
Výběr tepelného čerpadla
Protože už víme, jaké bude mít dům tepelné ztráty, stejně tak jakou má měrnou potřebu tepla, bylo na čase začít vybírat adekvátní tepelné čerpadlo. Stejně jako všechno ostatní, to, co na začátku vypadalo jako docela jednoduchý úkol se zvrtlo v další raketovou vědu.
Tepelných čerpadel jako takových je na trhu hodně, ale není to ještě nic hrozného. Jsou to většinou velcí výrobci jako Nibe, Fujitsu, Mitshubishi a podobně. Parametry jejich výrobků se dají celkem snadno porovnat. Jde hlavně o účinnost, hlučnost a cenu :-). Když jsme se do výběru pouštěli, myslel jsem, že tyhle parametry porovnáme a bude.
Bohužel, toto je jen půlka problému (a to ta výrazně snazší). Druhá část je o tom, že tepelné čerpadlo jako takové musí to vyrobené teplo nějak do domu předat. A tady pak přichází ta věda. Jedna z variant je, že si člověk koupí tepelné čerpadlo a v domě si pak nainstaluje ještě klasický elektrokotel jako zálohu, zvlášť boiler, expanzní nádobu, oběhové čerpadlo pro podlahové topení a kdo ví co ještě. Druhý varianta je, že si tepelné čerpadlo koupí spolu s “domácí kotelnou”, což není nic jiného než taková větší lednička, která má už všechno výše zmiňované v sobě. Výhoda je, že to zabere mnohonásobně méně místa a celá instalace je taky mnohem rychlejší a levnější.
Tuhle domácí kotelnu výrobci nazývanou jako “vnitřní systémová jednotka” si pak každý dodavatel vyrábí sám. Dodavatelem už nemyslím jen výše zmíňení výrobce, ale každá firma, co se v Čechách tepelnými čerpadly zabývá, má svoji systémovou jednotku. A tady pak začíná to pravé peklo. Každý výrobce nebo dodavatel si ji postaví trochu jinak, využije trochu jiné technologie, posune spirály jinam, čímž mění jejich účinnost, nakonfiguruje trochu jiné objemy a velikosti atd.
Do dnešního dne jsem pročetl tunu propagačních textů, prošel tisíce webových stránek dodavatelů a vygooglil milion odborných termínu. Celkově tomu nepomáhá ani fakt, že nikdo z nich na svém webu neuvádí žádné ceny, takže si člověk ani nemůže udělat obrázek o tom, co která komponenta nebo varianta v celkové ceně ovlivňuje.
Takže po tom, co si člověk ujasní, co alespoň trochu zhruba chce, je načase obeslat všechny dodavatele s parametry domu a nechat si od nich nacenit několik variant, aby se mohlo začít vybírat. A pak začnou chodit nabídky a volat dodavatelé. Cenové rozpětí i ochota prodejců je hodně variabilní.
Jedním z prvních, s kým jsem mluvil, byl pan Mach (www.tepelna-cerpadla-mach.cz). Velice ochotný pán, čerpadla vyrábí už 20let, oboru rozumí a vyrábí je tak, aby byly velmi kvalitní. Takové Ferrari mezi čerpadly (začátek ceny na 330.000,- Kč) se zárukou tuším 10let. Tomu odpovídá samozřejmě také cena. On sám mi doporučil podívat se po levnějších, jelikož náš dům má už tak malé ztráty a malou potřebu tepla, že se nám jeho systém nevyplatí. Ačkoli věděl, že nám čerpadlo nejspíš neprodá, velmi ochotně mi vysvětlil řadu věcí. Bylo vidět, že to, co dělá, dělá i proto, že ho to baví.
Druhým extrémem jsou pak typičtí přeprodejci. V číně koupí levné čerpadlo, k tomu zmastí nebo koupí nějakou levnou systémovou jednotku a snaží se to prodat za každou cenu. Cena začíná na lákavých 70.000 – 100.000Kč, na webu se člověk informací nedohledá a na telefonu jsou protivní jak prd***. Při telefonátu se diví, proč po nich chci čísla jako teplotní faktor nebo spotřebu, vždyť je to jedno, je to levné. Takže tudy také ne.
A pak je třetí varianta, někde uprostřed. Nejprve jsme narazili na www.topenicerpadlem.cz. Jednotky mají Fujitsu, systémové jednotky svoje. Po telefonu velmi ochotný pán, opět jsme vše probrali , doporučil čerpadlo s jednotkou podle našich potřeb a poslal cenovou nabídku. Cena je zhruba 160.000kč s dph. Už jsme mysleli, že máme vybráno.
Ale pak nám odpověděli ještě z Nibe. O čerpadlech Nibe jsme četli už dříve. Nejspíš nejrozšířenejší u nás, lidé si je docela chválí. Podle předchozích cen jsme čekali, že budou spíše dražší. Přišla nám rovnou cenová nabídka na tři varianty s tím, že se cena pohybovala od 180.000,- ve variantě bez systémové jednotky se spoustou komponent v technické místnosti až po 193.000,- kde je jejich systémova jednotka all-in-one.
Opět jsme si s panem z Nibe nejprve vyměnili několik emailů a ujasnili si, co potřebujeme, pak následoval telefonát, kde jsem se chtěl dozvědět o jejich systému něco víc.
Systém Nibe vypadá opravdu dobře, čerpadla dělají už tuším 40let a některé prvky mají více promakané než ostatní. Potěší také záruka 5 let s možností 10leté záruky na kompresor, oproti 2leté záruce u předchozího dodavatele. Jediné co úplně nepotěšilo byla cena, přece jen je o dalších 33.000,- dražší (chceme all-in-one řešení, aby to zabíralo co nejméně místa). Naštěstí i v tomto směru se zadařilo a předběžně jsem cenu stáhl na 180.000.-. Což je pořád o 20.000,- víc než u předchozího dodavatele, ale za tu přidanou hodnotu to stojí.
Tím máme snad dodavatele i na tepelné čerpadlo vybrané. Zbývá jen jeho posvěcení naším architektem-projektantem, aby ověřil, že splňuje vše, co potřebujem. Pokud i to bude ok, nejspíš zaplatíme zálohu 20.000,- a když pánbůh (a paní vedoucí na stavebním úřadě) dá, na konci tohoto roku nám ho přivezou.
Také přemýšlím na způsoby vytápění, proč jste se vlastně rozhodli pro tepelné čerpadlo? Nestačila by do domu s uváděnými nízkými TZ pouze elektrika/přímotopy? Ať už stěnové nebo podlahové někde přes rohože? Nemohu se totiž nějak dopočítat návratnosti při pořizovacích cenách TČ + teplovodní podlahové vytápění v obou patrech.
Je to jednoduche, primotopy/elektrika Vam nevyjde ve vypoctech na Zelenou usporam.
Takze proto jsme puvodne uvazovali o cerpadle vzduch/voda, ale uplne se mi nelibili sezoni vykyvy a nesikovnost v tom, ze v zime, kdy potrebujete tepla nejvice, defakto funguje nejmene.
Proto jsme zacali koketovat se zemnim cerpadlem a kdyz jsem zjistil, ze registr jsem schopny zrealizovat za ~12.000kc (svepomoc+trobky Gerotop) a cerpadlo na 3,6KW za ~80.000kc od Acondu, bylo rozhodnuto.
Myslim, ze investice 92.000kc do TC, ktere ma v sobe i obehovku na podlahokvu a dalsi veci uz neni tak velka. Pokud koupite elektrokotel (navic s moznosti pripojeni na net, vlastnim nastavenim krivek,…) a k tomu vybavite kotelnu, podle me se dostanete tak na 40-50k (tady hadam).
Takze pak uz je to ale cca ~40.000 rozdil, a kdyz vemu, ze TC zeme-voda ma COP faktor 4 a my pocitame s naklady ~10.000 rocne, vychazi mi navratnost i tak hodne rychle.
A to v tom samozrejme nepocitam fakt, ze diky TC ziskame i dotaci, ktera nam pokryje radu dalsich “vylepseni” domu na uroven pasivu.
Aha, já právě myslel, že Váš dům je klasický plnohodnotný pasiv už rovnou od začátku. Podmínky pro NZÚ z hlediska primárních energií jsou jasné, tam se pak celý dům pouze v elektrice musí nezbytně doplnit FVE, tedy pokud někdo nechce vyloženě megakotel na jiný obnovitelný zdroj, jinak to vyjít nemůžete.
Nicméně co zkoumám (zatím pouze stále stádium hrubých příprav) tak se pak zase ušetří za komín, něco za relativně drahou podlahovku pro dvě patra a dotace zase teoreticky pokryje FVE i další technologie. Životnosti technologií zatím moc neřeším, po 20 letech je asi na odpis jak kompresor v čerpadle o FVE panelech nemluvě, natož pak měniče pro FVE apod. Má to určitě své nevýhody i výhody od regulace přes náběhy až po trochu jiné možnosti v různých situacích (a nemožnost změnit v budoucnu zdroj tepla), ale to sem už nepatří.
Když bych to zhruba sečetl jako příklad: aktivní rekuperace s malým TČ pro ohřev vody s integrovaným bojlerem 180 litrů + spirála pro dohřev, např. Nilan Compact (bez klasického venkovního TČ) je za zhruba 200 tisíc včetně technologie lehčí formy chlazení (ale bez VZT rozvodů), FVE na požadovanou hodnotu primárních energií versus TZ 2-3 kW (nad 3 kW se to už asi moc nevyplatí) se vším všudy dejme tomu 180-200 tisíc, což je v součtu zhruba pokryto dotací NZÚ – ale na nic dalšího už nezbude.
Vše je za předpokladu levnějších přímotopů nebo el. rohoží (ne všude) a patrového pasivního domu se zastavěnou plochou max 10 x 8 metrů či menší. Je ale možné, že v těch číslech mi ještě něco zásadního chybí… Každopádně je to trochu jiný případ týkající se námi plánovaného menšího domku, Váš je výrazně velkorysejší 🙂
S našim domem je to složité ;-). Původně to byl NED, pak PD s vzduch-voda a nakonec PD se země voda ;-). Ale všechny tyto změny se děly v době projektu, stavba už je jen PD.
Co se týká té podlahovky, tak my jsme elektriku vůbec nechtěli, i kdyby to byl NED. Nelíbí se mi závislost jen na jednom zdroji a případná poruchovost. U vodní podlahovky má člověk stále na výběr jak bude teplo vyrábět. Takže tam jsme to jako vícenáklad nebrali.
Co se týká životnosti, tak v případe TČ země voda odejde maximálně čerpadlo, zatímco u FVE je to celý panel, takže tam to bude dražší investice. Ačkoli je zase otázka, co bude za 10 let, jak se změní panely atd.
Ty ceny jsou docela vysoké. Přijde mi, že i u Vás by se náš model vyplatil více. Rekuperace (klasická) + rozvody na 130.000, TČ+registr 92.000, cenu podlahovky bohužel takhle narychlo zvlášť nevím.
Ale máte to určitě lépe nastudované než teď já, já jen házím čísla co si pamatuju 😉
Dobrý den, předně musím pochválit super blog a značně důkladnou dokumentaci stavby :-). Procházím jednotlivé články (i trochu napřeskáčku), ale je toho opravdu hodně.
Chtěl jsem se zeptat – jak jste tedy nakonec realizovali vytápění – TČ vzduch-voda, TČ země-voda nebo elektrokotlem?
Zeme voda. Ctete dal, je o tom tady spousta článku 🙂