Swifitch aneb vyrobte si wifi relé

Swifitch aneb vyrobte si wifi relé

Když jsem včera psal o tom, jak jsem přes zimu krásně nezvládl pohnout s žádnou elektronikou, úplně jsem zapoměl na jeden drobný úspěch.

Před nějakým časem se mi ozval jeden čtenář blogu, že spolu s kolegou navrhl a vyrobil zařízení Swifitch. On sám pak byl s náma i na minulém Loxone srazu, takže ho pár z Vás už i zná (především po jeho prezentaci, jak monitorovat přítomnost bluetooth na detekci blížící se manželky domů :)).

Zařízení samotné je takové wifi-relátko. Něco jako komerční sonoff, ale s důrazem na vyšší bezpečnost a nižší cenu :). Ačkoli sám razím teorii, že veškerá technologie má být v rozvaděči přes který je vše ovládáno, občas to prostě nejde. Nemluvím tu teď o hlavních světlech, žaluziích a dalších zařízeních, se kterýma člověk počítá už při stavbě. Spíše jde o ty drobné věci, které se třeba i s ročním nebo životním obdobím mění.

Například vánoční stromeček, osvětlení v okně, osvětlení prcka v pokoji nebo zvlhčovačka v ložnici. Prostě cokoli, co potřebujete automaticky zapínat a vypínat. Jasně, můžete mít každou zásuvku zvlášť ovládanou přes relé, ale je to většinou ekonomický nesmysl. Jenže pak nastanou chvíle, kdy by se to tak hodilo….

A na tyhle chvíle je tu zařízení Swifitch. Přivedete do něj 230V a ono se z něj jak samo napájí, tak přes wifi spíná výstupní 230V relé.

Konkrétně třeba ta zvlhčovačka v ložnici. Přes zimu máme dost suchý vzduch, ale pouštět zvhlčovačku každý den ručně je opruz. Navíc pak zbytečně běží až do rána, což je většinou zbytečné. Takže jsem použil Swifitch a přes Loxone naprogramoval automatické spouštění a vypínání. Krásné a elegantní řešení.

Navíc, swifitch si můžete postavit sami doma. Za pár korun (konkrétně cca 250kč), trochu času a šikovnosti máte supr zařízení na spínání čehokoli. Navíc se tím hezky procvičíte v pájení :)).

Já osobně jsem si z Aliexpressu a Seedstudia objednal materiál na 20ks. Je totiž skoro jedno, jestli objednáte 1ks, 10ks, nebo 20ks. Cenově vyjde výroba plošňáku + poštovné hodně podobně. A když už jsem se do toho tak opřel, rozhodl jsem se i vylepšit si pájecí stanici.

 

Na aliexpressu jsem objednal tuto . Cenově i s poštovným vyšla na 70USD a v čechách byla za týden. A musím říct, je fakt supr. Krom klasického pájení a možnosti nastavení přesné teploty má horký vzduch, který nepotřebujete, dokud ho nemáte. Jakmile ale jednou okusíte, tak nebudete chtít jinak. Super se s tím zatahujou izolační bužírky, opravují špatně připájené kontakty, nebo sundavají komponenty i celé čipy (například ESP čip z Wemos D1 desky).

Krom výše uvedeného je pak horký vzduch super na pájecí pastu. Nanesete pájeci pastu, ohřejete ji vzduchem a máte připájeny všechny kontakty krásně a čistě. S tím se teprve učím, ale je to jen o správném množství pasty a tepla.

Samotná výroba Swifitche je celkem snadná, objednáte plošnák a podle návodu ho osadíte komponentama. K naprogramování ESP čipu pak lze využít buď kontaktů přímo na plošnáku, nebo si z Wemos desky (ze které předtím sundáte ESP čip) uděláte programátor. Touto cestou jsem šel já.

A takhle pak vypadala moje první deska zkompletovaného swifitche. Pájení sice není na jedničku s hvězdičkou, ale já byl spokojen. A čím více jich vyrobíte, tím lepší to bude. Tady se musím zmínit o zajímavé chybě, kterou jsem během pájení udělal a kterou nebýt autora jsem zřejmě nevyřešil.

Na téhle fotce vidíte vedle sebe můj modrý a autorův červený plošňák. Jak můžete vidět, jsou naprosto identické, jenže ten jeho funguje a můj ne (překvapivě :)). Ani po třetí výměně ESP čipu (a tady se ten horkovzduch fakt hodil), desateru proměření a snad padesáti propájení všech kontaktů ten můj nefungoval stabilně.

Chvíli jel, pak najednou nekomunikoval, pak svítil, najednou ne, atd. A tak jsem udělal fotky obou ze všech stran a začli jsme řešit proč. Až při fakt důkladném ohledání jsme zjistili, že jsem otočil dva odpory o 90 stupňů. Kdo ví, co přesně to vlastně dělalo a jak to, že to vůbec fungovalo. Ale přitom taková blbost. A tady se fakt hodilo mít po ruce i funkční kus.

Po této opravě najednou začalo fungovat vše jak po másle. Nahrál jsem připravený firwmare, připojil jsem Swifitch na wifi a připojil ho k mému MQTT serveru.

Samotné propojení mezi MQTT a Loxone pak řeším opět přes NodeRED. V NodeRED mám udělaný HTTP endpoint, který Loxone zavolá s parametrem on/off na zapnutí/vypnutí daného swifitche.

A takto to pak vypadá v Loxone Configu:

Cest, jak získat swifitch, je několik. Můžete si ho celý objednat a postavit sami, jako jsem to udělal já. Jednoduše použijte nákupní seznam ze stránky https://github.com/ArnieX/swifitch/blob/master/README_CZ.md.

Případně můžete využít služby SeedStudio, které krom výroby samotného plošňáku nabízí i službu osazení všech komponentů. Zkušenost s tím nemám, ale tuto volbu jsem tam viděl.

A jako poslední, nejjednodušší cesta, je kontaktovat přímo autora. Ten hotové swifitche také prodává za cenu 1000kč včetně krabičky a nahraného firwmaru. Za vybrané peníze momentálně vyvíjí další, mnohem sofistikovanější zařízení, kterým by chtěl konkurovat samotnému Loxonu ( a prý se s ním pochlubí na dalším Loxone srazu).

Osobně si myslím, že zakoupení jednoho zařízení je dobrý způsob, jak ho za jeho práci podpořit a zároveň vám zakoupený kus hodně pomůže při výrobě dalších, jelikož máte vzorový kousek, se kterým můžete vše porovnávat.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

20 thoughts on “Swifitch aneb vyrobte si wifi relé

  1. Ja sa poserem, L doma pajkuje SMD. Budem si to musiet fakt niekedy v praci vyskusat, pretoze pajkovanie mojich tht modulov je fakt strasna jebacka.

    1. ;-))). Donucen okolnostma.

      Ale kupodivu to nebylo tak hrozny, jak jsem se bal. A na to ze to bylo moje poprve, to dodnes funguje 😉

      1. Mozno ani nemusis, mam ju tu 8 metrov od seba (v praci), ale zatial som sa nedokopal. Ono prechod na smd u mna nedava moc zmysel, dosku nezmensim (kvoli svorkovniciam), jedine co by som teoreticky usetril prechodom na smd je cas na vyrobu. A ako nevyhodu vidim to, ze pridem o moznost lahkej vymeny integracov v pripade pruseru.

        1. Když použiješ kvalitní komponenty tak ti vydrží roky, možná 10let. To spíš to zařízení zastará morálně. Pájení SMD je 100x jednodušší než THT, alespoň mě tedy THT vždycky vytáčí zatímco SMD je pohoda.

          1. Nene, mne ide o to ked si niekto omylom tie cipy odstreli (brnkne po 220, vyskratuje rele). V THT zoberem pinzetu a svab vymenim. V SMD to musim vyfenovat a je s tym celkovo viac srania.

            1. Na vše o čem mluvíš existují ochranné obvody. Pustit těch 230V do desky co je max na 24V to už je jiná no… Zase na druhou stranu když odpálíš jednu součástku je to méně práce a méně peněz než koupit celého velkého švába s vícero obvodama v jednom.

  2. Možná se zeptám blbě, ale proč ta obezlička s mqtt a node -red?
    Když dnes existují pro ESP fw, kterým mohu přímo posílat http?
    Třeba ESPeasy.

    1. protoze to neni obezlicka, ale umysl ;-). diky tomu mam jednotne misto kde vse konfiguruju, zarizeni semi samo hlasi, nemusim resit jeho ip, atd.

        1. Tomu rozumím.
          Sám ale preferuji peer-to-peer komunikaci, kdy prvky komunikují přímo mezi sebou a do controlleru reportují svůj stav a lze je z něj samozřejmě i ovládat nebo v něm realizovat složitější pravidla.
          Je to ale složitější na organizaci.
          Když totiž klekne mqtt broker nebo hw, na kterém běží, je to celé v háji.

