Pracovna, Loxone a komín
Zabydlování je peklo. Když už si člověk myslí, že má tu nejhorší část stavby za sebou, tak přijde stěhování a balení. A zase má pocit, že to nejhorší už je za ním a že už to bude jen lepší. Jenže pak přijde na řadu vybalování, třídění, hledání nových míst pro staré věci. A zase hrůza.
Bojujeme s tím už víc než týden a i když každý den vidíme pokrok, pořád to není hotové. Třeba včera jsem se konečně dostal k naší pracovně. Celý den (od cca 11 hodin do 11 večer) jsem dával dohromady skříně, stoly, naše počítače, kabely, třídil všechen ten HW a příslušenství, co k tomu za ta léta máme, a celkově dělal ze skladiště pracovnu.
Po smontování obou stolů přišel na řadu hardware. Oba kompy jsem pořádně pročistil pomocí kompresoru. Naprosto úžasná věc. Ze zaprášených desek se vylouply nádherně barevné a kdysi né úplně levné komponenty a zase na to byla radost pohledět. Pak rozbalit monitory a začít stěhovat do pracovny.
Když bylo alespoň nahrubo naskládáno, začal boj s kabelama. Když jsme se stěhovali, tak kompy byly ve fázi “pack now, sort later”. Což znamenalo, že vznikla óóóbrovksá krabice se všema kabelama najednou tak, jak jsem je odpojil z kompů. Takže všechno zamotané v sobě z obou počítačů, co byly u sebe. Lahůdka. Takže roztřídit. Jen už ne later, ale now 🙂
A pak všechno pěkně pozapojovat a urovnat tak, aby to pod stolem nepřekáželo a hlavně u oken nebylo nijak vidět.
A takhle to pak vypadalo večer, když jsme odstranili i všechen bordel. Už je z toho krásná pracovna, už abychom se mohli zase pustit do naší práce.
Další novinkou je pokrok v Loxone. Dneska zase dorazil pan Hruban a pokračovali jsme na čidlech domu. Kolem baráku se nám tak rozrostl počet senzorů z původního “prší/neprší” na stávající “prší/neprší, kolik fouká, kolik svítí, kolik teplo na severu ve stínu a kolik teplo na jihu na slunku”.
Dál jsme do rozvaděče nainstalovali dvě zásuvky, jednu pro switche pro technologie a druhou rezervní, když si tam člověk něco potřebuje narychlo zapojit (například lampičku, dost se to dneska osvědčilo).
Dál jsme na DIN lištu osadili i modul Quido (od Papoucha, 100 vstupů za 10.285kč). Zatím není ještě propojen, ale půjdou do něj kontakty ze všech oken, pohybová čidla a ovládání žaluzií. Musel jsem ho trochu více ohnout, aby byl rychlý jak potřebuju, ale vypadá to, že to bude fungovat. O tom kdyžtak někdy v samostatném článku.
A pak ještě nějaké další drobnosti, jako další 5V zdroj v rozvaděči pro USB zásuvky po domě, popropojování čidel a tak. Zároveň jsem dneska p. Hrubanovi koukal pod ruce více než předtím, abych dopochytil všechny potřebné znalosti a triky, abych pak už mohl další věci zapojovat sám.
Tady patří p. Hrubanovi opravdu velký dík za to, že krom dobře zapojeného rozvaděče a rozchozeného Loxone se také umí podělit o své zkušenosti a nebrání se kombinované spolupráci, kdy to, co zvládnu si už budu zapojovat sám, zatímco například silové části nebo věci, které vědět nebudu, bude nadále dělat on.
Pro mne naprosto ideální, nemusím mu na vše volat, spoustu věcí zvládnu, zároveň co ne, vím že se na něj mohu obrátit, aniž bych poslouchal, že jsem se do toho nesměl vrtat. Takže pokud máte zájem o Loxone chytrý dům, určitě se na něj obraťte. Webovky má http://amadeo.cz/ a email petr.hruban
A poslední pozitivní zpráva dne, máme opravený komín a připojená kamna. Dneska chlapi dorazili dokonat dílo, co začali o víkendu. Horní část komína zpátky zaizolovali a zazdili a zatáhli do lepidla, spodní část pak jen komplet zaizolovali a také zpevnili lepidlem. Pak už jen správně a esteticky připojili kamna a přívody vzduchu a jen co lepidlo vytvrdne, můžeme zkusit pořádně zatopit.
A to je z novinek vše. Stále nás čeká hromada práce. Rozchodit síť po domě, s vodákem dodělat vodu (a připojit vodoměry, co jdou napojit na Loxone 😉 ), dovybalit věci, protřídit a uklidit všechno nářadí, konečně snad opravit server a pak, pak už snad konečně začít pracovat a řešit trochu i jiné věci než dům 😉
Ahoj, zajímalo by mě jak je to u Loxone se zabezpečením proti vnějšímu napadení. Pokud by se to dalo hacknout tak útočník získá kontrolu nad celým domem. A dále jak jste spokojení s rekuperací a hlavně mě zajímá jak je to v případě, že venku někdo něco pálí nebo například pokud by byl venku cítit zápach z pole, tak se tím zamoří i dům nebo má na tyto případy rekuperace nějaké senzory, které zastaví přívod vnějšího vzduchu?
Díky za odpověď.
Loxone je na tom se zabezpecenim z venku naprosto mizerne, priserne az trestne. Toto je oblast, kterou opravdu nezvladaji a je to az ignoranstvi.
Cele loxone bezi jen na HTTP, zadne certifikaty, zadne https. Primo na strankach doporucuji nasmerovani loxone do internetu, spolu s tim tam bezi otevrene take telnet a ftp. Hruza.
Momentalne to mam takto udelane, aby se k nam jeste p. Hruban dostal, ale jedina cesta je pak vse uzavrit, zadny primy pristup z venku pres otevrene kanaly.
Nad tim pak postavit VPN a pomoci te se z venku pripojovat z venku do site (coz by mel i tak byt dneska standard, ackoli to skoro nikdo nema). Ja takto resim pristupy do prace i domu uz hodne dlouho a nemuzu si stezovat.
S rekuperaci spokojenost. Vlhkost z domu nam to odtahlo rychle a ted kdyz zavrem okna tak vzduch mame ;-). A kdyz byly horka, tak jsme dali maximalni vykon nasmerovany jen nahoru do patra a meli jsme i lehky vanek.
Co se tyka smradu z venku, zalezi co si date za filtry. Cim drazsi, tim lepsi izolace. Ale zaroven si pak doma delate sterilni prostredi, coz muze a nemusi byt dobre. Zalezi co chcete.
Ad Papouch, pokud byste něco sepsal, bylo by to fajn (nebo alespoň nasměroval, kde jste se inspiroval). Můj názor je, že cena za digitální vstup v Loxone (cca 800Kč/vstup) to celé řešení strašně shazuje, zvláště když uvážím, že většina dig.vstupů padne na tlačítka, která z 90% budou ovládat jen světla. Pan Hruban mi potvrdil zkušenost s Railduinem, takže tento modul(y) asi využiji i na tlačítka, pokud to zvládá i dvojklik/trojklik (dle stránek výrobce), nemuselo by to být zas tak omezující.
Díky.
Musim na to najit nejaky cas. Ono sepsat vecer report ze dne je easy, ale na toho papoucha uz to chce vic casu. Navic jeste ten SW ani neni v idealni podobe, zatim je to spis jen takovy proof-of-concept.
Co se tyka Railduina, pracovat s tlacitky umi, ale je otazka, jestli v zakladni verzi. Problem je, ze v pripade propojeni modbus (pres TCP) umi loxone dotazovat maximalne 0.1s, omezeni modbusu je 0.01s.
A kdyz kliknete rychle, tak to modbus nezaznamena. Na gitu je pristupny modifikovany firmware pro railduino, aby posilal UDP/TCP pakety misto modbusu (defakto to, co mam ja pro papoucha). Melo by to behat (je to od jendoho z de diskutujicich), ale uz to znamena zmenu FW, nejake to hackovani atd.
Ja osobne sem dal radeji tlacitka na Loxone, aby vse fungovalo uplne na 100% a pritelkyne mi cely loxone nevyhodila z domu ;-). A na papoucha uz davam jen mene kriticke veci.
Je otazka, jestli kdyz se Railduino propoji pres RS485, tak jestli dosahne rychlejsi komunikace. Pokud do toho pujdete, urcite dejte vedet.
Ten diskutujuci som ja. Momentalne sice na Railduino nemam cas, bezi hruba stavba, ale firmware je funkcny, akurat nie je otestovany v 24/7 prevadzke (do ostrej prevadzky pojde do pol roka [snad, uvidime ako pojde stavba]).
Osobne by som to neoznacoval za hackovanie, to uz mozeme cele Railduino nazvat hackom (je to len obycajny zlepenec existujucich komponentov s jednou custom doskou), takze ci tam bezi firmware taky alebo onaky … pokial funguje, nie je sa coho bat. Okrem toho preflashnut firmware tam a s5 je brnkacka a nie je co posrat, neda sa to bricknut *1.
On ani ten papouch nie je podla mojho nazoru nic diametralne odlisne, akurat je to pekne na jednej doske, bez zlepovania shieldov nad seba (a maleho rizika studenych spojov). A co som pozeral, ma to akurat iny procak (chcel som byt mudry ako radio a povedat, ze to bude 100% nejaka ATmega, ale podla fotky na webe nema – ked som vsak uvidel napis Zilog – polial ma nostalgicky pocit blaha 😀 ).
Dovod, preco som vyvinul vlastny firmware boli prave problemy s modbus/tcp v kombinacii s loxone – uz spominane pomale dotazovanie (problem s viacklikmi), alebo napriklad fakt, ze s poctom railduin stupa latencia (pretoze modbus/tcp funguje prave tak, ze sa kazdeho railduina dotazuje periodicky na kazdy vstup).
S modbus na 485 nemam skusenost, je mozne, ze to bude o kus lepsie, ale z principu komunikacie to bude s mnozstvom zariadeni spomalovat – otazne je, ci citelne, alebo nepostrehnutelne.
… kdezdo moj firmware je event-based, tzn. dokym sa nic nedeje, nic sa nikam neposiela, az v momente zmeny urovne vstupu sa vysle packet do loxone. Moze tak byt pripojene (teoreticky *2) nekonecne mnozstvo railduin a nebude dochadzat k ziadnym latenciam.
Skusal som milionkliky v rychlom slede – nikdy sa nic nestratilo a vzdy to loxone spocital korektne. Tak si musi kazdy vybrat, ja pojdem (primarne z dovodu samodomo-opravitelnosti) asi do Railduina, aj ked cena vstupu nebude tak lakava ako u Quida (zas ked clovek zarata 12 rele a i2c, tak sa to podla mna vyrovna).
*1 – vsetko sa da, ale sme v teoretickej rovine, to by sa muselo podarit nejak zmrvit arduino bootloader (ani neviem ako na to a to na nom vyvijam uz rok).
*2 – limity samozrejme existuju, ako fyzicke (kabelaz, switche), tak logicke (ip adresy, heartbeat a i2c pakety atd…)
Zdravim,
asi to vyznelo trochu jinak nez jsem chtel. Takze hned z kraje prohlasuju, ze na hacku ani railduinu neni nic spatneho ;-).
Hack beru jako neco, co se ohyba k obrazu memu. Takze samozrejme i papoucha mam hacknuteho, stejne tak v loxonu tu mou komunikacni vec nazyvam hackem, protoze to uz neni neco, co v Loxone jen naklikam ;-).
Bral jsem to spis tak, ze pro BFU (Frantu…) to uz nemusi byt az tak user-friendly, ze jen koupi railduino a frci. V zakladni podobe by z toho byl spise zklaman, ne li nas… Protoze kombinace modbus+tlacitka je nasiraci dost ;-). Stejne tak ne vsichni Loxone partneri se asi pohrnou do Railduina a natoz jeste hackovat (pardon updatovat 😉 ) FW, kdyz nemaji 100% jistotu, ze vse pojede ok a pripadne reklamace by sly za nimi. Takze asi spis tak, slo jen o to upozornit, ze uz to neni jen rozbalim zarizeni a frcim.
Jinak co se tyka funkcionality, mame to napsane zrejme oba stejne. Jen s tim rozdilem, ze ja nacitam TCP stream misto UDP, ale funkcne to vyjde nastejno. Presne jak pisete, neomezeny (*2) pocet zarizeni, ultimatni rychlost a dozivotni jistoty.
Co se tyka CPU, tak tam jsem to bral jako vyhodu, ze ma papouch svuj proprietalni, tzn mozna o neco rychlejsi nez arduino+sw, ale to je hodne diskutabilni. Navic tim, ze papuch uz v zakladu umi TCP/UDP/HTTP/…, tak mi odpadlo hackovani raidluina a stacilo jen vymyslet Loxone cast. K tomu teda jeste to, ze u Papoucha je vice vstupu za stejne penize a fakt, ze mi Papouch pujcil zarizeni na zkouseni zdarma, zatimco na Railduino bylo v tu dobu 2 tydny cekani na zakoupeni (otazka jeslti by sel pripadne vratit).
Takze no offence, hacku zdar! 😉
Jasne, ja som sa neurazil :D. Ono ani Rail ani Quido podla mna nebude ochotnych zapojit 90% loxone partnerov, resp. ani nebudu vediet, ktora bije, pretoze to neni priamo od loxone. Oni tym nakoniec prachy neusetria a pridaju si len starosti s niecim, k comu nebudu mat od vyrobcu ziadnu podporu.
Osobne beriem Rail (aj Quido) ako komponenty pre ludi, ktori si riesia cele Loxone (skoro) sami, vedia co robia a vsetky rizika beru na svoje plecia. Ja do toho idem s “klasickym elektrikarom mierne oboznamenym s problematikou loxone”, ktory pripravi a nataha vsetku kabelaz a vyvedie ju na svorky do rozvadzaca. Co s cim ako spojit (220V cast) budeme asi riesit az za pochodu, bude tam treba mysliet na obmedzenie vacsiny rele na 5A a tomu prisposobit ako istice tak topologiu. Tam podla mna jeho praca skonci a nastupujem ja, kde si poriesim vsetok slaboprud, cidla, tlacitka, led pasky, pohybove cidla mimo alarm a cele si to naprogramujem a odladim (v najblizsich rokoch 😀 ).
No a pokial casom zistim, ze je Railduino uplne naprd (a nepojde to ani vyriesit upravou fw [cize jedine ze by tam bol fatalny fail uz v navrhu hw]), vzdy mam moznost to vyhodit a nakupit mraky extensions (co zas vylucuje moja prazdna penazenka).
Presne tak, z pohledu Loxone partneru bude jedno, jestli Railduino nebo Quido (ackoli treba p. Hruban se te variante tvaril nakloneny, ackoli by se tam musel platit cas za to, ze se s celym zarizenim seznami a vse odladi).
Takhle zpetne si myslim, ze jsem par extensionu asi mohl vynechat a resit vice alternativne, na druhou stranu mam jistotu, ze zakladni veci funguji opravdu na 100% a az serepeticky kolem resim takto.
Nekde na anglickem foru jsem nasel pojem WAF faktor. Po chvilce hledani jsem zjistil, ze jde o takzvany “Wife acceptance factor”, ktery urcuje, jak rychle se draha polovicka nasere, kdyz dum nefunguje… No a podle toho je potreba uzpusobit topologii i HW v dome 😉
Ja mam relativne tolerantnu a sikovnu wife, takze by to malo byt ok (dovolim si tvrdit ze po telefone by zvladla vymenit railduino kus za kus [ked kupim to s nasuvacimi svorkovnicami] :D). Samozrejme to budem stavat co najviac stabilne, takze ked zistim, ze sa to sere, tak prachy neprachy, nacpem tam original komponenty. Nedovolim si mat nestabilny/nefunkcny dom.
Celkovo ale rozvadzac staviam tak, ze kazda miestnost bude mat aspon zakladnu funkcionalitu pokrytu priamo komponentami Loxone (aspon 1 svetlo, aspon 1 vypinac, funkcne zasuvky, …). Vo svojej paranoi pojdem vsak este dalej a pokryjem aj failure celeho riesenia – jednou radou prepinacov na DIN, ktore budu spinat rucne (obskocia relatka) tie najdolezitejsie veci (svetla, zasuvky, …) v kazdej miestnosti. Takze v pripade totalneho zlyhania moze zena s baterkou dojst do technickej a svetla si nahodit z tadial rucne. A potom vecer zhasnut a s baterkou ist do postele 😀 Plus – v rozvadzaci budu pripravene 3 zasuvky hned za hlavnym isticom a nejake bubnove predlzky :-).
S HW par skusenosti uz mam, ale som stale len lahky zaciatocnik. Momentalne sa na mna mnoho lepi, pretoze pracujem v time ktory vyvija vlastne linux embedded riesenie (vratane hw), takze mam okolo seba slusny hardcore elektrotechnicky tim od ktoreho cerpam know-how (a vysledkom je, ze doma na stole mam 3 arduina, multimeter, kopec dratov, loxone server, railduino, nejake 1wire cidla a tak podobne).
Na dokreslenie – svojho casu (rok dozadu – nez som nasiel na ebay 30 kanalovy dmx led driver za par supiek), som si na arduine vyvijal vlastny pwm led driver, takze multimeter a pajkovacka do ruky, naucit sa arduino, vyvinut vlastny seriovy protokol … a nakoniec to cele asi nepouzijem :D. No a tym som sa naucil programovat arduino, pochopil mosfet-y, optoizolatory, takze “hacknut” railduino na udp bola uz brnkacka (nehovoriac o tom, ze som od original autora vydindal zdrojaky aby som nemusel hladat na ktorom io porte ma co zapojene – takze kus prace “zadarmo”) – zatial celkovo asi nejakych 10 hodin (aj s protikusnym loxone planom).
Tomu rikam slusne jisteny rozvadec ;-). Zasuvky tam uz mam taky, ale fail-safe vypinace teda ne ;-). Doufam, ze bude Loxone fungovat jak ma. Prinejhorsim tam mam propojky a naprimo propojim horni Wago s dolnim Jisticem a zhasinat budeme jisticema 😉
Jinak nastesti mam take relativne vysoky WAF, ale odsud posud. Kdyz jsem postupne testoval ruzne styly zapinani/vypniani svetel a doslo to tak daleko, ze v kazde mistnosti se rozvecelo/zhasinalo jinak, tak jsem uz byl upozornen, ze bych to mohl sjednotit a udelat jednotne 😉
Ale na to stacilo rict, ze je to preci kvuli ni, protoze si ona mela vyzkouset jak to chce a stale mi nerekla finalni verdikt a najednou bylo vse ok ;-). Takze jsme pak sjednotili rozsveceni/zhasninani a od te doby je to relativne dobre, acokliv s rozsvecenim nocniho osvetleni (double-klik) stale v noci troch bojuje.
