Forum
Aha, tak tohle chapu, ze je meandr jednodussi.
Když už se tu nakousli levné a drahé trubky, co doporučujete?
Zatím přemýšlím o PexAlPex, ale koukal jsem i na PB (třeba Giacomini) a cenový rozdíl tam nějaký je. Ale taky přemýšlím, že když koupím třeba kvalitní Pex, jestli už nebude za stejnou cenu na jako PB, který všude všichni vychvalují.
Jedině PB, vyšší cena kompenzována 2x delší životností.
Vidím to na starých systémech, kdy z PB neleze z trubek při poplachu takové svinstvo jako u jiných materiálů.
Jsou zákazníci, co musí proplachovat každý rok, protože mají hadice bez kyslíkové bariéry.
Používáme 12 let Univentu. Zatím nemám důvod měnit. Dodal jsem již pár uživatelům zdejšího fóra a nikdo si nestěžoval 🙂
@kobra23 Ahoj snažil jsem se najít nějaké porovnání těch dvou materiálů pex/al/pex a PB a který a proč je lepší použít na podlahové topení a asi hledám zle, ale krom amerických zdrojů kde PB používali na pitnou vodu a díky chlorinu se jim to rozpadalo postupně, sem se moc objektivních a smysluplných vysvětlení proč je PB lepší jak pex/al/pex nedočetl. Naopak všude pex/al/pex víceméně vychvalovali.
Nicméně našel jsemjeden CZ článek a revelu, že pex/al/pex je pro podlahové topení zalité v betonu/anhydridu přímo nevhodné a defakto tam popisují, že jakákoliv trubka metaloplastická je nevhodné řešení pro podlahové topení zalité v betonu/anhydritu. A doporučují čistě jen PEX trubku, ale pokud to chápu správně ta nemá kyslíkovou bariéru a tedy se zákonitě musí odehrávat koroze metalických částí v oběhu je tomu tak?
Zde je odkaz na článek:
https://www.easypex.eu/nabidka-plastovych-trubek-na-trhu.html
Chci se tedy zeptat co si o tom myslíš? Pokud jsem se správně díval, tak i PB od univenty maj některé druhy v sobě AL vrstvu. Které tedy konkrétně používáš na podlahovky mokrou cestou? A jestli se mohu zeptat, jaká je případně cena takové trubky?
Tohle si četl? https://www.univenta.sk/wp-content/uploads/2013/05/%c4%8cl%c3%a1nok-Polybutyl%c3%a9n.pdf
Na Revel si dej pozor.
PB používám Radia-Noxy PB.
Cena cca 26,84 bez DPH za 1 metr.
Tohle se tu už probíralo. Víceméně stejné otázky sem pokládal i já. Můj závěr je takový, že firmě revel se nedá věřit a šíří fámy, protože nikde jinde toto tvrzení na internetu nenajdeš. ALPEX je určený pro podlahové topení a bez problému se využívá spoustu let. Levnější ALPERT je náhrada za alpex s mírně horšími vlastnostmi, ale nižší výrobní cenou, ikdyž je většina prodejců prodává dráž než alpex, proto jej taky preferují. Při ohybu je ale třeba být opatrný na tu hliníkovou vrstvu aby se nepřelomila. tzn cokoliv pod 15cm je problém.
Víceméně pro podlahovku stačí i alpert a bude bez problému fungovat, když ale seženeš italský alpex za 16 kč, tak osobně nevidím důvod kupovat nic dražšího.
Pokud cena není faktor pak nejlepší řešení je asi ten butyl.
Cenový rozdíl je na RD cca 10-20tis. Za delší životnost o 3o let u PB si myslím není důvod šetřit.
kdo udává životnost o 30 let delší PB oproti alpex? Křivka poškození trubky vlivem tlaku je u PB strmější jak u alpexu.
Univenta. Tlak 1,6 bar v RD je nic.
Uz resim trubky. Mistni dodavatel doporucil jako dostatecne a spolehlive Ivar Turatec.
Mate nekdo prosim zkusenost, je to v pohode, nebo neco zasadniho prosti?
Diky 🙂
https://www.ivarcs.cz/katalog/vytapeni-ivartrio/vicevrstve-potrubi-p140713/
Zdravim,
tak mame realizovano, bydlime necely rok (topeni bezi uz druhou sezonu ale realna zkusenost se deje ted). A ja jsem si vzpomel ze jsem to tu pred realizaci resil 🙂
Jelikoz popis moji situace je ponekud offtopic v tomto vlakne tak se nechci moc rozepisovat (a uz jsem poucen ze to lidi ani moc slyset nechtej (z ruznych duvodu) takze se nehodlam vnucovat a pokud to nekoho jo zajima tak na to pripadne muzu udelat nove vlakno a tam to muzem rozebrat).
Tepelné čerpadlo je ekonomicky nesmysl a vicemene se nikdy nevyplati - proste to je kravina, je to hnusny, hučí to, zabírá to plno místa a může se tam pořád něco pokazit.
Do tech kapilár bych nešel, to mi přijde strašně složité a drahé.
TC rozhodne neni ekonomicky nesmysl (v pripade vodniho/zemniho TC samozrejme u vzduchu je to na hrane). TC ma rozmer polovicky bojleru a to ze huci vam vadi pouze pokud meditujete nebo cvicite yogu v technicke mistnosti kde je umisteno 🙂
Nakonec jsem na Vas nedal, realizovali jsme to topeni pomoci kapilar a funguje to nad ocekavani dobre. Vytapime 240m2 podlahove plochy TC ktere ma prikon 1kW, jelikoz je zemni tak ma COP 6, vyrobi tedy cca 6kW tepelne energie. Realizace je umerne drazsi - tim ze ma clovek trubicky ne jen v podlaze ale i ve zdech a ve strope (plocha je cca 3 nasobna) tak je cena taktez cca 3 nasobna nez pokladka klasickeho podlahoveho topeni. Za ten vysledek to ale stoji.
Mne TC funguje bez dotacii, nekupoval som predrazene znackove stroje a postavil som si to z kondenzacnej jednotky lepsej cinskej klimatizacie za 40.
Mate muj obdiv, to bych nedal, ale treba az doslouzi to co tu mam, tak treba skusim nejake postavit 🙂 Mam tu cesky vyrobek, stalo to asi 120kkc, zadne dotace jsem nebral a po realizaci destovky na ktere jsem si to otestoval jsou pro me dotace sproste slovo (v podstate jde o podporu realizacnich firem protoze o cenu dotace je navysena finalni cena pro zakaznika), vysledek je tedy ten ze zaplatite plus minus stejne, ale mate s tim mnohem vice starosti a jste svazan podminkama dotace - viz co se ted deje s podporou FVE kdy si to clovek svepomoci dokaze udelat za polovicni cenu...
Na margo akumulacneho konceptu vykurovania - a kde sa ma cez den tych ~60 kWh tepla do tych voskovych kapsuli zobrat?
Kam se pan podel se svym konceptem nevim, dal zkoumat tohle reseni jsem nemel odvahu 🙂 Akumulaci provadime tedy jen do obycejneho betonu, ze ktereho je stavba postavena, s tim ze nam opet vyrazne pomaha realizovane kapilarni rohoze ktere zajistuji rovnomernou distribuci tepla po celem objemu stavby.
Za mě dvě připomínky k trubkám ve stropě.
- pro chlazení to budeš schopen použít jen v případě, že si pořídíš zemní vrt. S plošným kolektorem nic neuchladíš.
- musel bys už ve fázi stavby (před položením samotného potrubí) mít vymyšlený a udělaný umístění všech světel, hlásičů atd, aby do stropu nevrtal. Navíc by to měl být strop betonový, nebo pohledové trubky, aby sis nechladil pouze prostor nad SDK...
Realizovali jsme plosny kolektor, chlazeni funguje nad ocekavani dobre, v lete byla v dome konstantni teplota, chlazeni obstaravaji 2 obehova cerpadla (prikon celkem cca 30W) ktere se sepnou pokud teplota stoupne o vice jak 0.6 nad cilovou teplotu. Zemni kolektor se tim taktez "nabil" a ted pomaha s vytapenim - lezlo z te zeme cca 14stupnu (ted tam mame 11 coz je stale super vzhledem k tomu ze potrebujem aby TC vyrabelo "jen" cca 24stupnu topnou vodu).
Ano mel jsem uz ve fazi stavby jasno kde bude jake svetlo, dira pro ventil vzduchotechniky, nektere veci ale samozrejme domyslene perfektne nebyly, napriklad to ze jsem potreboval pridat wifi AP v podkrovi, ale neni to zadny problem, staci vzit tupy sroubovak a vyskrabat dirku, vyhnout se kapilar ktere maji roztec 3cm. Pro lepsi pochopeni, SDK je udelane tak ze kapilary jsou ukotvene zevnitr (z mistnosti) a pak jsou zastrikane sadrovou omitkou. Jde tedy o sendvic z podkladu + kapilar + nastrikane omitky. Kapilary maji tedy relativne "blizko" smerem do mistnosti, zaroven jsou obklopeny hmotou do ktere predavaji teplo (neohryvaji vzduch) cimzto dochazi k predavani tepla vetsi merou zarenim (infra) nez konvekci.
ty vo..e to má jako někdo k baráku 1km trubek položených v kolektoru??
I když možná u těch slinek to je taková spotřeba. Já mám 300m a stačí mi to (ale mám to klasický meandr.) Když vidím ty fotky, tak to ve mě moc důvěry nevzbuzuje, jak to tam má tak ledabyle pohozený častokrát třeba 3 vrstvy přes sebe.
2,5m je už docela hluboko, já mám 1,6m.
Realizovali jsme slinky akorat na vejsku, je to celkem 1.2km trubky, delal jsem svepomoci. Jsou v hloubce cca 2.5m, smicka mela na vejsku cca 1m, celkove to na zahrade znamenalo udelat 6 vykopu o delce 15metru a sirce 30cm (uzsi lzici bagr nemel :)). Dopad a narocnost na zahradu je tedy minimalni. Samozrejme je treba to umistit tam kde nechcete mit nejakou dalsi stavbu a je treba premyslet pri osazovani stromy (kde je problem to ze topeni po zimni sezone muze koreny pripadneho stromu podchlazovat).
