Browsed by
Tag: barák

Giga akce pergola, část osmá – podlaha u bazénu

Giga akce pergola, část osmá – podlaha u bazénu

Mezitím, co jsme čekali na dodávku prken na terasu, jsem se pustil do dokončení podlahy kolem bazénu. Jak jsem psal dřív, tou dobou jsem měl připravené obrubníky, nahrubo srovnaný terén a připravený odvod vody.

Původní plán byl, že vybetonuju dno pod sprchou a pod zbytkem pak nechám štěrk. Jelikož jsem tu měl ale nějaký cement navíc, rozhodl jsem se udělat pokus a udělal jsem hustší cementové mlíko, které jsem pak roztáhl na celou plochu.

Výsledek vcelku uspokojující, akorát jsem si pak uvědomil, že vlastně nebude mít kudy odtékat voda, která tam případně naprší skrz podlahu. Tak jsem tam vyvrtal pár děr, ať to může vsakovat 🙂

Co se týká prostoru pro sprchu, tak tam jsem udělal cca 1-2cm tlustou vrstu betonu vyspádovanou k odtoku.

Poslední kousek mi pak samozřejmě nevyšel, tak jsem byl u souseda ob pár domů, který mě zachraňoval a půjčil mi ještě trochu cementu, ze kterého sem po domácku z písku z pískoviště udělal beton a tím to dodělal :). Tímto mu ještě jednou velký dík.

Na takto připravenou podlahu jsem pak do betonových lůžek položil a vyrovnal různé zbytky a odřezky z dlažby a obrubníků, na kterých pak bude položen rošt podlahy.

S roštem to pak vypadalo takto (bohužel tam nejsou zapomenuté zdvojené podklady v místech, kde se budou prkna napojovat, ty jsem tam dodělával až později).

Samotnou betonovou vanu pod sprchou jsem pak ještě natřel bazénovou barvou, aby voda co nejvíce odtékala odtokem a nevsakovala se do betonu (možná zbytečné, ale ať je to pořádně).

A pak už se šlo na pokládku. V tu dobu jsem to ještě nevěděl, ale oproti Garapě se s WPC prknama dělalo jedna radost. Vše je přesně rovné, nic se nekroutí, vše sedí, a tak, jak se to přišroubuje, tak už to zůstane 🙂

Pokládal jsem to tuším dva dny, a to hlavně proto, že bylo takové vedro, že to nešlo dělat v kuse :). Jinak ale práce opravdu pěkná a rychlá.

Trochu si to chtělo vyhrát se zakulacením kolem bazénu, ale taky žádná extra věda. Obkreslit zauklacení na místě, a pak vyříznout.

Řezal jsem to bruskou z lidlu, asi by to šlo i přimočarkou. Ale tou bruskou to šlo pěkně.

A tady už pohled na hotovo po tom, co jsem to celé opláchl od zbytků hoblin a bordelu.

Jak jsem psal, tohle byla fajn práce. Šlo to pěkně, žádné komplikace, vše jak má být 🙂

PS: Podlahu u bazénu hodnotí 10 body z 10 všechny děti v domácnosti 🙂

Giga akce pergola, část sedmá – terasová prkna

Giga akce pergola, část sedmá – terasová prkna

Pergola vyřešená, zbývá dořešit podlahu v pergole. A tak jsme vyrazili obhlídnout typy terasových prken.

Smrk nechceme, tak holt asi sibiřský modřín. Sice je dražší, ale vydží…. hahaha, další naivita. Když jsme se byli na prkna z modřínu podívat, tak samý suk a samá tříska nás úplně nepřesvědčila, že zrovna toto je to, co chceme v naší nové zenové oáze.

A co čert nechtěl, hned vedle modřínu měli tenkrát Garapu. Africké dřevo. Žádné suky, krásně hladké, vizuálně pěkné, cenove odporné :). A měli jsme problém. 1600kc/m2 za prkna byla tuším tenkrát cena, k tomu něco podobného za podkladová prkna, a k tomu nutnost mít speciální nerezové A4 pevné vruty v ceně ne zrovna lidové.

Ale nedalo se nic dělat, ta podlaha bude prostě parádní. A tak jsme začli googlit, duckduckovat, seznamovat, heurekovat a nevím co ještě, protože někde určite budou Garapa prkna výrazně levnější než tahle otřesná cena :).

A byla :). Podařilo se nám sehnat za 1260 Kč/m2. A vše vypadalo růžově, bohužel jen do té doby, než jsme zjistili, že nás ojebali. A bohužel to nebyl první ani poslední problém s nimi.

Dřevo jsme objednali u velkého velkododavatele, v pátek zaplatili a domluvili se, že během dalšího týdne nám dají vědět, kdy doprava přijede. Další týden uběhl a nic, ticho po pěšině. Týden na to jsem jim tedy volal, že kde je problém, a oni že jim odešel jeden ze dvou řidičů a že je to složitejší teď. WTF. Doprava za 3500kč a oni neumí sehnat externí. Uběhl další týden a zase nic.

Sice jsme během toho stále měli co dělat a měli jsme časovou rezervu, ale úplně nechcete někomu poslat 120 tisíc s tím, že Vám pak ani nedá vědět, kdy Vám to doveze. No uběhl další týden a konečně volali, že další týden dojedou. Sláva.

 

Bohužel, tím problémy nekončí. Když dřeva dovezli, zrovna hodně pršelo a my jsme tudíž složenou dodávku s dřevama nechali pohromadě, přikryli plachtou a nechali být.

Někdy den/dva poté jsme to rozebrali, odnosili za dům a začali chystat nátěry. V tuto chvíli jsme bohužel ještě stále netušili, že ná poslali o 20ks prken méně.

Naše blbost bohužel byla, že jsme to nespočítali hned při příjmu zboží. Bohužel jsme už vyšli ze cviku a ztratili ostražitost, že se Vás snaží ojebat každý zleva zprava. Když jsme pak volali do firmy, že podkladová prkna sedí, šrouby dle faktury taky, ale že toho nejdražšího je místo 120ks jen 100ks, dopadlo to tak, jak byste čekali.

Měli jsme si to zkontrolovat hned, řidičovi cestou nic nepřebývalo a ve skladu rovnež nic navíc není (ve skladu zbývalo poslednich 70ks, takze opravdu nepřebývalo). Takže nás okradl někdo mezi skladem a řidičem. Výtečný.

Takže nám chybělo 20prken, v Brně a okolí se tou dobou nedalo sehnat buď nic, anebo za tou dobou už dvojnásobnou cenu cca 2000kč/m2.

Takže jsem si musel půjčit vlek a vesele jet přes půl republiky za těma, co mě ojebali, abych terasu mohl dodělat. Ačkoli se pak obchoďák snažil být nápomocný a nějakou slevu tam vymyslel, stály ve finále prkna stejně jako když sem je objednával poprvé. Tzn. žádná sleva.

Takže jsem vesele vyšpulil dalších 12.000 a ještě milerád poděkoval, jelikož měli posledních 70ks a další dodávka by už rovněž byla prý za úplně jiné peníze.Skvělé.

I po této příhodě vyšel celý nákup cenově dobře, ale je Vám asi jasné, že z toho člověk nejásá, když ho takto ojebou. A to jsme ještě nevěděli, že bude problém další.

Tím dalším problémem se nakonec ukázalo napočítané kování (a nátěrová barva, ale to neřeším, to během pár let snad spotřebujem). Na každé skryté kování mi napočítali zbytečně o 1 šroub více, ok stane se. Ale místo přiznání chyby mi začli cpát, že je to moje chyba, jelikož je to potřeba chytat 3 šrouby.

Prý mi to říkali. Tak určitě. Když jsem se na technologický postup ptal, byl jsem odkázán na technické listy od výrobce, kde je explicitně uvedeno, že se to chytá dvěma šrouby. A to jsem schválně prošel jak CZ tak DE, abych si ujistil, že sem to nepokazil já.

No nic, nakonec teda, že vratku vezmou, že jim to mám poslat. Je to měsíc od poslání, a nic. Už jsem to 2x urgoval, peníze nikdo nevrátil. Napoprvé mi bylo řečeno, že byl dotyčný na dovolený, ale hned to udělá. Uběhl další týden a zase nic.

Takže tolik moje zkušenost s velkým dodavatelem. Cena sice dobrá, ale problémy zleva zprava. A to jsem ještě nezmínil, že některá prkna A kvality byla vcelku dost poškozená. Prý je můžeme vyměnit, když jim je dovezeme. Bohužel jsem spoustu věcí zjistili až při natírání, kdy už fakt nechcete znovu vést pár prken k nim.

Bohužel je to jak s Tescem, když si to necháte dovést, pošlou Vám to, čeho se chtejí zbavit. Když sem pak kupoval druhou várku osobně, už jsem si to tam sám vybral s tím, že některá prkna jsou s vadou. A co myslíte, prkna tam vrátili a prodají je zas nekomu dalšímu.

Název firmy schválně neuvádím, protože nehodlám dělat žádnou reklamu. Křivá prkna jsem nakonec vyřešil, i když občas bylo vybočení až 2cm na té délce, ale stejně pachuť díky zbytečným 12.000,- zůstává.

 

Giga akce pergola, část šestá – podkladové hranoly

Giga akce pergola, část šestá – podkladové hranoly

A jsme tu zas :). Pasy kolem pergoly pasují, štěrk v podlaze štěrkuje, obrubníky kolem nové podlahy kolem bazénu obrubníkujou. Co víc si přát. S tím, jak jsme alespoň část prací postupně uzavírali a dokončovali, začly ale vyvstávat nové otázky.

Kdo nám tedy finálně dodá zasklení? A neměli bychom ho tedy už objednat? A kde a jaká prkna koupíme na tu podlahu? No, začly zas těžké časy 🙂

Se zasklením to bylo nejsnažší. Tam jsme měli kandidáta Nenox a nakonec jsme u něho i zůstali. Finálně jsme se byli podívat ještě v jejich showroomu, vyzkoušeli jsme si různé typy uchýtů, zasklení, tažení a jiné drobnosti a bylo to.

 

 

Domluvili jsme se na zaměření, složili zálohu a rovnou si vymysleli i něco extra :). Abychom mohli začít řešit finální výšku podlahy i horní vrstvy štěrku, potřebovali jsme od nich rovnou připravit hliníkové profily, které jsou položené přímo na betonech.

Naštěstí to nebyl problém a do týdne k nám poprvé přijela parta montérů a začla dělat jejich magic.

Za pár hodin bylo hotovo. Hliníkove profily srovnané do absolutní roviny, položené na všech betonech přesně tam, kde bude za 8 týdnů stát naše zasklení. Blížíme se!

Profily precizne položené, navíc v případě patek pergoly pěkně zaříznuté, aby vše lícovalo. A ještě jsme dostali již zmíněnou pochvalu ohledně betonů, že je máme krásně rovné. 🙂

Tak tím jsme měli “vyřešenou” pergolu. Alespoň to, co bylo potřeba vyřešit akutně. Záloha zaplacená a nám začínalo běžet 8 týdnů do dodávky.

Do té doby zbívalo dořešit dřevo na podlahu, dodělat podlahu, ideálně opravit rozebranou dlažbu z venku a dodělat podlahu kolem bazénu. Nic velkého, 8 týdnů tak akorát 🙂

Giga akce pergola, část pátá – srovnání terasy

Giga akce pergola, část pátá – srovnání terasy

Hola aloha, další článek je tu :). Minule jsme dokončili přípravu na podlahu kolem bazénu a tak se vraťme v našem příběhu zpět k naší terase.

Nastal čas vylepšit naši štěrkovou pláž se sklonem k odvodu vody z terasy a rozdíl výšek v jednotlivých rozích tak byl až 5cm. Podklad pod dlažbou je složen ze dvou různých frakcí štěrků. Jemnější na povrchu a nějaká 2-32 frakce pod ní. Abychom to mohli srovnat, bylo potřeba nejprve odtěžit štěrk jemnější, srovnat ten hrubější a jemnější pak zas vrátit zpět.

Easy as f… facka. Leda že by šlo o tuny a tuny šterku, že? 🙂

Postupně jsme škrábli celou vrstvu horního štěrku a začli plánovat srovnávání. Jako první bylo potřeba zvýšit poklop do retenčky. Takže rozebrat, podezdít, vložit zpátky, zasypat.

Pak začlo srovnávání zbytku terasy. Dovezl jsem vlek šterku (jedna lopata nakladače, cca 800kg). A začal srovnávat.

No, jak se ukázalo, tak doprava štěrku pomocí vleku nebude to pravé, protože 800kg šterku je jedno velké nic, které vystačí tak maximálně na menší nic nerovnosti.

A tak jsme objednali 4 tuny štěrku od místního dealera 🙂 ….. no, to už bylo lepší, ale ani to nebyla extra impozantní hromada :)). Naštěstí už stačila.

Toto je ono, 4 tuny štěrku :). A tak zase pěkně nakládat do koleček a vozit kolem domu. Postupně jsme pomocí laseru začli srovnávat celou plochu do roviny

Někde v tuto chvíli jsem pak objednával i nový laser. S vidinou toho, že nový, zelený, bude vidět přes den o fous lépe než ten starý červený. No, něco to pomohlo, ale extra moc ne. Výhoda ale hlavně byla, že už jsem ho nemusel zakopávat pod úroveň jako ten náš starý, který svítil jen nahoře, tento nový totiž umí svítit i přímo u země.

A takto nějak to vypadalo. Když se kameny rozsvítily zeleně, věděli jsme, že je máme srovnat. A tak jsme hrabali hlavně podvečer, kdy to bylo lépe vidět a rovnali a rovnali.

Když bylo srovnáno, vyrazil jsem spolu s dvěma řemeslníkama pro vibrační desku 🙂 Moc toho sice nenapracují, ale o to  větší mají hlad 🙂

Bohužel ani silově úplně nevynikají (spíš jsou takový pan Lorenz, umí poradit ve všem, ale reálně nepomůžou nikde), bylo potřeba vymyslet, jak tu krávu těžkou dostat z vleku dolů a pak hlavně nahoru.

Naštěstí jsme měli zrovna úplně náhodou před domem 48m2 dlažby, ze kterých se dá úplně náhodou docela dobře udělat rampa a schody :))).

Vibrování pak už byla sama o sobě sranda. Trochu hluku, ale jinak pohodová práce. Nejprve jsme srovnali 2-32 štěrk do jakž-takž roviny, pak tam rozvozili jemnější štěrk a přejeli to ještě jednou, aby se to celé srovnalo na finále.

Tím byla práce s deskou hotova a já ji ještě ten den stihl vrátit. Krásná práce. Alespoň jednou šlo něco tak,  jak mělo 🙂

Giga akce pergola, část čtvrtá – podlaha u bazénu

Giga akce pergola, část čtvrtá – podlaha u bazénu

A jsme tu zas, s naším never-ending příběhem plným zvratů, nečekaných událostí a hlavně blbých nápadů, jak si přidělávat další a další práci :).

