Předpokládám, že jste giga napjati, jak to celé pokračuje, že? No určitě :). Tak pojdmě pokračovat. Po prvním článku o tom, jak jsme se rozhodli si zas přidělat práci, a druhém článku o tom, jak jsme vše vykopali a připravili na betonáž, se pojďme podívat na to, jak zdánlivě téměř hotová akce se může změnit v úplně nehotovou a vlastně akci úplně na začátku :).

Ale pojdmě popořade. Den B, betonáž. Finální oslava vítězství…

O tom, že potřebujem mix, bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy naše výpočty ukázalyi cosi kolem 3-4m3 betonu. A tak jsme začli řešit, jak tam ten beton dostanem. Chvíli jsme ještě vlastně zvažovali i beton zavlhlý, ale při představě, jak ho zvedáme do výše zídky a že by to bylo asi tak 13223424 koleček na odvození jsme od tohoto dobrodružného nápadu rovněž upustili :).

Druhý problém byla pumpa. Vzpomínky na to, jak balancuju ve druhém patře na lešení a držím chobot, kterým se trefuju do šalování, byly dostatečné na to, abychom i velkou pumpu zamítli. A tak jsme se rozhodli, že zkusíme něco nového, zaexperimentujeme a zas se něčemu přiučíme. Volba padla na mini pumpu a natažené hadice.

Netuším, kolik stojí velká pumpa dneska, ale za tuhle dětskou jsme ve finále zaplatili stejně 8000,-, takže cenově si moc nepomůžete. Nespornou výhodou ale je, že to není až takový masakr, co se týče držení v rukou.

Ale zadarmo Vám to taky nedají. Dorazil s ní jen jeden člověk, který měl v ruce ovladač a který na povel zapínal a vypínal čerpadlo. Zbytek byl bohužel na nás. Takže jsem se musel doslova porvat s anakondou, držet ji za krk a donutit ji plivat tuny betonu přesně tam kam potřebujeme a ne jinam, třeba na dlažbu nebo do bazénu.

Na té fotce to sice vypadá celkem pohodově, ale to jen proto, že byla pumpa zrovna vypnutá a jen dojížděl zbytek. Když se ale zapla, ta prokletá težká hadice kopala jak kráva a fakt to chtělo držet celým tělem.

Po fázi pumpování přišla fáze vibrování, srovnávání a uhlazování. Asi hodinku to vzalo, ale musím se pochválit, udělali jsme to opravdu pěkně. Dokonce jsme byli pochváleni o pár týdnů později při instalaci profilů pod zasklením, že takto pěkně rovné betony se jen tak nevidí 🙂

A přesně v tuto chvíli mohla tahle série článku skončit, kdybychom byli normální…. ale ne… nejsme. Nevím zda bohužel či bohudík.

Víte co se stalo? Dostal jsem nápad. Že vlastně když už řešíme to zasklení, že by bylo hustý mít místo dlažby nějakou pěknou podlahu. A víte, jak se to stalo?

Protože když jsme finalizovali bednění, bylo potřeba určit finální výšku betonu pro zasklení. A někde v tu dobu jsme zjistili, zcela logicky, že terasa je vyspádovaná kvůli odtoku vody přece. Jenže zasklení musí byt v absolutní rovině přece…. Celkem dvě neslučitelné podmínky, že?

Takže bude potřeba to srovnat trochu. Tzn. dát téměř všechnu dlažbu bokem, vyrovnat štěrk do roviny a zase ji celou položit. Ale když už ta dlažba stejně bude celá pryč, tak proč tam nedat nějaké dřevo, ne? Bylo by to takové teplejší, měkčí… Ale když dřevo, tak nějaké, aby vydrželo, aby nemělo třísky a dalo se tam chodit naboso. Protože TO už nebude pergola, to bude náš nový obyvák, když ten původní nám zabraly děti. Protože TO bude naše místo pro relaxaci, naše nové místo ZENu a chceme to mít pěkné.

Takže garden fitness pokračoval. Dětem jsme koupili dětská kolečka a spolu s námi vozili a vozili. Dlažbu před dům, šterk vedle domu. A vozili až se z nich kouřilo.

Spolu s dlažbou muselo z terasy zmizet i vše ostatní. Ale protože do konce prázdnin bylo tenkrát stále daleko, tak jsme si tam zas zpátky navezli alespoň sezení, abychom si měli kde dát po celém dnu otročiny pivo :). Bylo to tak trochu jako na pláži. Místo zlatých písků stříbrné štěrkoviště.

Když beton dostatečně vytuhnul, začli jsme odbedňovat. No… další přidělaná práce. Zbytky betonu, co zbyly v mixu a měli jsme je v kýblech, jsme vylili do výkopů, abychom to jednak trochu zpevnili a jednak jsme to nemuseli likvidovat. Ale věřili byste, jak pevně se to chytlo na ty bednící OSB, že to ani nešlo vyndat?

Naštěstí není nic, co by odolalo velkému pajcru. Koupil jsem si ten největší, protože tomu mému malému se beton jen smál :). S tím novým velkým ho humor přešel 🙂

A tím pro dnešek zas konec. Měli jsme odbedněno, měli jsme odvozenou dlažbu, a zas jsme si mysleli, jak už bude vše dobré…. ne nebude :).

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