Jaká je pravděpodobnost, že někdo u stolu drží AA

Jaká je pravděpodobnost, že někdo u stolu drží AA

Jak se s postupujícím časem více a více prokousáváme knížkou od Dana Harringtona: Harrington on Holdem, napadá nás stále více otázek typu: jaká je pravděpodobnost, že jeden či více lidí má to a to. Jelikož jsem měl dneska trochu času, zkusili jsme spočítat, jaká je pravděpodobnost, že někdo u stolu drží dvě AA. To co vypadalo ze začátku jen jako další triviální úloha se zvrtla v matematické peklo :-), ale pěkně popořadě.

Zadání úlohy

Zadání dnešní úlohy tedy zní: Před flopem je n-hráčů. Jaká je pravděpodobnost, že alespoň jeden z nich drží v ruce dvě esa.

Postup řešení

Jelikož již celková úvaha toho jak vše počítat není úplně triviální, rozhodl jsem se zahrnout do postupu i dva tři špatné pokusy, které výpočtu předcházely. Pokud někoho zajímá jen správný postup, přeskočte prosím až na “Úvaha třetí” další článek Jaká je pravděpodobnost, že někdo drží AA – část druhá. Pro ty, které zajímá jak se co počítá však doporučuji i chybné dvě tři předchozí, jde z nich krásně vidět, jak i drobné slovíčkaření nebo chybný předpoklad ovlivňuje výsledný výpočet.

Úvaha první – nesprávná

Když jsme začali s výpočtem, vycházeli jsme (mylně) z představy, že jen rozšíříme postup pro výpočet, kdy člověku nepřijde ani jedno eso. Tzn. vzoreček [math]frac{dbinom{46}{2}}{dbinom{50}{2}}[/math] jsme rozšířili pokusně na 4 lidi, takže jsme měli: [math]frac{dbinom{46}{2}}{dbinom{50}{2}}*frac{dbinom{44}{2}}{dbinom{48}{2}}*frac{dbinom{42}{2}}{dbinom{46}{2}}*frac{dbinom{40}{2}}{dbinom{44}{2}}[/math].
Když hodnoty vypočítáme, dostaneme následující výsledek:

Když se podíváme na pravděpodobnost u 4tého hráče, je jasné, že je něco špatně. Téměř 50% že nebude, respektive bude mít jeden ze čtyř hráčů dvě esa je nesmyslná. Takže v čem je chyba?

Problém byl v úvaze. Pokud chceme zjistit, zda někomu přišly dvě esa, tak opak od toho není, že někomu dvě esa nepřišly. Opak jevu “někomu dvě esa přišly” je totiž “každý z hráčů dostal nula nebo jedno eso”.

A co jsme tedy touto tabulkou spočítali? Jiné, také zajímavé číslo. Určili jsme, jaká je pravděpodobnost, že žádnému z hráčů nepřišlo ani jedno eso. A tím pádem také pravděpodobnost jevu opačného, což je “minimálně jednomu z hráčů přišlo minimálně jedno eso”. Takže jak vidíme, při čtyřech hráčích už je 50% šance, že někdo eso má.

Úvaha druhá – opět špatně

Když nevyšel pokus s “nikdo nedostane A”, zkusili jsme o něco složitější postup. Zkusili jsme si požadovaný výsledný jev rozepsat. Ten by mohl vypadat asi takto:

( hráč1 AA [math]frac{4}{50}*frac{4}{49}[/math]) nebo ( hráč2 AA [math]frac{4}{48}*frac{4}{47}[/math]) nebo …

jelikož je mezi jevy operátor “nebo”, bude potřeba počítat jevy opačné, tzn. jevy nepřijde hráči jedna, nepřijde hráči dva, atd. Takže jsme si vzoreček přepsali z:

[math](frac{4}{50}*frac{4}{49}) lor (frac{4}{48}*frac{4}{47}) lor dots[/math] na vzoreček [math](1-frac{4*4}{50*49}) * (1-frac{4*4}{48*47}) * dots[/math]

Bohužel, jak jsem již avizoval nadpisem, ani tento postup není správný. Ale i tato chyba je poměrně důležitá, proto jsem se ji rozhodl zde popsat. Celkově je úvaha v pořádku. Snažíme se vyčíslit jaká je pravděpodobnost, že esa přijdou prvnímu hráči, druhému, třetímu, nebo čtvrtému. Pro prvního hráče je výpočet v pořádku. Porovnáme počet kombinací, jak zvolit ze čtyř es dvě, ku kombinacím vybrání dvou karet ze všech ostatních.

Jenže u druhého hráče se dostáváme do problému. Podle toho co jsme napsali, tak počítáme pravděpodobnost, že hráč zvolí dvě karty ze čtyř es, ku kombinaci zbývajících karet v balíčku. Jenže to je ten problém. První hráč totiž mohl zvolit kombinaci AK. Tato kombinace je v pořádku z pohledu toho, že první hráč nemá esa. Bohužel ale na druhého hráče tím pádem již zbývají esa jen tři a ne čtyři. Proto je vzoreček špatně. Na pátého hráče totiž už nemusí zbývat ani jedno eso, a nebo na něj mohou zbývat esa pořád všechna čtyři.

To co jsme zde vyčíslili je pravděpodobnost, že si každý z hráčů ze zbývajícího baličku nevytáhne dvě ze čtyř karet, které v balíčku ještě jsou.

Úvaha třetí – jak jsem si myslel, že už vím, jak na to

Původní nadpis této kapitoly byl “Jak na to”. Po tom, co jsem během počítání zároveň psal i tento odstavec, byl jsem si naprosto jist, že to tak je správně. Bohužel až do samého konce, kdy vyšel nesmysl. Celou tuto kapitolu ponechávám v původním znění, kdy to vypadá jako jasný tah na branku. Až ji dočtete, schválně jestli přijdete na to, proč to nevyšlo. Já kvůli tomu včera nemohl usnout a až po dvou hodinách na to přišel ;-),

Pokud jste si pročetli předchozí dvě úvahy, je Vám jasné že snadno to nepůjde. Nejprve ukážu způsob výpočtu pro čtyři lidi, který poté zobecním a zjednoduším pro výpočet pro neomezený počet lidí.

Pokud máme zjistit, že někdo ze čtyř lidí dostal dvě esa, bude potřeba poprat se s následujicími možnostmi: nikdo nedostal eso, jeden až čtyři lidé dostali jedno eso, jeden člověk dostal dvě esa a zbytek mohl dostat 0 až dvě zbývající, každý maximálně jedno a dva lidé dostali dvě esa. Jak je vidět, kombinací je více než dost.

Pro zjednodušení, zde máme rozhodovací diagram pro všechny uvedené možnosti (jde jen o první třetinu tabulky, kdy první hráč nemá žádné eso):

Jak jde vidět, všech možných kombinací je spousty. Nyní je potřeba určit si, co a jak vlastně budeme počítat. Potřebujeme zjistit pravděpodobnost:

"dvě esa má první hráč" nebo "dvě esa má druhý hráč" nebo "dvě esa má třetí hráč" nebo "dvě esa má čtvrtý hráč".

Jak už bylo řečeno v několika předchozích článcích, spočítat pravděpodobnost “nebo” nelze u jevů, které nejsou izolované. Tudíž je potřeba výpočet převést na pravděpodobnost “a zároveň”. Ta zní následovně:

"první hráč nemá žádné nebo má jedno eso" a zároveň "druhý hráč nemá žádné nebo má jedno eso" a zároveň "třetí hráč nemá žádné nebo má jedno eso" a zároveň "čtvrtý hráč nemá žádné nebo má jedno eso"

Pokud tedy tento jev zvýrazníme do předchozí tabulky, získáme následující (zeleně jsou jevy co vyhovují, červeně ty co nevyhovují):

Celkově se nám tabulka dost proškrtala, takže když nyní necháme jen všechny ty, co vyhovují našemu jevu, získáme následující soupis:

V tabulce jsem rovnou přidal sloupeček, který ukazuje kolik es je ve hře. Ten je důležitý pro další výpočet. Pokud si tabulku shrneme dle počtu es ve hře, získáme:

1x žádné eso
4x jedno eso
6x dvě esa
4x tři esa
1x čtyři esa

Nyní již víme jaké možnosti mohou nastat a v jakém počtu. Stačí nám tedy vypočítat pravděpodobnost jednotlivých jevů, zohlednit jejich četnost a součtem všech získáme pravděpodobnost, že nikdo nedostal dvě esa. Doplněk je pak námi požadovaná hodnota, tj alespoň jeden dostal dvě esa.

Pravděpodobnost, že nikdo nedostal ani jedno eso

Tzn to co jsme původně v úvaze jedna považovali za výsledek 😉 )

[math]frac{46*45}{50*49}*frac{44*43}{48*47}*frac{42*41}{46*45}*frac{40*39}{44*43} = 0.486[/math]

Pravděpodobnost, že někomu přišlo jedno eso

[math]frac{4*46}{50*49}*frac{45*44}{48*47}*frac{43*42}{46*45}*frac{41*40}{44*43} = 0.0498[/math]

Pravděpodobnost, že dvěma lidem přišlo jedno eso

[math]frac{4*46}{50*49}*frac{3*45}{48*47}*frac{44*43}{46*45}*frac{42*41}{44*43} = 0.0037[/math]

Pravděpodobnost, že třem lidem přišlo jedno eso

[math]frac{4*46}{50*49}*frac{3*45}{48*47}*frac{2*44}{46*45}*frac{43*42}{44*43} = 0.0002[/math]