Už jsem psal, že jsme si přidělali práci tím, že jsme se rozhodli, že terasu srovnáme a dáme tam dřevěnou podlahu. Ale to Horste ještě není vše, my to dneska ještě vylepšíme. Protože víte co? Když už budeme dělat dřevěnou podlahu v pergole, tak by to chtělo udělat i podlahu kolem bazénu. A víte co, když už tam budeme dělat podlahu kolem bazénu, tak by to tam chtělo i sprchu!.

Pacienti. Fakt.

Nechápu, proč na terase nemohl kdysi zůstat ten slunečník a nemohli jsme ř9ct “Jo, je to super, není potřeba dělat něco jiného”. Né, nemohli. Protože pacienti :).

A tak jsem začal zas kopat. A tentokrát to bylo extra vydatné. Protože kolem bazénu bylo opravdové hadí hnízdo. To máte hadice na filtraci, na závlahu, rozvdody vody po zahradě, vývod hadic z boxu s ventily na závlahu, chráničky s kabely z domu. To byl zas nápad šetřit místem a dát to tam s tím, že to přece ničemu nebude vadit.

Takže vše nanovo. Přes den kopat, večer po šichtě pít. Ani ten pes tomu nemohl věřit 🙂

A tak  jsem opatrně kopal a kopal, čistil to ručně kolem chrániček a připravoval výkopy. Plán byl jednoduchý. Za prvé, podlaha kolem bazénu. Za druhé, udělat betonovou vanu pod sprchou. Tu jsme chtěli napojit na svod vody ze střechy pergoly, aby voda ze sprchování nezůstávala na podlaze nebo nepodmáčela hlínu kolem bazénu.

Došlo dokonce i na nějakou tu přeložku vedení :). Naštěstí jen jedna trubka, ta bude zároveň sloužit jako přívod vody pro sprchu.

Na to, že to byla akce “když už děláme podlahu, tak udělejme i toto” se to samozřejmě zas zvrhlo do velké samostatné akce, která si pár dnů/týdnů nakonec vzala.

Došlo i na bednění sloupku na sprchu, které jsem ztloukl ze zbytků OSB desek po odbednění pasů pod skly (pár prken šlo dobrovolně, tak jelo podruhé :)) ).

Po výkopech došlo na další oprášení znalostí. Usazování obrubníků. Další oblíbená činnost. Srovnávat a usazovat kusy betonu o nemalé váze ve 30C vedrech. I love it. So many sweet memories….

A takto probíhala simulace kýženého výsledku. Kolem bazénu jsme nakonec naplánovali WPC prkna, aby jim tolik nevadila chlorovaná voda. Prkna budou na profilech, které budou ležet na podložkách položených na zbytkách dlažby. Takový byl původní plán, který se samozřejme pak ještě změnil.

Obrubníky z jedné strany, a ručně vyrobené, aby to lícovalo s boxy na závlahu a plánovanou sprchou. Nic velkého, proč si prostě jen ještě trochu nepřidělat práci, že?

Bednění byla zase taková impro-show, ale splnilo to účel :). Vybednit, zatížit a vylít (tentokrát už ručně namíchaným) betonem 🙂

A tady výsledek. Obrubníky kolem budoucí podlahy kolem bazénu byly hotovy a já se mohl vrátit zpět k podlaze pergoly. Ale o tom zas příště 🙂

 

Giga akce pergola, část třetí – betonáž

Giga akce pergola, část třetí – betonáž

Předpokládám, že jste giga napjati, jak to celé pokračuje, že? No určitě :). Tak pojdmě pokračovat. Po prvním článku o tom, jak jsme se rozhodli si zas přidělat práci, a druhém článku o tom, jak jsme vše vykopali a připravili na betonáž, se pojďme podívat na to, jak zdánlivě téměř hotová akce se může změnit v úplně nehotovou a vlastně akci úplně na začátku :).

Ale pojdmě popořade. Den B, betonáž. Finální oslava vítězství…

O tom, že potřebujem mix, bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy naše výpočty ukázalyi cosi kolem 3-4m3 betonu. A tak jsme začli řešit, jak tam ten beton dostanem. Chvíli jsme ještě vlastně zvažovali i beton zavlhlý, ale při představě, jak ho zvedáme do výše zídky a že by to bylo asi tak 13223424 koleček na odvození jsme od tohoto dobrodružného nápadu rovněž upustili :).

Druhý problém byla pumpa. Vzpomínky na to, jak balancuju ve druhém patře na lešení a držím chobot, kterým se trefuju do šalování, byly dostatečné na to, abychom i velkou pumpu zamítli. A tak jsme se rozhodli, že zkusíme něco nového, zaexperimentujeme a zas se něčemu přiučíme. Volba padla na mini pumpu a natažené hadice.

 

Netuším, kolik stojí velká pumpa dneska, ale za tuhle dětskou jsme ve finále zaplatili stejně 8000,-, takže cenově si moc nepomůžete. Nespornou výhodou ale je, že to není až takový masakr, co se týče držení v rukou.

Ale zadarmo Vám to taky nedají. Dorazil s ní jen jeden člověk, který měl v ruce ovladač a který na povel zapínal a vypínal čerpadlo. Zbytek byl bohužel na nás. Takže jsem se musel doslova porvat s anakondou, držet ji za krk a donutit ji plivat tuny betonu přesně tam kam potřebujeme a ne jinam, třeba na dlažbu nebo do bazénu.

Na té fotce to sice vypadá celkem pohodově, ale to jen proto, že byla pumpa zrovna vypnutá a jen dojížděl zbytek. Když se ale zapla, ta prokletá težká hadice kopala jak kráva a fakt to chtělo držet celým tělem.

Po fázi pumpování přišla fáze vibrování, srovnávání a uhlazování. Asi hodinku to vzalo, ale musím se pochválit, udělali jsme to opravdu pěkně. Dokonce jsme byli pochváleni o pár týdnů později při instalaci profilů pod zasklením, že takto pěkně rovné betony se jen tak nevidí 🙂

A přesně v tuto chvíli mohla tahle série článku skončit, kdybychom byli normální…. ale ne… nejsme. Nevím zda bohužel či bohudík.

Víte co se stalo? Dostal jsem nápad. Že vlastně když už řešíme to zasklení, že by bylo hustý mít místo dlažby nějakou pěknou podlahu. A víte, jak se to stalo?

Protože když jsme finalizovali bednění, bylo potřeba určit finální výšku betonu pro zasklení. A někde v tu dobu jsme zjistili, zcela logicky, že terasa je vyspádovaná kvůli odtoku vody přece. Jenže zasklení musí byt v absolutní rovině přece…. Celkem dvě neslučitelné podmínky, že?

Takže bude potřeba to srovnat trochu. Tzn. dát téměř všechnu dlažbu bokem, vyrovnat štěrk do roviny a zase ji celou položit. Ale když už ta dlažba stejně bude celá pryč, tak proč tam nedat nějaké dřevo, ne? Bylo by to takové teplejší, měkčí… Ale když dřevo, tak nějaké, aby vydrželo, aby nemělo třísky a dalo se tam chodit naboso. Protože TO už nebude pergola, to bude náš nový obyvák, když ten původní nám zabraly děti. Protože TO bude naše místo pro relaxaci, naše nové místo ZENu a chceme to mít pěkné.

Takže garden fitness pokračoval. Dětem jsme koupili dětská kolečka a spolu s námi vozili a vozili. Dlažbu před dům, šterk vedle domu. A vozili až se z nich kouřilo.

Spolu s dlažbou muselo z terasy zmizet i vše ostatní. Ale protože do konce prázdnin bylo tenkrát stále daleko, tak jsme si tam zas zpátky navezli alespoň sezení, abychom si měli kde dát po celém dnu otročiny pivo :). Bylo to tak trochu jako na pláži. Místo zlatých písků stříbrné štěrkoviště.

Když beton dostatečně vytuhnul, začli jsme odbedňovat. No… další přidělaná práce. Zbytky betonu, co zbyly v mixu a měli jsme je v kýblech, jsme vylili do výkopů, abychom to jednak trochu zpevnili a jednak jsme to nemuseli likvidovat. Ale věřili byste, jak pevně se to chytlo na ty bednící OSB, že to ani nešlo vyndat?

Naštěstí není nic, co by odolalo velkému pajcru. Koupil jsem si ten největší, protože tomu mému malému se beton jen smál :). S tím novým velkým ho humor přešel 🙂

A tím pro dnešek zas konec. Měli jsme odbedněno, měli jsme odvozenou dlažbu, a zas jsme si mysleli, jak už bude vše dobré…. ne nebude :).

 

Giga akce pergola, část druhá – kopání

Giga akce pergola, část druhá – kopání

Tak pokračujem dál v souhrnu událostí a utrpení posledního půl roku. Pokračujem v akci pergola.

Když skončilo, teda spíš se aspoň trochu uklidnilo, monzumové období, šla už práce trochu rychleji. Krom kopání jsem začal do už hotových výkopů skládat ztracené bednění a zpět je zasypávat tak, aby nehrozil nikde žádný sesuv.

Zatímco jsem jednu díru kopal, vykopanou jílovici jsem zasypával ty předchozí s vyskládaným bedněním. Aspoň jsem nemusel tolik vyvážet před dům do kontejneru. Když nepršelo, práce šla celkem dobře. Až do chvíle, než monzumové odbobí skončilo úplně a začalo období sucha a veder.

Ale nedalo se jinak. Plán byl jasný, do konce léta být ideálně ready. Takže odvozit dlažbu, vykopat, vyskládat ZB, zasypat and repeat :).

A k tomu neustále zahrazovat hluboké díry, aby do toho jedna z našich tří radostí nespadla, protože mají všichni zhruba stejný pud sebezáchovy bez ohledu na to, zda je to radost člověčí nebo psí :).

Obytná plocha pergoly se postupně zmenšovala a zmenšovala. Tou dobou už byl gril dávno ukrytý v bezpečí na druhé straně domu a na terase postupně ubývalo i ostatního nábytku. Touto dobou jsme měli zatím ještě stůl i sedačku, ale blížily se horší časy 🙂

Po dodělání výkopu jsme začli finalizovat vše ostatní a chystat velký den B, neboli betonáž :). Původně jsem si říkal, že nakoupím pytle a umíchám to na místě. Hahahaa, to byla naivita. Po spočítání, kolik betonu vlastně potřebujeme a výsledku necelých 4m3 jsem se střídavě chvíli smál, chvíli plakal, co sem si to zas vymyslel a že zas budem potřebovat mix a pumpu 🙂

Nakonec jsme v obou oknech pergoly srovnali výšku zídky na stejnou úroveň. Původní plán sice byl, že druhé bude nižší, ale nakonec jsme to přehodnotili. Aktuální plán (zatím nerealizovaný) je, že protáhneme nerezové stolky ještě o jeden dva dál, a uděláme pak jakési elko, kde bychom z druhé strany udělali barové posezení.

Zatím je to stále ve fázi plánu, ale třeba se to příští rok nějak povede dovymyslet a realizovat :).

A pak…. fáze bednění. Oóó jaký flashback do minulosti a připomínka časů dávných, kdy jsme spolu s I. bednili základy, věnce a nevím co ještě :). Takže jsme jen oprášili obedňovací vědomosti a pustili se do toho. Je to jak jezdit na kole, to taky nezapomeneš :).

A bednili a bednili. A taky dávali železo, a kupovali železo, a zas bednili, vrtali, šroubovali turba, a rovnali a rovnali 🙂

Dokonce i na svazování bednění pomocí drátů, aby se nevyklonilo jsme si vzpoměli. No byl jsem na nás hrdý, bylo vidět, že už nejsme žádní amatéři a že se tím stále můžeme živit 🙂

A pak přišel den B. 30C vedra a betonáž….  Jako za mlada :). Napjati? Tak zas příště 🙂

Giga akce pergola, část první

Giga akce pergola, část první

Bylo tu dlouho ticho, že? :). Ale tentokrát to nebylo tak, že nebylo o čem psát, jenom nebyl ani čas ani energie psát. Ale protože se naše akce “to bude na chvilku” konečně blíží ke zdárnému konci a my už jen čekáme na finalizaci, je konečně prostor i síla vše sepsat. Byla by totiž škoda se o to nekonečné utrpení nepodělit 🙂

Jak určitě víte, je to už nějaký rok, kdy nám začla ujíždět dlažba na terase. Dělo se to ze dvou důvodů. První byl sedání hlíny pod terasou a druhý byl, že se nám terasa podmáčela velkým množstvím vody z okapu pergoly. A tak jsme tenkrát udělali zpěvnění na straně, kde dlažba ujížděla. A když už bylo zpevnění, udělali jsme tam i zídku. aby bylo k čemu přirazit gril a stolky z Ikey.

A pak byl dva roky klid, až do letošního března-dubna, kdy furt chcalo a chcalo, nedalo se ani grilovat, jaká byla venku zima,  a tak přišel osudový nápad :). Doděláme betonové pasy i kolem zbytku pergoly a pergolu zasklíme. Budeme moct grilovat nonstop, prodloužíme si sezení na terase od jara do podzimu, možná i v zimě.

Realizace přece nebude tak složitá, vžyť předloni šlo to kopání docela dobře, ne? …ne? NE? Monžá jo, možná ne, ale po čase to vždycky zpětně vypadá jako sranda a člověk se zas pustí do další kraviny 🙂

A tak jsme vyrazili na obhlídků realizátorů zasklení v okolí a oslovili i našeho původního dodavatele pergoly. Objeli jsme toho víc, až jsme narazili na jednu  firmu v Rousínově, která tam má i moc pěkný showroom. Spousta vystavených pergol i s ukázkami zasklení, navíc místo přístupné kdykoli z venku, takže si tam s tím může člověk v klidu pohrát, posedět a promyslet.

Při tuším třetí návštěvě bylo téměř rozhodnuto, zasklení bude nejspíš od firmy Nenox. Ostatní dodavatelé nás úplně neoslovili, náš původní dodavatel pergoly toho měl zrovna moc a časově mu to nesedělo, a v Rousínově se nám systém opravdu líbil a i cenově byl za dobré peníze.

Probrali jsme, co a jak bude potřeba připravit, a my se mohli pustit do veledíla. Tou dobou byl nějaký duben-květen a my chtěli ideálně vše stihnout do podzimu. Času dost, říkali jsme si, do podzimu to zvládnem levou zadní.

A tak jsem půjčil kontejner na vykopanou jílovici a začal kopat…. teda, začal… Půjčil jsem ten kontejner a dalších několik týdnu chcalo a chcalo :).

Když nepršelo, bylo vše komplet promáčené, a když už jsem něco vykopal, začlo znova pršet a já se bál, že se mi to celé zbortí. Dokonce i v noci jsem míval sny o tom (true story), jak prší tak moc, že mi patky pod nohama pergoly sjíždí do výkopů a celá pergola se bortí a padá.

Ale postupoval jsem. Začal jsem postupně kopat hranu pergoly mezi terasou a bazénem. Samozřejmě tam, kde jsou všechny trubky na závlahu a přívod vody do rozvaděče na závlahu :). Jak jinak, nemůže to být jednoduché 🙂

Tím, jak neustále pršelo, se to celé začlo protahovat, takže reálně jsem kopal vlastně až v červnu. A i tam to nebyla žádná sláva. Jak jsem něco vykopal, přišel slejvák, celé mi to zaplavil a já zas čekal.

A tak jsem furt něco zakrýval, odkrýval, odsekával beton od obrubníků kangem, a kopal a kopal. A k tomu postupně rozebíral dlažbu z terasy, seškraboval štěrk, ten taky furt někam převážel. Byla to radost.

Krom výkopových prací bylo potřeba řešit i různé technologické přesuny. Například pískoviště nebo hromadu štěrku, která se stále zvětšovala a zvětšovala :).

Děti to nejprve nesly nelibě, ale když viděly, že jde jen o transport a ne fatální zrušení jejich hracích stanovišť, vzali to jako dobrodružství a pomáhali transportovat taky :).

 

A tím pro dnešek skončíme. Ale nebojte, tak jako si rodička myslí, že porodem má to nejhorší za sebou, i já si myslel, že výkop byl to nejsložitější a že už to vlastně skoro máme. Opak byl ale pravdou a naše velké letní dobrodružství tím teprve začalo nabírat na obrátkách 🙂

 

 

Zabiják pampelišek

Zabiják pampelišek

Dneska jen taková kratší recenze na nástroj, který pro změnu musíte mít. Nejde o reklamu, ale o upřímné nasdílení radosti z něčeho, co funguje opravdu tak, jak reklama slibovala :). Navíc zaplaceno tvrdou měnou v Obi (tzn. dokonce víc, než za kolik to jde koupit na internetu), ale potřeboval jsem to rychle na víkend, abych ten žlutý mor mohl vymýtit.

Jak se nám začal zelenat trávník, tak nám taky všude začaly růst pampelišky. Neskutečný plevel, který ručně vyrývat je téměř nemožné (zkusili jsme, a marný boj, navíc je pak zahrada jak po bombardování).

Tak jsem trochu Googlil a koukal na recenze, až jsem našel Fiskars Xact. Podle obrázků to vypadalo naprosto ideálně a recenze krom jedné to taky vychvalovaly. Tak jsme to zkusili koupit.

Ukázalo se, že borec v negativní recenzi měl buď levé ruce nebo nějaký vadný kus (nebo oboje), takže mu to nefungovalo, jak mělo. Skutečnost je ale taková, že to funguje opravdu tak, jak reklama slibuje. A to naprosto parádně.

Manipulace s odstraňovačem plevele je vcelku snadná, ale vypadá to, že to chce trochu větší váhu, abyste ho pořádně zadupli do země. I. s tím má trochu problém, zatímco mně to jde samo.

Odstraňovač položíte nad pampelišku, zadupnete, vyklopíte do boku a už taháte tu žlutou svini i s kořenem.

Díry to sice v trávníku dělá trochu taky, ale o dost menší, než když se to dělá rýčem nebo motykou.

Zkoušel jsem to jen tak na skok, když jsme dorazili domů, a za 20min jsem měl vytrhané dva kýble pampelišek.

Krom nich se tím dobře odstraňuje i další plevel jako je jetel nebo jiné radosti. Jediné, co tím nejde, je tenhle fialový hnus. Na ten budu muset vymyslet něco jiného, protože ten se taky očividně rozhodl, že mi obsadí zahradu.

A to je vše. Takže pokud máte pampelišky, hurá do toho 🙂

PS: Dělají se tři druhy toho Xactu. Jeden je nějaká levnější varianta, druhá pak ta, co máme my, a dříve se dělala ještě varianta s teleskopickou tyčí (je o cca 20cm delší), ale ta už na oficiálních stránkách není a dají se koupit zřejmě jen jako doprodej. Původně jsem ji vzhledem ke své výšce zvažoval, ale myslím, že problém bude právě v tom teleskopickém úchytu, kdy se to postupně díky páce uvolní a proto výrobu ukončili.

Světla, Zigbee a NodeRED

Světla, Zigbee a NodeRED

Ještě jsem to zatím nepsal, ale přes zimu jsem konečně dořešil veškerá světla v domě. Dlouhé roky odkládání a nechuti to řešit jsem nakonec hecl, a udělal vše najednou. Hlavní důvod, proč se mi to nechtělo řešit a na čem se to vždy zaseklo byla svítivost. Aby to nesvítilo ani málo ani moc, aby to mělo správný odstín atd. A tak jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem všude koupil Zigbee regulovatelná světla, která jsou buď plno barevná, nebo alespoň regulace jasu a bílé.

