Je to už nějaký pátek, co jsme tu psali, že jsme se rozhodli pro budování vlastního bydlení. Z původního plánu koupit hotový dům jsme relativně rychle přešli do stavu koupit hrubou stavbu. Z toho jsme se pak dostali ještě rychleji k finálnímu plánu koupit pozemek.
Důvod byl jednoduchý. Hotové domy jsou stavěny na míru původním uživatelům a žadný nebyl takový, jaký bychom si představovali a potřebovali. Zároveň cena za ně ani omylem neodpovídá jejich hodnotě a jejich stav už vůbec ne. Proto jsme přešli k hrubým stavbám, kde se ovšem situace hodně podobala. Prodejní cena neodpovídala hodnotě pozemku a hrubé stavbě, navíc byla hrubá stavba po bližším prozkoumání hodně odfláknutá.
Tak jsme se dostali k rozhodnutí hledat pozemek. Trvalo nám to tuším 2-3 měsíce, kdy jsme nejprve ručně, pak už automaticky prohledávali všechny dostupné inzertní servery, třídili a filtrovali nové nabídky a ty, co byly na první pohled zajímavé, blíže zkoumali.
No, byla to výzva. Poměrně rychle jsme se zorientovali ve slovníku realitních agentů, kdy “Hezký rovinatý pozemek” byl svah se skládkou hned vedle, “tichý a klidný pozemek” se objevil hned vedle dálnice a dodnes nevíme, proč, ale neslyšeli jsme tam vlastního slova. “Obdélníkový stavební pozemek 4000 m2 s uliční šíří 40 m”, který byl na pohled opravdu luxusní a který jsme zvažovali koupit ve více lidech, se ukázal jako 500 m2 stavební pozemek a zbytek plochy jako ochranné pásmo čističky odpadních vod.
O ostatních fintách, polopravdách, nebo přímo lžích realitních agentů asi není potřeba se víc rozepisovat. Pozemky v záplavových územích, parcely značené v územním plánu jako rezervy pro stavbu silnic, s tím vším jsme se setkali. Při konfrontaci agenti samozřejmě o ničem takovém nevěděli a víckrát se nám už neozvali. Což nebylo naškodu, protože od těchto podvodníků bychom stejně dali ruce pryč (neboť ač to tak nezní, tak podvodníci a vodníci jsou dosti vzdálené rody :))
Jelikož jsme měli scannery všech inzertních serverů opravdu vymakané, věděli jsme o novém inzerátu na kterémkoli z nich do 5ti minut. Naše detektivní schopnosti najít jakýkoli pozemek v mapě jen podle fotek byly v té době už poměrně vybroušené, proto jsme se do hodiny na místo vydali a provedli “místní šetření”. Obešli jsme potenciální sousedy, navštívili stavební úřad, obvolali správce sítí a prověřili, jestli v tom zas není nějaká habaďůra. No a nebyla.
To už bylo téměř rozhodnuto, že je “TEN POZEMEK”. Sice byl v jiné lokalitě než jsem si původně představoval, ale po pár procházkách v okolí jsme se shodli, že by to mohlo jít.
Tím jsme se dostali k problému s názvem “Pan Majitel”. Ten s námi odmítl vést jednání bez jeho realitní makléřky, na kterou nás odkázal. Ta ale nebyla dostupná. My začli stresovat, že to určitě koupí někdo jiný. Takže znovu telefonát majiteli, že pozemek chceme, že makléřka telefon nezvedá a co s tím budeme dělat. No, nedělali jsme nic, protože Panu Majiteli to bylo poměrně putna. Makléřce jsme poslali několik emailů, sms a pak jen čekali, jak to celé dopadne (to byla tuším středa).
Makléřka se nám ozvala teprve v pondělí, naštěstí jsme ale díky zprávám byli první vážní zájemci. Dohodli všechny detaily a chystali rezervační smlouvu. Bohužel těsně před podpisem se Pan Majitel předvedl a oznámil, že buď k ceně ještě zaplatíme daň z převodu nemovitostí, nebo to prodá někomu jinému. Takovéhle jednání bychom nikde jinde netolerovali, jenže ten pozemek byl první dobrý za hodně dlouhou dobu…
Zkusil jsem vyjednávat a dostat se aspoň na půl na půl, ale nic. Zkrátka arogantní a vypočítavý týpek, odpovědi stylem “Já to chápu, nemusíte to platit, kupte si něco jiného” atd. Holt jsme se ozvali moc rychle a projevili přílišný zájem, takže nezbývalo než zatnout zuby a na jeho podmínky přistoupit.
Další dobrodružství pak bylo s podpisem smlouvy, na které figurovala jiná notářka, než ke které jsme pak byli následně pozváni k podpisu. Jelikož to vypadalo fakt podezřele, tak jsme se v tom začali pořádně hrabat, načež se nám od makléřky dostalo odpovědi “já to takto dělám normálně”. No tak to nás opravdu neuspokojilo a řešili jsme to dál. Nakonec se ukázalo, že “takto normálně” pozemek koupil i náš soused od této makléřky a že jejich “normálně” je spíš bordel v komunikaci. Pro jistotu jsme si ještě vyžádali plnou moc mezi jednotlivými notářkami.
Pak už jsme vše podepsali, poslali peníze na účet notářky a čekali na vklad do katastru. Sice jsme byli v kontrole zúčastněných stran poměrně pečliví, ale přesto v nás hlodal malý červíček, jestli jsme někde něco nepřehlídli a o peníze nepřijdeme. Naštěstí šlo všechno dobře, naše makléřka nás průběžně informovala o průběhu a po měsíci byl pozemek (naštěstí bez jakýchkoli věcných břemen 🙂 přepsán na nás.
A tak jsme se stali držiteli naší první nemovitosti.
Ponaučení: Každou nemovitost je potřeba prověřit ze všech stran a zjistit, zda je tam možné realizovat konkrétní záměr. Na SÚ, v katastru, u správců sítí. Nebát se a poptat se sousedů, jaké jsou z jejich pohledu důvody prodeje, co se s pozemkem dělo a co obec plánuje v okolí. Pokud bychom to neudělali a slepě věřili realitkám, pravděpodobně bychom dnes byli majiteli velmi pěkného, ale pro stavbu nepoužitelného pozemku 🙂
