Browsed by
Tag: barák

Dokončení polic a zakrytí dalších stěn v boudě

Dokončení polic a zakrytí dalších stěn v boudě

Tak jsem si dneska udělal zase budovatelský den. V pátek dorazily brusné pásy, takže jsem mohl dobrousit hrany polic a dodělat dvě podpůrné nohy.

Výsledek se myslím fakt povedl. Nohy jsou od sebe cca 2.5m-3m a přitom jsou police opravdu bytelné.

Bohužel, než do nich budem moct nastěhovat všechny naše věci, budu muset boudu důkladně uklidit. Je tam momentálně obrovské množství pilin a hoblin, stejně tak prachu a zbytků vaty. Takový alergikův ráj.

Jenže, nemá cenu to uklízet teď, když chci dělat ještě polici pod oknem a ponk v pravé části boudy. Takže tam zatím bordel nechávám 🙂

Police pod oknem chci zkusit udělat během týdne, s ponkem je to složitější. Jedna ze stěn ještě není zaklopená a nemá cenu zaklápět jen část, protože  tam vyjde přesně jedna deska, kterou ale můžu dát, až když budou dveře.

A protože jsem to s policema dneska zfouknul fakt rychle, pustil jsem se do zaklápění stěn. Ty už nejsou takový opruz jako strop, takže to docela jde i v jednom. A zase tím ušetřím nějaké peníze za placení chlapů.

Nakonec jsem zaklopil vlastně všechno co šlo. Dlouhou stěnu pod oknem jsem udělal téměř celou krom kusu u dveří tak, aby tam šla uchytit samostatná deska.

A stejně tak jsem dodělal západní stěnu s oknem. Zbývá tak jen ta malá stěna, co jde vidět vlevo za dveřma a kousek vlevo před dveřma (z pohledu z fotky). Ty holt až po dveřích.

Jinak co se týká dveří, tak tam se to stále posunuje. Naposledy (ve čtvrtek) mi bylo sděleno, že “to vypadá výborně, že už externí firma, co je nakonec kompletuje, dokonce objednala i skla a kování a příští pátek je bude finalizovat”. Tak jsem zvědav, jestli už se to opravdu stane, nebo bude nějaká další výmluva.

V týdnu, jestli bude čas, tak ještě nařežu lišty z desek a překryju spoje mezi deskama (hlavně na stropě). Ty nejsou vždycky úplně 100% u sebe a nevypadá to pěkně. Bohužel, desky nejsou úplně rovné, občas se vlní, a tak je vysledek trochu sparťanský. Ale za ty prachy…. A pak ještě tu polici a velký úklid může nastat :).

Ubytovna uprchlíků

Ubytovna uprchlíků

 

…. tak nějak momentálně působí naše bouda na nářadí :)). Dneska začínám nejprve fotkou výsledku, protože to fakt stojí za to. Pět metrů dlouhé na jednu stranu, tři a půl metru dlouhé na druhou. Hloubka 62cm a celkem šest polic na výšku. Trochu to připomíná ubytování na pionýrských táborech, ale opravdu to bude jen na to nářadí.

Množství úložného prostoru předčilo mé očekávání, a to jsem zatím využil jen dvě zdi v jedné boudě :). Jen co se (snad někdy) dodělají dveře, udělám ještě jednu velkou polici pod oknem, kde budeme moct předpěstovávat na jaře rostlinky. Pod ní pak menší polici na aktuálně využívané sportovní věci (přilba, rukavice,…) a pod ní prostor na kola, sekačku. Poslední stěna (na západ) pak bude pracovní ponk, na stěne police a držáky na nářadí. Úplně to vidím, bude to parádní :).

Ale zpět k procesu tvoření. Protože bylo v neděli hnusně, pokračoval jsem po odpolednech v týdnu. Nejprve jsem dodělal zbývající část polo-žebříků do finální šířky. To obnášelo rozřezat pár dalších trámů a oblažit naše sousedy zvukem cirkuly, ale naštěstí mají pochopení :).

Když byly hotové, pustil jsem se do kompletace jednotlivých pater. Uchytával jsem to sám, což byl fakt opruz. Uchytit totiž 3,5m a 5m dlouhé latě v jednom člověku k připraveným hranolům je dost nadlidský úkol.

Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem boční hranol přichytil vrutem k pomocné lati (na fotkách to bohužel nemám) a druhou stranu pak přichytil naostro k připraveným policím. Pak jsem lať odšrouboval a i na druhé straně přichytil k hranolu. Jen to chtělo udělat v pohledovém hranolu díru tak, aby se dala později použít i na přichycení a nezůstala tam tak ošklivá plonková díra navíc.

Na řadu přišla tentokrát několikrát i motorovka. Je to naprosto ideální nástroj na kosmetické dolaďování už přišroubovaných latí a hranolů :). Když jsem totiž zasouval lať do rohu, překážely mi tam připravené hranoly. A na tohle doladění byla motorovka fakt supr.

Na závěr jsem pak pomocný boční hranol vyměnil za ohoblovaného krasavce, takže police vypadaly takto

Stejný postup následoval i u polic na druhé stěně. Tam byly latě 5m dlouhé, takže se to v jednom šroubovalo ještě víc suprově než v prvním případě. Naštěstí pomocný hranol většinou alespoň chvíli držel, takže to jakžtakž zvládnout šlo.

Následovala zábava s OSB deskama. Rovné plochy byla hračka. Desky jsme řezali na cirkule, takže jsou řezy opravdu pěkně rovné (narozdíl od řezání maflem). Ta pravá zábava pak ale nastala s dořezáváním rohu.

 

Nakonec se ale i rohy povedly vymyslet tak, že se řezalo jen v rozumném množství. Bohužel mi tam na závěr zbyl malý trujúhelníček, protože byly desky o cca 10cm kratší než bych je potřeboval 🙂

Ale když se to všechno správně uřízlo, tak to takhle pěkně do sebe zapadlo. V pravo pak jde vidět ten 15x15cm trojúhelník, který jsem dodělával úplně na závěr.

A tak se pomalu dostaváme k odpovědi, proč ubytovna pro uprchlíky. Takhle se nám tam jeden migrant ubytoval 🙂

 

Naštěstí ho ale odradila práce, takže tam moc dlouho nevydržel :)). Jinak jsem tím ale otestoval nostnost polic a i když zatím police držely jen na dvou bočních nohách, už tak unesly mých ladných 110kg :). Takže jakmile dodělám i další podpůrné nohy, bude nostnost bravurní.

A tady už výsledek se všema deskama přišroubovanýma k hranolům. To už jsem byl opravdu velmi blízko cíli, bohužel, osud mi to nepřál.

Předposlední věc před finálním uchycením nohou bylo totiž zbrousení hran OSB desek na úroveň hranolů. Přeci jen to není všude stejné a přečnívajících pár milimetrů tam nevypadalo pěkně (a hlavně vadily uchycení nohou). Jenže, když jsem desky brousil, ve zhruba třetině práce se mi přetrhl brusný pás a bylo dobrousíno. Takže teď čekám na zítřejší zásilku, ve které mi jich přijde rovnou deset, abych mohl i toto dodělat a nohy uchytit.

Vodnická pila s.r.o.

Vodnická pila s.r.o.

Jak jsem psal, chlapi v týdnu zaklopili část boudy.  Takže jsem se mohl přes víkend pustit do regálů. A když už taková velká akce, tak rovnou s novým vybavním :)).

Koupil jsem si na to cirkulu. Stála 3200.- a musím říct, že za ty prachy fakt dobrý. Sice mne trochu zarazil plastový dekl (ten modrý), ale vršek je hliník, nohy železo. Díky tomu plastu je zase o fous lehčí, takže se dobře přenáší. A řeže výborně.

Koupil jsem ji proto, že nám zbylo strašně moc dřeva z celé stavby. Dlouhé trámy ze střechy, nějaké latě, spousta různých prokladových trámků, atd. A protože je dřevo drahé jak prase, rozhodl jsem se to všechno zužitkovat. Takže proto ta cirkula.

A tak jsem během pátku a soboty postupně rozřezal spoustu trámů a trámků, včetně tří pětimetrových 10x10cm potvor. Bohužel, ačkoli jsem bral už lepší cirkulu, tak 10cm neprořízne (ty levnější mají prořez tak 5cm, tato má 8cm). Takže bylo potřeba řezat nadvakrát. Ale dalo se. A za tu spoustu dřeva to tozhodně stálo.

Když jsem vymýšlel, jak police udělat, prošel jsem spoustu DIY (do-it-yourself) návodů. To mi pochopitelně ukázalo strašně moc hipsterských polic, které nejsou vůbec praktické, ale jsou coool. Ale narazil jsem taky na blog páru, co si takhle DIY staví celý dům. A tím celý myslím od základové desky, po dům, po kuchyň, nábytek, prostě všechno.

Mají strašně pěkně udělané návody, takže jsem se inspiroval jejich policema. Sice jsem to trošku vylepšil (podpůrné příčky šroubuju rovnou, namísto až později), ale jinak z jejich plánu vycházím. Je super, že se ušetří nějaké dřevo na zadních nohách.

V pátek jsem tak začal vymýšlet kde a jak police budou. Jak vysoké, kde co cca bude a tak. To je přesně to, co fakt nemám rád. Teď musím vymyslet, co za 5 let tam budu mít tak, aby police nebyly zbytečně vysoké, nebo naopak nízké.

Nakonec jsme to vymysleli tak, že nahoře je 25cm police, do které zastrčíme lyže a jiné dlouhé věci, kanystry a podobně. Horní police nebude mít z boku nohy, takže tam půjdou dlouhé věci dobře. Úplně dole, tam jsem dal 35cm polici tak, aby se tam daly zatrčit zimní/letní gumy na auto, případně pak další težké věci. Jinak se police asi moc používat nebude, protože je to moc nízko a blbě se tam poleze. Mezi horní a dolní polici pak budou 45cm široké police. Vejde se tam banánová krabice na výšku, vejde se tam pokoska i motorovka. Tak snad to bude ok :).

Když bylo naplánováno, pustil jsem se do výroby dřeva. Cirkula dostala fakt zabrat, ale vyrobil jsem obrovské množství příček i latí :). Ty jsem pak pozkracoval na finální rozměr pomocí pokosky (aby jí nebylo líto, že si hraju jen s cirkulou). Police budou široké ~62.5cm, aby to vyšlo na půlku OSB desky (bez pero-drážky).

Z toho jsem pak připravil latě s příčkama. Latě jsou 6x4cm s tím, že na výšku je 6cm kvůli vyšší stabilitě a na šířku 4cm, aby zas nebyla konstrukce úplně těžká. K boudě to pak chytám vrutama (rapitec) 8cm dlouhýma, ať to v tom pořádně drží.

A takto připravené polotovary jsem pak spolu s I. připevnil do boudy. Na připevňování jsem opět použil stavební laser z Aliexpresu a opět jsme si ho nemohli vynachválit. Ještě jsme k němu dokoupili teleskopickou tyč, takže jde laser využít v jakékoli výšce.

A takto to pak vypadalo po přidělání všech připravených konstrukcí. Fakt doufám, že nám pak už ten úložný prostor bude stačit :))).

A tím jsem dneska skončil. Kratší stěna je připravená komplet (zbytek volného místa bude v boudě rozvaděč na arduino a dalši blbosti :))) a na delší stěně mi schází cca půlka. Zítra bych chtěl dochystat zbytek stěny a udělat přední část polic včetně nohou. K tomu nejspíš ještě stěny vymalujem na bílo, aby to nebylo až tak industriální 🙂

V pondělí pak zajedu pro OSB a dodělám police. Tím bude alespoň půlka boudy použitelná a budeme tam moct přesunout stavební nářadí a bordel. A jestli konečně dopadnou dveře (snad příští týden), tak by se zaklopily i zbívající dvě stěny a já bych mohl dodělat polici pod oknem a pracovní stůl na nářadí.

Zaklopení boudy

Zaklopení boudy

V týdnu po delší době konečně dorazili chlapi na zaklopení vnitřku boudy. Protože stále čekáme na dveře, nejde bohužel dodělat celý vnitřek, ale jen dvě stěny (naštěstí ty velké). Hledali jsme nějaké levné řešení, čím vatu v boudě zaklopit. OSB desky jsou drahé jak prase (když dobře, tak 95kč/m2) a tak jsme vymýšleli co by šlo použít. Nakonec se nám povedlo sehnat tenké desky, bějaká dřevotříska, co se používá jako prokládka v obchodech se dřevem.

Bohužel se prokládkové desky zřejmě výrobcům moc nevyplácejí, takže je sehnat je čím dál tím složitější. Naštěstí přes známost našeho tesaře se nám jich pár desítek povedlo nakoupit. Deska má rozměr 2.5 x 1.5m a chtějí za ni chlapi na ruku 100kč. Takže super cena. Vizuálně sice nic moc hitparáda,ale na boudu s nářadím to stačí (navíc to teď vypadá, že to natřem nějakou barvou).

A protože už to nějaký čas je, co bouda stojí, tak se nám do ní nějak nastěhoval bordel. Sám samozřejmě :). Takže bylo potřeba vše vystěhovat, aby mohli chlapi zaklápět. Takže to u nás před barákem vypadalo jak na arabskym tržišti 🙂

Nejprve začali chlapi zaklápět strop. Chvilku jsem i přemýšlel, že bych to býval byl zvládl sám. Ale když jsem viděl, jak se s deskama nad hlavou mořej, jsem rád, že jsem to zdelegoval :). Kombinace horka, prachu a vaty byla fakt pekelná. Ale šlo jim to pěkně.

Během jednoho dne zvládli zaklopit strop a dvě stěny. Víc stějně moc díky chybějícím dveřím nešlo. Důležité ale je, že jsou hotové dvě největší stěny, ke budou police. Do těch jsem se pustil teď o víkendu a report z toho napíšu záhy :).

A takhle vypadá prozatimní výsledek. Vizuálně to není žádné terno, ale desky přišly na 1500kč, namísto nějakých 5000kč, spíš víc. K tomu to asi přetřem barvou, takže to bude cajk 🙂

Máme výročí, je to rok

Máme výročí, je to rok

Když jsem před pár dny psal článek o tom, jak není čas na nic, zjistili jsme, že je to dnes vlastně přesně rok, co jsme se nastěhovali.

Mám pocit, že když jsme se stěhovali, byly plány na to, že za rok bydlení doděláme všechny ty drobnosti, které jsme už nestihli před nastěhováním. Ooo jak jsme se pletli :).

Barák má tu kouzelnou vlastnost, že dokud v něm nebydlíte, práce jsou sice náročné, ale neustále jdou kupředu a jde vidět pokrok. Ale v okamžiku, kdy se nastěhujete, jde najedou všechno strašně pomalu (a co víc, občas mají nehotové věci tendenci stát se normálem, třeba žárovky v objímkách místo světel :)) ).

Důvodů, proč to tak je, je víc. Především pak ale fakt, že je najednou miliarda malých věcí, co by ještě chtěly dodělat. I když byl barák fuška, ty věci kolem domu a uvnitř je makačka (fyzická i finanční) mnohem větší.

Někdo teď psal na fóru krásnou hlášku o stavbě domu: “S bližícím se světlem na konci tunelu začíná taky prosvítat dno hypotečního úvěru”. To je naprosto přesné. Pro nás to znamenalo i to, že z mého dočasného zaměstnání stavebního dělníka jsem se musel přepnout zpět do pozice programátora, abychom měli dodělávky vůbec z čeho zaplatit.

Finančně je začátek stavby o drobných, ještě hrubá stavba je vlastně záležitost pár peněz (cca 400.000 i se střechou). Ale čím víc se člověk blíží konci, tím je všechno dražší. Na začátku jsme vše počítali v desetitisících (cihly, lepidla, překlady, železa,…), zatímco na konci už ve stotisících (rekuperace, elektrika, žaluzie, Loxone, kuchyně, …).

A když dům dostavíte, během zvelebování okolí domu i interiéru se to moc nezlepší. Zámkovka, plot, brána, zahradní boudy, výhledově pergola, nějaké posezení, světla ven, světla dovnitř, skříně a skříňky….

Nechci si tu nějak stěžovat, spíš to píšu jako osvětu těm, co jsou teprv na začátku stavby. Nenechte se uchlácholit tím, že jste postavili celý dům i se střechou a máte pořád spoustu peněz v bance na hypotéce. Bude hůř :).

Krom peněz je druhý zmiňovaný důvod i čas. Když stavíte dům, dělá se (většinou) jedna věc a v kuse. Začne se, dělá se, dokončí se a jde se dál. To u interiéru moc neplatí. Člověk lítá od jednoho druhého, a nic není pořádně vidět.

Mít bezednou peněženku, spousta věcí či prací se dá koupit nebo zaplatit. Bohužel, nikde jsem jí nesehnal. Takže se snažíme všechny nákupy optimalizovat a co jde, dělat sami (police do boudy, teréní úpravy,..). A taky to jde, jen pomaleji.

Přes léto je člověk alespoň venku na vzduchu a udržuje si trochu kondici. S nástupem zimy se pak přesunem dovnitř a budeme zvelebovat vnitřek. A za rok můžeme zase zhodnotit, kam jsme se opět posunuli.

Ze zvědavosti jsem koukal na poslední tři roky zpátky touto dobou. Když to vidím, byla to hromada práce, asi bych do toho teď hned znovu jít nechtěl 🙂 Jestli vůbec kdy… 🙂

PS: Trochu jsem nám k tomu výročí vylepšil design blogu, snad se bude líbit :). Pokud byste narazili na nějaké chyby ve fontech/rozložení, dejte vědět.

S časem na draka

S časem na draka

Dneska při zalévání zahrady mi došlo, jak dávno už to je, co jsem psal nějaký ten článek na blog (nepočítám P2P sumarizace). Konkrétně na konci května, když jsme rozjížděli trávníky kolem domu.

Když jsme stavěli a každý den psali report, těšili jsme se, kolik času bude po dostavění. Jenže my jsme dostavěli, nastěhovali se, a ono se to nezlešilo, ale spíš zhoršilo :).

Určitý (a asi dost významný) podíl na tom má náš malý sabotér, to je fakt. Za chvilku mu bude jeden rok (frčí to) a místo toho, aby se to s časem zlepšovalo, spíš se to zhoršuje.

Do toho se neustále snažíme zvelebovat a dodělávat barák a pomalu a jistě také postupujeme na koupené zahradě. Už máme vykáceno tak 80% náletů. Pak přijde fáze pálení a pak druhé kolo likvidace pařezů a kořenů.

Protože všechno není jen o práci, tak jsme si koupili gril, to je k domu základ :). Plynový, z Mountfieldu za pár peněz a je fakt supr. Ale po čase se nám zachtělo i masa s vůní dřeva/kouře, tak jsme přes inzerát vyšmelili  ještě nevhodný svatební dar Webra (pořád nechápu, jak tenhle dar mohl být nevhodný :))

A tak koukám na pořady se Zdendou, koupil jsem si i jeho knížky, griluju na grilu, co on, a snažím se vyrobit jídla alespoň z poloviy tak dobré, co on vyrábí. Občas se to povede víc, občas mín a občas to letí i do koše.

Ale to je holt proces učení. Ale musím říct, že poslední dobou se to už víc daří než nedaří. U toho grilování jsem už i přemýšlel, že bych založil sekci Gril, kam budu fotit a dávat jídla co vyrobím.

Aby člověk věděl, co se mu povedlo a co mu chutnalo a aby, když pak neví coby, tak neřešil hnusné klobásy, ale jen šáhl do archivu a něco vylosoval :).

A když už jsme tak pěkně grilovali, došla řada na venkovní posezení. Plastový nábytek ze stavby byl přeci jen trochu nechutný,  tak jsme ho vyměnili za hliníkový ARO nábytek z Makra v akci. Na to, že židle byly za 350kč jsou fakt supr.

K tomu jsme kupili slunečník, za týden pak druhý, protože ten první měl smrtelou nehodu, když jej I. nechala otevřený a naklopený proti větru. Kupodivu jsem ho ale zvládl v OBI vrátit s tím, že je to velmi nekvalitní výrobek, že to taky mohlo zabít moje díte, že by to vůbec neměli prodávat a že si myslím, že by mi měli rovnou vrátit peníze, protože žádný podobný slunečník už nechci ani vidět. No, a kupodivu očividně na smlouvání je to dítě dobré. Tak jsme koupili druhý slunečník, namísto 4000Kč už stál ale 10.000kč. Ale aspoň už hlavní komponenty nemá z plastu ale z kovu. A zatím drží :).

Taky jsme za tu dobu zvládli osadit naši hromadu s hlínou cuketama, každý den je zalévat, pak průběžně sklízet a grilovat, až nakonec téměř všem rostlinám otrhat skoro všechny listy, jelikož chytly nějakou plíseň.

K tomu stále řešíme naše zahradní boudy, kde jsme se zasekli na mrtvém bodě kvůli dodavatelům oken a dveří. Když jsme ho tenkrát vybrali a libovali si, jak jsme domluvili dobrou cenu, tak nějak jsme netušili, že je pán v dost velkých sr**** a že penězi z jedné zakázky lepí peníze za zakázky minulé. A tak nám místo po 6ti týdnech dodal okna po 10ti, jenže bez dveří, které tvořily velkou část ceny. A tak čekáme.

Každý týden jsem mu volal, každý týden nová výmluva. Až to došlo do bodu, kdy prohlásil, že firmu položil a končí. Naštěstí pro nás měl ale už profily a materiál na dveře koupené, takže je prý dal spřátelené firmě, co dělá okna, na dodělání a že prý za dva až tři týdny už to opravdu bude.

Být to kdokoli cizí, ani bych nespoléhal na to, že to ještě někdy uvidíme. Ale on je to známý od našeho tesaře, na kterého je fakt spolehnutí a který za něj stále plus-mínus ručí. Takže stále věříme, že to dopadne.

A tak čas běží, ale k blogu jsme se nějak nedostali. Asi i proto, že toho v danou chvíli nebylo zas tak moc co napsat, nebo už to bylo zase příliš dávno a tak se o tom nějak psát nechtělo. Ale mrzí mne to, chybí mi to :).

Věřím, že s příchodem zimy to bude lepší. Mám naplánovanou hromadu věcí na výrobu z Arduina, spoustu dodělků doma, nějaké dekorace a hromadu a hromadu dalších věci. A o tom všem půjde psát, případně vymyslím i něco dalšího, s čím se tady na blogu exhibovat :).

Takže nebojte, nezanevřeli jsme na to, jen nestíhame a nějak teď nejsou témata. Ale slibujem, něco vymyslíme, už se na tom pracuje 🙂

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Už je to nějaký pátek, co jsme dokončili srovnání terénu kolem domu. Nechali jsme to nějakou dobu uležet, párkrát ještě dosypali nějaké nerovnosti a pustili se do sadby trávy.

Založení trávníku je příšerná věda. Každý na to má své zaručené postupy, na googlu je tisíce postupů, které si všemožně protiřečí, a ve finále člověk neví, co a jak.

 

Po tom, co jsme trávu zaseli, jsme se logicky pustili do demolice sloupků :). Naštěstí to nebylo zas tak hrozné, takže hlína a semena utrpěla jen drobný psychický otřes.

A takhle teď vypadá náš plot bez sloupků. Ze začátku to byl dost nezvyk :). Ale řešení je to samozřejmě dočasné. Sloupky nakonec uděláme z železných jeklů a jako výplň budou dřevěné plaňky.

Sloupky se nakonec vešly všechny do jednoho kontejneru, který nám ale od té doby stále leží u pozemku :). Očividně o něj dopravce zatím nemá zájem.

Cca týden od vysetí jsme poprvé objevili pár výhonků trávy. Nutno říct, že hustota rozhodně neodpovídala hustotě setí 🙂

Těžko říct, v čem všem byl problém. Jestli v nekvalitě semen z Mountfieldu, nebo, jak jsme se později dozvěděli, že během klíčení údajně nesmí semeno ani na chvilku vyschnout.

Chvíli jsme ještě počkali, ale protože to vypadalo na spoustu mrtvých míst, udělali jsme výsev znovu. A tentokrát jsme opravdu poctivě zalévali klidně i 5x denně jakmile byla hlína trochu suchá (už řeším automatickou závlahu z Aliexpressu 🙂 )

A výsledek se dostavil. O dva týdny později už bylo trávy víc, ale bohužel i plevele. Stále máme místa, kde je trávy poskromnu, ale je to mnohem lepší než napoprvé.

Jsou místa, kde se nám vysypalo víc semen a vypadá to tam fakt krásně :). Ale to bychom potřebovali tak 100x víc semene než máme. Údajně se ale tráva množí kořeny, takže stačí vytrvat a postupně se všude rozleze.

A o pár dalších dnů později už vypadal trávník takto. Tráva se opravdu postupně rozrůstá a začíná to vypadat líp a líp.

Další postup teď bude takový, že budeme sekat a sekat, abychom postupně vyhubili veškerý plevel a zůstala jen tráva. Údajně pokud se tráva seká hodně často, tak se plevel nevysemení a postupně zmizí. Tak uvidíme.