Světla jsou namontovaná a tak přichází ta na řadu SW část. A tady momentálně trochu klopýtám, a tak jsme si říkal, že z toho udělám postupně sérii článků na téma “Jaké všechny způsoby jsou a co z toho nakonec vyleze :)”.

Můj momentální use-case, který se na světla snažím napojit je, že každá místnost bude mít většinou 3 režimy. Plné svícení žlutou barvou na běžné používání, plné svícení bílou barvou když je potřeba extra světlo, a tlumené noční svícení žlutou barvou na noc. A ovládat tuto kombinaci chci ideálně dvěma tlačítky na zdi, s tím že nechci žádné multi-kliky a jiná zvěrstva, která Loxone nabízí.

Moje vize je, že první, hlavní a podsvícené tlačítko v místnosti rozsvítí vždy výchozí režim a druhý klik vždy zhasne. Zatímco druhé tlačítko bude sloužit v prvním kliku k rozsvícení nočního režimu, druhým klikem k přepnutí na bílý, třetí pak klidně na žlutý a čtvrtý na vypnuto například (to mi je celkem jedno). Ale důležité je, aby první tlačítko vždy zhaslo světla, pokud svítí jakýkoli režim. A tady je s Loxone problém (alespoň v mé v8 verzi, ale dle dokumentace se to asi ani v dalších verzích nezměnilo).

Co bych potřeboval, aby (+) vstup fungoval tak jak funguje, ale S2 vstup měl možnost zadat, že když je režim 0, tak zapni režim S2, ale když svítí jakýkoli režim, tak S2 přepne světlo do režimu 0, tzn. ho vypne. A to samozřejmě nejde. A tak jsem začal vymýšlet.

První, vcelku logická úvaha byla, vyčítat výstup AQs a když je výstup 0, tak pošli signál na S2 a když je nenulový, pošli na vstup R.

Tzn. něco takového. Jenže, toto nefunguje. Problém je, že zatímco S2 vstup se spíná až se sestupnou hranou, tak R se spíná se vzestupnou hranou. Takže v okamžiku, kdy člověk namáčkne tlačítko, tak v případě rozsvíceného režimu správně uvede prvek Ovládání osvětlení do vypnutého stavu, jenže při uvolnění kliku ho pak rovnou i zpátky zapne. Jen proto, že se S2 chová jinak než R a nelze to nastavit (v mé v8 verzi, nevím jak dále, klidně piště, jestli už je to někde fixnuto). Další problém jsou pak nevzhledné čáry v diagramu, kdy s nimi nelze jakkoli hýbat, ale to už je možná v dalších verzích opraveno, to jsem nezkoušel.

Každopádně zpět k problému. Jednoduchým řešením tohoto problému by bylo mít buď možnost přepnout Sx nebo R, aby fungovaly nastejno. To jsem nikde nenašel, že by šlo. Druhým řešením by byl prvek, který by konvertoval vzestupnou hranu na vzestupnou, tzn. něco, co by vyslalo impulz poté, co je vstupní impulz ukončen. Bohužel, to se mi rovněž nepovedlo najít, ačkoli mi to připadá jako běžný usecase a možná jsme něco přehlédl (a proto sem i psal post na fórum, ale zatím bez odpovědi).

A tak jsem došel k tomuto řešení. Vychází z předchozí úvahy, jen řeší problém přenesení již změněného stavu znovu na začátek tím, že do cesty vkládá ještě prvek “zpoždění vstupu a výstupu”, takže poté, co člověk přepne, tak ještě 1-2s je na výstupu původní stav, takže to během kliku nezpůsobí vypnutí a zapnutí zároveň. Nevýhoda tohoto řešení je, že pokud člověk podrží tlačítko déle než nastavené zpoždění, tak se cyklus opět provede, a naopak pokud klikne na tlačítko 2x za sebou rychleji než je teoo zpoždění, tak se nic nestane. Tzn nelze rozsvítit a hned zhasnout.

Oba případy sice nejsou nic častého, ale není to zrovna elegantní řešení. Navíc to znamená mít v každé místnosti toto diagramové monstrum, což se mi taky ještě úplně moc nepozdává. Bohužel, zatím sem na nic lepšího nepřišel. Teoretické možnosti jsou buď napsat si logiku bokem v NodeRED, ale to moc nechci. Toto mi přijde, že by mělo byt komplet na straně Loxone.

A tím pro dnešek skončím. Pokud jste něco podobného řešili, ať už způsob ovládání více režimů nějak více tlačítky, nebo problém s ovládáním osvětlení, dejte prosím vědět. Stejně tak, pokud novější verze LoxConfigu něco z toho nějak řeší lépe. Sám pak dám v dalším článku vědět, jak jsem to vyřešil, stejně tak bude ještě článek o tom, jak jsem nakonec vymyslel přenos režimů z Ovládání osvětlení do NodeRED a Zigbee. To má asi taky mraky různých řešení, tak mě bude zajímat, jak jste to řešili ostatní :).