Ono kdyz je clovek s polovickou dostatecne dlouho, tak tema zkusenostma nasakne. A kdyz je clovek IT a ma kolem sebe IT, tak ji nic jineho nezbyva 😉
Inak k tomu CPU, tak Papouch samozrejme nema ziaden vlasny procak – to dnes nema nikto – len proste stavia nad Zilog-om *1. Porovnavat procesory nema absolutne ziaden vyznam, oba su urcene pre priemyselne nasadenie, oba su 8-bity, oba vychadzaju z 30 rokov starej architektury a oba budu na nejakych +-20 MHz. Na fotkach 100/3 sice nevidim aky je procak, je schovany pod tym extension boardom *2 so vstupmi a shift registrami, ale tie mensie quida su podla fotiek Z8F.
Skor by ma zaujimali papouch internals, v com to programuju, pretoze na Z80 som roky programoval v assembler-i, v tej dobe neexistovalo ziadne C-cko ako dnes na atmel-och, tak ma to proste zaujima, ako sa programuje s tymito procakmi dnes.
*1 – co ma ako cloveka co vyrastol na Z80 fascinuje z nostalgickych dovodov
*2 – no a hla, aj quido je doska v doske, pretoze ta horna je IO extension k tej dolnej 🙂
Koukam, ze do HW vidite mnohem vic nez ja. Ja koncim u SW a pak uz jen vim, ze mam neco nejak propojit ;-). CPU u 100/3 bude stejny jako u 50/3, ktery je bez extension (ano, je ve dvou vrstvach 😉 ).
Ohledne programovani, jeslti Vas to fakt zajima, normalne jim tam zavolejte. Maji primo linku na techniky, se kterymi se da opravdu dobre pobavit o celem Quidu, jak co maji udelane atd. Ja takto resil prave ty UDP/TCP a dalsi veci.
Ahoj, předem bych chtěl moc poděkovat za tento web moc nám pomáha při stavbě našeho domu.
Jinak jsem se díval, že tam máte řadovou svorkovnici pro propojení silových vodičů s jističem, nevíte prosím jaký je to typ? Díky
Jsou to Wago svorky, ale typ bohuzel netusim. To dodaval take p. Hruban.
Ono je toho plna prdel, staci si vybrat podla hrubky a poctu dratov, napr. https://www.gme.cz/svorkovnice-na-din-listu.
Tiez ma to caka …
No jenze tyhle male wago na din listu nepojmou tak velky pocet kabelu. A kdyz vidim, kolik tam toho vede, tak mit to takto po dvou, tak mam rozvadec 10x10m 😉
Podarilo se mi najit cely set kde je i vypis tech prvku tak kdyby to jeste nekdo hledal jako ja tak tady je odkaz http://www.conrad.cz/sada-rozvadece-wago-basic-821-104-99-mm-seda-modra-zelenozluta.k730472
9 svetiel za 1800. Uff…
Podle me to musi jit sehnat levneji (nejaky velkobchod, treba ELKOV). To kdyby to stalo takovou dardu, tak se nedoplatim. Od oka jsem zkoukl ty moje waga a je jich tam tak 100 minimalne. Zkusim mrknout jestli nekde nemam detailni rozpocet ceny rozvadece za kolik sem to mel
Tak jsem nasel cenovku od p. Hrubana a jedno wago je za 65kc, takze 9 svetel= 450kc 😉
V com sa teda tie svorky lisia od tych co som postoval ja? To je nejaky blok, kde je nejaky spolocny/zdielany privod PE+N a kazda svorka je teda trojdrat (L od rele, N a PE spolocne)?
Ja som zatial predpokladal, ze na N a PE pouzijem mostiky a wago len na spojenie rele->spotrebic. Pravdou ale je, ze sa tym trochu vytraca kuzlo jednoduchosti pruzinovej svorkovnice, na druhu stranu nepredpokladam, ze budem niekedy prepajat draty vstupujuce do svoriek z domu z chraniciek, maximalne tak tie, ktore su medzi svorkovnicou a modulmi loxone.
Jestli je dotaz na mne, tak si myslim, ze to jsou ty stejne. Akorat pri odberu z VO jsou levnejsi