A ještě porovnání aktuálního stavu s finální vizualizací
Náš dům po třech měsících stavby ze všech úhlů
Dneska bylo po delší době docela pěkně, tak I. nafotila ten náš hrad ze všech stran. Na to, že stavíme tři měsíce je to docela dobrý výkon ;-).
Přeskládat a nechat dál schnout
Dneska jsem byl znova na otočku na stavbě. Bylo potřeba ještě natáhnout boční polystyreny na vikýři lepidlem a perlinkou, aby mohli zítra střechaři boky oplechovat.
S touhle prací jsem moc nepomáhal, protože to znamenalo vylézt na střechu a dělat vše tam, což už je na mě fakt moc silné kafe. Takže jsem asistoval jen ze žebříku, který ale sám o sobě byl už v pekelné výšce 😉
Za poslední dva dny střechaři položili fólii a dali latě a kontra latě, takže dovnitř nám už skoro neprší.
Zbývá zakrýt špičku střechy, což budou dělat zítra a pak už začnou pokládat tašku.
To hlavní, co jsem dneska dělal, bylo přeskládání všech miliónu kusů polystyrenu tak, aby se co nejméně dotýkaly a měly mezi sebou co největší mezeru.
Ty kusy, které jsme včera nanosili dovnitř a dali trochu s rozestupem, krásně uschly. Bohužel většina byla na sebe až moc nalepená, takže tam vlhkost zůstala. Protože už je většina patra pod střechou, rozmístil jsem polystyrén defakto úplně všude, takže snad pořádně vyschne.
Co se týká betonu pod naši rovnou střechou, tak naštěstí schne. Zatím (ťuk ťuk) žádné přeháňky a snad ještě tak den/dva a bude to úplně suché. Pak nastane fáze, kdy musím sehnat nějakého střechaře, aby to konečně dodělal. Kontaktů mám spousty, ale zatím nemá nikdo čas. Tak uvidíme.
Rozebrat a nechat uschnout
Včerejší den na stavbě byl poněkud frustrující. Konečně přestalo pršet a tak jsme se pustili do rozebírání ploché střechy. Bohužel nám totiž nedorazil člověk na natavení horní izolace a minulý týden nám polystyreny krásně promokly.
Abychom zjistili rozsah škod, nejprve jsme na jednom místě rozebrali všechny tři vrstvy polystyrenů. Tak jsme zjistili, že nám voda stojí nejen na parotěsce, ale i pod ní, a tak nebylo zbytí.
Polystyreny jsme tedy postupně číslovali, rozebírali a v podkroví opírali o zdi tak, aby mezi nima byla mezera a voda z nich tak mohla odtéct a desky mohly uschnout. Naštěstí už střechaři stihli položit na polovinu šikmé střechy střešní folii, takže pokud by v noci přišla nějaká přeháňka, budou aspoň v relativním suchu. (Update – přeháňka nepřišla a dnes střechaři položili zbytek folii, takže teď už budou v suchu a bezpečí určitě.)
To vše se odehrávalo za živých komentářů střechařů, kteří zastávali názor na číslování se vykašlat. Podle nich je pak stejně v tom obrovském množství nebudem moct najít a budem to mastit tak, jak nám to přijde pod ruku. To je celkem možné, ale minimálně u spádového polysteru bude mít číslování smysl, protože tam je pořadí jasně dané a při skládání nám práci v každém případě usnadní.
A takhle to teď v patře vypadá
Když jsme rozebrali všechny tři vrstvy zateplení, vrhli jsme se na sušení parotěsné folie. Nejprve jsme ji vzali smetákem a největší louže vymetli ven ze stropu. Zbytek vody jsme vzali hadrem. Prácička to byla moc příjemná, v osmi stupních nás prstíky dost zábly, ale vodu jsme zlikvidovali. Pak jsme rozlepili spoje a co šlo jsme přehodili přes okraj střechy, aby mohl vyschnout i beton ve stropu. Co nešlo jsme aspoň podložili dřevem, aby tam mohl proudit vzduch.
A tady ještě video z rozebírání:
Video stmívání
Díky tomu, že foťák beží od svítání po tmu, máme i jedno pěkně video se stímváním ;-).
Video ze stavby komína
Dneska jsem byl vyzvednou foťák ze stavby, takže máme videa z posledních dnů. Jako první video ze stavby komína a izolace boků vikýřů.
Komín
Nakonec jsem i dneska byl na stavbě. Protože zedník v neděli nemohl, nechali jsme dostavbu komína na dnešek.
Zdění štítů bylo vysoko, ale komín to trumfnul. nejvyšší bod je nejméně o další půl metr výš. Dneska jsme byli na stavbě jen dva, takže já jsem transportoval komínové tvárnice cestou podlaha-první fošna-druhá fošna a zedník pak ve finále ještě z druhé fošny na malý žebřík a nahoru na komín.
Celkově už to byla fakt vysoko. Naštěstí se zedník výšek nebojí, takže si tam spokojeně zdil a já jen podával. Když byl hotový komín postavený, ještě jsme ho natáhli lepidlem a dali rohy+perlinku, aby s ním na jaře bylo co nejméně práce (a co nejméně se zašpinila taška).
Když jsme skončili s komínem, museli jsme ještě nalepit polystyreny z boku vikýře, aby mohli střechaři zítra začít s laťováním a bylo pro to vše nachystané.
Díky řezačce bylo naporcování polystyrenu hračka, takže jediný háček byla zase ta pekelná výška. Naštěstí si i tentokrát zedník poradil a zatímco já dole řezal a připravoval, on si hopsal po dřevěné střeše a polystyreny tam usazoval.
Kolem třetí bylo hotovo. Zítra nastupují opět střechaři a do týdne by měla být střecha hotová. Myslím, že je jejich odhad trochu moc optimistický, ale co, oni jsou odborníci, ne já ;-).
Timelapse zatím není, protože foťák zůstal na stavbě a čeká tam na následující dny, aby sám fotil práci na střeše.
S teplůtkou do roboty
Tak jsem si byl dneska zase kondičně zapracovat. Abychom na stavbě předešli stereotypu, je potřeba si práci neustále obzvláštňovat. A tak jsem si dneska krom obvyklých věcí vzal s sebou i teplůtku, kašlíček a rýmičku. Takhle zpětně mi přijde, že asi není potřeba si tu práci obvzláštnit za každou cenu, ale když musíš, tak musíš.
Dneska jsme podle plánu dodělali oba štíty baráku. Co šlo, jsme dozdili z VPC, co nešlo, jsme nařezali a nalepili z polystyrenu. Výsledek je, že nám už štít kopíruje krov střechy, takže až příští týden dodělají střechu, nebude nám tam už rozhodně nikudy foukat…. Teda krom těch obrovských děr na okna, komínem a průchodkama na střechu ;-).
Práce šla docela pěkně. Cihly jsme zdili tak jako vždycky, ale na polystyrén jsem měl novinku. Minulý týden jsem vyšmelil řezačku na polystyren. Všechno to začlo tím, že jsem našel sadu malého taviče polystyrenu za cca 1500kč.
Ta obsahuje veškerou elektroniku, tavící drát, natahováky, pružinky, pojistky a spoustu dalších malých věcí, ze kterých se dá poskládat řezačka. Původně jsem chtěl sadu kutila koupit a za pomocí izolepy (jak jinak žejo) z toho udělat obrovské izolepové tavící klubko. Když jsem ale o sadě pročítal víc, narazil jsem na inzerát někoho, kdo už to vyrobil za mne a za 3000kč prodává dokonce řezací set hotový.
A protože se mi úplně nechtělo strávit spoustu času tím, co už měl týpek hotové, vzal jsem to od něj. Takhle zpětně podle mě dobré rozhodnutí. Sice bych pár věcí na těch pilách udělal jinak, ale zase jsem se s tím nemusel zdržovat a mohli jsme se věnovat práci. V sadě, co mi prodal, měl vyrobenou jak velkou strunovou pilu, tak i řezací “šicí stroj”, pomocí kterého se dneska všechny ty malé kousky dělaly naprosto parádně.
Co se týká mojí dnešní role, tak já sem hlavně vyšíval na tavícím stroji. Zatímco zedník ve výšinách zdil a lepil a brigádník transportoval veškerý materiál nahoru. Cesta cihlenky z podlahy do štítu už celkově nebyla žádná sranda. Nejdřív ji bylo potřeba vysadit na co nejvíc zvedlou kozu, na tu pak vylézet po žebříku, z ní pak cihlu znovu zvednout na fošnu, která byla položená přes vaznice a z téhle fošny pak ještě další metr a fous ji usadit ke kámoškám ve štítu :-). Takhle nějak vysoko to bylo:
Ale zadařilo se, ti s vejškofóbií (já) jsme byli dole a ti placení museli být nahoře ;-). Dneska mám i timelapse, takže video s veselou písničkou je tady:
PS: Kdyby náhodou někdo neznal vtip o cihlence…..
Žil byl jednou jeden král, a ten měl tři dcery. První se jmenovala Růženka, druhá Pomněnka a třetí Cihlenka. Když dcery vyrostly, přišla první za králem a zeptala se: “Proč se jmenuji Růženka?” “Protože když jsi byla malá, spadla na tebe v kolébce růže.”, odpoví král. Přijde druhá dcera: “Proč se jmenuji Pomněnka?” “Protože když jsi byla malá, spadla na tebe v kolébce pomněnka.” Přijde Cihlenka: “Gugůhuhupů?”
Jak jsme si hezky zamoštovali
Ačkoli jsme dnes měli plán celý den pracovat, ve 2 hodiny odpoledne jsme si uvědomili, že je pondělí, takže vedle ve vesnici se bude od 4 do 6 moštovat. Vyrazili jsme proto na pozemek, kde jsme mocně zatřásli s naší jablůňkou a výsledkem byly 4 plné přepravky jablek. S tímto úlovkem jsme se následně odebrali do nedaleké moštárny, kam jsme dorazili kolem 16.15.
Problémem bylo jen to, že několik dalších moštuchtivých občanů mělo stejný nápad, tudíž jsme museli čekat, a to konkrétně přesně 2 hodiny. Venku už je ale bohužel dost kosa, 2 stupně v kombinaci s lehkým větříkem a domů jsme dojeli jako 3 rampoušíci. 3 protože na jabka s náma jel i malý pomocník, který potřeboval aspoň trochu odventilovat nahromaděný přetlak. To se dá se říct poměrně dobře povedlo a teď si navíc bude aspoň o to víc vážit teplého pelíšku 🙂 To samé platí i pro I., která už pár dní bojuje s virózou a po dnešku zřejmě ještě pár dní bojovat bude 🙂
A takhle vypadá 1/2 našeho výsledného produktu. Druhou půlku si chladíme hezky v garáži. Ze 4 přepravek nakonec vzniklo přesně 40 litrů moštu, to by bylo, abysme se z něho nep… 🙂 Ale je vynikající, bio kvalita zaručena 🙂
Další tři šáry štítů
Podle plánu jsem dneska zajel na barák udělat další část štítů. Oproti původním čtyřem jsem ale nakonec udělal jen tři.
Oficiální důvod je, že to chtělo nechat zatuhnout, protože se to už dost hýbalo. Neoficiální je ten, že to bylo už fakt pekelně vysoko, foukal vítr jak blázen, nahoře už to nebylo úplně vyškofobik-friendly a k tomu byla ještě dost kosa.
Na druhou stranu si myslím, že bych příště ještě tak dva-tři šáry zvládnul, pokud půjdou kozy ještě o něco zvednout. A pak už by chyběly jen jeden/dva šáry a ty bych určitě loupnul taky. Ale nejspíš s tím už počkám na zedníka, abych ho neošidil o veškerou legraci (ne že by na něj ještě nečekalo zdění dalších cca 2m komína 🙂 ).
A takovejhle fešák jsem dneska byl. Nafasoval jsem doma starý lyžařský oteplováky, kulicha na blbečka, parádní rukavice z likvidace baumaxu a starou bundu+svetr. Soutěž krásy bych sice nevyhrál, ale bylo v tom opravdu teplo. Což sem v té vyšce opravdu ocenil, protože ač se to nezdálo, tak nahoře už profukovalo opravdu solidně.
A pozor, dneska mám i timelapse. Sice jsem opět jako první zazdil zeď blíž k foťáku, takže ta vzdálenější pak už vidět nejde, ale nějak sem neměl sílu jen kvůli foťáku všechno na začátku stěhovat (protože brigádník pět nezklamal a dorazil o 45min později než v domluvený čas).