            1. Jako řídící sw používám Domoticz.
              Wifi se snažím vyhnout, ale když potřebuju něco rychle, tak kombinace čehokoli s ESP2866 s nahraným ESPeasy.
              A příklad té decentraliazce – třeba “zinteligentnění” stávajícího klasického schodišťáku:
              Do krabičky z které jdou vodiče ke světlu a je tam tedy napájení dám ESPéčko – třeba Sonoff Touch. Stávající spínače jsou stejně na drátech, tak připojit přímo na GPIO. Každou změnu stavu pak reportuje do Domoticzu. V případě nutnosti dalších vypínačú, tak ESP posílající událost “lamp_change”. Z Domoticzu chodí události “lamp_on” a “lamp_off”, takže mohu ovládat v závislosti na čemkoliv dalším, třeba simulaovat přítomnost v domě.
              Automatické rozsvěcení – PIR čidlo pošle “pir_on” což zapne světlo s aktivovaným timerem.
              Musím evidovat IP adresy nebo čísla ESPéček, abych věděl komu co posílat. Jinak parametry a pravidla snadno doladím přes webové stránky těch čidel – žádná nová komilace atd.
              Odejde řídíc počítač s Domoticzem – přijdu o reporty stavu a ovládání z Domoticzu, ale údaje z PIR a dalších spínačů chodí dál.
              Přijdu o wifi – přestane fungovat spínání od PIR, ale schodišťák funguje tak jako dřív.
              Přijdu o elektriku – schodišťák funguje tak jako dřív :o)

              1. Takže je potřeba v každém zařízení jednotlivě nastavit co při jakém eventu má poslat kterému zařízení? Tak to bych fakt chtěl takový systém spravovat 😉 ale jo chápu že sám pro sebe si to udělat takhle může být zkousnutelné, rozhodně bych to ale nenavrhoval nebo nedoporučoval lidem co se v tom nemají čas nebo neumí vrtat takhle složitě. No a za rok se mi jedinkrát nestalo že by RPi s NodeRedem a MQTT padla na držku a nemohl jsem něco ovládat a i kdyby je to otázka hoďky a jsem tam kde jsem byl před zfailováním. V případě že místo RPi to běží někde v Dockeru je to ještě rychlejší obnovit provoz.

                1. Tak ona drtivá většina věcí se jednou nastaví a už se do toho nevrtá. ESPeasy z uvedeného příkladu nepodporuje broadcast, což jinak využívám u RFM69.
                  Třeba venkovní čidlo periodicky posílá teplotu a kdo potřebuje, tak si ji vezme, stejně aktuální čas atp.
                  Pak v konkrétním senzoru nastavujete události, na které chcete reagovat.

                  1. Prijde mi to hodne slozite, tohle vsechno presne resi MQTT mnohem elegantneji.

                    Diky mqtt vsechny cidla jen broadcastuji svuj stav a kdo chce, ten se prihlasi k notifikaci o dane zmene.

                    Takze cidlo potrebuje znat jen 1 ip adresu, a to mqtt broker, jeho IP muze byt pres dhcp libovolne.

                    Riziko, ze odejde mqtt vubec nevadi, nahodite nove mqtt a cidla se zase hned sami spusti. Navic v dobe dockeru je to jen otazka znovuvytvoreni containeru.

                    stejne tak tlacitka/rele/… misto sloziteho nastavovani IP adres a logik do cidel jsou cidla/tlacitka jen tupa zarizeni, co vyckavaji na povel a nebo jen tupe posilaji data do mqtt.

                    veskera logika je pak v nodered (ale klidne cemkoli jinem), kde se poslouchaji zmeny na kanalech v mqtt a podle toho se reaguje a pripadne do kanalu zpet zapisuje.

                    diky tomu je uplne jedno kolik kde je jakych cidel, pridani noveho cidla je naprosto jednoduche, neb se mu jen da kanal a hotovo, stejne tak pridani tlacitek a tak.

                    V pripade vaseho reseni je system strasne “decoupled”, jeho udrzba dost slozita. A i kdyz ted treba si jeste vse pamatujete, za 2 roky az neco bude zlobit bude nesmirne obtizne najit duvod.

                    Verim, ze by Vam MQTT urcite pomohlo, jak s “cistotou” resnei, tak i s casovou narocnosti na vyvoj/spravu. Zkuste na to schvalne mrknout.

                    1. Jenže já mám většinu čidel na sběrnici nebo s RFM69. Mqtt bych musel tlačit přes nějakou gateway – další zbytečný článek.
                      A nevidím moc rozdílu v komfortu, pokud mám v čidle naprogramovat, že se má přihlássit k odběru toho a toho nebo publikovat ono a ono, nebo reagovat na událost tu a tu a odesílat jinou událost na sběrnici. Navíc se tím podstatně sníží provoz, protože zpráva proběhne po sběrnici jen jednou. U MQTT předpokládám, že broker začne postupně obesílat všechny přihlášené k odběru.
                      Ale rozumím tomu, že to je standard a jednodušší na správu. Jen mám obavu, aby to nakonec nedopadlo jak ve světě PC, kdy pro to co zvládl program velikosti několika desítek kB, je nyní nutno naistalovat sw velikosti stovek MB.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *