Zemní registr a díra pro retenčku

Zemní registr a díra pro retenčku

…. aneb budování trasy metra včetně podzemní zastávky. Jak jsme už avizovali, na dnešek byl naplánován výkop díry na zemní registr, uložení slinky (potrubí od Ge-try doporučené Acondem) pro zemní registr, zakopání registru, vykopání díry pro retenčku, její uložení a kdyby se povedlo, tak i její zakopání. Není malých cílů ;-).

2016-04-28 09.03.18

Po velkou část dne mi asistoval náš projektant a za to mu dneska patří fakt obrovské díky. Pořád jsou věci, které bych sám řešit nechtěl ;-).

Ráno na osmou jsme se setkali já, projektant a majitel-bagrista na pozemku. Začátek bagrování byl dost stresový, protože jindy usměvavý a vysmátý bagrista byl kyselý ne jak citrón, ale rovnou bedna citrónů. Naštěstí ho to během hodiny přešlo a pak už to byla klasická bagrovací jízda.

2016-04-28 09.01.30

Jak jsme během dne postupně zjistili, tak se mu včera dost nedařilo včetně pokusu o krádež jeho bagru, což se naštěstí nepovedlo, ale alespoň mu poničili zámky a tuším ještě něco. Takže jsme to pak zpětně docela chápali.

2016-04-28 09.01.50

Bagrovací jízda to tentokrát byla se vším všudy. Původně jsme chteli nechat vykopat 1.2m široký a v průměru 1.5m hluboký výkop. Ale technicky to nešlo. Jednak nebyla dost široká lopata (což se ještě dalo vyřešit), ale hlavně se začalo nedostávat místa na našem pozemku.

2016-04-28 09.03.11

Po chvíli bagrování začalo dost akutně docházet místo, takže jsme museli výkop zúžit, pár hlíny vyházet přes plot směrem k silnici a zbytek hlíny všemožně přemisťovat.

2016-04-28 09.11.10

Novým adrealinovým zážitkem byl pohyb 70cm široké lopaty na cca 7m dlouhém rameni kolem našich krásných nových oken a hlavně HS portálu ;-). Naštěstí bagrista fakt ví, co dělá, takže žádný armagedon naštěstí nenastal.

2016-04-28 09.30.13

Kolem půl desáté byla vykopána půlka výkopu a tak jsme se s projektantem pustili do tahání hadic. No, to bylo teprv vzrůšo. Já jsem to nedělal nikdy a projektant, ten to alespoň viděl na youtubu ;-). Ale kdo se bojí, nesmí do výkopu a tak jsme se do toho vrhli.

2016-04-28 10.43.28

U prvního kluba jsme udělali zásadní chybu a to, že jsme zkusili rozbalovat oba směry najednou. Z hluba se stal velký šmodrchel o váze 50kg, což rozhodně nepomáhalo v dalším roztahování.

2016-04-28 10.43.35

Ale co, žádný učený z nebe do výkopu nespadl a tak jsme postupně přicházeli na to, jak se to má správně točit a když jsme dojeli ke konci, měli jsme již dost zkušeností na to, aby se druhá povedla like-a-pro.

2016-04-28 10.43.46

Když jsme se doprali s první hadicí, bagrista měl už skoro dokopaný celý výkop a my se pustili do druhé hadice. Před samotným motáním jsme udělali válečnou poradu, vyhodnotili, že náš plán nemá chybu a šli na to.

2016-04-28 11.53.38

A kupodivu, šlo to přesně jak jsme si naplánovali ;-). Nejprve jsme museli dojet druhým klubem na konec prvního a pak jsme začli postupně roztahovat a usazovat jednotlivá oka. Tím, že jsme se už nesnažili rozebrat vše najednou ale postupně odmotávali jedno za druhým, šlo to pěkně.

2016-04-28 11.52.33

Ke konci výkopu jsme už měli jednotlivá oka jak z reklamínho letáku a proto jsme se rozhodli, že pokud se nás někdo někdy bude ptát, tak budeme tvrdit, že přesně takto to šlo celou dobu a že to nebyl vůbec problém ;-).

2016-04-28 12.59.08

Chvilku jsme si i pohrávali s myšlenkou, že budeme o víkendech dělat instalaci zemních registrů jako melouch ;-). Takže pokud chcete mít takhle pěkný registr, za 20k Vám ho vyrobíme (no není to levné, ale zas tak moc to znova dělat nechcem 😉 ).

2016-04-28 12.58.58

Když byl registr hotov, vyrazili jsme na oběd a po obědě začalo zasypávání. Původní plán, že budeme hlínu prolívat vodou, vzal za své tak za 10minut, kdy stříkání hadicí bylo více než symbolické a naprosto zbytečné. Na to, aby to mělo smysl, by tam vodu musela lejt cisterna.

2016-04-28 13.04.23

Registr jsme zahazovali buď hladkou jílovou hlínou nebo černou zeminou bez kamenů. Když byl registr dostatečně zasypán, hrnuli jsme tam všechnu ostatní půdu včetně kamenů a měnších kusů betonu, abychom díru zpět zarovnali s terénem.

2016-04-28 13.10.31

Do části výkopu jsme krom registru zakopali taky drenážní trubku, která bude rovnou fungovat jako zásak pro přepad z retenční nádrže. Drenážní trubku jsme natáhli cca 20-30cm nad registrem.

2016-04-28 14.03.09

Teoreticky by mohl zásak pomáhat registru, kdy díky vodě by mohla zemina lépe předávat teplo. Ale je to jen teorie. Je taky možné, že to neudělá nic, protože tam vody zas tak moc nebude. To hlavní proč jsme to udělali bylo, že nemusíme kopat další díru na vsaky.

2016-04-28 13.58.57

Během zasypávání registru si bagr udělal ještě odbočku a bagroval díru na naši retenční nádrž. Díra byla cca 3m x 2m velká a 2m hluboká. Docela slušná jáma. Po tom co ji dokopal se vrátil k zasypávání, k čemuž najednou měl spoustu nového materiálu ;-).

2016-04-28 14.24.57

Po vykopání díry na retenční nádrž mne opustil projektant a já zástal na zakopávání sám s bagristou. Během zasypávání bylo potřeba neustále kontrolovat, jestli v hlíně nejsou nějaké kameny/beton, kontrolovat jestli jsou trubky registru na svém místě a k tomu ještě držet a hlídat drenážní trubku, aby byla ve správné výšce.

2016-04-28 15.32.11

Konec štreky byl zase komplikován užším prostorem a horší hlínou (s betonem). Tady bych chtěl apelovat na všechny, co staví. Nenechte si nakukat od řidičů mixů, že Vám tam vylejou zbytek betonu/vypláchnou si pumpu a že to nevadí. Když to takhle uděláte několikrát, je hlína pokrytá vrstvou betonu a když se to začne kopat, dost to všechno komplikuje. Jestli/až budeme stavět další dům, vyhradím na beton jedno místo, kde bude sejmutá ornice a nikam jinam se beton nebude smět lít.

Kolem čtvrté hodiny bylo zasypáno. Když to vezmu suma-sumárum, tak vykopání+zasypání registru (bez jímky) bylo na cca 6 hodin práce. Bagristu máme za 500kč na hodinu, takže krásné 3.000kč. K tomu registr za necelých 12.000kč a práce dvou lidí na půlden a hotovo. Takže až Vám nějaká firma udělá nabídku za 60.000kč na registr, víte co si o tom (i o nich  🙂 ) máte myslet.

2016-04-28 17.15.13

Jakmile jsme vše zasypali a bagr ještě trochu urovnal pozemek, musel bagrista ještě do Brna kvůli poničeným zámkům. Mezitím jsem slezl do budoucí zastávky metra, pardon výkopu pro retenční nádrž a celý spodek sroval do váhy. Nejprve sem všechno srovnal (byl tam krásný lehce mokrý jíl, takže to šlo pěkně) a pak přebytečný jíl/hlínu rozsypal po celém dnu, aby po uložení retenčnky dorovnala případně nerovnosti.

2016-04-28 09.50.50

Původně jsme chtěli jímku ještě podsypávat pískem, ale vzhledem k plasticitě jílu jsme se domluvili, že je to zbytečné. Mezitím dorazil bagrista a šli jsme na uložení jímky.

IMG_3925

Bohužel, tady se úplně nezadařilo. Když jsme vrchní víko jímky přichytili k lopatě pomocí kurten a bagr zkusil víko zvednou, místo očekávaného pohybu bagr udělal jen “hůůuuůůuůů vrrrr chrrrrr” a tím to skončilo. Bohužel 1.2tuny na zvednutí bylo i na větší bagr moc.

Pozitivní je, že měl bagrista kontakt na známého, co má nějakou jinou stavební potvoru s teleskopickýma vidlema a větším zdvihovým zatížením, takže nám hned domluvil uložení. Negativní na tom trochu je, že se to musí dít zítra v sedm ráno. Takže zítra budeme vstávat dost brzo ;-).

PS: Teď se nás někdo v emailu ptal, jak a odkud to všechno fotíme. Tak tady jsou dnešní dva foťáci 😉

2016-04-28 12.42.48

A tady momentka pan Foťák s panem Nivelákem

2016-04-28 12.59.03

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

23 thoughts on “Zemní registr a díra pro retenčku

    1. Dvě větve za sebou, spojené v domě. Měli jsme na výběr ze dvou variant, volili jsme a)

      a) Dva okruhy z trubky 32 mm (každý 180-200 m délky), každý do 17-20 metrů výkopu.
      Výhoda – lépe se s tím bude pracovat. Trubka 32 mm je proti 40 mm poddajnější.
      Výhoda – nižší tlaková ztráta, ca 6 kPa.
      Nevýhoda – trubky se budou muset spojit, aby se vytvořili dva okruhy. Spojení bych provedl raději uvnitř, aby se nemuseli dělat šachty, ale zase to zabere více místa ve strojovně. Znamená to ale také o dva prostupy do baráku víc.

      b) Jeden okruh z trubky 40 mm, délka 300 – 350 metrů.
      Výhoda – žádné spojování uvnitř domu.
      Nevýhoda – s tou trubkou už se opravdu blbě manipuluje. Tím spíš, když nechceme svařovat na místě, ale vzít to jako jeden kus.
      Nevýhoda – vyšší tlaková ztráta ca 18 kPa. Ale pořád je to v pohodě, žádná hraniční hodnota, se zbytkem okruhu v TČ se dostaneme do 40 kPa.

  1. Ahoj,
    jak jste řešili dodatečné prostupy zdí/základem pro kolektor, když jste původně měli mít TČ vzduch/voda? U TČ vzduch/voda jde vedení přímo přes stěnu, ale u země/voda by mělo být rovnou do nezámrzné hloubky….

    Díky

    1. >>jak jste řešili dodatečné prostupy zdí/základem pro kolektor

      Velkým vrtákem 🙂

      Normálně jsme dodatečně vyvrtali díry do domu, v úrovni bětonové desky, tzn cca 25cm pod budoucí úrovní terénu. A protože to není nezámrzná, tak se to pořádně zaizolovalo (kaučukovou izolací) z nezámrzné délky až dovnitř do domu do technické.

  2. Dobry den,

    zvazujeme take TC zeme-voda. Chtela bych vas poprosit o radu nebo upresneni. Cetla jsem, ze dva metry od zemniho registru by nemeli byt zadne ploty, stromy. Takze je to tak, ze kdyz mate dva vykopy 17-20m, tak mate vlastne (2+2)x2x20m = 160m2 zahrady s timto omezeni (nemuzete tam zasadit strom nebo neco v tomto miste postavit)? Dekuji

    1. Dobry den, bohuzel nedokazu fundovane odpovedet. Dost zavisi na typu registru, vyuzite technologii, atd. predpokladam, ze nad registrem by asi zadny strom byt nemel, aby neposkodil registr samotny. Stejne tak by tam nemel byt plot, ale jen hlina, aby se teplo melo kde ukladat a akumulovat. Co se plochy tyka, zde je to uz zavisle od typu cerpadla, vykonu cerpadla, typu kolektoru,…. Napriklad muzete zvolit vrt, pak nebudete potrebovat takovou plochu, nebo slinky kolektor, ktery potrebuje mensi plochu. Toto uz jsou vsak otakzky na projektanta, co vam cerpadlo a cele vytapeni domu pocita.

      1. Prominte myslela jsem vas konkretni pripad. Jestli to dobre chapu, mate dva vykopy 17-20m, 2 metry na kazdou stranu od ulozeni by mela byt jen hlina (nebo predpolkadam, jen nejaky drobnejsi porost – trava…). Takze na vasi zahrade, tedy pocitate s tim, ze na te plose cca 160m2 nebudete nic mit. Je to tak? Ptam se pro to, ze planujeme take podobre velky pasivni dum a stejne reseni TC. Jen asi nejsem ochotna objetovat takovou plochu na zahrade bez moznosti tam zasadit treba strom, mame pozemek neco malo jen pres 800m2 a nevim, co treba budeme chtit na zahrade za 10 let vybudovat…
        Diky za upresneni.

        1. Urcite ne ;-).

          Mame jen jeden vykop, podel plotu. a nejsou na dve strany, jen na jednu. To druhe jestli myslite je nadrz na destovku. Mrknete na fotky, registr vede od domu podel plotu dozadu.

          Je to v plose, ktera je na jihu. tam bychom urcite stromy nesazeli, jelikoz z jihu “Tezime” nejvice slunce a nemusime diky tomu topit. Bude tam nejaky travnik, mozna nejake nizke kere, ale spis to vidim jen na travnik.

          Musite to brat tak, ze nic “neobetovavate”. Misto stromu z toho mista tezite teplo, ktere Vam vydela rocne desetitisice 😉

          Nas pozemek je 750, registr vede na jihu v uzke casti pozemku, kde stejne nic nebude. A za domem zustava velka zahrada, kde mame strom a muzeme zasadit dalsi.

          1. Nebrala jsem to podle fotek, ale podle toho co pisete “a) Dva okruhy z trubky 32 mm (každý 180-200 m délky), každý do 17-20 metrů výkopu.” – podel vykopu 2m na kazdou stranu, by nic nemelo byt. Mate tedy dva okruhy, kazdy v jednou vykopu 17-20m? Beru to tak, ze i na jihu, treba ne hned u domu muze byt treba mala jablon, nebo, protoze je to nejteplejsi misto casem bazen 😉 Jsem rada, ze Vam toto reseni vyhovuje a prevazuji pro Vas pozitiva. Ja jen nez se pro nejake reseni rozhodneme, tak chci pochopit a rozmyslet si vsechna pro i proti.

            1. dva okruhy, ale v jedne dire, jde to videt na fotografiich. prvni okruh na prvni cast, druhy na druhou. Projdete prosim i fotky.

              Samozrejme si to usporadejte jak Vam to vyhovuje, ja jsem se Vam jen snazil rict proc to mame tak my. Klidne si muzete dat registr na sever, pak ale bude mit horsi efektivitu.

              1. Dekuji, fotky jsem prochazela, jen z nich nebylo uplne jasne, jak dlouhy ten vykop je. Vy znate svuj pozemek, jak sve boty, takze vam to prijde jasne a prehledne, to chapu. Diky za upresneni, vykop je tedy jen jeden 17-20m, takze cca 68-80m2 plochy nad registrem. Na internetu je strasne malo informaci o tom co se da a neda v tech mistech “ochraneho pasna” nad registrem, sazet, stavet. Tak proto jsem se zajimala, jestli jste to treba nejak nezjistoval. Jestli, tam treba muze byt nejaky chodnicek aniz by se snizovala efektivita nebo jenom proste hlina, trava.

                1. Berte to tak, ze kazda vec, kterou v tom pasmu bude, tak brani pude aby se ohrivala. Cim mene se puda pres leto ohreje, tim mensi teplota bude pak v kolektoru a tim mene teplota vydrzi pres celou zimu. A cim nizsi teplota, tim nizsi ucinnost.

                  Takze z logiky veci nad kolektorem nechcete nic, co bud branit prostupu slunce do pudy, tzn zadne chodniky, zadne stromy.

                  1. Ok, ale kdyz chytnete na betonovou dlazbu na kterou sviti slunce, tak bude horka a i trava v tesne blizkosti bude tim horkem spalena, protoze beton akumuluje teplo a i po zapadu slunce je delsi dobu beton rozpaleny. Myslim, ze nefunguje jako izolant, takze to teplo pousti i do vrstev pod dlazbou. Ale jsem lajk, takze je to treba jinak.

                    1. Dlazba vetsinou nelezi jen tak na hlide, vetsinou je pod tim nejaky sterk, tak 30-40cm. a ten jako izolant imho funguje.

                      Primarne sem ale reagoval na ty stromy/kere

  3. Záleží na tom, co máte za zemní registr.
    My máme plošný kolektor – rovná trubka, uložená 1,2m hluboko.
    Brácha má tohle řešení na zahradě už 5 let (což je už myslím dost dlouhá doba). A popravdě na zahradě už člověk nepozná, kde kolektor je a kde není.
    Stromky mají všude, i nad kolektorem (jen je potřeba sázet trochu rozumně – tj. třeba běžné ovocné stromy, které nemají extra hluboké kořeny,…).

    Zeleninovou zahrádku nad tím nemají, ale nějaký okrasný kvítka, borůvky na tom rostou úplně vpohodě.
    Dokonce myslím, že se to určitým kvitkům i líbí – na jaře je tam půda chladnější, ale přes léto je v okolí vyšší vlhkost, což je jenom dobře.

    1. OK, diky, jeste se musime poradit s projektantem, jen je ted nejak busy, tak se snazim zjistit neco sama 🙂 Verim, ze tam poroste ledacos, jen nevim, jestli to pak nema vliv na efektivitu toho TC. Nebo jestli to ten registr nemuze poskodit, kdyz tam budou ovocne stromy v blizkosti. Ale diky moc za vasi zkusenost.

  4. Dobrý den,

    jak výkonné máte TČ (počet kW)? Jde mi o to, že máme 8kW TČ a k němu 400m plošného kolektoru (2x200m, 32mm), nejdříve jsme ho chtěli zakopat klasicky do drážek, ale bohužel jsme zjistili, že se nám to na pozemek nevejde, tak budeme muset jít cestou slinků.
    Děkuji

          1. Ja bych rad preci jen navazal na dotaz. Potrubi jste propojovali, ale uvnitr, me by take docela zajimalo, cim, jestli primo doporucenym rozdelovacem/sberacem od getry a nebo si vodak/topenar uz poradil sam? Nemate nejake foto? Prave to resim a zjistuji moznosti. Moc diky, Pavel

            1. spojovali jsme to sami uvnitr, vodak si poradil. Udelal normalni spojku dvou trubek do jedne.

              Zkuste pohledat ve starsich clancich, fota urcite jsou.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *