Akce barák – Page 50 – Vodnický blog

My cholíme aneb na co se ptát při sjednávání hypotéky

March 19, 2015 I Comments 0 Comment

Na co všechno jsme se v bankách při sjednávání hypotéky ptali? Tady je seznam toho, co je pro nás důležité.

Úroková sazba (pochopitelně :-)). Dnes jsme jednali o úroku 1,79% v ČSOB i České Spořitelně. Reiffeissen máme jako želízko v ohni, tam by nemělo být nereálně dostat se na stejný úrok. Menší banky mají obvykle o dost vyšší úroky, nebo v současné době vůbec nenabízí hypotéku na stavbu domu.

Délka fixace. Tedy jak dlouho bude naše hypotéka úročena úrokem, na kterém se s bankou dohodneme a zároveň, kdy bude možné provést refinanc (převést hypotéku k jiné bance). U velkých bank se délka fixace sjednává obvykle na 5 let.

Délka splácení. Vzhledem k našemu věku dosáhneme i na 35 let (což je ale děsivé), prozatím plánujeme 30 let (mnohem lepší :-))

Výše splátky. To pro nás dnes bylo zajímavé zjištění. Výši splátky počítá každá banka jinak a při stejných vstupních parametrech (výše hypotéky, úrok a délka splácení) se výše splátky může lišit až o 400 Kč měsíčně.

Pravidelné poplatky bance. Banky většinou vyžadují mít u nich vedený běžný účet s určitým měsíčním obratem, velmi často jsme se setkali také s požadavkem na pojištění neschopnosti splácet. Celková výše těchto poplatků se liší banku od banky, pohybuje se ve výši od cca 500 Kč až do 1300 Kč.

Jednorázové poplatky za hypotéku. Tady je potřeba si dát pozor hlavně u menších bank. Sice mohou nabízet levnější úvěr (Unicredit s úrokem až 1,49%), ale jejich vstupní poplatky nezapočítané do úrokové sazby tento úvěr zdražují mnohdy až nad úroveň úrokových sazeb ostatních bank.

Výše příjmů a způsob vyhodnocování příjmů z podnikání. Některé banky chápou, že paušál u živnostníků se nerovná skutečným výdajům vynaloženým na podnikání a že příjmy podnikatelů nekončí u měsíční mzdy a s těmito informacemi pak dokážou pružně pracovat (nejlépe Reiffeissen bank, ale Spořitelna se také snaží). Vzhledem k tomu, že oba podnikáme, je pro nás přístup bank k těmto otázkám zásadní.

Uvolňování hypotéky. Zda proti ocenění reálného stupně rozestavěnosti, nebo podle doložených faktur. Naštěstí faktury už v dnešní době nikdo nechce, při svépomocné výstavbě ani není reálné dokládat všechny výdaje.

Poměr úvěru vůči vlastním prostředkům při nejvýhodnějších úrokových sazbách. Velké banky požadují maximálně 70% hypotéku, 30% pak z vlastních zdrojů, Spořitelna má poměr dokonce 85% / 15%. Tato čísla pro nás nicméně nejsou úplně důležitá, protože do 70% bychom se měli bez problémů vlézt vzhledem k vlastnictví našeho pozemku.

Ocenění budoucí hodnoty nemovitosti. Kdo, kdy a za kolik. Hodnotu obvykle oceňuje odhadce banky podle projektové dokumentace, ceny za zpracování se pohybují ~~od 3 do 5 tisíc~~ 5-7 tisíc (vyzkoušeno na vlastní kůži a ještě jsou neochotní).

Uvolňování hypotéky – některé banky uvolňují finance do 100% aktuální hodnoty nemovitosti, jiné pouze do stanoveného limitu hypotéky.

Přecenění aktuální hodnoty nemovitosti a uvolnění dalších prostředků. Obvykle na stavbu přijde odhadce a hodnotu nemovitosti ocení podle aktuálního stupně rozestavěnosti. Podle tohoto odhadu pak banka uvolní další finanční prostředky.

Možnost nevyčerpání hypotéky – u velkých bank není nutné vyčerpat 100% sjednané hypotéky, většinou povolují nedočerpání úvěru ve výši 20%, ale u Reiffeisen je to mnohem více, tuším kolem 75%.

