Forum
No a co? To chovaní bude vždy vykazovat stejnou tendenci (trend) pokud pro oba způsoby použiješ stejnou vstupní teplotu.
Možná si nastuduj i ty rozteče. Děláme je i 50 mm.
Můžeš sem nějak vložit ten obrázek co máš na mysli? Žádný tam nevidím, zatím jsem si pouze myslel, co na něm je 🙂
Ještě doporučuji nastudovat pojem Aktivace betonového jádra, což je defacto taková velká podlahovka. V životě jsem nikde neviděl spirálu, vždy to byly meandry.
Přesně to jsem si myslel. Tohle vlákno se jmenuje podlahovka v pasivu. Takže ten článek je tady naprosto mimo mísu protože za a) Teplotní spád. Nemusím doufám poukazovat na to že používat v pasivu teplotní spád 45/35 je dost na hlavu. b) Pokud chceš srovnávat vlastnosti stěn kostela a pasivu tak je takové srovnání taky samozřejmě mimo realitu. Pasiv a kostel mají totiž naprosto rozdílné tepelné ztráty na m2 zdiva. Od toho se samozřejmě bude odvíjet i průběh teplot v místnosti.
Tím pádem je v pasivu naprosto jedno jestli je tam spirála nebo meandr. Výhody tam žádné nejsou.Obojí vyjde úplně na stejno, teplotní spád je totiž tak malý, že to nikdo není schopen zaznamenat jinak než teploměrem. Já třeba podle 1-wire teploměru posílám do podlahy při 5°C venku cca 25-26°C. Kolik se vrací z podlahy nevím, ale asi to nebude míň než teplota místnosti. Takže dejme tomu že je spád 3-4°C?
Pokud to shrnu, bavíme se tady o hovně. Pro vesnické topenáře a svépomocníky bude totiž vždy snažší tahat spirálu a asi i levnější (to netuším), protože nebudou potřebovat super měkký trubky, aby udělali spolehlivě radiusy v meandru bez zlomení trubky a tím přiškrtily průtok. A zbytek ať si to samozřejmě dělá jak chce 🙂 Každého volba.
Všechny domy s aktivací betonového jádra jsou pasivy. Jinak by to v nich nemělo smysl dělat.
Pokud nepoužiji systémovou desku, nemůže být tahání spirály jednodušší než meandr. Zkus si to někdy.
Vtip je v tom že jsem to zkusil, několikrát 🙂 A už ohnout u některých trubek ten oblouk kdy se trubka začne ve spirále vracet je problém.
Já tady mluvím o reálných rodinných domcích a ty si vymýšlíš pořád další a další pojmy, které s nimi nesouvisí, viz aktivace betonového jádra, kdy je potrubí taženo přímo v nosných konstrukcích budovy, kde se aktivuje 20, ale i třeba 50cm železobetonu. V rodinnym domku zcela běžná věc... U velkých podlah je meandr zase výhodnější kvůli nutnosti dilatace velkých ploch atd atd. Jenže vlákno se prostě jmenuje "podlahovka v pasivním domě" a podle mě se tím myslí rodinný dům, ne železobetonový kancelářský komplex.
Už sem psát nebudu, je to ztráta času a kdo chce, ten to pochopí. Zdar a sílu.
Ano u levných trubek to je problém.
Já tady mluvím o reálných rodinných domcích. V Rakousku a Německu je aktivace betonového jádra často používaná věc, Neaktivuje se jen nosná konstrukce.
Pokud máš problém s aktivací betonového jádra, tak co třeba stěnové vytápění. Taky je to nízkoteplotní vytápění (defacto podlahovka na stěně) a viděl jsi ji někdy do spirály?
Takže toto vlákno je potřeba přejmenovat na podlahovka v českém pasivním domě?
Ano, je lepší nepsat, než psát věci, které lidi svádějí ze správné cesty.
jak jsem psal, v dome jsem mel jedno parto tak a druhe tak... a nepoznal jsem rozdil. (a jeste k debate na FB, dum odpojili od plynu, v druhe pulce prosince, ve ctvrtek kolem poledne. Ja to zacal resit az v patek po praci, v sobotu kopali novou pripojku k domu a az v sobotu ve dve odpoledne se zacalo opet topit. To uz bylo v dome cca 18st. Tak kdyz se nebude topit dve hodiny, co by se jako melo stat? 99,9% lidi by to nemelo ani zaznamenat?)
Chtěl jsem říct to co jsem napsal v prvním příspěvku a vlastně jsem napsal to samý co ty 🙂 Tzn, že u meandru hrozí "zlomení" trubky daleko více a že v našich domech není rozdíl znatelný a nic to nepřinese. Z tohoto hlediska je spirála jednodušší na provedení. První příspěvek nebyl zamýšlen tobě, zapomněl jsem tam označit kobru.
Když už se tu nakousli levné a drahé trubky, co doporučujete?
Zatím přemýšlím o PexAlPex, ale koukal jsem i na PB (třeba Giacomini) a cenový rozdíl tam nějaký je. Ale taky přemýšlím, že když koupím třeba kvalitní Pex, jestli už nebude za stejnou cenu na jako PB, který všude všichni vychvalují.
Chtěl jsem říct to co jsem napsal v prvním příspěvku a vlastně jsem napsal to samý co ty 🙂 Tzn, že u meandru hrozí "zlomení" trubky daleko více a že v našich domech není rozdíl znatelný a nic to nepřinese. Z tohoto hlediska je spirála jednodušší na provedení. První příspěvek nebyl zamýšlen tobě, zapomněl jsem tam označit kobru.
ale meandr je vyrazne snazsi na pokladku myslim. Navic kdyz nebudu davat systemovou desku, ale davat to listy, tak mi staci listy po stranach a nedaleko od ohybu a pokladka bude fajn. Souhlas s rizikem zlomeni, to ano, ale jinak vidim jen sama pozitiva s meandrem, nez slozite vymyslet spiralu (systemova deska to vse zvrati v prospech spiraly)
Mě přišla spirála jednodušší, nad ničim jsem teda extra nepřemýšlel, asi jako u meandru, jen jsem vynechal mezeru na zpátečku a hotovo 🙂 píchal jsem to plastovýma sponama a těm je to jedno kde budou, stejně budou muset bejt v určitý rozteči aby trubka třeba "nevyplavala" u lití anhydridu.
Mě přišla spirála jednodušší, nad ničim jsem teda extra nepřemýšlel, asi jako u meandru, jen jsem vynechal mezeru na zpátečku a hotovo 🙂 píchal jsem to plastovýma sponama a těm je to jedno kde budou, stejně budou muset bejt v určitý rozteči aby trubka třeba "nevyplavala" u lití anhydridu.
jsou tam obrazky obojiho 🙂
