Tak jsme dneska hned z rána řešili ještě drobné komplikace v omítkách. Bohužel jsem si včera na baráku nevšiml, že omítky nedělají až k zemi. Nějak v tom shonu nebyl čas to ani zkouknout.
Očividně jsme si s omítkářema úplně nerozuměli (jsou to slováci) a zatímco oni se mne prý ptali, jestli musí tahat omítky až dolů, že tam je občas sokl, já mám za to, že jsme řešili, že ten sokl na cihle nemusí srovnávat a že to stačí ROVNAT po sokl, nikoli že to nemusí tahat až dolů.
Ale po chvilce brblání se uklidnili, raději jsme ještě zavolali projektantovi a ujasnili si, jak přesně řešit i další detaily a domluvili se na změnách.
Dál jsme se pak věnovali opět našim krabičkám. Včera jsme prodloužili krabičky v horním patře, dneska pak v dolním patře. Naštěstí nám to s I. šlo docela dobře. Díky tomu jsme lokalizovali všechny naše krabičky včetně těch, které byly komplet schované pod omítkou.
Když byly krabičky hotové, ještě jsme udělali venkovní stříšky nad oknama. Jelikož budeme dělat zateplení a fasádu až za cca dva měsíce, bylo nám doporučeno raději zaizolovat horní hranu okna, aby tam nezatékala během dešťů voda.
Stříšky sme nakonec udělali jen nad okny v dolním patře, protože horní je zaprvé děsně vysoko (nedá se teď dělat zevnitř, protože tam dělali omítky a okna jsou zalepené foliemi), navíc jsou okna chráněné střechou, tak to snad nebude vadit.
Dneska je to třetí den, co nám dělají omítky. První den omítek jsme místo odpočinku honili zbylé kabely a lepili drážky.
Druhý den, ten byl výborný. Udělali jsme si volno. Pořešili jsme nějaké další objednávky materiálu, vyřídili všemožnou byrokracii, poplatili faktury za dodaný materiál a co víc, dokonce jsme byli i ve městě, dali si v klidu oběd, pak zmrzku, no paráda ;-).
Dneska byl třetí den. S vědomím toho, že se to teď děje “samo”, jsme si naplánovali po dopolední práci u počítače odpolední návštěvu baráku s tím, že v klidu uděláme stříšky nad okny.
Chyba! Nic nemůže jít “samo” a tak jen co jsme dorazili na pozemek, zjistili jsme, že je tam zas průser jak vrata a je ho potřeba akutně řešit.
Průser je tentokrát další z řady pozdravů našeho ex-zedníka. Očividně byly zdi ještě křivější, než jsme doufali, a tak aby to omítkáři spravili, bylo/je potřeba dát ještě tlustší vrstvu omítky. Díky tomu jim to sem-tam nedrží a sjelo to, takže se vše komplikuje.
Jejich slovy “to muselo být slušné prase, když z přesných cihel udělal toto”. No, obrázek jsme si už udělali. Bohužel, když tenkrát konstatoval, že je to ok a že to omítky spraví, se zapoměl zmínit, že to sice omítky spraví, ale bude potřeba mraky materiálu navíc, který budeme muset jaksi zaplatit my.
No a jelikož na stěnách je více omítek, budou naše krabičky až příliš utopené ve zdi a tím pádem se pak bude blbě dělat elektrika.
Naštěstí nám omítkáři poradili, že se dělají nástavce na krabičky, kterými by se to dalo opravit. Takže v 15:00, tzn v době začínající dopravní špičky v Brně a zároveň v čase, kdy většina elektro obchodů zavírá, jsme museli začít řešit, kde prodlužky sehnat.
Aby toho totiž nebylo málo, tak buď se to muselo opravit rovnou, aby to omítkáři zítra rovnou zapravili a přejeli fajnovou tak, že to nepůjde poznat, nebo to necháme “na pak”, jenže to už bude na zdi všechno vidět.
Takže jsme začali googlit, volat a shánět. Nakonec jsme je sehnali v ELKOVu, takže hrrr tam. No a protože jsme nevěděli kolik přesně jich budem potřebovat a protože nás omítkáři postrašili, že dali všude až 4cm, vzali jsme radši dvě krabice.
A to není jen tak. Taková krabice prodlužovacích kroužku je dost mastná. Protože zatímco celou krabičku seženete za 4kč, tak 1cm kroužek (větší hloubka kroužku se nedělá) stojí 6kč. To je business, co?
Ale domluvili jsme, že co zbyde, tak vrátíme, takže jsme namísto počítání prostě vzali víc a zbytek zítra/pozítří vrátíme.
Na baráku jsme pak udělali celé horní patro, naštěstí na většině míst stačil kroužek jen jeden, na pár místech dva. Dolní patro uděláme zítra hned ráno, protože dneska to ještě celé “teklo” a chtělo to počkat na zatvrdnutí.
Takže tolik asi k tomu, že si během omítek trochu odpočinem. Neodpočinem, pořád se něco děje 😉
PS: Ohledně hlasování v soutěži. Děkujeme všem vytrvalcům, co nás stále podporují a dávají hlasy. Je důležité vydržet, druhý soutežící se také stále drží ;-).
Určitě jste si všimli, že jsme za poslední 3 dny nevypotili ani čárku. Nebylo to ani tak, že by se nám nechtělo, jako spíš, že to prostě nešlo. Takhle zpětně bych řekl, že jsem jakožto stavební manažer a plánovač prostě selhal. Kdybych to měl říct neslušně, zkonstatoval bych, že “sem se asi pos…”.
Tak nějak jsem měl pořád vizi, že dotahat zbytek elektřiny zvládneme za den, max den a půl a že ji pak zaházíme a zatáhneme do lepidla také za den, max den a půl.
Jéjéjé, to zas byl jednou špatný odhad. Bohužel to vlastně ale nešlo udělat jinak. Do čtvrtka jsme honili plot, retenčku, svody, v pátek jsme honili tatry a bagr, takže dřív než v pátek odpo se do toho prostě pustit nešlo.
Už od pátku nám pomáhal věrný spolubojovník S., který nám tentokrát opravdu dost helfnul a nebýt jeho, tak místo malého “nestíháme” z toho bylo velké “průser jak vrata”.
Už během pátku jsme totiž zjistili, že tahání ani zatahování do lepidla nejde tak rychle jak jsme mysleli, ale pořád to ještě nevypadalo tak zle. Za odpoledne jsme zvládli ve třech lidech zatáhnout celé horní patro, takže nám to pořád dávalo naději, že to stihnem.
Abychom ale horní patro stihli (a pro podporu týmového ducha bylo potřeba patro zvládnout), odjížděli jsme ze stavby v půl deváté večer. Druhý den jsme hned z kraje z rána (rozuměj v cca deset, protože jsme s I. už v sobotu byli úplně grogy) nastoupili opět na elektřinu, tentokrát na spodek baráku.
Postupně jsem donatahal chybějící kabely, popropojoval zásuvky, I. mezitím učesávala kabely tak, aby se tam dalo vůbec chodit. Během poledne pak opět dorazil i třetí spolubojovník a začali jsme opět zatahovat do lepidla.
Kolem půl deváté večer bylo v sobotu jasné, že to nevypadá s plněním cílů a termínů úplně dobře, ale už nebylo sil a tak jsme vyrazili domů. V neděli se scénář opět opakoval. Nejprve jsme se na stavbu dozombili s I. my, připravili jsme kabely na natahání a pak dorazil S. (za což ho fakt obdivuju, tipoval sem, že nedorazí, protože už nevstane z komatu) a my se pustili opět do zatahování do lepidla.
Tady bych se jen pozastavil a chtěl se podělit o to, jak výborný byl nápad dělat drážky sdílené pro více kabelů. Ono jeden kabel na drážku je málo, dva tři akorát, ale cca 10 kabelů je peklo. I když je drážka velká, tak natlačit tam nejprve lepidlo, pak kabely, pak to pěkně zarovat a celé zatáhnout už není úplně sranda.
Většinou to probíhalo tak, že vyplnění drážky ještě šlo, natlačení kabelů znamenalo se celý zapatlat od lepidla, pak většinou nějaký kabel nevyšel, byl překřížený a tak…
…takže část kabelů z drážky vyndat (ty už byly taky komplet opatlané), urovnat a opatlat sám sebe ještě víc a vše znova pořádně zatlačit.
Když vše zalezlo kam mělo, tak se vše přetáhlo a zahladilo a s velkou slávou sme se pustili na další drážku.
Protože práce neubíhala jak jsme si představovali, snažili do práce zapojit i našeho psa. Bohužel, jediné co jsme z ní vymáčkli byl nechápavý pohled následovaný odchodem vyhřívat se na sluníčku 🙂
Když bylo zamatláno téměř vše, pokračoval jsem v tahání a přípravách. Nakonec jsme během neděle zvládli připravit téměř celý barák. Bohužel nám jednak dočel CAT5e kabel na vypínače a čidla, a pak nám došel taky čas. Když už kukačky na kostele ukazovaly 22h a venku byla tma jak v pytli, byl fakt čas jít se dospat.
Tak trochu jsem doufal, že omítkáři v pondělí prostě nenastoupí, protože zatím žádný řemeslník nenastoupil přesně v domluvený den. No samořejme, nastoupili.
No takže nic, musel sem se s nima domluvit, že musím ještě pár věcí doladit. Zbývalo zabudovat trubku na odtah čpavku z kanalizace v koupelně, audio kabel v pracovně, 3 CAT kabely na schodišti na světla, jedna drážka na světlo na schodišti, kterou už I. psychicky ani fyzicky v neděli v noci nezvládla a pak jen taková drobnost, celá technická místnost.
Naštěstí měli řemeslnící relativně pochopení (když odmyslím řeči typu “no zdržujete nás”, “no to mělo být nachystáno”, nebo “a to jste nevěděl, že nastoupíme?”) a nechali mne jim tak během dne ještě překážet. Naštěstí se ukázalo, že je s nima docela sranda a ty řeči nemyslí tak vážně (ale úplně nevážně taky ne, protože jsem jim to tam fakt trochu komplikoval).
Během dne jsme doladili všechno, co chybělo a technickou jsme dodělali. Když jsem měl pocit, že už to mám z krku, tak mi oznámili, že bych si měl ještě obstavět v patře díru kolem schodiště, aby mi to natáhli kvůli podlahám, aby pak nebyl vidět přechod.
No tak sem ještě večer Ytongoval a tak jsme téměř dodrželi tradici s odjezdama. V půl deváté jsem měl hotovo a tak jsme mohli vyrazit domů. Co je pozitivní je to, že je snad opravdu všechno nachystáno a teď chvilku bude na domě pracovat i někdo jiný než my.
Bohužel to nebude zas tak nadlouho, jelikož do pátku mají mít hotovo a nás pak čeká skládání polystyrénů do podlahy, ještě bych měl dořešit (dobetonovat) sloupky u plotu, pár nedodělků máme i v perimetru a k tomu musím udělat stříšku na okna, aby do nich zeshora nepršelo než se udělá zateplení.
Takže mne čeká vlastně takový odpočinkový týden 😉
PS: Ohledně soutěže o kamión izolace, děkujeme moc všem za hlasy. Bohužel to vypadá, že soutěžící č. 2. dost razantně zabojoval a z 20ti hlasů má najednou 120hlasů, takže nás dotahuje. Proto pokud máte chvilku, budeme rádi i za další hlasy, abychom prvenství udrželi. Díky!
Člověk jeden den nenapíše článek a druhý den musí vymýšlet, jak všechny ty změny a budovatelské pokroky na ten web nacpe ;-).
Poslední dva dny se úspěšně drží nastaveného trendu “rychle rychle, není čas”. Celý včerejšek jsme oproti púvodním plánům věnovali ještě venkovním pracem a přípravám na blížící se transport hlíny.
Celé dopoledne jsme ladili KG trubky mezi naší dešťovou jímkou, drenážníma trubkama kolem domu i plotu a vsakem, který vede cca 30cm nad celým naším zemním registrem.
Za pomoci brigoše, který aktivně vozil písek, jsem postupně poskládal celý systém trubek, správně vyspádoval, spojim šest přívodů do jednoho a ten pak přepadem poslal do vnitra země nad náš registr.
Abychom mohli celý náš potrubní systém správně pospojovat, museli jsme také hned ráno koupit novou vodováhu, jelikož jak už psala minule I., naše původní vodováha měla drobnou nehodu a od té doby z toho byla trochu nakřivo 😉
Když jsme dokončili systém vsaků a přepadů, vrhli jsme se na dokončení KG trubek kolem domu, které svádí vodu z okapů do retenčky. Nejrve bylo potřeba donapojit celý systém do retenčky. Díky nově vyvrtané díře a spoustě různých kolen to byla hračka, takže po chvíli jsme měli celý systém svedený do jímky.
Dalším úkolem v řadě pak bylo vyspádování celého systému a jeho pořádné usazení. Na radu bagristy jsme nakonec KG trubky usadili následovně. Nad štěrk jsme naskládali jednu vrstvu různých betonů a zbytků cihel, to jsme zaházeli hlínou, pak další vrstva betonu, pak zase hlína a když byla výška dostatečná, zasypali jsme to pískem a do toho usadili KG trubku.
Beton má v hromádce dva významy. Zaprvé, zbavíte se takto betonu a zbytků ;-). Zadruhé, pokud by to byla jen hlína/písek, hrozí riziko, že si vše časem sedne a celý vyspádovaný systém se rozbije.
Opravdu jsem rád, že jsme celé potrubí podložili a usadili takto. Jak uvidíte zachvilku dál v článku, to co následovalo další den dost prověřilo stabilitu a robustnost usazení trubek 🙂
Na dnešek jsme si pak přivstali ještě více než obvykle a v 7:30 byla domluvena akce hliněný blesk. Na pozemek jsme dorazili za 5minut půl osmé a zrovna se k nám z kopce valila první tatra.
Bohužel tatra byla trochu větší než náš předpoklad, takže se nedokázala protáhnout kolem domu až dozadu a navážet hlínu rovnou na místo určení. Bylo prototo potřeba zřídit překladiště na začátku pozemku, odkud pak hlínu dál převážel traktorbagr.
I když to možná takhle z fotek úplně nevypadá, obě tyhle hračky byly trochu větší, než na co byl připraven náš pozemek. Tatra na každou otočku přivezla 13tun hlíny (kolem 7-8m3) a traktorbagr a jeho veselá radlice dokázala tuhle hromadu rozvést většinou na 4 jízdy.
Abyste si dokázali představit, jak asi je takový traktorbagr velký a jak velká je jeho radlice, vyfotili jsme bagr z našeho obýváku. Nutno říct, že během prvních jízd jsme se necítili vůbec dobře, když se tak tak bagr protahoval kolem našich oken. Ale po čase člověk otupí, takže jsme to při jeho padesátém+ projetí ani nevnímali 🙂
Tatra spolu s bagrem na pozemku dneska úřadovali nějakých šest hodin, pak museli vyrazit dál. Za tu dobu zvládli dovézet cca 20 tater, což je nějakých 260tun. Náš pozemek se díky tomu zvedlo o nějakých 30-40cm.
Jsme sice teprv v půli navážení, ale i tak je ta proměna hodně znát. Najednou místo chození po dně bazénu už člověk zase vidí ven, do domu už nemusí šplhat, ale jde tam vkročit (i když pořád trošku akrobaticky).
Další navážení by mělo být za týden. Musí zase něco vytežit, nám mezitím udělají omítky a další pondělí máme tatru na pozemku jak na koni.
Když skončili s navážením, naplno jsme se vrhli na tahání a zahazování elektriky. To už byl náš realizační tým posílen o posilu z davu, našeho známého pana S. ;-). Úkoly jsme si rozdělili tak, že já a S. jsme začli v horním patře finálně usazovat a zahazovat kabely, zatímco tým dvě složen jen z I. se soustředil na debordelizaci a dechaosizaci kabelů v dolním patře.
Pořádek v kabelech opravdu není záhodno podceňovat. Jen pro ilustraci, v technické to nyní vypadá takto. Kabely, co jsou vidět na zemi, jsou kabely natahané pouze za poslední dva dny, jelikož kabely z dřívějška jsou už uchyceny a zavěšeny ze stropu.
V okamžiku, kdy se tohle mezi sebou proplete, je až téměř nadlidský úkol z toho udělat něco organizovaného.
Jak jsem už psal, zatímco I. organizovala, my se S. jsme zahazovali. Jelikož si chceme být jisti, že přes krabičky ani kabely nebude nikde profukovat, děláme celé zahození tak, že nejprve drážku vyplníme lepidlem, do toho usadíme kabely, pak celé opět zaplníme lepidlem a na závěr pomocí hladítka srovnáme.
Jelikož jsme drážky dělali co nejtenší, aby nebyl moc problém se zahazováním, je spořeba lepidla docela příznivá. Ovšem drobná komplikace zase je vpravování lepidla do drážek. Větší plochy jdou pěkně pomocí hladítka, ovšem kratší/komplikovanější drážky, případně drážky, kde překáží už zatmelované kabely, moc hladítkem nejdou.
Proto jsem vymyslel zlepšovák (co myslíte, zbohatl bych na tom? ;-)), do salámových pistolý se nacpe lepidlo a to se pak přes rozšířenou špičku cpe do drážky. Jde to opravdu parádně, jen je škoda, že se tam toho lepidla vejde tak málo. Ale na vtlačení lepidla do hůř přístupných míst úplně dokonalé.
Do konce dne (dneska jsme dorazili domu v půl deváté) jsme stihli zaházet celé horní patro a I. roztřídila půl dolního patra. Během soboty/neděle musíme stihnout dotahat pár zbývajících kabelů v dolním patře, dořešit okruhy zásuvek v dolním patře a vše zaházet.
Není malých cílů že? Ale holt když jsme si stěžovali, že omítkáři můžou až za dlouho, a najednou si na nás našli volný termín už od pondělka, tak to prostě nemůžeme vzdát ani odložit 🙂
Tak máme za sebou další budovatelský den. Po víkendovém zateplení základů (na východní,jižní a západní straně, sever stále čeká) jsme se dneska pustili do drenáže a přípravy svodů, abychom byli připraveni na navážku zeminy.
Drenáž nám šla tentokrát parádně od ruky. Oproti minule, kdy jsem dělal drenáž u plotu sám, jsme to dělali dnes ve třech. Brigádník nakládal a štěrk do kýblů a pomáhal nosit, já jsem nosil a sypal a I. pomáhala obalovat drenážní trubku geotextílií a přidržovala trubku při zasypávání.
Co šlo oproti minule hůř byla nopka. Zatímco minule jsem ji chytil turbama přes dřevo do ztraceného bednění, dneska sem ji zkusil jen hřebíčkama chytit k perimetru s tím, že se stejně za chvíli zasype. Bohužel dneska fučelo jak na horách a nopka se pořád uvolňovala. A tak nezbylo než ji chytat dřevama stejně, jako jsme uchytávali při lepení perimetr.
Hned po tom, co jsme připravili podklad pro drenáž, natáhli a obalili trubku a zasypali ji, jsme se pustili do přípravy svodů z okapů. Na to jsem byl dneska nakoupit spoustu KG trubek, kolen, odboček a křižovatek, ze kterých jsme to pak postupně skládali.
Oproti KG trubkám, co jsme dělali v základové desce nebo při přípravách napojení odpadů na kanalizaci, to tentokrát šlo fakt blbě. Celé vedení jsme vymysleli tak, že vede v kuse přes půl obvodu domu.
Díky tomu se v dlouhých úsecích trubky napojovaly fakt blbě a to jsme je mazali lubrikační vazelínou, co to šlo. Ale občas ani pořádné promazání nepomůže ;-).
Nakonec jsme se s tím nějak poprali a máme připravené vedení kolem celého domu včetně všech odboček k okapům. Co nám zbývá je teď podsypat vedení na několika místech a připravit odpovídající sklon. Zbytek pak budeme podsypávat až během navážení zeminy.
Ve středu nás pak ještě čeká navrtání dvou dalších děr do jímky. Jedno bude přívod dešťovky, druhý pak otvor na hadici na čerpadlo na zalívání. Stávající díru v jímce pak využijeme jako přepad.
A na závěr zase timelapse. Dneska krom naší práce také záběry na našeho trpícího psa, co zabral geotextílii jako príma pelech a nechtěl nám ji dát 😉
Víkendový program byl jasný. V pátek nám dorazil perimetr a IPU jsme zvládli v pátek, takže nezbývalo, než se pustit do jeho montáže.
Ze začátku to vypadalo jako super práce. A mít ideální základy i pasy, byla by to radost. Ale víme jak, že? Žádné rovné pasy, žádná rovná deska a jako bonus spoustu přesahů.
Ale popořade. Perimetr máme 28cm široků, na výšku dvě plotny po 60cm. Pro perimetr by bylo ideální, kdyby betonové pasy byly o 28cm širší a absolutně rovné, kdyby ztracené bednění bylo všude včetně rohu zarovnané do vodováhy a nic nevystupovalo, kdyby základová deska při vylití nikde nepřetekla a přesně kopírovala ztracené bednění a především, kdyby dům přesně seděl na rozích základové desky.
