Včerejší den na stavbě byl poněkud frustrující. Konečně přestalo pršet a tak jsme se pustili do rozebírání ploché střechy. Bohužel nám totiž nedorazil člověk na natavení horní izolace a minulý týden nám polystyreny krásně promokly.

Abychom zjistili rozsah škod, nejprve jsme na jednom místě rozebrali všechny tři vrstvy polystyrenů. Tak jsme zjistili, že nám voda stojí nejen na parotěsce, ale i pod ní, a tak nebylo zbytí.

Polystyreny jsme tedy postupně číslovali, rozebírali a v podkroví opírali o zdi tak, aby mezi nima byla mezera a voda z nich tak mohla odtéct a desky mohly uschnout. Naštěstí už střechaři stihli položit na polovinu šikmé střechy střešní folii, takže pokud by v noci přišla nějaká přeháňka, budou aspoň v relativním suchu. (Update – přeháňka nepřišla a dnes střechaři položili zbytek folii, takže teď už budou v suchu a bezpečí určitě.)

To vše se odehrávalo za živých komentářů střechařů, kteří zastávali názor na číslování se vykašlat. Podle nich je pak stejně v tom obrovském množství nebudem moct najít a budem to mastit tak, jak nám to přijde pod ruku. To je celkem možné, ale minimálně u spádového polysteru bude mít číslování smysl, protože tam je pořadí jasně dané a při skládání nám práci v každém případě usnadní.

A takhle to teď v patře vypadá

Když jsme rozebrali všechny tři vrstvy zateplení, vrhli jsme se na sušení parotěsné folie. Nejprve jsme ji vzali smetákem a největší louže vymetli ven ze stropu. Zbytek vody jsme vzali hadrem. Prácička to byla moc příjemná, v osmi stupních nás prstíky dost zábly, ale vodu jsme zlikvidovali. Pak jsme rozlepili spoje a co šlo jsme přehodili přes okraj střechy, aby mohl vyschnout i beton ve stropu. Co nešlo jsme aspoň podložili dřevem, aby tam mohl proudit vzduch.

A tady ještě video z rozebírání:

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