Browsed by
Tag: stavba

Ubytovna uprchlíků

Ubytovna uprchlíků

 

…. tak nějak momentálně působí naše bouda na nářadí :)). Dneska začínám nejprve fotkou výsledku, protože to fakt stojí za to. Pět metrů dlouhé na jednu stranu, tři a půl metru dlouhé na druhou. Hloubka 62cm a celkem šest polic na výšku. Trochu to připomíná ubytování na pionýrských táborech, ale opravdu to bude jen na to nářadí.

Množství úložného prostoru předčilo mé očekávání, a to jsem zatím využil jen dvě zdi v jedné boudě :). Jen co se (snad někdy) dodělají dveře, udělám ještě jednu velkou polici pod oknem, kde budeme moct předpěstovávat na jaře rostlinky. Pod ní pak menší polici na aktuálně využívané sportovní věci (přilba, rukavice,…) a pod ní prostor na kola, sekačku. Poslední stěna (na západ) pak bude pracovní ponk, na stěne police a držáky na nářadí. Úplně to vidím, bude to parádní :).

Ale zpět k procesu tvoření. Protože bylo v neděli hnusně, pokračoval jsem po odpolednech v týdnu. Nejprve jsem dodělal zbývající část polo-žebříků do finální šířky. To obnášelo rozřezat pár dalších trámů a oblažit naše sousedy zvukem cirkuly, ale naštěstí mají pochopení :).

Když byly hotové, pustil jsem se do kompletace jednotlivých pater. Uchytával jsem to sám, což byl fakt opruz. Uchytit totiž 3,5m a 5m dlouhé latě v jednom člověku k připraveným hranolům je dost nadlidský úkol.

Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem boční hranol přichytil vrutem k pomocné lati (na fotkách to bohužel nemám) a druhou stranu pak přichytil naostro k připraveným policím. Pak jsem lať odšrouboval a i na druhé straně přichytil k hranolu. Jen to chtělo udělat v pohledovém hranolu díru tak, aby se dala později použít i na přichycení a nezůstala tam tak ošklivá plonková díra navíc.

Na řadu přišla tentokrát několikrát i motorovka. Je to naprosto ideální nástroj na kosmetické dolaďování už přišroubovaných latí a hranolů :). Když jsem totiž zasouval lať do rohu, překážely mi tam připravené hranoly. A na tohle doladění byla motorovka fakt supr.

Na závěr jsem pak pomocný boční hranol vyměnil za ohoblovaného krasavce, takže police vypadaly takto

Stejný postup následoval i u polic na druhé stěně. Tam byly latě 5m dlouhé, takže se to v jednom šroubovalo ještě víc suprově než v prvním případě. Naštěstí pomocný hranol většinou alespoň chvíli držel, takže to jakžtakž zvládnout šlo.

Následovala zábava s OSB deskama. Rovné plochy byla hračka. Desky jsme řezali na cirkule, takže jsou řezy opravdu pěkně rovné (narozdíl od řezání maflem). Ta pravá zábava pak ale nastala s dořezáváním rohu.

 

Nakonec se ale i rohy povedly vymyslet tak, že se řezalo jen v rozumném množství. Bohužel mi tam na závěr zbyl malý trujúhelníček, protože byly desky o cca 10cm kratší než bych je potřeboval 🙂

Ale když se to všechno správně uřízlo, tak to takhle pěkně do sebe zapadlo. V pravo pak jde vidět ten 15x15cm trojúhelník, který jsem dodělával úplně na závěr.

A tak se pomalu dostaváme k odpovědi, proč ubytovna pro uprchlíky. Takhle se nám tam jeden migrant ubytoval 🙂

 

Naštěstí ho ale odradila práce, takže tam moc dlouho nevydržel :)). Jinak jsem tím ale otestoval nostnost polic a i když zatím police držely jen na dvou bočních nohách, už tak unesly mých ladných 110kg :). Takže jakmile dodělám i další podpůrné nohy, bude nostnost bravurní.

A tady už výsledek se všema deskama přišroubovanýma k hranolům. To už jsem byl opravdu velmi blízko cíli, bohužel, osud mi to nepřál.

Předposlední věc před finálním uchycením nohou bylo totiž zbrousení hran OSB desek na úroveň hranolů. Přeci jen to není všude stejné a přečnívajících pár milimetrů tam nevypadalo pěkně (a hlavně vadily uchycení nohou). Jenže, když jsem desky brousil, ve zhruba třetině práce se mi přetrhl brusný pás a bylo dobrousíno. Takže teď čekám na zítřejší zásilku, ve které mi jich přijde rovnou deset, abych mohl i toto dodělat a nohy uchytit.

Co se ještě může pokazit, to se taky pos…..

Co se ještě může pokazit, to se taky pos…..

Tak dneska to bude trochu takový cry-post. Už už jsem si myslel, že máme všechny katastrofy za sebou a že už budeme jen pomalu ale jistě postupovat v před.

Bohužel, včera jsem narazil na problém, který znamená docela velký krok zpět.

Začalo to tím, že jsme začli budovat boudu na nářadí v rohu našeho šišatého pozemku. Staví mi ji chlapi, co dělali střechu a kteří opravdu vědí. Stavba jde přesně podle plánu a původně jsem chtěl psát o tom, jak parádní bouda je.

Jenže, když včera postavili stěny u naší zdi, začli se ukazovat problémy. Tím prvním bylo, že byla zeď vcelku nepříjemně vyhnutá směrem ven. Což je atypické, protože být to tlakem hlíny, bylo by to dovnitř.

Takže jsme řešili, jak je to možné a zřejmě za to může pořád ta tatra, co do ní kdysi couvla. Zatímco já jsem si myslel, že jen zlomili sloup, očividně se vyhnula celá. Takže jsme začli řešit, co s tím, protože vůči stěně domku na nářadí to vypadalo hrozně.

A pak přišla druhá, ještě horší jobovka. Když chlapi koukal na sloupky (které jsem jen tam mimochodem ještě předevčírem narychlo natahoval do lepidla+perlinky, protože bych se tam pak už v budoucnu nedostal), zjistili, že krom toho, že jsou vykloněné, tak ani nedrží.

No, tady jsem si to pos-kazil sám. Když jsme dělali kdysi plot, spodní část je vylitá z betonu s pumpou a do míst budoucích sloupků jsem nastrkal zbytek železa, který tu tenkát byl. To znamenalo 6tky a 8čky roxory.

Na to pak jsem na to vyskládal 4 šáry ZB a vylil už jen zavlhlým betonem. No, a bohužel se stalo to, co se asi tak trochu dalo čekat. Betony se tak úplně nespojily a roxory jsou moc měkké na to, aby to udržely.

Takže se stačí do sloupu víc opřít a už se kynklá. To, v kombinaci s tím, že na nich má být relativně hustý, dřevěný plot a v kombinaci s tím, že tady často opravdu dost fouká, by mohlo znamenat taky dost nepěkný průser v budoucnu.

Takže to vypadá, že všechy sloupy strhneme dolu, zlikvidujeme a natáhneme do fasády jen spodní část zdi. Ta na druhou stranu totiž drží jak přibytá a beton je pekelně pevnej (navrtávali jsme dvě díry na sloupek se zvonkem/schránkou). A nad tuto zídku pak uděláme sloupky ze železa a mezi to zpět dřevěné výplně.

Znamená to ale zlikvidovat cca 20 sloupků x 4ks bednění x hafo betonu x hafo energie věnované do původní stavby + zaplacení likvidace sloupků. Zkrátka spousta zbytečných peněz i energie.

