dum – Page 14 – Vodnický blog

Nový firmware do vánočního stromečku

December 22, 2016 L Comments 9 comments

Začnu trochu od konce. Dělal jsem toho za svůj život už hodně, ale dneska poprvé jsem seděl pod vánočním stromečkem, do notebooku připojený USB kabel, co od něj vede, a debugoval a upgradoval jeho firmware ;-)).

Ale od začátku. Dostali jsme vánoční světýlka na stromeček. Bohužel, měly drobnou vadu. Po zapnutí elektriky se samy nerozsvítily. Bylo ještě potřeba na zdroji zmáčknout tlačítko. A to pokaždé, když se elektrika znovu zapnula.

No a to je naprd. Přece v chytrém domě nebudu ručně rozsvěcet vánoční stromeček, žejo. Takže začlo zkoušení a vymýšlení, jak problém vyřešit.

Problémů k vyřešení bylo hned několik. Jak ledky napájet, jak je spínat, čím spínat relátka a jak to propojit do Loxonu.

Napájení se nakonec vyřešilo elegantně. Od původního plánu napájet to 24V zdrojem s napěťovým děličem jsem se přes svůj laboratorní zdroj a měření spotřeby dostal až k USB 2A nabíječce, která krásně splinila zadání.

Další problém byly relátka. Z číny dorazil 8-modulový relé modul, jenže na spínání je potřeba 5V a to můj Wemos čip neměl. Tak jsem wemos vyměnil za Arduino UNO a zkusil to zapojit na něm. A relé se poprvé seplo, to bylo radosti.

Jenže jen do chvíle, kdy jsem si uvědomil, že UNO nemá ani ethernet, ani wifi. Takže pro dálkové spínání naprd. Takže zpět k Wemosu a jeho wifi.

Další cesta tak vedla přes samostatné napájení relé modulu 5V a pokusu, jestli náhodou relé pak nejde sepnout pomocí 3V z Wemosu. A abych to netestoval rovnou na Wemosu, využil jsem opět laboratorní zdroj (fakt ho miluju) a na napájení opět využil USB nabíječku.

A hle, prošlo to. Takže tudy by to mohlo jít. Takže jsem zkusil popropojovat Wemos a relátko, wemos napájet z USBčka, relé přes uřízlý USB kabel taky z USB nabíječky, a k tomu LEDky také z USB nabjíčeky.

To máme spoustu USB nabíječek ;-). Naštěstí relé modul a wemos utáhne jedna, a druhá na LEDky. To už jde. A časem koupím 5V 4A zdroj a bude to.

A protože s jedním relé není žádá sranda, tak sem to rozšířil na dub-step čtyř relátek 😉

Když byl hotový proof-of-concept, začal jsem to celé propojovat. Tady byla největší brzda nedostatek materiálu (tím jsem trpěl už i zkoušení, ale tady to byl extrém). Nejvíc mi chyběly kabílky na propojování PINů. Zatím jich dorazilo jen pár a tak jsem si zbytek povyráběl, z čeho šlo (hlavně pak z těch černých male-female patic, které lze stříhat štípačkama a dělat multi-konektory, viz ty žlutě zalepené konektory).

Po propojení a ověření, že vše bliká a cvaká, jak má, byla další mise nacpat to do nějaké krabičky, aby to vypadalo alespoň trochu civilizovaně a mohlo se to válet v obyváku. To se našetěstí povedlo také docela rychle a tak bylo řešení téměř hotové.

Nakonec pak už jen řetězy rozmotat, přenést do obyváku, znovu otestovat, a… vyhodit elektriku v celém baráku. Samozřejmě v deset večer, takže tma jak v řiti. A samozřejmě vyhozeno až venku na ulici.

I I. se přišla podivat, co jsem to zas udělal ;-). Kupodivu ale na vině nebylo moje udělátko, ale očividně dosloužilý zdroj k notebooku, co jsem si potřeboval zapojit. Po nahození se tím pádem mohlo pokračovat dál ;-).

Dneska jsem přesunul do obyváku stromek a ověsil ho lampičkama. Na řadu tak přišla softwareová část. Samoblikání je sice pěkné, ale chtělo to hlavně to zapínání a vypínání přes Loxone.

Plán byl využít už připravené MQTT komponenty z minula a jen to použít na něco konkrétního. Založil jsem další topic christmas-tree/relay a začal propojovat. Část v arduinu byla snadná. Vzít data ve formátu 101011 a podle toho postupně pozapínat/povypínat relátka. Easy.

Pak upravit Node-Red tak, aby se daly MQTT data posílat a testovat přes něj. Opět easy. Trochu složitější pak bylo parsování dat dle typu, tzn. když přijde z Loxonu “christmas-tree/relay/xxxx”, tak aby to poslal na správný kanál se správnýma datama. Ale stačilo zjistit, jak fungují v MQTT funkce, že je to Javascript a zjistit, jak se v JS pracuje se stringama. Easy.

EDIT: Večer jsem měl ještě chvilku čas, tak jsem si pohrál s Node-RED nastavením. Nutno říct, že je to naprosto impozantní a lze tam udělal naprosto cokoli (hlavně díky možnosti scriptovat pomocí JS). Takže nyní má stromeček ještě pět režimů blikání 🙂

Pak ale přišel kámen úrazu. To, co jsem očekával, že bude to nejjednodušší, tak nefungovalo. V Loxonu se mi nedařilo rozběhnout virtuální výstupy HTTP. Ať jsem dělal, co jsem dělal, tak z Loxonu data prostě nelezly. Nejen do Node-Red, ale ani na testovací app, ani do aplikace Hercules, co Loxon doporučuje, a ani nebyly vidět přes Ethereal či Wireshark.

A tak jsem zkoušel a zkoušel, nastavoval, ptal se na fóru a to, co všem funguje, mně nejelo. Nakonec jsem to všechno natvrdo zrestartoval a pakety začaly chodit. Bohužel, HTTP výstupy u mne mají cca 15sekund prodlevu. Pokud pošlu 10 signálů, místo aby přišly hned, dorazí vždy jeden, 15s pauza, další, zase pauza, …

Co naštěstí funguje bleskově jsou přímé TCP spojení. A protože HTTP nepotřebuju a TCP je přes NodeRED mnohem rychlejší/jednodušší, zůstal jsem u něj a HTTP dál neřešil.

A to byla poslední část potřebná k tomu, aby se z mobilu dal poslat příkaz do Loxonu, který pošle příkaz do NodeRED, který pošle MQTT zprávu na Ubuntu server, kde je pak zpráva poslána do Wemosu, který přes digitální výstupy pošle impulzy do relátek, které rozsvítí vánoční stromeček.

Jako jo, šlo by to asi o něco jednodušeji, ale takhle je to prostě cooool 😉

PĚKNÉ VÁNOCE VÁM VŠEM!

Finišovací aktualizace aneb zase trocha z toho budování

December 16, 2016 L Comments 18 comments

Od poslední budovatelské akce jsme zase trochu postoupili. A aby to tu na blogu nebyl jen samý hebrejský článek o Arduinu a o jiných (pro některé) sprostých slovech, tak tentokrát zase hezky česky (tímto zdravím rodiče 😉 ).

A je toho vlastně i docela dost. Průběžně jsme dodělávali drobnosti jak my, tak náš oblíbený řemeslník (který zvládl opravit i věci, co jsem si tu “vylepšil” sám 😉 ).

Začnu zásuvkama. Z nějakého, mě nepochopitelného důvodu, se už I. úplně nelíbil industriální vzhled našich tlačítek. Ačkoli jsem jsem stále považoval takový stav za ideální, protože se dalo rychle dostat ke kabelům a dopilovávat zapojení, nedalo se nic dělat, a pustili jsme se do zakrývací akce.

Kupodivu krytky vyšly docela dobře, a krom snad tří chybějících a tří přebývajících kusů vyšlo vše, jak mělo. Druhá část akce pak obnášela vymyšlení barevných rámečků.

No tak to ještě úplně nemáme, protože “těch možností”. A přitom člověk zjistí, že je nakonec bílá nejlepší. Takže to zatím vypadá tak, že budeme mít zásuvky jen bílé a u tlačítek bude barevný vždy jen hlavní modul a ostatní budou také bílé. Když jsme totiž zkusili dát barevných víc vedle sebe, bylo to až moc výrazné.

V podobném duchu se pak nesla i další akce Z, kdy jsme zadeklovali všechny ledky na noční osvětlení. Před tím akoratá I. ještě barvou přetřela zdi u schodů, ke byly narýsované čáry z jejich opravy.

Tady asi souhlasím s I., že s krytkama to vypadá líp. Ale to jen proto, že se ty LEDky nedají nijak tunit 😉

Další akce mamutích rozměrů bylo dozateplení průchodu na půdu. Jelikož mi zbylo cca 1.5m2 kaučukové izolace z rozvodů rekuperace, vymyslel jsem, že tím dřevěné dveře zaizoluju.

Samozřejmě nic nemůže jít jednoduše, takže jsem nejprve musel srovnat dveře. Když nám dřevař průchod dělal, došel zřejmě k závěru, že i dveře na půdu mají dělat parádu a tak místo aby byly z jednoho kusu v rovině, mají klasický rám a pak 2cm zapadlou výplň.

No, nic co by nespravilo lepidlo na polystyren a jedna deska dvojky EPS70 (Díky všem těm odborným termínům už člověk ve stavebninách nevypadá blbě ani s tou jednou deskou 😉 ).

Když jsem dveře z obou stran srovnal, přišla na řadu izolace. Jelikož byla v lehce nepravidelném tvaru, nějakou dobu jsem plánoval jak to rozřezat (znáte to, desetkrát měř, jednou řež a pak se jdi podívat, co jsi udělal…).

Takhle nyní vypadají dveře ze spodní strany. Další krok pak bylo zateplení ještě boků OSB desek, aby tam nikde “neprofukovalo” (což je blbost, prošli sme blowdoorem, ale víte jak).

Takhle to pak vypadá zespodu při uzavření. S výsledkem jsem byl fakt spokojený a protože mně to docela bavilo, rozhodl jsem se polepit i horní část ze zbytků a nějak to zkusit poskládat.

To už byla trochy větší výzva. Izolace pomalu docházela a tak se z toho stal takový tetris pro pokročilé. Nakonec se mi opravdu povedlo polepit alespoň celou dřevěnou část i z druhé strany. V té prostřední je zatím jen polystyren, ale možná tam taky něco pak ještě loupnu.

A tohle mi zbylo. Dobrý ne? 😉

Dalším, ale už ne mým úspěchem jsou podlahové lišty. Náš šikovný řemeslník zfoukl celý barák za dvě návšetěvy, kdy každou lištu nejen přilepoval, ale také nožíkem upravoval (viz výřez nad přechodovou lištou), pak akryloval seshora a větší přechody mezi lištama pak ještě vyplnil tmelem v barvě podlahy.

No výsledek famózní a hned místnosti vypadají zase o něco víc jako u lidí a méně jako na stavbě ;-).

Další věc, kterou se u nás zabýval, byly výstupy rekuperace. Tady by se asi spíš dalo říct, že opravoval něco, co se mně úplně nepovedlo. Nějak jsem měl pocit, že dokážu pěkně zapravit otvory po výstupech a namísto toho z toho byl hrbolatý nepěkný věc. Ale řemeslník je prostě šikovný, takže to nějak zbrousil, zapravil fajnovou a přetřel a jsou z toho krásné výstupy (a to je ještě očistil od pěny, kterou jsem je mám pocit zasr**l taky já 😉 ).

A jako poslední novinka jsou komplet dodělané parapety. Nalepené byly už nějakou dobu, ale teď už jsou i zasilikonované. Takže i parapety si můžeme odškrtnout.

A koupelna. Už i ta je hotová. V koupelně dlouho zbývalo dodělat odendavací servisní kachle na vaně a ve zdi na přítah vzduchu. Ale už i to je dodělané, takže žádná díra pod vanu nebo do zdi, ale pěkně jedna hezká zeď ;-).

Z repertoáru vlastních realizací je pak montáž dalšího routeru na WiFi do prvního patra. Stále totiž bojujeme s mizerným signálem. Ačkoli jsem rád, že dům má železobetonovou konstrukci, tak naše WiFi routery to úplně neoceňují. Takže momentálně to vypadá tak, že dole jsou dva a nahoře jeden.

Na fóru už jsme na toto téma rozjeli diskuzi a vypadá to, že to budu řešit pomocí Ubiquiti UniFi AC Long Range. Ale ještě to chce trochu nastudovat.

Na závěr už jen fotka z mého stolu v technické místnosti, kde se mi pomalu ale jistě hromadí všechny objednané věci z Aliexpressu. Bohužel to jako na potvoru chodí tak, že se to ještě nedá moc pozapojovat, ale ten okamžik přijde ;-). A vlastně ještě jedna fotka. Pořídil jsem si laboratorní zdroj!

Konečně nebudu furt řešit, jak co napájet, ale budu na to mít toto. Bohužel, trochu nešťastná událost byla, že ho spatřila I. a zabavila mi ho se slovy, že bude pod stromeček……

Á propos stromeček… Už nám pěkně svítí před okny a připomíná, že Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady 🙂

Víkendové všehodílo

November 28, 2016 L Comments 2 comments

O víkendu konečně dorazil náš obkladač-řemeslník, kterého teď využíváme na dodělávání věcí v domě. Ačkoli je fuška ho do domu nahnat, tak výsledek jeho práce stojí vždy za to čekání.

Tentokrát nám instaloval po domě parapety. Práce opět precizní, krásně seříznuté i usazené. Navíc za rozumné peníze (1800kč za 10 parapetů včetně materiálu), takže jsme se mohli věnovat jiným věcem.

A to konkrétně dodělání technické místnosti tak, aby se do ní mohl dát server i zbývající věci z obýváku. Server údajně uprostřed pokoje už nedělal parádu, ale spíš překážel.

Takže jsem nechal v Bauhausu nařezat velkou pracovní desku na stůl, dovezl spoustu starých polic z garáže a dal se do práce.

Vymyslet dopředu, kde vlastně chci mít poličky na svoje arduino budování, nebyla žádná sranda. Jak mám asi tak teď vědět, co všechno tam budu potřebovat 😉

Takže jsem zvolil cestu čím víc – tím líp. Destku stolu jsem udělal 2.2m dlouhou a krom starých poliček z kumbálu jsem na zeď přidělal i poličku, co měla původně I. ve staré kuchyni, ale teď se jí už nehodila 🙂

Opět jsem využil i našeho čínského laseru, což byla fakt příjemná změna oproti klasickému přenášení roviny vodováhou. Takhle jsem si celou dobu svítil na zeď a do toho rovnou vrtal.

Nakonec jsem nad stůl udělal dvě řady polic z původních poliček a aby toho nebylo málo, tak nad to projistotu umístil ještě starou velkou polici z Ikey.

A takhle vypadá výsledek po vyklizení všeho nářadí, vysání, vytření a umístění prvních obyvatel.

Zároveň jsem pak přestěhoval i server, takže mám už všechnu technologii pěkně u sebe a finálně propojenou. K tomu jsem dal ještě do dveří do technické zámek, aby se tam malý terorista časem nedostal, až začne být mobilní, a netestoval všechny ty páčky a hejbátka 🙂

O víkendu jsme také “vyrobili” vánoční stromeček. Nechtěli jsme žádný umělý a já nemám rád ani zvyk každoročního zabíjení živého stromku. Dříve jsme měli různé pidi stromky z Ikey, které se ale nedožily déle než do léta.

A tak jsme koupili větší živý strom. Původně jsem ho chtěl koupit přímo z lesa, ale tam nám řekli, že stromky tohodle typu došly už v létě. Dobré vědět ;-). Takže jsme ho nakonec vzali v Bauhausu. Zatím na něj dáme jen led světýlka a necháme si ho venku před okny a pak, až nadejde čas, si ho přestěhujeme na chvilku dovnitř.

Na závěr pak už jen fotka z ekologické likvidace několika promočených OSB desek a jedné desky od skřínky. Trochu jsme to ještě doklidili kolem domu a toto bylo to poslední, co nám tu kazilo jinak malebné okolí domu 🙂

Loxone – chytré dveře ještě chytřejší

November 17, 2016 L Comments 63 comments

Tak jsem po čase zase trochu vytunil náš dům ;-). Trochu jsem se pustil do našich dveří. Protože jak už jsem tu párkrát psal, jejich elektrozámek mne bohužel dost zklamal.

Za prémiovou cenu zámku jsme od p. Vašíčka do dveří dostali ten nejzákladnější zámek. Takže jsme na nějaké pokročilé věci mohli zapomenout. Bohužel v době objednávání nás nenapadlo, že se dělají různé verze a jeho (zajímavé, že) nenapadlo nám to sdělit.

Raději nám tam dal to nejlevnější, co výrobce poskytuje (KFV AS 3500 A), ačkoli mi pak výrobce potvrdil, že za cenu, která převyšuje ten nejvyšší model. No nic.

Ale zpátky ke dveřím. Základní model umí jen to, že pokud se dveře zavřou, tak se ihned zamknou, a pokud se přivede impulz, tak se otevřou. Odemykání se musí vyvolat impulzem, nikoli klikou. A automatické zamykání se dá zablokovat jen mechanickým přepínačem. Což je dobré jako dočasné řešení, nikoli k nějaké pokročilejší automatizaci.

Samo-zamykání je fajn a cool, ale jen do té doby, než v domě bydlíte a přes den ho odemykáte 10x, protože vypustíte psa, protože pošťačka, protože PPL, protože dorazí rozvoz obědů, protože znova vypustíte psa, protože…,protože…, protože. A pokaždé čekáte 10-15sekund, což není moc, ale když pospícháte ven, tak to málo není.

A tak začnete ráno ručně přepínat mechanický přepínač, aby se Vám dveře nezamykaly, a večer na něj zapomenete. Nebo na něj zapomenete, když odjedete někam pryč. A tak zjistíte, že z automatických dveří se staly manuální.

A tak jsem začal přemýšlet, co by se s tím dalo dělat. Jak to do dveří nahackovat tak, abych jim mohl říct nejen, kdy se mají odemknout, ale i kdy se mají zamknout. První na řadu přišly typické destruktivní nápady.

Zkusím rozebrat zámek a uvidím, jak je to v něm udělané a možná by se zbývající kabely daly nějak donapojit (protože do zámku vede 5žil, ale aktivní jsou jen 3). Nebo, že by se dalo nějak provrtat k tomu mechanickému přepínači z boku dveří a propojit ho s tím kabelem. Nebo, že by se dalo nějaké relátko dovnitř zámku, aby se to nezapínalo.

No spousta nápadů, co smrděla dost velkým rizikem poškození a částkou rovné ceně nového zámku, v horším případě i dveří :-). Takže tudy ne.

Ale pak jsem dostal lepší nápad. Co když budu dveřím řídit, zda jsou pod proudem nebo ne a budu tak simulovat celé jejich chování. No nápad skvělý, ale měl několik ALE. Dost teď záleželo na zámku, jestli se nechá vmanipulovat do téhle hry, nebo jestli bude protestovat a moje úsilí sabotovat.

Takže, jak by to mělo fungovat a co bych od dveří chtěl:

v nočním režimu se budou dveře automaticky zamykat
při přechodu mezi denním a nočním režimem se dveře automaticky zamknou
v denním režimu se dveře jen zavřou, takže půjdou otevřít klikou
v denním režimu půjde dveřím při odchodu říct, aby se zamknuly (toto je trochu zákeřné)
v denním režimu půjdou dveře ovládat elektronicky z venku/mobilem (toto je hodně zákeřné)

Takže, co tedy dveře budou dělat. Pokud bude denní režim, dveře nebudou zamčené. Takže budou bez proudu. Pokud je budu chtít elektronicky otevřít, přivede se do dveří dočasně proud a zároveň se pošle signál na otevření dveří. Tady mohl nastat největší kámen úrazu.

Pokud by si totiž dveře po přivedení proudu usmyslely, že se nejprve musí zamknout (protože fázi zamykání minule nestihly udělat, neb byly odpojeny), znamenalo by to, že každému otevření by předcházelo zamčení a odemčení. Naštěstí to dopadlo dobře a pokud se přivede signál i napětí zároveň, rovnou se dveře otevřou (jen jim trvá cca 1sec než nabootují 😉 )

Abych mohl otestovat myšlenku s odpojováním proudu, přehodil jsem napájení dveří přes jedno ze dvou zbývajícíh relátek Loxonu (a tím se pomalu blížím k nutnosti rozchodit relé na Quidovi od Papoucha ;-))

Když jsem nápad otestoval a zjistil, že lze dveře připojovat a odpojovat od proudu bez jakýchkoli následků, začal jsem řešit chování v Loxone. Z naprosto primitivního modelu “napájení zapnuto/vypnuto” jsem se relativně rychle dostal k docela velkému schématu s komplexním chováním.

Tak jednak, dveře mají ladící přepínač, kdy je lze natvrdo nastavit do nočního režimu. Dál pak časovač, který noční režim (a tím pádem přívod nonstop napětí) zapíná sám.

loxoneconfig_2016-11-17_19-59-52

Dál pak signál na otevření dveří. To je ještě pořád docela easy.

loxoneconfig_2016-11-17_20-02-22

Jenže když je zrovna den, tak krom přivedení signálu otevření je potřeba ještě privést elektriku do dveří, aby se něco začlo dít, tedy aby se dveře zapnuly,

Jenže na jak dlouho tam napětí přivést, aby se zas dveře nezačaly rovnou zamykat? Takže to chce zapojit ještě čidlo otevřených/zavřených dveří a po otevření dveří vypnout přívod. Jenže, vlastně ještě ne. Nejdřív se musí zaaretovat zámek (nebo co to tam pak dělá). Takže je potřeba chvíli počkat (konkrétně 5s).

Tak jo, takže odemknutí z venku přes den bychom měli. Jenže, bylo by fajn taky moct přes den zamknout. Třeba při odchodu z domu by se to hodilo. A taky by to bylo fajn moct to udělat z domova, nikoli až když je člověk venku.

Tak jo, takže jsem si nastavil, že když dvoukliknu na tlačítko na dveře, na 5minut se mi aktivuje přívod elektriky, takže když odejdu, tak se dveře zamknou. Super. Jenže…. Co když si vzpomenu, že se potřebuju vrátit, nebo co když si to rozmyslím a nebudu chtít nakonec odejít? To jako dalších 5min se budou dveře pořád zavírat?

Takže ještě úprava. Po tom, co se aktivuje zamykání a dveře se zavřou, počká se na zavření a zamčení a přívod elektriky se opět deaktivuje.

A takhle to nakonec vypadá celé. Na to, že to je jen blbé otevření dveří, je to docela hukot ;-). Ale na druhou stranu, dveře se teď chovají přesně, jak chci.

Jediná šedá oblast nepokrytá diagramem je, když aktivujete dveře na zamčení v době, kdy jsou zavřené. Tím pádem se ihned samy zamkou. Jenže teď, je to bug nebo feature? Na jednu stranu by bylo možná dobré mít to tak, že se dveře zamknou až po otevření a zavření (což lze snadno detekovat). Jenže co když bude chtít někdo zamknout ve chvíli, kdy jsou dveře zavřené?

Například budu třeba pryč, za dveřma bude týpek s nožem a I. bude chtít zamknout. A bude asi dost nešikovné, když bude muset nejdřív otevřít, toho magora s nožem poprosit, ať odstoupí a počká, pak dveře zavřít, nechat je zamknout a pak teprv magorovi říct, že už je zamčeno a teď se teda už může zkusit dostat dovnitř.

No, takže jsme to nechali tak, že se to zamyká rovnou. Jestli je to dobré nebo ne se uvidí časem (doufám, že na nějakých víc veselých situacích :-)).

Otázka na závěr

Na závěr bych měl dotaz na Vás šikovnější v elektřině. Narazil jsem u Energomonitoru na ECT Sondy. Jde o indukční měření spotřeby energie. Sice to není 100% přesné, zato se to dá ale dát na jakýkoli kabel v rozvaděči a tím orientačně měřit spotřebu na jednotlivých okruzích.

Máte někdo přestavu, jestli by to šlo napojit na Loxone, případně klidně s nějakým bastl-udělátkem na arduinu a podobně? Energo monitor k tomu má svojí krabičku, ale to už pak vychází dost draho. Případně, jestli nevíte o nějaké AliExpress alternativě za méně peněz (za toto chtějí 400-1000kč).

Zkoušel jsem hledat, ale jokoby byl energomonitor první s něčím takovým. Našel jsem pár profi kleští na měření, ale něco pro využití v chytrých domech vůbec.

Link na diskuzní fórum, kde pokračuje diskuze

Víkendový úklid kolem domu

November 13, 2016 L Comments 2 comments

Pokud se chystáte stavět nebo už stavíte, tak mám pro Vás jednu krutou pravdu. Okamžikem nastěhování se jakákoli činnost stává 100x složitější ;-).

Takže běžný úklid kolem domu, který dřív ani nestál za povšimnutí, je najednou heroickým výkonem. Najednou máte doma spoustu jiné práce, najednou už není potřeba spěchat a všechno řešit a najednou se na ty stavební a úklidové věci vlastně ani nedostává času.

Ale protože “Winter is coming”, tak jsme se rozhodli udělat ještě úklid kolem domu a na bazar naházet i zbytky našeho původního bydlení (ačkoli o to asi tady zájem nebude, takže jen stručně seznam tady.

Kromě obvyklého provozního bordelu kolem domu jsme hlavně chtěli zpacifikovat všechno nářadí a kýble, které se nám jaksi do domu nevejde. Bohužel stavební boudu jsme prodali a novou jsme nezvládli nechat vyrobit.

Takže jsem vyrobil improvizovaný přístřešek z europalet, polystyrenů, zbývajících fošen a plachet ;-). První verze byla ještě taková nedomrlá, ale tu dnešní si musim pochválit. Krásný suchý přístřešek pro všechno, co se nám už domů nevejde 😉

Další část úklidu pak byl odvoz suchého klestí a plevel, co nám vyrostl na naší hromadě ornice za domem. Původně jsem to chtěl pálit, ale to by nás tu asi dost nesnášeli. Takže šup s tim na vlek a odvézt na místní bio skládku.

A na závěr pak zazimovat i vlek samotný. Tím jsme připraveni na zimu 😉

Jak se nám bydlí – topení (aktualizováno)

November 5, 2016 L Comments 77 comments

Aktualizace: Z nějakého důvodu z článku vypadly všechny obrázky včetně snímků obrazovek Loxone. Věřím, že s obrázkama bude článek minimálně jednou tolik zajímavější 😉

Ačkoli už poslední dobou není moc co psát o stavění, dostáváme sem tam dotaz jak se nám bydlí s tím a tím. Jak fungují peletky, jak loxone, jak topení….

To nás přivedlo na nápad s novým nepravidelným miniseriálem, kde budeme popisovat naše zkušenosti se vším možným, co jsme si do domu nasadili :). A protože se nám ochladilo a já teď nejvíc řeším topení, začneme s tím.

Jak už jsme psali dřív, vytápění máme řešené tepelným čerpadlem od Acondu s výkonem 3.6kW (seznam článků tady) a slinky kolektorem, který jsme si sami pokládali (článek tady). K tomu máme interiérová peletková kamna Kalor Ermetica 6 s výkonem 1.5kW – 6kW s hermeticky uzavřená pro pasivní domy.

Zkušenost s obojím máme hodně pozitivní a i když jsme při nutnosti předělat komín dost nadávali a říkali si, že kamna už nikdy, takhle s odstupem už bychom kamna zase chtěli 🙂

Co se tepla týká, tak dokážou hodně rychle vytopit obyvák s kuchyní a postupně se pak teplo “rozteče” po zbytku domu. Kamna jsme pouštěli jednak ze začátku, když jsme koupali malého, tak aby tu bylo aspoň 25C (což se dalo dosáhnout tak za 30min hoření). Dál si je I. pouštěla, když jí bylo ze začátku chladno, ale hlavně je to super věc na interiérovou atmosféru.

Zatímco od nastěhování jsme ještě ani nezprovoznili televizi, tak kamna jsme si takhle jen tak pouštěli už několikrát :). Na tom plápolajícím ohni a teple z hoření prostě něco je.

Co se pak týká tepelného čerpadla, tak tady jsme spokojeni uplně maximálně. Samozřejmě na úplné výsledky musíme počkat až nakonec topné sezóny, ale i tak už teď vidíme, co má (respektive nemá) čerpadlo za spotřebu a jak se to asi bude vyvíjet.

chrome_2016-11-05_16-05-13

Čerpadlo v základním režimu funguje tak, že kompresor běží na 60Hz. Při těchto otáčkách má spotřebu 700W-900W, při kterých je schopné ohřívat vodu ve výměníku o cca 3C rozdílu mezi teplotou vratky a teplotou odchozí vody do systému. Momentálně topíme na 23C.

Pokud by čerpadlo jelo celý den nonstop, znamenalo by to spotřebu 16kW-22kW denně. V současných podmínkách si čerpadlo bere 10kW-12kW, pokud přes den nesvítí slunce. Pokud zasvítí, spotřeba jde razantně dolů někam k 6kW, protože se dům vyhřeje přes okna.

Pokud budou větší mrazy, kompresor umí jet i rychleji a zvedne rychlost na 70Hz a více. Když jsem přes servisní menu nastavil natvrdo 70Hz, spotřeba vzrostla na 900W-1100W, takže by hypotetická denní spotřeba byla cca max 28kW.

Když bych počítal, že topit budeme cca 7 měsíců a vycházel jsem z hodnoty 12kW denně (což ale je myslím přehnané), vychází mi to na 2600KW. To při ceně elektriky 2Kč za 1KW dělá parádních 5200kč za topení ročně (a to je v tom i ohřev teplé vody pro domácnost – denně spotřebujeme cca 0,4 kubíku teplé i studené vody denně, teplá z toho bude by oko polovina).

chrome_2016-11-05_16-07-28

Zbylých 5 měsíců se pak bude ohřívat pomocí TČ jen teplá voda a to podle statistik dělá cca 2KW denně, takže nějakých dalších 310KW, takže cca 600kč.

Co se vytápění týká, tak by se spotřeba navíc měla do budoucna snížit ještě o dalších až 40%. Je to tím, že je v domě stále hromada vlhkosti, která při vytápění polyká teplo o sto šest. Prý zhruba už v půlce topné sezóny by mělo být vidět, jak se spotřeba snižuje. Tak uvidíme, bylo by to fajn 🙂

Ještě musím poznamenat, že v současnosti jede čerpadlo i trochu neefektivně. Jsou natvrdo otevřeny všechny okruhy v domě a do čerpadla se počítá průměrná teplota ze všech místností. Do budoucna (čti až bude víc času) si chci pohrát v Loxone s chytrou regulací teplot tak, aby se otevíraly a zavíraly ventily dle teploty v jednotlivých místnostech a do čerpadla se posílaly údaje o teplotě vždy jen z otevřených místností.

K tomu mi v Acondu připravili přístup na všechny hodnoty čerpadla přes Modbus, takže jsem schopný z Loxonu ovládat veškeré hodnoty, stejně tak vyčítat, kdy například jede jen čerpadlo, kdy jede patrona (to se mi zatím nestalo), posílat do čerpadla příznak HDO, venkovní teplotu, vnitřní teplotu, … Takže nemusím mít nataženou hromadu dalších drátů do čerpadla, ale stačí ethernet a všechno mu pěkně servíruju, jak potřebuju :).

Třetím zdrojem tepla je slunce. Jak už jsem zmiňoval, stačí aby přes den svítilo a čerpadlo se skoro ani nezapne. Když jsme zvažovali velká okna na jih, tak jsme si říkali, že by to na topení mělo být znát. Ale dokud to člověk nevidí na vlastní oči, tak fakt nevěří.

Je opravdu super, když venku je třeba 5C ale slunce svítí, jak je v domě krásně teplo. Sluníčko nám pak svítí na téměř celou podlahu v obýváku a kuchyni, takže se ohřívá nejen vzduch, ale i podlaha a tím pádem i voda v podlahovce, co to pak roznese po celém domě. Co ještě musím doladit, aby se v takovýchle situacích vytáhly samy žaluzie, a to jak dole v kuchyni a obyváku, tak nahoře v pokojích. To zatím dělám ručně, ale mám to na svém TODO listu k udělání.

chrome_2016-11-05_16-25-30

Poslední věc, co bych ještě vyzdvihl, je Loxone a všechny statistiky a grafy, co máme. Je opravdu parádní se moct kdykoli i zpětně podívat, kolik byla teplota na severu, kolik na jihu, kolik svítilo slunce, kolik zrovna byla spotřeba čerpadla, atd.

Bez toho by člověk prostě věřil, že to nějak funguje. Občas možná kouknul na elektroměr, řekl si “Hm” a tím by to haslo. Takhle ale jde krásně sledovat jak se vyvíjí teplota v obyváku vůči tomu, kolik svítí slunce, jak rychle se to ohřeje, kolik pak spotřebuje čerpadlo energie, atd. Prostě datový ráj 🙂

Dokončování detailů v domě

October 19, 2016 L Comments 0 Comment

Tak se po delší době zase hlásím s informacema o průběhu naší stavby, teď už spíš teda o dokončování bydlení. Jedním slovem, je to peklo ;-).

Po nastěhování jsme ještě měli elán a hromadu věcí jsme každý den dodělávali. Čím víc toho už ale bylo hotovo, čím víc jsme byli zabydlení a hlavně čím víc jsem se už přepínal z režimu stavebník opět do role programátor, případně do nové role táta, tím těžší bylo cokoli dodělávat. Jakmile na to člověk nemá celý den, ale řeší tisíce věcí a ví, že jen jedna z toho jsou například lišty nad schodištěm, tím hůř jsem se do toho dokopával.

Naštěstí máme našeho obkladače-řemeslníka, co umí opravdu všechno, práce se nebojí a jeho výsledky jsou opravdu dechberoucí. A tak jsem už některé dodělky vzdal a domluvil se s ním, že k nám každý týden většinou na jeden den dochází a dodělává to, co já už nestíhám/nezvládám/nedávám ;-).

Protože například lišty. Z hliníku, cca 2-3mm tlusté a 3x3cm široké. Zkusil jsem to řezat plátkem, šlo to pomalu, blbě a zkosené hrany mi prostě nešly. Zkusil jsem flexu s kotoučem na železo, to to tak akorát rozžhavilo, ale neuřízlo. Zkusil jsem koupit dokoce speciální kotouč (poradili mi, že je na to dobrý kotouč na keramiku nebo co to bylo) a ten to spíš tavil než řezal.

Výsledkem byl naprosto křivý řez, který jsem pak ladil pilníkem. Po čtyřech hodinách práce jsem slavnostně přiložil dvě lišty hranama k sobě a výsledkem byl odporně ožužlaný spoj. Na to jsem neměl, lišty jsem uklidil a počkal na řemeslníka.

Ten za 3 hodiny měl hotových 6 řezů, naprosto precizně rovných a usazených na silikon tak, že to vypadalo jak z výroby. Prostě fakt umí. A tak jsem se s ním domluvil i na přechodových lištách mezi místnostma a dalších pracech.

Než ale šlo dělat lišty a tyhle serepetičky, bylo potřeba vyřešit naše schody. Z totálně beznadějné situace se ale po jeho dvou celodenních návštěvách stalo dílo hodné obdivu a jen co to viděli sousedi, už po nás chtěli jeho číslo.

