Tak pokračujem dál v souhrnu událostí a utrpení posledního půl roku. Pokračujem v akci pergola.

Když skončilo, teda spíš se aspoň trochu uklidnilo, monzumové období, šla už práce trochu rychleji. Krom kopání jsem začal do už hotových výkopů skládat ztracené bednění a zpět je zasypávat tak, aby nehrozil nikde žádný sesuv.

Zatímco jsem jednu díru kopal, vykopanou jílovici jsem zasypával ty předchozí s vyskládaným bedněním. Aspoň jsem nemusel tolik vyvážet před dům do kontejneru. Když nepršelo, práce šla celkem dobře. Až do chvíle, než monzumové odbobí skončilo úplně a začalo období sucha a veder.

Ale nedalo se jinak. Plán byl jasný, do konce léta být ideálně ready. Takže odvozit dlažbu, vykopat, vyskládat ZB, zasypat and repeat :).

A k tomu neustále zahrazovat hluboké díry, aby do toho jedna z našich tří radostí nespadla, protože mají všichni zhruba stejný pud sebezáchovy bez ohledu na to, zda je to radost člověčí nebo psí :).

Obytná plocha pergoly se postupně zmenšovala a zmenšovala. Tou dobou už byl gril dávno ukrytý v bezpečí na druhé straně domu a na terase postupně ubývalo i ostatního nábytku. Touto dobou jsme měli zatím ještě stůl i sedačku, ale blížily se horší časy 🙂

Po dodělání výkopu jsme začli finalizovat vše ostatní a chystat velký den B, neboli betonáž :). Původně jsem si říkal, že nakoupím pytle a umíchám to na místě. Hahahaa, to byla naivita. Po spočítání, kolik betonu vlastně potřebujeme a výsledku necelých 4m3 jsem se střídavě chvíli smál, chvíli plakal, co sem si to zas vymyslel a že zas budem potřebovat mix a pumpu 🙂

Nakonec jsme v obou oknech pergoly srovnali výšku zídky na stejnou úroveň. Původní plán sice byl, že druhé bude nižší, ale nakonec jsme to přehodnotili. Aktuální plán (zatím nerealizovaný) je, že protáhneme nerezové stolky ještě o jeden dva dál, a uděláme pak jakési elko, kde bychom z druhé strany udělali barové posezení.

Zatím je to stále ve fázi plánu, ale třeba se to příští rok nějak povede dovymyslet a realizovat :).

A pak…. fáze bednění. Oóó jaký flashback do minulosti a připomínka časů dávných, kdy jsme spolu s I. bednili základy, věnce a nevím co ještě :). Takže jsme jen oprášili obedňovací vědomosti a pustili se do toho. Je to jak jezdit na kole, to taky nezapomeneš :).

A bednili a bednili. A taky dávali železo, a kupovali železo, a zas bednili, vrtali, šroubovali turba, a rovnali a rovnali 🙂

Dokonce i na svazování bednění pomocí drátů, aby se nevyklonilo jsme si vzpoměli. No byl jsem na nás hrdý, bylo vidět, že už nejsme žádní amatéři a že se tím stále můžeme živit 🙂

A pak přišel den B. 30C vedra a betonáž….  Jako za mlada :). Napjati? Tak zas příště 🙂

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