Pravděpodobnost, že čtyřem lidem přišlo jedno eso

[math]frac{4*46}{50*49}*frac{3*45}{48*47}*frac{2*44}{46*45}*frac{1*43}{44*43} = 0.000004[/math]

Tím bychom měli popsané všechny možné varianty a nyní zohledníme počet výskytů:

[math]0.486*1 + 0.0498*4 + 0.0037*6 + 0.0002*4 + 0.00004*1 = 0.709[/math]

A tady mi začalo být jasné, že je něco špatně. 71% že nikdo dvě esa nedrží? Takže 30% že někdo ta esa má?? To asi nebude dobře a pokud ano, už nikdy nehraji s ničím jiným 😉

A nyní si položme otázku, kde udělali soudruzi chybu. Všechno vypadalo, že sedí. Popsali jsme všechny možné stavy, vypočítali pravděpodobnost těchto stavů, ale nevychází to. Když jsem stejným pokusem zkusil počítat z “druhé strany”, tzn. přes někdo má AA, došel jsem ke 2%. Kde je těch zbývajících 27%?

Jak jsem již avizoval na začátku tohoto odstavce, chvilku mi to trvalo než jsem na to přišel. Důvod a již opravdu správný výpočet ukážu v pokračování článku.

Jak určit výši raise na protihráče

Jak určit výši raise na protihráče

Nějakou dobu jsme přemýšleli nad tím, jak správně (matematicky) určit výši raise na protihráče. Celý článek bude brán opět jen zcela z pohledu matematiky, nikoli z pohledu umístění hráče, výše potů atd.

Bod první: dorovnání

První věc, se kterou se většinou musíme vypořádat je rozhodnutí, zda dorovnat či nikoli. To učíme jednoduše tak, že porovnáme pravděpodobnost našich karet proti poměru potu (o tom více zde). Zjednodušeně tedy máme následující rovnici

[math]frac{NaseKarty}{VsechnyKarty} > frac{NaseSazka}{Pot + NaseSazka}[/math]

neboli

[math]HandOdds > PotOdds[/math]

Pokud se tohoto pravidla řídíme, jsme dlouhodobě v plusu a vyděláváme 😉

Bod druhý: navýšení

Nyní již víme, kdy sázku dorovnat. Jak ale správně určit výši raisu tak, abychom ani neprodělali, ale ani to protivníkovi neudělali příliš snadné? Zde budeme vycházet z následující úvahy.

Tak jako my počítáme naše pravděpodobnosti, měl by to dělat i náš protihráč. S tím rozdílem, že on má již bank o nás navýšený o náš raise a zároveň jej ještě o svůj raise musí dorovnat. Tudíž jeho pod-odds by se dal vyjádřit takto:

[math]PotOdds = frac{JehoDorovnani}{PuvodniPot + NaseSazka + JehoDorovnani}[/math]

kdy platí, že JehoDorovnání == NašeSázka. Z toho můžeme vzoreček zjednodušit do podoby:

[math]PotOdds = frac{Raise}{Pot + 2*Raise}[/math]

Když už máme takto vyjádřený náš raise, chceme zjistit, kolik máme při jakém potu vsadit tak, abychom u protihráče dosáhli požadovaného poměru banku. Několika jednoduchými operacemi získáme následující vzoreček:

[math]Raise = frac{Pot*PotOdds}{(1-2*PotOdds)}[/math]

Co jsme nyní odvodili? Dosazením výše potu a požadovaných pot odds pro protihráče do tohoto vzorečku zjistíme, kolik máme udělat raise. Pokud tento vzoreček proženeme Excelem, získáme následující data:

Co nám tato tabulka tedy říká? Například pokud bude pot $50 a my budeme chtít, aby měl protihráč pot-odds 20%, vsadíme $17. Jednoduše si můžeme ověřit, že [math]frac{17}{50+17+17} == 0,2 == 20%[/math].

Samozřejmě asi nebudeme takovou tabulku nosit všude s sebou, takže by to chtělo nějakou metodu, jak správně hodnoty určovat kdekoli. Řešení je jednoduché, podívat se na podíl mezi původním stackem a částkou nutnou k navýšení. Tím získáme následující data:

Jak vidíme, násobek není závislý na výšce potu, díky tomu se jedná o univerzálně použitelné čísla. Nyní již stačí si jen zapamatovat důležité konstanty (zvýrazněné oranžově) a máme vyhráno ;-). Pokud chceme, aby soupeř měl díky naší sázce pot odds například 30%, vynásobíme pot konstantou 0,75.

sázka: [math] 1000(pot) * 0,75 = 750[/math]
pot odds: [math]frac{750}{1000+750+750} == 0.3 == 30%[/math]

Jak je vidět, kouzelná tabulka funguje 😉

Bod třetí, správné určení sázky

Nyní již víme jak správně určit zda dorovnat či navýšit, a víme jak navýšit tak, aby to pro soupeře mělo dané následky. Jak ale správně určit tu pravou výši sázky? Pro naši sázku by vždy mělo platit následující tvrzení:

[math] PotOdds < HandOdds >= RaiseOdds[/math]

Co je to RaiseOdds? To je pravděpodobnost, kterou jsme spočítali pro protihráče jako jeho PotOdds. Zároveň však tato hodnota vyjadřuje poměr banku, do kterého vsázíte za předpokladu, že Váš spoluhráč dorovná. Důvodem, proč můžeme tuto hodnotu použít jako náš maximální možný pot-odds je, že mohou nastat jen dvě situace.

  1. Váš protihráč položit, tudíž jste bank vyhrál
  2. Váš protihráč dorovnal, tudíž bank je takový jaký jste si ho přál.

Výše uvedené výpočty jsou v jistých ohledech zjednodušené a existují případy, kdy přesný výsledek nebude naprosto stejný s výsledkem, kterého dosáhnete výše uvedeným postupem. Jsem si toho vědom, na druhou stranu, lepší zjednodušená pomůcka, než nic ;-).

Poznámky

  • Vše výše zmíněné platí při hře proti jednomu protihráči. Jakmile jich máte víc, tak se bank s každým dalším call zvyšuje a tím snižuje jeho pot odds. Pro hru se dvěmi protihráči by vzoreček musel být upraven na 3*Raise atd.
  • Celý výpočet staví na oddělení call a raise. Bohužel není možné tyto dvě věci mezi sebou jednoduše propojit tak, aby nám vyšli konkrétní konstanty. Pokud by znal někdo lepší metodu, rád si o ni někde přečtu.
Užitečné linky o Pokeru

Užitečné linky o Pokeru

Počítání pravděpodobností

Servery s informacemi o Pokeru

Tabulky s pravděpodobnostmi

Pokerové kluby Brno

Přehledy klubů

Pokerové kalkulačky

Tabulka pravděpodobností pro odds na flopu,turnu i riveru

Tabulka pravděpodobností pro odds na flopu,turnu i riveru

V předchozím článku jsem ukázal kompletní tabulku výpočtu pravděpodobností na turnu a riveru. Co mě ale ještě zajímalo bylo, jak je to s pravděpodobnostmi před flopem, a jak s kombinovanými pravděpodobnostmi flop+turn a flop+turn+river.

Proto vznikla následující tabulka. Pro jednoduchost je tentokrát jen do 20ti karet, řekl bych, že by to mělo stačit každému ;-).

Výpočet jednotlivých sloupečků

Nejprve bylo potřeba vypočítat pomocné pravděpodobnosti pro flop, river a turn. Ty vyjadřují doplňkový děj “v daném kole nepřijde žádná z očekávaných karet”. Důvod pro výpočet je zmíněn v článku “flush před flopem”. (Jen ve zkratce, namísto výpočtu pravděpodobnosti nebo počítáme doplněk k “a zároveň” negované pravděpodobnosti.).

Vzorečky pro tyto pravděpodobnosti jsou:


flop: [math]frac{{50-n choose 3}}{{50 choose 3}} == frac{K(3;50-n)}{K(3;50)} == frac{frac{(50-n)!}{3!*(50-n-3)!}}{frac{50!}{3!*50!}}[/math]
turn: [math]frac{47-n}{47}[/math]
river: [math]frac{46-n}{46}[/math]

Výpočet pro jednotlivé pravděpodobnosti je pak již jednoduchý. Vždy vynásobíme hodnoty vypočítané v pomocných sloupcích mezi sebou a výsledek odečteme od čísla jedna (doplněk pravděpodobnosti). Ukázka vzorečků:


flop: [math](1-Pflop)*100[/math]
flop+turn: [math][1-(Pflop*Pturn)]*100[/math]
flop+turn+river: [math][1-(Pflop*Pturn*Priver)]*100[/math]

Poslední část tabulky pak ukazuje podíl procent ku počtu karet. Jak jde vidět, u turnu a riveru jsou čísla koeficient 2.174. U flopu to bohužel už tak jednoduché není, tím pádem ani u kombinací s flopem (flop+turn, flop+turn+river). Výsledky si z toho vyvoďte každý sám dle potřeby 😉

Pravděpodobnost flush před flopem

Pravděpodobnost flush před flopem

Příklad: Jaká je pravděpodobnost, že přijde 0,1,2 nebo 3 karty s požadovanou barvou na flopu, pokud v ruce držím 2 karty dané barvy (pravděpodobnost flushe v dalších kolech).

4 situace:

1) ?, ?, ?
2) ?, ?, ?h
3) ?, ?h, ?h
4) ?h, ?h, ?h

Na pořadí nezáleží, pravděpodobnost jednotlivých jevů vypočítáme jako podíl mezi počtem možností zvolení dané kombinace a počtem všech možností zvolení 3 karet z balíčku. Mezi-výpočet:

Počet všech možností volby tří karet z balíčku padesáti karet: [math]K(3;50) = 19600[/math]
Počet možností, jak vytáhnout 0x barvu a 3x nic: [math]K(3;39) = 11*741 = 9139[/math]
Počet možností, jak vytáhnout 1x barvu a 2x nic: [math]K(1;11) * K(2; 39) = 11*741 = 8151[/math]
Počet možností, jak vytáhnout 2x barvu a 1x nic: [math]K(2;11) * K(1; 39) = 55*39 = 2145[/math]
Počet možností, jak vytáhnout 3x barvu a 0x nic: [math]K(3;11) = 165[/math]

Nyní, pro kontrolu sečteme počet všech čtyř možností a porovnáme s počtem všech možností vypočítaných v prvním kroku = 19600. Pravděpodobnost jednotlivých kombinací tedy je:

1) [math]9139/19600 = 46.6%[/math]
2) [math]8151/19600 = 41.6%[/math]
3) [math]2145/19600 = 10.9%[/math]
4) [math]165/19600 = 0.8%[/math]

Opět pro kontrolu, součet je 100% (skoro, díky chybě v zaokrouhlování).

Celková pravděpodobnost, že přijde flush

Nyní již víme, jaká je pravděpodobnost, že nám přijde jedna, dvě nebo tři karty na flopu. Nyní to zkombinujeme s pravděpodobnostmi, že nám přijde zbytek karet na turnu a riveru.

1) flush již nemá šanci 😉
[math]0%[/math]

2) potřebujeme v následujících 2 kolech pokaždé naši barvu
[math]41.6% * P(T) * P(R)[/math]
P(T) = 3 mám, 10 zbývá. celkem karet 47,
P(R) = turn 4 mám, 9 zbývá. celkem karet 46.

Matematicky zapsáno:
[math]41.6% * frac{10}{47} * frac{9}{46} = 41.6% * 21.3% * 19.6% = 1.73%[/math]

3) barva nám stačí v jednom ze dvou kol.
Tzn přijde na Turn i River, jen na Turn nebo jen na River.
[math]10.9% * ( P(T a R) || P(!T a R) || P(T a !R) )[/math]
to je to samé jako
[math]10.9% * (1-(P(!T) * P(!R)))[/math] tzn doplněk k P kdy nám nepřijde ani jedna karta. což je:
[math]10.9% * (1-(frac{38}{47}*frac{37}{46})) = 10.9%*(1-65%) = 10.9%*35% = 3.815%[/math]

4) nepotřebujeme nic, už jsme za vodou 😉
Již máme všech pět červených a nepotřebujeme další.
[math]0.8% * 100% = 0.8%[/math]

Nyní známe procenta jednotlivých přůběhů hry a stačí je jen sečíst, abychom věděli, jaká je šance, že nám z našich počátečních dvou karet v barvě přijde flush 😉

1) 0%
2) 1.73%
3) 3.815%
4) 0,8%
----
6.345%

Pravděpodobnost tedy je 6,345% na flush. Pokud podobnou kombinaci zkusíte dát do PokerNews online toolu, dostaneme podobnou pravděpodobnost (naše se liší v zaokrouhlování 6.57% ku 6.345%).

Pravděpodobnost na flush pred flopem

Poznámka:

  • Použitý vzoreček [math]K(k;n) = frac{n!}{k!*(n-k)!}[/math]
  • Výpočet pravděpodobnosti “nebo” dvou jevů P(A) nebo P(B) lze rozepsat jako pravděpodobnost, kdy platí A i B, kdy platí jen A nebo kdy platí jen B. Aby se nemusely počítat všechny tři jevy, lze to převézt na výpočet stavu, kdy neplatí ani jeden z nich (neplatí oba zároveň) a udělat k tomu doplněk. tzn P(A) nebo P(B) == [math]1-( P(A)*P(B) )[/math]
Porovnání pravděpodobnosti banku a sestavení kombinace

Porovnání pravděpodobnosti banku a sestavení kombinace

Jakmile máme spočítaný poměr pravděpodobnosti banku a pravděpodobnosti kombinace, je potřeba je porovnat.

Pokud je pravděpodobnost vytvoření kombinace vyšší než pravděpodobnost banku, hrajte. V opačném případě složte. Pokud to uděláte opačně, budete dlouhodobě prodělávat.

Příklad

Pravděpodobnost banku je 1:5, pravděpodobnost kombinace je 1:2. Porovnáváme tedy 1:5 (tj 1/6 == 16%) a 1:2 ( tj 1/3 == 33%).

Tyto čísla lze interpretovat následovně: pokud každou šestou hru vyhrajeme, jsme na 0$. A zároveň dle pravděpodobnosti kombinace víme, že vyhrajeme každou třetí hru.

Šance na kombinaci je tedy vyšši, konkrétně dvakrát. To znamená, že v dlouhodobém měřítku budeme vyhrávat dvojnásobek částky do hry vkládané. Následující příklad ukazuje, že v našem případě každou  šestou hru budeme v banku mít o 30$ více:

Šance banku (pot odds)

Šance banku (pot odds)

Číslo určuje poměr mezi výší sázky a velikosti banku (včetě vsazené částky). Různé zdroje uvádí různé způsoby, jak tento poměr vyjádřit. Správné způsoby jsou dva, bohužel některé zdroje je mezi sebou zaměňují, čímž do všeho vnášejí dost nejasností.

Pravděpodobnost versus Šance

Pravděpodobnost

je číslo, které udává poměr mezi požadovaným stavem ku všem možným stavům. Správný zápis pravděpodobnosti je 1/3. Toto číslo znamená, že máte 1/3, tj. 33% šanci, že v dané situaci uspějete.

Šance – odds

je číslo, které udává poměr mezi požadovaným stavem ku nežádoucímu stavu. Správný zápis šance je 1:2. Toto číslo má stejný význam jako v předchozím příkladu. Tj 1:2 je 33%.

Převod mezi pravděpodobností a šancí

Převod je vcelku triviální, viz následující rovnosti:

[math] frac{1}{3} == 0.33 == 33% [/math]

 

[math] 1:2 == frac{1}{3} : frac {2}{3} == 0.33 : 0.66 == 33% : 66% [/math]

 

[math] a:b == frac{a}{a+b} : frac {b}{a+b} [/math]

 

Konkrétní příklad

Pokud například dorovnáváme 5$ do 25$ banku, pot odds (šance banku) jsou 5:25. Poměr sázky ku banku (pravděpodobnost) je 5/30 == 1/6 == 0.16667 což je 16,6%.

To pro nás znamená, že musíme vyhrát alespoň jednu z šesti her, abychom při dané sázce dlouhodobě neprodělávali.  (5x prohrajeme = ztráta 25$, pak jednou vyhrajeme 30$. (30$ výhra) – (5$ poslední hra) – (25$ celkem prohry) = 0).

Počítání pravděpodobnosti sestavované kombinace

Počítání pravděpodobnosti sestavované kombinace

Fakta

52 karet, 2 karty v ruce. 0, 3, 4, 5 karet na stole. 13 karet od každé barvy. Karty v rukou protihráčů se počítají, jako by byly v balíčku, pokud si nejsme na 100% jisti, že víme co v ruce mají.

Zjednodušený výpočet

Pokud počítáme pravděpodobnost před turnem, vezmeme “outs”(viz poznámka) a vynásobíme je čtyřmi. Pokud již jsme na turnu a počítáme jen river, vynásobíme číslo dvěma. Některé zdroje uvádí k číslům přičítat / odčítat různé konstanty od jedné do čtyř, ale přesnosti to spíše ubíra. Viz tabulka na konci.

  • pro turn vynásobit outs x 4
  • pro river vynásobit outs x 2

Přesný výpočet

  • výpočet pro turn je [math]1-(frac{47-outs}{47}*frac{46-outs}{46})[/math]
  • výpočet pro river [math]1-(frac{46-outs}{46})[/math]

Pravděpodobnost “padne na turnu nebo na riveru” spočítáme tak, že zjistíme pravděpodobnost jevu “padne libovolná karta kterou nechceme následovaná druhou libovolnou kartou kterou nechceme”. Vzoreček: [math]1-(frac{nechtenych}{zbyvajicich}*frac{nechtenychDruhyTah}{zbyvajicichDruhuTah})[/math].

Pokud bychom výsledek nepočítali jako doplňkový jen v k jevu “nepřijde ani v jednom tahu”, museli bychom zohlednit tři situace: přijde v prvním, přijde v druhém, přijde v prvním i druhém. Proto je snazší počítat s jevem, kdy nepřijde vůbec.

První tah Druhý tah Výsledek
NE NE NE
NE ANO ANO
ANO NE ANO
ANO ANO ANO

Tabulka pravděpodobností

Nyní již víme jak pravděpodobnost vypočítat a stačí do vzorečku dosadit požadované outs. Zde je tabulka pro outs 1 až 20.

počet outs pravděpodobnost turn+river pravděpodobnost river
1 4,3 % 2,2 %
2 8,4 % 4,3 %
3 12,5 % 6,5 %
4 16,5 % 8,7 %
5 20,4 % 10,9 %
6 24,1 % 13,0 %
7 27,8 % 15,2 %
8 31,5 % 17,4 %
9 35,0 % 19,6 %
10 38,4 % 21,7 %
11 41,7 % 23,9 %
12 45,0 % 26,1 %
13 48,1 % 28,3 %
14 51,2 % 30,4 %
15 54,1 % 32,6 %
16 57,0 % 34,8 %
17 59,8 % 37,0 %
18 62,4 % 39,1 %
19 65,0 % 41,3 %
20 67,5 % 43,5 %

Komplexní tabulka pravděpodobností

Nyní již víme, jak spočítat pravděpodobnosti při daných outs přesně. Můžeme tedy ještě zjistit, jak přesné jsou pomocné násobky 2x a 4x. Níže je k dispozici screenshot tabulky z Excelu, kde jsou vypočítané pravděpodobnosti pro outs pro turn i river, levá část ukazuje výpočet pomocí přesné metody, pak pomocí pomocné metody násobku a několika dalších doporučovaných metod, kdy přičítáte / odčítáte různé konstanty. Jak je vidět v pravé části tabulky, je odchylka vesměs stále stejná a proto můžeme klidně používat jen jednoduchý způsob 2x a 4x.

Poznámky

Outs – Počet karet, které člověk potřebuje na poskládání požadované kombinace.

  • pokud skládáme 2 a více kombinací, každá karta se počítá v “outs” jen jednou
  • pokud karta pomůže i protihráči, do “outs” se nezapočítává

Cizí články

http://www.mujpoker.cz/poker-blog/221/pokerova-matematika-pocitani-outs

http://www.poker24.cz/poker-skola/1331/poker-skola-8-dil-pot-odds-aneb-pokerova-matematika

Téma Poker

Téma Poker


Jak už jsme psali v minulém článku, rozhodli jsme se začít psát i o jiných tématech, než těch amerických. Jedna z těchto oblastí bude Poker.

K Pokeru jsme se dostali asi jako většina skrze naše kamarády. Občas jsme se potkali, zahráli si a zase se rozešli. Žádná teoretická příprava, žádné velké počty, prostě jen karty. Za poslední rok a půl jsme se ale u Pokeru nepotkali vůbec a skoro jsme na něj zapomněli.

Před asi třemi týdny jsem byl dobrovolně-nedobrovolně v nákupním centru jakožto řidič mé drahé polovičky, která tam jak jinak než na nákupy. Během čekání jsem skončil v tamním knihkupectví, kde je i kavárna a člověk tam může posedět a knížky si v klidu prolistovat. Úplnou náhodou jsem našel pár knížek o Pokeru a ze zvědavosti si je vzal ke stolu.

A tím to všechno zase začalo. Jako první se mi do rukou dostala knížka od Guse Hansena: Hra za hrou. V této knize popisuje všechny hry z jednoho svého velkého turnaje a zároveň rozebírá, co, jak a proč hrál. Už prvních pár stránek mne zaujalo tím, kolik bylo ve hře logiky a strategie a že to není jen o tom blufování, které jsme se s kamarády u našeho pokerového stolu snažili ne příliš povedeně napodobovat :).

Druhou knížkou byla No limit Hold’em Poker – Teorie a Praxe od Davida Sklanskeho a Eda Millera. Tato knížka už na prvních stránkách matematicky ukazuje, jak se dá spousta věcí ve hře odhadnout a přečíst díky pravděpodobnostem, výši sázek protihráčů a řadě dalších ukazatelů.

V knihkupectví jsem nakonec strávil dvě hodiny, pročetl z každé knížky několik prvních kapitol a nakonec i obě koupil. Za pár dní pak následovala ještě koupě třetí knížky, a to první část z třídílného Harrington on HOLD’EM, kterou mnozí autoři označují za bibli pokerových hráčů.

Vybaveni zásobou literatury, začali jsme se oba prokousávat knížkami i řadou internetových zdrojů. Už po týdnu nám bylo jasné, že poker je mnohem složitější než jsme si dokázali představit a že bude potřeba oprášit naše již dávno zapomenuté znalosti o pravděpodobnosti.

Každý dostupný zdroj má na danou problematiku svůj pohled, každý využívá jiných zápisů (pravděpodobnost versus šance) a každý vysvětluje jen část z celého problému. Každá kapitola knížky nakonec končí naší diskuzí, tužkou a papírem, kde se snažíme dopátrat proč autor pouze suše konstatuje některá tvrzení zrovna tak a tak. Občas je to boj, ale tím že si člověk všechno spočítá a odvodí, v dané problematice se začne mnohem lépe orientovat.

A jak jsme do všech těch kouzel začínali pomalu pronikat, přišel i nápad začít naše nově nabyté pokerové znalosti a matematické výpočty přepisovat i někam na blog, abychom je měli k dispozici, kdykoli si budeme chtít zpětně něco dohledat nebo ověřit. Začali jsme tedy sepisovat naše poznatky a když jsme zjistili, že nás Poker v tomto novém světle baví i po 3-4 týdnech, rozhodli jsme se tyto příspěvky zveřejnit.

V současnosti máme připraveno několik článků, kde ukazujeme, jak si vypočítat nějakou konkrétní situaci, nebo jak si co přepočítat na procenta. Všechno, co budeme v článcích o Pokeru prezentovat, jsou čistě naše soukromé výpočty založené na našich aktuálních vědomostech. Je možné, že občas něco nazveme nesprávným jménem, že některé výpočty nebudou úplně správné nebo přesné, možná budou dokonce i špatně. Berte proto vše s rezervou a vše si raději sami zkontrolujte. Pokud budete vědět, jak něco vyřešit lépe či snadněji, určitě se rádi poučíme.

Špatné zprávy

Špatné zprávy


Je to již nějaký ten pátek, co jsem naposledy napsal příspěvek sem na náš blog. Důvodem bylo, že se pořád nic nedělo a stále jsme jen čekali. Dnes bohužel již známe výsledek a nutno říci, že není pozitivní.

První špatnou zprávou je, že se nám nepodařilo otevřít bankovní účet v USA z ČR. Ačkoli jsme narazili na velmi ochotnou slečnu v CitiBank, tak ani ona nám zřízení účtu nedokázala zařídit. Neustále jsme čekali na různá vyjádření od bankéřů v USA a stále se nic nedělo. Dnes nám slečna napsala, že otevření bohužel nepovolili a tudíž nám nemůže pomoci. Údajně by bylo řešením otevřít si speciální korporátní verzi účtu, která, jak jsem pochopil, funguje jako nadnárodní bankovní účet pro několik poboček po celém světě. Jak už je ale podle popisu asi zřejmé, nejedná se o levnou záležitost a počáteční cena vychází někde kolem 4000 Kč / měsíčně.

Druhou špatnou zprávou je kontejner, respektive zboží, které kontejnerem mělo jet. V Pákistánu byly nějaké problémy ve výrobě, tudíž ani v půlce listopadu není zboží vyrobeno. Výroba se měla vyřešit jiným dodavatelem v Thajsku, bohužel tuto variantu před několika týdny zmařily záplavy. Kontejner by měl podle všech dostupných informací od firmy, se kterou spolupracujeme, být v lednu.

Jenže už je to další odložení a my tomu přestáváme věřit. Bohužel nevidíme do celého procesu a nevíme, jestli jsou skutečně nějaké výrazné problémy v Pákistánu, nebo jde o něco jiného. V ostatních oblastech nám spolupráce s firmou XY funguje dobře, takže zde by problém být neměl. Finančně by pro ně jeden kontejner také neměl být výrazným problémem, a co se týče jejich důvěry v nás, řešíme i spoustu jiných projektů bez větších problémů. Takže těžko říct, bohužel nezbývá, než čekat.

Pro nás z toho v současnosti vyplývá několik závěrů.

Zaprvé bankovní účet. Ten pro teď odkládáme až do doby, kdy kontejner skutečně vypluje, nebo dokud ho nebudeme potřebovat na náš druhý projekt (nebo nějaký další v budoucnu). Až bude potřeba, uděláme si výlet do USA, kde ho osobně otevřeme. Momentálně nevidím jiný způsob, jak účet otevřít. Zkusili jsme kontaktovat snad všechny banky v Nevadě a s žádnou jsme se nedostali tak blízko, jako se CitiBank. Takže další pokusy na dálku nám připadají jako plýtvání času.

Zadruhé kontejner. Začínáme pomalu vymýšlet nějaké další zboží, které bychom zkusili prodávat úplně na vlastní pěst. Nevíme ještě jestli začít v ČR, nebo rovnou zkusit USA. Nevýhoda začátku v USA je, že nebude mít vzorky všeho zboží na nafocení, takže si stejně do ČR budeme muset něco poslat. A když už to tu bude, proč to nezkusit i prodat, že jo ;-). Bohužel zatím nevíme do čeho se pustit, ale na tom pracujeme ;-). Zároveň u toho ale máme spoustu naší další práce, takže uvidíme kdy a jak se k tomu dostaneme.

A zatřetí tento blog. Trochu mne mrzí, že se celá akce a tudíž i psaní zastavilo. Většinu času momentálně pracuji na jiném mém projektu, který mne poslední dva roky s většími či menšími úspěchy živí. Zvažuji, že bych i o tom začal psát. Za pár měsíců nás čeká vydání druhé verze, od které si hodně slibujeme. Spolu s vydáním nás čeká i propagace, marketing a řada dalších věcí, o kterých by mohlo být zajímavé psát.

Ale o tom když tak zase příště.