A tím se postupně dostáváme k našemu novému čtyřkolovému mazlíčkovi. Narozdíl od ostatních mazlíčků na kolech má ale jen 1,6kW motor :). Vybírali jsme ho fakt dlouho. Vybrat totiž sekačku za rozumné peníze je peklo.

Díky všem radám od příbuzenstva a sousedů jsme věděli, že musí mít motor  Briggs & Stratton, že by měl mít nastavitelný podvozek jednou páčkou, že by měl mít větší zadní kolečka než přední, atd, atd. A do toho jsme pak zase my věděli, že do toho nechceme dát moc peněz 🙂

Nakonec se nám povedlo najít sekačku MCCULLOCH M46-125, která se běžně prodávala za cca 8500,- a my ji máme za 6 990,-. S tím už se dalo pracovat 🙂

A tak jsme ji dneska zkusili. No co Vám budu povídat, seká tak dobře, že ani nevíte, že seká :)))). Nene, problém bude asi spíš v tom, že naše tráva zatím není moc vysokého vzrůstu a tak se posekal jen přerostlý plevel, kterého tam zatím ale moc nebylo.

Holt budem muset ještě chvilku počkat. Ale stejně mám tak nějak pocit, že se ještě nasekám až až 🙂

Hlínovánie

Hlínovánie

Tak máme rozvezeno. Teda alespoň prozatím 🙂

Včera jsme dorovnali zbytek zahrady do požadované výšky. Vypadá to fakt pěkně, akorát to vydrží tak do prvního deště :). Pak se to začne celé propadat a pojedeme znovu.

Jenže to se holt nedá nic dělat. Alespoň že máme pořád dost hlíny, takže můžeme další dva roky dosypávat a dosypávat. Ale jinak co se týká naší hromady, tak se nám docela dost brutálně zmenšila.

Těžbu jsme začli vést už i kolem hromady, aby se tam pak dalo všude dostat a aby soused mohl udělat plot. Na dorovnání  k plotu pak padne další spousta hlíny a jak se bude vše propadat, budeme dál odzadu těžit.

No a když bylo pro teď natěženo, mohli jsme se pustit do úklidu všudepřítomné hlíny. Naštěstí není hlína, kterou by naše wapka nepokořila, takže po cca hodině čištění jsme měli zase pěknou čistou dlažbu :).

Foto bohužel nemám, protože jsme byli tak hrrr do práce, že jsme rovnou celou dlažbu posypali pískem 🙂 Ježdění s koštětem už začínám mít vychytané, takže po chvilce byl písek úplně všude a spáry mezi dlažbou už zase svítily pískově bíle a ne hlínově hnědě 🙂

A tady ještě jedna fotka seshora z našich kaskád. Zase je to o něco radostnější pohled.

A mezi tím, co jsem dělal dělal písek kolem domu, I. se pustila do vysemeňovacích prací. Na nějakém eshopu jsme koupili tuny semen všeho druhu a tak se mohla pustit do utilizace našich kaskád.

Jinak, kaskády jsme rozšířili ještě na jižní stěnu hromady, takže o místo opravdu nouze není. I. už rozplánovala, kde budou cukety, kde melouny, kde rajčata, kde nakonec skončí bylinky i naše omylem koupené 50kg velké dýně 🙂

A aby těch rostlinek nebylo málo, koupili jsme v Lidlu ještě takovéhle pěkné květináče, kde budou bylinky. Ty budeme mít u dveří u kuchyně, abychom je mohli rovnou používat na vaření.

A poslední novinka na závěr, chlapi tesaři dodělali i druhou mini-budku u domu. Jsem fakt rád, že jsme se pustili i do té první (větší). Protože původně jsme plánovali jen tuhle, ale ta je opravdu dobrá tak maximálně na kompoty a brambory 🙂

Bouda je postavená víceméně ze zbytků toho, co zůstalo z velké boudy. Takže proč toho nevyužít :). Navíc na ty brambory, jablka a další věci přes zimu to bude určitě dobrý.

S boudou nyní čekáme na dodávku plechu na střechu. Až dorazí, dodělají chlapi střechu minibudky a zaklopí vnitřní stěny (do té doby zase vycpeme stěny vatou).  Pak už jen dořešit okna/dveře a bude to.

Je to hlína

Je to hlína

Máme za sebou další dva dny hlíny. Nabrat-odvézt-vysypat-zarovnat-nabrat-odvézet-vysypat-zarovnat-….. Mně se o tom už i zdá. Ale pozitivní je, že se to blíží ke konci.

Nejprve fotka seshora. Vlevo jde vidět, jak zase ubyl náš kopec hlíny a jak je už i před kopcem pěkně urovnaná zem. Nakonec jsme zbourali i část teras na východě, abychom zvětšili trochu plochu za chodníkem.

V bourání  a vození usilovně pomáhá jak I., tak náš pes. Ten přišel na to, že na zarovnané terase se fakt dobře leží a opaluje. Takže nám teď dozoruje veškerou práci z vrchu 🙂

Takhle to vypadá zarovnané z blízka. Ty pruhy písku jsou kalibrační pruhy, kvůli měření správného stoupání. Musíme se postupně od chodníku dostat na výšku u stromu, takže stoupáme cca 2cm na 1m. Čáry jsou po 1.5m a pomocí nich vím, kam dávat lať při kontrole s laserem.

Bez laseru je skoro nemožné udělat nějakou větší rovnou plochu. Původně jsem to měl po třech metrech, ale to bylo tak křivé,že se to nedalo 🙂

Na zítřek a víkend nám pak zbývá dojet tyhle dva pruhy až k plotu, pak nějak zpacifikovat ten bordel v rohu a dorovnat i zbytek pozemku směrem nahoru.

Jelikož tady zatím dorovnáváme jen první vrstvu a místama to bylo fakt křívé, předpokládám, že už někdy v sobotu to bude celé propadlé a začneme navážet druhou várku.

Mezitím pak ještě rozjíždímě akci greenfield na jižní straně pozemku, kde už jsme 3x dováželi hlínu a povrch se tam zdá být docela pevný. Takže jsme dneska hlínu ještě prosypali pískem, znovu pohrabali, aby se to trochu zamíchalo, a nasadili trávu (spolu s hnojivem).

Večer jsem to pak poprvé celé zaléval a jestli vím něco fakt jistě, tak že další akce se jmenuje “automatické zavlažování”. Protože stát tam půl hodiny 2x denně, na to fakt nemám nervy. Takže jen co doděláme hlínu, začnu řešit to.

Hanging gardens of Babylon

Hanging gardens of Babylon

Včera a dneska jsme si dali kondiční dny. Po ranních chvilkách programování a povinností jsme ze sebe udělali zahradníky/horníky/kopáče a až do večera kutali naši hromadu.

Když jsme včera začínali, vypadalo to jako na této fotce nahoře. Hromada hlíny na jednom místě a spoustu místa kolem domu, kam bylo potřeba hlínu dosypat.

Dneska, když jsme s rozvážením pokračovali, smrskla se nám kolem poledne hlína na něco takového. Jelikož vespod je hlína mokrá a tuhá, postupně jsme urýpávali z celé hromady tak, aby hlína průběžně schla (jde to vidět hlavně na výšce vykukujícího domu za hromadou).

A někdy po poledni se mi zrodil nápad kutat poněkud organizovaněji :). A tak jsem po zbytek dne krom rozvážení a kutání ještě vyráběl terasovité schody, ze kterých budeme mít dočasnou zahrádku do doby, než se hromady zbavíme nadobro (počítám jednu až dvě sezóny).

Po těchto dvou dnech totiž už vím, že hlíny opravdu nemáme nějaký extra přebytek a hlavně, že je dobré ji nechat i na další rok na dorovnávání. Na to, že jsme teď kolem domu dosypávali jen cca 5cm, tak jsme ukutali ohromné množství hlíny (a mraky koleček). Krom okolí domu jsme navezli jen pár koleček za dům, kde jsme začli už také rovnat terén.

Předpokládám, že minimálně o 5cm si všude terén během roku ještě sedne. K tomu dorovnání terénu za domem tak, aby tam bylo mírné stoupání až po výšku jabloně (cca 34cm na vzdálenosti 14m) a najednou zjistíme, že máme hlíny vlastně málo.

Takže dobrá rada na závěr, kvalitní ornice není nikdy dost. Určitě udělejte skrývku a klidně i hlubší a širší než co je zvykem. Pak nedopadnete jako náš soused, co základovku nechal udělat přímo na ornici a teď má za domem jen hnusnou jílovici a řeší, co s tím.