No a v tom všem je problém. Nevim jak u jiných staveb, ale u nás neplatí ani jedno z výše uvedeného. Ztracené bednění máme na pasech uprostřed, z pasu zbývá cca 10cm, pak je většinou “vlna” betonu, která se nalepila na zeminu a pak zemina. Ztracené bednění není úplně rovné a v rozích, kde jsou tvárnice přeložené občas kousek vystupuje, deska nám při vylévání sem tam přetekla a sem tam se bednění vykolnilo. A aby toho nebylo málo, tak při zakládání domu první šár cihel zkrátka nekopíruje desku, protože jsme tenkrát vše neudělali na centimter přesně.
Z toho všeho vyplívá, že konfigurace naší desky i domu je zřejmě to nejhorší, co se pro perimetr dá připravit. Jo, a jako bonus jsou kompozitní “L” profily, na kterých jsou uchyceny HS portály a francouzské dveře. Ale to už jsou jen perličky.
Takhle zpětně, kdybych (a to asi fakt za dlouho) stavěl další dům, budu základovou desku vylívat rovnou do XPS/perimetru. Uštřilo by se tím opravdu hodně práce.
A taky bych odpady vyvedl až pod perimetrem, stejně tak jako hromosvody. A udělal desku čtvercovou (a ne dvoj-obdélníkovou). A asi sto dalších věcí jinak ;-).
No, ale když už sme si to holt takhle postavili, tak to přece kvůli nějakému blbému polystyrenu nezbouráme a tak nezbývalo než to holt překousnout a nějak vyřešit. Nakonec jsme to udělali tak, že jsme všechny nerovnosti podlepili dalším dodatečným perimetrem, abychom strany srovnali a až na to dali 8+20cm perimetru dle projektu.
Díky tomu máme někde až 34cm, ale nikde nejdeme pod projektových 28cm, což bylo to, čeho jsme chtěli dosáhnout. Jen to holt byla větší fuška. Občas to připomínalo trošku puzle, občas sokobana a občas tetris.
V sobotu jsme ještě s jedním pomocníkem zvládnuli celou jižní stranu a terasu. Dlouhé rovné zdi šli rovně, ale HS portály, francouzská okna a rohy, to byla lahůdka. Ve třech jsme to realizovali tak, že já jsme měřil, lepil, upevňoval, zatímco I. a pomocník S. řezali o sto šest.
Na řezání jsme si koupili další hračku. Krom našeho vyšívacího stroje a strunové pily máme na polystyren už i ruční gama-nůž ;-). Fakt si nedokážu představit to bez něj dělat. A ačkoli stál ranec (s nástavcem na vyřezávání trubek 4500kč), tak sem rád že ho máme.
Jediná nevýhoda ruční řezačky je, že se musí rozehřát pokaždé, než začne řezat. Zároveň je ale po celodenním řezání celá dost horká a skoro se nedá udržet. Jo a taky že neprořízne 20cm perimetru. Vzali jsme totiž jen 10cm verzi. Ty na 18cm stáli už 8.000kč, což bylo fakt moc.
Ale celkově, nástroj super. Jen ho pak plánujeme prodat dál, aby se nám peníze rozumně vrátili. Protože po stavbě ho člověk už asi moc neužije ;-).
K montáži perimetru ještě jedna informace. Doporučený postup montáže je lepit perimetr na bitumelové lepidlo. Ale vzhledem k nerovnostem si to nedokážu představit. Zvolili jsme proto lepení na pěnu. Práce s pěnou je opravdu super, lehce se nanáší, nemusí se nic míchat jako v případě lepidla a snáž se aplikuje než z kartuše bitumelové lepidlo.
Jediná nevýhoda je, že to nedrží hned po nanesení. Takže bylo nutné desky vždycky na chvilku zapřít cihlou/latí. Ale furt to bylo supr.
Dneska sme pak už jen ve dvou s I. udělali východní a západní stranu. Tohle byla opět drbačka. Na zapadní straně obrovský portál, na východní straně pak 4 rohy. Super lahůdka. Zbývá nám severní strana, ale ta už naštěstí může počkat až po tatrách hlíny a po elektrice. Nejspíš ji uděláme, až budeme čekat na omítky.
Dneska bylo trochu času a tak jsme sesumírovali co všechno nám na pozemku překáží a dalo by se prodat. Jako první to hážeme sem, pokud byste měl někdo zájem. Pokud ne, hodím to dráž na sbazar ;-). Na většinu věcí jsem dal 50% slevu oproti nákupu, takže myslím good deal :-).
Po předchozí domluvě je lze vyzvednou kdykoli v týdnu/o víkendech od rána do noci ;-). A pro ty co by si chtěli udělat radost hned, tak klidně ještě dneska/zítra ;-).
Polystyreny EPS 100, Perimetr a kamenná vata RockWool Steprock HD
EPS 100 polystyrenu Bachl, rozměry 100cm x 50cm. 11 ks tloušťky 6cm, 1ks tloušťky 7cm a cca 5balíků (jako mix, nezabaleno) 1-5cm. Původní cena cca 300kč/balík, nyní 150kč/balík
polystyren Perimetr na zateplení základů. 8ks desek 120cm x 60cm tloušťky 20cm. Zdarma k tomu přihodím cca 5ks zbývající perimetr desek tloušťka 6-8cm. Původně cca 315kč/plotna, nyní 150kč/plotna
dva balíky vaty StepRockHD rozměr 100cm x 50cm tloušťka 2cm. K tomu jako bonus pár dalších desek zdarma ;-). Původně 600kč/balík nyní 300kč/balík
IPA Glasbit G200 S 40
šest rolí IPY GlasBit G200 S 40. Tři role jsou větší/delší, tři role jsou menší balení. Role stály venku za boudou (ve stínu, pod plachout), ale stejně jsou trochu deformované a obal z nich z většiny sjel. Na funkčnost by to nemělo mít vliv, sám sem je navařoval na desku.
Původně 650kč/role (ta menší), není kterákoli role za 300kč/role
Lesnické pletivo cca 70m
Pletivo použité na náš dočasný plot. Původně jsme kupovali 100m, 17m ještě zůstalo nainstalováno a raději 13m odečítám jako poškozený, ale teoreticky ho je 83m. Pletivo je ve čtyř rolích, lze spojit vázacím drátem.
Původně 23,50kč/m nyní 10kč/m
Akátové kůly 20ks
20ks akátových kůlů vhodných pro dočasný plot. Kůly jsou již očistěny od betonu, takže je lze použít i na cokoli jiného.
Původní cena 45kč/metr, nyní za 30kč/bm
Drenážní trubka cca 9m
Zbytek drenážní trubky cca 9m. Průměr 10cm. Původně 25kč/bm, nyní 10kč/bm
…. aneb budování trasy metra včetně podzemní zastávky. Jak jsme už avizovali, na dnešek byl naplánován výkop díry na zemní registr, uložení slinky (potrubí od Ge-try doporučené Acondem) pro zemní registr, zakopání registru, vykopání díry pro retenčku, její uložení a kdyby se povedlo, tak i její zakopání. Není malých cílů ;-).
Po velkou část dne mi asistoval náš projektant a za to mu dneska patří fakt obrovské díky. Pořád jsou věci, které bych sám řešit nechtěl ;-).
Ráno na osmou jsme se setkali já, projektant a majitel-bagrista na pozemku. Začátek bagrování byl dost stresový, protože jindy usměvavý a vysmátý bagrista byl kyselý ne jak citrón, ale rovnou bedna citrónů. Naštěstí ho to během hodiny přešlo a pak už to byla klasická bagrovací jízda.
Jak jsme během dne postupně zjistili, tak se mu včera dost nedařilo včetně pokusu o krádež jeho bagru, což se naštěstí nepovedlo, ale alespoň mu poničili zámky a tuším ještě něco. Takže jsme to pak zpětně docela chápali.
Bagrovací jízda to tentokrát byla se vším všudy. Původně jsme chteli nechat vykopat 1.2m široký a v průměru 1.5m hluboký výkop. Ale technicky to nešlo. Jednak nebyla dost široká lopata (což se ještě dalo vyřešit), ale hlavně se začalo nedostávat místa na našem pozemku.
Po chvíli bagrování začalo dost akutně docházet místo, takže jsme museli výkop zúžit, pár hlíny vyházet přes plot směrem k silnici a zbytek hlíny všemožně přemisťovat.
Novým adrealinovým zážitkem byl pohyb 70cm široké lopaty na cca 7m dlouhém rameni kolem našich krásných nových oken a hlavně HS portálu ;-). Naštěstí bagrista fakt ví, co dělá, takže žádný armagedon naštěstí nenastal.
Kolem půl desáté byla vykopána půlka výkopu a tak jsme se s projektantem pustili do tahání hadic. No, to bylo teprv vzrůšo. Já jsem to nedělal nikdy a projektant, ten to alespoň viděl na youtubu ;-). Ale kdo se bojí, nesmí do výkopu a tak jsme se do toho vrhli.
U prvního kluba jsme udělali zásadní chybu a to, že jsme zkusili rozbalovat oba směry najednou. Z hluba se stal velký šmodrchel o váze 50kg, což rozhodně nepomáhalo v dalším roztahování.
Ale co, žádný učený z nebe do výkopu nespadl a tak jsme postupně přicházeli na to, jak se to má správně točit a když jsme dojeli ke konci, měli jsme již dost zkušeností na to, aby se druhá povedla like-a-pro.
Když jsme se doprali s první hadicí, bagrista měl už skoro dokopaný celý výkop a my se pustili do druhé hadice. Před samotným motáním jsme udělali válečnou poradu, vyhodnotili, že náš plán nemá chybu a šli na to.
A kupodivu, šlo to přesně jak jsme si naplánovali ;-). Nejprve jsme museli dojet druhým klubem na konec prvního a pak jsme začli postupně roztahovat a usazovat jednotlivá oka. Tím, že jsme se už nesnažili rozebrat vše najednou ale postupně odmotávali jedno za druhým, šlo to pěkně.
Ke konci výkopu jsme už měli jednotlivá oka jak z reklamínho letáku a proto jsme se rozhodli, že pokud se nás někdo někdy bude ptát, tak budeme tvrdit, že přesně takto to šlo celou dobu a že to nebyl vůbec problém ;-).
Chvilku jsme si i pohrávali s myšlenkou, že budeme o víkendech dělat instalaci zemních registrů jako melouch ;-). Takže pokud chcete mít takhle pěkný registr, za 20k Vám ho vyrobíme (no není to levné, ale zas tak moc to znova dělat nechcem 😉 ).
Když byl registr hotov, vyrazili jsme na oběd a po obědě začalo zasypávání. Původní plán, že budeme hlínu prolívat vodou, vzal za své tak za 10minut, kdy stříkání hadicí bylo více než symbolické a naprosto zbytečné. Na to, aby to mělo smysl, by tam vodu musela lejt cisterna.
Registr jsme zahazovali buď hladkou jílovou hlínou nebo černou zeminou bez kamenů. Když byl registr dostatečně zasypán, hrnuli jsme tam všechnu ostatní půdu včetně kamenů a měnších kusů betonu, abychom díru zpět zarovnali s terénem.
Do části výkopu jsme krom registru zakopali taky drenážní trubku, která bude rovnou fungovat jako zásak pro přepad z retenční nádrže. Drenážní trubku jsme natáhli cca 20-30cm nad registrem.
Teoreticky by mohl zásak pomáhat registru, kdy díky vodě by mohla zemina lépe předávat teplo. Ale je to jen teorie. Je taky možné, že to neudělá nic, protože tam vody zas tak moc nebude. To hlavní proč jsme to udělali bylo, že nemusíme kopat další díru na vsaky.
Během zasypávání registru si bagr udělal ještě odbočku a bagroval díru na naši retenční nádrž. Díra byla cca 3m x 2m velká a 2m hluboká. Docela slušná jáma. Po tom co ji dokopal se vrátil k zasypávání, k čemuž najednou měl spoustu nového materiálu ;-).
Po vykopání díry na retenční nádrž mne opustil projektant a já zástal na zakopávání sám s bagristou. Během zasypávání bylo potřeba neustále kontrolovat, jestli v hlíně nejsou nějaké kameny/beton, kontrolovat jestli jsou trubky registru na svém místě a k tomu ještě držet a hlídat drenážní trubku, aby byla ve správné výšce.
Konec štreky byl zase komplikován užším prostorem a horší hlínou (s betonem). Tady bych chtěl apelovat na všechny, co staví. Nenechte si nakukat od řidičů mixů, že Vám tam vylejou zbytek betonu/vypláchnou si pumpu a že to nevadí. Když to takhle uděláte několikrát, je hlína pokrytá vrstvou betonu a když se to začne kopat, dost to všechno komplikuje. Jestli/až budeme stavět další dům, vyhradím na beton jedno místo, kde bude sejmutá ornice a nikam jinam se beton nebude smět lít.
Kolem čtvrté hodiny bylo zasypáno. Když to vezmu suma-sumárum, tak vykopání+zasypání registru (bez jímky) bylo na cca 6 hodin práce. Bagristu máme za 500kč na hodinu, takže krásné 3.000kč. K tomu registr za necelých 12.000kč a práce dvou lidí na půlden a hotovo. Takže až Vám nějaká firma udělá nabídku za 60.000kč na registr, víte co si o tom (i o nich 🙂 ) máte myslet.
Jakmile jsme vše zasypali a bagr ještě trochu urovnal pozemek, musel bagrista ještě do Brna kvůli poničeným zámkům. Mezitím jsem slezl do budoucí zastávky metra, pardon výkopu pro retenční nádrž a celý spodek sroval do váhy. Nejprve sem všechno srovnal (byl tam krásný lehce mokrý jíl, takže to šlo pěkně) a pak přebytečný jíl/hlínu rozsypal po celém dnu, aby po uložení retenčnky dorovnala případně nerovnosti.
Původně jsme chtěli jímku ještě podsypávat pískem, ale vzhledem k plasticitě jílu jsme se domluvili, že je to zbytečné. Mezitím dorazil bagrista a šli jsme na uložení jímky.
Bohužel, tady se úplně nezadařilo. Když jsme vrchní víko jímky přichytili k lopatě pomocí kurten a bagr zkusil víko zvednou, místo očekávaného pohybu bagr udělal jen “hůůuuůůuůů vrrrr chrrrrr” a tím to skončilo. Bohužel 1.2tuny na zvednutí bylo i na větší bagr moc.
Pozitivní je, že měl bagrista kontakt na známého, co má nějakou jinou stavební potvoru s teleskopickýma vidlema a větším zdvihovým zatížením, takže nám hned domluvil uložení. Negativní na tom trochu je, že se to musí dít zítra v sedm ráno. Takže zítra budeme vstávat dost brzo ;-).
PS: Teď se nás někdo v emailu ptal, jak a odkud to všechno fotíme. Tak tady jsou dnešní dva foťáci 😉
Kromě všeho toho šrumu kolem oken a elektřiny bylo potřeba si najít čas ještě na drenáž kolem plotu. Čas nám tiká a ve čtvrtek bagrujem.
Takže vždycky, když byl chvíli čas, jsem budoval drenáž. V pátek jsme ještě za pomoci brigádníka rozšířili výkop u plotu tak, abychom se dostali až na pasy podél celého plotu v dostatečné šířce pro drenážní trubku.
Bohužel někde v půlce kopání začal více fuňet než makat a po chvíli z něj vylezlo, že ho děsně bolí plotýnky. Stále si s I. myslíme, že ho plotýnky začaly bolet jen proto, že o nich slyšel od chlapů, co montovali okna a co si na ně úplně náhodou den před tím stěžovali, a že nemá nejmenší tušení, co plotýnky vlastně jsou, ale budiž.
Své historky o plotýnkách se pak držel po zbytek dne a tomu upravil svůj výkon, takže jsme ho radši poslali domů. Bohužel se mu to zřejmě zalíbilo, takže od pátku vypověděl službu a já sem musel zbytek dělat sám.
