Browsed by
Tag: barák

Jak se má náš Brest

Jak se má náš Brest

Pár lidí se mne ptalo, jak to vypadá s naším živým plotem z Brestu. Bohužel, zatím se nic moc nedělo a proto jsem o něm ani nic nepsal.

Přes zimu Brest tvrdě spal. Těžko říct, jestli mu nějak rostli kořínky, ale nad zemí se nedělo nic.

Až teď posledních pár dnů jak začalo svítit víc slunce, začaly se objevovat malé lístečky. Ale bohužel zatím ne u všech. Tak snad jen ještě tvrdě spí a nejsou mrtvý úplně.

Začal jsem intenzivně zalévat, protože jsem někde četl, že má Brest rád hodně vody. Tak snad teď nasadí brutální tempo a začné růst ty 2 metry za rok :).

Život jedné hroudy

Život jedné hroudy

Máme odvozené další dva kontejnery. Je to makačka, ale díky motorovému kolečku o něco zvládnutelnější. Ale k tomu se dostanu.

Začnu tím, jak nám to vůbec neubývá. A tak jsem se rozhodl prohledat starší fotky, jak vlastně byla hromada původně veliká.

A našel jsem tuhle fotku. Příšerné. Oproti tomu teď zbývá jen kousek :). Původně byla hromada až k plané třešni a byla téměř přes celou zahradu. Už jsem zapomněl, jak moc obrovská byla.

Když se dodělala zámkovka, tak hromady docela ubylo. Velkou část jsme tenkrát rozvozili ještě bagrem a další pak zpracovali s dvěma brigošema tady z vesnice. Docela jsme s tím tenkrát pohli. Výška hromady se vůbec nedá srovnávat s tím dnešním kopečkem.

A takhle hrouda vypadala, když jsme dostali nápad na kaskády. Ještě neopracovaná, ale už docela malá a civilizovaná.

A tady je hromada loni v květnu, když jsme dodělali kaskády. Na těch jsme pak přes rok pěstovali cukety, okurky, rajčata a spoustu dalšího. Bylo to supr :).

A tady ta stejná hromada o rok později. Vlivem zimy se kaskády zhroutily a hromada vypadá zase dost necivilizovaně. Fotka po pár kolečkách při nakládání prvního kontejneru.

A tady hromada po prvním kontejneru. Jak jsem psal, byla to fuška. Naštěstí jedna dobrá duše od nás z vesnice, co čte náš blog, mi nabídla robo-kolečko. Super věc. Nejprve mi přišlo trochu škoda, že uveze jen cca 2 až 2.5x víc než klasické kolečko, ale i to strašně pomůže. Navíc, být toho víc, už by se to těžko vyklápělo (musí se to ručně vyklopit). Takže ještě jednou díky moc za zapůjčení.

Díky kolečku je práce o dost snazší. Kopání je sice pořád makačka, ale během převozu si člověk trochy odpočine. Takže má pak zase sílu znovu kopat 🙂

Po prvním dnu vození s motokolečkem jsme se s hromadou dostali někam sem:

Na první pohled to na nějaký větší progress zrovna nevypadá, ale ve skutečnosti je to docela další kus hlíny pryč (cca metr na hloubku).

Další den jsme nakládali po dešti. Výhoda byla, že hlína držela líp u sebe, takže se dobře nakládala a dala se vozit větší hromada na kolečku. Nevýhoda byla, že byla těžší a všude se udělal dost bordel 🙂

Naštěstí nic, co by wapka pak nevyřešila. Pro teď to neřeším, asi ještě pár kontejnerů nakládat budem.

Na neupravené části zahrady to pak vypadalo, jako by se tam jela nějaká rally :). Ale opět žádný problém, protože se to celé bude ještě dorovnávat.

S moto kolečkem je naložení kontejneru tak na 3-4h podle toho, jak moc nakládám sám a jak moc pomáhá I. A to je zas ovlivněno tím, jak moc se mládému pánovi chce po obědě spát 🙂

A takhle vypadá hromada teď . Když jsem tuhle fotku viděl samostatně, přišlo mi, že vůbec neubylo. Ale když jsem pak našel všechny ty fotky co jsou nahoře v článku, cítím, že už jsem vlastně skoro hotov 🙂

Zahradní mining za 0.001747 BTC/hod

Zahradní mining za 0.001747 BTC/hod

To zas byl blbej nápad. Že prý si natěžíme trochu víc hlíny, aby nám pak nechyběla. No, tak nechybí. Ale kurňa přebývá :).

Na základě minulého článku s inzerátem se mi povedlo sehnat zatím tři zájemce o hlínu. A protože “není čas, není čas”, chtěl jsem se do odvozu pustit co nejdříve. A ta dnešní krásná sobota k tomu přímo vybízela.

Takže jsem domluvil s místním dopravcem, přistavil mi kontejner a já se mohl pustit do díla. Jasně, čekal jsem, že to nepůjde samo. Měl jsem i nahrubo spočítaný počet koleček. Prý 45x-50x, podle nějakého přepočtu objemu kolečka na objem a váhu hlíny.  No to víš že jo, to zas někdy budu něčemu takovému věřit.

Prvních deset koleček. Moc důvodu k radosti jsem neviděl.

No, tak jsem ráno od cca devíti začal vozit. Po navozených deseti kolečkách jsem zvažoval sebevraždu zavalením. Prý když těžíte, může se to stát. A hlínu jsem rozhodně těžil, tak proč ne.

Dvacet koleček s hlínou. O dost lepší co…

Ale nepovedlo se. Takže jsem pokračoval dál. Třeba to pak půjde líp. Jasně, po dvaceti kolečkách byl výsledek o dost lepší. Obsazeno bylo z měho pohledu tak 5% kontejneru a zbývalo asi tak miliarda a půl dalších koleček. Zajímalo by mne, jestli kdybych psal blog na Facebooku, tak by mne lidé taky litovali, jak ty zavalené horníky Bitcoinů.

No, ale kdyby to bylo hned hotové, nebylo by to ono, žejo. A dělám to přeci pro radost, pro protažení, pro dobrý pocit z dobře odvedené práce. Tak můžu být rád, že si to užiju. A taky že jo, užíval jsem si naplno. Situace po dalších deseti kolečkách začala být uplně jiné kafe. Najednou to začalo vypadat, že jsem snad dokonce zdolal i první třetinu kontejneru. Důvod pro oslavu.

Co bylo ale horší, hromada neubývala. Tak nějak jsem si myslel, že je to hromada tak na tři kontejnery. No tak to ale ani prd. Když to vidím, tak to bude chtít tak tisíc kontejnerů, takže asi tak bambilión koleček. Nemůžu se dočkat, tolik zábavy a fitness, že se z toho asi štěstím zblázním.

A tak jsem pokračoval. Narýt-naložit-odvézt-vyložit. A furt dokola. Trochu mi to splývá, víte co, tolik radosti a extáze, to se jeden ztratí.

Pozitvní bylo, že jsem se blížil k polovině. Čtyřicáte kolečko byl další zlom. Byl jsem za polovinou. Najednou jsem cítil, jak to jde vlastně skoro samo!

Čtyřicet koleček hotovo….

Mám pocit, že někde kolem padesátého kolečka byl oběd. Nemělo smysl chodit dom;, už bych nevstal. Takže oběd na terase a rychle pokračovat, než si tělo uvědomí, že může stávkovat. Dneska to prostě odvozím.

U cca šedesátého kolečka mi přišla na pomoc I. Pomáhala nakládat, takže já mohl ještě v kratších intervalech vozit a užívat si tu fyzickou bolest. Pardon, radost. Chvílema jsem měl pocit, že z té radosti zkolabuju.

I. nastoupila plná energie a vypadalo to, že tu hromado přeháže celou sama. Po pár kolečkách ji ale humor i energie přešla, takže zvolnila na normálni rychlost a já už tolik nekolaboval.

Vcelku rychle jsme se dostali k sedmdesátému kolečku. To už situace vypadala opravdu nadějně. Ten pekelně obrovský kontejner začínal být plný. Neuvěřitelné se stává zkutečností. Hlavně nepolevit. Nabrat-odvézt-vysypat a znovu. Jak ten chudák v Edge of tommorow, co se mu resetoval dokola stále jeden den. Jak on jsem měl už propracovanou trajektorii cesty, jak nejefektivněji vyložit kolečko, jak se vytočit. Není času na zmar.

Utrpení se zastavilo u čísla 78. Hotovo. Navozeno. Ještě uklidit a pak jít v klidu zemřít domů.

Trvalo to 5 hodin, kontejner prodám za 1500kč, takže moje efektivita jakožto minera je cca 300kč/hod. To není špatné. To je celých 0.001747 Bitcoinu za hodinu. Když budu těžit nonstop, budu milionář. Ale asi mrtvý milionář.

PS: Na závěr ještě video z té radosti 🙂

Prodám zbylou ornici ze stavby za 250kč/tuna

Prodám zbylou ornici ze stavby za 250kč/tuna

Jak jsem psal v minulém článku, jeden z plánu hned z kraje roku je zbavit se větší části naší hromady za domem. Pokud byste proto měl někdo zájem o ornici (černozem), bude k mání. Je opravdu pěkná, původně tu bylo pole. Žádné kamení nebo jíl. Část ještě použijeme na dorovnání, ale je ji více než potřebujem.

Co jsem koukal, prodává se běžně za 200-300Kč/tuna (přepočet je 1.3tuny = 1m3), takže dám startovní cenu na 250Kč. Cena zahrnuje naložení na přistavený kontejner. (kontejner i dopravu jsem schopný zajistit).

Většina částky půjde asi brigádníkům, nebo nám na masáž za natažená záda :). Budeme to muset ručně odvozit před dům, takže žádná legrace.

Dopravu můžete sehnat vlastní, případně jsem schopný ji zajistit člověkem, co s náma spolupracoval při stavbě. Za dopravu chce 24kč/km, přistavení + půjčení kontejneru bude zdarma. V případě zájmu je možné i přesné převážení na jedné z místních váh.

Jestli budete mít zájem, pište dolu pod článek nebo na mail [email protected]

Swifitch aneb vyrobte si wifi relé

Swifitch aneb vyrobte si wifi relé

Když jsem včera psal o tom, jak jsem přes zimu krásně nezvládl pohnout s žádnou elektronikou, úplně jsem zapoměl na jeden drobný úspěch.

Před nějakým časem se mi ozval jeden čtenář blogu, že spolu s kolegou navrhl a vyrobil zařízení Swifitch. On sám pak byl s náma i na minulém Loxone srazu, takže ho pár z Vás už i zná (především po jeho prezentaci, jak monitorovat přítomnost bluetooth na detekci blížící se manželky domů :)).

Zařízení samotné je takové wifi-relátko. Něco jako komerční sonoff, ale s důrazem na vyšší bezpečnost a nižší cenu :). Ačkoli sám razím teorii, že veškerá technologie má být v rozvaděči přes který je vše ovládáno, občas to prostě nejde. Nemluvím tu teď o hlavních světlech, žaluziích a dalších zařízeních, se kterýma člověk počítá už při stavbě. Spíše jde o ty drobné věci, které se třeba i s ročním nebo životním obdobím mění.

Například vánoční stromeček, osvětlení v okně, osvětlení prcka v pokoji nebo zvlhčovačka v ložnici. Prostě cokoli, co potřebujete automaticky zapínat a vypínat. Jasně, můžete mít každou zásuvku zvlášť ovládanou přes relé, ale je to většinou ekonomický nesmysl. Jenže pak nastanou chvíle, kdy by se to tak hodilo….

A na tyhle chvíle je tu zařízení Swifitch. Přivedete do něj 230V a ono se z něj jak samo napájí, tak přes wifi spíná výstupní 230V relé.

Konkrétně třeba ta zvlhčovačka v ložnici. Přes zimu máme dost suchý vzduch, ale pouštět zvhlčovačku každý den ručně je opruz. Navíc pak zbytečně běží až do rána, což je většinou zbytečné. Takže jsem použil Swifitch a přes Loxone naprogramoval automatické spouštění a vypínání. Krásné a elegantní řešení.

Navíc, swifitch si můžete postavit sami doma. Za pár korun (konkrétně cca 250kč), trochu času a šikovnosti máte supr zařízení na spínání čehokoli. Navíc se tím hezky procvičíte v pájení :)).

Já osobně jsem si z Aliexpressu a Seedstudia objednal materiál na 20ks. Je totiž skoro jedno, jestli objednáte 1ks, 10ks, nebo 20ks. Cenově vyjde výroba plošňáku + poštovné hodně podobně. A když už jsem se do toho tak opřel, rozhodl jsem se i vylepšit si pájecí stanici.

 

Na aliexpressu jsem objednal tuto . Cenově i s poštovným vyšla na 70USD a v čechách byla za týden. A musím říct, je fakt supr. Krom klasického pájení a možnosti nastavení přesné teploty má horký vzduch, který nepotřebujete, dokud ho nemáte. Jakmile ale jednou okusíte, tak nebudete chtít jinak. Super se s tím zatahujou izolační bužírky, opravují špatně připájené kontakty, nebo sundavají komponenty i celé čipy (například ESP čip z Wemos D1 desky).

Krom výše uvedeného je pak horký vzduch super na pájecí pastu. Nanesete pájeci pastu, ohřejete ji vzduchem a máte připájeny všechny kontakty krásně a čistě. S tím se teprve učím, ale je to jen o správném množství pasty a tepla.

Samotná výroba Swifitche je celkem snadná, objednáte plošnák a podle návodu ho osadíte komponentama. K naprogramování ESP čipu pak lze využít buď kontaktů přímo na plošnáku, nebo si z Wemos desky (ze které předtím sundáte ESP čip) uděláte programátor. Touto cestou jsem šel já.

A takhle pak vypadala moje první deska zkompletovaného swifitche. Pájení sice není na jedničku s hvězdičkou, ale já byl spokojen. A čím více jich vyrobíte, tím lepší to bude. Tady se musím zmínit o zajímavé chybě, kterou jsem během pájení udělal a kterou nebýt autora jsem zřejmě nevyřešil.

Na téhle fotce vidíte vedle sebe můj modrý a autorův červený plošňák. Jak můžete vidět, jsou naprosto identické, jenže ten jeho funguje a můj ne (překvapivě :)). Ani po třetí výměně ESP čipu (a tady se ten horkovzduch fakt hodil), desateru proměření a snad padesáti propájení všech kontaktů ten můj nefungoval stabilně.

Chvíli jel, pak najednou nekomunikoval, pak svítil, najednou ne, atd. A tak jsem udělal fotky obou ze všech stran a začli jsme řešit proč. Až při fakt důkladném ohledání jsme zjistili, že jsem otočil dva odpory o 90 stupňů. Kdo ví, co přesně to vlastně dělalo a jak to, že to vůbec fungovalo. Ale přitom taková blbost. A tady se fakt hodilo mít po ruce i funkční kus.

Po této opravě najednou začalo fungovat vše jak po másle. Nahrál jsem připravený firwmare, připojil jsem Swifitch na wifi a připojil ho k mému MQTT serveru.

Samotné propojení mezi MQTT a Loxone pak řeším opět přes NodeRED. V NodeRED mám udělaný HTTP endpoint, který Loxone zavolá s parametrem on/off na zapnutí/vypnutí daného swifitche.

A takto to pak vypadá v Loxone Configu:

Cest, jak získat swifitch, je několik. Můžete si ho celý objednat a postavit sami, jako jsem to udělal já. Jednoduše použijte nákupní seznam ze stránky https://github.com/ArnieX/swifitch/blob/master/README_CZ.md.

Případně můžete využít služby SeedStudio, které krom výroby samotného plošňáku nabízí i službu osazení všech komponentů. Zkušenost s tím nemám, ale tuto volbu jsem tam viděl.

A jako poslední, nejjednodušší cesta, je kontaktovat přímo autora. Ten hotové swifitche také prodává za cenu 1000kč včetně krabičky a nahraného firwmaru. Za vybrané peníze momentálně vyvíjí další, mnohem sofistikovanější zařízení, kterým by chtěl konkurovat samotnému Loxonu ( a prý se s ním pochlubí na dalším Loxone srazu).

Osobně si myslím, že zakoupení jednoho zařízení je dobrý způsob, jak ho za jeho práci podpořit a zároveň vám zakoupený kus hodně pomůže při výrobě dalších, jelikož máte vzorový kousek, se kterým můžete vše porovnávat.

Jarní úklid

Jarní úklid

Tak tu máme zřejmě jaro. Zima je za náma a já jsem přes zimu pěkně zvládl udělat všechny práce uvnitř domu, které jsem si před zimou naplnánoval…. nebo ne? Bohužel, vůbec ne.

Uteklo to nějak strašně rychle a já nestihl dodělat ani ty DMX triaky, které jsem kdysi narychlo propojil, když jsem prodával Loxone Dimmer. Jako by to bylo včera, když jsem si plánoval, co všechno stihnu. Jenže plán je jedna věc a realita druhá. Nějak se mi do toho připletl nový pracovní projekt, do toho jsem si pohrával s těžbou, od té jsme se dostali k dalším kryptověcem a najednou je tu jaro. No, tak třeba další zimu.

Ale jinak jsem za jaro rád. Blíží se zase doba grilování, sezení venku na terase a popíjení vína. Moje oblíbená činnost na domě. Už se nemůžu dočkat :).

A protože dneska bylo odpoledne opravdu pěkně (Loxone na jihu ukazoval až 19C), rozhodl jsem se odzimovat grily a venkovní nábytek a rovnou trochu poklidit kolem domu.

On byl totiž fakt blbej nápad stavět sněhuláka uprostřed dlažby ze sněhu, který jsem nabral kolem domu včetně bláta a trávy. A k tomu se nám před domem ještě všude rozlezla část písku, co nám zbyla z dlažby. Takže wapka byla jasná volba.

Naštěstí to šlo docela dobře, takže za necelé dvě hoďky byla celá dlažba čistá. A k tomu opláchlé i auto, očištěný zahradní nábytek, umytá fasáda a HS portály. Tím jsem pak pro dnešek skončil a jsem připraven na zítřejší hezké počasí, kdy zřejmě udělám testovací zátop v grilu :).

A jen co bude trochu čas, čeká nás likvidace prořezu z  naší jabloně (větší kusy nechat na gril, menší spálit) a časem pak likvidace naší hromady ornice. Jelikož se nám to kolem domu přes zimu moc nepropadlo, budeme většinu hromadu postupně prodávat. Jenže, bude se to muset navozit v kolečkách ručně před dům. Takže o kondiční garden-fitness ani letos nouze nebude.

Šťastné a veselé

Šťastné a veselé

Všem našim čtenářům přejeme krásné a pohodové svátky. Pokud cokoli stavíte, finalizujete, nebo už jen kutíte, ať se vše daří! :).

Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kdo se spolu se mnou podílí na obsahu tohoto webu, ať už formou rad a komentářů ostatním na diskuzním fóru, věnováním vlastního času do psaní návodů pro ostatní čtenáře v naší wiki sekci, nebo posláním nějaké té koruny na provoz serveru pomocí služby Patreon.

Díky všem, krásné vánoce a kdybych nestihl žádný další článek, tak i úspěšný Nový rok !

Propojení dat z MQTT do Loxone pomocí HTTP vstupů

Propojení dat z MQTT do Loxone pomocí HTTP vstupů

Jak jsem psal v minulém článku, kde jsem bojoval s BigClownem, poslední fáze propojení (a vlastně i ta nejdůležitejší), je dostat data ze senzorů, která je posílají přes MQTT protokol do Loxone.

Není to nic složitého, ale napoprvé může člověk v několika místech narazit. V rámci článku budu předpokládat, že už máte nainstalovaný a rozchozený nějaký MQTT server (například Mosquitto) a že už Vám běhá NodeRED (třeba v NASu, RaspPI,…). Pokud ještě nemáte, mrkněte na moje články o NodeRED a Mosquitto, kde je instalace a použití popsáno.

Jako zdroj dat budu používat data z BigClown senzorů. Stejně tak jdou ale data simulovat napřímo pomocí příkazové řádku a příkazu mosquitto_pub. 

mosquitto_pub.exe -h dockerserver.dum -t node/kit-co2-monitor:0/co2-meter/1:0/concentration -m 10000

Takže například tímto příkazem simulujeme čidlo CO2 monitoru na zařízení s IDčkem 0 a posíláme data “concentration” s hodnotou 10000ppm (takže vlastně smrtící dávka :)) ).

A teď už k samotnému NodeRED. Abychom mohli data z MQTT přijmout a zpracovat, vložíme prvek Input – mqtt.

 

Po rozkliknutí prvku mqtt můžeme zadat několik vlastností. Name slouží jen k pojmenování v rámci diagramu, QoS je priorita služeb, která nás nezajímá. A pak Topic. Jako topic zadáme buď absolutní název topicu, nebo nějakou jeho masku. Maska funguje tak, že namísto jedné úrovně zadáme znak +, nebo místo více úrovní znak #. Takže pokud chceme chytat všechny zprávy, týkající se senzoru nula, může maska vypadat takto:

Pokud máme dvě zařízení, můžeme buď masku ještě více zobecnit, nebo přidat dva MQTT inputy a každému přiřadit jinou masku topicu. Já šel druhou cestou, jelikož se mi to více hodilo při ladění a testování.

Tím bychom měli data v NodeRED. Nyní musíme vyřešit, jak data předat do Loxonu. Jsou vlastně dvě cesty. Jedna je data do Loxonu nastavit, druhá pak nechat Loxone, aby si o data řekl. Dneska popíšu cesta, aby si o data Loxone řekl. Z tohoto důvodu si musíme data někam v NodeRED uložit a pak na základě Loxone dotazu mu hodnoty sdělit.

Přidáme další dva prvky do našeho projektu. Tím prvním je prvek Debug. Ten slouží k tomu, že cokoli se do něj pošle, to on ukáže v debug okně. Ideální na ladění a ověření, že data z MQTT přicházejí. Náš testovací příkaz z mosquitto_pub se v NodeRED debugu zobrazí takto:

 

Druhý prvek je Function. Díky ní můžeme v NodeRED psát vlastní JavaScriptové funkce a pracovat s datama. V mém případě jsem si ji pojmenoval DataBuffer a to proto, že ukládá do bufferu všechny hodnoty z MQTT pro pozdější využití.

var dataObjectName;
if ( msg.topic.indexOf("kit-co2-monitor:0") != -1)
  dataObjectName = "BCG-data0";
else
  dataObjectName = "BCG-data1";

var dataObject = flow.get(dataObjectName);
if ( typeof(dataObject) == "undefined" )  
  dataObject = {};

var currentdate = new Date(); 
dataObject.lastModification = "" + currentdate.getFullYear() + (currentdate.getMonth() + 1) + currentdate.getDate() + currentdate.getHours() + currentdate.getMinutes();

if ( msg.topic.indexOf("humidity") != -1)
    dataObject.humidity = msg.payload;

if ( msg.topic.indexOf("temperature") != -1)
    dataObject.temperature = msg.payload;
    
if ( msg.topic.indexOf("pressure") != -1)
    dataObject.pressure = msg.payload;
    
if ( msg.topic.indexOf("altitude") != -1)
    dataObject.altitude = msg.payload;

if ( msg.topic.indexOf("concentration") != -1)
    dataObject.concentration = msg.payload;

if ( msg.topic.indexOf("voltage") != -1)
    dataObject.voltage = msg.payload;

flow.set(dataObjectName, dataObject);

msg = null;
return msg;

Program funguje tak, že nejprve zjistí, ze kterého čidla data přišla. To udělá tak, že v názvu Topicu vyhledá text “kit-co2-monitor:0”. Když tam text je, je to monitor0, když ne, je to monitor1. Název topicu je uložen v msg.topic.

Jako druhý krok pak vezme (a nebo vytvoří, pokud ještě neexistuje) objekt z flow contextu (jedná se o objekt sdílený v rámci jednoho projektu/záložky, nikoli celého NodeRED), do kterého hodnoty uložíme. Tím, že se jedná o flow objekt, budou data dostupná i v jiném prvku “Function”. Rozdíl mezi contextem, flow contextem a global contextem vysvětlen zde.

Následně pak už jen zjistíme, jaký typ hodnoty nám vlastně přišel a uložíme si ji do odpovídající proměnné v našem datovém objektu. K tomu si ještě uložíme informaci o tom, kdy jsme obdrželi poslední změnu hodnot z daného čidla. A to proto, abychom mohli monitorovat, kdy naposledy čidlo komunikovalo.

A tady je drobná obtíž s Loxonem. Bohužel, HTTP Inputs v Loxonu neumí textové hodnoty (debilní co), takže je potřeba to poslat jako číslo. Proto si poskládám číslo ala 201718121822, což znamena 2017-18-12 18:22.

Takže hodnoty máme uložené a nyní musíme naučit NodeRED, aby byl schopný hodnoty servírovat dál. Na to má naprosto super prvek Input – http. Pomocí něj si nadefinujete, na jakých URL adresách má nodeRED poslouchat a jaká data vracet. Takže například chceme, aby na adrese http://nodered.dum/bigclown/kit0 se vracely hodnoty z prvního čidla, na adrese http://nodered.dum/bigclown/kit1 pak z druhého čidla.

Jednoduché, že? Tímto jsme ho právě naučili poslouchat na zvolené adrese. Teď mu ještě nějak musíme předat data. Proto přidáme opět prvek Function a spojíme ho s obouma vstupama a zároveň výstup funkce spojíme s prvkem Output – http response. Ten je k tomu, aby se pro daný http požadavek vrátila nějaká data.

Jednoduché, elegantní :). Zbývá už jen napsat funkci DataGetter, která vezme uložená data z flow contextu a vrátí je na výstup:


var dataName;
if ( msg.req.originalUrl == "/bigclown/kit0" )
    dataName = "BCG-data0";
else
    dataName = "BCG-data1";

var dataObject = flow.get(dataName);

msg.payload = 
    "lastUpdate=" + dataObject.lastModification  +
    " humidity=" + dataObject.humidity +
    " temperature=" + dataObject.temperature +
    " pressure=" + dataObject.pressure +
    " altitude=" + dataObject.altitude +
    " concentration=" + dataObject.concentration +
    " voltage=" + dataObject.voltage;
    
return msg;

Ta funguje tak, že z originalUrl zjistíme, jaká data máme vrátit (jeslti čidlo 0 nebo 1). Data pak získáme pomoci flow.get() a sestavíme z nich textový řetězec v podobě name=value name1=value1….., který pak následně vrátíme jako msg.payload. V objekt msg pak data jdou do http-response, a zobrazí se jako http odpověď. Takže když pak zavoláme adresu http://nodered.dum/bigclown/kit0, jako odpověď získáme toto:

A tím jsme s NodeRED skončili. Data máme z MQTT načtena a umíme je vystavit dál. Zbývá už jen naučit Loxone si o data říct. Do projektu v Loxone Configu přidáme dva HTTP Virtuální vstupy,

které si pojmenujeme třeba BigClown kit 0 a BigClown kit 1.

A každému příkazu zadáme dotazovací url. V mém případě již zmiňovaný http://nodered.dum/bigclown/kit0 http://nodered.dum/bigclown/kit1

Do těchto virtuálních vstupů pak přidáme jednotlivé HTTP příkazy. Pro každou načítanou hodnotu jeden příkaz:

A každému příkazu řekneme, jak má hodnotu z textového řetězce vyparsovat, jak se má hodnota vypisovat, na kolik má být desetinných míst, jednotku, …

Takto například vypadá CO2 čidlo. Má rovnou zapnutou i statistiku, která se zaznamenává jednou za 10minut jakožto průměr hodnot. Parsování se provádí pomocí příkazu “concentration=\v”, je na jedno desetinné místo s jednotkou ppm (pomocí <v.1> ppm).

A to je vše. Tím máme hodnoty v Loxone :). Pro zajímavost, hodnoty Tepota/vlhkost jsou hodnoty z čidel od Sedtronicu, zatímco hodnoty z BigClowna jsou ty s označením “kit0”. Teplota i vlhkost se trošku liší, jelikož čidla Sedtronic jsou pod vypínačem ve zdi, zatímco čidlo BigClownu je vedle postele na stolku. Jde na tom občas hezky vidět, jak se rychleji zahřeje vzduch, než cihla :).

A to je pro teď vše. Příště zkusím dát dohromady ještě návod za pomoci virtuální vstupů. To zatím ještě nemám, protože mne to napadlo až teď při psaní článku :). Myslím, že by to také mělo také jít. Jen je otázka, jeslti nad tím půjdou i statistiky a další věci.

Organizovaná dílna

Organizovaná dílna

Winter is coming. A spolu s ní se blíží také období domácích prací, letování, Arduina a dalších hraček. A tak bylo potřeba zresurektovat dílnu/technickou místnost.

Od loňské zimy se z technické stalo spíš takové skladiště. Všeho, co zrovna nebylo potřeba. Takžepod všema těma věcma postupně zmizel stůl, police, židle, a stal se z toho temný nepřehledný kumbál (bohužel jsem začal uklízet rychleji než fotit, takže hlavní bordel vyfocený nemám).

Krom úklidu bordelu jsem se rozhodl udělat pořádek i v nářadí. Původně přehledný a uklizený kufr se rovněž vymkl kontrole a po dokupu pár nářadí se z něj stalo další bordel místo.

Úkol byl tudíž jasný. Protřídit nářadí a na volnou stěnu za stolem udělat nějaký úložný systém, kde bude nářadí hned poruce a ke se bude radostně těšit na pájecí večery.

Na fóru jsem poslední týden dával dohromady seznam všech závěsných systémů, co jsem našel a na dva jsem se byl i osobně podívat. Některé byly dost drahé, jiné moc barevné, další pak plastové nebo jinak omezující. Prošel jsem toho docela hodně, až jsem nakonec zjistil, že v Hornbachu (a dokonce pak i v Bauhausu, jen o něco dráž) je prodávají také a za docela dobré peníze.

Důvodů pro nákup bylo hned několik. Základní 3-stěna jen za 990kč spolu se zákldaníma hákama, možnost dát i více kusů vedle sebe (potřeboval jsem 4ks místo 3), spousta doplňků za rozumnou cenu (většinou 5 háčku za 150kč) a možnost kdykoli dokoupit další díly jak budu zjišťovat, co potřebuju, aniž bych musel platit poštovné a čekat na to.

Celý nákup stěny vyšel na necelé čtyři tisíce. Což není málo, ale nakoupil jsem toho fakt hromadu a už jsem byl i dokupovat :).

Když bylo nakoupeno, pustil jsem se do plánování. První drobný zádrhel byly konzole na police, tak trochu tam překážely závesným stěnám. Nebylo to ale nic, co by flexa nevyřešila. Do stěny jsem vyříznul díru tak, aby do konzole přesně zapadla.

Zbytek byla díky laseru celkem sranda. Přiložit, nakreslit, navrtat, přišroubovat, čtyřikrát zopakovat a nazdar :).

Tady bych jen vyzdvihl jeden neuvěřitelný fakt. Prostor, který mi vyšel pod policema měl přesně 160cm, zatímco police zabraly přesně 160cm. Neuvěřitelný. Když jsem tenkrát stůl dělal, vůbec jsem to nijak neplánoval. Haluz jak blázen 🙂

 

Když bylo přivrtáno, přišla ta nejnáročnější a nejzodpovědnější práce. Vymyslet, kde co bude. Hrůza. Tolik možností!

Začal jsem tím, že jsem protřídil a roztřídil nářadí, které jsem na stěnu chtěl dostat. To mi trochu pomohlo, takže namísto čtyř miliónů možností jsem to zredukoval na jeden milión. Dost se mi ulevilo….

Po půl hodině zoufalého koukání na desky, na nářadí, znovu na desku, znovu na nářadí….. jsem začal prostě zkoušet. Něco vypadalo blbě, něco nedrželo jak jsem si myslel. Situace byla zoufalá.

Ale postupně jsem začal nacházet systém a začalo svítat na lepší časy. Jakmile jsem ubytoval pár prvních nářadí, umístění ostatních se začalo automaticky nabízet. Už už to vypadalo, že to dodělám a najednou….. došly háčky! Ve chvíli nejsilnějšího organizačního prozření jsem byl okolnostma přinucen toho nechat. A přesně v tu chvíli jsem ocenil, že mám systém nakoupený osobně z Hornbachu a né přes poštu z nějaké Hornej diery pod Sráčom.

Takže jsem ihned vyrazil dokoupit chybějící materiál a po necelé hodině dál pokračoval ve tvůrčím organizování. Napodruhé jsem už organizaci dotáhl do konce úplně. Postupně jsem ubytoval všechno nářadí, co jsem potřeboval, a rovnou si na levý panel umístil i trochu spotřebního materiálu.

Takhle pak vypadá výsledek. Co mi momentálně chybí jsou ještě nějaké držáky na měřáky. Na to se bohužel nic moc neprodává, ale našel jsem pár zajímavých kousků na Thingiverse.

Thingiverse je repozitář výrobků pro 3D tiskárny. Namísto kupování si to člověk prostě vytiskne. Poprosil jsem proto známého, jestli by mi na test jeden nevytiskl. Pokud budou packy ve stěně držet, upravil bych si rozměry krabiček přesně na měřáky a nechal si jich několik vytisknout.

Tady na závěr ještě seznam linků s 3D příslušenstvím na stěnu. Pokud víte o něčem dalším, určitě se podělte v komentářích.

Další práce na plotech

Další práce na plotech

Docela jsme zase postoupili, tak je potřeba udělat report :). Postupně se nám pozemek krásně uzavírá ze všech stran, takže tu za chvilku bude klid a soukromí. Už se nemůžeme dočkat.

Začnu fotem našeho už hotového živého plotu. Ten prostě valí, roste, je k nezastavení…….. ne, neroste. Vůbec. Spí. To mne fakt zklamalo. Čekal jsem, že se to hned rozjede, že tam hned budou lístečky a další progress jak všichni píšou. Ale když to zasadíte v listopadu při teplotách kolem 6-8C, které pak spadnou na -4C až 4C, tak se prostě nic neděje. Spí a čeká na jaro. No nic. Na zahradníky se teprve učíme.

Ale to nás nemohlo odradit. Takže jsme se pustili do sázení další části plotu, tentokrát v severní části pozemku. Tam máme druhého souseda, opět nízkou zídku a opět pletivový plot. Ačkoli se sousedem vycházíme dobře, má hrozně uštěkaného psa. Kdykoli jdeme ven, dovnitř, nazahradu, ke komposteru, pořád řve. Dost otravné. Zvažovali jsme i zelenou plachtu nebo jinou zástěnu na plot, jenže tady tak moc fouká, že cokoli tam dáme, to se urve a nebo to poškodí rovnou celý plot.

Takže, zase živý plot, jasná volba. Tentokrát byl proces už trochu sofistikovanější. Koupil jsem si užší lopatu a výkop jsem dělal jen na šířku lopaty. Díky tomu bylo mnohem méně hlíny na převážení.

Po vykopání opět pořádně namočit a nechat vsáknout. Kopání jsme naštěstí stihli ještě při dobrém počasí, takže jsme práce dělali kolem 8C. Takhle zpětně to byl fakt ještě luxus.

Pak už zas jen zapíchat větvičky a zasypávat, hutnit. Se sázením zase pomáhala i I. Ve dvou to jde o dost lépe. Jeden přidržuje vetvičky, druhý hází lopatou. V jednom je to příšerná pakárna.

Tentokrát jsem do výkopu krom rostlinek a zavlažovací drenážky dal ještě chráničky na elektriku. Kdybychom se někdy rozhodli mít elektriku buď podél chodínku, nebo pak na druhé straně v rohu zahrady. Lepší chránička navíc, než zase kopat.

Zároveň jsem tam nacpal i vodovodní trubku, co mi tu zbyla z tahání zahradní přípojky. Sice není v nezámrzné, ale stejně to na zimu budu vypouštět. Tak proč výkopu nevyužít a nedotáhnout si vodu i do rohu zahrady :). Aspoň mi ta práce pak nepřišla až tak moc zbytečná. Jeden den vykopat díru jak blázen jen proto, abych ji druhý den zase zaházel :). Teoreticky by tady podél plotu šel použít i nějaký vrták na hlínu, ale ten bych zas musel složitě půjčovat a nešla by stejně pak zase udělat ta závlahová drenážka.

A po vysázení pak všechno pěkně zpátky zaházet a uhutnit. Výkop jsme několikrát pořádně prolili vodou, čímž si všecho sedlo a my mohli dát další vrstvu. Pro letošek to takhle necháme a příští rok to pak ještě dorovnáme do roviny vůči zbytku pozemku. To máme naplánované na jaro.

A pak náš druhý plot. Ze strany z ulice se nám to už taky rýsuje. Konečně jsme nahnali našeho vyzkoušeného dlaždičko-zedníko-anything řemeslníka, který dělá svou práci fakt pečlivě a kvalitně. Protože má plot několik specifik, vymysleli jsme to tak, že se stříšky šalují a vylévají betonem.

Na první pohled sice trochu víc práce, ale je to levnější a lepší. Levnější proto,že jen za samotné stříšky bychom dali 20.000kč+, k tomu práce s vyřezáváním kolem sloupků, lepení, rovnání,…. Zatímco takto se to jen vyšaluje a rovnou celé vylévá betonem (ručně míchaným). Takže sice o něco více práce řemeslníka, ale celkové náklady levnější, nebo přinejhoším srovnatelné s variantou s kupovanýma stříškama.

K tomu má toto řešení jednu nespornou výhodu. Pokud postavíte fakt dlouhou zeď a postávíte ji (tak jako tenkrát já) ne úplně rovně, tak díky šalování se to dá opticky krásně srovnat, zatímco klasické stříšky musejí kopírovat zeď. I když se to nezdálo, na těch 33m mi to o cca 4cm sem tam uhnulo. A díky šalování to nepůjde vidět, protože stříšky budou pořád v rovině.

Uvnitř stříšek je nastříhaná kari síť. Kolem sloupků jsou dilatační pásky, aby mohl beton pracovat. Stejně tak bude v betonu dilatační spára na celé délce kvůli jeho pnutí. Zespod stříšky pak flexou uděláme drobnou drážku jako okapničku. A celé se to natře ještě nejakým impregnačním nátěrem, aby byl beton více voděodolný.  A až pak budou všechny sloupky, pustím se do řešení výplní. Zatím to vypadá na klasické dřevěné plotovky. Cena všeho ostatního je bohužel o dost dražší. Na to, že třeba takové WPC je vlastně recyklovaný plast, tak stojí 2x tolik než dřevo.

 

A to je pro dnešek vše. Další venkovní práce už letos asi díky teplotám moc nebudou. Takže pomalu nastává čas tunningu domácnosti, arduina a dalších hraček 🙂