Bonusy. Sem může patřit např. bonus za sjednání pojištění neschopnosti splácet, ale např. i bonus za věrnost (Toto je zajímavý model Spořitelny, pokud bychom po konci fixace neprovedli žádnou mimořádnou splátku ani nepřevedli hypotéku jinam, dosáhli bychom na poměrně zajímavé bonusy v podobě vrácené částky. Je ale potřeba to dobře propočítat, protože pokud na bonus nedosáhneme, hypotéku by to oproti konkurenci značně prodražilo.) Odečítají se formou desetin procent ze základního nabízeného úroku, díky čemuž se banky dostávájí na výhodnější úrokové sazby.

Bankovní kolotoč

March 19, 2015 L Comments 0 Comment

Samostatnou kapitolu našeho aktuálního dobrodružstí představují banky. Jelikož čas už skoro uzrál, je potřeba domluvit hypotéku a to samořejmě co nejvýhodnější. Tudíž jsme rozjeli nové kolečko, tentokrát už s větším důrazem na finální úrokovou sazbu. Jen během dneška jsme navštívili 10 bank všech velikostí a další nás ještě čekají zítra a v pondělí. Všude jsme zjišťovali zda a s jakýma podmínkama nám hypotéku dají.

Jelikož má každá banka naprosto jiný mechanismus výpočtu toho, zda hypotéku přidělí a za kolik, je potřeba opravdu projít všechy jednu po druhé a všude absolovat téměř identický rozhovor znovu a znovu. Ale rozhodně se toto dobrodružství vyplatí.

Dalo by se říct, že čím menší a mladší banka, tím horší podmínky mají a tím méně jsou i pružní v netypických situacích. Buď jsme se díky našemu podnikání na hypotéku nedostali vůbec, nebo mají na dnešní poměry nehorázně vysoké úroky.

Na opačné straně pak stojí zaběhnuté velké banky jako je ČSOB, Česká Spořitelna, Raiffeisen bank. Dneska jsme byli v prvních dvou zmiňovaných a v obou se na hypotéku nejspíš bez problémů dostaneme a ještě za rozumné peníze.

Rozdíl v úrocích je kapitola sama pro sebe. Například taková Expobank. Člověk o této bance nikdy neslyšel, ale asi na ni dlouho nezapomeneme. Nejprve nám bylo sděleno, že na hypotéku vůbec nedošáhneme, a když jsme se pro zajímavost zeptali, za kolik by to bylo, tak prý za 3,5%. Jen pro srovnání, v České Spořitelně nebo ČSOB se bavíme o 1,79% a to věřím, že je ještě o něco více stáhnu ;-).

Jen pro představu, rozdíl mezi 1,79% a 3,5% při hypotéce na 30let ve výši 3.3mil je na úrocích 967.376 Kč oproti 2.034.651 Kč. A to už je podle mně docela znát 😉

S bankama budeme pokračovat ještě zítra a v pondělí, kdy máme domluvené schůzky v Raiffeisen bank a Komerční bance. Díky tomu, že už máme vytisklé propočty od prvních bank, dá se celkem snadno smlouvat s ostatníma a stahovat procenta dál dolů. Věřím, že když to pak ještě párkrát zopakujem celé dokola, ještě to o nějaký ten fous zlevníme (ono co 0,01%, to ušetřených 60.000,-).

Finalizace projektu a dodavatelé materiálu

March 19, 2015 L Comments 4 comments

Delší dobu jsme sem nic nenapsali. Není to proto, že bychom nijak nepostupovali, jen se nějak nic většího nedělo a ani jsme nic nedořešili nebo nedokončili.

S našim architektem-projektantem postupně dolaďujeme poslední detaily domu. Máme už řezy stavby a pohledy ze všech stran a zítra budeme mít dokumentaci pro banky. Celá spolupráce s ním pokračuje pořád k naší naprosté spokojenosti a výstupy, které od něj dostáváme, jsou z našeho pohledu více než výborné.

Díky tomu, že nakonec řešíme celý projekt včetně prováděcí dokumentace, dostáváme od architekta pomalu i seznamy všech materiálů, které budeme na stavbu potřebovat. V současnosti už máme k dispozici seznam materiálu pro stěny, stropy a okna, takže začínáme obepisovat různé dodavatele a zjišťovat ceny.
Jdeme na to velmi podobně jako s bankama, zatím jsme v prvním kole, kdy si necháváme vše nacenit. Až se nám sejdou všechny nabídky, postupně přejdeme do druhého kola, kdy začínáme smlouvat na základě cen konkurenčních nabídek. Našim cílem však není cena usmlouvaná v tomto druhém kole. Důležitý okamžik je pro nás totiž jinde a jindy.

Na konci příštího měsíce je v Brně velký stavební veletrh, kde budou všichni výrobci vystavovat a nejpíš přijdou také s veletržníma slevama a akcema. A to je okamžik, na který čekáme. S hotovýma nabídkama v ruce obejdeme všechny dodavatele a cenu se pokusíme ještě dál srazit.

Bude asi potřeba složit zálohy, abychom se na tyto ceny dostali, ale to by neměl být problém. Za měsíc a něco už budeme velmi přesně vědět, co na dům potřebujeme, takže bychom neměli udělat s poptávkama nikde chybu.

Kromě veletrhu v Brně jsme se rozhodli podívat ještě na jeden. Příští týden je totiž stavební veletrh ještě v Bratislavě. Rozhodli jsme se, že se pojedeme podívat i tam. Chceme zjistit, co se všechno na veletrhu dá zařídit a sehnat. Rovnou si tam zkusíme natrénovat i smlouvání a uvidíme, jak to vlastně na veletrzích chodí. Chceme se i podívat, jak je to s cenama a nabídkou produktů na Slovensku, jestli se třeba nevyplatí něco vzít i od našich slovenských bratov.

Další verze domu (tuším šestá)

March 7, 2015 L Comments 0 Comment

Tak nám dorazila další verze domu. Má v sobě už zapracováno úplně vše co jsme ještě řešili a pokud se nepletu, tak už zbývá doladit jen okno na jižní straně.

Ve všech variantách bude okno 6,250m, dělené na menší části okením rámem. V části u kuchyně budou jednokřídlé otvíravé dveře, v části u obyváku jsou pak ve hře varianty HS portál nebo dvoukřídlé balkónové dveře. Tady bude hodně záležet na ceně.

Materiál oken a dveří měl být původně plast, ale teď to vypadá spíš na dřevo-hliník. Je to sice o něco dražší, ale má to lepší vlastnosti co se týká tuhosti rámu. Plast by se mohl časem pohnout/zkroutit (hlavně u větších ploch), zatímco dřevo ne. Nevýhoda dřeva je pak zase nutnos údržby, kdy se musí rám z venku každý rok natírat, aby dřevo neztratilo svoje vlastnosti. A to zas řeší právě ten dřevo-hliník, kdy venkovní část okna je chráněná hliníkem. Ještě uvidíme jak vyjde celý barák cenově, okna můžeme rozhodnout až těsně před dodávkou.

A tady jsou poslední půdorysy:

a horní patro:

A tady vizualizace. Akorát z východní strany už ty okna nejsou tak pěkně symetrické jako předtím, což je dáno úpravou rozložení šatny a koupelny v horním patře. Tady bohužel musíme udělat ústupek, takže užitečnost vyhrává nad estetikou 😉

A už máme i osazení baráku na pozemku:

Výběr tepelného čerpadla

March 7, 2015 L Comments 6 comments

Protože už víme, jaké bude mít dům tepelné ztráty, stejně tak jakou má měrnou potřebu tepla, bylo na čase začít vybírat adekvátní tepelné čerpadlo. Stejně jako všechno ostatní, to, co na začátku vypadalo jako docela jednoduchý úkol se zvrtlo v další raketovou vědu.

Tepelných čerpadel jako takových je na trhu hodně, ale není to ještě nic hrozného. Jsou to většinou velcí výrobci jako Nibe, Fujitsu, Mitshubishi a podobně. Parametry jejich výrobků se dají celkem snadno porovnat. Jde hlavně o účinnost, hlučnost a cenu :-). Když jsme se do výběru pouštěli, myslel jsem, že tyhle parametry porovnáme a bude.

Bohužel, toto je jen půlka problému (a to ta výrazně snazší). Druhá část je o tom, že tepelné čerpadlo jako takové musí to vyrobené teplo nějak do domu předat. A tady pak přichází ta věda. Jedna z variant je, že si člověk koupí tepelné čerpadlo a v domě si pak nainstaluje ještě klasický elektrokotel jako zálohu, zvlášť boiler, expanzní nádobu, oběhové čerpadlo pro podlahové topení a kdo ví co ještě. Druhý varianta je, že si tepelné čerpadlo koupí spolu s “domácí kotelnou”, což není nic jiného než taková větší lednička, která má už všechno výše zmiňované v sobě. Výhoda je, že to zabere mnohonásobně méně místa a celá instalace je taky mnohem rychlejší a levnější.

Tuhle domácí kotelnu výrobci nazývanou jako “vnitřní systémová jednotka” si pak každý dodavatel vyrábí sám. Dodavatelem už nemyslím jen výše zmíňení výrobce, ale každá firma, co se v Čechách tepelnými čerpadly zabývá, má svoji systémovou jednotku. A tady pak začíná to pravé peklo. Každý výrobce nebo dodavatel si ji postaví trochu jinak, využije trochu jiné technologie, posune spirály jinam, čímž mění jejich účinnost, nakonfiguruje trochu jiné objemy a velikosti atd.

Do dnešního dne jsem pročetl tunu propagačních textů, prošel tisíce webových stránek dodavatelů a vygooglil milion odborných termínu. Celkově tomu nepomáhá ani fakt, že nikdo z nich na svém webu neuvádí žádné ceny, takže si člověk ani nemůže udělat obrázek o tom, co která komponenta nebo varianta v celkové ceně ovlivňuje.

Takže po tom, co si člověk ujasní, co alespoň trochu zhruba chce, je načase obeslat všechny dodavatele s parametry domu a nechat si od nich nacenit několik variant, aby se mohlo začít vybírat. A pak začnou chodit nabídky a volat dodavatelé. Cenové rozpětí i ochota prodejců je hodně variabilní.

Jedním z prvních, s kým jsem mluvil, byl pan Mach (www.tepelna-cerpadla-mach.cz). Velice ochotný pán, čerpadla vyrábí už 20let, oboru rozumí a vyrábí je tak, aby byly velmi kvalitní. Takové Ferrari mezi čerpadly (začátek ceny na 330.000,- Kč) se zárukou tuším 10let. Tomu odpovídá samozřejmě také cena. On sám mi doporučil podívat se po levnějších, jelikož náš dům má už tak malé ztráty a malou potřebu tepla, že se nám jeho systém nevyplatí. Ačkoli věděl, že nám čerpadlo nejspíš neprodá, velmi ochotně mi vysvětlil řadu věcí. Bylo vidět, že to, co dělá, dělá i proto, že ho to baví.

Druhým extrémem jsou pak typičtí přeprodejci. V číně koupí levné čerpadlo, k tomu zmastí nebo koupí nějakou levnou systémovou jednotku a snaží se to prodat za každou cenu. Cena začíná na lákavých 70.000 – 100.000Kč, na webu se člověk informací nedohledá a na telefonu jsou protivní jak prd***. Při telefonátu se diví, proč po nich chci čísla jako teplotní faktor nebo spotřebu, vždyť je to jedno, je to levné. Takže tudy také ne.

A pak je třetí varianta, někde uprostřed. Nejprve jsme narazili na www.topenicerpadlem.cz. Jednotky mají Fujitsu, systémové jednotky svoje. Po telefonu velmi ochotný pán, opět jsme vše probrali , doporučil čerpadlo s jednotkou podle našich potřeb a poslal cenovou nabídku. Cena je zhruba 160.000kč s dph. Už jsme mysleli, že máme vybráno.

Ale pak nám odpověděli ještě z Nibe. O čerpadlech Nibe jsme četli už dříve. Nejspíš nejrozšířenejší u nás, lidé si je docela chválí. Podle předchozích cen jsme čekali, že budou spíše dražší. Přišla nám rovnou cenová nabídka na tři varianty s tím, že se cena pohybovala od 180.000,- ve variantě bez systémové jednotky se spoustou komponent v technické místnosti až po 193.000,- kde je jejich systémova jednotka all-in-one.

Opět jsme si s panem z Nibe nejprve vyměnili několik emailů a ujasnili si, co potřebujeme, pak následoval telefonát, kde jsem se chtěl dozvědět o jejich systému něco víc.

Systém Nibe vypadá opravdu dobře, čerpadla dělají už tuším 40let a některé prvky mají více promakané než ostatní. Potěší také záruka 5 let s možností 10leté záruky na kompresor, oproti 2leté záruce u předchozího dodavatele. Jediné co úplně nepotěšilo byla cena, přece jen je o dalších 33.000,- dražší (chceme all-in-one řešení, aby to zabíralo co nejméně místa). Naštěstí i v tomto směru se zadařilo a předběžně jsem cenu stáhl na 180.000.-. Což je pořád o 20.000,- víc než u předchozího dodavatele, ale za tu přidanou hodnotu to stojí.

Tím máme snad dodavatele i na tepelné čerpadlo vybrané. Zbývá jen jeho posvěcení naším architektem-projektantem, aby ověřil, že splňuje vše, co potřebujem. Pokud i to bude ok, nejspíš zaplatíme zálohu 20.000,- a když pánbůh (a paní vedoucí na stavebním úřadě) dá, na konci tohoto roku nám ho přivezou.

Očekávané provozní náklady domu

March 5, 2015 L Comments 4 comments

Tak máme za sebou další schůzku s naším architektem. Hlavním tématem tentokrát bylo vytápění a spotřeba domu. Řešili jsme, jakou přesně bude mít dům spotřebu, kolik budeme při stávajících cenách platit za vytápění, jakou roli tam hrajou velká okna, jak jsou na tom kamna na pelety a spoustu další čísel.

To hlavní pro nás bylo, abychom na vytápění a provozu domu nevykrváceli. Ačkoli jsme původně chtěli malý dům s pár okny (protože jsme přes ně nechtěli mít velké tepelné ztráty), skončili jsme s domem nafouknutým na 149,5m2 a oknama přes půl domu ;-).

Oboje má ale své důvody. Velikost domu je nastavena tak, aby se ještě dal postavit jen na stavebního ohlášení a nemuselo se dělat plné stavební povolení. Plochy oken pak jsou velké jednak proto, že je to fakt pěkný, ale hlavně proto, že oproti našemu původnímu názoru, že velká okna=velké ztráty, je to tak, že s kvalitníma oknama je to velká okna=spousta ušetřených peněz.

S oknama se to má tak, že pokud jsou to kvalitní trojskla s dobrými izolačními rámy, tak tepelné zisky během celého roku jsou mnohem vyšší než tepelné ztráty. Je ovšem potřeba dodržet několik pravidel, jako třeba co nejvíce oken na jih a co nejméně oken na sever.

V našem případě je to tak, že máme naplánováno 50,88m2 oken, z toho jen 2,25m2 na sever, 4,75m2 na východ, 17,63m2 na západ a 26,25m2 na jih. Z těchto hodnot jsou pak pomocí supermocného PHPP programu vypočítány všemožné hodnoty s ohledem na klima, teploty a sílu slunce v jednotlivých měsících. Výsledkem jsou pak ztráty, které dělají 3,1MWh/rok a zisky, které dělají 5,6MWh/rok.

Z toho jde vidět, že díky velkým oknům na topení ušetříme 2,5MWh/rok, což přepočteno na peníze je kolem 7.500 kč ročně. Je to především na jaře a na podzim, kdy bude při slunečných dnech dům přes den vyhříván natolik, že v noci ještě nebude potřeba topit.

Okny to však jen začalo, další pak byl výpočet celkových tepelný ztrát domu, který je ovlivněn použitým zdivem, zateplením a dalšími věcmi. Jelikož už cílíme na pasivní dům kvůli dotacím, musíme se vejít do potřeby na vytápění 15kWh/m2/rok. Po prvním výpočtech nám to vycházelo dokonce jen na 13kWh/m2/rok, takže můžeme dokonce snížit některé šířky zateplení.

Takhle nízké potřeby na vytápění jsme dosáhli nejen zisky na oknech, ale také kamny na peletky, zateplením a tepelným čerpadlem. Dalším důležitým číslem pak jsou tepelné ztráty domu, které máme 3,4kW. Toto číslo udává, jak výkonný zdroj tepla musíme mít (tepelné čerpadlo+kamna na peletky), abychom dům vytopili.

Jelikož víme, kolik zhruba budeme mít spotřebu elektřiny za bydlení a za pracovní věci, dokážeme už teď vypočítat, kolik budeme mít celkové náklady na bydlení. V současné době platíme za elektriku doma+v práci v průměru 24.000/ročně, Za teplo+vodu 3800kč/měsíc a nájem 8167kč/měsíc. To je ročně 167.000 kč ročně (z toho 45624 Kč za teplo+voda).

Nově budeme mít díky tepelnému čerpadlu nízky tarif 22h denně za 2307kč/MW a 2h denně vysokký tarif za 3300kč/MW (pro porovnání, nyní máme 24h denně cenu 4400 Kč/MW). To nám zlevní běžnou spotřebu o polovinu, k tomu nám odpadne nájem. V číslech to pak znamená násedující:

Vytápění	4,2MWh/rok	10.061 Kč
Teplá voda	3MWh/rok	7.102 Kč
Ostatní elektřina	5,3MWh/rok	12.547 Kč
Vodné a stočné		5470 Kč
Celkem		35.452 Kč

To znamená, že už v této konfiguraci budeme platit za elektřinu a teplo jen 35.000 Kč ročně místo stávajících 45.000 Kč.

Ale to pořád není všechno. Díky kotli na peletky, který můžeme v zimě použít, se dostaneme ještě mnohem níž. Jak už jsme psali dřív, tepelné čerpadlo má nejhorší účinnost v mrazech, a právě v těchto dnech je ideální zkombinovat vytápění peletkama, které jsou jako zdroj tepla ještě levnější než elekřina.

Pokud bychom kombinovali vytápění peletama úplně nejoptimálnějí, dokázali bychom náklady stáhnout ještě o dalších cca 4.500 Kč. Další prostor na úspory je pak v alternativních prodejcích elektřiny. Podle webových srovnávačů to vypadá, že bychom se z 35.452 kč ročně za elektřinu dokázali dostat na cca 30.000 Kč, k tomu když přidáme ještě pelety, tak jsme na 24.000 Kč ročně.

Je otázka, na kolik se dostaneme ve finále. Určitě nebudeme kotel na petely používat úplně optimálně a odběr elektřiny od nejlevnějších prodejců možná bude mít taky nějaké háčky. Ale i kdybychom se k částce 24.000 Kč ročně jen přiblížili, bude to pro nás obrovská úspora. Ze zbylé částky oproti stávajícím poplatkům budeme v klidu splácet hypotéku a ještě nám zbyde na nějaké to lízatko :-).

Co bych doporučil všem, kteří budou někdy stavět dům, je to, aby si našli skutečně takového architekta/projektanta, který bude schopný během návrhu domu všechny tyto čísla poskytnout. Díky tomu hned od začátku víme, kolik nás co bude stát (včetně nákladů na stavbu), kolik nás bude stát provoz domu a tím pádem i kolik si můžeme dovolit hypotéku. Pokud tyto čísla mít nebudete, tak máte defakto jen studii domu a jen naslepo stavíte dům s nadějí, že architekt nic nepodělal a na konci Vás stavba a později náklady na provoz snad nezničí.

Heslo dne: Pelety

February 28, 2015 L Comments 9 comments

Do doby, než jsme začali řešit dům, jsem o nich neslyšel. Pojmy jako brikety a pelety mi nic moc neříkaly. Tušil sem, že se tím topí, ale to je tak všechno. Upřímně řečeno jsem si myslel, že brikety jsou z uhlí a pelety z bůhví čeho.

Když jsme ale začali řešit dům, chtěli jsme krb. Jenže když jsme si pak shrnuli pro a proti, zjistili jsme, že si krb “pustíme” maximálně jednou týdně v pátek místo televize. Tím jsme došli k závěru, že za to celá ta práce kolem nejspíš nestojí.

S krbem to už už vypadalo nahnutě, ale architekt ho vrátil zpátky do hry s tím, že když ho chceme, měli bychom si ho do domu dát a udělat si radost. Původně to vypadalo na běžný krb, takže by s tím bylo stále něco práce. Trochu to ještě komplikoval fakt, že dům chceme nízkoenergetický/pasivní. V takovém případě je potřeba mít krb s hermeticky uzavřenými dvířky kvůli izolaci.

Nebylo to sice nic neřešitelného, ale je to další komplikace navíc. Naštěstí náš architekt přišel s naprosto úžasným řešením, a tím je krb na pelety s integrovaným teplovodním výměníkem.

A tím se dostávám zpět k peletám. Když už jsme věděli, že budeme mít krb na pelety, chtělo to vlastně zjistit, co to je. Navzájem s I. jsme se utvrdili v tom, že jsou to takový ty cca 10cm velký válečky co se prodávájí občas i u benzinových pump. No, nebyly.

Tyhle válečky jsou právě ty brikety, které nejsou z uhlí ale ze dříví a jsou taky k topení, ale ne v kamnách na pelety. Peleta pak vypadá jako málá granule do kočičích záchodků, vyrobená je taky ze dřeva, respektive dřevěného odpadu.

Výhoda krbu na pelety je, že se v něm vůbec nemusí zakládat oheň, nemusí se složitě čistit, dá se pustit na dálku a během hoření není potřeba se o něj nijak starat. Do zásobníku nahoře se nasypou pelety, zapne se krb, nastaví se jak moc má vyrábět teplo a krb dělá všechno sám. Jednou za čas se pak akorát musí vyndat popel, kterého je zatraceně málo, protože peleta je udělaná tak, aby shořela téměř celá.

Už tohle nám přišlo parádní. Místo televize si dálkovým ovladačem zapneme krb, dějově to bude víc zajímavé a ještě to nás to zahřeje. Jenže to pořád není všechno. Krb na pelety se dá koupit ve variantě s tepelným výměníkem, což znamená, že během hoření se krom místnosti bude ohřívat voda na topení a koupání (přitom vypadá pořád pěkně jako třeba tady na obrázku). Krby s tepelným výměníkem jsou navíc uzpůsobené tak, že jen cca 30% energie jde do místnosti a zbytek do vytápění domu, takže se místnost nepřehřeje.

Cena za vytápění domu peletama je taky naprosto parádní. Kilo pelet stoji cca 5kč a na 24h vytápění to sežere cca 15-20kg. Kamna mají zásobník na zhruba 24-30h hoření, takže kdybychom se rozhodli topit peletama, stačí tam jednou za den dosypat a frčíme.

Pro porovnání, cena vytápění elektřinou je údajně 2x-3x dražší. Peletové kamna jsou super i při kombinaci s tepelným čerpadlem. V mrazech má tepelné čerpadlo horší účinnost a při teplotách mezi -10C až -15C přestává být efektivní úplně, takže pokud budou mrazy, nasypeme pelety do kamen a budeme dům vytápět kamny. Úspora to sice nebude vzhledem k efektivitě celého domu nijak velká, ale už jen pro ten pocit “že můžeme” ;-).

Další podstatná výhoda kamen na pelety je, že díky nim jsme zase o krok blíž nejvyšší dotaci na pasivní dům (550.000 kč). Jelikož jsou pelety ekologické palivo, jsou zvýhodňovány při výpočtu pasivního domu. Takže tím, že místo klasického krbu si tam dáme tento, který je jen o něco dražší, dosáhneme místo na dotaci 400.000 kč rovnou na tu 550.000 kč. No neber to.

Tak už máme i naše první video domu

February 27, 2015 L Comments 0 Comment

Další verze domu, už se blížíme

February 27, 2015 L Comments 4 comments

Tak tu máme další verzi domu. Je v ní zapracována řada změn, je již optimalizovaný na VPC bloky 25cm, počítá s velkými okny a je celkové už dost vymazlený.

Ještě se v něm asi nějaké změny dělat budou, hlavně optimalizace oken, ale už to nebude nejspíš nic zásadního. Pomalu už máme vymyšlenou i celou kuchyň, horní koupelnu a další více detailní záležitosti.

Tady jsou půdorysy a pohledy na dům:

Dnešní průzkum cizích baráků

February 22, 2015 L Comments 0 Comment

Dneska jsme se jeli podívat na nějaké další rozestavěné a podobné domy kvůli inspiraci. Hodně teď řešíme střešní vikýře. Zatím sice vůbec netušíme jaké je cenové rozpětí, ale chtěli jsme vidět, jak se to vlastně dá řešit. Rámcovou cenu vikýřu budeme snad vědět v pondělí. Chceme se zastavit ve stavební firmě zabývající se střechama, kterou někdo doporučoval na internetu jako levnou a kvalitní.

Na internetu jsme našli hrubou stavbu domu, která vypadá hodně podobně tomu, co také chceme stavět. Po cca hodině hledaní jsme ji konečně našli a trochu jim ji prohlídly a změřily ;-).

Barák už bohužel měl okna a dveře, takže se nedalo dostat i dovnitř. Na druhou stranu jsme se díky tomu mohli inspirovat i v oknech, které měli taky moc pěkné a pokud to půjde, nějak to zkusíme dát i k nám.

Co nám ale určitě pomohlo, bylo vidět ten vikýř. Pokud to jen trochu půjde, uděláme ho taky tak. Jednak je větší, vypadá to i líp a třeba by to mohlo být i levnější a jednodušší na vyrobení.

A tady několik fotek: