce prachu.

Takhle nějak to vypadalo když dosekali. Super co. Něco, co chce každý člověk po nastěhování mít v obyváku ;-). A povšimněte si těch krásně bílých vymalovaných stěn, rovněž radost.

Když bylo vysekáno, pustili se do opravování. Když vše zalepili a zaklínkovali, pustili se ještě do horní části komína nad střechou. Tam byl pro změnu naražený blbě kryt a chyběl prostor pro nasávání vzduchu do druhé komory v komínu. Správně tam měly být jakésy packy, které celý kryt nadzvedávají a tím se pod krytku dostává vzduch. I to naštěstí vyřešili, takže by už měla kamna normálně hořet.

A tím bylo pro sobotu hotovo. Teď se to nechá tři dny zatvrdnout a pak dorazí díry zapravit. Když odjeli, zkusil jsem trochu vyčistit zdi u komína od prachu z flexy. A světe div se, šlo to. Na našeho Karchera jsem nasadil hubici se štětinkama a jal sem se vysávat zdi i strop. Po chvilce práce byli zdi zase bílé 🙂

Další úkol dne bylo další rozšíření kapacity technické místnosti. Jak postupně uklízíme víc a víc věcí z krabic na jejich místa, tak máme všude méně a méně místa. Po několika reorganizací polic v technické a špajzu dopadlo rozdělení nakonec tak, že ve špajzu je těžká technika, sportovní věci a pak drobný materiál na údržbu domácnosti (vodoinstalatérské věci, nábytkářské,..), zatímco technická místnost se vyprofilovala spíše do informatického a výpočetního hnízda.

A tak v regálech v technické už našlo domov stovky počítačových kabelů, náhradních dílů a dalších serepetiček. Jenže tak nějak nebylo místo na kufříky s wagosvorkama, kleštěma na CAT kabely a tak. A tady přichází metoda DODO (Dodělej Doma), kdy jsme v Ikee koupili korpus skřínky 50cm širokém tak, aby se tam přesně vešly kufříky a já jsem pak doma dodělal podle potřeby poličky.

Paráda že? Teda alespoň já jsem z toho nadšen ;-).

Další povedená akce bylo dneska čištění vysavače. Protože toho chuděra na stavbě opravdu hodně oddřel, měli jsme už dlouho v plánu ho vyčistit. Všude nás totiž strašili, že není úplně dělaný na stavební materiál a když se do něj dostane jemný prášek z SDK nebo z řezaného motoru, může se motor spálit. No samozřejmě my ho používali na vysávání prachu z SDK i na úklid všeho jemného prachu po flexování 😉

Chvilku sice čistění vypadalo trochu beznadějně. To hlavně ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jsou na vysavači ještě další šrouby a že by mohl jít vyčistit víc důkladně. No, pak jsem si říkal, že jsem se do toho možná pustil trochu bezhlavě, ale co, kdo se bojí, nesmí rozebírat.

Všechno jsem důkladně vyfoukal a vysál druhým vysavačem a pak kupodivu i zdárně sestavil zpátky. Když jsme pak vysavač zkoušeli, tak takhle nám snad nikdy nevysával (koupili jsme ho kdysi z aukce). A protože nám udělal radost, rozhodli jsme se mu koupit nová náhradní kolečka a dát ho trochu víc dopucu a ještě si ho chvilku nechat 🙂

A tím bohužel příval dobrých zpráv skončil. Na závěr si nechávám druhou jobovku týdne, a to naše schody. Už když je tenkrát náš zedník číslo jedna vylil, věděli jsme, že to celkem posr** a že jsou křivé, vyboulené, vytočené a vlastně celkově dost zmršené. Zároveň i jeden schod v zatáčce je celkově dost úzký a nebezpečný a naši paní ze stavebního úřadu by radost určitě neudělal (i když to je otázka, ona ráda nalézá problémy….).

Jenže celou dobu jsme tak nějak žili v přesvědčení, že se schody obloží dřevem, nerovnosti zmizí, ten krátký se trochu prodlouží a svět bude krásný, zalitý sluncem a řevem ptáků. A tak když už tu byli stolaři, byli jsme domluveni na zaměření schodů.

Jenže pak to přišlo. Krom toho, že zkonstatovali, že takhle křivý schody se jen tak nevidí, zároveň nám oznámili, že žádné obkládání dřevem nepřipadá v úvahu. A proč? Protože když jsme schody s našim projektantem šalovali, první a poslední schod se udělal stejně vysoký jako ty ostatní. Jenže aby tam mohl být dřevěný obklad, je potřeba mít první a poslední schod o 4cm nižší, aby se tam nášlap vešel a nebyl tak první schod o 4cm vyšší než ostatní zatímco poslední o 4cm nižší než ostatní.

Celé to je pravděpodobně způsobené tím, že jsme kdysi na otázku, co bude na schodech, odpověděli že asi plovoučka, protože je to levné. A už nás nějak nenapadlo (a zřejmě ani projektanta), že to je jen dočasné řešení, kterým si ale uzavřeme cestu k dřevěnému obkladu schodů. Smůla….

A tak schody nejdou obložit a tím vyřešit jejich křivost. Takže je možná jen jediná cesta, a to schody narovnat silou. A tak se bude zase brousit a pomocí lepidla dorovnávat. Se schodama jsme se obrátili na našeho šikovného obkladače, který pracuje opravdu precizně a dobře. Když tuto dobrou zprávu slyšel, dostal depresi a odešel domů.

Teda né hned, až po cca hodině řešení, jak to nejlépe udělat, co vlastně s tím a tak. Dneska pak dorazil po cca čtyřech dnech dodělat horní koupelnu a zároveň přinesl i finální řešní situace. Nakonec to vypadá, že se bude brousit mnohem méně než to původně vypadalo. Schody se protáhnou o 2-4cm (ještě to musíme zaměřit) směrem do chodby, tím se všechny vypoukliny jen zarovnají a dolijí lepidlem a všechny schody se zvednou o cca 0.5cm, čímž se zase vyřeší většina nerovností.

Úplně se broušení asi nevyhneme, ale už to nebude celodenní bourací šichta, ale spíš jen takové kosmetické ladění ;-). Dneska jsme schody změřili, on teď doma propočítá nejlepší variantu a v úterý to zakreslíme na schody. Podle toho se pak budou domlouvat další kroky. Tak uvidíme, jestli ještě dorazí 🙂