Schody jsou úžasné. Koupili jsme nerezové protiskluzové lišty (ty vyšly na 6.000kč a prej to bylo ještě levné, jinak od němců prý běžně za 12.000kč), dokoupili jsme dlažbu a zbytek už jen šikovnost obkladače.

2016-10-08-21-43

S prací a materiálem nás přeměna zoufalého stavu v dokonalý vyšla na cca 20.000Kč. Zpětně jsem opravdu rád, že ty z masivu nešly udělat. Stály by nás 60.000 a neladilo by to tak pěkně, jako to je teď.

Jako další zářez v naší knize Úpěchy a finalizace jsou žaluzie. Máme už nainstalovanou i poslední žaluzii, co si tenkrát chlapi odvezli, a co víc, máme na všech žaluziích docvakanou vodící packu na poslední žaluzii. Takže když teď sjedeme žaluziemi až dolů, jsou krásně zarovnané s parapetem a vše funguje, jak má.

Nakonec to firma vyřešila opravdu bez jakéhokoli doplatku nebo i náznaku o to, se z toho vykroutit. Jak jsme se tenkrát domluvili, tak pak dorazili a vše nainstalovali.

A co víc, dokonce prý ten týden, co byli u nás, pak jeli přímo k výrobci (Isotře) domluvit, aby to už dávali takto na všechny žaluzie, že jim to také přijde lepší (jen mne zaráží, že jsme fakt jediní, kdo si toho všiml).

Další povedenou (ačkoli jen částečně) věcí jsou skla od sklenáře. Co se povedlo jsou šoupací dveře mezi obyvákem a chodbou. Jsou fakt super, stály 18.000Kč a pískovaný vzor je fakt pěkný.

Co se ale nepovedlo, tak dovezli i celoskleněné zábradlí nad schody a když dvě velké plotny skla vytahali nahoru, zjistili jsme, že na ně jaksi zapoměli vypískovat stejné vzory, co jsou na dveřích. Takže si je zase museli odvézt.

Další pokus by měl být buď koncem tohoto týdne, nebo pak ten příští. Zároveň ještě musí doladit silnější dojezdy u skleněných dveří a nějaké další maličkosti.

Aby to ale nevypadalo, že už neděláme vůbec nic, tak se musím pochlubit instalací dveří a rámu do naší horní prťavé technické místnůstky. U stolaře jsem nechal vyrobit rám a nábytkové dveře přesně na míru otvoru a celé jsem si to nainstaloval sám. Díky tomu přišly celé tyto dveře jen na 1500kč, což je luxusní cena 😉

Sice byla trochu drbačka to celé vyvážit a nějak rozumně rovně usadit do otvoru, co ani vzdáleně nepřipomínal ideální obdélník, ale povedlo se. Výsledek vypadá nějak takto a jsme s ním naprosto spokojeni.

A to je ze stavebních novinek prozatím vše. Jako další nás čekají parapety, doladění komínu po bouracích pracech, snad už úspěšná montáž horního zábradlí a nějaké další uhlazovací maličkosti.

Pak už by mělo být snad stavebně všechno pro kolaudaci, zároveň bychom snad tou dobou už měli mít i všechny revize a vyjadřovačky a pak hurá na stavební úřad zkusit zkoladouvat.

Zkusit proto, že podle názoru všech našich sousedů se tady kolaudace nikdy nedává na první pokus ale vždy se nějaké maličkosti prostě najít musí. Ty se odstraní, prokáže se to fotodokumentací a pak už by to mělo být ok. Tak snad to tak opravdu bude 🙂

Vodnický bazar, tentokrát kuchyně

October 11, 2016 L Comments 8 comments

Přátelé, kamarádi, pravidelní čtenáři i kolemjdoucí ;-). Tentokrát tady máme naprosto neodolatelnou nabídku, a to naši ex-kuchyň z původního bydlení.

Ačkoli si ji původně měl koupit nový nájemník, nakonec se nám to nějak zkomplikovalo, a tak jsme se rozhodli zkusit ji nabídnout i tady na blogu a podle zájmu či nezájmu ji pak nechat buď tak, či tak.

Kuchyň je to Decodom, je stará tuším 6 let. Kuchyň má pneumatické dojezdy u šuplíků a tlumiče zavírání u dvířek.

57af69cf1b0a62b42c150100

Kuchyň se skládá z 60tkové skřínky pro varnou desku, 90tkové skřínky s šuplíkama na příbory, rohové 90tkové skřínky na dřez a pak boční 60cm desky pro zasunutí myčky.

K tomu pak ještě jedna kuchyňská skříň, 2.36 vysoká (tuším) s šuplíkama i dvířkama.

57af6975e47ebe3276730100

K tomu horní skřínka na talíře a skleničky – 60cm, menší skřínka 30cm na menší talíře, rohová skřínka 60cm na skleničky na víno a rohová skřínka s poličkama.

57af69acdc08db43ca8b0100

A jako bonus pult s nerezovýma úchytama a v případě zájmu klidně i ta krásná červená zeď z cihel 🙂

Kromě kuchyně samotné pak bude součástí prodeje také sklokeramická varná deska (jen elektrika, bez indukce), dřez, baterie, myčka whirpool 6 smysl (cca 4 roky stará), lednička (cca 10 let stará, té už se to blíží, ale zatím slouží) a mikrovlná trouba whirpool s horkým vzduchem. A pokud by byl zájem, tak i gril, co jde vidět nad myčkou, ale ten už má taky něco nagrilováno, a pak zářivka nad dřezem.

Za to vše komplet jsme původně chtěli 25.000 Kč. S původním zájemcem o náš ex-byt jsme byli i dohodnuti. Bohužel, zájemce nějak nedopadl a nový zájemce je nám ochotný dát 16.000Kč za linku a nechce spotřebiče.

A tak jsme tady. Pokud by se Vám někomu linka líbila, ať už komplet, nebo jen bez spotřebičů, nebo naopak třeba jen spotřebiče samotné, nadhoďte nějakou cenu. Pokud bude cena vyšší než u nového zájemce, nebo to půjde nějak skloubit, rádi ji pošleme mezi Vás.

57af69c08dd8092b2fd40000

A když to nedopadne, holt ji dáme bez spotřebičů a ty zkusíme pak prodat někam do bazaru.

Linka je k vyzvednutí ihned, nejpozději pak do konce měsíce (po složení zálohy) v Brně Židenicích. Nabídky prosím pište dokomentářů nebo na mail [email protected] ;-).

PS: Kuchyň je prázdná bez příborů/hrnců/… Součástí nabídky je jen to, co je vyjmenováno v textu (tzn například bez poliček na zdi vedle ledničky, atd.). Kdyby bylo něco nejasného, ptejte se.

PS2: Součástí kuchyně není ani bíla skříň vedle potravinové skříně. Ta je už přestěhovaná v domě a jsou v ní věci pro prcka.

PS3: Link na inzerát na bazoši, kde je o něco více rozměrů skřínek https://nabytek.bazos.cz/inzerat/64159376/Prodej-rohove-kuchynske-linky-se-spotrebici-cena-25-tisic.php

Loxone – čidla oken, impulzní vodoměr a Quido

October 4, 2016 L Comments 43 comments

Článek nakonec vydávám s týdenním zpožděním, protože vzhledem k narození malého jsem ho tenkrát nestihl dopsat. Proto prosím berte časové údaje s rezervou 😉

Tak mám hotové další dvě věci v našem chytrém baráku. Už mi fungují čidla oken/dveří a naše dva vodoměry na vnitřní/venkovní vodu. A protože od víkendu už je delší doba, tak už jsem zase zapoměl na všechno to zlé, co mi Loxone prováděl, a zase ho jen bezmezně miluju 🙂

2016-09-22-11-44-01

Obě zmíněné věci jsem rozchodil přes Quida, což byl i hlavní důvod mých frustrací. Ale je tomu 3 dny a zatím vše funguje naprosto bezchybně.

Jo, a asi by stálo za zmínku, že můj Quido dostal ještě přední brnění, protože bez něho bylo všechno až moc nebezpečně přístupné a dost jsem se bál, že se tam stane nějaká nehoda.

Jako první jsem rozcházel vodoměry. Tam to bylo docela snadné. Vodoměr má impulzní výstup, přes který se dá prohnat až 30V, takže 24V funguje naprosto skvěle. Vodoměr jsem si nechal upravit tak, aby tikal každý litr (ačkoli prý běžně stačí jendou za 10l, ale já to chtěl detailnější 😉 ).

Vodoměry se pak v krabičce napojují na jednu CATynu spolu s 1-wire rozhraním z boileru a odtamtud pak rovnou do rozvaděče. Tam už jsou přivedené jako vstupy Quida a spokojeně tikají.

Pak už jen nastavit v Loxone configu a statistky odběru vody byly hotové.

O něco větší oříšek pak byly čidla oken, tam u6 té práce bylo na dva dny. Když jsme teď už kdysi dávno chystali rozvody elektriky, z každého okna jsme kabel z čidla svedli do instalační krabičky pod oknem, kde zároveň začínaly kabely svedené do rozvaděče.

A protože jsme tenkrát nesehnali čtyřžilový kabel, vedou tam vždycky dva dvoužilové. Čtyřžilový proto, že dva jsou kontakt otevřeno/zavřeno a druhé dva pak tamper kontakt, že čidlo funguje v pořádku.

Takže u každého okna bylo potřeba kabely zkrátit, oholit spojit, zaizolovat a zpátky zarolovat. Krásná odpočinká práce, jen to dost trvalo (mám pocit, že víc než půl dne).

Opět jsem si nemohl vynachválit systém spojování přes dutinky. Protože pájet to, tak to dělám deset let.

Když bylo nataháno, přesunul jsem se k rozvaděči. Tam bylo potřeba vymyslet, kde a jak to celé spojím a kudy svedu do Quida. Původně byly kabely ze zabezpečovačky od p. Hrubana připraveny nad rozvaděč.

Bohužel část kabelů byla relativně krátká a celkově by se celé to veledílo dělalo nahoře složitě. A tak přišel nápad přesunout kabely pod rozvaděč. Chvilku jsem váhal, jestli tím něco nepokazím, ale podle mě to nevadí ;-).

Pro jistotu jsem ale kabely neštípal, ale jen později smotal pod rozvaděčem, takže v případě potřeby se dají zase vytáhnout nahoru (už sice ne za lištama uvnitř, ale bokem vedle rozvaděče je na to místo).

Po vytažení následovalo propípání těch, kterým se ztratilo značení. Naštěstí jich nebylo moc, takže to šlo dobře. Pak všechny zkrátit, oholit a roztřídit dle patra a typu (okno/tamper)

Všchny okruhy tamperu jsem propojil do série za sebou v rámci každého patra. Je asi zbytečné, testovat dalšími 14ti vstupy, jeslti kabel funguje (na druhou stranu, mám pořád volných cca 70vstupů, takže i to by šlo 😉 ).

Další na řadu pak přišlo propojení všech přívodních kabelů do okenních kontaktů. Dutinky opět neselhaly a můj poslední úlovek – master dutinka, zvládla spojit v rámci patra všechny kabely do sebe 😉

Dalším krokem bylo svedení druhého vývodu kabelu z oken do CAT kabelu, ve kterém pak kontakty putují ke Quidovi. Opět dutinky, kleště a jedem ;-). Výsledek pro obě patra pak před zaizolováním vypadal takto.

Pak natavit bužírky…

Celé zaizolovat…

Propojit přívodních 24V do okruhů dolního a horního patra pro tamper a okna…

A celé ještě jednou zaizolovat, smotat a schovat pod rozvaděčem.

Tím byla hotová dolní část a zbývalo už jen přivést CATyny (nakonec 3) ke Quidovi a opět napojit do svorek.

A když bylo propojeno, zbývalo to zapnout (a pak naprogramovat). A zapnutí je vždycky nejhorší…..

Když jsem to v první chvíli uviděl, moje myšlenka byla “tyvole, nějaká chyba, snad to neshoří” ;-). Naštěstí žádná chyba, jen tím, že všechna okna byla zavřená, tak všechny kontakty byly nonstop sepnuté a tím pádem Quido notifikuje, že je kontakt sepnutý.

Takže zapojeno by bylo, teď ještě SW. Takže jsem začal mapovat a pojmenovávat vstupy z Quida, to šlo dobře 😉

A pak začal testovat, jestli se vše správně detekuje a ukazuje. No, tak tady už to bylo horší. Když jsem okno otevřel/zavřel, tak se nic nestalo. Což bylo fakt divný, protože diody správně zhasínaly a rozsvěcely se.

Co bylo zajímavé, když jsem klikl na žaluzii, stav oken se sám správně obnovil. No tak to už bylo úplně divné, takže jsem začal s hledáním problému. O cca hodinu později jsem zjistil, že jen prvních 60 vstupů pošle UDP paket při změně (a ten pošle stav všeho), zatímco zbývajících 40, na kterých jsou okna píchnuté, notifikaci neposílají.

První myšlenka byla, že je Quido zabugovaný. Ale nedalo mi to a začal jsem pročítat manuál. Hned na začátku manálu je napsáno, že výchozí chování je, že se notifkace posílají všem vstupům. Hledal jsem, jestli to teda neni nějaké omezení pro 100 vstupovou variantu, ale také nic.

Chybu jsem nakonec zjistil až přes dokumentaci a specifikaci Spinel protokolu, kde je jeden z řídících příkazů sloužících k vyčtení nastavení notifikací. No, a co byste řekli. Bylo to nastaveno jen na prvních 60. Takže jsem pak další hoďku strávil tím, že jsem zjišťoval, jak sestavit UDP paket tak, aby přenastavil Quida (protože toto se nedá udělat přes webovou konfiguraci).

Naštěstí se povedlo a všechno začalo notifikovat. Ale byl to oser. A abych to už nemusel nikdy opakovat (a ani nikdo jiný, kdo pak o Quido podporu bude mít zájem), doprogramoval jsem to jako další feature do mého Loxone programu. Takže teď, kdykoli se inicializuje spojení, raději se pošle nastavovací paket.

{0x2A,0x61,0x00,0x13,0xFE,0xBA,0x10,0x01,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0xFF,0x5D,0x0D}

A tak to zase vypadalo, že všechno funguje. Jenže jen do doby, než jsem zrestartoval Loxone miniserver (protože jsem nahrával další novou verzi). Po restartu totiž stav všech oken zmizel.

Stačila chvilka testování a důvod byl jasný. Quido posílá info jen při změně stavu. Jasný že. Jenže když se miniserver zrestartuje, tak se na Quidovi žádná změna nestala a tím pádem žádný stav není (a nějakou remanenci na stav programu jsem nenašel).

Takže zase zpět do dokumentace, tentokrát rozšířit program tak, aby se po restartu Loxonu zeptal Quida, jaký je aktuální stav. A když už se bude umět ptát, tak krom startu se bude ptát i jednou za minutu (nastavitelné), aby v případě ztráty paketu se informace nejpozději za 60s sama zaktualizovala.

{0x2A,0x61,0x00,0x05,0xFE,0xBB,0x31,0x85,0x0D};

A to je on, Spinel paket zjišťující stav Quida. Takže opět nejprve otestovat ve Spinel terminálu a když to běhalo, šup s tím do programu. Tím se program zase o něco nafoukl, ale zároveň stal zase o něco robustnější.

Poslední úprava, kterou jsem ten den dělal, bylo lepší filtrování zpráv z Quida. Jelikož si sám parsuju Spinel protokol, je potřeba správně odlišit jednotlivé zprávy. A protože jsem tenkrát udělal jen takový hala-bala parser (ale stačilo to), stala se mi v cca 2 ráno zajímavá věc.

Jak jsem tak ladil předchozí dva problémy, poslal jsem Quidovi testovací UDP zprávu, která měla vrátit stav zařízení, jeho jméno, adresu a další blbiny. Problém byl, že to vrátil do Loxonu, kde byl můj nedokonalý Spinel parser a ten si to vyložil tak, že někdo právě namačkal v náhodém pořadí všechny žaluzie po celém domě (protože tlačítka na žaluzie jsou také pověšené na Quidovi).

Takže docela veselo, když se začaly žaluzie všechny najednou vysouvat, otvírat a zase zavírat podle toho, co zrovna za stav přicházelo od Quida ;-). Chvilku trvalo, než jsem to zastavil, ale nikdo nasraný od sousedů nepřišel.

Takže i to jsem později vyladil tak, aby už parser zohledňoval opravdu jen zprávy, co jsou pro něj, navíc jsem tam přidal podporu podepisování paketů, takže i pozná, které jsou jeho a které případně něčeho jiného.

Poslední věc pak bylo ještě správně zvizualizovat stavy oken, ale to už byla docela brnkačka. Akorát při vytváření logiky “celé patro uzavřeno” jsem si trochu povzdechl, proč nemůžou být AND/OR bloky udělané pro více vstupů než dva. Asi zase nějaká sadomasochistická stránka Loxone vývojářů, co raději obrovský vývojový blok, než malé přehledné bloky 😉

A takto to vypadá pak ve vizualizaci. Naprosto suprové, hlavně na kontrolu při odchodu z domu. Do budoucna pak plánuju napojit to na nějakou diodu, případně pípnutí, aby člověk věděl, jestli je to ok a nemusel koukat do mobilu.

A to je pro teď asi vše. Všechno už funguje, jak má, a nevypadá to na nějaké komplikace. Je možné, že při připojování dalších věcí zase na něco narazím, ale pro teď se zdá být podpora Quida stabilní.

Blowerdoor, schody a další radosti

September 27, 2016 L Comments 38 comments

Začnu blowerdoor testem. Rovnou z kraje řeknu, že jsem z něj smutný.

Ne, že by nám nevyšel. Vyšel pěkně a spousta lidí by za něj byla rádo. Jenže, průměrný výsledek máme zase “jen” 0.33. A důvod je fakt pitomý.

A tím jsou vývody rekuperace mimo dům. Jelikož odpadní vývod vzduchu je už zaizolovaný kaučukovou izolací, nedal se výduch ucpat na 100%. Ačkoli byl takto utěsněn, tak byl igelit stažen jen vůči kaučuku, který ale podfukoval dolů do střechy do polystyrenu.

Ještě horší byla situace s přívodem čerstvého vzduchu. Mřížka je od fasádníků naplno zapuštěná a zatažená do fasády, takže se nešlo dostat přímo do trubky. A když se mřížka zalepila, tak to opět profukovalo spojem mřížka-trubka.

Abych situaci trochu vylepšil, narychlo jsem zavřel oba ventily na okruhy vzduchotechniky. To výsledek vylepšilo na 0,26 podtlakového testu.

Jenže pak jsme měřili přetlak a ten vyšel 0,39. A jelikož jsme docela pospíchali (byl tu řemeslník na opravu schodů a náš projektant s člověkem, co měřil, pospíchali dál) a číslo splňovalo zelenou, víc jsme to neřešili.

Až když odjeli jsem zjistil, že moje “dokonalé” zaizolování dostalo při druhém měření hned dvě rány. Tou první bylo, že se mi odlepila část lepenky na venkovním přívodu vzduchu a tou druhou, hlavní, obě klapky se mi samy zpátky otevřely, protože jsem to naklikal v Loxonu narychlo blbě (a to je taky důvod, proč druhé měření, ty červené tečky, jsou o tolik výš než ty kulaté, první měření. Jde ot vidět na prvním obrázku).

Takže z toho mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu mám výsledek stále “jen” 0,33, na druhou stranu jsem ho dosáhl s otevřenou dírou skrz rekuperaci, takže zbytek baráku musí těsnit jak sviňa :-).

Stále mám uvnitř pocit, že bych si to nejradši nechal změřit znova, abych věděl, jak dobře jsme to udělali. Na druhou stranu i za neoficiální měření bych dal nejméně 2000kč jen proto, abych věděl, že je to třeba 0,22 (což původně vypadalo, protože první test byl 0,26 a druhý, přetlakový, obvykle vychází ještě méně). Ale za to dát 2000Kč se mi fakt nechce. Ale vrtá to ve mně 😉

Další novinkou je začátek prací na našich křivo-šišo-schodech. Včera ráno na ně konečně dorazil řemeslník. Celý plán se schodama se nakonec dost zjednodušil z původního broušení-sekání na zašalujem-dobetonujem.

Jako první jsme do schodů navrtali turbošrouby, které budou fungovat jako armování pro spojení starého a nového betonu. Elegantní nápad, jde vidět, že ten člověk ví.

Když byly schody jako jehelníček, dalším krokem bylo jejich natření adhezním můstkem, aby se betony opravdu pořádně spojily.

A pak už se šalovalo a dobetonovávalo. Za včerejšek se zvládla zhruba půlka schodů, ve středu pak budeme pokračovat. Zabedníme a zabetonujeme horní půlku, dolní pak odbedníme a pomocí nivelační stěrky srovnáme nášlapnou stranu schodu. Pak už “jen” vše obložit dlažbou a snad už i schody budou vyřešeny.

A na závěr zviřátko :-). Tohle nám náš bílý trhač našel v plachtách za domem. Moc se mu odtamtud nechtělo, ale nedalo se nic dělat. Přenesli jsme ho do pole, kde si zafuněl a odešel hledat novej pelíšek.

Vodnický blog

Vodnické příhody, projekty a vše ostatní. Teď hlavně o stavbě domu a programování

Browsed by
Tag: dum