Forum
Jo kamarád má také registr a je s ním velmi spokojenej. Teď mě sere, že jsem dal na "rady na internetu" a neudělal jej taky, kór když jsem měl rozrajtovanou zahradu bagrem.
Keci o bakteriích a plísních jsem měl ignorovat.
👍
Mám taky podzemní kolektor (KG200, hl. 1,2-0,6m délky 10m) a taky spokojenost...
Nyní -10°C a 1°C. Při vysokém výkonu mi rek. mírně přibrzdí vstup, protože se dostavá do zámrazy ( -2°C) a odpadním vzduchem ohřívá výměník. Akorát při přechodu teplot, či v době kdy zasvítí slunko, jde chladnější než je okolní vzduch. Udělal bych ho příště delší. Za rekuper. je teplota 18 - 16°C.
A taky mě kolegové stavaři zrazovali, ale probíral jsem to s klukama z VUT v Brně, kteří na podzemní kolektor dělali diplomku a rozhodl se raději při základech kolektor udělat a nepoužít, než naopak 🙂
Mě jednou někdo řek že kde je neustálý pohyb vzduchu, tak tam se plísni prostě nelíbí a asi je to pravda, protože v létě z toho teče kondenzátu až běda. Je to třetí rok a po plísni ani památky.
Také jsem plánoval zemní registr. Už jsem na to měl připravenou i průchodku pod základy s vývodem na severní straně, ale nakonec mě od toho odradili samotní dodavatelé rekuperací, se kterými jsem to konzultoval. Průchodku jsem nakonec zalil betonem.
Ja myslim ze u zemneho kolektoru je problem primarne netesnost, zatecena voda, pripadne nejaky hlodavci a tak. A jak sa tam cokolvek z toho raz dostane, je koniec. Ja by som teda vzduch z nerevizovatelneho 50m dlheho podzemneho tunelu dychat nechcel ani nahodou. Za tie 3-4 tyzdne predhrevu rocne v cene par korun v elektrike to imho nestoji.
@dusanmsk Tak já s tím i chladím v létě, tam jsou další ušetřené náklady. Hlavně celkově rekuperace není o úspoře, ale o tom komfortu. Stav kontroluju jednou ročně 10m dlouhou kamerou, takže když bude v pohodě 20m délky, musí být v pohodě i ten zbytek 🙂
Jednou mi to vytopila spodní voda, takže po vyčerpání a vyschnutí to bylo plné slaboučké vrstvy blátíčka. To samozřejmě způsobuje prašnost, ale to není nic co by nezachytil filtr v cofě.
Hádám že kanalizační KG musí být z principu těsné, takže tato otázka mne tak moc netrápí stejně tak hlodavec se těžko prokouše tím hladkým plastem.
@bery aniz bych chtel byt za chytreho, je ten plast nejak testovan na nejaky "odor test", nebo uvolnovani mikroplastu, skodlivin atd?
Projektanti nechteli pouzit ani plastove trubky primarne urcene k rozvodu vzduchu. Sugestivni otazkou me navedli od plastu na spiro. KG maji nejake certifikaty? O mikroplastech se pred lety nemluvilo.
Kdysi jsme to tady projednávali a mám na to svůj názor s nímž spousta lidí samozřejmě nesouhlasí.
Už si to přesně nepamatuji, hlavní argument byl uvolňování nějakého svinstva. To již ale od určitého roku neplatí, protože jsem na jiném foru četl podobnou diskuzi kde jeden uživatel psal výrobci KG potrubí a ti mu potvrdili že pro rozvody vzduchotechniky je KG možné použít a oproti letům minulým byla změněna "receptura". Toto ale neberu jako nic směrodatného.
Už jsem to psal dříve: Nemyslím si že by bylo povoleno vyrábět cokoliv co se dá uložit do země bez další ochrany kde působí různé pH a uvolňovalo se z toho cokoliv škodlivého. Toto je ale jen má úvaha.
Můj názor je takový, že denně do sebe naládujeme takové množství mikroplastů, že ikdyby se z potrubí něco uvolňovalo, už mne to nemůže více poškodit 😀
@bery aniz bych chtel byt za chytreho, je ten plast nejak testovan na nejaky "odor test", nebo uvolnovani mikroplastu, skodlivin atd?
Projektanti nechteli pouzit ani plastove trubky primarne urcene k rozvodu vzduchu. Sugestivni otazkou me navedli od plastu na spiro. KG maji nejake certifikaty? O mikroplastech se pred lety nemluvilo.
A jseš si jistý že to Spiro co máš bylo zinkováno zinkem bez přídavku olova? Protože pak je nějaký plast úplná pohoda.
@bery aniz bych chtel byt za chytreho, je ten plast nejak testovan na nejaky "odor test", nebo uvolnovani mikroplastu, skodlivin atd?
Projektanti nechteli pouzit ani plastove trubky primarne urcene k rozvodu vzduchu. Sugestivni otazkou me navedli od plastu na spiro. KG maji nejake certifikaty? O mikroplastech se pred lety nemluvilo.
A jseš si jistý že to Spiro co máš bylo zinkováno zinkem bez přídavku olova? Protože pak je nějaký plast úplná pohoda.
🙂 dobra pripominka. Nevim, ale olovo je dlouho zakazano, nebo ne?
Jak kde. Třeba v Číně ne. A čínské pozinkované svitky jsou v Evropě normálně dostupné, protože se z nich tady stříhá a lisuje kdeco.
Ahojte vespolek,
dávám dohromady seznam k rekuperaci. Z diskuze zde jsem se rozhodl pro Rekucofu s Loxone řízením, zemním registrem,... Teď bych potřeboval pomoc se seznamem Loxoňáckých prvků. Teplotní čidla, kolik a kam? To samé pro vlhkost, CO2, ovládání EC motorů, klapek, by-passu,... Nemáte někdo v jakékoliv formě?
Díky.
2x analogový výstup pro EC, cca 5x teplota, 2x relé pro bypass klapku, nevím kolik jich ještě budeš dál mít, ale co klapka to 2 relé, co2 dle potřeby, vlhkost klidně v každé místnosti, nevím zda budeš mít předehřev, když plánuješ ten ZR.
Já třeba teď řeším určení polohy klapky po výpadku proudu nebo rekonfiguraci. Udělal jsem si objekt, kterým si to ručně překliknu, kde je v jaké poloze, ale pokud bych měl klapky třeba v podhledu, kam se snadno nepodívám, byly by potřeba asi serva se zjišťováním polohy nebo nějaká automatika, do které jenom pošleš signál "změň polohu" a on by ti možná někudy vrátil aktuální polohu (asi stačí binárně). Nicméně já mám serva bez koncových spínačů a tak si tam asi dva mikrospínače dodělám, abych mohl po výpadku snadno resetovat polohu přímo z Loxone.
Jinými slovy, natáhl bych si ke každé klapce ještě UTPčko 🙂
Prečo takto zložito?
Není jednoduchšie urobiť program tak aby po výpadku prúdu/ rekonfigurácii sa klapky otvorili alebo zatvorili a následne potom nastavili do stavu ako im to "automatika" povie?
Osobne by som neriešil stav otvorené a zatvorené lebo zožerie to dva vstupy.
Kdežto pri použití potenciometra viem určiť presné hodnoty a presnú polohu klapky čo by upresnili reguláciu.