Po tom, co byl výkop podél plotu připraven, natáhli jsme spolu s I. všude nopovou fólii. Aby nám držela na plotě, přichytil jsem ji za pomoci turbošroubů a různých odřezků z latí. Nevím jestli se to dá dělat nějak jinak, ale takhle to drží pěkně.
Po tom co byla nopka, začal jsem nosit štěrk do výkopu a vytvářet spád. Štěrku to bylo požehnaně, ale co by člověk neudělal pro krásnou figuru (jako tu moji… 😉 ). Postupně, jak jsem zasypával, jsem i váhou (jak říkali montéři “bublinkou”) kontroloval a upravoval spád.
Když jsem do výkopu nanosil tak tunu štěrku a všudebyl správný spád, položil jsem opět za asistence I. drenážní potrubí. Byl to boj, ale nakonec se nám trubku povedlo rozmotat a přesvědčit, že se nemusí hned kroutit zase zpátky.
Pak přišlo na řadu zabalování. Děsná práce. Nejdřív je potřeba nařezat/nastříhat geotextilii. To jde fakt blbě. Zvlášť, když má člověk na stavbě jen čtvery tupé nůžky a tři tupé nože. Naštěstí se pak I. povelo najít jeden nůž ostrý a pak to šlo o poznání líp. A pak potrubí pěkně zabalit, aby to drželo. To jde opět pěkně blbě. Takový trenažér přebalování, to se nám bude jednou hodit 🙂
Ale dalo se a tak sem postupně zabaloval, bublinkoval a zasypával. Na zasypání trubky jsem nanosil tipuju tak další 3 tuny štěrku, možná víc. Z té obrovské hromady nakonec zbylo jen trošku, až sem se chvíli bál, že to nevystačí vůbec.
Trvalo mi to s různýma pauzama do dneška, ale kolem poledne bylo hotovo. Tím jsme připraveni na čtvrteční kopání.
V pátek měla být okna hotová… samozřejmě nejsou. Důvodů bylo hned několik. Jednak se prý reklamují dvě tabule skla, protože je jejich dodavatel dodal s vadama. Ale i kdyby je nereklamovali, stejně by to podle mne nestihli. Zatím nejsou vchodové dveře, nejsou nasazeny žádné fixy v přízemí, není nainstalovaný hliník na HS portálech.
Údajně by měli v pondělí dovézt zbývající skla a vše doinstalovat. V úterý se pak budou tmelit HS portály a dolaďovat finální úpravy. No, k “v pátek bude hotovo” to má daleko, ale aspoň, že už to bude.
Bohužel, díky několika odložením instalace oken, jsme museli odkládat i navazující práce. Ačkoli omítkáři byli původně domluveni na 2.5., nakonec nastoupí až 9.5., protože kvůli naším odkladům vzali i jiné zakázky.
Původně nás to dost štvalo, ale nakonec jsme za to docela rádi. Na instalaci elektriky bychom měli týden, což by bylo ok, kdyby nám do toho nevlezlo nakonec tolik věci.
Zemní registr budeme nakonec kopat a pokládat ve čtvrtek. Do té doby musím ještě zfouknout drenáž. S tou jsem začal už včera, ale nakonec jsem se moc daleko nedostal.
V pátek pak dorazí kamion plný zateplovacího perimetru, který musíme do pondělí nainstalovat na polovině domu, aby v pondělí mohli začít navážet hlínu ze stavby vedlejšího satelitu.
Takže jsem nechal nechal včera z pozemku odvézt veškerý stavební bordel, srovnat hlínu kolem domu a přivézt štěrk na zasypání drenážního potrubí.
Večer jsme pak vyzvedli všechny silnoproudé i síťové kabely. Vyrazil jsem jen autem bez vleku, protože toho přece nemůže být tolik… bylo. Ale naštěstí jsme to tam nějak nacpali, ačkoli auto sedělo úplně na zemi a I. musela vézt několik věcí i na klíně.
Dneska jsme celý den tahali kabely v horním patře. Díky naší tabulce jsme měli všechno rozplánované a tak to opravdu pěkně ubíhalo. Pro I. jsme zřídili pracovní stůl, odkud koordinovala celé tahání. Podle tabulky připravovala lepící štítky, určovala, které kabely a kam tahat.
Tahání kabelů jsme si ulehčili položením cihel v zatáčkách hlavních tras. Díky tomu se snadno natáhly kabely na potřebnou délku a nemuseli jsme je neustále složitě držet.
Ze začátku to vypadalo na podlaze docela nevinně. Ale po čase se hlavní koridor začal trochu zvrtávat.
Všechno, co šlo jsme tahali po co největším množství kabelů najednou. Kabely na zásuvky a světla většinou po 2-3ks, CAT kabely do vypínačů, čidel a síťové kabely po pěti 😉
Bohužel nemáme finální fotky z technické místnosti ani z horního patra, protože už bylo šero, ale vypadá to tam jak v serverovně bez serverů 🙂
Trochu se jen bojím, jak všechny ty kabely schováme v horním patře v podlaze, když je tam jen trocha kročejové izolace. To musím ještě pořešit s projektantem. Kdyby bylo nejhůř, tak by snad šlo třeba přidat 2cm polystyrenu a kabely schovat tam.
Zítra začneme tahat dolní podlaží. Uvidíme, jestli stihneme celé patro, nebo to bude na dva dny. Každopádně pak se budu muset vrátit k drenážce, registru a perimetru. A až bude volněji, tak elektriku dorazíme. Do 9.5. bychom to měli zvládnout.
