Browsed by
Author: L

P2P investování – měsíční sumarizace (prosinec 2016)

P2P investování – měsíční sumarizace (prosinec 2016)

Máme další měsíc, takže je opět čas na sumarizaci výkonnosti jednotlivých platforem.

Co se tento měsíc událo

Nejzajímavější událostí je nová možnost investovat na platformě Mintos přímo v českých korunách. Na první pohled zajímavá zpráva bohužel zas tak zajímavá není, protože to lze jen pro takové investice, které jsou v CZK. A těch je na tržišti žalostně málo.

Díky tomu tak budou peníze většinu času ležet ladem, což bude mít mnohem horší dopad na výdělek než případné ukončení intervencí. Z tohoto důvodu CZK investování vůbec nezkouším a dál budu používat jen EUR.

Statistiky tohoto měsíce

Tento měsíc jsem nevkládal žádné prostředky na žádnou platformu (až na pár drobných na Mintosu) a ani nic nevybíral. Tudíž čísla tohoto měsíce odrážejí opět naprosto přesně výkonnost platformy, bez jakéhokoli zkreslení případným vkladem.

Souhrn vkladů

Rok Měsíc Zonky Mintos SavingStream Twino Viventor
2016 3 4000.00 Kč
2016 4 6000.00 Kč 27037.99 Kč 6274.00 Kč
2016 5 4000.00 Kč 13781.98 Kč 36908.72 Kč 5403.26 Kč 5404.25 Kč
2016 6 14052.27 Kč 22570.42 Kč 13513.51 Kč 13574.00 Kč
2016 7 270.29 Kč
2016 8 10386.10 Kč 29449.65 Kč
2016 9 6855.77 Kč 6512.28 Kč 5404.68 Kč
2016 10 16146.15 Kč 24990.00 Kč -13500.00 Kč
2016 11 64449.98 Kč 31216.36 Kč -5485.00 Kč
2016 12 2641.00 Kč
14000.00 Kč 155621.53 Kč 72265.42 Kč 109977.46 Kč -6.75 Kč

Pro převody peněz stále doporučuji používat Transferwise.

Úročení a fungování platforem

Čísla platforem opět krásná. Twino tento měsíc hezky zabodovalo, stejně tak Mintos. V SavingStreamu o něco nižší čísla, jelikož doběhl jeden z úvěrů a už jsem nestihl peníze opět zainvestovat.

Zonky pak také pěkná čísla, akorát mi začínají jít nahoru pohledávky po splatnosti. V současnosti 16kč.

Kam investováno Měna ROI měsíc ROI celkem
Mintos EUR 12.59% 10.94%
Twino EUR 13.96% 10.56%
Zonky CZK 9.31% 9.63%
SavingStream GBP 11.77% 11.92%
Celkem 12.51%

Aktuální zisk

Zisk je opět rovněž krásný. Za tento měsíc jsme vydělali 3.922 Kč, celkově pak už 16.739 Kč.

Investováno Aktuální stav Zisk Kurz
Kam investováno Měna $€ CZK $€ CZK $€ CZK
Mintos EUR 5,744.10 155,621.53 Kč 5,957.46 161,486.24 Kč 213.36 5,864.71 Kč 27.11
Twino EUR 4,057.15 109,977.46 Kč 4,207.00 114,037.30 Kč 149.85 4,059.84 Kč 27.11
Viventor EUR -3.17 -6.75 Kč 31.67 858.46 Kč 34.84 865.21 Kč 27.11
Zonky CZK 14,000.00 14,000.00 Kč 14,911.00 14,911.00 Kč 911.00 911.00 Kč 1.00
SavingStream GBP 2,087.71 72,265.42 Kč 2,233.29 77,304.62 Kč 145.58 5,039.20 Kč 34.61
Celkem 351,857.66 Kč 368,597.63 Kč 16,739.97 Kč

A ještě sumarizace zisků za tento měsíc

Kam investováno Měna $€ CZK ROI
Mintos EUR 61.99 1,680.34 Kč 12.59%
Twino EUR 49.28 1,335.81 Kč 13.96%
Viventor EUR 0.90 24.40 Kč 34.44%
Zonky CZK 117.00 117.00 Kč 9.31%
SavingStream GBP 22.11 765.33 Kč 11.77%
Celkem 3922.88 Kč

Závěrem

Jsem opravdu rád, že jsem na P2P platformy narazil a pustil se do toho. Namísto, aby nám peníze ležely ladem, vydělávají a pomáhají splácet hypotéku 😉

Linky pro Vás

forumlink
Link na diskuzní fórum, kde pokračuje diskuze

Nový firmware do vánočního stromečku

Nový firmware do vánočního stromečku

Začnu trochu od konce. Dělal jsem toho za svůj život už hodně, ale dneska poprvé jsem seděl pod vánočním stromečkem, do notebooku připojený USB kabel, co od něj vede, a debugoval a upgradoval jeho firmware ;-)).

Ale od začátku. Dostali jsme vánoční světýlka na stromeček. Bohužel, měly drobnou vadu. Po zapnutí elektriky se samy nerozsvítily. Bylo ještě potřeba na zdroji zmáčknout tlačítko. A to pokaždé, když se elektrika znovu zapnula.

No a to je naprd. Přece v chytrém domě nebudu ručně rozsvěcet vánoční stromeček, žejo. Takže začlo zkoušení a vymýšlení, jak problém vyřešit.

Problémů k vyřešení bylo hned několik. Jak ledky napájet, jak je spínat, čím spínat relátka a jak to propojit do Loxonu.

Napájení se nakonec vyřešilo elegantně. Od původního plánu napájet to 24V zdrojem s napěťovým děličem jsem se přes svůj laboratorní zdroj a měření spotřeby dostal až k USB 2A nabíječce, která krásně splinila zadání.

Další problém byly relátka. Z číny dorazil 8-modulový relé modul, jenže na spínání je potřeba 5V a to můj Wemos čip neměl. Tak jsem wemos vyměnil za Arduino UNO a zkusil to zapojit na něm. A relé se poprvé seplo, to bylo radosti.

Jenže jen do chvíle, kdy jsem si uvědomil, že UNO nemá ani ethernet, ani wifi. Takže pro dálkové spínání naprd. Takže zpět k Wemosu a jeho wifi.

Další cesta tak vedla přes samostatné napájení relé modulu 5V a pokusu, jestli náhodou relé pak nejde sepnout pomocí 3V z Wemosu. A abych to netestoval rovnou na Wemosu, využil jsem opět laboratorní zdroj (fakt ho miluju) a na napájení opět využil USB nabíječku.

A hle, prošlo to. Takže tudy by to mohlo jít. Takže jsem zkusil popropojovat Wemos a relátko, wemos napájet z USBčka, relé přes uřízlý USB kabel taky z USB nabíječky, a k tomu LEDky také z USB nabjíčeky.

To máme spoustu USB nabíječek ;-). Naštěstí relé modul a wemos utáhne jedna, a druhá na LEDky. To už jde. A časem koupím 5V 4A zdroj a bude to.

A protože s jedním relé není žádá sranda, tak sem to rozšířil na dub-step čtyř relátek 😉

Když byl hotový proof-of-concept, začal jsem to celé propojovat. Tady byla největší brzda nedostatek materiálu (tím jsem trpěl už i zkoušení, ale tady to byl extrém). Nejvíc mi chyběly kabílky na propojování PINů. Zatím jich dorazilo jen pár a tak jsem si zbytek povyráběl, z čeho šlo (hlavně pak z těch černých male-female patic, které lze stříhat štípačkama a dělat multi-konektory, viz ty žlutě zalepené konektory).

Po propojení a ověření, že vše bliká a cvaká, jak má, byla další mise nacpat to do nějaké krabičky, aby to vypadalo alespoň trochu civilizovaně a mohlo se to válet v obyváku. To se našetěstí povedlo také docela rychle a tak bylo řešení téměř hotové.

Nakonec pak už jen řetězy rozmotat, přenést do obyváku, znovu otestovat, a… vyhodit elektriku v celém baráku. Samozřejmě v deset večer, takže tma jak v řiti. A samozřejmě vyhozeno až venku na ulici.

I I. se přišla podivat, co jsem to zas udělal ;-). Kupodivu ale na vině nebylo moje udělátko, ale očividně dosloužilý zdroj k notebooku, co jsem si potřeboval zapojit. Po nahození se tím pádem mohlo pokračovat dál ;-).

Dneska jsem přesunul do obyváku stromek a ověsil ho lampičkama. Na řadu tak přišla softwareová část. Samoblikání je sice pěkné, ale chtělo to hlavně to zapínání a vypínání přes Loxone.

Plán byl využít už připravené MQTT komponenty z minula a jen to použít na něco konkrétního. Založil jsem další topic christmas-tree/relay a začal propojovat. Část v arduinu byla snadná. Vzít data ve formátu 101011 a podle toho postupně pozapínat/povypínat relátka. Easy.

Pak upravit Node-Red tak, aby se daly MQTT data posílat a testovat přes něj. Opět easy. Trochu složitější pak bylo parsování dat dle typu, tzn. když přijde z Loxonu “christmas-tree/relay/xxxx”, tak aby to poslal na správný kanál se správnýma datama. Ale stačilo zjistit, jak fungují v MQTT funkce, že je to Javascript a zjistit, jak se v JS pracuje se stringama. Easy.

EDIT: Večer jsem měl ještě chvilku čas, tak jsem si pohrál s Node-RED nastavením. Nutno říct, že je to naprosto impozantní a lze tam udělal naprosto cokoli (hlavně díky možnosti scriptovat pomocí JS). Takže nyní má stromeček ještě pět režimů blikání 🙂

Pak ale přišel kámen úrazu. To, co jsem očekával, že bude to nejjednodušší, tak nefungovalo. V Loxonu se mi nedařilo rozběhnout virtuální výstupy HTTP. Ať jsem dělal, co jsem dělal, tak z Loxonu data prostě nelezly. Nejen do Node-Red, ale ani na testovací app, ani do aplikace Hercules, co Loxon doporučuje, a ani nebyly vidět přes Ethereal či Wireshark.

A tak jsem zkoušel a zkoušel, nastavoval, ptal se na fóru a to, co všem funguje, mně nejelo. Nakonec jsem to všechno natvrdo zrestartoval a pakety začaly chodit. Bohužel, HTTP výstupy u mne mají cca 15sekund prodlevu. Pokud pošlu 10 signálů, místo aby přišly hned, dorazí vždy jeden, 15s pauza, další, zase pauza, …

Co naštěstí funguje bleskově jsou přímé TCP spojení. A protože HTTP nepotřebuju a TCP je přes NodeRED mnohem rychlejší/jednodušší, zůstal jsem u něj a HTTP dál neřešil.

A to byla poslední část potřebná k tomu, aby se z mobilu dal poslat příkaz do Loxonu, který pošle příkaz do NodeRED, který pošle MQTT zprávu na Ubuntu server, kde je pak zpráva poslána do Wemosu, který přes digitální výstupy pošle impulzy do relátek, které rozsvítí vánoční stromeček.

Jako jo, šlo by to asi o něco jednodušeji, ale takhle je to prostě cooool 😉

PĚKNÉ VÁNOCE VÁM VŠEM!

Finišovací aktualizace aneb zase trocha z toho budování

Finišovací aktualizace aneb zase trocha z toho budování

Od poslední budovatelské akce jsme zase trochu postoupili. A aby to tu na blogu nebyl jen samý hebrejský článek o Arduinu a o jiných (pro některé) sprostých slovech, tak tentokrát zase hezky česky (tímto zdravím rodiče 😉 ).

A je toho vlastně i docela dost. Průběžně jsme dodělávali drobnosti jak my, tak náš oblíbený řemeslník (který zvládl opravit i věci, co jsem si tu “vylepšil” sám 😉 ).

Začnu zásuvkama. Z nějakého, mě nepochopitelného důvodu, se už I. úplně nelíbil industriální vzhled našich tlačítek. Ačkoli jsem jsem stále považoval takový stav za ideální, protože se dalo rychle dostat ke kabelům a dopilovávat zapojení, nedalo se nic dělat, a pustili jsme se do zakrývací akce.

Kupodivu krytky vyšly docela dobře, a krom snad tří chybějících a tří přebývajících kusů vyšlo vše, jak mělo. Druhá část akce pak obnášela vymyšlení barevných rámečků.

No tak to ještě úplně nemáme, protože “těch možností”. A přitom člověk zjistí, že je nakonec bílá nejlepší. Takže to zatím vypadá tak, že budeme mít zásuvky jen bílé a u tlačítek bude barevný vždy jen hlavní modul a ostatní budou také bílé. Když jsme totiž zkusili dát barevných víc vedle sebe, bylo to až moc výrazné.

V podobném duchu se pak nesla i další akce Z, kdy jsme zadeklovali všechny ledky na noční osvětlení. Před tím akoratá I. ještě barvou přetřela zdi u schodů, ke byly narýsované čáry z jejich opravy.

Tady asi souhlasím s I., že s krytkama to vypadá líp. Ale to jen proto, že se ty LEDky nedají nijak tunit 😉

Další akce mamutích rozměrů bylo dozateplení průchodu na půdu. Jelikož mi zbylo cca 1.5m2 kaučukové izolace z rozvodů rekuperace, vymyslel jsem, že tím dřevěné dveře zaizoluju.

Samozřejmě nic nemůže jít jednoduše, takže jsem nejprve musel srovnat dveře. Když nám dřevař průchod dělal, došel zřejmě k závěru, že i dveře na půdu mají dělat parádu a tak místo aby byly z jednoho kusu v rovině, mají klasický rám a pak 2cm zapadlou výplň.

No, nic co by nespravilo lepidlo na polystyren a jedna deska dvojky EPS70 (Díky všem těm odborným termínům už člověk ve stavebninách nevypadá blbě ani s tou jednou deskou 😉 ).

Když jsem dveře z obou stran srovnal, přišla na řadu izolace. Jelikož byla v lehce nepravidelném tvaru, nějakou dobu jsem plánoval jak to rozřezat (znáte to, desetkrát měř, jednou řež a pak se jdi podívat, co jsi udělal…).

Takhle nyní vypadají dveře ze spodní strany. Další krok pak bylo zateplení ještě boků OSB desek, aby tam nikde “neprofukovalo” (což je blbost, prošli sme blowdoorem, ale víte jak).

Takhle to pak vypadá zespodu při uzavření. S výsledkem jsem byl fakt spokojený a protože mně to docela bavilo, rozhodl jsem se polepit i horní část ze zbytků a nějak to zkusit poskládat.

To už byla trochy větší výzva. Izolace pomalu docházela a tak se z toho stal takový tetris pro pokročilé. Nakonec se mi opravdu povedlo polepit alespoň celou dřevěnou část i z druhé strany. V té prostřední je zatím jen polystyren, ale možná tam taky něco pak ještě loupnu.

A tohle mi zbylo. Dobrý ne? 😉

Dalším, ale už ne mým úspěchem jsou podlahové lišty. Náš šikovný řemeslník zfoukl celý barák za dvě návšetěvy, kdy každou lištu nejen přilepoval, ale také nožíkem upravoval (viz výřez nad přechodovou lištou), pak akryloval seshora a větší přechody mezi lištama pak ještě vyplnil tmelem v barvě podlahy.

No výsledek famózní a hned místnosti vypadají zase o něco víc jako u lidí a méně jako na stavbě ;-).

Další věc, kterou se u nás zabýval, byly výstupy rekuperace. Tady by se asi spíš dalo říct, že opravoval něco, co se mně úplně nepovedlo. Nějak jsem měl pocit, že dokážu pěkně zapravit otvory po výstupech a namísto toho z toho byl hrbolatý nepěkný věc. Ale řemeslník je prostě šikovný, takže to nějak zbrousil, zapravil fajnovou a přetřel a jsou z toho krásné výstupy (a to je ještě očistil od pěny, kterou jsem je mám pocit zasr**l taky já 😉 ).

A jako poslední novinka jsou komplet dodělané parapety. Nalepené byly už nějakou dobu, ale teď už jsou i zasilikonované. Takže i parapety si můžeme odškrtnout.

A koupelna. Už i ta je hotová. V koupelně dlouho zbývalo dodělat odendavací servisní kachle na vaně a ve zdi na přítah vzduchu. Ale už i to je dodělané, takže žádná díra pod vanu nebo do zdi, ale pěkně jedna hezká zeď ;-).

Z repertoáru vlastních realizací je pak montáž dalšího routeru na WiFi do prvního patra. Stále totiž bojujeme s mizerným signálem. Ačkoli jsem rád, že dům má železobetonovou konstrukci, tak naše WiFi routery to úplně neoceňují. Takže momentálně to vypadá tak, že dole jsou dva a nahoře jeden.

Na fóru už jsme na toto téma rozjeli diskuzi a vypadá to, že to budu řešit pomocí  Ubiquiti UniFi AC Long Range. Ale ještě to chce trochu nastudovat.

Na závěr už jen fotka z mého stolu v technické místnosti, kde se mi pomalu ale jistě hromadí všechny objednané věci z Aliexpressu. Bohužel to jako na potvoru chodí tak, že se to ještě nedá moc pozapojovat, ale ten okamžik přijde ;-). A vlastně ještě jedna fotka. Pořídil jsem si laboratorní zdroj!

Konečně nebudu furt řešit, jak co napájet, ale budu na to mít toto. Bohužel, trochu nešťastná událost byla, že ho spatřila I. a zabavila mi ho se slovy, že bude pod stromeček……

Á propos stromeček… Už nám pěkně svítí před okny a připomíná, že Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady 🙂

 

NodeRED – Propojení všeho se vším, od Arduina po Loxone

NodeRED – Propojení všeho se vším, od Arduina po Loxone

Jak jsem psal v předchozím článku, MQTT i NodeRed instaluji na Ubuntu linuxu. Jde ale rozběhat třeba i na Raspberry Pi  nebo Turrisu (OpenWRT).

Instalace NodeRED je relativně jednoduchá. Do ubuntu jsem musel nejprve doinstalovat aplikaci npm (což jsem zjistil, že je balíčkovací služba pro javascript) a následně pak pomocí npm aplikace nainstalovat NodeRED.

sudo apt-get install npm
sudo npm install -g --unsafe-perm node-red

Po samo-doinstalování obrovského množství dalších navazujícíh balíků měl začít fungovat příkaz `node-red`. Ale prdlajs. Takže další postup pak byl:

sudo apt-get install nodejs-legacy
node -v
##v4.2.6

sudo apt-get install npm
npm -v
##3.5.2

sudo npm install -g --unsafe-perm node-red node-red-admin

Dál bylo potřeba otevřít firewall port 1880, který node-red používá pro komunikaci

sudo ufw allow 1880
##Rules updated
##Rules updated (v6)

A pak už node-red konečně naběhl.


node-red

Welcome to Node-RED
===================

9 Dec 15:41:14 - [info] Node-RED version: v0.15.2
9 Dec 15:41:14 - [info] Node.js version: v4.2.6
9 Dec 15:41:14 - [info] Linux 4.4.0-53-generic x64 LE
9 Dec 15:41:14 - [info] Loading palette nodes
9 Dec 15:41:14 - [warn] ------------------------------------------------------
9 Dec 15:41:14 - [warn] [rpi-gpio] Info : Ignoring Raspberry Pi specific node
9 Dec 15:41:14 - [warn] ------------------------------------------------------
9 Dec 15:41:14 - [info] Settings file : /home/dev/.node-red/settings.js
9 Dec 15:41:14 - [info] User directory : /home/dev/.node-red
9 Dec 15:41:14 - [info] Flows file : /home/dev/.node-red/flows_home-server.json
9 Dec 15:41:14 - [info] Creating new flow file
9 Dec 15:41:14 - [info] Server now running at http://127.0.0.1:1880/
9 Dec 15:41:14 - [info] Starting flows
9 Dec 15:41:14 - [info] Started flows

Další krok je nastavení, aby se NodeRED spouštěl sám po startu. To už nebudu popisovat, protože bych jen kopíroval návod, podle kterého jsem postupoval. Ten jde najít v tomto super článku (bod 3 a dál).

Použití NodeRED

Tak jo, nainstalované to je, co teď s tím dál ;-). Vraťme se k naší ukázce z minulého článku o MQTT. V levym okně máme příkaz na poslání zprávy přes kanál(topic) hello/world. V pravém okně nahoře je pak příjemce této zprávy, abychom viděli, že vše funguje.

V pravo dole pak nasloucháme nové zprávě “bye/world”. Jak jde vidět z následujících screenshotů, při poslání zprávy na “hello/world” se tato zpráva ukáže i na “bye/world”. Jak to?

Protože NodeRED ;-). Jako první jsem pro otestování funkčnosti NodeRED a jeho napojení na MQTT udělal jednoduché přeposlání přijaté zprávy z jednoho kanálu na druhý.

A takhle to vypadá v NodeRED. Vlevo je MQTT consumer, nastavený tak, aby naslouchal topic hello/world

V pravo pak MQTT publisher, který přijatou zprávu pošle po kanálu (topicu) bye/world.

Dole pak mám ještě debug výstup, který zobrazuje přijaté zprávy.

A co loxone, jde to propojit?

No jasně! ;-). Pro testování jsem použil zatím jen REST Api loxone, ale NodeRED podporuje i websockets, navíc jsou pro Loxone už naprogramované přímo rozšíření pro NodeRED (viz dále).

Nyní nám ale pro jednoduchý test stačí RestAPI. Upravíme diagram tak, aby po přijetí jakékoli zprávy v topicu hello/world se nám rozsvítilo (nebo zhaslo) světlo v pracovně. To je cool ne? 😉

Samotné nastavení HTTP požadavku vypadá nějak takto. Nic složitého, jen se zavolá HTTP GET na adrese /dev/sps/io/WebApiTest/PulseDown.

Co se týká URL adresy, tak Loxone dokumentace stojí za starou bačkoru. Podle návodu by měla být adresa /prikaz/control/hodnota, coz ale /dev/sps/io/INPUT/PRIKAZ rozhodne není.

Touto url říkáme, že chceme na virtuální vstup “WebApiTest” poslat Impuls Down-Up. V Loxonu tak musíme tento virtuální vstup vytvořit a propojit se světlem.

A to je všechno. Nyní, kdykoli se objeví zpráva, světlo se přepne. Naprostá paráda. Nevím jak vy ostatní, ale já jsem nadšen. Těch možností, k čemu se to využít, je totiž neomezeně. Díky kombinaci NodeRED+Loxone tak jde do Loxonu dostat spoustu nových dat, od Arduino senzorů, dat z externích databází až po informace z Twitteru, Email nebo cokoli jiného vás jen napadne.

Co dál

NodeRED má obrovskou komunitu a kromě základních bloků (Nodes) má parádní knihovn dalších rozšíření – http://flows.nodered.org/. Jsou tam například i bloky na komunikaci s Modbus, KNX nebo Loxone.

Nyní to chce pořádně vyzkoušet a pohrát si s tím víc. V základu mám ověřeno, že vše funguje. Nyní zkusím zprovoznit nad Arduinem nějaký ten senzor a přes MQTT-NodeRed ho posílat do Loxonu. A uvidíme, jak to bude šlapat. Co jsem zatím testoval, tak problémy žádné, ale běží mi to jen chvilku.

Pokud ale vše pojede opravdu jak má a bude to 100% stabilní, vidím v tom obrovský potenciál. Navíc v případě, že by Loxone pokračoval se svými gestapáckými manýry a ještě více uzavíral jeho systém, tak se takto dá udělat kompletní rozšíření a defakto z architektury “Loxone je ten hlavní” udělat “NodeRED je ten hlavní” a Loxone mít jen jako podružný systém.

Použité linky

forumlink
Link na diskuzní fórum o Loxonu a Arduinu

Quido na steroidech

Quido na steroidech

Tak tu máme první velkou aktualizaci SW pro Papouchova Quida. Jak jsem v předchozích článcích, původně bylo implementováno vše jen pro vstupy, ale výstupy jsem neřešil. A protože už je zájem i o výstupy, nedalo se nic dělat a hurá k parodii na C jazyk nazývanou PicoC :).

Bohužel z mého odhadu, že to bude fik fik za hoďku hotové nakonec dost sešlo. První problém byl, že ovládat jednotlivé relé znamená mít spoustu dalších různých řídících paketů, což by obnášelo spoustu manuálního generování. Takže nezbylo než se zanořit ještě hloubš do dokumentace a napsat si vlastní generátor a podepisovač paketů.

Výhoda je, že už nemusím připravovat pro nové uživatele pakety ručně, nevýhoda byla, že to vzalo hromadu času. Krom samotné implementace to hlavně chtělo zavést už i nějaké testování, protože lazení v Loxone program editoru je naprosté peklo (jako třeba proč nefunguje ani blbá klávesa PageUp-PageDown je mi záhadou).

Takže jsem si rozběhal projekt ve Visual Studiu, namockoval Loxone metody tak, aby nic nedělali, ale program šel zkompilovat a pustil se do rozšiřování. Kromě samotného podepisování, které je plné bitových operací, to chtělo ještě nějaké parsery na vyčtení dat z IP adresy, výpočty bitů pro stavy relé a hromadu dalších věcí, které už nabouchat jen od boku není úplně bezpečné.

Takže krom toho, že to jde kompilovat ve VS, čímž eliminuju zdlouhavý proces přes Loxone, tak jsem tam udělal ještě sadu spousty testů, které všechny tyhle metody před nasazením do Loxonu otestují.

Co se začíná ukazovat jako dost komplikace je fakt, že celý progam musí být jen v jednom souboru. Žádné pěkné oddělení, žádné objekty, žádná struktura. Pěkně všechno pod sebou, navíc ideálně v globálních proměných osekaných na dřeň, aby to žralo co nejméně paměti.

Takže je to ošklivý špagety kód. Navíc ručně optimalizovaný tak, aby se nikde nealokovala žádná pamět, ale používal se sdílený buffer, aby to žralo co nejméně procesoru a hlavně to nepadalo a prošlo to i tím příšerným PicoC interpretem.

Když bylo vše naprogramováno, přišlo na řadu první testování v reálném prostředí. Bohužel to hned odhalilo druhý velký problém. Ukázalo se, že moje myšlenka se sdíleným kódem pro vstupy i výstupy je mimo a že to takto nepůjde.

Problém totiž je, že PicoC neumí asynchroní čtení ze streamu. Takže stream buď čte, ale pak je program blokován čekáním a čtením, nebo nečte, a pak se pakety zkrátka nezpracují.

Původně jsem to měl tak, že se vždy jen zjistilo, jestli jsou nová data, když ne, zjistilo se, jestli je na vstupech nějaká změna. A když ne, znova se zjistili data, …..

Jenže, v okamžiku, kdy se zjišťovali vstupy, tak se třeba nenačetlo, že člověk pustil tlačítko žaluzie, a tak žaluzie sjížděla vesele dál. Nebo nezaregistroval stistknutí, nebo otevření okna,… Protože když nečetl, paket zůstal nevyslyšen.

A bohužel, toto nijak vyřešit nejde. Pročetl jsem dokumentaci, pročetl diskuze, a je to prostě tak. Takže jediné řešení jsou dvě smyčky. Jedna co načítá data z Papoucha, druhý co načítá vstupy z Loxonu.

A když dvě smyčky, tak dva Loxone programy. Takže pokud někdo budete chtít využít obě funkce, je nutné použít dva samostatné bloky. Když jen jednu z nich, druhý se použít nemusí.

A aby se program dobře nastavoval i distribuoval, je to udělané tak, že je program jeden a ten stejný a jen pomocí přepínače se nastavuje, jestli se má chovat jako Relé můstek nebo můstek pro Vstupy.

Celé nastavení programu tak nyní vypadá takto

char * c_remote_listen_address = "/dev/udp/192.168.1.254/10001";
char * c_remote_write_address = "/dev/udp/192.168.1.254/10002";

//pocet rele
unsigned int c_relays_count = 3;

//automaticky refreshnout stav vstupu pro pripad, ze se ztratil UDP paket s notifikaci (treba otevrene okno)
unsigned int c_auto_refresh_every_sec = 60;

//jak casto se detekuji vstupy kvuli rele. Cim mene, tim vice se bude zatezovat miniserver
unsigned int c_relay_check_period_msec = 100;

//rezim 0-INPUTS [digitalni vstupy], 1-OUTPUTS [rele]
unsigned int quido_bridge_mode = 1;

Jak je vidět, zmizelo nastavení paketů, to se dělá dynamicky. Jediné co je potřeba, je správně zadat IP adresu a počet relé, které Quido má (při větším čísle než kolik jich je k dispozici pak nefunguje žádné!). Jako poslední nastavení Nově pak jsou nastavení rezimu INPUTS a OUTPUTS a konstanta, která určuje, jak často se mají vstupy kontrolovat.

To je totiž další vykutálenost Loxonu. Namísto, aby se dalo říct “čekej, než se vstup změní”, tak se musí dělat “už se změnilo?”,”už?”,”už?”,… A čim častěji se ptá, tím víc to žere prostředky. A když se taková smyčka pustí bez uspání, žere 100% procesoru.

Takže jsem jako výchozí nastavil 100ms. Pokud by to bylo někomu málo, může si to vytunit, ale s rizikem, že to bude žrát více prostředků Loxonu. Imho si myslím, že 100ms je dostatečný fofr.

Co se týká blokového zapojení v Loxone configu, tak k tomu můžu říct jen jediné. Loxone programátoři by se nad sebou měli zamyslet a dodělat logické chybějící bloky. Nehápu, proč když Loxone nabízí Binární dekodér, nemá i logický protikus binární kodér. Nechápu, proč když se zeptám na podpoře, tak jim přijde logická odpověd “použijte vzorec”. A nechápu, proč když už doprd… mám použít vzorec, tak proč vzorec nemá aspoň osm vstupů, ale jen čtyři, takže to práci pekelně komplikuje.

Ale ok. Jedno přísloví říká, že na všechno je potřeba se koukat ne jako na problém, ale jako na příležitost, a tak jsem se té příležitosti chopil a poskládal to ze vzorců.

Samotné využití a napojení na reálný dům je pak už hodně jednoduché. Na vstupy vzorce se přivede 0 nebo 1 a vzorce spolu s programem dle toho zapnout dané relé. Pokud na vstup přivedete cokoli víc než 1, výsledek je random a nejspíš se nestane vůbec nic. Je to proto, že ve vzorci převádím binární 0 a 1 na číslo a třeba taková 2 v tom udělá dost brajgl :).

Níže je video ukázka jak to funguje, především pak rychlost. Podle mě je suprová ;-). Nedokážu si předtavit, že byste dokázali klikat rychleji, než kolik můstek zvládá Quida (Papoucha) ovládat.

Momentálně probíhá testování v mém domě, kdy se jednak testuje původní část na vstupy pomocí žaluzií a stavů oken. Výstupy pak testuju jen napojenou diodou v rozvaděči, protože jsem takto narychlo neměl žádný siloproud, co bych tam zapojil a přepojovat rozvaděč se mi nechtělo.

Pokud půjde všechno jak má, tak novou verzi pustím do světa do konce týdne. Odvážným majitelům předchozí verze klidně poskytnu dříve, ale jen na vlastní riziko :).

Mosquitto – MQTT message broker

Mosquitto – MQTT message broker

Co je Mosquitto? Je to MQTT message broker. To znamená, že umožňuje komunikaci mezi hromadou zařízení pomocí MQTT protokolu. Zařízení může být v jednom ze dvou režimů. To první je Publisher, to druhe Subscriber. Publisher data generuje a sype do nějaké fronty, Subscriber (odběratel) je pak načítá. Odběratelů může být neomezeně, stejně tak Publisherů (vydavatelů?).

Celé se to dá krásně využít k tomu, že všechny IoT čidla postavené na Arduinu generují data a jednotně je sypo do MQTT. Z MQTT se to pak jednotně načítá, ať už napřímo přes Loxone, nebo třeba do NodeRED, kde se nastaví co se s datama má dít a až pak se data pošlu dál.

Díky tomu se do čidel nemusí dávat žádná složitá logika na publikování dat, posílání jích do Loxone atd. Ale jen se to nasype do MQTT brokera a další logika se postaví až o stupeň dál.

Instalace Mosquitto serveru.

Já jsem využil toho, že mi doma běží server na pracovní věci, a tak jsem si udělal novou virtualizovanou instanci Ubuntu ;-). Ale jinak se dá mosquitto rozběhat i na Windows, Raspberry, Turrisu a dalších.

2016-12-04_12-54-58

Instalace byla v mém pomocí apt-get. Kromě balíku mosquitto sem bral i mosquitto-clients, které přidají příkazy na simulaci subscribera/publishera, takže lze otestovat, že vše běží jak má. Po nainstalování jsem pak pro účely ladění zapl komplet logování, které v ostrém provozu později vypnu.

sudo apt-get install mosquitto mosquitto-clients
sudo /etc/init.d/mosquitto stop
sudo nano /etc/mosquitto/mosquitto.conf
sudo /etc/init.d/mosquitto start

Do konfigurační soubor mosquitta jsem přidal:

2016-12-04_13-14-27

log_type error
log_type warning
log_type notice
log_type information

connection_messages true
log_timestamp true

A nahodil jsem zpět mosquitto. Pro otestování, že vše funuje jak má, jsou právě ty mosquitto-clients.

2016-12-04_16-06-53

Pro otestování subscribera je příkaz mosquitto_sub. Parametr -d zapíná debug zprávy, -t nastavuje název kanálu, nad kterým subscriber poslouchá.

mosquitto_sub -d -t hello/world

2016-12-04_13-09-54

Když máme posluchače, je potřeba vygenerovat nějakou zprávu. To se dělá pomocí publishera mosquitto_pub. Parametry opět stejné, akorat místo naslouchání na -t se do kanálu -t data pošlou, -m pak definuje zprávu na poslání.

mosquitto_pub -d -t hello/world -m "test"

2016-12-04_13-10-02

Jakmile vygenerujete publisherem zprávu, na subscriberovi se zobrazí

Client mosqsub/7136-home-serve received PUBLISH (d0, q0, r0, m0, 'hello/world', ... (4 bytes))
test

To znamená, že nám MQTT broker funguje jak má. Pokud by něco zlobilo, logy jsou dostupně v souboru  /var/log/mosquitto/mosquitto.log

Komunikace s Mosquitto serverem z Arduina

A teď ta druhá část, poslání/naslouchání MQTT s Arduina. Zkusíme poslat zprávu, kterou necháme zobrazit pomocí již nahozeného subscribera v konzoli a pak přijímat zprávy a při přijmutí bliknout diodou.

2016-12-04_13-54-39

Krok první, nainstalujeme si nějakou předpřipravenou MQTT knihovnu do Arduina. V menu VMICRO -> Visual Micro Explorer -> Manage Libraries.

2016-12-04_13-55-55

Zkusil jsem PubSubClient, tvrdí že je lightweight a takové mám rád ;-).

2016-12-04_13-56-32

Jako další krok vložíme knihovnu do projektu. Pokud člověk ví co dělá, stačí obyčejný #include<PubSubClient.h>, pokud ne, může si to vybrat takto z wizarda. Napoprvé je to fajn, že není potřeba lovit, jak se soubor přesně jmenuje.

2016-12-04_13-58-20

Zkusíme zkompilovat a zdá se, že je vše ok. Tak pojďme poslat nějaká data. Výhoda Arduina je, že celý ekosystém už je opravdu pěkně rozrostlý a na všechno existují připravené knihovny.

Na druhou stranu nevýhoda Arduina je, že celý ekosystém dělají lidé, co jsou zřejme opravdu borci na elektrotechniku, ale dost slabí na programování. Takže ačkoli je Arduino postavené nad c++,  jeho knihovny, ukázky a vše ostatní vypadá jako programy psané v čistém C kódu kdysi v minulém století.

Naštěstí to není až takový problém a všechno jde postupně zabalit do vlastních objektů a udělat si nad tím čistý kód.

Inicializace Wifi, Debugu, Mqtt a Diody

Aby měl návod trochu spád, spojím všechny tyto věci dohromady. Jak už jsem psal, kód pro Arduino je bohužel takový c-like spaghetti bastl. Ačkoli využívá objektový zápis, tak instance objektů existují kdesi globálně a jen se používají. To je supr pro nováčky, co netuší která bije, ale pro pokročilé vyvíjení je to imho škoda, protože to maskuje hromadu věcí a cokoli globálního je prostě blbě.

#include &lt;ESP8266WiFi.h&gt;
#include &lt;WiFiClient.h&gt;
#include &lt;PubSubClient.h&gt;

const char* ssid = "wifi";
const char* password = "password";
const char* mqtt_server = "192.168.0.102";

WiFiClient espClient;
PubSubClient mqttClient(espClient);

void setupDebug()
{
	Serial.begin(9600);
	Serial.println("WeMos MQTT test");
	Serial.println("");
}

void setupWifi()
{
	// Connect to your WiFi network
	WiFi.begin(ssid, password);
	Serial.print("Connecting");

	// Wait for successful connection
	while ( WiFi.status() != WL_CONNECTED )
	{
		delay(500);
		Serial.print(".");
	}
	Serial.println("");
	Serial.print("Connected to: ");
	Serial.println(ssid);
	Serial.print("IP address: ");
	Serial.println(WiFi.localIP());
	Serial.println("");
}

void setupMqtt()
{
	mqttClient.setServer(mqtt_server, 1883);
	mqttClient.setCallback(MQTT_callback);
}

void setupDiode()
{
	pinMode(LED_BUILTIN, OUTPUT);     // Initialize the LED_BUILTIN pin as an output 
}

void Blink(int nDelayOn, int nDelayOff)
{
	digitalWrite(LED_BUILTIN, HIGH);  // Turn the LED off by making the voltage HIGH
	delay(nDelayOn);                      // Wait for two seconds (to demonstrate the active low LED)
	digitalWrite(LED_BUILTIN, LOW);   // Turn the LED on (Note that LOW is the voltage level  
	delay(nDelayOff);                      // Wait for two seconds (to demonstrate the active low LED)
}

void setup() 
{ 
  setupDebug(); 
  setupWifi(); 
  setupMqtt(); 
  setupDiode(); 
}

Takhle nějak vypadá inicializace pro WeMos D1.

  • hromada “println” posílá po seriovém portu zpět do IDE stavy a zprávy
  • setupDebug inicializuje seriovou linku právě pro tyto přenosy.
  • setupWifi připojí wifi adaptér k zadané síti a vypíše kam se připojila.
  • setupMqtt nastaví parametry připojení pro MQTT clienta
  • setupDiode jakýmsi způsobem propojuje PIN LED_BUILTIN na OUTPUT diodu, toto zatím beru jako fakt a moc to nechápu
  • Blink slouží k bliknutí diody
  • A setup spustí všechny výše uvedené nastavení.

Spoustu nastavení, ale jinak nic objevného. Toto nastavení použijeme jak pro zapisování dat do MQTT, tak pro čtení.

Komunikace s MQTT brokerem

Po tom, co máme vše inicializováno, zbývá se jen připojit k MQTT brokerovi a posílat a přijímat data. Připojení se provede pomocí

if ( mqttClient.connected() == false )
  mqttClient.connect("ESP8266Client");

kdy řetězec “ESP8266Client” je pro mne velkou záhadou, ale mám to z examplu. Moc nerozumím tomu, proč je to jako string “ESP8266Client” místo objektu WiFi nebo espClient, ale je to jen další z divných věcí v Arduinu, která má zřejmě sloužit dobru, ale imho jen škodí.

Odeslání dat se provádí pomocí metody publish, která má jako první parametr název kanálu, jako druhý parametr data k odeslání.

mqttClient.publish("hello/world", "hello world");

Příjem dat se provádí pomocí zaregistrování callbacku metodou setCallback a pak přihlášení ke konkrétnímu kanálu metodou subscribe. Tady by mi přišlo logičtější mít co kanál možnost jiný callback, ale opět asi zjednodušení.

void MQTT_callback(char* topic, byte* payload, unsigned int length) {}
mqttClient.setCallback(MQTT_callback);
mqttClient.subscribe("hello/world/2");
&amp;amp;nbsp;

Celý kód pak vypadá třeba takto. V MQTT_callback se zobrazí obdržená data a blikneme diodou. V metodě reconnect se provádí testování platného připojení a jeho případně znovupřipojení, v metodě loop pak dokola testujeme platnost připojení, voláme interní loop MQTT clienta (kvůli přijmu dat) a každé 2sec posíláme zprávy do MQTT brokera “Hello world” spolu s pořadovým číslem zprávy.

void MQTT_callback(char* topic, byte* payload, unsigned int length) {
	Serial.print("Message arrived [");
	Serial.print(topic);
	Serial.print("] ");
	for ( int i = 0; i &amp;lt; length; i++ )
	{
		Serial.print((char)payload[i]);
	}
	Serial.println();

	Blink(100, 100);
}

void MQTT_reconnect() 
{
	// Loop until we're reconnected
	while ( !mqttClient.connected() )
	{
		Serial.print("Attempting MQTT connection...");
		// Attempt to connect
		if ( mqttClient.connect("ESP8266Client") )
		{
			Serial.println("connected");
			// Once connected, publish an announcement...
			mqttClient.publish("hello/world", "hello world");
			// ... and resubscribe
			mqttClient.subscribe("hello/world/2");
		}
		else
		{
			Serial.print("failed, rc=");
			Serial.print(mqttClient.state());
			Serial.println(" try again in 5 seconds");
			// Wait 5 seconds before retrying
			delay(5000);
		}
	}
}



void loop()
{
	if ( !mqttClient.connected() )
		MQTT_reconnect();
	mqttClient.loop();

	static long lastTime = 0;
	static int lastValue = 0;
	if ( millis() - lastTime &amp;amp;gt; 2000 )
	{
		char msg[50];
		snprintf(msg, 75, "hello world #%ld", lastValue++);
		Serial.print("Publish message: ");
		Serial.println(msg);
		mqttClient.publish("hello/world", msg);
		lastTime = millis();
	}
}

Na celém kódu není nic složitého a díky předpřipravenému MQTT clientu a hotovým ukázkám jde kód narychlo polepit dohromady.

Co je nevýhoda, tak kód je prostě ošklivý a nepřehledý. Na vlastní finální řešení to bude chtít obalit vše svými objekty, ideálně napsat i nějaké mock objekty kvůli testování a celkově nad tím udělat robustnější testování, aby člověk neprogramoval stylem zkompilovat-nahrát-zkusit-znovu. Takhle se programovalo v dobách Atari, ale ne dneska.

A to je vše, máme funční Arduino MQTT publisher i subscriber. Příště až bude čas, tak zkusím rozchodit onen Node-Red. A až dorazí věci z Aliny, tak na Wemos napom čidla a zkusim posílat nějaká smysluplnější data.

Ostatní linky

forumlink
Link na diskuzní fórum o Arduino vývoji

Arduino – nastavení vývojového prostředí

Arduino – nastavení vývojového prostředí

Ačkoli mi zatím ještě stále nedorazila z Aliexpressu dávka IoT hraček, mám půjčený jeden WeMos D1 čip na hraní už teď. A protože se mi tu hormadí linky v prohlížeči, je čas na nový článek.

Jak se budu postupně Arduinem prokousávat, budu postupně psát i články. Takže uvidíme, s jakou pravidelností to bude. Zatím jsem ve fázi, kdy umím rozblikat diodu. Díru do startupového světa s tím asi neudělám, ale někde se začít musí.

javaw_2016-12-04_10-51-25

Většina návodů na internetu je o tom, jak rozběhat Arduino IDE. Pro začátek dobrý, ale jinak, co si budem nalhávat, IDE je to odporné. A protože mým denním chlebem je primárně Visual Studio od Microsoftu, bude i tento článek o tom, jak vyvíjet pomocí Visual Studia.

Paradoxne, první krok však stejně je stažení Aruduino IDE ;-). To se dá stáhnout zde https://www.arduino.cc/en/Main/Software

Po stažení pak přichází část, která mi přijde v ostatních článcích docela blbě vysvětlená.

2016-12-04_10-58-47

Pokud používáte jiný HW než oficiální Arduino, potřebujete získat definici tohoto zařízení. Nakonec jsem objevil tento Github list, který shrnuje zřejmě všechny definice na jednom místě https://github.com/arduino/Arduino/wiki/Unofficial-list-of-3rd-party-boards-support-urls

V případě Wemos D1 je potřeba získat tuto URL http://arduino.esp8266.com/stable/package_esp8266com_index.json , která je společná pro více ESP8266 zařízení.

2016-12-04_11-00-48

Tuto URL pak vložit (stále v arduino IDE) do políčka “Additional boards manager URLS” v menu File->Preferences.

2016-12-04_11-04-071

Pak je potřeba otevřít Board Manager v menu Tools-> Board a chvilku vydržet. Sám se načte nový seznam dostupných zařízení. Úplně na konci je ESP8266. Ten je potřeba vybrat a dát Install.

2016-12-04_11-03-39

Jako poslední krok je pak potřeba vybrat “Wemos D1 R2&Mini” v menu Tools->Board.

2016-12-04_11-05-49

Tím je nakonfigurované ArduinoIDe k tomu, aby vědělo, jak buildovat věci pro Wemos.

2016-12-04_11-07-09

A nyní už k tomu, jak to teď celé rozběhat ve Visual Studiu. Podpora pro Arduino je dostupná od VS2013 po nejnovější VS2017 RC. Jsou podporovány jak komerční licence VS, tak i community.

Pokud tedy nemáte plnou verzi VS, lze si stáhnout zdarma komunitní verzi zde https://www.visualstudio.com/vs/community/

2016-12-04_11-12-27

Dále je potřeba stáhnout Arduino IDE for Visual Studio z VS Marketplace. Oboje nainstalujte. Nic složitého, defakto jen Next-Next-Next-Finish ;-).

2016-12-04_11-14-21

Po prvním spuštění Visual studia spolu s addinem pro Arduino uvidíte tento dialog. Vyplňte následující:

  • nechte vyplněné Arduino 1.6
  • do druhé “Ide folder location” vyplňte adresář, kam jste nainstalovali Arduino IDE.
  • do třetí položky můžete vyplnit adresář, kam budete ukládat své projekty (v Arduinu absurdně pojmenované jako sketchbook, nechápu).
  • a do poslední položky znovy vyplňte URL adresu pro ESP8266

2016-12-04_11-17-48

Po nastavení by se Vám ve VS mělo ukázat několik toolbarů pro nastavení, kompilaci a ovládání Arduina.

V druhém comboboxu vyberte opět WemosD1 R2&mini, ve třetím pak virtuální COM port, který se využije pro komunikaci s Arduinem.

2016-12-04_11-19-07

Tento com port se mi v mém případě nainstaloval automaticky po připojení Wemosu. Některé návody uvádí, že je potřeba stahovat ještě nějaké ovladače. To jsem dělat nemusel, takže netuším.

2016-12-04_11-24-11

IDE pro visual studio má verzi zdarma, ale pokročilé funkce jsou pak placené. Například velmi dobře vypadající debugger, rychlejší kompilaci a hromadu dalšího.

Cena pro non-commercial využití je více než příznivá, 19GBP. Takže jen co se do toho pustím víc, učitě budu kupovat.

2016-12-04_11-26-26

A to je z nastavení IDE vše. Pro kompilaci lze využít klasické zkratky VS, případně v toolbaru třetí ikonka od konce udělá Build&Upload do zařízení.

A takhle pěkně Vám pak může WeMos blikat ;-).

Další články bude o tom, jak propojit Arduino a MQTT message broker (pravděpodobně Mosquitto) a jak to pak propojit s NodeRED, což je krásný visuální nástroj na propojování mraky událostí, čidel a aktorů.

Další krok pak bude propojení s Loxone, načítání hodnot do Loxonu, případně ovládání Wemosu z Loxonu. To už bude aspoň zajímavé ;-).

PS: Tyto články původně sliboval jeden známý, co mne k tomu celému dovedl (že, B. 🙂 ), ale nějak je ne a ne napsat. Tak jsem se do toho pustil sám, ať mám linky někde schované. Pořád ale doufám, že minimálně svoji anabázi s Arduinem a odpáleným domovním zvonkem sepíše 🙂

forumlink
Link na diskuzní fórum o Arduino vývoji

P2P investování – měsíční sumarizace (listopad 2016)

P2P investování – měsíční sumarizace (listopad 2016)

Tak tu máme další sumarizaci. Tentokrát se měsíční bilance neobešla bez větších zásahů do výpočtů a změn motodiky. Bohužel se ukázalo, že po vyndání peněz z Viventoru se mi kompletně rozpadly data, jelikož to na vyndavání nebylo připraveno a bohužel, počítat ROI včetně vyndavání peněz není vůbec sranda.

Nakonec to dopadlo jak muselo a z původně Google spreadsheet tabulky je nyní MySQL – Php aplikace, takže se s datama mnohem lépe pracuje. Ale vzalo si to velkou část dneška ;-(.

Každopádně to ale obnáší trochu změn a trochu jiné výpočty. Nově už nebude XIRR a ROI, ale pouze ROI. A to počítané tak, že se každý měsíc dělá uzávěrka, která spočítá výkonnost jednotlivých platforem v daném měsíci. Což znamená spočítat ROI nad penězi, které tam jsou z minulého měsíce, plus výdělek dle nových vkladů dle délky jejich vkladu a mínus peníze, které se z platformy vybraly.

Věřím, že jak data, tak vzorečky sedí, ačkoli jsem data musel migrovat ručně a vzorečky jsou vyráběné komplet znovu a jinak. Ale při porovnání výsledků vůči minulým měsícům se vše rovnalo.

Co se tento měsíc událo

Ve světě P2P stály za povšimnutí asi jen dvě výraznější události. Na Mintosu jsou teď v hojném počtu krátké osobní půjčky, takže se dá investovat na 13.2%. A na Twinu naopak půjčky nejsou. Poslal jsem na twino nějakých 500EUR, ale dopadlo to tak, že 300 šlo za týden zpět, jelikož tam ležely nezainvestované.

Bohužel na Twinu se momentálně ukazují půjčky jen na 10% a víc ani ťuk. To vzhledem k luxusní nabídce Mintosu na 13.2% od Banknote (garantované) nemělo smysl podstupovat a tak jsem peníze přesunul na Mintos. Doufám, že se Twino pochlapí a půjčky se na tržiště vrátí.

Statistiky tohoto měsíce

A nyní už k samotným statistikám. Jelikož se nám dům přiblížil do téměř hotového stavu a z hypotéky nám zbyly nějaké peníze na účtu, rozhodli jsme se poslat další část na P2P. Přeci jen vidět peníze zahálet na českém účtu není ono. Na druhou stranu stále bojuju s tím, kolik je rozumná rezerva na českém účtu a kolik v P2P ;-).

Souhrn vkladů

A jelikož Mintos ve mne stále vzbuzuje největší důvěru, většinu peněz investujeme tam. Rád bych se vrátil i k SavingStreamu, ale zatím si vzhledem k libře nejsem úplně jistý. Sice už pomalu stoupá, ale ještě asi chvilku počkám.

Rok Měsíc Zonky Mintos SavingStream Twino Viventor
2016 3 4000.00 Kč
2016 4 6000.00 Kč 27037.99 Kč 6274.00 Kč
2016 5 4000.00 Kč 13781.98 Kč 36908.72 Kč 5403.26 Kč 5404.25 Kč
2016 6 14052.27 Kč 22570.42 Kč 13513.51 Kč 13574.00 Kč
2016 7 270.29 Kč
2016 8 10386.10 Kč 29449.65 Kč
2016 9 6855.77 Kč 6512.28 Kč 5404.68 Kč
2016 10 16146.15 Kč 24990.00 Kč -13500.00 Kč
2016 11 64449.98 Kč 31216.36 Kč -5485.00 Kč
14000.00 Kč 152980.53 Kč 72265.42 Kč 109977.46 Kč -6.75 Kč

Jak je vidět, z Viventoru jsem vyndal víc než jsem vložil. Přeci jen něco nakonec Viventor vydělal a není to až tak hrozné. Bohužel celkově na mne stále nepůsobí úplně důvěryhodně. Dělá to určitě i dost jednoduchý a visuálně divný web, nebo mrtvá komunita na P2Pindependentforum.com.

Pro převody peněz stále používám Transferwise. Ačkoli tu jsou nějaké alternativy, tak se mi teď nechce zkoušet nic nového, když mám Transferwise ověřen už nekolika desítkami převodů.

Úročení a fungování platforem

Co se úročení týká, díky novému stylu výpočtu jde sledovat ROI aktuální měsíc a pak ROI celkové za celou dobu. Díky tomu jde vidět, jak například větší vklad jeden měsíc dokáže zahýbat (snížit) aktuální ROI.

Stejně tak na Viventoru jde vidět, že matematicky má opravdu silný měsíc (58%), ovšem to jen díky tomu, že jsem vyndal většinu peněz, ale zároveň doběhly úroky.

A hezky jde teď vidět SavingStream. Tím, že se tam nic nového nevkládá, nejsou výsledná čísla ničím zkreslená. A opravdu SavingStream každý měsíc generuje slibovaných 12%.

Kam investováno Měna ROI měsíc ROI celkem
Mintos EUR 7.28% 10.66%
Twino EUR 9.70% 9.99%
Viventor EUR 53.82% 17.00%
Zonky CZK 9.20% 9.68%
SavingStream GBP 12.04% 11.94%
Celkem 11.85%

Aktuální zisk

V absolutních číslech jsme na P2P vydělali už 12.817Kč. To není špatné na to, že to je jen uložená hypotéka ;-).

Investováno Aktuální stav Zisk Kurz
Kam investováno Měna $€ CZK $€ CZK $€ CZK
Mintos EUR 5,646.27 152,980.53 Kč 5,797.64 157,160.55 Kč 151.37 4,180.02 Kč 27.11
Twino EUR 4,057.15 109,977.46 Kč 4,157.72 112,706.14 Kč 100.57 2,728.68 Kč 27.11
Viventor EUR -3.17 -6.75 Kč 30.77 834.10 Kč 33.94 840.85 Kč 27.11
Zonky CZK 14,000.00 14,000.00 Kč 14,794.00 14,794.00 Kč 794.00 794.00 Kč 1.00
SavingStream GBP 2,087.71 72,265.42 Kč 2,211.18 76,539.29 Kč 123.47 4,273.87 Kč 34.61
Celkem 349,216.66 Kč 362,034.08 Kč 12,817.42 Kč

A ještě sumarizace zisků za tento měsíc

Kam investováno Měna $€ CZK ROI
Mintos EUR 30.25 820.01 Kč 7.28%
Twino EUR 31.45 852.54 Kč 9.70%
Viventor EUR 9.05 245.32 Kč 53.82%
Zonky CZK 111.00 111.00 Kč 9.20%
SavingStream GBP 21.67 750.10 Kč 12.04%
Celkem 2778.97 Kč

Závěrem

Výdělek z P2P začíná být pomalu ale jistě zajímavější a zajímavější. A tak můžeme peníze připravené na venkovní dlažbu zatím použít k tomu, aby na sebe něco málo vydělaly :-).

Linky pro Vás

forumlink
Link na diskuzní fórum, kde pokračuje diskuze

Víkendové všehodílo

Víkendové všehodílo

O víkendu konečně dorazil náš obkladač-řemeslník, kterého teď využíváme na dodělávání věcí v domě. Ačkoli je fuška ho do domu nahnat, tak výsledek jeho práce stojí vždy za to čekání.

2016-11-28-08-45-41

Tentokrát nám instaloval po domě parapety. Práce opět precizní, krásně seříznuté i usazené. Navíc za rozumné peníze (1800kč za 10 parapetů včetně materiálu), takže jsme se mohli věnovat jiným věcem.

2016-11-26-13-48-23

A to konkrétně dodělání technické místnosti tak, aby se do ní mohl dát server i zbývající věci z obýváku. Server údajně uprostřed pokoje už nedělal parádu, ale spíš překážel.

2016-10-01-10-29-50

Takže jsem nechal v Bauhausu nařezat velkou pracovní desku na stůl, dovezl spoustu starých polic z garáže a dal se do práce.

2016-11-26-13-48-19

Vymyslet dopředu, kde vlastně chci mít poličky na svoje arduino budování, nebyla žádná sranda. Jak mám asi tak teď vědět, co všechno tam budu potřebovat 😉

2016-11-26-13-51-37

Takže jsem zvolil cestu čím víc – tím líp. Destku stolu jsem udělal 2.2m dlouhou a krom starých poliček z kumbálu jsem na zeď přidělal i poličku, co měla původně I. ve staré kuchyni, ale teď se jí už nehodila 🙂

2016-11-26-13-48-25

Opět jsem využil i našeho čínského laseru, což byla fakt příjemná změna oproti klasickému přenášení roviny vodováhou. Takhle jsem si celou dobu svítil na zeď a do toho rovnou vrtal.

2016-11-26-14-21-39

Nakonec jsem nad stůl udělal dvě řady polic z původních poliček a aby toho nebylo málo, tak nad to projistotu umístil ještě starou velkou polici z Ikey.

2016-11-26-20-09-32

A takhle vypadá výsledek po vyklizení všeho nářadí, vysání, vytření a umístění prvních obyvatel.

2016-11-28-08-31-59

Zároveň jsem pak přestěhoval i server, takže mám už všechnu technologii pěkně u sebe a finálně propojenou. K tomu jsem dal ještě do dveří do technické zámek, aby se tam malý terorista časem nedostal, až začne být mobilní, a netestoval všechny ty páčky a hejbátka 🙂

2016-11-28-09-24-05-2

O víkendu jsme také “vyrobili” vánoční stromeček. Nechtěli jsme žádný umělý a já nemám rád ani zvyk každoročního zabíjení živého stromku. Dříve jsme měli různé pidi stromky z Ikey, které se ale nedožily déle než do léta.

2016-11-25-15-03-40

A tak jsme koupili větší živý strom. Původně jsem ho chtěl koupit přímo z lesa, ale tam nám řekli, že stromky tohodle typu došly už v létě. Dobré vědět ;-). Takže jsme ho nakonec vzali v Bauhausu. Zatím na něj dáme jen led světýlka a necháme si ho venku před okny a pak, až nadejde čas, si ho přestěhujeme na chvilku dovnitř.

2016-11-25-15-03-44

Na závěr pak už jen fotka z ekologické likvidace několika promočených OSB desek a jedné desky od skřínky. Trochu jsme to ještě doklidili kolem domu a toto bylo to poslední, co nám tu kazilo jinak malebné okolí domu 🙂

Zas nějaké ty novoty nebo co

Zas nějaké ty novoty nebo co

Dnešní post bude o novince tady na blogu. Ačkoli jsem se tomu dlouho bránil, dnešní diskuze s jedním z přispívajících čtenářů mě zlomila :-).

Budeme mít fórum

chrome_2016-11-23_22-19-05

Rovnou z kraje chci ale říct, že bych rád, aby to bylo spíš jakási “komunitní wiki”, než klasické diskuzní fórum “otázka-odpověď”.

Je totiž pravda, že poslední dobou se díky hromadě příspěvků od vás skrývá pod články leckdy víc užitečných informací, než v článku samotném. A je taky pravda, že jakmile je tam více směrů diskuze, tak je v tom chaos, a nejhorší je, že se v tom skoro vůbec nedá hledat.

Zatímco když bychom techničtější diskuze přesunuli tam, můžeme udělat každému topicu vlastní vlákno, krásně v tom hledat a hlavně se k tomu pak kdykoli vracet.

Jak se tam dostat

Adresa je https://www.vodnici.net/community/ , odkaz je pak v levém menu na stránce “Diskuzní fórum”.

A co ta komunitnost?

To je dobře, že se ptáte ;-). Jak jsem psal, rád bych, aby se zapojili všichni, které Loxone, Arduino, stavba domu, investování nebo cokoli jiného kolem tohoto blogu baví.

Bylo by fajn, kdyby z toho vzniklo místo, kam budeme společně dávat linky na hračičky, které jsme zrovna objevili, seznamy blogů, které se zabývají tématem, co zrovna někdo z nás řeší, nebo kontextové linky na Aliexpress, co kdo zrovna na barák objednal.

Zkrátka místo, kam když to vložíte, tak to tam kdykoli v budoucnu najdete. Zároveň Vám tam k tomu ale budou moci ostatní poslat i svoje linky a zkušenosti, takže win-win.

Dám příklad, měření spotřeby. Díky dotazu v jednom z předchozích článku máme krásný list linků, jak tento problém vyřešit. A až komponenty dorazí, přibude i návod, jak na to. A to jen díky tomu, že se sešlo více zkušeností od více lidí na jednom místě.

A takto bych si to nějak představal. Zkrátka nejen tam dotazy dávat, ale hlavně sdílet a diskutovat zkušenosti vlastní.

Kdo, co, jak

A protože bych to rád komunitní, nabízím moderátorský přístup komukoli, kdo se bude chtít na fóru podílet.

Když totiž píšu komunitní fórum, myslím to například i tak, že pokud někdo založí hlavní topic na nějaké téma, tam krom diskuze pod tímto topicem bude možné společně udržovat první post tak, aby obsahoval všechny dosud nasbírané informace.

Takže namísto nutnosti pročítat pak dlouhé vlákno bude vždy všechno pohromadě. Věřím, že si to tu nebudeme navzájem mazat, ale že to dokážeme společně upravovat a rozšiřovat.

Další věc, co bych rád, tak překlopit naše technické diskuze (očištěné o nerelevantní posty) na fórum, aby se v tom dalo hledat.

Pokud bych to dělal sám, tak to mám na měsíc. Pokud by se nás do toho ale pustilo víc, každý překlopíme jeden článek s diskuzí na fórum, bylo by to hned. Na fóru založit topic, naházet tam ty zajímavé části a ideálně pod článek do diskuze napsat, že je článek převeden. Já pak hodím link i přímo do článku, ať to ostatní lépe najdou.

Jak by to mohlo vypadat je k vidění tady. Jsou tam všechny linky ohledně měření spotřeby.

A klidně se pak může zapojit někdo další, kdo z takto surových napastovaných dat udělá nějaký jeden učesanější post. A i kdyby ne, pořád se v tom bude na fóru dát hledat lépe než pod článkama.

A jak to napojit na blog

Když jsem dneska promýšlel, jak to celé zrealizovat, vymyslel jsem zhruba toto:

  • pro každý technický článek založím na fóru samostaný link na dané téma (případně pokud už bude existovat, budem pokračovat v diskuzi)
  • na konci každého takového článku bude link na fórum
  • ideálně pak, abychom technické věci/nápady/linky řešili na fóru, zatímco obecné věci pod článkem
  • nechci to ale nějak vynucovat, věřím, že se zvládnem domluvit 😉 )

Jaký obsah na fórum dávat

Pro začátek bych zavedl pravidlo, že tam dávejte cokoli. Ať jsou to vlastní postřehy, seznam linků, nápady a v rozumné míře i dotazy. Klidně ať je to reklama na komerční produkt, nebo třeba Váš produkt, nebo linky na Aliexpres, cokoli.

Dokud to bude užitečné pro všechny, tak proč ne. Když tam bude hodně komerčních věcí, uděláme tomu samostatnou sekci, když hodně linků, tak taky.

Ze začátku bych dával vše do pár kategorií a fórum zbytečně nefragmentoval, refaktorizovat budeme později :-).

Bude to fungovat?

Nevím ;-). Pokud bych na to měl být sám, tak ne.

Pokud by to mělo být fórum stylem “všichni se ptají” a nikdo neodpovídá, tak to taky nebude fungovat. Nebude to fungovat ani tehdy, pokud si to někdo bude plést s bezplatnou support linkou.

Jediné jak to může fungovat je, že to přijde zajímavé i Vám ostatním a přidáte se :-).  A tak vykopávám nápad s fórem, je to nasazeno a připraveno. Jestli se to ujme, uvidíme. Když ne, zavřít se to dá vždy, ale jako záložkovač to asi budu používat tak jako tak.

Co na to říkáte?

Co si o tom myslíte? Napadá vás jak něco dělat jinak nebo líp? Máte k tomu nějaký nápad?

Dejte mi vědět. Pokud se Vám to líbí a chcete se přidat, napište, moderátory Vám založím obratem. Pokud se Vám to nelíbí, napište taky. Aspoň budem vědět 😉