Spoustu let zpět jsem si koupil plyšová mazlivá sluchátka, které je radost používat. Super hrají, jsou opravdu pohodlné a vcelku dobře izolují okolní zvuk. Jsou to DT 770 PRO:
Už přesně nevím, jestli to bylo ještě před prvním potomkem, ale skoro bych tipoval že jo. Měl jsem je tenkrát ještě v kanclu na práci, super se mi v nich programovalo.
Pak přišlo stěhování do baráku, přesídlení z kanceláře do pracovny a pár týdnů na to i narození Jedničky. Sluchátka pořád super, pořád se držela na žebříčku oblíbených věcí hodně vysoko. Občasný pláč a řev sluchátka dobře izolovala a když malý přitvrdil, zavřel jsem si do pracovny dveře. A byl zas klid na práci.
Navíc, Jednička pak šla do školky, což bylo období, kdy byl v domě neuvěřitelný (a takto zpětně i nepředstavitelný) klid. Jenže, pak začaly nemoci, nejdřív občas, pak už byl doma víc než ve školce, no a dorazil to pak covid. A tak se Jednička zas vrátila ze školky na fulltime a byla doma. Byli jsme v očekávání dalšího potomka a tak jsme nechtěli raději nic riskovat. No, a pak se to narodila Dvojka.
A tady začíná zhruba období, kdy má mazlivá a oblíbená sluchátka přestala stíhat. Zaprvé, po více než roce poslouchání hudby v kuse, jsem toho měl už opravdu plné zuby. Občas jsem chtěl pracovat prostě jen v tichu. A tak jsem nosil sluchátka i vypnutá. Jenže, v tomto režimu jejich schopnost vytvářet klid a pohodu lehce pokulhávala.
Po pár dalších měsících už bylo jasné, že Covid tu s námi bude zřejmě napořád (protože jsme Best in Covid, žejo) a že mazlivá sluchátka prostě nestačí (a nestačí už ani zavřené dveře, protože Jednička se fakt nudí a chodí mi do pracovny neustále otvírat a něco vymýšlet, čímž mi sem neustále pouští zvukový blizzard od Dvojky.
V jednom z mnoha okamžiků zoufalství, kdy jsem byl asi po sté vyrušen od práce, mě napadlo se podívat, s jakým největším útlumem se dělají sluchátka do bagrů, lomů nebo pro obsluhu sbíječky. To by možná mohlo stáhnout hluk od Jedničky a Dvojky aspoň na polovinu.
Prošel jsem sluchátek několik párů, od běžných sluchátek proti hluku, přes ochranná sluchátka na střelnici, až jsem skončil u sluchátek “pro použití v extrémně hlučném prostředí”. To myslím naše domácí prostředí vystihuje přesně. Konkrétně se jedná o sluchátka 3M PELTOR X5A s udávaným útlumem 37 dB. Pokud jsem něco nepřehlédl, je to asi to nejvíc, co se dá sehnat :)).
Objednáno, doručeno a pojďme testovat. První test nedopadl dobře. S nasazenými sluchátky jsem stál vedle Dvojky, co zrovna měla svůj tradiční amok, a k mému zklamání jsem ho furt slyšel. Nutno říct, že asi jen třetinu jeho výkonu, ale i tak to nebylo pořád nic příjemného. Trochu zklamán jsem je šel zkusit do pracovny.
A někde v tomto okamžiku se tahle sluchátka ihned propracovala na přední pozici v žebříčku mých oblíbených věcí. Po nasazení jsem neslyšel nic, co se v domě děje. Naprosté ticho…. až strašidelné. Člověk totiž neslyší ani zvuk stisku vlastní klávesnice. Po nasazení sluchátek jste naprosto sami. Po chvíli Vám bude dokonce i smutno :)). Opravdu. Byl to fakt strašný nezvyk. Například půl hodiny v kuse pracujete a neslyšíte nic, takže si pak už začnete pokládat otázku, jestli žena Jedničku i Dvojku nezabila, nebo se všichni neodstěhovali na jiný kontinent :).
Ale stačí si je na chvilku sundat a hned víte, že je vše při starém :). Když sluchátka poprvé viděl prcek, ptal se, jestli mu do nich pustím nějakou hudbu. Tak jsem mu vysvětlil, že tohle jsou sluchátka, co hudbu nehrají. To jsou sluchátka, která vytváří ticho. Od té doby za mnou občas přijde a ptá se, jestli si může půjčit sluchátka “potichu” :). A tak se jich občas na chvilku vzdám, ale dávám si dobrý pozor, aby mi je někde neztratil 🙂
Dnešní článek přímo navazuje na minulý článek o ergonomii práce na počítači. Jak jsem už nakousl, ergo klávesnice a myš je jen část toho, co jsem si kvůli bolestem rukou vyrobil. To hlavní Vám chci ukázat dnes.
To, co vidíte vlevo vedle klávesnice, sice vypadá jako numerická klávesnice, ale není to tak :). Je to kouzelná klávesnice :)).
To, o čem dnes chci psát, je způsob, jak z jakékoli další klávesnice (numerické, klasické, gaming,….) udělat speciální ovládací “pult” s naprosto odlišnými akcemi, než jaké klávesy mají dělat. Zní to složitě? Trochu. Pojďme postupně.
Když jsem řešil ergonomii, tak zatímco pravou ruku jsem vyřešil vertikální myší, levá ruka toho při programování (a především pak ladění programů) má spoustu na starosti a bohužel řada z těchto akcí se dělá šílenými kombinacemi, které je ale většinou lepší udělat jednou rukou, než neustále přendávat pravou ruku mezi myší a klávesnicí. A tak levá ruka běžně mačká všechny různé ctrl+shift+xx nebo ctrl+alt+xxx a u toho jí všelijak lámu. A to není dobře :).
První nápad, jak jsem chtěl toto vyřešit, byla koupě nějaké externí mapovatelné kávesnice, kde si budu moct na jednotlivé tlačítka namapovat makra či akce stejně jako u myši. Jenže, toto zní snadněji než to v reálu je. Různé speciální tlačítkové panely, které toto umožňují, jsou většinou za nehorázné peníze a nabízí jen pár kláves. Například tento pěkný StreamDeck vyjde v alze na 4000kč. To je na můj vkus trochu dost :).
Jako další jsem se dostal k externím single-hand gaming klávesnicím. Po projití docela dost z nich jsem došel k závěru, že vlastně jediná rozumná je Razor Tartarus, která umožnuje mapování všech tlačítek na libovolné akce. Jenže cena u nás 3000kč. Sice lepší poměr cena ku počtu tlačítek, ale pořád nic moc.
A tak jsem se dostal k Aliexpressu. Takových klávesnic tam je plný vagón, jenže, mají jednu drobnou odlišnost. Ony už nejsou plně mapovatelné, ale jsou to obyčejné uřízlé půlklávesnice, kde jsou klasická písmena ASDF. Jenže taková klávesnice pak naopak stoji jen $13 místo $150. Ale pro mé účely se úplně nehodila. A tak jsem hledal dál.
Obrázek z fóra hidmacros
Až jsem narazil na fórum HidMacros, kde byl podobný obrázek. Když se podíváte pořádně, uvidíte vlevo a vpravo klasické klávesnice, kdy každá dělá něco jiného. Hmm, tell me more. A tím sem zjistil, jakým směrem dál ubírat mé hledání. Nejde totiž o to, najít klávesnici, co umí vše, ale najít rozumnou klávesnici za rozumné peníze a celou si ji přeprogramovat.
A tím se dostáváme k aplikaci LuaMacros, což je vlastně HidMacros V2. Stojí za ním nějajký čech (nemáme ho třeba i mezi sebou zde? :)), který vyrobil aplikaci umožnující nejen namapovat různé akce na klávesy, ale co je důležitější, umí rozlišit klávesu a usb zařízení, na kterém byla tato klávesa stisknuta. To znamená, že můžete mít klidně 5 různých klávesnic, a vy jste schopni přesně určit, na které klávesnici byl stisk písmene proveden. Famózní.
A tak jsem šel testovat. První, co zjistíte, je že HidMacros aplikace již není podporovaná. To je ze začátku určitě škoda, protože ta měla údajně i GUI, kde si člověk mohl klávesy snadno namapovat. Nevýhoda naopak byla, že uměla jen základní funkce. Autor se pak rozhodl aplikaci předělat a zmodernizovat, ale protože (jeho slovy) nemá rád vývoj GUI a pro své potřeby ho nepotřebuje, rozhodl se celou aplikaci udělat jako skriptovací engine. To znamená, že v nové LuaMacros Vás nepřivítají žádné obrazovky, žádné návody nic, ale jen prázdné scriptovací okno pro Lua script.
Když si otevřete github stránku s projektem, jako první Vás uvítá varování o tom, abyste aplikaci nepoužívali :). To mne pobavilo :). Naprosto ale chápu, proč tam to varování je. Rozchodit appku není úplně snadné a naprosto rozumím autorovi, že dělat zdarma support tisícům lidí, kteří pak neumí ani zmáčknout tlačítko Donate, je složité. Stačí ale investovat trochu času a trochu hledat a po chvilce už budete umět vyrábět vlastní scripty.
Abych Vám s tím trochu pomohl, ukážu Vám zde pár příkladů jak script napsat a jak to mám nastaveno já. Toto jsou tři nejdůležitější linky, které budete potřebovat :
Program není zas tak složitý, ale pojdmě si ho trochu okomentovat. Jako první musíte pojmenovat danou klávesnici nějakým názvem. Nejprve potřebujete zjistit identifikátor dané klávesnice. Na to je funkce lmc_assign_keyboard(‘MACROS’); a lmc_print_devices();
První příkaz Vám v aplikaci ukáže okno, které Vás vyzve ke stisku klávesy na dané klávesnici, druhý příkaz pak vypíše všechny zařízení i s jeho přiřazeným identifikátorem “MACROS”.
Nyní už víte, že Vaše klávesnice má kód 2EFD0B1A a proto použijete příkaz lmc_device_set_name(‘MACROS’, ‘2EFD0B1A ‘).. (toto ID najdete v řetězci cca v první třetině za PID_xxx&MI_xxx&;).
Toto byla defakto ta nesložitější část. Nyní si už jen namapujete akce na klávesy. Jelikož jde o scriptovací jazyk, můžete udělat cokoli. Jednoduchý příklad namapování je například tento:
-- assign logical name to macro keyboard
lmc_assign_keyboard('MACROS');
-- define callback for whole device
lmc_set_handler('MACROS',function(button, direction)
if (direction == 1) then return end -- ignore down
if (button == string.byte('C')) then lmc_spawn("calc")
elseif (button == string.byte('N')) then lmc_spawn("notepad", "C:\\test.txt")
elseif (button == string.byte('H')) then lmc_send_keys('Hello world')
else print('Not yet assigned: ' .. button)
end
end)
Tento script Vám namapuje klávesy C, N a H na spuštění kalkulačky, poznámkového bloku a H na napsání “Hello world”. Jak vidíte, v této podobě zatím script nijak nerozlišuje, která aplikace je aktuálně spuštěná a obsluhuje klávesy vždy stejně. Na to je pak potřeba script rozšířit například o detekci názvu aktuálního okna či jinak zjistit, jaká aplikace zrovna běží. I toto všechno lze udělat a pokud budete na fóru hledat, jsou na to ukázky. Já sám zatím toto rozběhané nemám, jelikož používám zkratky jen ve Visual Studiu, takže je mi jedno, co to dělá v ostatních aplikacích.
Další script je pak mé mapovací schéma pro Visual Studio namapované na numeriku. Význam jednotlivých zkratek najdete v dokumentaci, jak vidíte, mapuji hlavně různé Shift+F10, CTRL+SHIFT+F10 a podobně.
lmc_device_set_name('MACROS', '1B07498')
-- define callback for whole device
lmc_set_handler('MACROS',function(button, direction)
if (direction == 1) then return end -- ignore down
if (button == 103 or button == 36) then lmc_send_keys('+{F11}') --7
elseif (button == 104 or button == 38) then lmc_send_keys('{F10}') --8
elseif (button == 105 or button == 33) then lmc_send_keys('{F11}')--9
elseif (button == 111) then lmc_send_keys('{F5}') -- /
elseif (button == 106) then lmc_send_keys('{F9}') -- *
elseif (button == 109) then lmc_send_keys('^<{F10}') -- -
elseif (button == 107) then lmc_send_keys('^<+<{F10}') -- -
elseif (button == 100 or button == 37) then lmc_send_keys('%<o') --4
elseif (button == 101 or button == 40) then lmc_send_keys('%g') --5
elseif (button == 102 or button == 39) then lmc_send_keys('%t%t') --6
elseif (button == 110) then lmc_send_keys('%<{TAB}') --.
elseif (button == 98 or button == 144) then lmc_send_keys('%<t%<p') --2
elseif (button == 99 or button == 144) then lmc_send_keys('%<t%<n') --3
elseif (button == 144 or button == 96) then lmc_send_keys('%<{TAB}') --0
elseif (button == 13) then lmc_send_keys('{ENTER}') --Enter
elseif (button == 8) then lmc_send_keys('{BACKSPACE}') --BACKSPACE
else print('Not yet assigned: ' .. button)
end
end)
Poslední věc, která by stála za zmínku, je způsob, jak mapovat různé klávesy pro různé aplikace. Jak jsem říkal, sám to ještě nepoužívám. Ale když jsem si s LuaMacros hrál, tak jsem i toto testoval. Toto je zhruba způsob, jak můžete okna od sebe odlišit pomocí titulku okna:
function string.starts(String,Start)
return string.sub(String,1,string.len(Start))==Start
end
-- define callback for whole device
lmc_set_handler('MACROS',function(button, direction)
windowTitle=lmc_get_window_title()
print(windowTitle)
if string.starts(tt,"LuaMacros") then
...
end
end
Tenkrát se mi nepovedlo najít, jestli lze přes script nějak vyčíst také window class, nejen window title. Ale protože jsem to extra nepotřeboval, tak jsem se s tím nezdržoval.
A nyní zpět ke klávesnicím. Jelikož už víme, že lze použít jakoukoli, objednal jsem z Aliexpresu na zkoušku jednak tuto druhou numeriku a pak nahoře ukázanou červeno-černou gaming klávesnici. Zatím mi dorazila jen ta bezdrátová numerická a ta určitě není špatná. Jsou na ni super ty druhé šipky, takže se lze pohybovat v kódu i levou rukou. S větším testem chci ale počkat i na tu gaming klávesnici, abych to otestoval celé najednou.
Co se samotného use-case týká, tak díky této klávesnici je pro mne práce ve Visual Studiu o dost pohodlnější. Co šlo jsem si namapoval na jednotlivé klávesy, takže nyní například celý debugging dělám jen skrz tuto klávesnici. Takže za sebe určitě doporučuji. Chce to ale věnovat tomu čas. Jednak na pochopení celého scriptovacího systému, dále pak hlavně na vymyšlení a zvyknutí si na novou klávesnici a nové rozmístění zkratek. Osobně jsem několikrát celé schéma předělával a stále ho ještě ladím. Investovaný čas se ale rozhodně vyplatí.
Další ukázka úpravy klávesnice z fóra HidMacros
Co se týká využití, tak nemusí jít nutně jen o mnou zmiňované Visual Studio, můžete si takto namapovat jakoukoli jinou aplikaci, kde potřebujete hromadu zkratek (například Photoshop, Ilustrator či cokoli jiného), stejně tak lze použít právě třeba na hry, kdy zde to autor používá na FlightSimulator. K tomu si pak pěkně polepit tlačítka konkrétníma akcemi a klávesnice je naprosto dokonalá :).
…takhle nějak se jmenovalo kolokvium, které jsme kdysi absolvovali na vejšce. Na předmět jsme nechodili, na zkoušku jsme se neučili a kolokvium uzavřeli tím, že jsme ho nějak okecali. Stále si vzpomínám, jak z nás vyučující byl úplně zničený a už fakt nevěděl, na co se nás zeptat, abychom aspoň něco věděli a nemusel nás vyrazit a zkoušet znova. Tak se nás zeptal, jestli víme, jak ulevit karpálním tunelům. Tenkrát jsme téměř dvouhlas s kolegou řekli, že “takto protřepeme ruce” a blbě se u toho smáli. Vyučujícímu to naštěstí stačilo (nebo ho to dorazilo) a my tenkrát kolokvium dostali.
Tenkrát to byla děsná legrace. Tou dobou jsme už měli za sebou stovky a tisíce programátorských hodin a my měli pocit, že se nás nějaké karpální tunely naprosto netýkají. Víme, co děláme, už jsme se u počítače něco naseděli a žádné příznaky, tak proč to řešit. A bylo to tak ještě hromadu let po téhle zkoušce.
Jenže jednou to člověka stejně dožene. Zřejmě to má i něco společného s tím, že se pomalu ale jistě blížíme do věku, který jsme v pubertě považovali za důchodový a pro nás nepředstavitelný. Jenže, čas běží, roky letí a člověk do toho věku prostě dojede. Důchod to rozhodně není, ale regenerace už nefunguje tak, jak v 18ti (a to včetně odbourávání alkoholu :)) ).
A tak to dohnalo i mě. Zřejmě i díky Covidu, kdy jsme všichni zavření ještě o dost víc, než jaký je běžný průměr ajťáka, ve své temné noře. A tak začly karpály na obou rukách trápit i mne. Což se projevuje bolestí při pohybu zápěstí, přehnanou citlivost celé ruky, když ji mám položenou jen na stole, a vlastně celkovou neschopností dělat na počítači něco delší dobu.
A protože bez programování se žít nedá, aspoň pro mě, bylo potřeba to nějak vyřešit :). Krom fixačních ortéz, které mi dost pomáhají, jsem začal řešit zase trochu víc i ergonomii práce. Klávesnici používám ergonomickou už dlouhou dobu (od Microsoftu Ergonomic 4000) a tak jsem se rozhodl k přidat i vertikální myš, která by měla (a opravdu to tak je) hodně ulevit ruce díky tomu, že zápěstí není neustále vytočený v nepřirozené poloze.
Ze začátku se mi nechtělo rovnou platit drahý Logitech za 2999 Kč, a tak jsem zkusil nejprve hledat jinde. No, měl jsem ji vzít rovnou, ušetřil bych si hromadu času a vzteku. Hledal jsem myš s více tlačítky, jelikož jsem potřeboval nahradit stávající Logitech G602, která má tlačítek 10 a které při práci hodně využívám. A tak jsem jako první vyzkoušel myš značky Trust. Tuhle značku jsem nikdy moc nemusel, ale vizuálně vypadala myš dobře, má i více tlačítek a celkově působila profesionálně.
Blbý nápad. Bohužel, co Vás fakt při pořizování nenapadne je, že všech 7 tlačítek jde naprogramovat jen pomocí vnitřního myšího menu a jdou na tlačítka nastavit jen funkce jako je kalkulačka, ztlumení zvuku a další naprosto zbytečné funkce. Na mapování vlastních klávesových zkratek, maker a jiných pokročilých věcí zapomeňte. Takže značka Trust opět nezklamala a jen jsme se ujistil, že od nich fakt výrobky nechci. A tak šla myš hodně rychle z domu.
Další pokus byla myš z Aliexpresu. Měla přijít přes Fast shipping, ale trvalo jí to. Navíc po několika dnech čekání ve mne začala hlodat nejistota, že to stejně bude stát za prd a spolu se sílícími bolestmi, kdy jsem myš byl schopný držet jen pár minut, jsem se nakonec rozhodl testovat dál. Než ale přejdu k další myši, ještě pár slov o této čínské. Ta nakonec dorazila později, ale nyní ji využívá I. a chválí si jí. Pro mou ruku by byla malá, ale jinak má super provedení, pěkné pogumování i dobré ovládání. Za $8 super nákup, pokud si chcete vertikální myš za pár korun vyzkoušet.
A tím se dostáváme k vítězi mého testu. Když jsem prošel všechny další ergo myši, chtě nechtě jsem vždy skončil u Logitechu MX Vertical. Nemá sice tolik tlačítek, ale dle recenzí vypadala super. Rozhodl jsem se ji tedy zkusit. Co bylo super, CZC v tu dobu mělo zrovna nějakou Logitech akci, takže místo 2999Kč doporučené ceny jsem ji sehnal za 1999Kč. To už bylo o něco lepší.
Na myš si člověk musí zvyknout, není to ze začátku vůbec jednoduché, ale stojí to za to. Nepočítejte sice s tím, že Vám to ruku zázračně vyléčí, ale rozhodně to problém dále nezhoršuje. Stále většinu dne při práci nosím ortézy, ale společně s touto myší a ještě jedním trikem (ten zas v dalším článku) se mi to postupně lepší a hlavně už zase dokážu pracovat celý den, aniž bych namísto práce myslel na bolest ruky/rukou.
Co je super, tak krom kvalitního HW má myš i kvalitní SW, kde si lze namapovat ke každému tlačítku jakoukoli akci, navíc v závislosti na aktuálně puštěnou aplikaci. Nově jde v jejich ovládacím centru namapovat také gesta, což umožnuje na jedno tlačítko přidat až 4 akce. V praxi to funguje tak, že zmáčknete například horní tlačítko a pohnete myší do jedné ze čtyř stran, čímž aktivujete nastavenou akci/makro/… Tím vcelku úspěšně suplují chybějící tlačítka, na které jsem byl zvyklý z G602.
Abych ale jen nechválil, pozoruji na myši momentálně dva “problémy”. Tím prvním je, že když člověk neustále přendává ruku z myši na klávesnici, tak si občas myš převrhne. Myš je o dost vyšší než klasická myš, takže o ni občas zavadíte. Na to jsem si zatím ani po měsíci zatím nezvykl. Druhý nešvar je pak umístění “forward” tlačítka na boku, tyto tlačítka mohly být trošku jinak, aby se na obě dalo lépe dosáhnout. A k tomu pak třetí spíše povzdechnutí, že mohlo být alespoň ještě jedno tlačítko na boku, což by umožnilo ještě větší uzpůsobení myši. Negativa jsou ale opravdu jen prkotiny a je víc než pravděpodobné, že někomu jinému budou pozice tlačítek sedět víc a tlačítko navíc by ani neocenil.
Pokud Vás trápí bolest v zápěstí, nebo máte jiné průvodní jevy karpálního tunelu, určitě mohu vertikální myš doporučit. K tomu to chce určitě i ergonomickou klávesnici, abyste neměli zápěstí zalomená. Krom těchto dvou věcí mám pak v rukávu ještě jedno eso, které si ale nechám do příštího článku. Jedná se o vylepšení, jak si usnadnit krkolomné klávesové zkratky. V mém případě jde primárně o Visual Studio (programovaní), kdy téměř na vše využívám zkratky namísto myši kvůli vyšší efektivitě. Jenže, když člověk celé den láme ruku do všech CTRL+SHIFT+F8 pozic, tak to levá ruka rovněž neocení. A i to jsem vyřešil. O tom příště :).
Venku začíná být zase konečně pěkně a tak bylo na čase začít zase připravovat okolí domu na další sezónu. Bohužel jsem toho přes zimu na domě moc nestihl, ale snad bude trochu volněji aspoň v dalších měsících a doděláme už do finále okolí domu. Stále nám zbývá doladit plot, nejspíš budeme dělat zvedlé záhony, zlikvidovat zbývající hromadu hlíny, udělat branku a pár dalších radostí.
Začít je ale potřeba s menšímy věcmi a tak jsem trochu prořezal a zpacifikoval brest.
Jsou tomu 3 roky, co jsme ho zasadili. Od té doby ho dobře živíme (potřebuje dost vody) a hodně stříháme. Díky tomu pěkně zasílil a hlavně zhoustl.
Momentálně má cca 1.8 metru a kdyby se nechal, rostl by dále. Já ho momentálně udržuji na téhle výšce, která nám zajištuje na jedné straně soukromí ze strany sousedů, ale zároveň se přes něj stále vidíme, když se chceme pozdravit (a hlavně se přes něj nevidí naše dvě feny, které jinak mají tendenci si u plotu vyjasňovat, komu to tu patří :)) ).
Až budu řešit jednou další dům, brest bude to první co kolem celého pozemku vysázím. Roste rychle, a většinu roku dělá neprodyšnou stěnu. Jen v zimě je bohužel holý a průsvitný.
Druhý dnešní úkol zněl jasně, razantně prořezat planou třešeň, která po loňském zásahu pořád zacláněla záhonům vedle ní.
Inu, nedalo se nic dělat a když loni nestačil jen “důraznější” řez, bylo potřeba letos udělat “radikální” řez :).
Tak jsem oprášil motorovku, vyměnil benzím, doplnil olej a pustil se do toho :).
A tady je výsledek radikálního řezu :). Loni jsem to nechtěl dělat až takto moc, ale když se podívám, jak moc za rok zase obrostla, tak věřím, že i letos se tenhle pahýl celý zazelená. Jen už nebude tak vysoký (snad) aby měly záhony dost světla.
No a pokud by ani to nestačilo, příští rok ji říznu metr na zemí a udělám z ní stolek :))). Kdyžtak bychom vysadili stromek někde jinde. Tahle je stejně planá a nic z ní není. Jen je mi líto jí dát pryč úplně, když je tu s námi od začátku a přežila jako malý výhonek i celou stavbu :).
Nový workflow NodeRED+Loxone a nové Lidl zigbee hračky
Tak jsem se konečně dostal k nákupu chytrých zásuvek od Lidlu. A rovnou jsem do košíku přihodil ještě chytré světlo, které tam nově mají. Světlo chci použít v pracovně jako noční “přisvětlení”, abych nemusel při nočních šichtách svítit velkým světlem, ale zároveň nekoukal po tmě do monitoru.
Začnu nejprve Zigbee zásuvkami. Designově jsou opravdu povedené. Na obrázcích v eshopu vypadaly o dost hůř. Bohužel se v eshopu momentálně vůbec neukazují, takže ani nemůžu přiložit obrázek na srovnání.
Napárování se zigbee2mqtt proběhlo u jednoho kusu napoprvé, druhý kus pak nějak kompletně rozbil databázi zařízení :). Psalo to divné chyby o neexistujících cestách mezi zařízeními, přestal fungovat Zigbee2MqttAdmin panel a celkově se to úplně rozložilo. Řešením bylo buď vytáhnout zálohu Zigbee2Mqtt nastavení, nebo odmazat poslední napárované zařízení v database.db souboru (je to JSON) a napárovat znova, kdy už pak vše jelo jak mělo. Když už jsem byl v tom, tak jsem rovnou aktualizoval i všechny komponenty v Dockeru, takže možná problém vyřešila i nějaká aktualizace. Moc jsem po tom nepátral a byl jsem rád, že to zase jede :).
Propojení NodeRed+Loxone
Co se týká propojení s Loxone, stále hledám optimální cestu. Řešení, kdy jsem v NodeRED přímo ovládal zařízení v Loxone se mi nelíbilo, protože pak člověk nemá přehled, kde se co děje. Takže nyní testuju trochu jiný přístup, kdy komunikace mezi NodeRED a Loxone je výhradně skrz virtuální vstupy a značky a samotná logika pak je napojena až v LoxConfigu. Je to sice o trochu pracnější, ale zatím mi to vyhovuje o dost víc.
Díky tomuto rozložení pak NodeRED je opravdu jen jakýsi most mezi technologiemi. V LoxConfigu pak mám jednu stránku, kde jsou všechny tyto značky a vstupy pohromadě, aby bylo vidět, co všechno do Loxone přes NodeRED jde.
Stejnou značku pak vytáhnu buď i ke konkrétnímu prvku, nebo si udělám už nějakou konkrétně pojmenovanou značku dle akce a tou to propojím mezi listy. Takže například vstup z Ikea tlačítka napojím rovnou na blok ovládání, zatímco komplexnější logiku, která spínala několik různých vánočních světel po domě mám schovanou pod značkou “act-VanoceObyvak” a až tu pak protáhnu skrz celý Loxconfig. Je to sice trochu více práce, ale je to o dost přehlednější, když se k tomu pak po čase vracím.
Když něco nejede, mám všechny vstupy/výstupy z NodeREDu na jedné záložce a snadno se to testuje. Když byla logika původně z NodeRED napojena například přímo na blok osvětlení, tak najít co/kdo to sepl bylo peklo :).
A celý tento systém má ještě jednu výhodu. Ne všechny prvky jdou přes Websockets v Loxone ovládat, případně třeba chybí některé příkazy (například toggle u konkrétního výstupu bloku osvětlení). Ale když si to do Loxone člověk dostane přes značku, tak už s tím uděla v Loxconfigu cokoli.
Lidl zigbee světlo
Co se týká Zigbee světla, tak provedení i světelnost mi na moje potřeby přijde dobrá. Ovládání je v Zigbee2Mqtt připraveno už velmi pěkně, takže jde na světle ovládat spoustu věcí, od klasického zapni/vypni, po různé barvy, teplotu barvy, ale i různé efekty.
Propojení mezi NodeRED a Loxone opět stejně jako v případě zásuvek. Tzn v Loxone mám značku on/off, na kterou je napojen pak NodeRED přes Loxone NodeRedContribLoxone komponentu. Nastavení barev mám na otestování udělané jen narychlo napřímo v NodeREDu:
Takhle vypadá přepínání barev. Myslím, že za ty prachy dobré :). Asi to reálně nikdy nevyužiju, ale na hraní supr :)))).
Jak jsem psal, nastavení barev z Loxone zatím neřeším. Pokud bych našel chvilku, tak si s tím víc pohraju a ještě napíšu článek. Bohužel jsem na tom teď časově ještě hůř než dřív, takže nebylo moc prostoru si s tím pohrát tak jak bych chtěl (a to si vždycky myslím, že už to s časem horší být nemůže :)).
Ahoj všem. Je to jeden měsíc, co naše pravidelná sbírka běží, a tak je čas udělat rekapitulaci.
Letos jsme vybrali 15288,- kč na jednorázových darech, dále jsme získali 3 nové dárce na službě Patreon, takže máme aktuálně 26 aktivních patronů s celkovou částkou $37 / měsíčně. Bohužel letos nedorazil žádný Bitcoin :).
Trochu čísel, jak jsme si letos ve sbírce vedli: Celkově bylo letos 39 dárců. 37 z nich je uvedeno v seznamu a 2 si nepřáli být uvedeni na stránkách. Nejvyšší darovaná částka letos byla 3000kč, následovaná částkami 2400Kč, 1555Kč, 1234Kč, 1200Kč. Výše průměrného daru byla 392Kč, medián pak 250 Kč.
Je to letos poprvé, co jsme vybrali více než kolik jsou náklady na blog. Stále to samozřejmě není žádná závratná částka, která by nás uživila, ale je fajn vidět, že náš blog pomáhá a lidé to umí ocenit.
Děkujeme proto všem, kdo jste se rozhodli letos podpořit náš blog a slibuji, že i letos budeme dělat vše pro to, abyste u nás našli další zajímavé články a informace.
PS: Pokud jste někdo ještě nestihl dar poslat, náš účet 1012036013/3030 je samozřejmě stále k dispozici a my budeme jen rádi za další dary. Děkujeme
Tak mám oficiální vyjádření k čoudícímu DMX RGBW extensionu. Ani jsem vlastně nečekal nic moc jiného, takže jen přikládám pro info. Z pohledu supportu není ani potřeba znát detaily, tam mají rovnou jasno, že je to externí vliv. Je jim jedno, že máte rozvaděč Loxone, od Loxone partnera a s Loxone komponenty, stejně za to může někdo či něco jiného. Takže z jejich strany obecně moc pomoc nečekejte.
K samotnému incidentu ještě dodávám, že do rozvaděče nebylo před incidentem šáhnuto nejméně rok, spíš víc. A pobavil mne komentář na závěr, že to máme řešit s pojišťovnou jako externí vliv. Úplně vidím, jak jim vysvětluji, že přes den, modré nebe, žádné výpadky elektřiny, začíná hořet extension a jak je to externí vliv.
Každopádně, pojistky za zdrojem už mám, později přidám i před extensiony. A holt je potřeba počítat s tím, že můžou (a zřejmě i budou) časem odcházet i další komponenty či třeba zdroj.
A zde již oficiální vyjádření:
Omlouvám se za opožděnou odpověď. Reklamaci jsem probral s kolegou a zde je vyjádření.
Bohužel nemůžeme reklamovat zařízení poškozené externími vlivy. Toto poškození (ochranná dioda na vstupu 24V) vzniká pouze v případě přepětí vyššího než 28V na vstupních svorkách, To může být způsobeno:
1) Rozdílem v potenciálech – v celé instalaci používající 24V a propojených pomocí Link sběrnice, Tree sběrnice, nebo jiným kabelovým řešením, je nutné mít propojené GND svorky. Pokud tomu tak není, může se při úrovni 24V na výstupu zdroje objevit na vstupu zařízení klidně i 40V.
2) Zásah do rozvaděče, či selhání ostatní elektroniky – nechtěné přivedení vyšší napěťové úrovně než 28V, např. spojení s 230V rozvodem.
3) Externí vliv – např. úder blesku do nechráněné instalace.
Určitě doporučujeme překontrolovat instalaci, jestli není možné že došlo k některému z těchto problémů. Také doporučujeme pro každý extension použít separátní pojistku hodnocenou podle odběru extensionu – u 24V dimmeru >2,1A.
Situaci bych doporučil řešit s pojišťovnou, jako poškození externími vlivy.
Editováno:
Tak přikládám ještě jednu odpověd, na základě mého emailu, že vše bylo instalováno Loxone partnerem, žádná bouře nebyla a i zdroj a komponenty jsou Loxone:
Partnerům poskytujeme školení a produkty. Bohužel není možné kontrolovat jejich fyzické instalace.
Při školení jištění pojistkami určitě doporučujeme dle mnou vypsaných pravidel. Úroveň jištění záleží na zvyklostech konkrétního partnera a na tom, v jakém rozsahu byl dohodnutý rozsah jištění v rozaděči.
V případě, že není možné uplatnit pojištění, doporučil bych problém řešit s daným partnerem, který instalaci provedl.
Takže, když to není externí vliv, může za to Loxone partner, který ale s nimi nemá nic společného. Oni jim přeci doporučují, aby to dělali kvalitně.
Tak jsem se dnes konečně dostal k instalace pojistek na 24V okruh v rozvaděči. Jak jsem psal v minulém článku, z ničeho nic se mi vznítil DMX RGBW extension. Konkrétně se začal tavit transil (SMCJ28A-LF), který slouží k zachycení přepětí. Proč se to celé stalo je otázkou, od přepětí na zdroji, přes vadný transil, viníkem by mohl být údajně i prach v rozvaděči, atd, atd. Celé jsme to dostatečně rozebrali v diskuzi pod minulým článkem, čímž ještě jednou děkuji všem za rady a informace.
Bohužel, ať už byl prvotní důvod jakýkoli, problém byl také v dalších věcech. Jednak, originální zdroj Loxone v případě takového dlouhodobého přepětí nevypne, což je problém, a druhak, Loxone integrátor, který mi rozvaděč dělal, jaksi “opomněl” nainstalovat 24V pojistky tak, jak se to má dělat. Takže v rozvaděči nebylo nic, co by problému mohlo zabránit. A když se sejdou tyto tři faktory (problém s extension, zdroj, co neodpojí a integrátor, co neudělá svou práci v pořádku), může se stát velké neštěstí. My naštěstí v tu dobu byli doma.
A tak jsem na základě doporučení ihned objednal první tři pojistková pouzdra a pojistky, abych hned za Loxone zdroj umístil ochranu. Objednávka z Čech, aby to tu bylo co nejrychleji. Pouzdra jsem bral tato, pojistky pak 5A. Později pak do rozvaděče přibudou další pojistky před každý 24V spotřebič tak, aby byl ochráněn každý z nich samostatně.
Celkové náklady na pojistky, když to přeženu, tak 50kč na pouzdru a pár korun na pojistku. Za to máte ochranu zařízení v hodnotě několika tisíc, občas i přes deset tisíc. Investice se vyplatí, bohužel, integrátor z toho zřejmě něměl provizi a tak neintegroval, nevím. Štve mne to, mrzí mne to. Věřil jsem, že ví, co dělá, měl certifikaci od Loxone, vypadal, že ví o čem mluví, projekty, co dělal, měly hlavu a patu, žádný matlal na první pohled. Bohužel, člověk nemá jistotu nikdy a je to z mého pohledu i selhání firmy Loxone. Autorizuje integrátory, které doporučuje lidem, a ti přitom nedělají/neumí ani základní věci.
No nic, pojďme se podívat na vyřešení problému, cca hodinka práce v rozvaděči. Začnu první WTF momentem, kdy ve mne hrklo, že jsem objednal špatná pouzdra. Při prvním pohledu na packy vzadu na pouzdru to vypadalo, že nejsou na DIN lištu. A i při prvním pokusu o usazení na DIN lištu to nevypadalo lépe. Naštěstí stačí trochu trpělivosti a tu správnou polohu i na DIN lištu jsem z toho nakonec vyrazil :). Pro ostřílené profesionály asi naprostá banalita, ale já už to fakt viděl černě 🙂
Propojení mezi zdrojem a pojistkami jsem udělal pomocí 2,5 CYA kabelu s dutinkami. Pojistky jsem dal hned vedle zdroje.
A tím se blížíme k druhému WTF momentu. Z nadšení, že už to bude hotovo, jsem dal pojistky přímo do pouzdra. Což se…. nedělá, protože pak nejde zavřít, žejo 🙂
No, tak jsem je šroubovákem vydloubal ven a tentokrát je už správně dal do pojistkového držáku na výklopných “dvířkách”. Bohužel, pojistky se do držáku dávají zprava, takže se to tam od toho zdroje nedělalo úplně optimálně. Ale jde to. Když tak to pak ještě předělám, až budu dělat ostatní pojistky.
Pak už následovalo jen oštítkování všech nových kabelů, abych se v tom při příští návštěvě rozvaděče zase vyznal 🙂
A hotovo. Tak snad jsem tím podchytil případné budoucí problémy, ať už byl na vině zdroj, nebo cokoli jiného. Až pak dorazí ostatní pouzdra (z Aliexpresu), tak se budu muset pustit do větší předrátovávací akce a udělat pojistky před každý extension/PLC v rozvaděči.
Odpověď zní dobře a sám od sebe. Naštěstí jsme zrovna dorazili domu, sedám k počítači a najednou výpadek. Slyším divné pískání z technické a po přiblížení pekelný smrad.
Foto s kouřem bohužel nemám, to sem měl jiné starosti. Nahoře na mřížce jde ale vidět černé okouření.
Otevírám rozvaděč a co nevidím, nepoužívaný RGBW DMX extension si tam vesele hoří. Smradu jak v hradu, kouře rovněž. Loxone zdroj svítí červeně a smutně píská.
Shazuju pojistky, odpojuju ještě stále čoudící extension a opět vše nahazuju. Chvilka napětí kdy doufám, že to neodpálilo i něco jiného. Vše naštěstí najíždí. Otázka zní. Jak je možné, že Supr-tupr průmyslovému Loxone sami začínají hořet komponenty, které navíc nejsou ani využívány? To už je trochu moc ne?
RGBW DMX nebyl za celou dobu využitý VŮBEC. Tenkrát jsem ho nechal dát do rozvaděče, že jednou barevné pásky budu dělat. Od té doby se na něj nesáhlo. Takže o nějakém přetížení a dalších kecech nemůže být ani řeč.
Takže je to prostě šmejd. Co začne hořet příště? Komponentu mám cca 4 roky, možná o fous víc. Takže záruka je pasé, ale rozhodně mi to nepřijde normální. Takže si zítra popovídám se zelenýma expertama.
Další důvod do dalšího domu nepoužít Loxone, ale raději KNX či jiné komponenty a zelenou maximálně na vizualizaci.
Všem našim čtenářům přejeme krásné Vánoce a šťastný Nový rok. Spoustu dárků, ale i odpočinku během svátků. Zároveň pak plno sil a úspěchů v dalších budovatelských projektech v příštím roce.
Jako všechny minulé vánoce i letos chci poděkovat všem, kteří se na našem blogu nějak podílí formou psaných článků či návodů, pomáhají ostatním čtenářům na fóru, nebo jinak přispěli na chod našeho blogu. Věřím, že i v následujícím roce budeme pokračovat v této přátelské atmosféře a že se hlavně snad na jaře se spoustou z Vás konečně zase potkáme i osobně na našich pravidelných srazech.
