Očekávané provozní náklady domu
Tak máme za sebou další schůzku s naším architektem. Hlavním tématem tentokrát bylo vytápění a spotřeba domu. Řešili jsme, jakou přesně bude mít dům spotřebu, kolik budeme při stávajících cenách platit za vytápění, jakou roli tam hrajou velká okna, jak jsou na tom kamna na pelety a spoustu další čísel.
To hlavní pro nás bylo, abychom na vytápění a provozu domu nevykrváceli. Ačkoli jsme původně chtěli malý dům s pár okny (protože jsme přes ně nechtěli mít velké tepelné ztráty), skončili jsme s domem nafouknutým na 149,5m2 a oknama přes půl domu ;-).
Oboje má ale své důvody. Velikost domu je nastavena tak, aby se ještě dal postavit jen na stavebního ohlášení a nemuselo se dělat plné stavební povolení. Plochy oken pak jsou velké jednak proto, že je to fakt pěkný, ale hlavně proto, že oproti našemu původnímu názoru, že velká okna=velké ztráty, je to tak, že s kvalitníma oknama je to velká okna=spousta ušetřených peněz.
S oknama se to má tak, že pokud jsou to kvalitní trojskla s dobrými izolačními rámy, tak tepelné zisky během celého roku jsou mnohem vyšší než tepelné ztráty. Je ovšem potřeba dodržet několik pravidel, jako třeba co nejvíce oken na jih a co nejméně oken na sever.
V našem případě je to tak, že máme naplánováno 50,88m2 oken, z toho jen 2,25m2 na sever, 4,75m2 na východ, 17,63m2 na západ a 26,25m2 na jih. Z těchto hodnot jsou pak pomocí supermocného PHPP programu vypočítány všemožné hodnoty s ohledem na klima, teploty a sílu slunce v jednotlivých měsících. Výsledkem jsou pak ztráty, které dělají 3,1MWh/rok a zisky, které dělají 5,6MWh/rok.
Z toho jde vidět, že díky velkým oknům na topení ušetříme 2,5MWh/rok, což přepočteno na peníze je kolem 7.500 kč ročně. Je to především na jaře a na podzim, kdy bude při slunečných dnech dům přes den vyhříván natolik, že v noci ještě nebude potřeba topit.
Okny to však jen začalo, další pak byl výpočet celkových tepelný ztrát domu, který je ovlivněn použitým zdivem, zateplením a dalšími věcmi. Jelikož už cílíme na pasivní dům kvůli dotacím, musíme se vejít do potřeby na vytápění 15kWh/m2/rok. Po prvním výpočtech nám to vycházelo dokonce jen na 13kWh/m2/rok, takže můžeme dokonce snížit některé šířky zateplení.
Takhle nízké potřeby na vytápění jsme dosáhli nejen zisky na oknech, ale také kamny na peletky, zateplením a tepelným čerpadlem. Dalším důležitým číslem pak jsou tepelné ztráty domu, které máme 3,4kW. Toto číslo udává, jak výkonný zdroj tepla musíme mít (tepelné čerpadlo+kamna na peletky), abychom dům vytopili.
Jelikož víme, kolik zhruba budeme mít spotřebu elektřiny za bydlení a za pracovní věci, dokážeme už teď vypočítat, kolik budeme mít celkové náklady na bydlení. V současné době platíme za elektriku doma+v práci v průměru 24.000/ročně, Za teplo+vodu 3800kč/měsíc a nájem 8167kč/měsíc. To je ročně 167.000 kč ročně (z toho 45624 Kč za teplo+voda).
Nově budeme mít díky tepelnému čerpadlu nízky tarif 22h denně za 2307kč/MW a 2h denně vysokký tarif za 3300kč/MW (pro porovnání, nyní máme 24h denně cenu 4400 Kč/MW). To nám zlevní běžnou spotřebu o polovinu, k tomu nám odpadne nájem. V číslech to pak znamená násedující:
| Vytápění | 4,2MWh/rok | 10.061 Kč |
| Teplá voda | 3MWh/rok | 7.102 Kč |
| Ostatní elektřina | 5,3MWh/rok | 12.547 Kč |
| Vodné a stočné | 5470 Kč | |
| Celkem | 35.452 Kč |
To znamená, že už v této konfiguraci budeme platit za elektřinu a teplo jen 35.000 Kč ročně místo stávajících 45.000 Kč.
Ale to pořád není všechno. Díky kotli na peletky, který můžeme v zimě použít, se dostaneme ještě mnohem níž. Jak už jsme psali dřív, tepelné čerpadlo má nejhorší účinnost v mrazech, a právě v těchto dnech je ideální zkombinovat vytápění peletkama, které jsou jako zdroj tepla ještě levnější než elekřina.
Pokud bychom kombinovali vytápění peletama úplně nejoptimálnějí, dokázali bychom náklady stáhnout ještě o dalších cca 4.500 Kč. Další prostor na úspory je pak v alternativních prodejcích elektřiny. Podle webových srovnávačů to vypadá, že bychom se z 35.452 kč ročně za elektřinu dokázali dostat na cca 30.000 Kč, k tomu když přidáme ještě pelety, tak jsme na 24.000 Kč ročně.
Je otázka, na kolik se dostaneme ve finále. Určitě nebudeme kotel na petely používat úplně optimálně a odběr elektřiny od nejlevnějších prodejců možná bude mít taky nějaké háčky. Ale i kdybychom se k částce 24.000 Kč ročně jen přiblížili, bude to pro nás obrovská úspora. Ze zbylé částky oproti stávajícím poplatkům budeme v klidu splácet hypotéku a ještě nám zbyde na nějaké to lízatko :-).
Co bych doporučil všem, kteří budou někdy stavět dům, je to, aby si našli skutečně takového architekta/projektanta, který bude schopný během návrhu domu všechny tyto čísla poskytnout. Díky tomu hned od začátku víme, kolik nás co bude stát (včetně nákladů na stavbu), kolik nás bude stát provoz domu a tím pádem i kolik si můžeme dovolit hypotéku. Pokud tyto čísla mít nebudete, tak máte defakto jen studii domu a jen naslepo stavíte dům s nadějí, že architekt nic nepodělal a na konci Vás stavba a později náklady na provoz snad nezničí.
S krbem to už už vypadalo nahnutě, ale architekt ho vrátil zpátky do hry s tím, že když ho chceme, měli bychom si ho do domu dát a udělat si radost. Původně to vypadalo na běžný krb, takže by s tím bylo stále něco práce. Trochu to ještě komplikoval fakt, že dům chceme nízkoenergetický/pasivní. V takovém případě je potřeba mít krb s hermeticky uzavřenými dvířky kvůli izolaci.
Výhoda krbu na pelety je, že se v něm vůbec nemusí zakládat oheň, nemusí se složitě čistit, dá se pustit na dálku a během hoření není potřeba se o něj nijak starat. Do zásobníku nahoře se nasypou pelety, zapne se krb, nastaví se jak moc má vyrábět teplo a krb dělá všechno sám. Jednou za čas se pak akorát musí vyndat popel, kterého je zatraceně málo, protože peleta je udělaná tak, aby shořela téměř celá.