Včera jsem z toho měl lehounce depku, ale už mě to asi přešlo. Holt, ještě si tu stavbu musíme trochu užít a to jak jinak než pořádně :))

PS: Pokud byste někdo sloupky chtěl, třeba na vystužení svahu nebo jako základ do jiné zdi, dejte vědět. Sloup samotný drží pospolu moc pěkně, akorát se bohužel nespojil se spodkem.

PS2: A teď mi můžete psát, jak jste to při stavbě našho plotu věděli, že to tak dopadne :))))

PS3: A příští článek bude o té super boudě co staví 🙂

Teréní úpravy – den první

Teréní úpravy – den první

Tak už zase budujem a zase ve velkém. Ráno na sedmou byl domluvený sraz s firmou, co nám bude dělat dlažbu. Čekal jsem, že dorazí jeden dva lidé, že to nějak celé projdeme a domluvíme se, co a jak.

No ani prd. Ráno v 6:45 dorazila 1x dodávka, 2x osobák, 2x auto s kontejnerem a 1x auto s bagrem. Obrovská invaze techniky i lidí. A vlastně skoro okamžitě se šlo na věc.

Všichni měli prostudovný plánek, co jsem tenkrát domlouval s jejich majitelem (ten dorazil dneska také) a začalo se se srovnáváním pozemku. Nejprve půlka za domem v úzké časti, pak za domem směrem do zahrady.

Celkově byli opravdu dobře sehraní,takže všechno pěkně odsejpalo a byla radost na to koukat. Čehož využívala i I. z poklidu naší pracovny 🙂

Po tom, co stáhli hlínu za domem, jsem jim představil můj plán s chráničkama. Ten jejich pohled už jsem dobře znal od předchozích řemeslníků, ale po vysvětlení, že to je na řízení domu i zahrady se dále nesnažili a už se jen ptali “kde ještě uděláme výkop” 😉

Kromě chrániček musíme ještě prodloužit vodovodní trubku, kterou máme za dům vytaženou jako rezervní. Ještě nevíme, jestli ji jednou použijeme na studnu, nebo naopak na napouštění bazénu, ale byla by škoda ji zabetonovat dlažbou. Takže jsme připravili výkop a ještě dneska k večeru dorazí vodák a vyvede jí mimo bojové pole.

Další úkol dneška bylo sehnat nějakou šachtu, do které se stáhnou kabely, co jsou vytažené ven z domu, a zároveň se tam ukončí všechny chráničky. Nakonec jsem sehnal tuto zelenou, říká se jí “ventilová šachta” a stála 500kč. Ideál ;-).

Po umístění šachty jsme pak dál pokračovali v krtčích závodech a připravili výkop pro trubku do retenční nádrže, výkop pro chráničku do retenční nádrže, výkop pro chráničku do zahrady směrem na západ a pak ještě jednu směrem na jih :).

Zkrátka nic velkého :). Ale upřímně, radši o nějakou tu chráničku víc, než pak řešit, že do daného místa už vživotě nedostanu elektriku nebo nějaké čidlo, protože je to přes cestu zámkovky.

Když chudáci vykopali všechnu tu přípravu na chráničky, vcelku rychle zvládli celou jižní stranu. Tam jsme měli hlíny tak akorát, takže stačilo jen srovnat, sem tam škrábnout třeba 5-10cm. To bylo fajn.

Problém nastal před domem. Ačkoli jsme si tenkrát výšku hlíny správně naplánovali, jaksi jsme zapoměli, že pro pojezdovou vstvu bude potřeba větší hloubka (40cm šterku a betonu – KSC) než pro pochozí (20cm šterku bez betonu).

Takže před domem se těžilo o sto šest. Bohužel, hlínu jsme sice získali zadarmo i s dopravou a rozvozem po pozemku, ale zbavujeme se ji za peníze. Cca 900kč za jedno auto a už tak 7x jelo. Ale co, pořád to vychází cenově dobře, než hlínu shánět za peníze.

Část hlíny jsme použili na srovnání pozemku před plotem. Tam byl takový divný hup (a nějaká stará tráva), takže jsme to hlínou oboje vyřešili :). Vešly se tam 3 kontejnery a zítra tam ještě určitě minimálně jeden nacpou. Pak na to ještě navezeme ornici a můžeme sázet trávu 🙂

A to je pro dnešek vše. Na závěr jen navezli jednu fůru štěrkodrtě jako podkladní vrstvu a všichni zmizeli. Zítra mají zase sraz od sedmi u nás, takže budem pokračovat.

 

MÁME ZKOLAUDOVÁNO

MÁME ZKOLAUDOVÁNO

Je to neuvěřitelné. Nakonec se to opravdu povedlo.

Raději jsme zde na blogu ani nepsali, jaké martyrium jsme museli během vyřizování kolaudace absolvovat. Od ohlášení záměru o užívání stavby (jelikož máme stavbu na ohlášku) po papír s tučným slovem “SOUHLAS” to trvalo 53 dnů, ačkoli zákon říká dnů 30.

Protože jsme věděli, že to bude komplikovanější, nenechali jsme nic náhodě. Nechali jsme vše zaměřit, nechali jsme vystavit protokol o zaměření stavby před prvním kopnutím, nechali jsme provést všechny revize, vytiskli všechny technické listy, dodali všechny prohlášení o shodě. Dokonce jsme v projektech upravili každý cm upraveného nebo posunutého okna či dveří, předělali jsme pohledy domu, předělali jsme situačku aby byl zakreslen zemní registr. A stejně to bylo málo.

A ačkoli dle zákona máte v případě nečinnosti stavebního úřadu po 30ti dnech hotovo, tak pokud stavební úřad zároveň přiděluje i čísla popisné, máte velké kulové.

A tak se snažíte v dobrém ohradit, jenže Vám je to k prdu, protože na SÚ si to řeší po svém. A tak zkusíte pomoc hledat na kraji, jenže tam na Váš SÚ dohlíží nekompetentní paní, co se bojí promluvit nahlas, natož se ohradit proti nesprávnému jednání úřadu.

A tak přistoupíte na hru úřadu (protože na oficiální stížnosti nemáte čas), ale aspoň jste ukázali, že si nenecháte vše líbit. Tím se Vám povede zkrátít termín jejich vynucené návštěvy z  “asi za dva měsíce” na “za dva týdny”.

A tak jsme se za 44 dnů návštěvy dočkali. A naštěstí dorazila jen jedna pracovnice místo dvou, jelikož ta nejhlavnější byla nemocná. A ta, co dorazila, byla opravdu milá. Poradila s vyplněním tam, kde jsme měli něco špatně, prošla dům, vše zkontrolovala, sepsala zprávu a ještě se s námi přátelsky pobavila.

Zkrátka opravdu milá návštěva. Přesně tak, jak bych očekával, že to bude fungovat. Aby v případě, kdy člověk splní vše, co zákon ukládá, od první cihly po výšku zavěšení hasicího přístroje, se nemusel bát toho, že stejně nezkolauduje, protože se někdo špatně vyspal.

A tak jsme čekali, jestli sepsaná zpráva bude stačit na to, abysme nakonec opravdu souhlas s užíváním dostali. Uběhl týden a tak jsme dnes na úřad opět volali. K naší radosti nám bylo sděleno, že se máme zastavit si “TO” vyzvednout.

Nejdřím jsme byli nadšení, pak jsme přemýšleli, jestli “TO” není třeba nějaká výtka. Ale co, vydali jsme se tam. Na úřadě jsme zjistili, že hlavní osoba úřadu je stále ještě nemocná, a tak celé papírování dělaly její kolegyně. A protože už předtím byla návštěva v pořádku, i na papíře stál SOUHLAS.

Má to jen jednu drobnou vadu na kráse. Naše číslo popisné je stále jen údaj na papíře, protože do RUIANu, kam je nutné číslo zadat, může přistupovat zase jen ta nejvyšší.

A tak budeme ještě chvíli čekat. Na druhou stranu, máme v ruce papír s razítkem. A ten by měl být snad už opravdu právoplatný. A tak jsme ho rovnou odnesli i na katastr, kde nám dům zapíšou. A pokud katastr číslo v Ruianu nenajde, bude urgovat SÚ, aby číslo do Ruianu zavedlo.

Tady bychom chtěli poděkovat i našemu projektantovi p. Partikovi. Zcela upřímně jsme rádi, že jsme na něj tenkrát na serveru svepomoci.cz narazili, že nás pozval do svého rozestavěného domu, že se nás ujal jako projektant, že nás přesvědčil o výhodách pasivního domu, že nám celý dům spočítal a navrhl tak, že potřebuje čtvrtinu energií běžného domu, že nám pomáhal s celou stavbou jak teoreticky, tak prakticky, že nám dohodil spoustu dalších vyzkoušených kontaktů, díky kterým šla finalizace téměř sama, že nám pomohl připravit všechny podklady na kolaudaci a že i nám i nadále pomáhá a pomůže dotáhnout zelenou úsporám a do budoucna třeba i s dalšími projety. Opravdu děkujeme.

PS: Kdyby někdo nevěřil, mrknětě na všechna videa a timelapsy na Youtube, kde p. Partiku uvidíte skládat KG trubky, pobíhat po vyzděných stěnách a ukládat nosníky, kde ho uvidíte vázat karisítě, kde ho uvidítě svařovat, lepit polystyren, pokládal zemní registr a spoustu dalšího. Zkrátka, žádné kecy, jen fakta 🙂

A jak dlouho nám to celé trvalo?

Co nás ještě čeká?

Bohužel je toho ještě spousta ;-). Jen co se změny zapíší do katastru, budeme žádat o vyplacení zelené úsporám. Další krok pak bude na jaře dodělat okolí domu, dlažbu, plot, terénní úpravy. Až bude to, tak pozveme odhadce, aby potvrdil, že jsme splnili 100% věcí z rozpočtu pro banku a uzavřeme i naší hypotéku.

A pak už jen tisíce dodělávek, dovolená v Bulharsku, svatba, druhé dítě, další dovolená v Bulharsku, ….. a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty 🙂

Finišovací aktualizace aneb zase trocha z toho budování

Finišovací aktualizace aneb zase trocha z toho budování

Od poslední budovatelské akce jsme zase trochu postoupili. A aby to tu na blogu nebyl jen samý hebrejský článek o Arduinu a o jiných (pro některé) sprostých slovech, tak tentokrát zase hezky česky (tímto zdravím rodiče 😉 ).

A je toho vlastně i docela dost. Průběžně jsme dodělávali drobnosti jak my, tak náš oblíbený řemeslník (který zvládl opravit i věci, co jsem si tu “vylepšil” sám 😉 ).

Začnu zásuvkama. Z nějakého, mě nepochopitelného důvodu, se už I. úplně nelíbil industriální vzhled našich tlačítek. Ačkoli jsem jsem stále považoval takový stav za ideální, protože se dalo rychle dostat ke kabelům a dopilovávat zapojení, nedalo se nic dělat, a pustili jsme se do zakrývací akce.

Kupodivu krytky vyšly docela dobře, a krom snad tří chybějících a tří přebývajících kusů vyšlo vše, jak mělo. Druhá část akce pak obnášela vymyšlení barevných rámečků.

No tak to ještě úplně nemáme, protože “těch možností”. A přitom člověk zjistí, že je nakonec bílá nejlepší. Takže to zatím vypadá tak, že budeme mít zásuvky jen bílé a u tlačítek bude barevný vždy jen hlavní modul a ostatní budou také bílé. Když jsme totiž zkusili dát barevných víc vedle sebe, bylo to až moc výrazné.

V podobném duchu se pak nesla i další akce Z, kdy jsme zadeklovali všechny ledky na noční osvětlení. Před tím akoratá I. ještě barvou přetřela zdi u schodů, ke byly narýsované čáry z jejich opravy.

Tady asi souhlasím s I., že s krytkama to vypadá líp. Ale to jen proto, že se ty LEDky nedají nijak tunit 😉

Další akce mamutích rozměrů bylo dozateplení průchodu na půdu. Jelikož mi zbylo cca 1.5m2 kaučukové izolace z rozvodů rekuperace, vymyslel jsem, že tím dřevěné dveře zaizoluju.

Samozřejmě nic nemůže jít jednoduše, takže jsem nejprve musel srovnat dveře. Když nám dřevař průchod dělal, došel zřejmě k závěru, že i dveře na půdu mají dělat parádu a tak místo aby byly z jednoho kusu v rovině, mají klasický rám a pak 2cm zapadlou výplň.

No, nic co by nespravilo lepidlo na polystyren a jedna deska dvojky EPS70 (Díky všem těm odborným termínům už člověk ve stavebninách nevypadá blbě ani s tou jednou deskou 😉 ).

Když jsem dveře z obou stran srovnal, přišla na řadu izolace. Jelikož byla v lehce nepravidelném tvaru, nějakou dobu jsem plánoval jak to rozřezat (znáte to, desetkrát měř, jednou řež a pak se jdi podívat, co jsi udělal…).

Takhle nyní vypadají dveře ze spodní strany. Další krok pak bylo zateplení ještě boků OSB desek, aby tam nikde “neprofukovalo” (což je blbost, prošli sme blowdoorem, ale víte jak).

Takhle to pak vypadá zespodu při uzavření. S výsledkem jsem byl fakt spokojený a protože mně to docela bavilo, rozhodl jsem se polepit i horní část ze zbytků a nějak to zkusit poskládat.

To už byla trochy větší výzva. Izolace pomalu docházela a tak se z toho stal takový tetris pro pokročilé. Nakonec se mi opravdu povedlo polepit alespoň celou dřevěnou část i z druhé strany. V té prostřední je zatím jen polystyren, ale možná tam taky něco pak ještě loupnu.

A tohle mi zbylo. Dobrý ne? 😉

Dalším, ale už ne mým úspěchem jsou podlahové lišty. Náš šikovný řemeslník zfoukl celý barák za dvě návšetěvy, kdy každou lištu nejen přilepoval, ale také nožíkem upravoval (viz výřez nad přechodovou lištou), pak akryloval seshora a větší přechody mezi lištama pak ještě vyplnil tmelem v barvě podlahy.

No výsledek famózní a hned místnosti vypadají zase o něco víc jako u lidí a méně jako na stavbě ;-).

Další věc, kterou se u nás zabýval, byly výstupy rekuperace. Tady by se asi spíš dalo říct, že opravoval něco, co se mně úplně nepovedlo. Nějak jsem měl pocit, že dokážu pěkně zapravit otvory po výstupech a namísto toho z toho byl hrbolatý nepěkný věc. Ale řemeslník je prostě šikovný, takže to nějak zbrousil, zapravil fajnovou a přetřel a jsou z toho krásné výstupy (a to je ještě očistil od pěny, kterou jsem je mám pocit zasr**l taky já 😉 ).

A jako poslední novinka jsou komplet dodělané parapety. Nalepené byly už nějakou dobu, ale teď už jsou i zasilikonované. Takže i parapety si můžeme odškrtnout.

A koupelna. Už i ta je hotová. V koupelně dlouho zbývalo dodělat odendavací servisní kachle na vaně a ve zdi na přítah vzduchu. Ale už i to je dodělané, takže žádná díra pod vanu nebo do zdi, ale pěkně jedna hezká zeď ;-).

Z repertoáru vlastních realizací je pak montáž dalšího routeru na WiFi do prvního patra. Stále totiž bojujeme s mizerným signálem. Ačkoli jsem rád, že dům má železobetonovou konstrukci, tak naše WiFi routery to úplně neoceňují. Takže momentálně to vypadá tak, že dole jsou dva a nahoře jeden.

Na fóru už jsme na toto téma rozjeli diskuzi a vypadá to, že to budu řešit pomocí  Ubiquiti UniFi AC Long Range. Ale ještě to chce trochu nastudovat.

Na závěr už jen fotka z mého stolu v technické místnosti, kde se mi pomalu ale jistě hromadí všechny objednané věci z Aliexpressu. Bohužel to jako na potvoru chodí tak, že se to ještě nedá moc pozapojovat, ale ten okamžik přijde ;-). A vlastně ještě jedna fotka. Pořídil jsem si laboratorní zdroj!

Konečně nebudu furt řešit, jak co napájet, ale budu na to mít toto. Bohužel, trochu nešťastná událost byla, že ho spatřila I. a zabavila mi ho se slovy, že bude pod stromeček……

Á propos stromeček… Už nám pěkně svítí před okny a připomíná, že Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady 🙂

 

Beton

Beton

Jedna z věcí, kterou jsem tento týden řešil, byl beton. Chtělo to trochu času, ale už se docela orientuju v typech betonu, v jejich pevnostních třídách, velikosti frakce, tekutosti a podobně :).

Co na tom bylo asi nejzajímavější, tak nikdy nekupovat beton podle oficiálních ceníků firem. Většina firem měla v ceníku cenu cca 1900-2000 kč/m3. Protože jsem ale ze začátku přesně nevěděl, jaký beton potřebuju, poslal nebo obvolal jsem obchodníky v betonárkách. Řekl jsem jim parametry betonu z projektu, množství a na kterou část desky je potřeba.

Už jen tím, že jsem se zeptal na ceny, mi začali nabízet cenu lepší než mají v ceníku. Tak sem přidal argument, že oslovuju všechny betonárky v okolí a šlo se s cenou ještě o něco dolu ;-). Nakonec jsem se dostal na cenu cca 1400-1500 kč/m3. Jelikož betonu potřebujeme 45m3 celkem (v různých parametrech, ale to je celkem jedno), znamená to ušetřených +/- 22.000 kč.

Co ovšem byl doslova šok bylo provnání nabídnuté ceny betonárkou s nabídkou od stavebních firem. Firmy dostaly slepý rozpočet, kde měly uvést cenu práce za jednotlivé úkony a cenu materiálu. Takže v případě základovky tam byly položky s cenou betonu a pak položky za práci, kdy se s tímto betonem manipulovalo. A teď si uděláme takovou mini tipovací soutěž.

Cena nabídnutého betonu od firem byla:

a) Výrazně nižší než cena, kterou mi nabídla betonárka jakožto maloodběrateli, protože stavební firma staví velké množství domů a základových desek, odebírá velké množství betonu a proto má mnohem lepší ceny….. NENE
b) Cenu srovnatelnou s cenou, kterou mi nabídla betonárka, protože betonárka dává stejné ceny všem co si o cenu řeknou…. NENE
c) Cenu z ceníku betonárek, která je sice o něco dražší než se dá sehnat přes obchoďáky, ale holt to trošku natáhnou aby vydělali…. NENENE
d) Cenu malinko vyšší než oficiální cenu z ceníku, protože je to stavební firma a chce vydělat něco víc…. pořad NENE.
e) Cenu za beton napáli o 1000kč na m3 oproti ceně, kterou mi betonárka nabídla, protože stavební firmy jsou šmejdi zelený co si z lidí dělají oslíčka otřes se… ANO ANO.

Je to dost smutné, že? Naúčtují si 50.000 za práci s betonem a pak ještě nastřelí cenu betonu tak, že vydělají dalších 50.000 (a to minimálně, jeslti mají lepší slevy tak ještě víc). No, a pokud se takto chovají s betonem, kde si člověk může cenu dokonce i ověřit, tak jak se pak asi budou chovat s ostatníma cenama.